Skip to main content

Štítek: Humanitární pomoc

České humanitární organizace společně s agenturami OSN v Česku zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024: Dárce žádají o 58,3 milionu USD

Agentury OSN dnes v Praze společně s 25 českými partnerskými organizacemi ve spolupráci s vládou zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024. Všichni partneři Plánu reakce vyzývají dárce k poskytnutí prostředků na podporu integrace uprchlíků z Ukrajiny v Česku v roce 2024 ve výši 58,3 milionu USD. Tyto finanční prostředky mají doplnit vládní strategii integrace uprchlíků a přispět k úspěšnému začlenění uprchlíků do české společnosti. Počet partnerských organizací Plánu reakce se zvýšil ze čtyř v roce 2023 na třicet v roce 2024, což svědčí o dobré spolupráci mezi lokálními organizacemi, agenturami OSN a státními orgány.

Česko: vzor hodný následování

Zatímco válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání, Česko je nadále jednou z nejvýznamnějších hostitelských zemí v Evropě. Na jejím území pobývá více než 385 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z čehož přibližně 60 % tvoří ženy a děti. „Díky aktivním a vstřícným krokům vlády a solidárnímu přístupu místních samospráv, občanské společnosti, neziskového sektoru i byznysu Česko exemplárně zvládlo první dva roky uprchlické situace a ve středoevropském regionu platí za vzor hodný následování“, řekl Ajmal Khybari, vedoucí české kanceláře UNHCR.

Plán reakce pro Česko je součástí širšího Regionálního plánu reakce na uprchlickou situaci, který byl představený v Ženevě 15. ledna 2024 a který předpokládá v deseti zúčastněných zemích celkové potřeby ve výši jedné miliardy USD na pomoc dvěma milionům uprchlíků. Částka 58 milionů dolarů umožní organizacím sdruženým v Plánu reakce podílet se na řešení složitých výzev, kterým uprchlíci čelí, jako jsou vysídlení, sociální a ekonomické vyloučení, mezery v přístupu ke vzdělání a zdravotnickým službám a předcházení vykořisťování či genderově podmíněnému násilí.

Zaměření na dlouhodobé strategie a posilování soudržnosti

Na rozdíl od prvních dvou let války na Ukrajině se partnerské organizace Plánu reakce odklánějí od řešení namířených na zvládání krizové situace a soustředí se na dlouhodobé, udržitelné strategie a posílení soudržnosti mezi uprchlíky a hostitelskými komunitami. „Aktuální prioritou v oblasti adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny je především zajištění stabilního bydlení a naplánování variant budoucího setrvání osob s dočasnou ochranou na území ČR. Dále je nutné se zaměřit na oblasti zaměstnávání a pracovního vykořisťování, zajištění dostupného vzdělávání, zdravotní péče a dostatečnou dávkovou podporu“, uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která zveřejnění Plánu reakce na uprchlickou situaci zahájila a poděkovala organizacím sdruženým v Plánu reakce za důležité partnerství.

Dostupné bydlení považuje za prioritu i Petr Čáp, vedoucí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Česku: „Při řešení problému dostupného bydlení pro uprchlíky v roce 2024 zdůrazňuje IOM důležitost uvolnění nevyužívaných nemovitostí na lokálním trhu, což zvýší nabídku pro uprchlíky i české občany. Při poskytování pomoci s ubytováním bude povinností se zaměřit na ty nejzranitelnější, jako jsou rodiny s dětmi a osamocení senioři. Pro ty, kteří budou muset zůstat na ubytovnách, je důležité nastavit základní standardy pro důstojné a stabilní bydlení a tím zamezit obchodu s chudobou a vykořisťování.

Marharita Golobrodská z organizace ProUkrainu vidí v zapojení zejména mladých uprchlíků do českého pracovního trhu příležitost pro českou ekonomiku: „Přestože je pracovní trh v České republice pro uprchlíky otevřený, nedostatečná jazyková příprava často omezuje jejich možnost najít si práci ve svém oboru nebo dokonce i legální zaměstnání. Ukrajinci by například mohli začínat pracovat ve svých oborech na nižších pozicích s českými mentory, aby se úspěšně naučili českým standardům a zvládli jazyk. Zaměstnávání uprchlíků by tak pomohlo vyřešit problém nedostatku pracovníků v některých oborech v České republice.

Možnost najít si důstojné zaměstnání a podpořit tak vlastní soběstačnost významně přispívá k dobré mentální kondici uprchlíků“, dodává Gracián Svačina z Asociace Trigon, která do svého moravskoslezského týmu psychiatrů, psychologů a sociálních pracovníků zařadila i ukrajinské psychology, logopedy a tlumočníky. 

„Podpora duševního zdraví ukrajinských uprchlíků prostřednictvím komunitních služeb duševního zdraví je jednou z našich klíčových priorit pro rok 2024,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku. „Zároveň se budeme výrazně soustředit na poskytování systémové podpory a ochrany veřejného zdraví, posilování primární zdravotní péče a poskytování služeb, které jsou klíčové v kontextu uprchlické krize, se zvláštním zaměřením na lidi v nouzi.“

Také UNICEF se společně s národními partnery v roce 2024 zaměří na nejzranitelnější uprchlíky a jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, sociálním službám a službám ochrany dětí. S téměř 50 000 uprchlickými dětmi zařazenými do systému formálního vzdělávání patří Česká republika mezi země s nejvyšší mírou zápisu uprchlíků do škol. “Do budoucna budou důležitými prioritami zajištění kvalitního vzdělávání a osvojování českého jazyka, duševního zdraví a inkluzivního prostředí ve školách. Zvláštní důraz bude kladen na podporu dospívajících a mládeže, aby mohli pokračovat ve vzdělávání a budování svých dovednostíJedná se o důležitou investici do generace, která bude mít zásadní význam pro obnovu Ukrajiny”, uvedla vedoucí kanceláře UNICEF Yulia Oleinik.

Na podobně konstruktivním přístupu, často s řešeními, která vycházejí ze samotné uprchlické komunity, staví i ostatní organizace sdružené v Plánu reakce. Věří, že společně dokáží najít způsoby spolupráce, jak zajistit, aby zde lidé nucení uprchnout z Ukrajiny i nadále nacházeli bezpečí, pomoc a ochranu i plnohodnotné a důstojné podmínky pro život do okamžiku, než se budou moci bezpečně vrátit domů. 

Autor: www.unhcr.cz

Valné shromáždění o humanitárním příměří a propuštění rukojmích v Gaze

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci požadující okamžité humanitární příměří v Gaze a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích.

Pro rezoluci hlasovalo 153 států, proti 10 států a 23 se hlasování zdrželo.

Hlasování o rezoluci předcházela dvě hlasování o pozměňovacích návrzích. Návrhy Rakouska a USA nezískaly potřebnou dvoutřetinovou většinu Valného shromáždění.

Humanitární pracovníci jsou vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy

Poselství ke Světovému humanitárnímu dni 2023
António Guterres, generální tajemník OSN
19. srpna 2023

Letošní Světový humanitární připomene 20 let od smrtícího útoku na hotel Canal v Bagdádu.

V tento temný den jsme ztratili 22 kolegů a kolegyň, včetně zvláštního představitele OSN Sergia Vieiry de Mello.

Tato tragédie vedla ke změně způsobu práce humanitárních pracovníků. 

Přestože se humanitární pracovníci těší respektu po celém světě, mohou se dnes stát i terčem cílených útoků.

Cílem celosvětových humanitárních operací je v letošním roce zajistit životně důležitou pomoc pro 250 milionů lidí v 69 zemích. To je desetkrát více než v době bombového útoku na bagdádský hotel Canal. 

Financování, které je k dispozici, bohužel zdaleka nestačí. Je nepřijatelné, aby v době množících se krizí byli humanitární pracovníci nuceni omezovat pomoc milionům potřebných lidí. 

Za posledních dvacet let došlo ke zhoršení mnoha dalších problémů: 

roste geopolitické napětí;

dochází k do očí bijícímu porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv;

jsme svědky záměrných útoků a dezinformačních kampaní.

Napadán je i samotný princip humanitární pomoci.

Tyto problémy ale globální humanitární společenství posílily.

Humanitární pracovníci, z nichž většina působí ve svých zemích, mají ještě blíže k lidem, jimž pomáhají. 

Hledají a nacházejí nové způsoby, jak se dostat hlouběji do oblastí postižených katastrofami a blíže k frontovým liniím konfliktů, vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy.

U příležitosti Světového humanitárního dne vzdáváme hold odvaze a obětavosti humanitárních pracovníků na celém světě. 

Znovu potvrzujeme plnou podporu jejich odhodlanému úsilí zachraňovat životy po celém světě.

Obdivujeme jejich neochvějné odhodlání sloužit VŠEM potřebným lidem. Bez ohledu na to, kdo jsou nebo odkud jsou, ať se děje cokoli. 

Děkuji.

Je načase začít skutečně chránit humanitární pracovníky

Martin Griffiths

Letošní Světový humanitární den připomíná 20 let od dne, kdy 19. srpna 2003 teroristé odpálili sebevražednou bombu před sídlem OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu. Jak tehdy řekl dnes již zesnulý generální tajemník OSN Kofi Annan, byl to jeden z nejtemnějších dnů v historii OSN. A stále jím zůstává. 

Světový humanitární den je pro mne navždy spojen se smíšenými a stále syrových pocity. Mezi těmi, kteří byli toho dne zabiti, byl i Sergio Vieira de Mello, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN v Iráku. Sergio byl můj přítel a kmotr mé dcery.

Můj přítel Sergio

Sergio zasvětil svůj život OSN. Do Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nastoupil v roce 1969, nedlouho poté, co završil studia na univerzitě. Zbytek svého tragicky zkráceného života strávil v OSN, kde postupně stoupal na žebříčku pozic. Poprvé jsem měl možnost s ním pracovat v roce 1996, kdy krátce působil jako regionální humanitární koordinátor OSN pro oblast Velkých jezer. Byl jsem jeho zástupcem a poté jsem jeho funkci převzal. Skutečně blízce jsem ho poznal v roce 1998. Oba jsme se tehdy stěhovali do New Yorku, kde jsme se podíleli na založení nového Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). On jako zástupce generálního tajemníka pro humanitární záležitosti a já opět v roli jeho zástupce. 

Byli jsme si blízcí, spojoval nás společný zájem o terénní humanitární činnost a hledání řešení jejích dilemat. Podobně jako u mnoha dalších našich nejlepších pracovníků, Sergiovo zaujetí pro tuto práci bylo založeno na oddanosti Chartě OSN. Měl ji vždy u sebe. Měl velký přehled o světě, což jen posilovalo jeho advokační práci i řečnické umění. Stali se z nás blízcí přátelé a já jsem dodnes hrdý na to, že byl kmotrem mé dcery. Právě kombinace osobní a profesionální vazby se Sergiem byla pro mě po jeho tragickém odchodu tak traumatizující a zároveň formativní. Jeho příklad je pro mě velkou inspirací, když mám nyní roli, kterou před lety zastával on.

Náhlost a konečnost ztráty Sergia byla pro mne skutečným šokem. Navzdory mým dlouholetým zkušenostem s prací ve válečných zónách mě náhle postavila tváří v tvář naší smrtelnosti. Truchlím pro něj dodnes. 

Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny

Toho dne zahynulo celkem 22 kolegů a kolegyň, více než 100 bylo zraněno. Velkou část z nich tvořili pracovníci OSN. Mnozí z nich byli Iráčané. Všechny však spojovala společná mise: pomoci Iráku při obnově a rekonstrukci.

Vím, co vzpomínka na ten den musí znamenat pro rodiny, přátele a kolegy obětí útoku v Bagdádu a všech, kteří byli od té doby zabiti, zraněni nebo uneseni při plnění humanitárních úkolů. A vím také, co znamená pro humanitární komunitu a širší společenství OSN. Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny. Cítím váš zármutek a bolest.

Hněv a hrdost

Cítím také hněv. Hněv, že ti, kdo stáli za pumovým útokem na hotel Canal a za většinu útoků na humanitární pracovníky od té doby – a vlastně i za útoky na zdravotníky a civilní obyvatelstvo v konfliktech – nebyli nikdy pohnáni k odpovědnosti. Hněv, že humanitární pracovníci jsou rok co rok stále terčem úmyslných útoků a že jsou při své práci zabíjeni, zraňováni a unášeni. Jen v loňském roce bylo obětí více než 400 humanitárních pracovníků, z nichž většinu tvořili národní pracovníci. Beztrestnost za tyto zločiny je strašlivým šrámem na našem kolektivním svědomí. Zbožná slova nic nezmění, rozhodující jsou činy. Je načase, abychom se zasadili o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bojovali proti beztrestnosti jeho porušování.

Můj převládající pocit v tento den a při každém Světovém humanitárním dni je ale hluboký pocit hrdosti. Hrdosti na to, že jsem pracoval s lidmi, jako byl Sergio. A hrdosti na to, že jsem součástí organizace a komunity lidí, kteří navzdory rizikům a nebezpečím nadále zasvěcují své životy pomoci stále více potřebným lidem na celém světě. 

V tento Světový humanitární den vzdávám hold Sergiovi a všem, kteří před 20 lety přišli o život a byli zraněni při pumovém útoku na hotel Canal. Vzdávám hold všem, kteří byli zabiti, zraněni nebo uneseni během své humanitární mise. A vzdávám hold všem, kteří nadále slouží stovkám milionů potřebných po celém světě. Za všech okolností.   

Jako koordinátor pomoci při mimořádných událostech a zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti mám pro humanitární pracovníky u příležitosti Světového humanitárního dne tento slib: Budeme se i nadále zasazovat o vaši bezpečnost a ochranu při výkonu vaší důležité práce; budeme poskytovat systematické a předvídatelné vedení v oblasti bezpečného humanitárního přístupu; budeme i nadále volat po odpovědnosti za porušování mezinárodního humanitárního práva; a budeme dělat co je v našich silách, abychom vám poskytli podporu v případě potřeby. 

Nemůžeme vrátit zpět ty, kteří od nás byli navždy odtrženi. Můžeme ale uctít jejich památku tím, že uděláme vše, abychom podpořili ty, kteří pokračují ve své humanitární misi.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátor pomoci 
Na snímku Martin Griffiths v ukrajinském Irpiňi, 7. dubna 2022. Foto: Saviano Abreu/UN OCHA na Ukrajině

20 let po smrtícím útoku na OSN v Iráku jsou humanitární pracovníci dál odhodláni pomáhat bez ohledu na okolnosti a navzdory rostoucím rizikům

Na 19. srpna každoročně připadá Světový humanitární den. Připomínáme si tak humanitární pracovníky, kteří přišli o život při výkonu práce pro blaho jiných. Vzdáváme hold těm, kteří riskují své životy, obětují čas a pohodlí, aby po celém světě pomáhali lidem sužovaným konflikty, nepokoji a katastrofami. OSN varuje, že rok 2023 bude dalším rokem s vysokým počtem obětí z řad humanitárních pracovníků.

Podle předběžných dat z databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků výzkumného týmu Humanitarian Outcomes bylo letos v krizových situacích po celém světě zabito 62 humanitárních pracovníků, 84 jich bylo zraněno a 33 uneseno. V loňském roce dosáhl počet obětí na životech 116.

Jižní Súdán patří z pohledu výkonu humanitární práce již několik let k nejnebezpečnějším zemím na světě. Za letošní rok (k 10. srpnu) bylo dosud hlášeno 40 útoků na humanitární pracovníky a 22 úmrtí.

Dalším nebezpečným územím pro humanitární činnost je Súdán, kde bylo letos zatím hlášeno 17 útoků na humanitární pracovníky a 19 obětí na životech. Tento počet útoků překonává čísla, která byla naposledy zaznamenána na vrcholu konfliktu v Dárfúru v letech 2006 až 2009.

Další oběti z řad humanitárních pracovníků byly zaznamenány ve Středoafrické republice, Mali, Somálsku a na Ukrajině. V loňském roce bylo napadeno 444 humanitárních pracovníků. V předchozím roce bylo napadeno 460 humanitárních pracovníků, 141 z nich zaplatili životem.

Letošní Světový humanitární den také připomíná 20 let od sebevražedného bombového útoku v roce 2003(Databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků) na sídlo OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu, při němž zahynulo 22 pracovníků OSN. Dalších přibližně 150 lidí – místních a mezinárodních humanitárních pracovníků, kteří pomáhali při obnově Iráku – bylo v tento temný den zraněno.

„Světový humanitární den a bombový útok na hotel Canal je pro mě a mnoho dalších navždy spojen s neutuchajícími emocemi,“ říká šéf humanitární sekce OSN Martin Griffiths. „Každý rok zahyne při výkonu služby téměř šestkrát více humanitárních pracovníků, než kolik jich zemřelo v onen temný den v Bagdádu. V drtivé většině se jedná o místní humanitární pracovníky. Beztrestnost za tyto zločiny je jizvou na našem kolektivním svědomí. Je načase přestat jen mluvit o dodržování mezinárodního humanitárního práva a skoncovat s beztrestností za jeho porušování.“

Tváří v tvář rapidně rostoucím humanitárním potřebám jsou OSN a její partnerské organizace odhodlány poskytnout v letošním roce pomoc téměř 250 milionům lidí v krizových situacích po celém světě. To je desetkrát více než v roce 2003.

Fakta a čísla

Databáze o bezpečnosti humanitárních pracovníků: 

  • V letošním roce je zatím nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky Jižní Súdán. K 10. srpnu zde došlo ke 40 útokům a zabití 22 humanitárních pracovníků. Těsně druhý je Súdán, kde letos dosud došlo k 17 útokům, 19 humanit. pracovníků bylo zabito.
  • V roce 2022 bylo nepatrně méně útoků na humanitární pracovníky ve srovnání s předchozími lety, ale došlo k výraznému nárůstu únosů. Obětí násilných útoků se stalo 444 humanitárních pracovníků v 235 samostatných útocích. 116 humanitárních pracovníků bylo zabito, 143 zraněno a 185 uneseno.
  • V roce 2022 bylo zdaleka nejvíc útoků na humanitární pracovníky vedeno v Jižním Súdánu (45) s výrazným dopadem na celosvětové počty obětí v posledních letech. Na druhém místě jsou Mali a Myanmar s 20 útoky. V případě Mali tento počet zahrnoval 11 únosů.

Zpráva generálního tajemníka OSN o ochraně civilistů 2023:

  • V roce 2022 zaznamenala OSN nejméně 16 988 úmrtí civilistů ve 12 ozbrojených konfliktech, což je o 53 % více než v roce 2021.
  • Na Ukrajině OSN zaznamenala 7 957 zabitých a 12 560 zraněných civilistů, ačkoli skutečná čísla jsou pravděpodobně vyšší.
  • V Somálsku bylo zabito 710 civilistů a 1 148 jich bylo zraněno, což je o 60 % více než v roce 2021 a jde o nejvyšší počet od roku 2017. 
  • Na okupovaném palestinském území byl rok 2022 tím nejhorším z hlediska počtu civilních obětí na Západním břehu od roku 2005, kdy OSN začala tyto počty systematicky zaznamenávat.

Zdroje

Trello česky k Světovému humanitárnímu dni (Informační centrum OSN v Praze)

Aid Worker Security Data

Advancing the protection of humanitarian and health workers

Kampaň #NoMatterWhat

Fotografie ke stažení

Kontakty pro média:

New York: Jaspreet Kindra, [email protected], +1 929 273 8109

Ženeva: Jens Laerke, [email protected], +41 79 472 9750

Praha: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611

Poznámka pro editory

Tým Humanitarian Outcomes, který spravuje databázi bezpečnosti humanitárních pracovníků, upozorňuje, že všechna čísla pro rok 2023 se mohou po ověření změnit.

UNHCR podpoří dotační program ministerstva vnitra na začlenění uprchlíků

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) si vysoce cení okamžité a komplexní reakce Česka na uprchlickou situaci spojenou s válkou na Ukrajině. Solidarita české vlády i široké veřejnosti je enormní a bezprecedentní. A právem je možné ji označit za příkladnou. Česko by však v tomto ohledu nemělo zůstat osamocené a je zapotřebí pokračující podpory ze strany širšího humanitárního společenství.

Agentura OSN pro uprchlíky přispěje na začlenění lidí prchajících před válkou na Ukrajině do společnosti v Česku. V rámci dotačního programu ministerstva vnitra poskytne více než 37 milionů korun na podpůrné aktivity organizované na úrovni obcí a měst.

Grantovou podporu UNHCR získalo celkem 19 projektů malého rozsahu. Patří mezi ně jazykové kurzy češtiny, sociálně právní poradenství nebo volnočasové aktivity, které napomůžou snadnější adaptaci uprchlíků na život v Česku a jejich začlenění do české společnosti. Mezi podpořenými projekty jsou aktivity jak pro dospělé, tak děti, mimo jiné letní tábory, které přispějí k tomu, aby si děti z uprchlických rodin mohly lépe osvojit základy češtiny.

Agentura OSN pro uprchlíky úzce koordinuje své působení s příslušnými resorty a odbory. Podpora UNHCR tak rozšiřuje stávající grantový program ministerstva vnitra.

„Vítáme rozhodnutí UNHCR finančně podpořit dotační titul Ministerstva vnitra ČR na integrační projekty obcí. Tento program, který ministerstvo vnitra realizuje již řadu let, se ukázal jako klíčový nástroj pro integraci cizinců na lokální úrovni a aktuálně sehrává nezastupitelnou úlohu v kontextu migrační vlny z Ukrajiny,“ uvedla Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky resortu vnitra.

Podpory se dostalo projektům s výhledem soběstačnosti a udržitelnosti. Kromě lidí nucených opustit své domovy kvůli válce na Ukrajině cílí některé z podpořených projektů také na širší populaci. „Program ministerstva vnitra, který UNHCR spolufinancuje, se zaměřuje primárně na podporu začlenění držitelů tzv. dočasné ochrany a dalších skupin cizinců na místní úrovni. Vzhledem k podstatě spolupráce ale bude součástí cílové skupiny i hostitelská komunita,“ dodal vedoucí české kanceláře UNHCR Ajmal Khybari.

Mezi projekty, které získaly finanční dotaci, se tak řadí i akce pro širokou veřejnost, usilující o vytvoření sociálních vazeb mezi lidmi prchajícími před válkou a hostitelskou populací. Právě ty představují jeden z předpokladů pro pokojné a prosperující soužití obou skupin.

Podporu v celkové výši více než 37 milionů korun obdržely od UNHCR projekty v obcích, dobrovolných svazcích obcí, městech nebo městských částech, kde je vyšší přítomnost uprchlíků z Ukrajiny, a kde byla zároveň identifikovaná potřeba napomoci jejich začlenění. Jmenovitě se jedná o projekty v těchto obcích a městech: Brno, Buštěhrad, Česká Lípa, Český Krumlov, Děčín, Děčín – Svazek obcí SEVER, Chlumec nad Cidlinou, Jihlava, Kadaň, Kanice, Lišov, Litomyšl, Mladá Boleslav, Ostrava, Přerov, Starý Plzenec, Sušice, Vamberk, Žatec.

Na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice

Martin Griffiths

Když na začátku srpna vyplula z ukrajinské Oděsy loď Razoni s nákladem více než 26 tisíc tun kukuřice pro světové trhy, stala se právem předmětem velké pozornosti. Její vyplutí bylo završením dlouhého vyjednávání mezi Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a OSN. Poprvé od začátku války na Ukrajině tak mohl být obnoven vývoz ukrajinských plodin po moři, který přináší naději pro miliony lidí sužovaných rostoucími cenami a tenčícími se zásobami jídla.

Konflikty. Hlad. Klimatická krize. Sucho. Chudoba. Pandemie. Za více než 40 let humanitární práce si nepamatuji, že by byl svět tak zahlcený problémy. Právě teď potřebuje humanitární pomoc rekordních 303 milionů lidí.

Navzdory chmurnému obrazu se ale dál držím naděje. Za léta praxe jsem se přesvědčil, že konflikty a jiné krize sice přinášejí to nejhorší, ale zároveň v lidech probouzejí to nejlepší. I v temnotě zoufalství se objevují záblesky naděje. Od nových řešení zdánlivě neřešitelných problémů až po projevy štědrosti a laskavosti.

Naděje a solidarita jsou jádrem humanitární činnosti. Letošní Světový humanitární den chceme vyzdvihnout význam naděje. V bezútěšných situacích může být někdy tím jediným, co lidé mají.

Existuje rčení: „Na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice.“ Stejně tak potřebujeme celou vesnici, aby pomohla společnosti v krizi. Jako první vždy reaguje samotná společnost. Na pomoc poté přichází záchranný systém, firmy, nevládní organizace, agentury OSN, Červený kříž a Červený půlměsíc.

Každou hodinu a každý den organizuje naše humanitární „vesnice“ dodávky pomoci, poskytuje lidem peněžní pomoc, zřizuje mobilní kliniky a školy, zapojuje vodní čerpadla, přiváží jídlo a léky, poskytuje psychologickou pomoc a mnoho dalšího. Podporuje miliony lidí balancujících na hraně přežití.

V této naší vesnici pracují lidé jako je Zuhra Wardak, aktivistka za vzdělávání dívek, která se po převzetí moci Tálibánem vrátila do Afghánistánu, aby místním pomáhala. Andrij, řidič ukrajinské nevládní organizace Proliska, který riskuje vlastní život při evakuaci lidí z ostřelovaných oblastí. Nebo Amina Hadži Elmi, bojovnice za práva žen, která se rozhodla pomáhat ženám poté, co byla sama se svou rodinou vysídlena kvůli konfliktu v Somálsku.

Záblesky naděje vidíme i v širším měřítku. Uprostřed neutuchajícího násilí na Ukrajině vidíme tisíce dobrovolníků, kteří pomáhají lidem uvězněným ve válečné zóně i velkorysou pomoc sousedních zemí, které přijaly ukrajinské uprchlíky. Podobné sousedské solidarity jsme v nedávné minulosti byli svědky v Bangladéši, Kolumbii, Jordánsku nebo v Ugandě.

Můžeme se poučit i z dosaženého politického pokroku ve státech zmítaných brutální krizí, jako je Jemen, kde se daří držet příměří. V etiopském Tigraji se díky vytrvalému vyjednávání otevřela cesta pro konvoje s pomocí hladovějícím. Přijetí rezoluce Rady bezpečnosti 2642 umožňuje pokračovat v přeshraniční pomoci milionům lidí na severozápadě Sýrie. Lodě, které dopravují ukrajinskou úrodu do světa, přiváží naději alespoň některým z 345 milionů lidí, kteří v současnosti trpí nedostatkem jídla.

Světový humanitární den je uznáním všem, kteří neúnavně naplňují skutky slovo solidarita. Zachraňují životy v místech, na která svět příliš často zapomíná, a kde jsou rizika reálná. Jen v loňském roce bylo při poskytování pomoci napadeno 461 humanitárních pracovníků. 141 z nich bylo zabito.

Odvaha a přesvědčení humanitárních pracovníků, kteří se vždy snaží dostat k lidem i v těch nejhorších krizích, jsou inspirací, abychom se nikdy nevzdávali naděje. Připomeňme si ty, které jsme ztratili. A vzdejme hold všem, kteří pokračují v ušlechtilém poslání humanitární mise. Koneckonců, je k tomu zapotřebí celá vesnice.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti.
Článek vznikl u příležitosti Světového humanitárního dne (19. srpna)
.

Pomozte zabránit úniku ropy z tankeru FSO Safer

U jemenského pobřeží Rudého moře kotví stárnoucí supertanker FSO Safer v pokročilém stádiu rozpadu. Pokud svět nezasáhne, brzy se rozpadne nebo exploduje. Organizace spojených národů je připravena provést záchrannou operaci, aby katastrofě zabránila. Práce na přečerpávání ropy na bezpečné plavidlo se však již nyní zpožďují kvůli nedostatečnému financování. K překlenutí nedostatku prostředků na záchrannou operaci žádáme veřejnost o finanční pomoc. Naším cílem je do 30. června 2022 vybrat 5 milionů USD (přibližně 120 milionů Kč), aby v červenci mohly začít záchranné práce.

Váš příspěvek nám pomůže zabránit katastrofě a vyšle signál vládám a soukromým společnostem, které dosud nepřispěly, aby se na záchranné akci podílely. Musíme jednat hned, jinak bude pozdě!

Rozpadající se supertanker je ekologickou i humanitární hrozbou

Plavidlo FSO Safer má na palubě čtyřikrát větší náklad ropy, než měl při havárii v roce 1989 tanker Exxon Valdez. Pokud by došlo k úniku ropy z FSO Safer, jednalo by se o pátou největší ropnou skvrnu z tankeru v historii.

Pokud nebudeme jednat hned, bude výsledkem ekologická a humanitární katastrofa u pobřeží země zdevastované již sedm let trvající válkou.

Masivní únik ropy by zničil nedotčené útesy, pobřežní mangrovové porosty a mořské živočichy v Rudém moři. Miliony lidí by zasáhlo silně znečištěné ovzduší, došlo by k přerušení dodávek potravin, pohonných hmot a dalších životně důležitých komodit do Jemenu, kde již nyní 17 milionů lidí potřebuje potravinovou pomoc.

Nejvíce by byly zasaženy komunity žijící v blízkosti pobřeží. Přes noc by zmizely stovky tisíc pracovních míst v rybářském průmyslu. Trvalo by 25 let, než by se zregenerovaly populace ryb. Jen náklady na vyčištění oblasti by podle odhadů dosáhly 20 miliard USD (přibližně půl bilionu Kč).

Svět může zabránit katastrofě. Musí ale jednat hned!

Loď Safer byla postavena v roce 1976 jako supertanker a o deset let později přestavěna na plovoucí skladovací a vykládací zařízení (FSO) pro ropný průmysl. Kotví asi 4,8 námořní míle od pobřeží jemenské oblasti Hodeidah. Na plavidle se nachází asi 1,14 milionu barelů lehké ropy. Provoz tankeru Safer byl v roce 2015 kvůli válce přerušen. Následně se kvůli tomu začal výrazně zhoršovat stav a celková strukturální integrita plavidla.

Plán řešení koordinovaný OSN

V září 2021 pověřilo nejvyšší vedení OSN rezidentního a humanitárního koordinátora OSN pro Jemen Davida Gresslyho koordinací systému OSN na zmírnění hrozby a posílení pohotovostních plánů pro případ katastrofického úniku ropy. Jde o navázání na dřívější snahy o řešení hrozby tankeru Safer ve vysoce zpolitizovaném prostředí konfliktu. Po měsících vyjednávání se všemi zúčastněnými stranami konfliktu vypracovala OSN operační plán na řešení hrozby. Úzce spolupracujeme s jemenskou vládou v Adenu, která tuto iniciativu podporuje.

Podporují ji i orgány v San‘á, které kontrolují oblast, kde se plavidlo nachází. Dne 5. března 2022 podepsaly s OSN memorandum porozumění. To vytváří rámec pro spolupráci, v němž se orgány v San‘á zavázaly podpořit úspěch projektu. Plán má dvě kriticky důležité části:

  • zajištění náhradního plavidla nebo jiné kapacity rovnocenné plavidlu FSO Safer v cílové lhůtě 18 měsíců;
  • vzhledem k tomu, že situace je příliš nebezpečná na to, aby se čekalo na trvalé náhradní plavidlo, je třeba provést čtyřměsíční nouzovou operaci, která by eliminovala bezprostřední hrozbu tím, že ropu z lodi Safer přečerpá na bezpečné dočasné plavidlo.

Dne 6. března uspořádala OSN misi do města Hodeidah a k terminálu Ras Isa, v jehož blízkosti je FSO Safer ukotven. Cílem bylo projednat plán s místními orgány. Ty ho podpořily. Experti na místě potvrdili, že riziko katastrofy je bezprostřední.

Cena za rozsáhlý únik ropy

  • Náklady na samotné čištění se odhadují na 20 miliard USD (přibližně půl bilionu Kč).
  • Obnova populací ryb by trvala 25 let.
  • Velká ropná skvrna by mohla uzavřít blízké přístavy, které jsou nezbytné pro dovoz potravin, pohonných hmot a dalších životně důležitých komodit do Jemenu. 
  • Rozsáhlá ropná skvrna by měla závažný dopad na životní prostředí – na vodu, útesy a mangrovové porosty – na jemenském pobřeží a potenciálně i v celém Rudém moři.
  • Životně důležitá lodní doprava přes úžinu Bab-al-Mandab do Rudého moře by mohla být na delší dobu přerušena, což by stálo miliardy dolarů každý den.

Zdroj: United Nations

Generální tajemník: tisková konference po jednání s prezidentem Ukrajiny Zelenskym

António Guterres

Pane prezidente Zelensky, velmi Vám děkuji za vřelé přijetí v této nejtěžší době. Ukrajina je dnes epicentrem obrovské bolesti a zármutku. Byl jsem toho dnes v okolí Kyjeva živým svědkem: nesmyslné ztráty na životech, masivní ničení, nepřijatelné porušování lidských práv a válečného práva.     

Je nezbytné, aby Mezinárodní trestní soud a další mechanismy OSN vykonávaly svou práci tak, aby mohla být vyvozena skutečná odpovědnost. Postoj OSN je jasný. Jak jsem řekl v Moskvě, ruská invaze na Ukrajinu je porušením její územní celistvosti a Charty OSN.    

Jsem zde proto, abych se zaměřil na způsoby, jak může OSN rozšířit podporu lidem na Ukrajině, zachránit životy, snížit utrpení a pomoci najít cestu k míru. Chci, aby lidé na Ukrajině věděli, že svět vás vidí, slyší a obdivuje vaši houževnatost a odhodlání.  

Vím zároveň, že slova solidarity nestačí.   

Jsem zde, abych se zaměřil na potřeby v terénu a posílil naše operace. Budu upřímný. Rada bezpečnosti neučinila vše, co je v jejích silách, aby této válce zabránila a ukončila ji. Vyvolalo to velké zklamání, frustraci a hněv.  

Pracovníci Organizace spojených národů se každý den společně s mnoha statečnými ukrajinskými organizacemi snaží ulehčit lidem na Ukrajině. Musím zde vyzdvihnout úsilí více než 1 400 pracovníků OSN, z nichž naprostá většina jsou občané Ukrajiny. Jsou rozmístěni v devíti operačních střediscích a na 30 místech. Mnozí z nich jsou zde od prvního dne. Ale vyslali jsme sem i mnoho dalších, aby místním lidem pomáhali. Plní nesmírně složitou misi v náročných podmínkách.     

Jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích operací, jakou jsme kdy podnikli, a jsme si velmi dobře vědomi toho, že ne vše je dokonalé. Cokoli můžeme udělat bledne ve srovnání s obrovskými potřebami.   

Jsem zde, abych slíbil, že zvýšíme naše úsilí a všechny naše kroky budeme koordinovat s vládou Ukrajiny.   

Doposud jsme poskytli životně důležitou humanitární pomoc 3,4 milionu lidí na Ukrajině. Do konce srpna chceme tento počet více než zdvojnásobit na 8,7 milionu. Některé nové odhady ukazují na nejhorší možný scénář, podle kterého by do konce letošního roku mohlo humanitární pomoc potřebovat až 25 milionů lidí. Doufáme, že se tento scénář nenaplní, ale musíme s ním počítat.   

Rozšiřujeme naši hotovostní pomoc lidem, kteří jsou na místech, kde fungují dodavatelské řetězce. Distribuujeme lidem 100 milionů dolarů v hotovosti za měsíc. Do konce května tuto pomoc dostane 1,3 milionu a do konce srpna 2 miliony lidí.   

Bude to probíhat ve velmi úzké koordinaci s ukrajinskou vládou.   

Nejedná se o typickou humanitární operaci OSN v rozvojové zemi, kde je spousta problémů s vládnutím. Ukrajina má vládu i systémem podpory občanů. Úlohou OSN tedy není tento systém nahradit, ale podpořit vládu, aby mohla podporovat své obyvatele.  

Naše potravinová pomoc se dosud dostala k 2,3 milionu lidí, ale do května chceme pomoci čtyřem milionům a do června šesti milionům. Tyto plány budou realizovány.   

Víc než 12 milionů Ukrajinců opustilo své domovy. Hranice země překročilo pět milionů uprchlíků. Podporujeme také státy, které je velkoryse přijaly. Ještě důležitější je, že na základě nového průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci posilujeme kapacity na zajišťování potřeb 7,7 milionu lidí, kteří jsou vysídleni uvnitř země.  

Světová zdravotnická organizace dodává zdravotnický materiál pro úrazovou a pohotovostní péči pro více než sedm milionů lidí. Posilujeme také naše kapacity na rozšíření naléhavé zdravotní péče, poskytování nouzového přístřeší, vody a hygieny, na ochranu dětí a zastavení genderově podmíněného násilí, znovu ve velmi úzké koordinaci s vládou.  

Pokračujeme také v práci na zajištění odpovědnosti a spravedlnosti tím, že monitorujeme a informujeme o porušování lidských práv všude tam, kde k tomu dojde.   

Všechna tato práce je důležitá, ale neřeší hlavní příčinu lidského utrpení, kterého jsme svědky: válku samotnou. Tato válka musí skončit a musí být nastolen mír v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem.   

K zastavení bojů se už snažilo přispět mnoho politických představitelů. Zatím bezúspěšně. Jsem zde, pane prezidente, abych vám a ukrajinskému lidu řekl: Nevzdáme to. Stejně jako budeme nadále usilovat o úplné příměří, budeme také nadále usilovat o okamžité praktické kroky k záchraně životů a snížení lidského utrpení. Účinné humanitární koridory. Lokální přerušení bojů. Bezpečný průchod pro civilní obyvatelstvo a zajištění cest pro dodávky pomoci.   

Právě takový přístup zoufale potřebují obyvatelé Mariupolu. Mariupol je krizí v krizi. Tisíce civilistů potřebují životně důležitou pomoc. Mnozí z nich jsou starší, potřebují lékařskou péči nebo mají omezenou pohyblivost. Potřebují únikovou cestu z apokalypsy.   

Během mé návštěvy v Moskvě prezident Putin v zásadě souhlasil se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace civilistů ze závodu Azovstal v Mariupolu. 

Dnes jsme se touto otázkou zabývali i s prezidentem Zelenským. V době, kdy teď mluvím k vám, probíhají intenzivní jednání, jak tento návrh realizovat.   

Závěrem mi dovolte říci, že se v mnoha ohledech nacházíme v bodě nula pro svět, který potřebujeme. Svět, v němž je respektováno mezinárodní právo, Charta OSN a síla multilateralismu. Svět, který chrání civilisty, svět, který prosazuje lidská práva, svět, v němž vedoucí představitelé naplňují hodnoty, které slíbili prosazovat. I to je boj. Je v zájmu každé země, komunity i jednotlivců na celém světě, abychom ho vyhráli.   

Děkuji.  

António Guterres, 28. dubna 2022, Kyjev   

UNHCR oceňuje přístup ČR k uprchlíkům z Ukrajiny

„Česká republika je modelovým příkladem inkluzivního přijetí již téměř 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny,“ řekla během návštěvy Prahy zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Kelly T. Clements. S ministrem vnitra Vítem Rakušanem diskutovala o další možné podpoře uprchlíků v Česku ze strany UNHCR. Primátorovi Prahy Zdeňku Hřibovi poděkovala za velkorysost s níž hlavní město vítá desítky tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Seznámila se i s provozem přijímacího centra v Praze a ocenila práci občanského sektoru a dobrovolníků. Navštívila hotel, který v Praze provozuje jako útočiště uprchlíků z Ukrajiny Organizace pro pomoc uprchlíkům, partnerská organizace UNGHCR, a na hlavním nádraží v Praze se seznámila s provozem služeb poskytovaných uprchlíkům při jejich příjezdu.

Foto: UNHCR.cz


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1