Skip to main content

Autor: unic

Ukrajina: OSN dodala pomoc už 600 tisícům lidí

Humanitární situace se stále zhoršuje. UNHCR včera oznámilo, že hranice Ukrajiny překročilo 2,8 milionu uprchlíků. Agentury OSN dál posilují operace po celé zemi. Dosud dodaly humanitární pomoc přibližně 600 tisícům lidí. Předpokládá se, že v příštích dnech se dostanou k mnohem většímu počtu lidí. Největším problémem zůstává bezpečný přístup v oblastech pokračujících bojů. 

Civilisté sevření ostřelováním v Mariupolu mají zoufalý nedostatek jídla, vody, léků a dalších základních potřeb. Humanitární pracovníci varují, že používání výbušných zbraní v městské zástavbě má ničivý dopad na civilisty. Vyzývají bojující strany, aby dodržovaly mezinárodní právo a základní principy ochrany životů a lidské důstojnosti.

Z prostředků, které mezinárodní dárci přislíbili na humanitární pomoc Ukrajině, se zatím sešlo 19 % přislíbené částky (219 milionů USD). OSN vyjádřila poděkování donorům za převedení prostředků Úřadu pro humanitární záležitosti OSN (OCHA). Generální tajemník OSN mezitím uvolnil dalších 40 milionů USD z centrálního fondu OSN pro nouzové situace, aby se dodávky pomoci urychlily.

V nedělním společném prohlášení vyzvali šéfové UNICEF, UNFPA a WHO k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnická zařízení na Ukrajině. Děsivé útoky zabíjí a způsobují vážná zranění pacientů a zdravotnického personálu, ničí životně důležitou infrastrukturu a nutí tisíce lidí odložit lékařskou péči, přestože ji nezbytně potřebují.

WHO od začátku války zaznamenala 31 útoků na zdravotnický systém Ukrajiny a další ověřuje.

Foto: UNICEF

Vyjádření ke komunikaci OSN o situaci na Ukrajině

Dostáváme mnoho dotazů ohledně zprávy, která se objevila v médiích, a mylně naznačuje, že zaměstnanci OSN dostali pokyn vyhýbat se určitým slovům při popisu situace na Ukrajině.

Není to tak. Žádná instrukce pro pracovníky OSN, aby nepoužívali slovo „válka“ nebo „invaze“ k popisu situace Ukrajině, nebyla vydána. Stačí si vyhledat např. včerejší tweet zástupkyně generálního tajemníka OSN Rosemary DiCarlo:

„Po téměř dvou týdnech je až bolestně zjevné, že ruská invaze nejvíce doléhá na civilní obyvatelstvo. Lidé umírají, jsou zranění, opouštějí domovy. Tahle válka je nesmyslná. OSN je připravena podpořit všechna smysluplná jednání o ukončení krveprolití.“

Podobně se vyjadřuje i šéf Úřadu OSN pro humanitární záležitosti (OCHA) Martin Griffiths, také generální tajemník OSN António Guterres používá širokou škálu slov ve svých vyjádřeních k médiím, tedy jejich prostřednictvím k široké veřejnosti.

Minulý týden byl pracovníkům OSN rozeslán email, který připomíná jejich roli úředníků mezinárodní služby a z toho vyplývající odpovědnost. Zaměstnanci byli vyzváni, aby komunikaci o Ukrajině a také jakoukoli jinou komunikaci, která se týká politických věcí, formulovali způsobem, který je v souladu s pozicí OSN a vyjádřeními jejího generálního tajemníka. Netýká se to tedy jen probíhající krize na Ukrajině, ale všech probíhajících krizí na celém světě. 

Ve výše zmíněné komunikaci nebyla vydána žádná instrukce, aby zaměstnanci organizace nepoužívali určitá slova. Jedná se o komunikaci, kterou organizace svým zaměstnancům rozesílá pravidelně, když se děje něco globálně nebo i lokálně významného, čemu se dostává velké pozornosti.

Zaměstnanci OSN jsou z velké části lidé, kteří svou práci vykonávají nejen profesionálně, ale i s velkým osobním nasazením a zaujetím. Pracují ale pro tuto organizaci a jsou vázání předpisy o výkonu role úředníků mezinárodní služby.

Humanitární akce OSN na Ukrajině

Humanitární potřeby v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu narůstají každou hodinu. OSN a její partnerské humanitární organizace jsou odhodlány zůstat a pomáhat lidem na Ukrajině.

Již před vojenskou ofenzívou 28. února 2022 humanitární agentury dodávaly pomoc a podporu 1,5 milionu z odhadovaných tří milionů potřebných lidí na východě země. Tyto programy pomoci jsou teď rozšiřovány a OSN zároveň zahajuje programy nové.

Pracovníci OSN fungují na obou stranách kontaktní linie, řídí humanitárními zásadami neutrality, nestrannosti, lidskosti a nezávislosti. Poskytujeme život zachraňující humanitární pomoc lidem v nouzi, bez ohledu na to, kdo a odkud jsou.

OSN 1. března 2022 vydala mimořádnou výzvu donorům k poskytnutí 1,7 miliardy USD na pomoc lidem na Ukrajině a v okolních státech:

  • 1,1 miliardy USD na pokrytí akutních humanitárních potřeb v průběhu příštích třech měsíců pro více než šest milionů lidí uvnitř Ukrajiny.
  • 551 milionů USD na pomoc lidem z Ukrajiny, kteří uprchli přes hranice, především do Polska, Maďarska, Rumunska a Moldavska.

Reakce na humanitární výzvu byla jednou z nejrychlejších a nejštědřejších. Dárci bezprostředně přislíbili 1,5 miliardy USD. S těmito finančními prostředky budeme schopni rozšířit dodávky životně důležitých lékařských a zdravotnických potřeb, potravin, pitné vody, přístřešků a prostředků ochrany.

Ukrajinský humanitární fond je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak může veřejnost přímo podpořit humanitární pomoc zachraňující životy na Ukrajině. Musíme udržet financování pro lidi, kteří se ocitli v krizích i v jiných částech světa, včetně Afghánistánu a Jemenu. Přispějte, prosím.

Další kroky OSN

  • Hned po útoku Ruské federace na Ukrajinu vyčlenila 20 milionů USD z Centrálního fondu reakce na mimořádné události na pokrytí okamžitých potřeb.
  • Od začátku roku 2022 poskytla OSN na východě Ukrajiny přes kontaktní linii 140 tun pomoci a podpořila tak tisíce lidí v nouzi.
  • WHO již na Ukrajinu dodala 36 tun zdravotnického materiálu na pokrytí potřeb 150 tisíc lidí, včetně traumatologických potřeb pro tisíc pacientů.
  • UNICEF dodal na Ukrajinu 62 tun zásob, včetně léků, souprav první pomoci a pro porodní asistenci, chirurgického vybavení a dalších potřeb.
  • UNDP spolupracuje s ukrajinskou vládou na nákupu a dodání naléhavě potřebných léků, zdravotnického materiálu a vybavení, zejména do středisek primární zdravotní péče.

Další agentury OSN, které působí na Ukrajině: UNHCR, OCHA, WFP, UNFPA, IAEA

OSN a útok Ruska proti Ukrajině

Více informací (anglicky).

OSN a útok Ruska proti Ukrajině

Tento konflikt musí skončit. Lidé na Ukrajině zoufale potřebují mír. A lidé po celém světě to požadují, řekl po hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu generální tajemník světové organizace António Guterres. Musíme dát šanci míru. Vojenská ofenzíva není nevratná a generální tajemník opakovaně vyzývá k okamžitému zastavení bojů a stažení všech ruských jednotek z území Ukrajiny.

Útok Ruska proti Ukrajině je v rozporu s Chartou OSN

Invaze Ruské federace je porušením územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Podobné jednostranné akce jsou v rozporu se zásadami Charty Organizace spojených národů. V souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti a Valného shromáždění plně stojíme za suverenitou, politickou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.

Civilisté vždy platí nejvyšší daň. Stupňující se násilí na Ukrajině, které má za svědomí smrt civilistů, včetně dětí, je naprosto nepřijatelné. Ochrana civilistů musí být prioritou číslo jedna. Musí být dodržováno mezinárodní humanitární právo a lidskoprávní normy.

Pouhá myšlenka použití jaderných zbraní je neakceptovatelná

Krize na Ukrajině je velkou regionální krizi s potenciálně katastrofálními důsledky pro celý svět. Rozhodnutí, která budou učiněna v příštích dnech, budou formovat náš svět a přímo ovlivní životy milionů lidí.

Z toho, že ruské jaderné síly byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti, mrazí. Pouhá myšlenka jaderného konfliktu je prostě nemyslitelná. Použití jaderných zbraní nemá žádné ospravedlnění.

Už více než milion Ukrajinců uprchl z domovů a hledá útočiště v sousedních zemích. Čelíme něčemu, co by se mohlo stát nejhorší humanitární a uprchlickou krizí v Evropě za poslední desetiletí. Počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob se každou minutou zvyšuje.

OSN posiluje a navyšuje kapacity na poskytování pomoci na záchranu lidí po celé Ukrajině, kteří zoufale hledají pomoc, ochranu a přístřeší, zejména ženy, děti, starší a osoby se zdravotním postižením. Týká se to i východní části země, na obou stranách linie kontaktu. Je ale naprosto nezbytné, aby byly přerušeny boje, umožnit bezpečný odchod civilistů a zajistit, aby k těm, kdo zůstávají, mohla proudit humanitární pomoc.

Již více než 2 miliony uprchlíků z Ukrajiny překročilo hranice do okolních států za pouhých deset dnů. Jedná se o nejrychleji se rozvíjející uprchlickou krizi od 2. světové války. „OSN oceňuje soucit, štědrost a solidaritu sousedních a blízkých států. Je důležité, aby to bylo uplatňováno bez diskriminace na základě rasy, náboženství nebo etnického původu,“ říká generální tajemník António Guterres.

Valné shromáždění OSN vyslalo jasný signál: Zastavte konflikt!

Principy Charty OSN nelze uplatňovat selektivně. Členské státy je všechny přijaly a musí je všechny uplatňovat. Jednostranná akce Ruska je v přímém rozporu s Chartou OSN i „Deklarací přátelských vztahů“ Valného shromáždění, na kterou se Mez. soudní dvůr odvolává jako na součást mezinárodního práva.

Signál, který vyslalo Valné shromáždění drtivým přijetím rezoluce ES/11-1, je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.

OSN vyzývá členské státy, které v souvislosti se situací na Ukrajině uplatňují ekonomická nebo jiná omezující opatření, aby udělaly vše pro to, aby tato opatření nebránila poskytování humanitární pomoci nebo neměla negativní dopad na lidská práva. Je nutné zajistit, aby diplomatické úsilí mohlo bez překážek pokračovat.

IAEA podrobně monitoruje situaci

Jaderné elektrárny nikdy nesmí být cílem vojenských operací. Vojenské operace kolem jaderných areálů a další kritické civilní infrastruktury jsou nepřijatelné, vysoce nezodpovědné a v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Nehoda jaderných zařízení na Ukrajině by mohla mít vážné důsledky pro zdraví i životní prostředí.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) pozorně sleduje vývoj se zvláštním zaměřením na bezpečnost a zabezpečení jaderných elektráren a dalších jaderných zařízení v zemi. IAEA je hluboce znepokojena situací v jaderné elektrárně v Záporoží. Provozní personál musí být schopen plnit své povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany a rozhodovat se bez zbytečného tlaku a také musí existovat spolehlivá komunikace s regulátorem a ostatními důležitými aktéry.

OSN a humanitární krize na Ukrajině

Ve společnostech, kde jsou ženská práva naplňována, je demokracie silnější

António Guterres

Svět se blíží Mezinárodnímu dni žen, ale v oblasti ženských práv jde opačným směrem. Doplácíme na to všichni.

Záplava krizí v posledních letech jen zdůraznila, jak je zastoupení žen ve vedoucích pozicích důležitá.

Ženy se postavily pandemii COVID-19 jako lékařky, zdravotní sestry nebo sociální pracovnice. 

Zároveň ale jako první zanechaly práce nebo školy, aby zastaly pečovatelskou roli, čelily prudkému nárůstu domácího nebo kybernetického násilí.

Pandemie odkryla starou pravdu – kořeny patriarchátu sahají hluboko. Stále žijeme ve světě, ve kterém vládnou muži.

V důsledku toho ženám hrozí vyšší riziko chudoby a jsou zranitelnější v oblastech konfliktu. Zároveň jsou nejvýraznějšími obhájci míru.

Při pohledu do budoucnosti je udržitelná a spravedlivá obnova pro každého možná pouze v případě, že se jedná o feministickou obnovu. Obnovu, která klade důraz na rozvoj pro ženy a dívky.

Potřebujeme ekonomický rozvoj založený na cílených investicích do vzdělání, zaměstnanosti, odborné přípravy a důstojné práce pro ženy. Ty by měly být prvními kandidáty na 400 milionů pracovních míst, které musíme do roku 2030 vytvořit.

Potřebujeme společenský rozvoj podpořený investicemi do systému sociální podpory a ekonomiky péče. Tyto investice přináší obrovské zisky, vytvářejí zelená a udržitelná pracovní místa a zároveň podporují lidi, kteří potřebují pomoc, včetně dětí a starších a nemocných.

Potřebujeme reformu současného finančního systému, aby všechny státy mohly investovat do ekonomické obnovy s přednostním ohledem na ženy. To zahrnuje odpouštění dluhů a spravedlivější daňové systémy, které nasměrují část finančních toků k těm, kteří to potřebují nejvíce.

Potřebujeme rychlou a důkladnou klimatickou akci spravedlivě zohledňující zranitelnost žen a dívek. Rozvinuté státy musí urychleně splnit sliby ohledně financování a technické podpory spravedlivého přechodu od fosilních paliv. Úspěšné a stabilní ekonomiky v budoucnu budou ekologické, genderově inkluzivní a udržitelné.

Potřebujeme více žen ve vedoucích pozicích ve vládách i firmách. Víme, že parlamenty s vyšším zastoupením žen jsou více nakloněny stanovování klimatických závazků a vyšším investicím do zdravotnictví a vzdělávání.

Potřebujeme politický rozvoj skrze cílená opatření zajišťující rovnou účast žen ve všech vedoucích a rozhodovacích pozicích i pomocí genderových kvót.

Genderová nerovnost úzce souvisí s otázkou moci. Opustit staletí zakořeněný patriarchát vyžaduje rovnoměrné rozdělení moci v každé instituci na všech úrovních.

V OSN jsme poprvé za historii organizace dosáhli genderové parity vyššího managementu. To výrazně zvýšilo naši schopnost lépe reflektovat a zastupovat komunity, kterým sloužíme.

Na každém kroku se můžeme inspirovat ženami a dívkami, které prosazují rozvoj ve všech oblastech světa.

Mladé klimatické aktivistky stojí v čele globálního hnutí za naplňování závazků vlád.

Obhájkyně lidských práv se zasazují o rovnost a spravedlnost a pomáhají budovat mírovější společnosti jako příslušnice mírových a humanitárních misí v řadě rizikových míst po celém světě.

Ve společnostech, kde jsou ženská práva naplňována, je demokracie silnější.

Když svět investuje do rozšíření příležitostí pro ženy a dívky, je to výhra pro celé lidstvo.

Přestaňme upozaďovat ženy a dívky. Je to spravedlivé, morální i rozumné. Potřebujeme udržitelnou obnovu, do jejíž řízení budou plně zapojeny ženy a dívky. 

***

António Guterres je generální tajemník OSN 

Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině

Na zasedání „Sjednoceni pro mír“ Valné shromáždění 141 hlasy přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině. Pět států se vyslovilo proti (Bělorusko, KLDR, Eritrea, Rusko a Sýrie) a 35 se zdrželo.

Jaký význam takové zasedání má a o čem může rozhodnout?

Valné shromáždění (VS) je hlavním jednacím orgánem OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států (193), z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. VS může navíc svolat své mimořádné zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena za předpokladu, že s tím většina ostatních členů souhlasí.

„Signál, který právě vyslalo Valné shromáždění je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.“

generální tajemník António Guterres, po přijetí rezoluce novinářům v sídle OSN v New Yorku

Mimořádné zasedání může být svoláno do 24 hodin od vznesení požadavku Radou bezpečnosti na základě souhlasu kterýchkoli devíti členů Rady nebo z podnětu většiny členských států OSN či na základě žádosti jediného člena, pokud s tím většina členů souhlasí.

Podle rezoluce Sjednoceni za mír (Uniting for Peace), přijaté Valným shromážděním v listopadu 1950, může VS převzít iniciativu ve chvíli, kdy Rada bezpečnosti kvůli nejednotnosti svých stálých členů není schopna zasáhnout proti narušení míru nebo v případě agrese.

VS je oprávněno posoudit ihned dotyčnou záležitost s cílem doporučit členským zemím kolektivní kroky. Je-li to nezbytné pro udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, mohou tyto kroky v případě narušení míru nebo aktu agrese zahrnovat i použití ozbrojené síly.

Podpořte UNICEF na Ukrajině

Kolegyně a kolegové z Českého výboru pro UNICEF připravili seznam otázek, na které se lidé nejčastějí ptají v souvislosti se současnou vlnou solidarity a pomoci Ukrajině. 

Působí UNICEF přímo na Ukrajině?

Ano. UNICEF poskytuje humanitární pomoc na Ukrajině již od roku 2014. Osm let pomáhal na východě země, nyní rozšířil působení na celou zemi a také uprchlické tábory blízko hranic. Pět poboček UNICEF v zemi má 140 pracovníků v oblastech Doněcku, Luhansku, Lvova, Kramatorsku, Mariupolu a v Kyjevě.

Současně na Ukrajině působí 13 mobilních týmů. Dodávky humanitárních zásob aktuálně směřují převážně do skladů v Kyjevě, odkud jsou distribuovány do zbytku země. UNICEF pomáhá také v sousedních zemích, kam často obyvatelé Ukrajiny utíkají před válkou, například v Moldávii nebo Rumunsku. Více o tom, jak UNICEF pomáhá na Ukrajině, najdete v tomto článku, který pravidelně aktualizujeme.

Pořádáte i věcné sbírky? Můžeme vám nějak pomoci dodat humanitární pomoc z Česka na Ukrajinu?

Velmi si vážíme vlny solidarity, kterou u nás i po celém světě krize na Ukrajině vytvořila.  Finanční podpora je nejefektivnější, nejrychlejší a nejekonomičtější způsob, jaký lze zvolit. UNICEF většinou humanitární pomůcky nakupuje přímo v zemi, kam pomoc míří, protože tím zároveň podpoří místní ekonomiku a zaměstnavatele – pomáhá tedy v zemi nikoliv jednou, ale rovnou dvakrát.

Aktuálně na Ukrajině zajišťuje hlavně komodity jako je pitná voda, léky a zdravotnický materiál. Jedná se tedy o věci, které často nelze vybírat od občanů jako věcnou sbírku. Příjemci humanitární pomoci UNICEF musí dostávat předměty, u kterých je zajištěna jejich hygienická nezávadnost, mají jasný původ a prošly přísnou kontrolou. Posláním UNICEF je dodávat všem lidem zasaženým válkou stejný typ pomoci, kterou právě potřebují – to je možné pouze při standardizované humanitární pomoci, tj. prostřednictvím předmětů ze skladů UNICEF. 

Pro nejefektivnější materiální pomoc doporučujeme sledovat kanály a web ukrajinské ambasády v Praze, kde pravidelně informují o tom, jaký způsob podpory je aktuálně nejvíce třeba.

Více informací zde.

Ukrajina: Prohlášení vydané mluvčím generálního tajemníka OSN

Generální tajemník je velmi znepokojen rozhodnutím Ruské federace o statusu určitých částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny. Vyzývá k mírovému řešení konfliktu na východě Ukrajiny v souladu s Minskými dohodami schválenými rezolucí 2202 (2015) Rady bezpečnosti.

Podle generálního tajemníka narušuje rozhodnutí Ruské federace územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN.

Organizace spojených národů v souladu s příslušnými rezolucemi Valného shromáždění dál plně podporuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.

Generální tajemník vyzývá všechny relevantní aktéry, aby zaměřili veškeré úsilí na okamžité zastavení nepřátelských projevů, na ochranu civilistů a civilní infrastruktury a aby zabraňovali všem aktům a prohlášením, jež by mohly eskalovat nebezpečnou situaci uvnitř a kolem Ukrajiny a aby upřednostňovali diplomacii jako prostředek k řešení všech problémů mírovou cestou.

Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN

New York, 21. února 2022

Paradox řešení globálních problémů

António Guterres

Jako generální tajemník OSN trávím hodně času rozhovory s lídry států a sledováním globálních trendů. Je mi jasné, že procházíme kritickým obdobím mezinárodních vztahů. Globální rozhodování je v patové situaci, v jehož jádru se skrývá zásadní paradox.

Řada současných vůdčích politiků si na jedné straně uvědomuje společné hrozby – COVID, klima nebo neregulovaný rozvoj nových technologií. Shodují se v tom, že s nimi musíme něco udělat. Co ale chybí, je společná akce. A tento rozpor se dál prohlubuje. 

Vidíme to všude: v nespravedlivé a nerovné distribuci vakcín, v globálním ekonomickém systému znevýhodňujícím chudé, v naprosto nedostatečné reakci na klimatickou krizi, v digitálních technologiích a mediálním prostředí, které profitují z rozdělení, i v sílícím neklidu po celém světě.

Pokud se tedy svět shoduje na diagnóze společných problémů, proč je nedokáže efektivně řešit? Vidím dvě základní příčiny. 

Zaprvé, zahraniční politika se často stává projekcí politiky domácí. Jako bývalý předseda vlády vím, že navzdory dobrým úmyslům mohou být mezinárodní záležitosti uzurpovány potřebami domácí politiky. To, co je vnímáno jako národní zájem, může snadno přetrumfnout širší globální prospěch. 

Zjevným příkladem jsou vakcíny. Všichni chápeme, že COVID-19 nerespektuje hranice států. Abychom snížili riziko nových a nebezpečnějších variant, musíme dosáhnout všeobecné proočkovanosti. Ale místo toho, aby se prioritou stalo očkování všech prostřednictvím globálního vakcinačního programu, zaměřují se vlády států na ochranu svých lidí. To je ale jen polovičatá strategie.

Samozřejmě, vláda musí zajistit ochranu vlastního obyvatelstva. Pokud ale nebude zároveň spolupracovat na očkování populace světa, může se s rozšířením nových variant viru národní očkovací plán stát zbytečným.

Zadruhé, řada dnešních globálních institucí a struktur jsou zastaralé nebo prostě slabé, a potřebné reformy jsou blokovány geopolitickým rozdělením. Příkladem může být Světová zdravotnická organizace, jejíž pravomoci se ani neblíží tomu, co je zapotřebí ke koordinované reakci na globální pandemii.

Jiné mezinárodní instituce mají větší moc, ale jsou buď paralyzovány rozdělením – Rada bezpečnosti – nebo jsou nedemokratické – mnoho našich mezinárodních finančních institucí.

Stručně řečeno, globální vládnutí selhává právě ve chvíli, kdy by se měl svět semknout k řešení globálních problémů.

Musíme proto jednat společně, a to ve vlastním národním i globálním zájmu. Musíme chránit kriticky důležité globální statky, jakými jsou veřejné zdraví a pro život vhodné klima, na nichž závisí blahobyt celého lidstva.

Pokud máme naplnit společné ambice na zajištění míru, udržitelného rozvoje, lidských práv a důstojnosti všech, je nezbytné provést příslušné reformy. Je to složitý a komplexní úkol, který musí zohledňovat otázky národní suverenity.

Nečinnost ale není alternativou. Svět zoufale potřebuje efektivnější a demokratičtější mezinárodní mechanismy. Pandemie nám ukázala, jak jsou naše osudy propojené. Když necháme někoho pozadu, riskujeme, že pozadu zůstaneme všichni. Nejzranitelnější státy a lidé jsou prvními oběťmi tohoto paradoxu globální politiky. V přímém ohrožení jsme ale všichni.

Dobrou zprávou je, že problémy, které vytvořili lidé, můžou lidé také vyřešit. Loni v září jsem vydal zprávu Naše společná agenda. Je to výchozí plán. Návod, jak propojit svět, aby dokázal vyřešit problémy vládnutí a oživil multilateralismus pro 21. století.

Změna nebude snadná, ani rychlá. Můžeme ale začít tím, že najdeme oblasti, na kterých se shodneme. V sázce je mnoho. Jakmile lidé začnou ztrácet důvěru ve schopnost institucí plnit svůj účel, hrozí, že ztratí důvěru i v hodnoty, na kterých stojí. Všude na světě vidíme pokles důvěry a obávám se, že nastane i úpadek sdílených hodnot.

Nespravedlnost, nerovnost, nedůvěra, rasismus a diskriminace vrhají temné stíny na každou společnost. Musíme obnovit lidskou důstojnost a slušnost a nabízet lidem na jejich obavy odpovědi. Tváří v tvář rostoucím a propojeným hrozbám musíme konat, abychom požár světa uhasili.

António Guterres je generálním tajemníkem Organizace spojených národů

Foto: UN photo / Cia Pak, António Guterres zvoní na Zvon míru umístěný v hlavním sídle OSN v New Yorku před Mezinárodním dnem míru.

Článek byl publikován ve světových médiích. V Česku byl otištěn v MF Dnes 12.2.2022.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1