Skip to main content

Štítek: Humanitární pomoc

Prohlášení humanitární koordinátorky OSN na Ukrajině

Dnes jsme bezpečně dopravili jídlo, zdravotnický materiál a základní domácí potřeby pro tisíce lidí v Charkově. Materiál dodaly agentury OSN – WFP, WHO, UNICEF a UNHCR. Díky našemu národnímu partnerovi, Ukrajinskému Červenému kříži, bude humanitární náklad předán zkoušeným lidem v Charkově i v těžko dostupných místech, jako je Izjum, Balaklija nebo Čuhujiv.

Spoléháme na humanitární notifikační systém s Ukrajinou a Ruskou federací, který zprostředkoval Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UN OCHA) k zajištění bezpečného přístupu.

OSN dokázala od 24. února dopravit pomoc 890 tisícům lidí. To ale nestačí. Dál posilujeme naše humanitární operace, abychom dokázali pomoc dostat k dalším lidem, kteří ji zoufale potřebují. K tomu potřebujeme záruky bezpečného přístupu. Pomoc nelze doručovat, když pokračuje ostřelování a silnice jsou zaminovány. Je nutné zajistit alespoň dočasné zastavení palby a umožnit volný a bezpečný průchod lidí všemi směry podle svých preferencí. Spoléháme na další spolupráci všech stran, aby byla zajištěna ochrana civilistů, humanitárních dodávek a pracovníků.

Dnipro, 28. března 2022

Ukrajina: OSN dodala pomoc už 600 tisícům lidí

Humanitární situace se stále zhoršuje. UNHCR včera oznámilo, že hranice Ukrajiny překročilo 2,8 milionu uprchlíků. Agentury OSN dál posilují operace po celé zemi. Dosud dodaly humanitární pomoc přibližně 600 tisícům lidí. Předpokládá se, že v příštích dnech se dostanou k mnohem většímu počtu lidí. Největším problémem zůstává bezpečný přístup v oblastech pokračujících bojů. 

Civilisté sevření ostřelováním v Mariupolu mají zoufalý nedostatek jídla, vody, léků a dalších základních potřeb. Humanitární pracovníci varují, že používání výbušných zbraní v městské zástavbě má ničivý dopad na civilisty. Vyzývají bojující strany, aby dodržovaly mezinárodní právo a základní principy ochrany životů a lidské důstojnosti.

Z prostředků, které mezinárodní dárci přislíbili na humanitární pomoc Ukrajině, se zatím sešlo 19 % přislíbené částky (219 milionů USD). OSN vyjádřila poděkování donorům za převedení prostředků Úřadu pro humanitární záležitosti OSN (OCHA). Generální tajemník OSN mezitím uvolnil dalších 40 milionů USD z centrálního fondu OSN pro nouzové situace, aby se dodávky pomoci urychlily.

V nedělním společném prohlášení vyzvali šéfové UNICEF, UNFPA a WHO k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnická zařízení na Ukrajině. Děsivé útoky zabíjí a způsobují vážná zranění pacientů a zdravotnického personálu, ničí životně důležitou infrastrukturu a nutí tisíce lidí odložit lékařskou péči, přestože ji nezbytně potřebují.

WHO od začátku války zaznamenala 31 útoků na zdravotnický systém Ukrajiny a další ověřuje.

Foto: UNICEF

Humanitární akce OSN na Ukrajině

Humanitární potřeby v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu narůstají každou hodinu. OSN a její partnerské humanitární organizace jsou odhodlány zůstat a pomáhat lidem na Ukrajině.

Již před vojenskou ofenzívou 28. února 2022 humanitární agentury dodávaly pomoc a podporu 1,5 milionu z odhadovaných tří milionů potřebných lidí na východě země. Tyto programy pomoci jsou teď rozšiřovány a OSN zároveň zahajuje programy nové.

Pracovníci OSN fungují na obou stranách kontaktní linie, řídí humanitárními zásadami neutrality, nestrannosti, lidskosti a nezávislosti. Poskytujeme život zachraňující humanitární pomoc lidem v nouzi, bez ohledu na to, kdo a odkud jsou.

OSN 1. března 2022 vydala mimořádnou výzvu donorům k poskytnutí 1,7 miliardy USD na pomoc lidem na Ukrajině a v okolních státech:

  • 1,1 miliardy USD na pokrytí akutních humanitárních potřeb v průběhu příštích třech měsíců pro více než šest milionů lidí uvnitř Ukrajiny.
  • 551 milionů USD na pomoc lidem z Ukrajiny, kteří uprchli přes hranice, především do Polska, Maďarska, Rumunska a Moldavska.

Reakce na humanitární výzvu byla jednou z nejrychlejších a nejštědřejších. Dárci bezprostředně přislíbili 1,5 miliardy USD. S těmito finančními prostředky budeme schopni rozšířit dodávky životně důležitých lékařských a zdravotnických potřeb, potravin, pitné vody, přístřešků a prostředků ochrany.

Ukrajinský humanitární fond je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak může veřejnost přímo podpořit humanitární pomoc zachraňující životy na Ukrajině. Musíme udržet financování pro lidi, kteří se ocitli v krizích i v jiných částech světa, včetně Afghánistánu a Jemenu. Přispějte, prosím.

Další kroky OSN

  • Hned po útoku Ruské federace na Ukrajinu vyčlenila 20 milionů USD z Centrálního fondu reakce na mimořádné události na pokrytí okamžitých potřeb.
  • Od začátku roku 2022 poskytla OSN na východě Ukrajiny přes kontaktní linii 140 tun pomoci a podpořila tak tisíce lidí v nouzi.
  • WHO již na Ukrajinu dodala 36 tun zdravotnického materiálu na pokrytí potřeb 150 tisíc lidí, včetně traumatologických potřeb pro tisíc pacientů.
  • UNICEF dodal na Ukrajinu 62 tun zásob, včetně léků, souprav první pomoci a pro porodní asistenci, chirurgického vybavení a dalších potřeb.
  • UNDP spolupracuje s ukrajinskou vládou na nákupu a dodání naléhavě potřebných léků, zdravotnického materiálu a vybavení, zejména do středisek primární zdravotní péče.

Další agentury OSN, které působí na Ukrajině: UNHCR, OCHA, WFP, UNFPA, IAEA

OSN a útok Ruska proti Ukrajině

Více informací (anglicky).

Podpořte UNICEF na Ukrajině

Kolegyně a kolegové z Českého výboru pro UNICEF připravili seznam otázek, na které se lidé nejčastějí ptají v souvislosti se současnou vlnou solidarity a pomoci Ukrajině. 

Působí UNICEF přímo na Ukrajině?

Ano. UNICEF poskytuje humanitární pomoc na Ukrajině již od roku 2014. Osm let pomáhal na východě země, nyní rozšířil působení na celou zemi a také uprchlické tábory blízko hranic. Pět poboček UNICEF v zemi má 140 pracovníků v oblastech Doněcku, Luhansku, Lvova, Kramatorsku, Mariupolu a v Kyjevě.

Současně na Ukrajině působí 13 mobilních týmů. Dodávky humanitárních zásob aktuálně směřují převážně do skladů v Kyjevě, odkud jsou distribuovány do zbytku země. UNICEF pomáhá také v sousedních zemích, kam často obyvatelé Ukrajiny utíkají před válkou, například v Moldávii nebo Rumunsku. Více o tom, jak UNICEF pomáhá na Ukrajině, najdete v tomto článku, který pravidelně aktualizujeme.

Pořádáte i věcné sbírky? Můžeme vám nějak pomoci dodat humanitární pomoc z Česka na Ukrajinu?

Velmi si vážíme vlny solidarity, kterou u nás i po celém světě krize na Ukrajině vytvořila.  Finanční podpora je nejefektivnější, nejrychlejší a nejekonomičtější způsob, jaký lze zvolit. UNICEF většinou humanitární pomůcky nakupuje přímo v zemi, kam pomoc míří, protože tím zároveň podpoří místní ekonomiku a zaměstnavatele – pomáhá tedy v zemi nikoliv jednou, ale rovnou dvakrát.

Aktuálně na Ukrajině zajišťuje hlavně komodity jako je pitná voda, léky a zdravotnický materiál. Jedná se tedy o věci, které často nelze vybírat od občanů jako věcnou sbírku. Příjemci humanitární pomoci UNICEF musí dostávat předměty, u kterých je zajištěna jejich hygienická nezávadnost, mají jasný původ a prošly přísnou kontrolou. Posláním UNICEF je dodávat všem lidem zasaženým válkou stejný typ pomoci, kterou právě potřebují – to je možné pouze při standardizované humanitární pomoci, tj. prostřednictvím předmětů ze skladů UNICEF. 

Pro nejefektivnější materiální pomoc doporučujeme sledovat kanály a web ukrajinské ambasády v Praze, kde pravidelně informují o tom, jaký způsob podpory je aktuálně nejvíce třeba.

Více informací zde.

V sídle OSN v New Yorku začíná týden světové diplomacie s účastí nejvyšších představitelů států

„Budování odolnosti prostřednictvím naděje“ je ústředním heslem 76. Valného shromáždění OSN, jemuž předsedá Abdulla Shahid, ministr zahraničí Malediv. Hlavními tématy budou společné snahy o ukončení pandemie a zelená obnova a naplňování agendy Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Inkluzivní, udržitelná a odolná obnova po COVID-19 má kritický význam pro nasměrování světa ke spravedlivé transformaci s cílem udržet globální oteplení do 1,5 °C, vznik nových zelených pracovních míst, snížení nerovností, zlepšení zdraví či zajištění potravinové bezpečnost ve prospěch lidí, planety i ekonomiky.

Přehled akcí týdne od 20. do 27. září:

  • 20. září: SDG Moment
  • 21. – 25. a 27. září: Všeobecná rozprava
  • 22. září: Zasedání VS na vysoké úrovni k 20. výročí Durbanské deklarace a akčního plánu
  • 23. září: Summit o potravinových systémech (pořádá generální tajemník OSN)
  • 23. září: Jednání Rady bezpečnosti k tématu „klima & bezpečnost“
  • 24. září: Ministerská rozprava o energetice

SDG MOMENT
20. září 2021, přenos na webtv.un.org

„SDG Moment“ je akce zaměřená na naplňování Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs). Proběhne hybridní formou. Generální tajemník OSN na akci pozval lídry států i významné zástupce občanské společnosti. 

Procházíme obdobím změn ve prospěch systémové transformace k udržitelné ekonomice. SDGs jsou mapou, která nám pomáhá toho dosáhnout. Dvacátá léta se mohou stát nejen akční dekádou pro SDGs, ale i obdobím skutečné transformace ve prospěch lidí i planety Země.

Další informace
Zapojení veřejnosti
#GlobalGoals 

20. VÝROČÍ DURBANSKÉ DEKLARACE A AKČNÍHO PLÁNU
22. září, přenos na webtv.un.org

Durbanská deklarace a akční plán jsou hlavním nástrojem OSN na potírání rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a intolerance. Zasedání Valného shromáždění k připomenutí 20. výročí přijetí tohoto klíčového dokumentu proběhne za účasti nejvyšších představitelů států a vlád. 

Další informace
Kampaň OSN „Bojuj proti rasismu“ (Fight Racism)
#FightRacism 

SUMMIT OSN O POTRAVINOVÝCH SYSTÉMECH
23. září, přenos na webtv.un.org

Summit se bude zabývat propojenými systémy produkce, zpracování, distribuce a spotřeby potravin v době, kdy víc než 800 milionů obyvatel světa nemá dostatek jídla a existující potravinové systémy nestačí na svůj nejzákladnější cíl: zabránit hladovění. 

Cíle summitu: zvýšit povědomí o souvisejících problémech a zajistit národní, regionální a celosvětové závazky a akce na transformaci potravinových systémů na řešení nejen hladu, ale i zdravotních problémů způsobených nedostatečnou nebo nezdravou výživou a na ohleduplnost zemědělské produkce k životnímu prostředí.

Summit proběhne virtuální formou. Na jeho konci budou oznámeny národní a regionální iniciativy a spojenectví pro změny v systému a výzvy k zapojení všech aktérů – vlád, firem i občanů.

Další informace
#UNFSS2021 #FoodSystems 

ZASEDÁNÍ RADY BEZPEČNOSTI O KLIMATU A BEZPEČNOSTI
23. září, přenos na webtv.un.org 

Je víc než zřejmé, že klimatická změna a s klimatem související přírodní pohromy zvyšují rizika konfliktu. Jen za loňský rok muselo víc než 30 milionů lidí opustit domov kvůli pohromám spojených s klimatem. 90 procent uprchlíků pochází ze zemí, které jsou nejzranitelnější a nejméně připravené čelit dopadům změny klimatu. Lidstvo zná řešení, jak udržet nárůst globální teploty do 1,5 stupně Celsia.

Další informace
#ClimateAction

MINISTERSKÁ ROZPRAVA O ENERGETICE
24. září, přenos na webtv.un.org 
Cílem ministerského zasedání je hledání odpovědí na řešení klimatické krize a energetické chudoby a posílení akce pro dostupnost čistých energií pro všechny. 759 milionů lidí v současnosti nemá přístup k elektřině, 2,6 miliardy lidí vaří na otevřeném ohni.

Další informace
#HLDE2021 #SustainableEnergy 

Humanitární pomoc OSN v Afghánistánu: Zůstáváme

Mezi obyvatelstvem Afghánistánu přetrvává strach, ale humanitární agentury OSN a jejich partnerské organizace v pátek zopakovaly své odhodlání dál poskytovat životně důležitou pomoc. Ta pokračuje ve všech částech země. 

UNHCR (agentura OSN pro uprchlíky, pozn.) se obává porušování lidských práv civilistů, včetně žen a dívek,“ řekla mluvčí agentury Shaia Mantoo. „Lidé, jimž hrozí nebezpečí, se nemají jak dostat ven. UNHCR proto vyzývá státy sousedící s Afghánistánem, aby nechaly v této kritické situaci hranice otevřené.“ S odkazem na záběry davů lidí na kábulském letišti snažících se zoufale dostat do letadel mířících ven z Afghánistánu upozornila mluvčí UNHCR, že bychom neměli zapomínat na ty, kteří musí zůstat v zemi.

Zůstáváme

Mluvčí UNHCR v Afghánistánu uvádí, že v zemi zůstává asi 200 zahraničních a místních zaměstnanců UNHCR. Agentura spolupracuje s 18 místními nevládními organizacemi, které zaměstnávají na 900 lidí po celé zemi. „V současnosti máme stále přístup do všech provincií a pracujeme ve zhruba 2/3 okresů. Společně s dalšími agenturami OSN jsme rozhodnuti zůstat a dál zajišťovat pomoc Afgháncům, dokud k nim budeme mít zajištěn bezpečný přístup.“

Mluvčí UNHCR uvedla, že se její agentura nezapojila do evakuačního programu států. Přestože ochotu států zajistit relokaci některých Afghánců vítá, pro miliony dalších to není řešení. „Tyto evakuace zachraňují životy, jsou strašně důležité, jsou nutné. Jedná se o bilaterální programy států a my si přejeme, aby pokračovaly. Co ale musí také zaznít je, že je nutná širší mezinárodní odezva,“ řekla Shaia Mantoo.

Pomoc pokračuje

Od začátku tohoto roku poskytla UNHCR pomoc asi 230 tisícům lidí. Zajišťovala jim nejnutnější finance, hygienické a další potřeby. Dál probíhá zjišťování aktuálních potřeb asi půl milionu Afghánců, které konflikt v minulých měsících vyhnal z domova. 80 procent z nich jsou děti a ženy.

S ohledem na 550 tisíc Afghánců vyhnaných z domova letos a miliony dalších, kteří se mimo domov ocitli už dříve, než nastal chaos spojený s převzetím moci Tálibánem, vydala UNHCR výzvu k zajištění fondů ve výši 62,8 milionu USD k zajištění jejich bezprostředních potřeb. Celkově je pro humanitární pomoc v současném Afghánistánu zapotřebí 351 milionů USD. K dispozici je asi 43 procent z této částky.

Bezpečnostní výzvy

Světový potravinový program (WFP) vydal v pátek prohlášení, že přes bezpečnostní a logistické problémy má agentura nadále přístup k potřebným na většině území Afghánistánu, a to i v oblastech, ve kterých probíhají boje. Za první pololetí 2021 dopravil WFP potravinovou pomoc 5,5 milionu lidí, včetně těch, kteří se čerstvě ocitli mimo domov.

Ochrana zdraví

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala prohlášení, že se zavazuje zůstat v Afghánistánu a zajišťovat dál nejdůležitější zdravotnické služby. „Vyzýváme všechny strany konfliktu, aby braly ohled a chránily civilisty, zdravotnický personál, pacienty a zdravotnická zařízení,“ řekl mluvčí WHO Tarik Jasarević. Podle něj již na začátku roku potřebovala humanitární pomoc zhruba polovina afghánské populace. „Třetina obyvatel nemá dostatek potravin, více než polovina dětí mladších pěti let je podvyživených. Současné sucho počty potřebných ještě rozšíří,“ řekl mluvčí WHO.

Většina velkých zdravotnických zařízení je stále funkčních a je zapotřebí, aby personál, včetně žen, mohl dál vykonávat své funkce, píše se v prohlášení WHO.

Environmentální rizika

Kromě bezpečnostních rizik je asi 250 tisíc Afghánců ohroženo environmentálními pohromami jako jsou záplavy, sucho, laviny, sesuvy půdy a zemětřesení. „Dopady přírodních pohrom a závislost na srážkové vodě a na vodě z tajícího sněhu kriticky ohrožuje produktivitu zemědělského sektoru, který poskytuje příjem 44 procentům populace Afghánistánu,“ říká ředitelka WFP v Afghánistánu Mary-Ellen McGroarty.

Bezpečnost médií

K zajištění bezpečnosti novinářek a novinářů vyzvala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay. „Přístup ke spolehlivým informacím a otevřená veřejná diskuse, kterou podporují svobodná a nezávislá média, je zásadním předpokladem pro bezpečnou budoucnost Afghánců. Nikdo se nesmí bát říkat co si myslí. Bezpečnost všech novinářů a novinářek musí být zaručena.“

Nejméně sedm novinářů – z toho čtyři ženy – bylo letos v Afghánistánu podle údajů UNESCO zavražděno. V průběhu minulých dvou dekád pomohlo UNESCO vzniku komunitních médií, podporovalo genderově ohleduplné zpravodajství a vzdělávání žurnalistů. Jedním z posledních projektů UNESCO v Afghánistánu je podpora organizací a médií ověřujících data a informace o COVID-19.

Zdroj: UN News Service

Světový humanitární den 2021

Světový humanitární den je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce. Zároveň je příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi.

Světový humanitární den připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. 

V loňském roce bylo na humanitární pracovníky provedeno ve světě celkem 475 útoků. 108 jich útok nepřežilo, 242 utrpělo zranění a 125 humanitárních pracovníků bylo při jejich práci uneseno.

Letos je hlavním tématem tohoto dne klimatická krize, která přináší zkázu po celém světě v rozsahu, který humanitární systém již nedokáže zvládat. Krize nejvíc doléhá na ty nejzranitelnější lidi ve státech, které ke klimatické krizi přispěly nejméně. Již nyní miliony lidí přichází o domov, živobytí i o život. V závodě, který s klimatem běžíme, nesmíme nikoho přehlédnout.

U příležitosti Světového humanitárního dne vyzýváme veřejnost všude na světě, aby se symbolicky připojila k závodu, který s klimatem běžíme a podpořila solidaritu s lidmi, kteří čelí reálným dopadům klimatické krize v rozvojových státech. Právě jejich životy a živobytí se musí stát jedním z hlavních témat blížící se listopadové klimatické konference OSN (COP26) v Glasgow.

Generálny tajomník OSN: Odkaz k Medzinárodnému dňu migrantov (18. december 2020)

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov prehodnocujeme rok, v ktorom milióny ľudí kvôli pandémii COVID-19 prežívali bolesť z odlúčenia od priateľov a rodiny, neistotu v zamestnaní a potrebu prispôsobiť sa novej a neznámej realite. 

Takéto pocity každý deň zažívajú aj migranti a migrantky na celom svete. 

Počas tohto náročného roka sme si taktiež uvedomili našu závislosť na tých, ktorí sú v našich komunitách často prehliadaní. Práve migranti a migrantky zohrali obrovskú úlohu v prvých líniách reakcie na krízu – od poskytovania starostlivosti chorým a starším až po zabezpečovanie potravinových zásob počas zákazu vychádzania – čo zdôrazňuje ich širší prínos pre spoločnosť na celom svete. 

Tak ako migranti a migrantky tvoria neoddeliteľnú súčasť našej spoločnosti, mali byť ostať v centre našej pozornosti aj počas obnovy. 

Musíme urobiť všetko preto, aby migranti a migrantky, nezávisle od ich právneho postavenia, boli zahrnutí do plánu obnovy po pandémii v každej krajine, najmä do programov týkajúcich sa zdravia a očkovania. Musíme odmietnuť každý prejav nenávisti a xenofóbie. Zároveň potrebujeme nájsť riešenia pre tých, ktorí uviazli bez príjmu, právneho postavenia či bez prostriedkov na návrat domov. 

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov využime možnosť obnoviť svet po pandémii tak, že budeme zároveň napĺňať Globálny rámec o bezpečnej, riadenej a legálnej migrácii, zlepšíme koncept pohybu ľudí, umožníme migrantom a migrantkám zapojiť sa do naštartovania ekonomík doma i v zahraničí a budeme budovať odolnejšiu spoločnosť otvorenú pre všetkých.

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni.

Foto: UN Photo/UNHCR/M. Kobayashi

Světový potravinový program získal Nobelovu cenu za mír!

Světový potravinový program (WFP) je jednou z klíčových organizací OSN. Každý rok dodává životně důležitou pomoc desítkám milionů lidí. Nobelova cena za mír je signálem, že v dnešním světě tolik záleží na tom, co děláme pro ty nejzranitelnější, nejchudší a nejpotřenější lidi. Ocenění pro WFP má silné humanistické poselství!

Je to už 16. Nobelova cena za mír pro OSN. Naposled byla udělena OSN a Kofimu Annanovi v roce 2001 a pak v roce 2005 Mezinárodní agentuře pro jadernou energii a jejímu tehdejšímu šéfovi Mohamedu Baradejovi.

Jako největší humanitární agentura světa se silným logistickým zázemím dopravuje a distribuuje život zachraňující pomoc, především potraviny, ale i vodu, léky, ochranné prostředky proti COVID-19 apod. Kromě rychlé pomoci se Světový potravinový program (WFP) podílí i na dlouhodobém řešení situace v ohniscích krizí, kde rozvíjí programy na odstraňování hladu. Známý je například program školních obědů. Jen v roce 2019 připravil WFP 17,3 milionu takových obědů pro děti v 50 státech. Cílem je zlepšení výživy i podněcování školní docházky.

Celkově loni WFP rozdistribuoval víc než 4 miliony tun jídla a víc než 2 miliardy dolarů, které lidem poskytl formou hotovosti nebo voucherů na nákup místních potravin. Je hlavní hybnou silou při naplňování Rozvojového cíle OSN (SDG) č. 2, který stanovuje, že v roce 2030 nebudou na světě žádní hladoví lidé.

Kde WFP pomáhá

Mezi nejohroženější státy z hlediska dostupnosti potravin patří kvůli dlouhodobému konfliktu Jemen. Ceny potravin jsou o 140 % vyšší než před válkou (2014), 2 miliony děti potřebují nutriční podporu, 360 tisícům hrozí, že zemřou, pokud se jim nedostane lékařské péče. 

Na operaci v Jemenu potřebuje WFP 200 milionů USD každý měsíc. Z celkové populace 30,5 milionu lidí potřebuje 24 milionů humanitární pomoc, 20 milionů by bez pomoci WFP hladověla.

V Sýrii je víc než 11 milionů potřebných, víc než 6,5 milionu dostává pravidelnou potravinovou pomoc od WFP.

Nedávný výbuch v Bejrútu si také vyžádal okamžitou masivní reakci WFP.

Více o operacích WFP.

Jak je WFP financován a kolik má zaměstnanců

WFP závisí na dobrovolných příspěvcích států a vlád a na darech veřejnosti. V roce 2019 se mu podařilo zmobilizovat rekordních 8 miliard USD. Jen na operaci v Jemenu ale potřebuje 200 milionů USD každý měsíc.

WFP má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich působí přímo v místech, kde pomáhá. Pracuje pro něj i mnoho dobrovolníků, kteří jsou rekrutováni přes dobrovolnický program OSN UN Volunteers. Některé dobrovolnické pozice ve světě financuje i ČR. 

WFP je významným logistickým hráčem, operuje téměř 100 letadel, která létají do postižených oblastí nejen s pomocí, ale dopravuje na místo i humanitární pracovníky. Létá do téměř 300 destinací. Ve spolupráci s WHO se také významně se podílí na distribuci ochranného materiálu proti COVID-19.

Války, chudoba i klimatická krize

Podvyživených lidí bylo na světě v roce 2019 690 milionů. Pozorujeme dlouhodobý nárůst, v roce 2014 to bylo o 60 milionů lidí méně. Nejvíc se na tom podepisuje chudoba, nestabilita a konflikty či pandemie, ale čím dál víc i klimatické podmínky. Klima může postihnout velké množství lidí kvůli suchu, záplavám a jiným extrémům počasí. V dlouhodobém horizontu v kombinaci s ubýváním půdy a biodiverzity může ohrozit i schopnost lidstva vyrobit dostatek jídla pro všechny.

Jak můžu pomoci já?

Lidé mohou pomáhat činnosti WFP jednorázovými nebo dlouhodobými příspěvky, ale i tím, že budou usilovat o snížení potravinového odpadu a plýtvání jídlem. Víte, 40 procent promrhaného jídla na světě jde na vrub spotřebitelů v bohatých státech? Jen v EU se náklady na plýtvání jídlem odhadují na téměř 150 miliard Kč. 

Fakta o WFP

Vznikl v roce 1961, hlavní sídlo má v Římě;
Působí v krizových oblastech ve všech částech světa;
Je největší humanitární organizací na světě;
Má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich v zemích, kde pomáhá;
Má rozsáhlý vozový park: 5 600 nákladních aut, 30 lodí, téměř stovku letadel. Vše je v neustálé permanenci;
Ročně dopraví potravinovou pomoc víc než 90 milionům lidí ve víc než 80 státech;
Za rok distribuuje na 15 miliard dávek jídla v průměrné hodnotě 15 Kč;
Úzce spolupracuje s WHO na distribuci ochranných prostředků proti COVID-19;
Podporuje vzdělávání tím, že milionům dětem z rodin, které žijí nad propastí extrémní chudoby, dává školní obědy.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1