Štítek: Humanitární pomoc

Martin Griffiths

Když na začátku srpna vyplula z ukrajinské Oděsy loď Razoni s nákladem více než 26 tisíc tun kukuřice pro světové trhy, stala se právem předmětem velké pozornosti. Její vyplutí bylo završením dlouhého vyjednávání mezi Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a OSN. Poprvé od začátku války na Ukrajině tak mohl být obnoven vývoz ukrajinských plodin po moři, který přináší naději pro miliony lidí sužovaných rostoucími cenami a tenčícími se zásobami jídla.

Konflikty. Hlad. Klimatická krize. Sucho. Chudoba. Pandemie. Za více než 40 let humanitární práce si nepamatuji, že by byl svět tak zahlcený problémy. Právě teď potřebuje humanitární pomoc rekordních 303 milionů lidí.

Navzdory chmurnému obrazu se ale dál držím naděje. Za léta praxe jsem se přesvědčil, že konflikty a jiné krize sice přinášejí to nejhorší, ale zároveň v lidech probouzejí to nejlepší. I v temnotě zoufalství se objevují záblesky naděje. Od nových řešení zdánlivě neřešitelných problémů až po projevy štědrosti a laskavosti.

Naděje a solidarita jsou jádrem humanitární činnosti. Letošní Světový humanitární den chceme vyzdvihnout význam naděje. V bezútěšných situacích může být někdy tím jediným, co lidé mají.

Existuje rčení: „Na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice.“ Stejně tak potřebujeme celou vesnici, aby pomohla společnosti v krizi. Jako první vždy reaguje samotná společnost. Na pomoc poté přichází záchranný systém, firmy, nevládní organizace, agentury OSN, Červený kříž a Červený půlměsíc.

Každou hodinu a každý den organizuje naše humanitární „vesnice“ dodávky pomoci, poskytuje lidem peněžní pomoc, zřizuje mobilní kliniky a školy, zapojuje vodní čerpadla, přiváží jídlo a léky, poskytuje psychologickou pomoc a mnoho dalšího. Podporuje miliony lidí balancujících na hraně přežití.

V této naší vesnici pracují lidé jako je Zuhra Wardak, aktivistka za vzdělávání dívek, která se po převzetí moci Tálibánem vrátila do Afghánistánu, aby místním pomáhala. Andrij, řidič ukrajinské nevládní organizace Proliska, který riskuje vlastní život při evakuaci lidí z ostřelovaných oblastí. Nebo Amina Hadži Elmi, bojovnice za práva žen, která se rozhodla pomáhat ženám poté, co byla sama se svou rodinou vysídlena kvůli konfliktu v Somálsku.

Záblesky naděje vidíme i v širším měřítku. Uprostřed neutuchajícího násilí na Ukrajině vidíme tisíce dobrovolníků, kteří pomáhají lidem uvězněným ve válečné zóně i velkorysou pomoc sousedních zemí, které přijaly ukrajinské uprchlíky. Podobné sousedské solidarity jsme v nedávné minulosti byli svědky v Bangladéši, Kolumbii, Jordánsku nebo v Ugandě.

Můžeme se poučit i z dosaženého politického pokroku ve státech zmítaných brutální krizí, jako je Jemen, kde se daří držet příměří. V etiopském Tigraji se díky vytrvalému vyjednávání otevřela cesta pro konvoje s pomocí hladovějícím. Přijetí rezoluce Rady bezpečnosti 2642 umožňuje pokračovat v přeshraniční pomoci milionům lidí na severozápadě Sýrie. Lodě, které dopravují ukrajinskou úrodu do světa, přiváží naději alespoň některým z 345 milionů lidí, kteří v současnosti trpí nedostatkem jídla.

Světový humanitární den je uznáním všem, kteří neúnavně naplňují skutky slovo solidarita. Zachraňují životy v místech, na která svět příliš často zapomíná, a kde jsou rizika reálná. Jen v loňském roce bylo při poskytování pomoci napadeno 461 humanitárních pracovníků. 141 z nich bylo zabito.

Odvaha a přesvědčení humanitárních pracovníků, kteří se vždy snaží dostat k lidem i v těch nejhorších krizích, jsou inspirací, abychom se nikdy nevzdávali naděje. Připomeňme si ty, které jsme ztratili. A vzdejme hold všem, kteří pokračují v ušlechtilém poslání humanitární mise. Koneckonců, je k tomu zapotřebí celá vesnice.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti.
Článek vznikl u příležitosti Světového humanitárního dne (19. srpna).

U jemenského pobřeží Rudého moře kotví stárnoucí supertanker FSO Safer v pokročilém stádiu rozpadu. Pokud svět nezasáhne, brzy se rozpadne nebo exploduje. Organizace spojených národů je připravena provést záchrannou operaci, aby katastrofě zabránila. Práce na přečerpávání ropy na bezpečné plavidlo se však již nyní zpožďují kvůli nedostatečnému financování. K překlenutí nedostatku prostředků na záchrannou operaci žádáme veřejnost o finanční pomoc. Naším cílem je do 30. června 2022 vybrat 5 milionů USD (přibližně 120 milionů Kč), aby v červenci mohly začít záchranné práce.

Váš příspěvek nám pomůže zabránit katastrofě a vyšle signál vládám a soukromým společnostem, které dosud nepřispěly, aby se na záchranné akci podílely. Musíme jednat hned, jinak bude pozdě!

Rozpadající se supertanker je ekologickou i humanitární hrozbou

Plavidlo FSO Safer má na palubě čtyřikrát větší náklad ropy, než měl při havárii v roce 1989 tanker Exxon Valdez. Pokud by došlo k úniku ropy z FSO Safer, jednalo by se o pátou největší ropnou skvrnu z tankeru v historii.

Pokud nebudeme jednat hned, bude výsledkem ekologická a humanitární katastrofa u pobřeží země zdevastované již sedm let trvající válkou.

Masivní únik ropy by zničil nedotčené útesy, pobřežní mangrovové porosty a mořské živočichy v Rudém moři. Miliony lidí by zasáhlo silně znečištěné ovzduší, došlo by k přerušení dodávek potravin, pohonných hmot a dalších životně důležitých komodit do Jemenu, kde již nyní 17 milionů lidí potřebuje potravinovou pomoc.

Nejvíce by byly zasaženy komunity žijící v blízkosti pobřeží. Přes noc by zmizely stovky tisíc pracovních míst v rybářském průmyslu. Trvalo by 25 let, než by se zregenerovaly populace ryb. Jen náklady na vyčištění oblasti by podle odhadů dosáhly 20 miliard USD (přibližně půl bilionu Kč).

Svět může zabránit katastrofě. Musí ale jednat hned!

Loď Safer byla postavena v roce 1976 jako supertanker a o deset let později přestavěna na plovoucí skladovací a vykládací zařízení (FSO) pro ropný průmysl. Kotví asi 4,8 námořní míle od pobřeží jemenské oblasti Hodeidah. Na plavidle se nachází asi 1,14 milionu barelů lehké ropy. Provoz tankeru Safer byl v roce 2015 kvůli válce přerušen. Následně se kvůli tomu začal výrazně zhoršovat stav a celková strukturální integrita plavidla.

Plán řešení koordinovaný OSN

V září 2021 pověřilo nejvyšší vedení OSN rezidentního a humanitárního koordinátora OSN pro Jemen Davida Gresslyho koordinací systému OSN na zmírnění hrozby a posílení pohotovostních plánů pro případ katastrofického úniku ropy. Jde o navázání na dřívější snahy o řešení hrozby tankeru Safer ve vysoce zpolitizovaném prostředí konfliktu. Po měsících vyjednávání se všemi zúčastněnými stranami konfliktu vypracovala OSN operační plán na řešení hrozby. Úzce spolupracujeme s jemenskou vládou v Adenu, která tuto iniciativu podporuje.

Podporují ji i orgány v San‘á, které kontrolují oblast, kde se plavidlo nachází. Dne 5. března 2022 podepsaly s OSN memorandum porozumění. To vytváří rámec pro spolupráci, v němž se orgány v San‘á zavázaly podpořit úspěch projektu. Plán má dvě kriticky důležité části:

• zajištění náhradního plavidla nebo jiné kapacity rovnocenné plavidlu FSO Safer v cílové lhůtě 18 měsíců;
• vzhledem k tomu, že situace je příliš nebezpečná na to, aby se čekalo na trvalé náhradní plavidlo, je třeba provést čtyřměsíční nouzovou operaci, která by eliminovala bezprostřední hrozbu tím, že ropu z lodi Safer přečerpá na bezpečné dočasné plavidlo.

Dne 6. března uspořádala OSN misi do města Hodeidah a k terminálu Ras Isa, v jehož blízkosti je FSO Safer ukotven. Cílem bylo projednat plán s místními orgány. Ty ho podpořily. Experti na místě potvrdili, že riziko katastrofy je bezprostřední.

Cena za rozsáhlý únik ropy

• Náklady na samotné čištění se odhadují na 20 miliard USD (přibližně půl bilionu Kč).
• Obnova populací ryb by trvala 25 let.
• Velká ropná skvrna by mohla uzavřít blízké přístavy, které jsou nezbytné pro dovoz potravin, pohonných hmot a dalších životně důležitých komodit do Jemenu. 
• Rozsáhlá ropná skvrna by měla závažný dopad na životní prostředí – na vodu, útesy a mangrovové porosty – na jemenském pobřeží a potenciálně i v celém Rudém moři.
• Životně důležitá lodní doprava přes úžinu Bab-al-Mandab do Rudého moře by mohla být na delší dobu přerušena, což by stálo miliardy dolarů každý den.

Zdroj: United Nations

„Česká republika je modelovým příkladem inkluzivního přijetí již téměř 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny,“ řekla během návštěvy Prahy zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Kelly T. Clements. S ministrem vnitra Vítem Rakušanem diskutovala o další možné podpoře uprchlíků v Česku ze strany UNHCR. Primátorovi Prahy Zdeňku Hřibovi poděkovala za velkorysost s níž hlavní město vítá desítky tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Seznámila se i s provozem přijímacího centra v Praze a ocenila práci občanského sektoru a dobrovolníků. Navštívila hotel, který v Praze provozuje jako útočiště uprchlíků z Ukrajiny Organizace pro pomoc uprchlíkům, partnerská organizace UNGHCR, a na hlavním nádraží v Praze se seznámila s provozem služeb poskytovaných uprchlíkům při jejich příjezdu.

Foto: UNHCR.cz

Dnes jsme bezpečně dopravili jídlo, zdravotnický materiál a základní domácí potřeby pro tisíce lidí v Charkově. Materiál dodaly agentury OSN – WFP, WHO, UNICEF a UNHCR. Díky našemu národnímu partnerovi, Ukrajinskému Červenému kříži, bude humanitární náklad předán zkoušeným lidem v Charkově i v těžko dostupných místech, jako je Izjum, Balaklija nebo Čuhujiv.

Spoléháme na humanitární notifikační systém s Ukrajinou a Ruskou federací, který zprostředkoval Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UN OCHA) k zajištění bezpečného přístupu.

OSN dokázala od 24. února dopravit pomoc 890 tisícům lidí. To ale nestačí. Dál posilujeme naše humanitární operace, abychom dokázali pomoc dostat k dalším lidem, kteří ji zoufale potřebují. K tomu potřebujeme záruky bezpečného přístupu. Pomoc nelze doručovat, když pokračuje ostřelování a silnice jsou zaminovány. Je nutné zajistit alespoň dočasné zastavení palby a umožnit volný a bezpečný průchod lidí všemi směry podle svých preferencí. Spoléháme na další spolupráci všech stran, aby byla zajištěna ochrana civilistů, humanitárních dodávek a pracovníků.

Dnipro, 28. března 2022

Humanitární situace se stále zhoršuje. UNHCR včera oznámilo, že hranice Ukrajiny překročilo 2,8 milionu uprchlíků. Agentury OSN dál posilují operace po celé zemi. Dosud dodaly humanitární pomoc přibližně 600 tisícům lidí. Předpokládá se, že v příštích dnech se dostanou k mnohem většímu počtu lidí. Největším problémem zůstává bezpečný přístup v oblastech pokračujících bojů. 

Civilisté sevření ostřelováním v Mariupolu mají zoufalý nedostatek jídla, vody, léků a dalších základních potřeb. Humanitární pracovníci varují, že používání výbušných zbraní v městské zástavbě má ničivý dopad na civilisty. Vyzývají bojující strany, aby dodržovaly mezinárodní právo a základní principy ochrany životů a lidské důstojnosti.

Z prostředků, které mezinárodní dárci přislíbili na humanitární pomoc Ukrajině, se zatím sešlo 19 % přislíbené částky (219 milionů USD). OSN vyjádřila poděkování donorům za převedení prostředků Úřadu pro humanitární záležitosti OSN (OCHA). Generální tajemník OSN mezitím uvolnil dalších 40 milionů USD z centrálního fondu OSN pro nouzové situace, aby se dodávky pomoci urychlily.

V nedělním společném prohlášení vyzvali šéfové UNICEF, UNFPA a WHO k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnická zařízení na Ukrajině. Děsivé útoky zabíjí a způsobují vážná zranění pacientů a zdravotnického personálu, ničí životně důležitou infrastrukturu a nutí tisíce lidí odložit lékařskou péči, přestože ji nezbytně potřebují.

WHO od začátku války zaznamenala 31 útoků na zdravotnický systém Ukrajiny a další ověřuje.

Foto: UNICEF

Humanitární potřeby v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu narůstají každou hodinu. OSN a její partnerské humanitární organizace jsou odhodlány zůstat a pomáhat lidem na Ukrajině.

Již před vojenskou ofenzívou 28. února 2022 humanitární agentury dodávaly pomoc a podporu 1,5 milionu z odhadovaných tří milionů potřebných lidí na východě země. Tyto programy pomoci jsou teď rozšiřovány a OSN zároveň zahajuje programy nové.

Pracovníci OSN fungují na obou stranách kontaktní linie, řídí humanitárními zásadami neutrality, nestrannosti, lidskosti a nezávislosti. Poskytujeme život zachraňující humanitární pomoc lidem v nouzi, bez ohledu na to, kdo a odkud jsou.

OSN 1. března 2022 vydala mimořádnou výzvu donorům k poskytnutí 1,7 miliardy USD na pomoc lidem na Ukrajině a v okolních státech:

• 1,1 miliardy USD na pokrytí akutních humanitárních potřeb v průběhu příštích třech měsíců pro více než šest milionů lidí uvnitř Ukrajiny.
• 551 milionů USD na pomoc lidem z Ukrajiny, kteří uprchli přes hranice, především do Polska, Maďarska, Rumunska a Moldavska.

Reakce na humanitární výzvu byla jednou z nejrychlejších a nejštědřejších. Dárci bezprostředně přislíbili 1,5 miliardy USD. S těmito finančními prostředky budeme schopni rozšířit dodávky životně důležitých lékařských a zdravotnických potřeb, potravin, pitné vody, přístřešků a prostředků ochrany.

Ukrajinský humanitární fond je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak může veřejnost přímo podpořit humanitární pomoc zachraňující životy na Ukrajině. Musíme udržet financování pro lidi, kteří se ocitli v krizích i v jiných částech světa, včetně Afghánistánu a Jemenu. Přispějte, prosím.

Další kroky OSN

• Hned po útoku Ruské federace na Ukrajinu vyčlenila 20 milionů USD z Centrálního fondu reakce na mimořádné události na pokrytí okamžitých potřeb.
• Od začátku roku 2022 poskytla OSN na východě Ukrajiny přes kontaktní linii 140 tun pomoci a podpořila tak tisíce lidí v nouzi.
• WHO již na Ukrajinu dodala 36 tun zdravotnického materiálu na pokrytí potřeb 150 tisíc lidí, včetně traumatologických potřeb pro tisíc pacientů.
• UNICEF dodal na Ukrajinu 62 tun zásob, včetně léků, souprav první pomoci a pro porodní asistenci, chirurgického vybavení a dalších potřeb.
• UNDP spolupracuje s ukrajinskou vládou na nákupu a dodání naléhavě potřebných léků, zdravotnického materiálu a vybavení, zejména do středisek primární zdravotní péče.

Další agentury OSN, které působí na Ukrajině: UNHCR, OCHA, WFP, UNFPA, IAEA

OSN a útok Ruska proti Ukrajině

Více informací (anglicky).

Prosím, klikněte zde.

Будь ласка, натисніть тут.

Kolegyně a kolegové z Českého výboru pro UNICEF připravili seznam otázek, na které se lidé nejčastějí ptají v souvislosti se současnou vlnou solidarity a pomoci Ukrajině. 

Působí UNICEF přímo na Ukrajině?

Ano. UNICEF poskytuje humanitární pomoc na Ukrajině již od roku 2014. Osm let pomáhal na východě země, nyní rozšířil působení na celou zemi a také uprchlické tábory blízko hranic. Pět poboček UNICEF v zemi má 140 pracovníků v oblastech Doněcku, Luhansku, Lvova, Kramatorsku, Mariupolu a v Kyjevě.

Současně na Ukrajině působí 13 mobilních týmů. Dodávky humanitárních zásob aktuálně směřují převážně do skladů v Kyjevě, odkud jsou distribuovány do zbytku země. UNICEF pomáhá také v sousedních zemích, kam často obyvatelé Ukrajiny utíkají před válkou, například v Moldávii nebo Rumunsku. Více o tom, jak UNICEF pomáhá na Ukrajině, najdete v tomto článku, který pravidelně aktualizujeme.

Pořádáte i věcné sbírky? Můžeme vám nějak pomoci dodat humanitární pomoc z Česka na Ukrajinu?

Velmi si vážíme vlny solidarity, kterou u nás i po celém světě krize na Ukrajině vytvořila.  Finanční podpora je nejefektivnější, nejrychlejší a nejekonomičtější způsob, jaký lze zvolit. UNICEF většinou humanitární pomůcky nakupuje přímo v zemi, kam pomoc míří, protože tím zároveň podpoří místní ekonomiku a zaměstnavatele – pomáhá tedy v zemi nikoliv jednou, ale rovnou dvakrát.

Aktuálně na Ukrajině zajišťuje hlavně komodity jako je pitná voda, léky a zdravotnický materiál. Jedná se tedy o věci, které často nelze vybírat od občanů jako věcnou sbírku. Příjemci humanitární pomoci UNICEF musí dostávat předměty, u kterých je zajištěna jejich hygienická nezávadnost, mají jasný původ a prošly přísnou kontrolou. Posláním UNICEF je dodávat všem lidem zasaženým válkou stejný typ pomoci, kterou právě potřebují – to je možné pouze při standardizované humanitární pomoci, tj. prostřednictvím předmětů ze skladů UNICEF. 

Pro nejefektivnější materiální pomoc doporučujeme sledovat kanály a web ukrajinské ambasády v Praze, kde pravidelně informují o tom, jaký způsob podpory je aktuálně nejvíce třeba.

Více informací zde.