Štítek: Humanitární pomoc

„Sešli jsme se, protože globální humanitární systém je pod nebývalým tlakem. Svolal jsem tento summit před čtyřmi roky kvůli rostoucím humanitárním potřebám a snižující se politické vůli je řešit. Naléhavost situace od té doby jen vzrostla,“ řekl v úvodu Světového humanitárního summitu v Istanbulu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Tři měsíce před zahájením summitu předložil státům hodnotící zprávu, která otevírá témata k diskusi a následné akci. Zpráva je výsledkem konzultací s více než 20 tisíci humanitárními pracovníky, odborníky, politiky, i s lidmi, kteří jsou příjemci humanitární pomoci z celkem 150 zemí světa.

Stephen O’Brien, humanitární koordinátor OSN: Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Po dva dny jednají v Istanbulu hlavní aktéři zainteresovaní na zlepšování globálního humanitárního systému. Do hlavního města Turecka přijelo i 65 nejvyšších představitelů států a vlád. Prioritní témata summitu jsou: prevence a ukončování konfliktů, respektování pravidel vedení války, zaměřit pozornost na všechny potřebné, snižování potřeb humanitární pomoci a zlepšení systému financování. „Jsme tu proto, abychom vytvořili novou budoucnost. Jsme jedno lidstvo a máme společnou odpovědnost,“ řekl šéf OSN.

Předseda Valného shromáždění Mogens Lykketoft ve svém úvodním projevu upozornil, že se summitem jsou spojena velká očekávání. „Je čas ukončit konflikty, z nichž pramení současná krize, zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva a volat k odpovědnosti ty, kdo je porušují. Je nutné zefektivnit humanitární systém.“

Úvod summitu ale patřil především těm, ke kterým humanitární pomoc míří. V emotivních projevech připomněli zkoušky, jimiž museli projít. A také své rozhodnutí pomáhat teď druhým. Jedním z nich byl Victor Ochen, bývalý dětský voják z Ugandy. Mluvil o vyrůstání v prostředí násilí. Když mu bylo 13, vybral si jinou cestu. V uprchlickém táboře, kde se ocitl, založil iniciativu pro mír a začal se angažovat v odrazování dětí a mladistvých od připojení se k ozbrojeným skupinám.

Victoria Arnaiz-Lantingová popsala svoji zkušenost z humanitární krize, kterou na Filipíny v roce 2013 přinesl tajfun Haiyan. Přes mnoho obětí na životech, množství zranění a škody na majetku se lidé dokázali z pohormy neuveřitelně rychle vzpamatovat. Podobné katastrofy postihují více než 200 miliónů lidí ročně, proto by se součástí našeho života měla stát připravenost a schopnost místních lidí a komunit se s následky takových pohrom vyrovnat.

Adeeb Ateeq se v Sýrii zapojil do vyhledávání a likvidace nášlapných min. Jeho samotného připravila mina o nohu. „Mým cílem je chránit životy nevinných lidí,“ řekl účastníkům Summitu. Ve světě zabije nebo zmrzačí miny jednoho člověka každých 20 minut. Civilisté tvoří 80 % obětí min, vojáci zbylých 20 %. Na začátku minulého století byl poměr přesně opačný.

Stephen O’Brien

Do Istanbulu se na první Světový humanitární summit sjíždějí vedoucí představitelé států a vlád, mezinárodních agentur, soukromého i občanského sektoru. Pro uspořádání takového summitu je hned několik zásadních důvodů: nekončící konflikty, které způsobují obrovské utrpení, rozsáhlé vysídlování a politický i ekonomický chaos; do očí bijící porušování mezinárodního humanitárního práva; hlad a dětská podvýživa, silnější a častější přírodní katastrofy zapříčiněné změnou klimatu; a sílící nerovnost, která nechává miliony lidí mimo jakoukoli naději na rozvoj.

Statistiky jsou alarmující: přes 130 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc či ochranu a jejich počet roste. Více než 40,8 milionu lidí muselo v důsledku konfliktu a násilí opustit domov, ale zůstali ve svých zemích. Dalších 20,5 milionu muselo uprchnout do jiných zemí. Jen loni připravily přírodní katastrofy o domov 19,2 milionu lidí ve 113 zemích.

OSN spolu s dalšími humanitárními organizacemi usiluje získat od dárců téměř 21 miliard USD na okamžitou životně důležitou pomoc alespoň pro ty nejzranitelnější – pro přibližně 91 milionů lidí. Po šesti měsících stále chybí celých 17 miliard dolarů. Naši schopnost pomoci lidem, z nichž mnozí přišli o všechno, to znemožňuje.

Když generální tajemník OSN před čtyřmi lety vyzval ke svolání historicky prvního humanitárního summitu, uvědomoval si, že situace je neudržitelná. Potřeba takového setkání je teď ještě naléhavější, než se mohlo tehdy zdát. Představitelé států se musí utkat s realitou humanitárních potřeb světa, jež se začínají vymykat kontrole.

V Istanbulu máme velkou příležitost uvést do života ambiciózní program, kterým můžeme změnit způsob zmírňování a především prevence utrpení milionů lidí ve světě. Pro začátek musí političtí lídři přijmout společnou odpovědnost s vědomím, že jediný způsob, jak snížit lidské utrpení v takovém měřítku, je zaměřit se na schopnost konfliktům předcházet a ukončovat je. To bude vyžadovat více podpory stability a přiznat preventivní diplomacii důležitost, která jí náleží.

Vrcholní politici nesmí nadále přehlížet případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Je závazné pro všechny státy i nestátní ozbrojené skupiny. V současných konfliktech je mezinárodní právo porušováno beztrestně: civilisté jsou zabíjeni doma, v nemocnicích, nebo jsou drženi v obklíčení až do vyhladovění. Humanitární pracovníci a zdravotníci, kteří se jim snaží pomáhat, se stávají cílem fatálních útoků, které nemají nic společného s pravidly vedení války.

Summit musí uvést do praxe také závazky, které byly loni začleněny do globální agendy udržitelného rozvoje, tedy nezapomínat ani na ty, kteří zůstávají přehlíženi na okraji společnosti. Naslouchejme volání lidí postižených krizí: nechtějí pouze přežít a být ochráněni. Chtějí i naději, že zase bude lépe. Musíme se zaměřit na to, aby ubylo důvodů k poskytování pomoci a posílit odolnost.

To nebude možné, pokud nenajdeme účinnější způsoby financování. Summit vyzve lídry států k závazku snížit do roku 2030 na polovinu počet vnitřně vysídlených osob – ze současných 40 milionů na 20 milionů.

V uplynulých desetiletích zlepšili humanitární pracovníci všechny aspekty své práce: analýzy jsou důkladnější, zlepšila se spolupráce i standardy výkonu humanitární práce, byly posíleny místní i národní kapacity. Přesto se nesmíme zastavit. Musíme jít dál a usilovat o větší efektivitu při záchraně a ochraně životů. Proto by na summitu měla být přijata „Velká dohoda“ mezi dárci a humanitárními agenturami. Její součástí bude během příštích pěti let převést jednu miliardu USD z úspor z vyšší efektivity práce do nárazníkových oblastí.

Uvědomujeme si, že tyto změny nebudou příliš snadné. Dojde i na nesouhlas a bude třeba kompromisů. Summit je ale historickou, průlomovou příležitostí a je naší morální odpovědností jednat: pokud to neuděláme, zaplatíme příliš vysokou cenu.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN a koordinátor humanitární pomoci

@WHSummit #sharehumanity
Zpráva generálního tajemníka OSN pro summit One Humanity: Shared Responsibility
Další dokumenty vztahující se k summitu v Instanbulu