Skip to main content

Štítek: Humanitární pomoc

Summit budoucnosti 2024

Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století

Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.

Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.

KONTEXT

U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.

Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:

  • udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
  • mezinárodní mír a bezpečnost,
  • vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
  • mládež a budoucí generace,
  • transformaci globálního vládnutí.

Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).

Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).

Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.

AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs

Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.

(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST

Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.

Udržitelný rozvoj a financování rozvoje

Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.

Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.

Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.

Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.

Mezinárodní mír a bezpečnost

Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.

Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.

Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.

Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických 

a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.

Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.

Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.

Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.

Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:

  • smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
  • právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
  • norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
  • normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI); 
  • úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.

Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce

Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.

Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.

Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.

Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na:
1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs;
2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní;
3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru;
4) zlepšení v oblasti správy dat;
5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.

Mládež a budoucí generace

Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.

Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.

Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).

Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.

Transformace globální správy

Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.

Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.

Aspirace na jmenování ženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.

Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která

efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).

Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).

Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:

  • silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
  • mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
  • revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
  • vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání; 
  • přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.

Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.

Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,

koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a

svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.

Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.

Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.

generální tajemník OSN António Guterres

Užitečné odkazy (anglicky):

Summit of the Future

Pakt pro budoucnost

Deklarace o budoucích generacích

Globální digitální kompakt

Program 

Živý přenos na UN Web TV

Aktuální zpravodajství z průběhu summitu

Aktuality ze summitu česky

Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn

Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).

Kontakt pro média: Michal Broža, 724020611, [email protected]

Musíme jednat v zájmu humanity

Prohlášení generálního tajemníka OSN v Světovému humanitárnímu dni

Všude na světě, kde trpí lidé, se humanitární pracovníci snaží zmírnit jejich strádání a bolest. Humanitární operace koordinované OSN poskytly v loňském roce život zachraňující pomoc více než 140 milionům lidí. 

Pracovníci humanitárních organizací – většinou se jedná o zaměstnance a dobrovolníky organizací působících na národní a komunitní úrovni – vytrvali navzdory brutálnímu násilí. Pokračovali v úsilí překonat všechny překážky na cestě k podpoře lidí v nouzi a tváří v tvář vážnému nedostatku financí. 

Světový humanitární den je letos znovu příležitostí vzdát hold jejich odvaze, odhodlání a službě pro lidi. Uctít památku humanitárních pracovníků ale nestačí. Rok 2023 byl pro ně nejsmrtelnějším rokem v historii. V Gaze, v Súdánu a na mnoha dalších místech světa jsou humanitární pracovníci napadáni, zabíjeni, zraňováni a unášeni spolu s civilisty, kterým poskytují podporu. 

Dezinformační kampaně šíří lži, které stojí životy. Mezinárodní humanitární právo na ochranu civilistů ve válečných konfliktech je ignorováno a pošlapáváno. Realita beztrestnosti ale znamená, že pachatelé se neobávají spravedlnosti. Jedná se o selhání humanity, odpovědnosti a lídršipu. 

Na Světový humanitární den požadujeme ukončení útoků na humanitární pracovníky a všechny civilisty. Požadujeme, aby vlády vyvíjely tlak na všechny strany konfliktu, aby chránily civilisty. Požadujeme ukončení dodávek zbraní armádám a skupinám, které porušují mezinárodní právo. Požadujeme ukončení beztrestnosti, aby pachatelé museli čelit spravedlnosti. 

Oslava humanitárních pracovníků nestačí. Musíme na ochranu společné lidskosti udělat mnohem více. 

António Guterres, New York, 19. srpna 2024

Film uprchlíků o uprchlících uvedl kampaň k Světovému humanitárnímu dni v Česku

Projekcí dosud neuvedeného filmu Another Summer a následnou diskusí s tvůrci a experty zahájilo Informační centrum OSN (UNIC) v Česku letošní kampaň k Světovému humanitárnímu dni.

Světový humanitární den je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce a zároveň příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi. Je každoročně připomínán 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo OSN v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. 

Návštěvníky v Kině Světozor přivítal vedoucí UNIC Michal Broža. Připomněl, že v uplynulém roce bylo zabito a zraněno historicky nejvíce humanitárních pracovníků. „V Gaze, na Ukrajině, v Súdánu a na mnoha dalších místech jsou humanitární pracovníci stále napadáni, zraňováni a zabíjeni spolu s těmi, které podporují,“ řekl a vyzval přítomné k uctění jejich památky minutou ticha.

Úvodní slovo na akci přednesli představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR, velvyslanec Petr Gandalovič, a šéf kanceláře UNHCR v Česku Ajmal Khybari. Diskuse po filmu se zúčastnili oba režiséři, Alžběta Kovandová-Bartoníčková (Česko) a David Edwards (USA), ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a ředitel Mezinárodní organizace pro migraci v Česku Petr Čáp.

Dokumentární film Another Summer vypráví příběhy afghánských a ukrajinských uprchlíků v Evropě. Je to film uprchlíků o uprchlících. Tvůrci filmu poskytli školení a vybavení skupině afghánských a ukrajinských studentů, kteří materiál do filmu natočili v létě 2022. Studenti byli rozděleni do týmů a vysláni do sedmi měst v Evropě a Turecku. Jejich úkolem bylo zaznamenat příběhy lidí, kteří stejně jako oni utekli před násilím a represemi. Zachytit, co v dnešní době znamená být uprchlíkem, a shromáždit dosud neuvedené záběry z jejich minulých životů a hrůz, které prožili. Režiséři je pak sestříhali do působivého a poučného celovečerního dokumentu.

Foto: IOM/Filip Stowasser

Výroční zpráva OSN „Děti a ozbrojené konflikty“ za rok 2023: Šokující nárůst případů porušování práv dětí v konfliktech

Zpráva uvádí nebývalé počty zabitých a zmrzačených dětí v místech jako je Izrael a okupovaná palestinská území, zejména Gaza, Burkina Faso, DR Kongo, Súdán nebo Ukrajina.

Alarmující nárůst byl způsoben měnící se povahou, složitostí a zintenzivněním ozbrojených konfliktů a také používáním výbušných zbraní v obydlených oblastech. OSN ověřila téměř 33 tisíc případů závažných porušení práv, které se týkaly více než 22 500 dětí, převážně chlapců, ve 26 situacích po celém světě. Nejvyšší počet se týkal zabíjení a mrzačení: 11 649 dětí, to je o 35 % více než uvádí loňská zpráva. Následovalo verbování a využívání 8 655 dětí v konfliktech a únosy dalších 4 356 dětí. Více než polovinu případů spáchaly nestátní ozbrojené skupiny, včetně těch, které OSN označila za teroristické, vládní síly byly hlavními pachateli zabíjení a zraňování, útoků na školy a nemocnice a odpírání přístupu pro humanitární pomoc.

Podle zjištění zprávy vedl konflikt v Izraeli a na okupovaných palestinských územích ke 155% nárůstu závažných porušení práv dětí (2023). Výroční zpráva obsahuje přílohu, ve které jsou uvedeny strany, které se dopouštějí závažných porušení práv dětí v konfliktech. Poprvé byly do této přílohy zahrnuty izraelské ozbrojené a bezpečnostní síly za zabíjení a zraňování dětí a útoky na školy a nemocnice. Poprvé byly na seznam zařazeny také Hamás a Palestinský islámský džihád za zabíjení, zraňování a únosy dětí. Zpráva uvádí, že válka v Súdánu vedla k 480% (!) nárůstu závažných porušení.

Virginia Gamba, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka pro děti a ozbrojené konflikty, uvedla, že zpráva je „výzvou k probuzení“. „Vyzývám mezinárodní společenství, aby se znovu přihlásilo k univerzálnímu konsensu o ochraně dětí před ozbrojenými konflikty, a vyzývám státy, aby plnily svou primární odpovědnost za ochranu svého obyvatelstva a dodržovaly všechny normy a standardy platné při vedení ozbrojených konfliktů,“ řekla Virginia Gamba na tiskové konferenci v newyorském sídle OSN.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k útokům na Rafáh

Generální tajemník OSN důrazně odsoudil nálety na Rafáh z 26. května, které zasáhly stany, v nichž přebývají lidé vysídlení z domovů. Je zdrcen záběry zabitých a zraněných, mezi nimi mnoha dětí. Hrůza a utrpení musí okamžitě přestat.

Generální tajemník truchlí nad ztrátou životů více než 36 tisíců Palestinců a přibližně 1 500 Izraelců, kteří byli zabiti v důsledku neutuchajícího násilí, včetně hrůzných teroristických činů spáchaných Hamásem a dalšími palestinskými ozbrojenými skupinami v Izraeli 7. října  2023, ničivého izraelského útoku na Gazu nebo pokračujících nevybíravých raketových útoků na Izrael. K humanitární katastrofě v Gaze se nyní přidává i hrozící lidmi zapříčiněný hladomor.

Generální tajemník znovu zopakoval svůj požadavek na okamžité příměří a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích. Připomíná nedávné příkazy Mezinárodního soudního dvora, které jsou závazné a musí být dodrženy.

Izraelské úřady musí umožnit okamžité a bezpečné dodávky humanitární pomoci. Všechny hraniční přechody musí být otevřeny v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 2720 (2023). Humanitární organizace musí mít v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 2712 (2023) zajištěn plný, rychlý, bezpečný a neomezený přístup ke všem potřebným civilistům v celé Gaze.

Musíme urychleně pracovat na obnovení bezpečnosti, důstojnosti a naděje pro postižené obyvatelstvo. To bude vyžadovat úsilí o podporu a posílení nové palestinské vlády a jejích institucí, včetně přípravy palestinské samosprávy na opětovné převzetí odpovědnosti v Gaze. Musíme také učinit potřebné kroky k vytvoření politického horizontu dalšího vývoje.

Zkáza a utrpení posledních sedmi měsíců posílily neoddiskutovatelnou potřebu toho, aby Izraelci, Palestinci, státy regionu a širší mezinárodní společenství podnikli potřebné kroky, které umožní stranám znovu nastoupit dlouho odkládanou politickou cestu k dosažení dvoustátního řešení. OSN bude veškeré takové úsilí i nadále podporovat. 

České humanitární organizace společně s agenturami OSN v Česku zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024: Dárce žádají o 58,3 milionu USD

Agentury OSN dnes v Praze společně s 25 českými partnerskými organizacemi ve spolupráci s vládou zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024. Všichni partneři Plánu reakce vyzývají dárce k poskytnutí prostředků na podporu integrace uprchlíků z Ukrajiny v Česku v roce 2024 ve výši 58,3 milionu USD. Tyto finanční prostředky mají doplnit vládní strategii integrace uprchlíků a přispět k úspěšnému začlenění uprchlíků do české společnosti. Počet partnerských organizací Plánu reakce se zvýšil ze čtyř v roce 2023 na třicet v roce 2024, což svědčí o dobré spolupráci mezi lokálními organizacemi, agenturami OSN a státními orgány.

Česko: vzor hodný následování

Zatímco válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání, Česko je nadále jednou z nejvýznamnějších hostitelských zemí v Evropě. Na jejím území pobývá více než 385 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z čehož přibližně 60 % tvoří ženy a děti. „Díky aktivním a vstřícným krokům vlády a solidárnímu přístupu místních samospráv, občanské společnosti, neziskového sektoru i byznysu Česko exemplárně zvládlo první dva roky uprchlické situace a ve středoevropském regionu platí za vzor hodný následování“, řekl Ajmal Khybari, vedoucí české kanceláře UNHCR.

Plán reakce pro Česko je součástí širšího Regionálního plánu reakce na uprchlickou situaci, který byl představený v Ženevě 15. ledna 2024 a který předpokládá v deseti zúčastněných zemích celkové potřeby ve výši jedné miliardy USD na pomoc dvěma milionům uprchlíků. Částka 58 milionů dolarů umožní organizacím sdruženým v Plánu reakce podílet se na řešení složitých výzev, kterým uprchlíci čelí, jako jsou vysídlení, sociální a ekonomické vyloučení, mezery v přístupu ke vzdělání a zdravotnickým službám a předcházení vykořisťování či genderově podmíněnému násilí.

Zaměření na dlouhodobé strategie a posilování soudržnosti

Na rozdíl od prvních dvou let války na Ukrajině se partnerské organizace Plánu reakce odklánějí od řešení namířených na zvládání krizové situace a soustředí se na dlouhodobé, udržitelné strategie a posílení soudržnosti mezi uprchlíky a hostitelskými komunitami. „Aktuální prioritou v oblasti adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny je především zajištění stabilního bydlení a naplánování variant budoucího setrvání osob s dočasnou ochranou na území ČR. Dále je nutné se zaměřit na oblasti zaměstnávání a pracovního vykořisťování, zajištění dostupného vzdělávání, zdravotní péče a dostatečnou dávkovou podporu“, uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která zveřejnění Plánu reakce na uprchlickou situaci zahájila a poděkovala organizacím sdruženým v Plánu reakce za důležité partnerství.

Dostupné bydlení považuje za prioritu i Petr Čáp, vedoucí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Česku: „Při řešení problému dostupného bydlení pro uprchlíky v roce 2024 zdůrazňuje IOM důležitost uvolnění nevyužívaných nemovitostí na lokálním trhu, což zvýší nabídku pro uprchlíky i české občany. Při poskytování pomoci s ubytováním bude povinností se zaměřit na ty nejzranitelnější, jako jsou rodiny s dětmi a osamocení senioři. Pro ty, kteří budou muset zůstat na ubytovnách, je důležité nastavit základní standardy pro důstojné a stabilní bydlení a tím zamezit obchodu s chudobou a vykořisťování.

Marharita Golobrodská z organizace ProUkrainu vidí v zapojení zejména mladých uprchlíků do českého pracovního trhu příležitost pro českou ekonomiku: „Přestože je pracovní trh v České republice pro uprchlíky otevřený, nedostatečná jazyková příprava často omezuje jejich možnost najít si práci ve svém oboru nebo dokonce i legální zaměstnání. Ukrajinci by například mohli začínat pracovat ve svých oborech na nižších pozicích s českými mentory, aby se úspěšně naučili českým standardům a zvládli jazyk. Zaměstnávání uprchlíků by tak pomohlo vyřešit problém nedostatku pracovníků v některých oborech v České republice.

Možnost najít si důstojné zaměstnání a podpořit tak vlastní soběstačnost významně přispívá k dobré mentální kondici uprchlíků“, dodává Gracián Svačina z Asociace Trigon, která do svého moravskoslezského týmu psychiatrů, psychologů a sociálních pracovníků zařadila i ukrajinské psychology, logopedy a tlumočníky. 

„Podpora duševního zdraví ukrajinských uprchlíků prostřednictvím komunitních služeb duševního zdraví je jednou z našich klíčových priorit pro rok 2024,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku. „Zároveň se budeme výrazně soustředit na poskytování systémové podpory a ochrany veřejného zdraví, posilování primární zdravotní péče a poskytování služeb, které jsou klíčové v kontextu uprchlické krize, se zvláštním zaměřením na lidi v nouzi.“

Také UNICEF se společně s národními partnery v roce 2024 zaměří na nejzranitelnější uprchlíky a jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, sociálním službám a službám ochrany dětí. S téměř 50 000 uprchlickými dětmi zařazenými do systému formálního vzdělávání patří Česká republika mezi země s nejvyšší mírou zápisu uprchlíků do škol. “Do budoucna budou důležitými prioritami zajištění kvalitního vzdělávání a osvojování českého jazyka, duševního zdraví a inkluzivního prostředí ve školách. Zvláštní důraz bude kladen na podporu dospívajících a mládeže, aby mohli pokračovat ve vzdělávání a budování svých dovednostíJedná se o důležitou investici do generace, která bude mít zásadní význam pro obnovu Ukrajiny”, uvedla vedoucí kanceláře UNICEF Yulia Oleinik.

Na podobně konstruktivním přístupu, často s řešeními, která vycházejí ze samotné uprchlické komunity, staví i ostatní organizace sdružené v Plánu reakce. Věří, že společně dokáží najít způsoby spolupráce, jak zajistit, aby zde lidé nucení uprchnout z Ukrajiny i nadále nacházeli bezpečí, pomoc a ochranu i plnohodnotné a důstojné podmínky pro život do okamžiku, než se budou moci bezpečně vrátit domů. 

Autor: www.unhcr.cz

Valné shromáždění o humanitárním příměří a propuštění rukojmích v Gaze

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci požadující okamžité humanitární příměří v Gaze a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích.

Pro rezoluci hlasovalo 153 států, proti 10 států a 23 se hlasování zdrželo.

Hlasování o rezoluci předcházela dvě hlasování o pozměňovacích návrzích. Návrhy Rakouska a USA nezískaly potřebnou dvoutřetinovou většinu Valného shromáždění.

Humanitární pracovníci jsou vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy

Poselství ke Světovému humanitárnímu dni 2023
António Guterres, generální tajemník OSN
19. srpna 2023

Letošní Světový humanitární připomene 20 let od smrtícího útoku na hotel Canal v Bagdádu.

V tento temný den jsme ztratili 22 kolegů a kolegyň, včetně zvláštního představitele OSN Sergia Vieiry de Mello.

Tato tragédie vedla ke změně způsobu práce humanitárních pracovníků. 

Přestože se humanitární pracovníci těší respektu po celém světě, mohou se dnes stát i terčem cílených útoků.

Cílem celosvětových humanitárních operací je v letošním roce zajistit životně důležitou pomoc pro 250 milionů lidí v 69 zemích. To je desetkrát více než v době bombového útoku na bagdádský hotel Canal. 

Financování, které je k dispozici, bohužel zdaleka nestačí. Je nepřijatelné, aby v době množících se krizí byli humanitární pracovníci nuceni omezovat pomoc milionům potřebných lidí. 

Za posledních dvacet let došlo ke zhoršení mnoha dalších problémů: 

roste geopolitické napětí;

dochází k do očí bijícímu porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv;

jsme svědky záměrných útoků a dezinformačních kampaní.

Napadán je i samotný princip humanitární pomoci.

Tyto problémy ale globální humanitární společenství posílily.

Humanitární pracovníci, z nichž většina působí ve svých zemích, mají ještě blíže k lidem, jimž pomáhají. 

Hledají a nacházejí nové způsoby, jak se dostat hlouběji do oblastí postižených katastrofami a blíže k frontovým liniím konfliktů, vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy.

U příležitosti Světového humanitárního dne vzdáváme hold odvaze a obětavosti humanitárních pracovníků na celém světě. 

Znovu potvrzujeme plnou podporu jejich odhodlanému úsilí zachraňovat životy po celém světě.

Obdivujeme jejich neochvějné odhodlání sloužit VŠEM potřebným lidem. Bez ohledu na to, kdo jsou nebo odkud jsou, ať se děje cokoli. 

Děkuji.

Je načase začít skutečně chránit humanitární pracovníky

Martin Griffiths

Letošní Světový humanitární den připomíná 20 let od dne, kdy 19. srpna 2003 teroristé odpálili sebevražednou bombu před sídlem OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu. Jak tehdy řekl dnes již zesnulý generální tajemník OSN Kofi Annan, byl to jeden z nejtemnějších dnů v historii OSN. A stále jím zůstává. 

Světový humanitární den je pro mne navždy spojen se smíšenými a stále syrových pocity. Mezi těmi, kteří byli toho dne zabiti, byl i Sergio Vieira de Mello, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN v Iráku. Sergio byl můj přítel a kmotr mé dcery.

Můj přítel Sergio

Sergio zasvětil svůj život OSN. Do Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nastoupil v roce 1969, nedlouho poté, co završil studia na univerzitě. Zbytek svého tragicky zkráceného života strávil v OSN, kde postupně stoupal na žebříčku pozic. Poprvé jsem měl možnost s ním pracovat v roce 1996, kdy krátce působil jako regionální humanitární koordinátor OSN pro oblast Velkých jezer. Byl jsem jeho zástupcem a poté jsem jeho funkci převzal. Skutečně blízce jsem ho poznal v roce 1998. Oba jsme se tehdy stěhovali do New Yorku, kde jsme se podíleli na založení nového Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). On jako zástupce generálního tajemníka pro humanitární záležitosti a já opět v roli jeho zástupce. 

Byli jsme si blízcí, spojoval nás společný zájem o terénní humanitární činnost a hledání řešení jejích dilemat. Podobně jako u mnoha dalších našich nejlepších pracovníků, Sergiovo zaujetí pro tuto práci bylo založeno na oddanosti Chartě OSN. Měl ji vždy u sebe. Měl velký přehled o světě, což jen posilovalo jeho advokační práci i řečnické umění. Stali se z nás blízcí přátelé a já jsem dodnes hrdý na to, že byl kmotrem mé dcery. Právě kombinace osobní a profesionální vazby se Sergiem byla pro mě po jeho tragickém odchodu tak traumatizující a zároveň formativní. Jeho příklad je pro mě velkou inspirací, když mám nyní roli, kterou před lety zastával on.

Náhlost a konečnost ztráty Sergia byla pro mne skutečným šokem. Navzdory mým dlouholetým zkušenostem s prací ve válečných zónách mě náhle postavila tváří v tvář naší smrtelnosti. Truchlím pro něj dodnes. 

Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny

Toho dne zahynulo celkem 22 kolegů a kolegyň, více než 100 bylo zraněno. Velkou část z nich tvořili pracovníci OSN. Mnozí z nich byli Iráčané. Všechny však spojovala společná mise: pomoci Iráku při obnově a rekonstrukci.

Vím, co vzpomínka na ten den musí znamenat pro rodiny, přátele a kolegy obětí útoku v Bagdádu a všech, kteří byli od té doby zabiti, zraněni nebo uneseni při plnění humanitárních úkolů. A vím také, co znamená pro humanitární komunitu a širší společenství OSN. Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny. Cítím váš zármutek a bolest.

Hněv a hrdost

Cítím také hněv. Hněv, že ti, kdo stáli za pumovým útokem na hotel Canal a za většinu útoků na humanitární pracovníky od té doby – a vlastně i za útoky na zdravotníky a civilní obyvatelstvo v konfliktech – nebyli nikdy pohnáni k odpovědnosti. Hněv, že humanitární pracovníci jsou rok co rok stále terčem úmyslných útoků a že jsou při své práci zabíjeni, zraňováni a unášeni. Jen v loňském roce bylo obětí více než 400 humanitárních pracovníků, z nichž většinu tvořili národní pracovníci. Beztrestnost za tyto zločiny je strašlivým šrámem na našem kolektivním svědomí. Zbožná slova nic nezmění, rozhodující jsou činy. Je načase, abychom se zasadili o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bojovali proti beztrestnosti jeho porušování.

Můj převládající pocit v tento den a při každém Světovém humanitárním dni je ale hluboký pocit hrdosti. Hrdosti na to, že jsem pracoval s lidmi, jako byl Sergio. A hrdosti na to, že jsem součástí organizace a komunity lidí, kteří navzdory rizikům a nebezpečím nadále zasvěcují své životy pomoci stále více potřebným lidem na celém světě. 

V tento Světový humanitární den vzdávám hold Sergiovi a všem, kteří před 20 lety přišli o život a byli zraněni při pumovém útoku na hotel Canal. Vzdávám hold všem, kteří byli zabiti, zraněni nebo uneseni během své humanitární mise. A vzdávám hold všem, kteří nadále slouží stovkám milionů potřebných po celém světě. Za všech okolností.   

Jako koordinátor pomoci při mimořádných událostech a zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti mám pro humanitární pracovníky u příležitosti Světového humanitárního dne tento slib: Budeme se i nadále zasazovat o vaši bezpečnost a ochranu při výkonu vaší důležité práce; budeme poskytovat systematické a předvídatelné vedení v oblasti bezpečného humanitárního přístupu; budeme i nadále volat po odpovědnosti za porušování mezinárodního humanitárního práva; a budeme dělat co je v našich silách, abychom vám poskytli podporu v případě potřeby. 

Nemůžeme vrátit zpět ty, kteří od nás byli navždy odtrženi. Můžeme ale uctít jejich památku tím, že uděláme vše, abychom podpořili ty, kteří pokračují ve své humanitární misi.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátor pomoci 
Na snímku Martin Griffiths v ukrajinském Irpiňi, 7. dubna 2022. Foto: Saviano Abreu/UN OCHA na Ukrajině

20 let po smrtícím útoku na OSN v Iráku jsou humanitární pracovníci dál odhodláni pomáhat bez ohledu na okolnosti a navzdory rostoucím rizikům

Na 19. srpna každoročně připadá Světový humanitární den. Připomínáme si tak humanitární pracovníky, kteří přišli o život při výkonu práce pro blaho jiných. Vzdáváme hold těm, kteří riskují své životy, obětují čas a pohodlí, aby po celém světě pomáhali lidem sužovaným konflikty, nepokoji a katastrofami. OSN varuje, že rok 2023 bude dalším rokem s vysokým počtem obětí z řad humanitárních pracovníků.

Podle předběžných dat z databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků výzkumného týmu Humanitarian Outcomes bylo letos v krizových situacích po celém světě zabito 62 humanitárních pracovníků, 84 jich bylo zraněno a 33 uneseno. V loňském roce dosáhl počet obětí na životech 116.

Jižní Súdán patří z pohledu výkonu humanitární práce již několik let k nejnebezpečnějším zemím na světě. Za letošní rok (k 10. srpnu) bylo dosud hlášeno 40 útoků na humanitární pracovníky a 22 úmrtí.

Dalším nebezpečným územím pro humanitární činnost je Súdán, kde bylo letos zatím hlášeno 17 útoků na humanitární pracovníky a 19 obětí na životech. Tento počet útoků překonává čísla, která byla naposledy zaznamenána na vrcholu konfliktu v Dárfúru v letech 2006 až 2009.

Další oběti z řad humanitárních pracovníků byly zaznamenány ve Středoafrické republice, Mali, Somálsku a na Ukrajině. V loňském roce bylo napadeno 444 humanitárních pracovníků. V předchozím roce bylo napadeno 460 humanitárních pracovníků, 141 z nich zaplatili životem.

Letošní Světový humanitární den také připomíná 20 let od sebevražedného bombového útoku v roce 2003(Databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků) na sídlo OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu, při němž zahynulo 22 pracovníků OSN. Dalších přibližně 150 lidí – místních a mezinárodních humanitárních pracovníků, kteří pomáhali při obnově Iráku – bylo v tento temný den zraněno.

„Světový humanitární den a bombový útok na hotel Canal je pro mě a mnoho dalších navždy spojen s neutuchajícími emocemi,“ říká šéf humanitární sekce OSN Martin Griffiths. „Každý rok zahyne při výkonu služby téměř šestkrát více humanitárních pracovníků, než kolik jich zemřelo v onen temný den v Bagdádu. V drtivé většině se jedná o místní humanitární pracovníky. Beztrestnost za tyto zločiny je jizvou na našem kolektivním svědomí. Je načase přestat jen mluvit o dodržování mezinárodního humanitárního práva a skoncovat s beztrestností za jeho porušování.“

Tváří v tvář rapidně rostoucím humanitárním potřebám jsou OSN a její partnerské organizace odhodlány poskytnout v letošním roce pomoc téměř 250 milionům lidí v krizových situacích po celém světě. To je desetkrát více než v roce 2003.

Fakta a čísla

Databáze o bezpečnosti humanitárních pracovníků: 

  • V letošním roce je zatím nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky Jižní Súdán. K 10. srpnu zde došlo ke 40 útokům a zabití 22 humanitárních pracovníků. Těsně druhý je Súdán, kde letos dosud došlo k 17 útokům, 19 humanit. pracovníků bylo zabito.
  • V roce 2022 bylo nepatrně méně útoků na humanitární pracovníky ve srovnání s předchozími lety, ale došlo k výraznému nárůstu únosů. Obětí násilných útoků se stalo 444 humanitárních pracovníků v 235 samostatných útocích. 116 humanitárních pracovníků bylo zabito, 143 zraněno a 185 uneseno.
  • V roce 2022 bylo zdaleka nejvíc útoků na humanitární pracovníky vedeno v Jižním Súdánu (45) s výrazným dopadem na celosvětové počty obětí v posledních letech. Na druhém místě jsou Mali a Myanmar s 20 útoky. V případě Mali tento počet zahrnoval 11 únosů.

Zpráva generálního tajemníka OSN o ochraně civilistů 2023:

  • V roce 2022 zaznamenala OSN nejméně 16 988 úmrtí civilistů ve 12 ozbrojených konfliktech, což je o 53 % více než v roce 2021.
  • Na Ukrajině OSN zaznamenala 7 957 zabitých a 12 560 zraněných civilistů, ačkoli skutečná čísla jsou pravděpodobně vyšší.
  • V Somálsku bylo zabito 710 civilistů a 1 148 jich bylo zraněno, což je o 60 % více než v roce 2021 a jde o nejvyšší počet od roku 2017. 
  • Na okupovaném palestinském území byl rok 2022 tím nejhorším z hlediska počtu civilních obětí na Západním břehu od roku 2005, kdy OSN začala tyto počty systematicky zaznamenávat.

Zdroje

Trello česky k Světovému humanitárnímu dni (Informační centrum OSN v Praze)

Aid Worker Security Data

Advancing the protection of humanitarian and health workers

Kampaň #NoMatterWhat

Fotografie ke stažení

Kontakty pro média:

New York: Jaspreet Kindra, [email protected], +1 929 273 8109

Ženeva: Jens Laerke, [email protected], +41 79 472 9750

Praha: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611

Poznámka pro editory

Tým Humanitarian Outcomes, který spravuje databázi bezpečnosti humanitárních pracovníků, upozorňuje, že všechna čísla pro rok 2023 se mohou po ověření změnit.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1