Autor: unic

Poselství generálního tajemníka ke Dni Spojených národů

Napsal unic dne 24. 10. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Organizace spojených národů je produktem naděje.

Naděje — a odhodlání — přejít po 2. světové válce od globálního konfliktu ke globální spolupráci.

Dnes naše organizace prochází nebývalou zkouškou.

Organizace spojených národů ale byla pro takové chvíle stvořena.

Právě teď, více než kdy jindy, musíme uvést v život hodnoty a zásady Charty OSN ve všech koutech světa.

Tím, že dáme šanci míru a ukončíme konflikty, které ohrožují životy lidí, budoucnost a globální pokrok.

Tím, že budeme usilovat o ukončení extrémní chudoby, snižování nerovností a záchranu agendy Cílů udržitelného rozvoje.

Tím, že budeme chránit naši planetu, mimo jiné tím, že se zbavíme závislosti na fosilních palivech a nastartujeme revoluci obnovitelných zdrojů energie.

A tím, že konečně vyrovnáme příležitosti a svobody pro ženy a dívky a zajistíme lidská práva pro všechny.

Při příležitosti Dne OSN dejme znovu příležitost naději a přesvědčení, čeho může lidstvo dosáhnout, když budeme pracovat společně v duchu globální solidarity.

Volná pozice stážisty/stážistky v OSN Česká republika

Napsal unic dne 17. 10. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

OSN vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

Předpokládaná časová náročnost je 35 hod. týdně po dobu čtyř měsíců s možností prodloužení. Termín nástupu je prosinec 2022.

Místo výkonu práce: Praha, Česká republika
Termín pro podání žádosti: 31. října 2022

Více informací o náplni práce a link pro on-line podání žádosti.

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Výběrové řízení probíhá v několika fázích: 1. podání žádosti (on-line), 2. vyhodnocení žádostí a vytvoření seznamu vhodných kandidátů, 3. písemný test a/nebo pohovor, 4. výběr nejvhodnější/ho kandidáta/ky.

Postupujte dle instrukcí on-line žádosti na „United Nations Careers“ portálu včetně vytvoření osobního profilu v systému Inspira.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k úmrtí královny Alžběty II.

Napsal unic dne 08. 09. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Jsem hluboce zarmoucen úmrtím Jejího Veličenstva královny Alžběty II., královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Vyjadřuji upřímnou soustrast její rodině, vládě a lidu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska i širšího Společenství národů.

Jako nejdéle žijící a nejdéle vládnoucí hlava státu byla královna Alžběta II. pro svou eleganci, důstojnost a obětavost široce obdivována po celém světě. Byla uklidňující osobností po celá desetiletí rozsáhlých změn světa, včetně dekolonizace Afriky a Asie a vývoje Společenství národů.

Královna Alžběta II. byla dobrou přítelkyní Organizace spojených národů a dvakrát, v rozmezí více než padesáti let, navštívila naše newyorské sídlo. Velmi se angažovala v mnoha charitativních a environmentálních záležitostech. Její projev k delegátům na klimatických jednáních COP26 v Glasgow byl velmi silný.

Rád bych vzdal hold královně Alžbětě II. za její neochvějnou celoživotní oddanost službě svému lidu. Svět si bude dlouho pamatovat její oddanost a vůdčí schopnosti.

António Guterres, New York, 8. září 2022
Foto: OSN

Prohlášení generálního tajemníka OSN k úmrtí Michaila Gorbačova

Napsal unic dne 31. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí Michaila Gorbačova. Byl to jedinečný státník, který změnil běh dějin. Více než kdokoli jiný se zasloužil o mírové ukončení studené války.

Jménem Organizace spojených národů vyjadřuji upřímnou soustrast rodině Michaila Gorbačova a lidu a vládě Ruské federace.

Při přebírání Nobelovy ceny za mír v roce 1990 poznamenal, že „mír není jednota v podobnosti, ale jednota v různosti“. Tuto zásadní myšlenku uvedl do praxe tím, že se vydal cestou vyjednávání, reforem, transparentnosti a odzbrojení.

V pozdějších letech se Michail Gorbačov pustil do nové výzvy, která je pro blaho lidstva stejně důležitá: vytvořit udržitelnou budoucnost kultivováním harmonických vztahů mezi lidmi a životním prostředím. V tomto duchu založil organizaci Green Cross International.

Svět ztratil významného globálního lídra, angažovaného multilateralistu a neúnavného zastánce míru.

António Guterres, New York, 30. srpna 2022

Foto: OSN/John Issac (12. července 1988)

Prohlášení Úřadu OSN pro lidská práva: Odepření válečnému zajatci práva na spravedlivý a řádný proces je válečným zločinem

Napsal unic dne 25. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Jsme znepokojeni zprávami, že Ruská federace a s ní spojené ozbrojené skupiny v Doněcku plánují – pravděpodobně v nejbližších dnech – soudit ukrajinské válečné zajatce u „mezinárodního tribunálu“ v Mariupolu.

Přestože je k dispozici jen málo podrobností, fotografie a videozáznamy zveřejněné v médiích a na sociálních sítích podle všeho ukazují, že v sále mariupolské filharmonie jsou postaveny kovové klece, které mají zřejmě válečné zajatce zadržovat během soudního řízení.

Podle mezinárodního práva mají osoby s nárokem na status válečného zajatce imunitu bojovníka a nemohou být stíhány za účast v bojových akcích nebo za zákonné válečné činy spáchané v průběhu ozbrojeného konfliktu, a to i kdyby jinak takové činy podle vnitrostátního práva představovaly trestný čin.

Pokud jsou váleční zajatci obviněni z trestných činů, mají nárok na řádný proces a záruky spravedlivého procesu. Nesmí nad nimi být vynesen žádný rozsudek nebo jim udělen trest, pokud jej nevynese nestranný a řádně ustanovený soud.

Připomínáme, že mezinárodní humanitární právo zakazuje zřizovat soudy výhradně za účelem souzení válečných zajatců a že úmyslné odepření válečnému zajatci práva na spravedlivý a řádný proces je válečným zločinem.

Jsme také znepokojeni tím, že váleční zajatci jsou drženi bez přístupu k nezávislým pozorovatelům, což je vystavuje riziku mučení za účelem přiznání. Znepokojující jsou rovněž veřejná prohlášení ruských představitelů a členů přidružených ozbrojených skupin, kteří označují ukrajinské válečné zajatce za „válečné zločince“, „nacisty“ a „teroristy“, čímž porušují presumpci neviny.

Znovu vyzýváme Ruskou federaci, aby umožnila nezávislým pozorovatelům plný přístup ke všem osobám zadržovaným v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, včetně osob zadržovaných ozbrojenými skupinami napojenými na Rusko.

Ženeva, 23. srpna 2022

Na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice

Napsal unic dne 18. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Martin Griffiths

Když na začátku srpna vyplula z ukrajinské Oděsy loď Razoni s nákladem více než 26 tisíc tun kukuřice pro světové trhy, stala se právem předmětem velké pozornosti. Její vyplutí bylo završením dlouhého vyjednávání mezi Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a OSN. Poprvé od začátku války na Ukrajině tak mohl být obnoven vývoz ukrajinských plodin po moři, který přináší naději pro miliony lidí sužovaných rostoucími cenami a tenčícími se zásobami jídla.

Konflikty. Hlad. Klimatická krize. Sucho. Chudoba. Pandemie. Za více než 40 let humanitární práce si nepamatuji, že by byl svět tak zahlcený problémy. Právě teď potřebuje humanitární pomoc rekordních 303 milionů lidí.

Navzdory chmurnému obrazu se ale dál držím naděje. Za léta praxe jsem se přesvědčil, že konflikty a jiné krize sice přinášejí to nejhorší, ale zároveň v lidech probouzejí to nejlepší. I v temnotě zoufalství se objevují záblesky naděje. Od nových řešení zdánlivě neřešitelných problémů až po projevy štědrosti a laskavosti.

Naděje a solidarita jsou jádrem humanitární činnosti. Letošní Světový humanitární den chceme vyzdvihnout význam naděje. V bezútěšných situacích může být někdy tím jediným, co lidé mají.

Existuje rčení: „Na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice.“ Stejně tak potřebujeme celou vesnici, aby pomohla společnosti v krizi. Jako první vždy reaguje samotná společnost. Na pomoc poté přichází záchranný systém, firmy, nevládní organizace, agentury OSN, Červený kříž a Červený půlměsíc.

Každou hodinu a každý den organizuje naše humanitární „vesnice“ dodávky pomoci, poskytuje lidem peněžní pomoc, zřizuje mobilní kliniky a školy, zapojuje vodní čerpadla, přiváží jídlo a léky, poskytuje psychologickou pomoc a mnoho dalšího. Podporuje miliony lidí balancujících na hraně přežití.

V této naší vesnici pracují lidé jako je Zuhra Wardak, aktivistka za vzdělávání dívek, která se po převzetí moci Tálibánem vrátila do Afghánistánu, aby místním pomáhala. Andrij, řidič ukrajinské nevládní organizace Proliska, který riskuje vlastní život při evakuaci lidí z ostřelovaných oblastí. Nebo Amina Hadži Elmi, bojovnice za práva žen, která se rozhodla pomáhat ženám poté, co byla sama se svou rodinou vysídlena kvůli konfliktu v Somálsku.

Záblesky naděje vidíme i v širším měřítku. Uprostřed neutuchajícího násilí na Ukrajině vidíme tisíce dobrovolníků, kteří pomáhají lidem uvězněným ve válečné zóně i velkorysou pomoc sousedních zemí, které přijaly ukrajinské uprchlíky. Podobné sousedské solidarity jsme v nedávné minulosti byli svědky v Bangladéši, Kolumbii, Jordánsku nebo v Ugandě.

Můžeme se poučit i z dosaženého politického pokroku ve státech zmítaných brutální krizí, jako je Jemen, kde se daří držet příměří. V etiopském Tigraji se díky vytrvalému vyjednávání otevřela cesta pro konvoje s pomocí hladovějícím. Přijetí rezoluce Rady bezpečnosti 2642 umožňuje pokračovat v přeshraniční pomoci milionům lidí na severozápadě Sýrie. Lodě, které dopravují ukrajinskou úrodu do světa, přiváží naději alespoň některým z 345 milionů lidí, kteří v současnosti trpí nedostatkem jídla.

Světový humanitární den je uznáním všem, kteří neúnavně naplňují skutky slovo solidarita. Zachraňují životy v místech, na která svět příliš často zapomíná, a kde jsou rizika reálná. Jen v loňském roce bylo při poskytování pomoci napadeno 461 humanitárních pracovníků. 141 z nich bylo zabito.

Odvaha a přesvědčení humanitárních pracovníků, kteří se vždy snaží dostat k lidem i v těch nejhorších krizích, jsou inspirací, abychom se nikdy nevzdávali naděje. Připomeňme si ty, které jsme ztratili. A vzdejme hold všem, kteří pokračují v ušlechtilém poslání humanitární mise. Koneckonců, je k tomu zapotřebí celá vesnice.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti.
Článek vznikl u příležitosti Světového humanitárního dne (19. srpna).

Společné koordinační centrum pro Černomořskou obilnou iniciativu

Napsal unic dne 15. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Často kladené otázky (zpracoval Odbor pro globální komunikaci OSN)

Co je to Černomořská obilná iniciativa?

Černomořská obilná iniciativa byla zahájena Ruskou federací, Tureckem, Ukrajinou a Organizací spojených národů 22. července 2022 v Istanbulu. Vytváří mechanismus pro bezpečnou přepravu obilí, dalších potravinových komodit a hnojiv (včetně čpavku) z určených ukrajinských přístavů na světové trhy.

Účelem iniciativy je přispět k prevenci celosvětového hladu, pomoci vyřešit globální potravinovou nejistotu a zajistit bezpečnost obchodních lodí, na které jsou určené komodity přepravovány.

Pro usnadnění realizace iniciativy bylo 27. července 2022 v Istanbulu pod záštitou OSN zřízeno Společné koordinační centrum (JCC) složené z vysokých představitelů Turecka, Ruské federace, Ukrajiny a OSN.

Jaké množství obilí se podle předpokladů dostane na světové trhy?

Původní dohoda platí na dobu 120 dnů počínaje 22. červencem. Až bude iniciativa plně spuštěna, odhadujeme, že by vývozní kapacita tří přístavů, na které se dohoda vztahuje, mohla dosáhnout nejméně 2 miliony a až 5 milionů tun za měsíc.

Dostanou se potraviny do regionů světa postižených hladem?

Plodiny z Ukrajiny se prodávají po celém světě. Část potravin vyvážených v rámci iniciativy bude směřovat do zemí, které se potýkají s nedostatkem potravin. Veškeré zásilky zakoupené Světovým potravinovým programem půjdou přímo lidem v nouzi. Vývoz do jakékoli země však může pomoci uklidnit trhy a omezit růst cen potravin.

Jaká je úloha Společného koordinačního centra (JCC)?

Úkolem JCC je zajistit bezpečnou plavbu obchodních plavidel převážejících obilí, potraviny a hnojiva (včetně čpavku) do a ven z tří ukrajinských přístavů – Oděsy, Čornomorska a Južného (Pivdennyj).

JCC bude monitorovat pohyb obchodních plavidel a dodržování postupů, které byly plavidlům sděleny. JCC je rovněž zodpovědný za kontroly připlouvajících a odplouvajících plavidel s cílem zajistit, aby se na nich nenacházel nepovolený náklad nebo posádka. Centrum bude rovněž veřejně informovat o nákladech a pohybu lodí manipulujících v rámci iniciativy.

Jak se inspekce provádí?

Společný inspekční tým Turecka, Ruské federace, Ukrajiny a OSN provádí jménem JCC inspekce na palubě plavidel a kontroluje, zda náklad a posádka odpovídají informacím, které JCC obdrželo, a zda jsou v souladu s iniciativou.

Usnadní JCC pohyb lodí přepravujících jiné zboží?

Společné koordinační centrum se zaměřuje pouze na vývoz určených ukrajinských komodit ze tří ukrajinských přístavů. Nezabezpečuje vývoz nepotravinářského zboží, které není zahrnuto v iniciativě.

Kdo je ve Společném koordinačním centru?

JCC má sídlo v Istanbulu a tvoří ho vysocí představitelé Turecka, Ruska, Ukrajiny a OSN. Turecko je hostitelskou zemí JCC a spolu s OSN zprostředkovává jednání v rámci centra. OSN plní funkci sekretariátu.

Jak funguje námořní humanitární koridor?

JCC se dohodlo na trase přes Černé moře, která je centrem chráněna. Tento námořní humanitární koridor je dlouhý 111 a široký 3 námořní míle. Plavidla, která dostala povolení JCC k pohybu v koridoru, se musí v pohybovat v jeho rámci nebo v určených oblastech u ukrajinského a tureckého pobřeží.

JCC monitoruje pohyb lodí pozemními a satelitními zařízeními. Ostatní lodní doprava v oblasti je o zřízení námořního humanitárního koridoru informována veřejnými navigačními oznámeními.

Kdo rozhoduje o pohybu plavidel?

Lodní společnosti rozhodují o pohybu svých plavidel na základě obchodní činnosti a postupů. Společné koordinační centrum v Istanbulu povoluje pohyb plavidel do a ven z Černého moře na základě žádostí, které obdrží od orgánů ukrajinských přístavů.

Kdo chrání obchodní plavidla pohybující se v Černém moři a mimo něj?

Postupy JCC zahrnují opatření pro bezpečný průjezd obchodních plavidel a dalších civilních plavidel zapojených do iniciativy, včetně nouzové a lékařské pomoci. JCC odpovídá za monitorování a sledování trasy plavidel ze tří ukrajinských přístavů do oblasti kotviště v Istanbulu a zpět a je odpovědné za hledání řešení případných incidentů.

Jak funguje pojištění?

Pojištění si musí sjednat lodní společnosti. JCC nekontroluje ani nehodnotí lodě z hlediska dodržování mezinárodních regulí, ani pojištění podle různých mezinárodních smluv. Úkolem JCC je pouze potvrdit nepřítomnost zakázaného nákladu nebo osob na palubě plavidel proplouvajících námořním humanitárním koridorem.

Je zprostředkování monitorovacích opatření JCC zpoplatněno?

Lodním společnostem nevznikají žádné náklady za umožnění pohybu v rámci působnosti JCC.

Více informací, včetně pohybu a obsahu plavidel, naleznete v angličtině zde.

Foto: UN OCHA / Saviano Abreu

Tiskové prohlášení generálního tajemníka k situaci v Záporožské jaderné elektrárně

Napsal unic dne 11. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Jsem krajně znepokojen vývojem situace v Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny a v jejím okolí.

Vyzval jsem všechny zúčastněné, aby se řídili zdravým rozumem a nepodnikali žádné kroky, které by mohly ohrozit fyzickou integritu, bezpečnost nebo zabezpečení této jaderné elektrárny, největší svého druhu v Evropě.

Bohužel, namísto deeskalace přichází v posledních dnech zprávy o dalších velmi znepokojivých incidentech, které by mohly, pokud budou pokračovat, vést ke katastrofě.

Vyzývám vojenské síly Ruské federace a Ukrajiny, aby okamžitě ukončily veškeré vojenské aktivity v bezprostřední blízkosti elektrárny a neútočily na její zařízení ani okolí.

Naléhavě vyzývám zúčastněné strany, aby z elektrárny stáhly veškerý vojenský personál a vybavení a zdržely se jakéhokoli dalšího nasazení vojenských sil nebo techniky na místě. Zařízení nesmí být využíváno jako součást žádné vojenské operace. Namísto toho je zapotřebí naléhavá dohoda na technické úrovni o bezpečném perimetru demilitarizace, který zajistí bezpečnost oblasti.

Organizace spojených národů nadále plně podporuje kriticky důležitou práci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a její úsilí o zajištění bezpečného provozu Záporožské jaderné elektrárny. Naléhavě vyzývám zúčastněné strany, aby misi IAEA umožnily okamžitý, bezpečný a neomezený přístup do areálu.

Musí nám být jasné, že jakékoli případné poškození Záporožské jaderné elektrárny nebo jakéhokoli jiného jaderného zařízení na Ukrajině či kdekoli jinde by mohlo mít katastrofální důsledky nejen pro bezprostřední okolí, ale i pro celý region a další oblasti. To je zcela nepřijatelné.

António Guterres, New York, 11. srpna 2022

Foto: OSN

SDGs jako globální plán na cestu z krize

Napsal unic dne 11. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Klimatická krize, pandemie COVID-19 a zvýšený počet konfliktů po celém světě ohrožují 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Výroční zprávu o naplňování SDGs pro rok 2022 zveřejnila Organizace spojených národů v červenci.

Zpráva poukazuje na závažnost a rozsah výzev, které před námi stojí, přičemž tyto kaskádovité a vzájemně se prolínající krize vytvářejí vedlejší dopady na potraviny a výživu, zdraví, vzdělávání, životní prostředí i bezpečnost a ovlivňují všechny cíle udržitelného rozvoje.

Dopady pandemie

Podle zprávy má pandemie COVID-19 ničivý dopad na většinu SDGs. Celosvětový počet nadměrných úmrtí přímo i nepřímo přičitatelných COVID-19 dosáhl do konce roku 2021 15 milionů. Více než čtyřletý pokrok ve zmírňování chudoby byl ztracen. Během roku 2020 bylo do extrémní chudoby uvrženo dalších 93 milionů lidí na celém světě.

Asi 147 milionů dětí za poslední dva roky zameškalo více než polovinu výuky. Pandemie také vážně narušila základní zdravotnické služby, což zmařilo těžce vydobytý pokrok v rámci SDG3.

Klimatická krize

Svět se ocitl na pokraji klimatické katastrofy, jejíž důsledky již pociťují miliardy lidí. Emise CO2 související s energetikou pro rok 2021 vzrostly o 6 %. Dosáhly historicky nejvyšší úrovně a zcela vymazaly pokles související s pandemií. Aby se zabránilo nejhorším dopadům změny klimatu, musí podle Pařížské dohody celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu před rokem 2025 a poté do roku 2030 klesnout o 43 procent a do roku 2050 na čistou nulu. Namísto toho se podle současných dobrovolných závazků jednotlivých států v oblasti klimatu zvýší emise skleníkových plynů v této dekádě o téměř 14 %.

Válka na Ukrajině

Ruská agrese na Ukrajině formuje jednu z největších uprchlických krizí moderní doby. Na světě je nyní víc než 100 milionů lidí, kteří byli nuceni opustit domov. Krize souvisící s válkou na Ukrajině způsobila prudký nárůst cen potravin, pohonných hmot a hnojiv, dále narušila dodavatelské řetězce a globální obchod, rozvrátila finanční trhy a ohrozila celosvětovou potravinovou bezpečnost a toky pomoci.

Předpokládaný růst globální ekonomiky byl pro rok 2022 s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a potenciálních nových vln pandemie snížen o 0,9 %.

Nejzranitelnější státy a skupiny obyvatelstva na světě jsou neúměrně zasaženy. Ženy utrpěly větší podíl na ztrátě zaměstnání v kombinaci s nárůstem pečovatelských povinností v domácnosti. Některá data naznačují, že pandemie zhoršila násilí páchané na ženách.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí je stále vyšší než před pandemií a roste počet případů dětské práce a dětských sňatků. Nejméně rozvinuté země se potýkají se slabým hospodářským růstem, rostoucí inflací, závažnými narušeními dodavatelských řetězců, nejistotou v oblasti politiky a neudržitelným zadlužením.

Shrnutí výsledků obsažených v SDG Report 2022:

SDG 1: Konec chudoby

Počet lidí žijících v extrémní chudobě v roce 2022

předpandemická projekce: 581 milionů
současná projekce: 657-676 milionů

SDG 2: Konec hladu

Přibližně 1 z 10 lidí na světě trpí hladem. Téměř každý třetí člověk nemá pravidelný přístup k dostatečnému množství jídla (2020). Konflikty, COVID-19, klimatická změna a rostoucí nerovnosti ohrožují potravinovou bezpečnost na celém světě.

SDG 3: Zdraví a kvalitní život

22,7 milionu dětí nedostalo v roce 2020 základní očkování. To je o 3,7 milionu více než v roce 2019.

SDG 4: Kvalitní vzdělání

V celosvětovém měřítku:

25 % základních škol nemá elektřinu, pitnou vodu a základní hygienická zařízení
50 % základních škol nemá počítače a přístup k internet

(2019-2020)

SDG 5: Rovnost mužů a žen

Zastoupení žen v národních parlamentech:

2015: 22,4 %
2022: 26,2 %

Při zachování současného tempa bude rovného zastoupení žen v politickém vedení na národní úrovni dosaženo za dalších 40 let.

SDG 6: Pitná voda, kanalizace

Za posledních 300 let zaniklo na Zemi více než 85 % mokřadů. Stav vodních ekosystémů světa se zhoršuje alarmující rychlostí.

SDG 7: Dostupné a čisté energie

Počet lidí bez elektřiny

2015: 1,2 miliardy
2022: 733 milionů
2030: 679 milionů

Rychlý rozvoj elektrifikace z minulé dekády zpomalil kvůli problémům zpřístupnění těm, ke kterým je nejtěžší se dostat.

SDG 8: Důstojná práce a ekonomický růst

Globálnímu ekonomickému vzestupu brání

nové vlny COVID-19
rostoucí inflace
narušení dodavatelských řetězců
nejistota v oblasti politik
problémy na trhu práce

SDG 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Světová výroba se po pandemii vzpamatovala, ale nejméně rozvinuté státy zůstávají pozadu.

SDG 10: Méně nerovností

Počet uprchlíků se v letech 2015-2021 zvýšil o 44 %.

2015: 216 / 100 000 obyvatel
2021: 311 / 100 000 obyvatel

Celosvětově se dostal na rekordní úroveň. Válka na Ukrajině situaci dále zhoršuje.

SDG 11: Udržitelná města a obce

99 % městské populace světa dýchá podle WHO znečištěný vzduch.

SDG 12: Odpovědná výroba a spotřeba

13,3 % světových potravin je v procesu mezi sklizní a maloobchodním prodejem ztraceno.
17 % všech potravin se vyhodí nebo zkazí na úrovni spotřebitelů.

SDG 13: Klimatická opatření

Růst globální teploty nezpomaluje. V důsledku toho dochází k častějším projevům extrémního počasí.

SDG 14: Život ve vodě

V roce 2021 se do světového oceánu dostalo přes 17 milionů tun plastů. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2040 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. Plastový odpad oceán dusí.

SDG 15: Život na souši

Je doloženo, že v nadcházejících desetiletích hrozí vyhynutí přibližně 40 tisícům druhů.

SDG 16: Mír, spravedlnost a silné instituce

Na celém světě bylo nuceně vysídleno rekordních 100 milionů lidí (květen 2022).

SDG 17: Partnerství ke splnění cílů

Podíl lidí používajících internet

2019: 54 %
2021: 63 %

Rozšiřování internetu během pandemie zrychlilo.

Zpráva o udržitelném rozvoji 2022 obsahuje údaje poskytnuté více než 200 státy a oblastmi z celého světa. I když letošní zpráva ukazuje neblahé dopady současných krizí na 17 SDGs, jasně dokazuje, že jejich naplňování je lékem potřebným k řešení globálních problémů.

Už žádné Hirošimy! Už žádné Nagasaki!

Napsal unic dne 10. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

Minulou sobotu jsem si společně s japonským premiérem Fumio Kišidou a obyvateli Hirošimy připomněl výročí jedné z největších katastrof. Před sedmdesáti sedmi lety byly na obyvatele Hirošimy a Nagasaki svrženy jaderné zbraně. Desetitisíce lidí byly v mžiku zabity a spáleny v pekelném ohni. Budovy se proměnily v prach. Krásné řeky měst se naplnily krví.

Ti, kteří přežili, byli poznamenáni radioaktivním zářením, pronásledovaly je zdravotní problémy a kvůli jadernému výbuchu byli doživotně stigmatizováni. Měl jsem čest setkat se se skupinou těch, kteří přežili (hibakuša), jejichž počet se každým rokem snižuje. Statečně mi vyprávěli, čeho byli svědky v onen děsivý den roku 1945.

Je načase, aby světoví lídři měli stejně jasné vidění jako hibakuša a viděli, k čemu jaderné zbraně skutečně jsou. Jaderné zbraně totiž nemají smysl. Nemohou zajistit bezpečí, ochranu ani jistotu. Z podstaty mohou přinášet jen smrt a zkázu.

Od chvíle, kdy se nad Hirošimou a Nagasaki zvedl hřibovitý mrak, uplynulo tři čtvrtě století. Od té doby si lidstvo prošlo studenou válkou a několika situacemi, kdy ho dělily doslova minuty od zničení. Ale i během ní jaderné mocnosti výrazně snížily svůj jaderný arzenál. Došlo k všeobecnému přijetí zásad proti jejich používání, šíření a testování.

Dnes hrozí, že na poučení z roku 1945 zapomeneme. Nové závody ve zbrojení nabírají na síle a vlády vynakládají stovky miliard dolarů na modernizaci jaderných zbraní. V arzenálech po celém světě je nyní uloženo téměř 13 tisíc jaderných zbraní. Geopolitické krize s vážným jaderným podtextem se rychle šíří od Blízkého východu a Korejského poloostrova až k ruské invazi na Ukrajinu.

Lidstvo si opět hraje s nabitou zbraní. Od Armagedonu nás dělí jedna chyba, jedno nedorozumění, jeden chybný odhad. Lídři států musí přestat klepat na dveře soudného dne a nadobro stáhnout jadernou variantu ze stolu. Pro státy vlastnící jaderné zbraně je nepřijatelné připustit možnost jaderné války. Znamenala by totiž konec lidstva.

Jaderné státy se také musí zavázat k tomu, že tyto zbraně nepoužijí jako první. Musí ujistit státy, které je nemají, že je proti nim nepoužijí a ani jimi nebudou hrozit. Jaderné šermování musí přestat.

Nakonec existuje jediné řešení jaderné hrozby: jaderné zbraně vůbec nemít. To znamená otevřít všechny možnosti dialogu, diplomacie a vyjednávání s cílem zmírnit napětí a odstranit tyto smrtící zbraně.

V New Yorku, kde se svět sešel na desáté hodnotící konferenci o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vidíme nové známky naděje. Smlouva je jedním z hlavních důvodů, proč jaderné zbraně nebyly od roku 1945 použity. Obsahuje právní závazky k dosažení jaderného odzbrojení a může být mocným katalyzátorem odzbrojení. Jediného způsobu, jak tyto strašlivé zbraně jednou provždy odstranit.

A v červnu se členové Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poprvé sešli, aby vypracovali plán na vytvoření světa bez nich. Nemůžeme se už dál smířit s tím, že jsou kolem nás zbraně, kvůli nimž visí budoucnost celého lidstva doslova na vlásku. Je načase naslouchat nadčasovému poselství hibakuši: „Už žádné Hirošimy! Už žádné Nagasaki!“ Je čas šířit mír. Společně, krok za krokem, vymažme tyto zbraně z povrchu zemského.

Autor je generálním tajemníkem OSN.