Skip to main content

Autor: unic

Program “stínování” pracovníků OSN ve Vídni pro rok 2022 je otevřen i pro studenty z Česka!

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Chcete získat nevšední vhled do fungování Organizace spojených národů ve Vídni? Tradiční program “stínování” pracovníků OSN se letos koná v termínu 24. října až 24. listopadu a studentům nabízí příležitost hodinového on-line setkání s vysoce postaveným pracovníkem OSN, virtuální prohlídku sídla světové organizace ve Vídni (Vienna International Centre, VIC) a virtuální kariérní workshop pro zájemce o práci v OSN.

I letos se program “stínování” koná on-line, a to nám umožňuje rozšířit řady možných účastníků i o studenty z Česka!

Podmínky účasti: jste student/ka magisterského nebo doktorského studia na některé z univerzit v Česku, máte výbornou znalost angličtiny, zajímáte se o OSN.

Termín podání žádosti:  do 13. září 2022  20. září 2022 e-mailem na [email protected]. Prosíme přečtěte si detailně veškeré informace ohledně projektu a způsobu přihlášení níže v angličtině. 

Posouzení nejvhodnějších kandidátů/ek proběhne v UNIC v Praze a tři nejúspěšnější uchazeči/ky budou předáni k další komunikaci kolegům v UNIS ve Vídni.

Shadowing Programme 2022

Want to gain exciting insights into the world of the United Nations in Vienna? A virtual edition of the Shadowing Programme will take place from 24 October to 24 November 2022. It will offer students the opportunity to have a one-hour virtual encounter with a UN staff member and join a virtual guided tour through the Vienna International Centre (VIC) and a virtual career workshop.

Staff members from a range of Vienna-based organizations including the following are joining the Shadowing Programme 2022:

How to participate

If you are a student who is enrolled in a Masters or a PhD programme at a university in Czechia you are invited to apply by sending an email to the United Nations Information Centre (UNIC) Prague ([email protected]) with the following information:

  • Name
  • Nationality
  • Telephone number
  • Email address
  • Field of study
  • University
  • Field of interest
  • Name of the organizations you would like to “shadow” (first and second preference)
  • If selected, what would you expect to get out of the Shadowing Programme? (max. 50 words)

PLEASE NOTE:
The number of applications that can be accepted is limited, so you are encouraged to apply as early as possible. The deadline is 13 September 2022 20 September 2022. Incomplete applications will not be considered. Furthermore, subject to availability you might be placed with a different organization than indicated.

The Shadowing Programme is not part of a recruiting process. It is an opportunity for students to gain insights into the work of a UN staff member.

How to know if you are selected to participate

The selection of students who can participate in the Shadowing Programme will be made after all registrations have been collected. The successful candidates will be contacted by email.

The Shadowing Programme takes place to help mark United Nations Day (24 October). It is coordinated by UNIS Vienna and organized in cooperation with all participating Vienna-based organizations.

The United Nations in Vienna

Vienna is one of the four headquarters of the United Nations, along with New York, Geneva and Nairobi.
Since its opening on 23 August 1979 the VIC has become home to several different UN organizations. More than 5,000 employees from over 125 countries work for the 16 international organizations and units of the UN in Vienna. About a third are Austrians.

Svět potřebuje revoluci obnovitelných zdrojů

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

António Guterres

O Neronovi se traduje, že zatímco Řím hořel, on hrál v paláci na lyru. Dnes si někteří lídři počínají ještě hůře. Přilévají olej přímo do ohně. A to doslova. V době, kdy se dopady ruské invaze na Ukrajinu šíří po celém světě, reagují některé státy na rostoucí energetickou krizi tak, že se obrací k fosilním palivům. Do uhlí, ropy a plynu, které jsou příčinou prohlubující se klimatické krize, hrnou další miliardy dolarů.  

Mezitím všechny klimatické ukazatele dál překonávají rekordy a předpovídají budoucnost divokých bouří, záplav, sucha, požárů a teplot, při kterých se na rozsáhlých územích planety nedá žít. Náš svět čelí klimatickému chaosu. Nové investice do fosilních paliv jsou klamnou představou. Fosilní paliva nejsou a už nikdy nebudou řešením. Vidíme, jaké škody jejich využíváním působíme planetě i společnosti. Každý den je to ve zprávách a nikdo vůči tomu není imunní.

Fosilní paliva jsou příčinou klimatické krize. Jejím řešením je obnovitelná energie. Pro snížení klimatických rizik a zvýšení energetické bezpečnosti. Kdybychom začali dříve masivně investovat do obnovitelných zdrojů, nemuseli bychom se teď znovu ocitnout v područí nestabilních trhů s fosilními palivy. Obnovitelné zdroje energie jsou mírovým plánem pro 21. století. Bitva o rychlou a spravedlivou energetickou tranzici se ale nevede. Investoři dál podporují fosilní paliva a vlády dál rozdávají miliardové dotace na uhlí, ropu a plyn. Přibližně 11 milionů amerických dolarů každou minutu.

Říká se tomu závislost, když někdo upřednostňuje krátkodobou úlevu před dlouhodobou kvalitou života. Na fosilních palivech jsme stále závislí. V zájmu zdraví společnosti i planety s tím musíme přestat. Teď hned. Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

Proto jsem vyzval vlády zemí G20, aby odstoupily od uhlí. Státy OECD do roku 2030 a ostatní do roku 2040. Vyzval jsem finanční instituce, aby opustily fosilní paliva a investovaly do obnovitelných zdrojů. A navrhuji pětibodový plán, jak podnítit celý svět k přechodu k obnovitelným zdrojům.

Za prvé, musíme z technologií na výrobu obnovitelné energie učinit globální veřejný statek, včetně odstranění překážek duševního vlastnictví pro jejich přenos. 

Za druhé, musíme pro všechny zlepšit přístup k dodavatelským řetězcům pro komponenty a suroviny pro obnovitelné technologie. V roce 2020 bylo na světě instalováno 5 gigawattů bateriových úložišť. Do roku 2030 ale potřebujeme 600 gigawattů skladovací kapacity. Je zřejmé, že k tomu musíme vytvořit globální koalici. Úzká místa v přepravě a omezení v dodavatelských řetězcích, stejně jako vyšší náklady na lithium a další kovy pro baterie, brání zavádění těchto technologií a materiálů právě v době, kdy je nejvíc potřebujeme.

Za třetí, musíme odstranit byrokracii, která brzdí rozvoj solárních a větrných projektů. Potřebujeme zrychlené schvalování a zvětšit úsilí o modernizaci elektrických sítí. V Evropské unii trvá schválení větrné farmy osm let, ve Spojených státech deset. V Korejské republice potřebují projekty pevninských větrných elektráren 22 povolení od osmi různých ministerstev.

Za čtvrté, svět musí odklonit energetické dotace od fosilních paliv, aby ochránil zranitelné lidi před energetickými šoky a investovat do spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti.

A za páté, musíme ztrojnásobit investice do obnovitelných zdrojů energie. Zapojit se musí mnohostranné rozvojové banky, rozvojové finanční instituce i komerční banky. Všechny musí výrazně zvýšit investice do obnovitelných zdrojů.

Potřebujeme, aby se se vší urgencí zapojili všichni lídři států. Už teď se blížíme k hranici oteplení o 1,5 °C, což je podle vědeckých poznatků maximální úroveň oteplení, abychom se vyhnuli nejhorším klimatickým dopadům. Udržení limitu 1,5 stupně při životě předpokládá, že do roku 2030 snížíme emise o 45 % a do 2050 dosáhneme čistých nulových emisí. Současné závazky států ale směřují ke zvýšení emisí do konce tohoto desetiletí o téměř 14 %.
To by znamenalo katastrofu.

Řešením jsou obnovitelné zdroje. Pro zvládání klimatické krize, pro energetickou bezpečnost a pro zajištění čisté elektřiny pro stovky milionů lidí, kteří ji v současnosti nemají. Obnovitelné zdroje jsou hned trojnásobnou výhrou.

K odmítnutí revoluce v oblasti obnovitelných zdrojů energie není žádný důvod. Zatímco ceny ropy a zemního plynu dosáhly rekordní úrovně, obnovitelné zdroje jsou stále levnější. Náklady na solární energii a baterie klesly za posledních deset let o 85 %. Náklady na větrnou energii o 55 %. A investice do obnovitelných zdrojů vytvářejí třikrát víc pracovních míst než v oborech fosilních paliv.

Obnovitelné zdroje samozřejmě nejsou jedinou odpovědí na problémy klimatu. Přírodě blízká řešení – zastavení odlesňování a degradace půdy – mají také zásadní význam. Stejně tak podpora energetické účinnosti. Ale rychlá tranzice k obnovitelným zdrojům energie musí být naším hlavním cílem.

Jakmile se zbavíme fosilních paliv, bude to mít obrovský přínos, a to nejen pro klima. Ceny energií budou nižší a předvídatelnější, což bude mít pozitivní dopad na potravinovou a ekonomickou bezpečnost. Když ceny energií rostou, rostou i náklady na potraviny a veškeré zboží, na kterém jsme závislí. Shodněme se tedy na tom, že rychlá revoluce obnovitelných zdrojů energie je nevyhnutná a přestaňme si brnkat jako Nero, když naše budoucnost hoří.

Autor je generálním tajemníkem OSN.

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: UNDP

Fakta a čísla o světovém oceánu

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Organizace spojených národů uspořádá s podporou vlád Portugalska a Keni ve dnech 27. června až 1. července 2022 celosvětovou konferenci OSN o ochraně oceánu v Lisabonu. Cílem konference je podnítit účinnou globální akci. Organizátoři vyzývají politické lídry a všechny rozhodovací orgány, aby posílili ambice, mobilizovali partnerství a zvýšili investice do vědecky podložených a inovativních přístupů a aby využívali řešení blízká přírodě tak, aby se zvrátil trend zhoršujícího se stavu světového oceánu. Konference ke spolupráci vyzvala i další aktéry, občanskou společnost, firmy i jednotlivce, aby se podíleli na zastavení znečišťování moří a zavázali se k odpovědné spotřebě zdrojů oceánu.

Změna klimatu

Oceán pohltil více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Rychlost oteplování oceánu se od roku 1993 více než zdvojnásobila (IPCC).

Emise uhlíku z lidské činnosti způsobují oteplování, okyselování a úbytek kyslíku v oceánu (IPCC).

Do roku 2100 se oceán velmi pravděpodobně oteplí 2 až 4krát při nízkých emisích (RCP 2,6) a 5 až 7krát při vysokých emisích (RCP 8,5) ve srovnání s pozorovanými změnami od roku 1970 (IPCC).

Kyselost oceánů se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 26 %. Při tomto tempu se do konce století předpokládá nárůst o 100 až 150 %, což bude mít vážné důsledky pro život v mořích (OSN).

Změna klimatu ovlivňuje také druhy citlivé na klima. Existují důkazy, že dochází k jasnému posunu v načasování tření mořských a sladkovodních ryb a migrace živočichů po celém světě (WMO).

Mořské ekosystémy

Oteplení směrem k 1,5 °C zvýší teplotu vody a změní chemické složení oceánů (například okyselení), což povede ke vzniku nových ekosystémů (WMO).

Rostoucí teploty zvyšují riziko nevratné ztráty mořských a pobřežních ekosystémů (WMO).

Korálové útesy jsou vůči změně klimatu obzvláště citlivé. Předpokládá se, že při oteplení o 1,5 °C ztratí 70 až 90 % své původní plochy a při oteplení o 2 °C více než 99 %. Do konce tohoto století hrozí zánik 20 až 90 % současných pobřežních mokřadů, v závislosti na tom, jak rychle poroste hladina moře. To bude mít dopad i na zásobování potravinami, cestovní ruch a ochranu pobřeží a další ekosystémové služby (WMO).

Znečištění

Každý rok se do oceánu dostane přibližně 11 milionů tun plastů. Znečištění plastem stojí ročně zhruba 13 miliard dolarů ekonomických nákladů, včetně nákladů na čištění a finančních ztrát v rybolovu a dalších odvětvích (UNEP).

Asi 80 % znečištění moří pochází ze souše – pesticidy, plasty, nečištěné odpadní vody, atd. (UNEP).

Velký plovoucí ostrov z odpadků v Tichomoří obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů, jejichž hmotnost se odhaduje na 80 tisíc tun. Tento odpadkový „ostrov“ je třikrát větší než Francie (UNDP).

89 % plastového odpadu nalezeného na dně oceánu tvoří předměty na jedno použití, jako jsou plastové tašky (UNDP).

Více než 800 mořských a pobřežních druhů je ohroženo plasty (@UNEP). Každý rok je plastovým odpadem usmrceno více než milion mořských ptáků a 100 tisíc mořských savců (UNESCO).

Oteplování oceánu

Podle IPCC je činnost člověka nepochybně odpovědná za oteplování atmosféry, oceánu i pevniny a je velmi pravděpodobné, že vliv člověka je hlavní příčinou nárůstu tepla oceánu pozorovaného od 70. let 20. století (WMO).

Všechna dostupná data naznačují, že míra oteplování oceánu vykazuje v posledních dvou desetiletích obzvláště silný nárůst. V roce 2021 pokračovalo oteplování horních 2 000 m oceánu a očekává se, že se bude oteplovat i v budoucnu, což je změna, která je nevratná v horizontu sta až tisíciletí. V hloubce větší než 2 000 m se oceán rovněž oteplil (WMO).

Hladina moře

Hladina moří se v letech 2013–2021 zvyšovala o rekordních 4,5 mm ročně, a to především v důsledku zrychleného úbytku ledové hmoty z ledovců. To se zásadním způsobem dotýká stovek milionů obyvatel pobřežních oblastí a zvyšuje zranitelnost vůči tropickým cyklonům (WMO).

Okyselování oceánu

V důsledku přebytku oxidu uhličitého (CO2), který oceán pohlcuje (přibližně 23 % ročních emisí), se jeho vody stále více okyselují (WMO).

Okyselování oceánu ohrožuje organismy a ekosystémové služby, a tím i potravinovou bezpečnost, cestovní ruch a ochranu pobřeží. Klesající hladina ph znamená, že se snižuje schopnost oceánu absorbovat CO2 z atmosféry (WMO).

Biologická rozmanitost

60 % hlavních světových mořských ekosystémů, které jsou základem obživy, bylo poškozeno nebo je využíváno neudržitelným způsobem (UNESCO).

Podle odhadů bylo zničeno 30 až 35 % celosvětového rozsahu kriticky důležitých mořských habitatů, jako je mořská tráva, mangrovy nebo korálové útesy (UNESCO).

V současné době existuje v oceánu téměř 500 mrtvých zón, které celosvětově pokrývají více než 245 tisíc km², což odpovídá rozloze Spojeného království. Z velké části je to způsobeno přílivem hnojiv do pobřežních ekosystémů (UNESCO).

Plastovým znečištěním jsou postiženy všechny druhy mořských želv, 66 % mořských savců a 50 % mořských ptáků (UNEP).

Do roku 2100 může bez výrazné změny hrozit vyhynutí více než poloviny mořských druhů (UNESCO).

Lidé

V nízko položených pobřežních oblastech žije přibližně 680 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na miliardu. V malých ostrovních rozvojových státech žije 65 milionů lidí (IPCC).

Mořský rybolov poskytuje 57 milionů pracovních míst. Ryby jsou hlavním zdrojem bílkovin pro více než 50 % obyvatel nejméně rozvinutých zemí (UNGC).

15 % živočišných bílkovin, které jíme, pochází z mořských plodů, přesto v komerčním rybolovu přetrvává ohromující plýtvání (UNDP).

Každoročně přijde v důsledku destruktivních rybářských praktik vniveč více než 10 milionů tun ryb. To by stačilo na naplnění 4 500 olympijských bazénů (UNDP).

Modrá ekonomika

Ekonomika oceánu patří k nejrychleji rostoucím na světě a má pozitivní vliv na mnohá odvětví velké ekonomické hodnoty, jako je rybolov, doprava, biotechnologie, výroba energie, průzkum zdrojů na mořském dně, cestovní ruch a další (UNESCO).

Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví odhaduje na 3 biliony USD ročně, což představuje přibližně 5 % celosvětového hrubého domácího produktu (UNDP).

Modrá ekonomika je přístup, který zohledňuje zdraví oceánů a moří, neboť usiluje o rovnováhu tří dimenzí udržitelného rozvoje: ekonomické, sociální a environmentální. 

Věda a technologie hrají důležitou roli při navrhování projektů modré ekonomiky a při slaďování potřeb hospodářského rozvoje a udržitelnosti oceánů (UNDP).

Cestovní ruch

Cestovní ruch přispívá k znečištění moří plasty. Obrovské množství plastů končí v řekách a odsud se dostávají do oceánu (ONE PLANET).

80 % veškerého cestovního ruchu se odehrává v pobřežních oblastech. Odvětví cestovního ruchu souvisejícího s oceány roste odhadem o 134 miliard USD za rok (UNGC).

Zdravé korálové útesy přispívají k rozvoji cestovního ruchu a rybolovu, poskytují miliony pracovních míst a přispívají k rozvoji ekonomik po celém světě. Náklady na omezení cestovního ruchu v důsledku bělení korálů se odhadují až na 12 miliard USD ročně (OSN).

Více o mezinárodních jednáních o ochraně oceánu v projevu zmocněnce generálního tajemníka OSN pro ochranu světového oceánu Petera Thomsona.

Musíme zvrátit chřadnutí světového oceánu

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Peter Thomson

Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Kromě kyslíku nám dává i jídlo a živobytí. Pohlcuje většinu tepla zachyceného v systému Země a stabilizuje tak klima. Závisí na něm miliardy lidí i fauna a flóra. Zdraví oceánu je ale podlomené.

Rostoucí emise uhlíku způsobují acidifikaci a snižují tak jeho schopnost udržet život pod vodou i na souši. Dusí ho plastový odpad. Pokud bude zachován současný trend, více než polovina mořských druhů může do roku 2100 stát na pokraji vyhynutí. Řešení, jak obnovit zdraví oceánu existují, vyžadují ale aktivní zapojení všech, od politiků po každého jednotlivce.

Letos máme velkou šanci tyto negativní trendy zastavit a zvrátit. Rok 2022 je Mezinárodním rokem řemeslného rybolovu a akvakultury. V loňském roce byla zahájena Dekáda vědy pro udržitelný rozvoj oceánu a Dekáda OSN pro obnovu ekosystémů. Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow bylo přijato rozhodnutí, že naplňování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) musí zohlednit i ochranu oceánu. Posiluje to naději, že bude dosaženo výrazného pokroku v řešení problému oteplování a okyselování oceánu. Výsledkem bude zlepšení jeho zdraví i posílení schopnosti zachycovat uhlík.

Šest důležitých mezinárodních setkání v průběhu letošního roku může změnit dosavadní kurz. V březnu se v  Nairobi sešlo Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA5). Státy se dohodly, že zahájí jednání o přijetí právně závazné globální úmluvy o ukončení znečištění plastem. V současné době se do světového oceánu dostává 11 milionů tun plastového odpadu ročně. Předpokládá se, že do roku 2030 se toto množství zdvojnásobí a do roku 2050 ztrojnásobí. Trend nehorázného znečišťování můžeme prostřednictvím navrhované smlouvy zastavit.

V polovině června se v Ženevě konala ministerská konference Světové obchodní organizace (WTO), na níž bylo po dvou desetiletích vyjednávání přijato důležité rozhodnutí o zákazu škodlivých dotací rybolovu. 20 až 30 miliard dolarů je každoročně vynakládáno z veřejných rozpočtů na podporu průmyslových rybářských flotil. Je to jedna z nejškodlivějších věcí, kterou pro ekosystém oceánu děláme. Nyní je důležité, aby se ratifikační proces neprotahoval a přijatá dohoda mohla vstoupit v platnost nejpozději do dvou let.

Třetí je mezivládní konference o biologické rozmanitosti v mořích mimo oblasti národní jurisdikce. Je to velká příležitost uzavřít pevnou a funkční smlouvu o správě volného moře. Pokud se členským státům podaří dosáhnout konsensu, může být smlouva ještě letos.

Za čtvrté, 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti slibuje přijetí nového cíle zahrnout do roku 2030 pod ochranu 30 % povrchu planety. Takové rozhodnutí by znamenalo zásadní změnu pro chráněné mořské oblasti, a tím i pro zdraví oceánu.

Již 27. června bude v Lisabonu zahájena Konference OSN o oceánu. Na ní představíme velký soubor inovativních a vědecky podložených řešení pro naplnění Cíle udržitelného rozvoje (SDG) č. 14, jímž je ochrana a udržitelné využívání zdrojů oceánu.

Posledním letošním důležitým setkáním pro oceán bude klimatický COP27 v listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Tam musí být naplněny již deklarované ambice a politická vůle k adaptaci a financování opatření na řešení klimatické změny. Jen tak se posuneme dál směrem k bezpečnosti, spravedlnosti a udržitelnosti světa.

Chceme-li letos zastavit zhoršování stavu světového oceánu, nesmíme promarnit jedinečné příležitosti, které nám nabízí souběh mezinárodních jednání o jeho ochraně. Je na nás všech, na státech, soukromém sektoru i na občanech, abychom na nový základ postavili náš vztah k přírodě. Musíme to udělat pro naše děti a jejich děti, aby mohly žít dobrý život, jaký si pro ně přejeme.

Autor je zmocněncem generálního tajemníka OSN pro ochranu světového oceánu

Více: Fakta a čísla o světovém oceánu

Řekni NE nenávisti!

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

U příležitosti prvního Mezinárodního dne boje proti nenávistným projevům (18. června) zahájila OSN informační kampaň #NoToHate (#NeNenávisti). V historii nenávistné projevy často předcházely násilí, které vedlo k brutálním zločinům. Dnes jsme svědky exploze nenávistných projevů, které jsou umocněny sociálními médii, a to i v Evropě, neboť anonymita, kterou sociální sítě poskytují, umožňuje uživatelům skrývat se za obrazovkami.

Nenávistné projevy podněcují násilí a podkopávají sociální soudržnost a toleranci. Ničivý účinek nenávisti bohužel není ničím novým. Její rozsah a dopad je však v dnešní době umocněn novými komunikačními technologiemi do té míry, že se nenávistné projevy – včetně těch online – staly jednou z nejčastějších metod šíření rétoriky a ideologií, které rozdělují společnosti a ohrožují mír.

Nenávist je nebezpečím pro každého – a proto musí být boj proti ní úkolem pro každého.

ANTÓNIO GUTERRES, generální tajemník OSN

Organizace spojených národů má za sebou dlouhou historii mobilizace světa proti nenávisti všeho druhu na obranu lidských práv a prosazování vlády práva. Dopad nenávistných projevů zasahuje do mnoha stávajících oblastí zájmu OSN, od ochrany lidských práv a prevence krutých zločinů až po udržení míru a dosažení rovnosti žen a mužů a podporu dětí a mládeže.

Protože boj proti nenávisti, diskriminaci, rasismu a nerovnosti je jádrem zásad a práce OSN, snaží se OSN čelit nenávistným projevům na každém kroku. Tato zásada je zakotvena v Chartě OSN, v mezinárodním rámci lidských práv a v celosvětovém úsilí o dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

V reakci na velmi znepokojující a posilující trendy xenofobie, rasismu a nesnášenlivosti, násilné misogynie, antisemitismu a protimuslimské nenávisti ve světě zahájil generální tajemník OSN António Guterres 18. června 2019 Strategii a akční plán OSN proti nenávistným projevům. Tato iniciativa OSN zaměřená na boj proti nenávistným projevům je rámcem pro podporu úsilí států. Strategie zdůrazňuje potřebu čelit nenávisti komplexně a při plném respektování svobody názoru a projevu, přičemž je třeba spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, médií, technologických společností a platforem sociálních médií.

Více informací o kampani OSN „No To Hate“

Challenge Fund 2022: Přihlášky jsou otevřené!

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Partnerství pro cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN s radostí oznamuje, že byla otevřena výzva pro přihlášky do Challenge Fundu 2022.

Cílem Challenge Fundu je přenos českých inovací do 6 partnerských zemí. Jedná se o Bosnu a Herzegovinu, Etiopii, Gruzii, Kambodžu, Moldavsko a Zambii. Podporované inovace mohou pocházet z mnoha oblastí od zdravotnictví, komunitního plánování po implementaci moderních technologií v dopravě. Více informací o proběhlých projektech a pravidlech programu najdete v portfoliu projektů na našich webových stránkách www.undp.cz.

Výzva Challenge Fund 2022 je určená českým soukromým firmám, univerzitám, výzkumným centrům a neziskovým organizacím. Žadatelé musejí mít lokálního partnera, aby se zaručila dlouhodobá udržitelnost projektů.

V rámci grantu je možno získat až 40 000 USD na roční projekt, podporu během realizace, a také reference od Rozvojového programu OSN (v případě úspěšné realizace). Žadatelé musí také poskytnout minimální spolufinancování 20%. Začátek implementace je předpokládaný na konec září 2022 a trvání projektu je 12 měsíců.

 Uzávěrka přihlášek je neděle 31.7.2022, 11:59 SEČ.

Zúčastnit se také můžete následujících seminářů:

  • Online seminář “Jak podat úspěšnou přihlášku?”, úterý 28.6.2022, 15:00 – 16:00 SEČ (v češtině) Registrační formulář
  • Online seminář “How to submit Challenge Fund application”, středa 29.6.2022, 15:00 – 16:00 SEČ (v angličtině) Registrační formulář

Pro více informací o Challenge Fundu, navštivte prosím naše webové stránky, LinkedIn, nebo nám napište na [email protected].

Projekty jsou finančně podporované Ministerstvem zahraničních věcí České republiky

Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

Na Světový den uprchlíků si připomínáme odvahu a odolnost lidí, kteří prchají před válkou, násilím a pronásledováním, a oceňujeme soucit těch, kteří je přijímají. V současné době je celosvětový počet uprchlíků rekordně vysoký.

Válka na Ukrajině vyvolala největší a nejrychlejší vysídlování v Evropě od druhé světové války. Spolu s těmi, kteří prchají před konflikty v jiných částech světa, přesáhl celkový počet nuceně vysídlených osob 100 milionů – což je chmurná obžaloba dnešní doby.

Letošní Světový den uprchlíků potvrzuje základní princip našeho společného lidství: každý má právo vyhledat bezpečí – ať je to kdokoli, ať už pochází odkudkoli a kdykoli je nucen uprchnout.

Mezinárodní právo mluví jasně: Právo požádat o azyl je základním lidským právem.

Lidé prchající před násilím nebo pronásledováním musí mít možnost bezpečně překročit hranice. Nesmí být diskriminováni na hranicích ani jim nesmí být nespravedlivě odepřen status uprchlíka nebo azyl kvůli rase, náboženství, pohlaví nebo zemi původu. Nemohou být nuceni k návratu, pokud by byl ohrožen jejich život nebo svoboda. A stejně jako ke každému člověku by se k nim mělo přistupovat s respektem.

Bezpečnost je jen prvním krokem. Jakmile se uprchlíci ocitnou mimo nebezpečí, potřebují příležitosti. Příležitost k uzdravení, učení, práci a rozvoji. Příležitost vrátit se domů, pokud se tak rozhodnou, nebo znovu vybudovat svůj život jinde, v bezpečí a důstojně.

Uprchlíci po celém světě přináší hostitelským společenstvím nový život, prosperitu a bohatou kulturní rozmanitost. Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech.

Zavažme se dnes u příležitosti Světového dne uprchlíků, že pro ně a pro státy, které je hostí, a které samy čelí řadě problémů, budeme dělat víc. Buďme solidární. Chraňme integritu režimu mezinárodní ochrany. A nikdy neztrácejme ze zřetele naše společné lidství.

António Guterres je generální tajemník OSN.

Foto: UNHCR

Pomozte zabránit úniku ropy z tankeru FSO Safer

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

U jemenského pobřeží Rudého moře kotví stárnoucí supertanker FSO Safer v pokročilém stádiu rozpadu. Pokud svět nezasáhne, brzy se rozpadne nebo exploduje. Organizace spojených národů je připravena provést záchrannou operaci, aby katastrofě zabránila. Práce na přečerpávání ropy na bezpečné plavidlo se však již nyní zpožďují kvůli nedostatečnému financování. K překlenutí nedostatku prostředků na záchrannou operaci žádáme veřejnost o finanční pomoc. Naším cílem je do 30. června 2022 vybrat 5 milionů USD (přibližně 120 milionů Kč), aby v červenci mohly začít záchranné práce.

Váš příspěvek nám pomůže zabránit katastrofě a vyšle signál vládám a soukromým společnostem, které dosud nepřispěly, aby se na záchranné akci podílely. Musíme jednat hned, jinak bude pozdě!

DAROVAT můžete jakoukoli částku.

Rozpadající se supertanker je ekologickou i humanitární hrozbou

Plavidlo FSO Safer má na palubě čtyřikrát větší náklad ropy, než měl při havárii v roce 1989 tanker Exxon Valdez. Pokud by došlo k úniku ropy z FSO Safer, jednalo by se o pátou největší ropnou skvrnu z tankeru v historii.

Pokud nebudeme jednat hned, bude výsledkem ekologická a humanitární katastrofa u pobřeží země zdevastované již sedm let trvající válkou.

Masivní únik ropy by zničil nedotčené útesy, pobřežní mangrovové porosty a mořské živočichy v Rudém moři. Miliony lidí by zasáhlo silně znečištěné ovzduší, došlo by k přerušení dodávek potravin, pohonných hmot a dalších životně důležitých komodit do Jemenu, kde již nyní 17 milionů lidí potřebuje potravinovou pomoc.

Nejvíce by byly zasaženy komunity žijící v blízkosti pobřeží. Přes noc by zmizely stovky tisíc pracovních míst v rybářském průmyslu. Trvalo by 25 let, než by se zregenerovaly populace ryb. Jen náklady na vyčištění oblasti by podle odhadů dosáhly 20 miliard USD (přibližně půl bilionu Kč).

Svět může zabránit katastrofě. Musí ale jednat hned!

Loď Safer byla postavena v roce 1976 jako supertanker a o deset let později přestavěna na plovoucí skladovací a vykládací zařízení (FSO) pro ropný průmysl. Kotví asi 4,8 námořní míle od pobřeží jemenské oblasti Hodeidah. Na plavidle se nachází asi 1,14 milionu barelů lehké ropy. Provoz tankeru Safer byl v roce 2015 kvůli válce přerušen. Následně se kvůli tomu začal výrazně zhoršovat stav a celková strukturální integrita plavidla.

Plán řešení koordinovaný OSN

V září 2021 pověřilo nejvyšší vedení OSN rezidentního a humanitárního koordinátora OSN pro Jemen Davida Gresslyho koordinací systému OSN na zmírnění hrozby a posílení pohotovostních plánů pro případ katastrofického úniku ropy. Jde o navázání na dřívější snahy o řešení hrozby tankeru Safer ve vysoce zpolitizovaném prostředí konfliktu. Po měsících vyjednávání se všemi zúčastněnými stranami konfliktu vypracovala OSN operační plán na řešení hrozby. Úzce spolupracujeme s jemenskou vládou v Adenu, která tuto iniciativu podporuje.

Podporují ji i orgány v San‘á, které kontrolují oblast, kde se plavidlo nachází. Dne 5. března 2022 podepsaly s OSN memorandum porozumění. To vytváří rámec pro spolupráci, v němž se orgány v San‘á zavázaly podpořit úspěch projektu. Plán má dvě kriticky důležité části:

  • zajištění náhradního plavidla nebo jiné kapacity rovnocenné plavidlu FSO Safer v cílové lhůtě 18 měsíců;
  • vzhledem k tomu, že situace je příliš nebezpečná na to, aby se čekalo na trvalé náhradní plavidlo, je třeba provést čtyřměsíční nouzovou operaci, která by eliminovala bezprostřední hrozbu tím, že ropu z lodi Safer přečerpá na bezpečné dočasné plavidlo.

Dne 6. března uspořádala OSN misi do města Hodeidah a k terminálu Ras Isa, v jehož blízkosti je FSO Safer ukotven. Cílem bylo projednat plán s místními orgány. Ty ho podpořily. Experti na místě potvrdili, že riziko katastrofy je bezprostřední.

Cena za rozsáhlý únik ropy

  • Náklady na samotné čištění se odhadují na 20 miliard USD (přibližně půl bilionu Kč).
  • Obnova populací ryb by trvala 25 let.
  • Velká ropná skvrna by mohla uzavřít blízké přístavy, které jsou nezbytné pro dovoz potravin, pohonných hmot a dalších životně důležitých komodit do Jemenu. 
  • Rozsáhlá ropná skvrna by měla závažný dopad na životní prostředí – na vodu, útesy a mangrovové porosty – na jemenském pobřeží a potenciálně i v celém Rudém moři.
  • Životně důležitá lodní doprava přes úžinu Bab-al-Mandab do Rudého moře by mohla být na delší dobu přerušena, což by stálo miliardy dolarů každý den.
DAROVAT můžete jakoukoli částku.

Zdroj: United Nations

Mise úřadu OSN pro lidská práva upozorňuje na otřesné osudy civilistů na Ukrajině

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Monitorovací tým OSN pro lidská práva na Ukrajině potvrdil, že od 24. února bylo zabito více než 3 380 civilistů a přes 3 680 jich bylo zraněno. „Máme informace o o odstřelovačích na střechách, kteří stříleli na civilisty zcela nahodile, třeba když přecházeli ulici. Asi se tak snažili odrazovat lidi, aby vyšli ven,“ uvedla v úterý na tiskové konferenci v Ženevě vedoucí týmu Matilda Bogner. 

Jakmile bude pro pozorovatele dostatečně bezpečný přístup k místům v první linii, očekává se, že skutečný počet obětí bude o mnoho tisíc vyšší, včetně zdevastovaného přístavního města Mariupolu, řekla Bogner novinářům. „Během mé nedávné návštěvy měst a obcí severně od Kyjeva jsme zdokumentovali řadu případů sexuálního násilí. V jednom městě… byla znásilněna a zabita žena, údajně ruským vojákem. Tentýž voják se poté pokusil znásilnit její sousedku. Manžel této ženy zasáhl, ale voják ho zastřelil.“

V Buči a dalších obcích na sever od hlavního města, která byla obsazena ruskými jednotkami, zaznamenali vyšetřovatelé OSN více než 300 zabitých mužů, žen a dětí. „Lidé byli popravováni, zastřeleni při cestě autem, při přecházení ulice a podobně,“ uvedla Bogner. 

Spaní ve stoje

Matilda Bogner v úterý předstoupila před novináře v Ženevě po týdenní misi na Ukrajině, kde se svým týmem navštívila 14 měst a obcí v okolí Kyjeva a Černihivu, které byly do konce března okupovány ruskými ozbrojenými silami. 

„Slyšeli jsme svědectví o zabitých, zraněných, zadržených nebo zmizelých příbuzných, sousedech, přátelích,“ uvedla. „V Makarivu (Kyjevská oblast) byla pětičlenná rodina zastřelena ruskými ozbrojenými silami, když se snažila odjet se svými sousedy autem.“ Přežili pouze dva. 

Ve vesnici Jahidne v Černihivské oblasti mluvila se sedmdesátiletým mužem, který se 24 dní ukrýval ve sklepě školy. „Se slzami v očích vyprávěl, že v místnosti velké 76 m2 s ním přebývalo 138 lidí, z nichž nejmladšímu byly pouhé dva měsíce. Prostor byl tak přeplněný, že museli spát ve stoje. A tak se přivazoval k dřevěnému zábradlí, aby nespadl.“ 

Pátrání po pohřešovaných 

Mnoho Ukrajinců nadále pátrá po pohřešovaných příbuzných a přátelích – především mladých mužích – z nichž někteří mohli být odvezeni do Běloruska a poté do Ruska, uvedla představitelka OSN. Upozornila také na věrohodné zprávy o mučení, špatném zacházení a zadržování ukrajinských vojáků ruskými ozbrojenými silami a přidruženými skupinami. 

Vojenské síly rozmístěné v blízkosti škol a nemocnic  

Vysoký počet obětí z řad nebojujících osob a masivní ničení civilní infrastruktury jednoznačně poukazují na nerozlišující útoky, které jsou porušením pravidel války, řekla Bognerová. 

Uvedla, že byly zničeny školy, nemocnice, soukromé domy a vícepodlažní obytné budovy a stovky vzdělávacích a zdravotnických zařízení byly poškozeny nebo zcela zničeny. „V mnoha oblastech využívají ozbrojené síly obou stran školy jako své základny a v jejich blízkosti umísťují těžkou vojenskou techniku“, řekla Bogner novinářům. 

Nadcházející zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva

Šéfka mise OSN mluvila s novináři před zvláštním zasedáním Rady pro lidská práva o Ukrajině, které začíná ve čtvrtek v Ženevě. Rada dosud svolala 34 zvláštních zasedání. Během rozpravy o ruské invazi na Ukrajinu během posledního řádného zasedání se členové Rady pro lidská práva rozhodli zřídit nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi, která by prošetřila všechna údajná porušení lidských práv v souvislosti s ruskou agresí. 

Foto: UNDP Ukraine/Oleksandr Ratushnia

Generální tajemník OSN informoval Radu bezpečnosti o návštěvě Moskvy a Ukrajiny

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Vítám tuto příležitost vystoupit v Radě bezpečnosti v souvislosti se svou nedávnou návštěvou Ruské federace a Ukrajiny, kde jsem se 26. dubna setkal s prezidentem Putinem a 28. dubna s prezidentem Zelenským. 

V rámci své návštěvy regionu jsem rovněž jednal s prezidentem Erdoganem v Ankaře a s prezidentem Dudou v polském Rzeszówě. 

Během své cesty jsem neměnil slova. V Moskvě jsem řekl totéž, co v Kyjevě, tedy přesně to, co jsem opakovaně vyjadřoval i v New Yorku. A sice, že: Ruská invaze na Ukrajinu je porušením její územní celistvosti a Charty OSN. Musí skončit v zájmu obyvatel Ukrajiny, Ruska a celého světa.

Navštívil jsem Moskvu a Kyjev s plným porozuměním dění na místě. Vstoupil jsem do aktivní válečné zóny na Ukrajině bez bezprostřední možnosti uzavření celostátního příměří a v době probíhajícího útoku na východě země v plném rozsahu.

Ještě před návštěvou vydala ukrajinská vláda výzvu OSN i mně osobně – kterou veřejně pronesla místopředsedkyně vlády – týkající se zoufalé situace civilistů ve zdevastovaném městě Mariupol a konkrétně v závodě Azovstal. 

Při setkání s prezidentem Putinem jsem proto zdůraznil nutnost umožnit humanitární přístup a evakuaci z obléhaných oblastí, především z Mariupolu. Důrazně jsem vyzval k otevření bezpečného a účinného humanitárního koridoru, který by umožnil civilistům dostat se z Azovstalu do bezpečí. Krátce nato jsem obdržel potvrzení o principiální dohodě. 

Okamžitě jsme začali intenzivní přípravy s Mezinárodním výborem Červeného kříže a s ruskými a ukrajinskými úřady. Naším cílem bylo nejprve umožnit bezpečnou evakuaci civilistů z ocelárny Azovstal a později i ze zbytku města, a to směrem, který si sami zvolí, a doručit humanitární pomoc. 

S potěšením mohu informovat o určitém úspěchu. Organizace spojených národů a Mezinárodní výbor Červeného kříže společně vedou humanitární operaci, která je velmi složitá – jak z politického, tak z bezpečnostního hlediska. Byla zahájena 29. dubna a vyžadovala obrovskou koordinaci vyjednávání s Ruskou federací a Ukrajinou.

Doposud byly úspěšně dokončeny dva bezpečné evakuační konvoje. V prvním, ukončeném 3. května, bylo evakuováno 101 civilistů z Azovstalu a dalších 59 z přilehlých oblastí. Při druhé operaci, dokončené včera večer, bylo z města Mariupol a okolních měst evakuováno více než 320 civilistů.

Třetí operace právě probíhá. Naší zásadou ovšem je nehovořit o podrobnostech žádné z nich před dokončením, abychom neohrozili jejich úspěch.

Je dobré vědět, že i v dnešní hyperkomunikační době je tichá diplomacie stále možná a někdy je jediným účinným způsobem, jak dosáhnout výsledků. 

Celkem zatím nalezlo dlouho očekávanou úlevu téměř 500 civilistů, kteří žili v podmínkách neustálého ostřelování a omezené dostupnosti vody, potravin a hygienických zařízení. Evakuovaní se s pracovníky OSN podělili o silné příběhy. Matky, děti a křehcí prarodiče vyprávěli o svých traumatech. Někteří naléhavě potřebovali lékařskou pomoc. 

Doufám, že pokračující koordinace s Moskvou a Kyjevem povede k dalším humanitárním přerušení bojů, které umožní civilistům bezpečný odchod a pomoc se dostane k těm, kteří ji nutně potřebují. Musíme dál dělat vše, co je v našich silách, abychom dostali lidi z pekla ven.

Můj náměstek a koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths vás podrobněji seznámí s naší prací v Mariupolu a dalšími kroky. Vysoká komisařka Michelle Bachelet bude informovat o porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, o možných válečných zločinech a o potřebě vyvození odpovědnosti.

Včera jsem hovořil s prezidentem Zelenským. OSN bude pokračovat v rozšiřování humanitárních operací na záchranu životů a snižování utrpení. 

Mé jednání s vedoucími představiteli Ruska a Ukrajiny se rovněž zaměřilo na zásadní otázku celosvětové potravinové bezpečnosti. Celosvětové důsledky této války jsem si plně uvědomil při svých následných cestách do západní Afriky. V Senegalu, Nigeru a Nigérii jsem vyslechl přímá svědectví vedoucích představitelů a občanské společnosti o tom, jak válka rozpoutává krizi v oblasti potravinové bezpečnosti. 

Potřebujeme rychlé a rozhodné kroky k zajištění stálého přísunu potravin a energie na otevřených trzích, a to zrušením vývozních omezení, přidělením přebytků a rezerv těm, kteří je potřebují, a řešením nárůstu cen potravin, aby se uklidnila volatilita trhu.

Dovolte mi vyjádřit se jasně: smysluplné řešení celosvětové potravinové nejistoty vyžaduje opětovné zapojení ukrajinské zemědělské produkce a produkce potravin a hnojiv v Rusku a Bělorusku do světových trhů, a to navzdory válce.

Udělám vše pro to, abych pomohl navázat dialog, který by pomohl tento záměr uskutečnit. Válka na Ukrajině – ve všech jejích rozměrech – zároveň vyvolává krizi, která ničí globální energetické trhy, narušuje finanční systémy a prohlubuje extrémní zranitelnost rozvojového světa.

Proto jsem zřídil Skupinu pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, která má mobilizovat agentury OSN, mnohostranné rozvojové banky a další mezinárodní instituce, aby pomohly státům čelit těmto výzvám. Zvláště jsme se angažovali při předkládání návrhů na jarních zasedáních MMF a Světové banky.

Válka na Ukrajině je nesmyslná svým rozsahem, bezohledná svými rozměry a neomezená svým potenciálem pro globální škody. Koloběh smrti, ničení a rozvratu se musí zastavit. Je nejvyšší čas se sjednotit a tuto válku ukončit. 

Děkuji.

António Guterres, New York, 5. května 2022

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1
[email protected]
+420 255 711 645

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině

Agentury OSN v České republice

Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1