Skip to main content

Štítek: Humanitární pomoc

Generálny tajomník OSN: Odkaz k Medzinárodnému dňu migrantov (18. december 2020)

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov prehodnocujeme rok, v ktorom milióny ľudí kvôli pandémii COVID-19 prežívali bolesť z odlúčenia od priateľov a rodiny, neistotu v zamestnaní a potrebu prispôsobiť sa novej a neznámej realite. 

Takéto pocity každý deň zažívajú aj migranti a migrantky na celom svete. 

Počas tohto náročného roka sme si taktiež uvedomili našu závislosť na tých, ktorí sú v našich komunitách často prehliadaní. Práve migranti a migrantky zohrali obrovskú úlohu v prvých líniách reakcie na krízu – od poskytovania starostlivosti chorým a starším až po zabezpečovanie potravinových zásob počas zákazu vychádzania – čo zdôrazňuje ich širší prínos pre spoločnosť na celom svete. 

Tak ako migranti a migrantky tvoria neoddeliteľnú súčasť našej spoločnosti, mali byť ostať v centre našej pozornosti aj počas obnovy. 

Musíme urobiť všetko preto, aby migranti a migrantky, nezávisle od ich právneho postavenia, boli zahrnutí do plánu obnovy po pandémii v každej krajine, najmä do programov týkajúcich sa zdravia a očkovania. Musíme odmietnuť každý prejav nenávisti a xenofóbie. Zároveň potrebujeme nájsť riešenia pre tých, ktorí uviazli bez príjmu, právneho postavenia či bez prostriedkov na návrat domov. 

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov využime možnosť obnoviť svet po pandémii tak, že budeme zároveň napĺňať Globálny rámec o bezpečnej, riadenej a legálnej migrácii, zlepšíme koncept pohybu ľudí, umožníme migrantom a migrantkám zapojiť sa do naštartovania ekonomík doma i v zahraničí a budeme budovať odolnejšiu spoločnosť otvorenú pre všetkých.

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni.

Foto: UN Photo/UNHCR/M. Kobayashi

Světový potravinový program získal Nobelovu cenu za mír!

Světový potravinový program (WFP) je jednou z klíčových organizací OSN. Každý rok dodává životně důležitou pomoc desítkám milionů lidí. Nobelova cena za mír je signálem, že v dnešním světě tolik záleží na tom, co děláme pro ty nejzranitelnější, nejchudší a nejpotřenější lidi. Ocenění pro WFP má silné humanistické poselství!

Je to už 16. Nobelova cena za mír pro OSN. Naposled byla udělena OSN a Kofimu Annanovi v roce 2001 a pak v roce 2005 Mezinárodní agentuře pro jadernou energii a jejímu tehdejšímu šéfovi Mohamedu Baradejovi.

Jako největší humanitární agentura světa se silným logistickým zázemím dopravuje a distribuuje život zachraňující pomoc, především potraviny, ale i vodu, léky, ochranné prostředky proti COVID-19 apod. Kromě rychlé pomoci se Světový potravinový program (WFP) podílí i na dlouhodobém řešení situace v ohniscích krizí, kde rozvíjí programy na odstraňování hladu. Známý je například program školních obědů. Jen v roce 2019 připravil WFP 17,3 milionu takových obědů pro děti v 50 státech. Cílem je zlepšení výživy i podněcování školní docházky.

Celkově loni WFP rozdistribuoval víc než 4 miliony tun jídla a víc než 2 miliardy dolarů, které lidem poskytl formou hotovosti nebo voucherů na nákup místních potravin. Je hlavní hybnou silou při naplňování Rozvojového cíle OSN (SDG) č. 2, který stanovuje, že v roce 2030 nebudou na světě žádní hladoví lidé.

Kde WFP pomáhá

Mezi nejohroženější státy z hlediska dostupnosti potravin patří kvůli dlouhodobému konfliktu Jemen. Ceny potravin jsou o 140 % vyšší než před válkou (2014), 2 miliony děti potřebují nutriční podporu, 360 tisícům hrozí, že zemřou, pokud se jim nedostane lékařské péče. 

Na operaci v Jemenu potřebuje WFP 200 milionů USD každý měsíc. Z celkové populace 30,5 milionu lidí potřebuje 24 milionů humanitární pomoc, 20 milionů by bez pomoci WFP hladověla.

V Sýrii je víc než 11 milionů potřebných, víc než 6,5 milionu dostává pravidelnou potravinovou pomoc od WFP.

Nedávný výbuch v Bejrútu si také vyžádal okamžitou masivní reakci WFP.

Více o operacích WFP.

Jak je WFP financován a kolik má zaměstnanců

WFP závisí na dobrovolných příspěvcích států a vlád a na darech veřejnosti. V roce 2019 se mu podařilo zmobilizovat rekordních 8 miliard USD. Jen na operaci v Jemenu ale potřebuje 200 milionů USD každý měsíc.

WFP má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich působí přímo v místech, kde pomáhá. Pracuje pro něj i mnoho dobrovolníků, kteří jsou rekrutováni přes dobrovolnický program OSN UN Volunteers. Některé dobrovolnické pozice ve světě financuje i ČR. 

WFP je významným logistickým hráčem, operuje téměř 100 letadel, která létají do postižených oblastí nejen s pomocí, ale dopravuje na místo i humanitární pracovníky. Létá do téměř 300 destinací. Ve spolupráci s WHO se také významně se podílí na distribuci ochranného materiálu proti COVID-19.

Války, chudoba i klimatická krize

Podvyživených lidí bylo na světě v roce 2019 690 milionů. Pozorujeme dlouhodobý nárůst, v roce 2014 to bylo o 60 milionů lidí méně. Nejvíc se na tom podepisuje chudoba, nestabilita a konflikty či pandemie, ale čím dál víc i klimatické podmínky. Klima může postihnout velké množství lidí kvůli suchu, záplavám a jiným extrémům počasí. V dlouhodobém horizontu v kombinaci s ubýváním půdy a biodiverzity může ohrozit i schopnost lidstva vyrobit dostatek jídla pro všechny.

Jak můžu pomoci já?

Lidé mohou pomáhat činnosti WFP jednorázovými nebo dlouhodobými příspěvky, ale i tím, že budou usilovat o snížení potravinového odpadu a plýtvání jídlem. Víte, 40 procent promrhaného jídla na světě jde na vrub spotřebitelů v bohatých státech? Jen v EU se náklady na plýtvání jídlem odhadují na téměř 150 miliard Kč. 

Fakta o WFP

Vznikl v roce 1961, hlavní sídlo má v Římě;
Působí v krizových oblastech ve všech částech světa;
Je největší humanitární organizací na světě;
Má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich v zemích, kde pomáhá;
Má rozsáhlý vozový park: 5 600 nákladních aut, 30 lodí, téměř stovku letadel. Vše je v neustálé permanenci;
Ročně dopraví potravinovou pomoc víc než 90 milionům lidí ve víc než 80 státech;
Za rok distribuuje na 15 miliard dávek jídla v průměrné hodnotě 15 Kč;
Úzce spolupracuje s WHO na distribuci ochranných prostředků proti COVID-19;
Podporuje vzdělávání tím, že milionům dětem z rodin, které žijí nad propastí extrémní chudoby, dává školní obědy.

Romská komunita v Česku se zapojila do reakce na koronavirovou krizi

Na mezinárodních stránkách OSN s globálním dosahem byl díky Informačnímu centru OSN v Praze publikován příběh o lidské soudržnosti, kterou v Česku vyvolalo šití roušek. Velké množství lidí – včetně příslušníků romské a dalších menšin – a občanských iniciativ mělo a stále má potřebu se zapojit a přispět k ochraně zranitelných. Odborná diskuse o účinnosti roušek nehraje v tomto příběhu prim. Je to odhodlání, empatie, solidarita a spolupráce mezi lidmi pro společnou věc. To je podle Organizace spojených národů cesta ven z krize.

„Dostali jsme zprávu, že jsou potřeba roušky, že hodně lidí nemá možnost si je koupit nebo vyrobit, tak jsem neváhala,“ říká Klára Pulová z romské komunity v severočeském Tanvaldu, která se společně se svou kamarádkou Renatou Fečovou pustila do šití roušek. Pro lidi ze sociálně zranitelných komunit jich vyrobily již víc než tisíc.

„Webové zpravodajství a sociální média OSN sledují miliony lidí na celém světě. Cílem našich zpráv je informovat a zároveň vzbuzovat v lidech potřebu něco změnit k lepšímu,“ říká vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža.

Děkujeme HateFree Culture za tanvaldskou inspiraci pro příběh, představiteli Světové zdravotnické organizace v Česku Srdanu Matićovi za odbornou spolupráci a všem lidem v České republice bez ohledu na národnost, vyznání nebo barvu pleti za odolnost a odvahu, se kterou čelí této krizi. 

Foto: HateFree Culture

Syrský uprchlík pomáhá během krize ve Švýcarsku

Šádí je původem ze Sýrie a již pět žije jako uprchlík ve Švýcarsku. Na začátku krize přemýšlel s manželkou, jak by mohl pomoci. Rozhodl se, že bude pomáhat starším lidem a lidem v karanténě. Chodí jim na nákupy, vyřizuje poštu, obstarává léky. Dal dohromady celou síť uprchlíků v různých švýcarských městech a nabízejí své služby spoluobčanům. Na pouhé zavolání vyřídí, co je potřeba.

Upozorňuje, že i v obchodech je nutné se chovat rozumně jak s ohledem na hygienu, tak i na dostupnost zboží. Při předání nákupu dodržuje všechny zásady sociálního odstupu. „Pokud si někdo chce povídat, řešíme to po telefonu.“

Solidarita pro Šádího znamená hodně. „Je to odpovědnost člověka vůči člověku,“ říká. „Jako uprchlík vím lépe než běžní lidé, co to skutečně znamená krize.“

Díky, že jste jeho video shlédli. A díky, pokud se rozhodnete ho sdílet dál. Protože solidaritu je nutné sdílet!

Video: UNHCR

Humanitární pracovníci nejsou živý terč!

Před patnácti lety, 19. srpna 2003, zabil pumový útok v centrále mise OSN v bagdádském hotelu Canal 22 humanitárních pracovníků. Mezi oběťmi útoku byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. Na paměť tohoto tragického dne a dalších obětí útoků proti humanitárním pracovníkům vyhlásilo Valné shromáždění 19. srpen Světovým humanitárním dnem.

V návaznosti na loňskou kampaň #NotATarget připravila Organizace spojených národů projekt první živé petice, ke které se lidé mohou připojit namísto podpisu rukou vlastním selfie. Cílem petice je vyzvat lídry států, aby společně zajistili lepší a účinnější ochranu civilistů a humanitárních pracovníků v krizových oblastech.

Psané petice s čísly jsou neosobní. Věříme, že lidské tváře mohou fungovat účinněji. Představitelé států tak v září ve Valném shromáždění OSN v New Yorku spatří tisíce a tisíce selfies, všechny doplněné jednoduchým sloganem: Civilisté ani humanitární pracovníci nejsou živými terči, #NotATarget! Zasluhují naopak ochranu.

Na 300 humanitářů ročně je obětí útoků

Za poslední rok eviduje OSN více než 26 tisíc mrtvých či zraněných civilistů v šesti zemích zasažených konfliktem: v Afghánistánu, Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo, Iráku, Somálsku a Jemenu.

Je nepochybné, že jednotlivé strany konfliktů v ochraně civilistů naprosto selhaly.

Konflikty donutily rekordní počet lidí opustit domov. Víc než 65 milionů lidí je v současné době na útěku. Velká část z nich zůstává uvnitř svých zemích jako tzv. vnitřně vysídlení, další překračují hranice státu a hledají útočiště jinde, zpravidla v sousedních státech, jako uprchlíci.

Častým cílem útoků znepřátelených ozbrojených skupin a armád států jsou i humanitární pracovníci včetně zdravotnického personálu. Vnější ohrožení jim brání zachraňovat životy a poskytovat životně důležitou pomoc, někteří za svou službu platí svým zdravím či dokonce životem.

Od útoku na hotel Canal v iráckém Bagdádu v roce 2003 bylo více než 4 tisíce humanitárních pracovníků zabito, zraněno, zadrženo či uneseno. V průměru se jedná o 300 humanitářů za rok.

Pro každou válku platí přesná pravidla, jak má být vedena. Kdykoli jsou tato pravidla porušena, lidské utrpení se prohlubuje. Čím dál více konfliktů se odehrává ve městech a obydlených oblastech. Konflikty jsou dnes jedním z hlavních zdrojů potravinové nestability. Představitelé států mají povinnost zajistit spravedlivé potrestání těch, kdo jsou za konflikty zodpovědní.

#NotATarget

Přidejte se k živé petici, která požaduje přijetí přísných opatření na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech.

Na zahájení 73. zasedání Valného shromáždění OSN dne 18. září 2018 bude tato petice předána zástupcům států jako celosvětová podpora a solidarita s humanitárními pracovníky.

Zastavit utrpení v Jemenu je morální povinností

Čtyřměsíční Saleh bojuje v nemocnici ve městě Al Hudaydah o život. Trpí akutní podvýživou. Ozbrojený konflikt zuří po celé zemi a jeho dvaadvacetiletá maminka Nora nedokáže Salehovi ani jeho pěti sourozencům zajistit dostatek jídla ani pitné vody.

Ozbrojený konflikt, cholera a hrozící hladomor ničí v Jemenu životy 21 milionů lidí. V zemi je v současnosti nejvíce lidí ohrožených hladomorem na světě a zároveň nejrozsáhlejší epidemie cholery, která zasahuje víc než půl milionu lidí.

Krizi v Jemenu mají na svědomí lidé. Je poháněna konfliktem, který ve velké míře zasahuje civilní populaci a ničí životně důležité instituce včetně nemocnic. Cholera se rozšířila téměř do všech oblastí a zabila již na dva tisíce lidí. Z toho nejméně 40 procent dětí. Nefunkční zdravotní systém je neschopný epidemii čelit a nemocnice trpí nedostatkem personálu, léků i vybavení.

Stejně jako v mnoha jiných konfliktech trpí především civilní obyvatelstvo. Od dubna 2015 zdokumentoval Úřad OSN pro lidská práva na 13 829 případů civilních obětí násilí, z toho 5 110 mrtvých a 8 719 zraněných. Celkové číslo je ale pravděpodobně mnohem vyšší. Miliony lidí vidí, jak jejich domovy, školy, tržiště i celá města ničí bomby a střelba. Jsou nuceni opustit domov a vydat se do nejisté budoucnosti. Polovina nemocnic je zničena nebo mimo provoz.

Zrušit restrikce na dovoz zboží a vstup pomoci do země

Jemenskou ekonomiku ničí restrikce pro dovoz komerčního zboží i humanitárních potřeb ze zahraničí. Infrastruktura pro přepravu zboží je zničena. Sedmdesát procent podniků a firem přestalo fungovat. Milion státních zaměstnanců nedostalo výplatu již více než 10 měsíců, přestože peníze od Centrální banky na výplaty jsou k dispozici. Dva miliony dětí muselo opustit školy. Drasticky vzrostlo i sexuální a genderově podmíněné násilí.

Navzdory všem překážkám operuje v současnosti ve všech oblastech Jemenu celkem 122 humanitárních agentur, z toho jsou dvě třetiny místní neziskové organizace a každý měsíc např. dopraví potravinovou pomoc 4,3 milionu lidí.

Zastavit konflikt

Ale to nestačí. Abychom dokázali výrazně zvýšit pomoc Jemenu a zajistili, aby se dostala ke všem potřebným a dokázali tak ukončit utrpení, stanovili jsme čtyři priority.

1. Humanitárním organizacím je nutné zajistit neomezený přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. To je nezbytný předpoklad pro záchranu životů i vrácení ztracené důstojnosti lidem. V prohlášení z 15. června Rada bezpečnosti OSN zopakovala výzvu všem stranám konfliktu, aby zajistily bezpečný a trvalý přístup humanitárním organizacím a respektovaly mezinárodní humanitární právo. 12. července členové Rady zdůraznili, že tato výzva musí být naplněna. Odvážní dobrovolníci, humanitární pracovníci a zdravotnický personál, který zachraňuje životy a chrání obyvatele před násilím, nesmí být terčem útoků znepřátelených stran. I války mají pravidla a velitelé i bojovníci je musí respektovat.

2. Mezinárodní donoři musí plnit své sliby. V dubnu 2017 uspořádaly vlády Švýcarska a Švédska společně s Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN konferenci, kterou zahájil generální tajemník OSN Anótnio Guterres. Dárci na ní přislíbili 1,1 miliardy USD. Tři čtvrtiny z této částky již byly dány k dispozici. Vzhledem k epidemii cholery ale potřebná částka vzrostla na 2,3 miliardy USD a téměř 60 procent z potřebných finančních prostředků k zažehnání krize nyní chybí.

Nedostatek financí může mít fatální důsledky. Světový potravinový program OSN, který potřebuje zajistit dodávky jídla pro 7 milionů hladových, bude do měsíce čelit výpadkům pomoci pokud nebude k dispozici dostatek prostředků. Humanitární organizace nyní musí své omezené zdroje namířit na boj proti choleře, což může ohrozit preventivní programy proti hladu. Ve hře jsou lidské životy a nelze dál otálet.

3. Všechny strany konfliktu musí zaručit, že na dovoz klíčových komodit – především jídla a léků – nebudou uvalovány žádné restrikce. Je zásadní, aby přístav Al Hudaydah zůstal otevřený a bezpečný. Jedná se o hlavní vstupní bránu do Jemenu pro většinu dovozů a pro zahraniční humanitární pomoc. Zrušena musí být také omezení týkající se volného pohybu civilistů, kteří potřebují pomoc. S tím souvisí nutnost okamžitého znovuotevření mezinárodního letiště v San’á a vzdušného prostoru Jemenu. Jejich uzavírky bylo ztraceno mnoho životů jen proto, že potřebná pomoc není v Jemenu k dispozici.

4. Utrpení v Jemenu skončí jen v případě, že bude zastaven konflikt. Důležitost uzavření míru zdůrazňují generální tajemník i Rada bezpečnosti. Naléháme na všechny důležité hráče v Jemenu i mimo něj, aby se zasadili o mírové řešení a do procesu zapojili i ženy. Lidé v Jemenu již trpěli dost. Musíme udělat vše na záchranu životů a na ochranu 21 milionů lidí, kteří tvoří víc než tři čtvrtiny populace Jemenu. Udělat vše k zastavení utrpení je naší morální povinností.

Autoři:
Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti
Margot Wallströmová, ministryně zahraničí Švédska
Didier Burkhalter, člen Federální rady a ministr zahraničí Švýcarska

Foto: OSN

Světový humanitární den 2017: Civilisté nejsou terč!

Humanitární pracovníci se ve všech částech světa pohybují ve složitém a nebezpečném prostředí. Za posledních 20 let bylo proti nim vedeno 4 132 fyzických útoků. Jen za loňský rok bylo při plnění povinností zabito 91 humanitárních pracovníků, 88 jich bylo zraněno a 73 uneseno nebo zajato. Většina útoků se odehrála v pouhých pěti státech: v Jižním Súdánu, Afghánistánu, Sýrii, Konžské demokratické republice a Somálsku.

Útoky proti lidem, kteří poskytují životně důležitou pomoc, jsou nejen odpornými činy, ale jedná se také o jasné porušování mezinárodního humanitárního práva. Tyto útoky neohrožují jen samotné humanitáře, ale i celé humanitární operace a miliony lidí, jejichž životy závisí na poskytované pomoci.

Světový humanitární den si připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Segio Vieira de Mello. Byla to velká ztráta pro OSN i celou humanitární komunitu a tento útok se stal skutečným bodem obratu při poskytování humanitární pomoci nejen v Iráku, ale v důsledku i na celém světě.

#NotATarget aneb #CivilistéNejsouTerč

U příležitosti Světového humanitárního dne byla spuštěna kampaň na sociálních sítích pod názvem #NotATarget, jejímž cílem je vyburcovat mezinárodní veřejné mínění na podporu ochrany civilního obyvatelstva včetně humanitárních pracovníků v konfliktních oblastech. Příliš často jsou bezohledně přehlížena dohodnutá pravidla vedení válek a civilisté jsou zneužíváni jako terč či válečná zbraň.

Součástí kampaně je i on-line petice, ke které může každý, kdo nesouhlasí s útoky proti civilistům a lidem, kteří jim v konfliktních situacích poskytují pomoc, připojit podpis. Více se o problematice dozvíte na webové stránce WorldHumanitarianDay.org a na sociálních sítích Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UN OCHA).

20 milionů lidí ohroženo hladomorem

Více než 20 milionů lidí v Nigérii, Jižním Súdánu, Somálsku a Jemenu ohrožuje akutní hladomor nebo se tak stane v nadcházejících šesti měsících. Agentury OSN a humanitární organizace jsou připraveny zvýšit dodávky humanitární pomoci, je však nezbytné okamžitě získat potřebné finanční zdroje a přístup do postižených oblastí. Více (infografika)

  • 20 MILIONŮ LIDÍ POTŘEBUJE OKAMŽITOU POTRAVINOVOU POMOC
  • 1,4 MILIONU DĚTÍ TRPÍ KRITICKOU AKUTNÍ PODVÝŽIVOU
  • BEZPROSTŘEDNĚ JE POTŘEBA 4,4 MILIARDY DOLARŮ (KE 14. BŘEZNU)
  • ZATÍM BYLO POSKYTNUTO 0,4 MILIARDY DOLARŮ

Nigérie (kritická situace)

Vysoké riziko hladomoru přetrvává na severovýchodě země. Některé oblasti jsou pro humanitární pracovníky stále nepřístupné a jejich obyvatelé tak zůstávají ohroženi na životě.

 Jemen (kritická situace)

Jemen čelí celosvětově největší potravinové krizi. Dodávky život zachraňující pomoci musí pokračovat a je třeba je zvýšit, protože velká část populace je na pokraji hladomoru.

 Jižní Súdán (hladomor)

Hladomorem trpí přibližně 100 tisíc lidí, 1 milion je jím bezprostředně ohrožen. Dodávky pomoci komplikuje obtížná dostupnost a nestabilní situace.

Somálsko (krizová situace)

Vlivem opakovaných období silného sucha je Somálsko i nadále ohroženo hladomorem, zejména v pasteveckých a zemědělských oblastech Bay a Bakool a v oblasti severních vnitrozemských pastvin.

Budou-li k dispozici potřebné finanční zdroje a zajištěn přístup do postižených oblastí, lze zabránit rozsáhlé humanitární katastrofě. Musíme však jednat rychle a nečekat, dokud nebude příliš pozdě, uvádí se ve zprávě zveřejněné Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

HLAVNÍ PŘÍČINY potravinové krize jsou v každé zemi jiné

Jemen

Do Jemenu se dováží více než 90 procent základních potravin. Omezení dovozu a poškození přístavů leteckými údery vedly k vážnému narušení dovozu potravin, paliva a léčiv.

Nigérie

Potravinovou krizi zapříčinily vnitřní vysídlování, rozvrácení trhu i možností obživy, změna klimatu a nedostatečné veřejné služby.

Jižní Súdán

Konflikt vyhnal z domovů přes čtvrtinu obyvatelstva, ohrozil sklizně a zničil stáda dobytka. Zároveň zkomplikoval přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. Dostupnost potravin ovlivnilo také kolabující hospodářství a obrovský nárůst cen základních potravin.

Somálsko

Opakovaná období silného sucha způsobila neúrodu, rozsáhlé úhyny dobytka, spotřebování zásob a masivní vnitřní vysídlování. Pokračující konflikt a omezený přístup humanitárních pracovníků jsou dalšími příčinami potravinové krize.

Foto: UNHCR/Riccardo Gangale
Přehled vydal Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA)

Humanitární summit: Společná lidskost

„Sešli jsme se, protože globální humanitární systém je pod nebývalým tlakem. Svolal jsem tento summit před čtyřmi roky kvůli rostoucím humanitárním potřebám a snižující se politické vůli je řešit. Naléhavost situace od té doby jen vzrostla,“ řekl v úvodu Světového humanitárního summitu v Istanbulu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Tři měsíce před zahájením summitu předložil státům hodnotící zprávu, která otevírá témata k diskusi a následné akci. Zpráva je výsledkem konzultací s více než 20 tisíci humanitárními pracovníky, odborníky, politiky, i s lidmi, kteří jsou příjemci humanitární pomoci z celkem 150 zemí světa.

Stephen O’Brien, humanitární koordinátor OSN: Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Po dva dny jednají v Istanbulu hlavní aktéři zainteresovaní na zlepšování globálního humanitárního systému. Do hlavního města Turecka přijelo i 65 nejvyšších představitelů států a vlád. Prioritní témata summitu jsou: prevence a ukončování konfliktů, respektování pravidel vedení války, zaměřit pozornost na všechny potřebné, snižování potřeb humanitární pomoci a zlepšení systému financování. „Jsme tu proto, abychom vytvořili novou budoucnost. Jsme jedno lidstvo a máme společnou odpovědnost,“ řekl šéf OSN.

Předseda Valného shromáždění Mogens Lykketoft ve svém úvodním projevu upozornil, že se summitem jsou spojena velká očekávání. „Je čas ukončit konflikty, z nichž pramení současná krize, zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva a volat k odpovědnosti ty, kdo je porušují. Je nutné zefektivnit humanitární systém.“

Úvod summitu ale patřil především těm, ke kterým humanitární pomoc míří. V emotivních projevech připomněli zkoušky, jimiž museli projít. A také své rozhodnutí pomáhat teď druhým. Jedním z nich byl Victor Ochen, bývalý dětský voják z Ugandy. Mluvil o vyrůstání v prostředí násilí. Když mu bylo 13, vybral si jinou cestu. V uprchlickém táboře, kde se ocitl, založil iniciativu pro mír a začal se angažovat v odrazování dětí a mladistvých od připojení se k ozbrojeným skupinám.

Victoria Arnaiz-Lantingová popsala svoji zkušenost z humanitární krize, kterou na Filipíny v roce 2013 přinesl tajfun Haiyan. Přes mnoho obětí na životech, množství zranění a škody na majetku se lidé dokázali z pohormy neuveřitelně rychle vzpamatovat. Podobné katastrofy postihují více než 200 miliónů lidí ročně, proto by se součástí našeho života měla stát připravenost a schopnost místních lidí a komunit se s následky takových pohrom vyrovnat.

Adeeb Ateeq se v Sýrii zapojil do vyhledávání a likvidace nášlapných min. Jeho samotného připravila mina o nohu. „Mým cílem je chránit životy nevinných lidí,“ řekl účastníkům Summitu. Ve světě zabije nebo zmrzačí miny jednoho člověka každých 20 minut. Civilisté tvoří 80 % obětí min, vojáci zbylých 20 %. Na začátku minulého století byl poměr přesně opačný.

Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Stephen O’Brien

Do Istanbulu se na první Světový humanitární summit sjíždějí vedoucí představitelé států a vlád, mezinárodních agentur, soukromého i občanského sektoru. Pro uspořádání takového summitu je hned několik zásadních důvodů: nekončící konflikty, které způsobují obrovské utrpení, rozsáhlé vysídlování a politický i ekonomický chaos; do očí bijící porušování mezinárodního humanitárního práva; hlad a dětská podvýživa, silnější a častější přírodní katastrofy zapříčiněné změnou klimatu; a sílící nerovnost, která nechává miliony lidí mimo jakoukoli naději na rozvoj.

Statistiky jsou alarmující: přes 130 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc či ochranu a jejich počet roste. Více než 40,8 milionu lidí muselo v důsledku konfliktu a násilí opustit domov, ale zůstali ve svých zemích. Dalších 20,5 milionu muselo uprchnout do jiných zemí. Jen loni připravily přírodní katastrofy o domov 19,2 milionu lidí ve 113 zemích.

OSN spolu s dalšími humanitárními organizacemi usiluje získat od dárců téměř 21 miliard USD na okamžitou životně důležitou pomoc alespoň pro ty nejzranitelnější – pro přibližně 91 milionů lidí. Po šesti měsících stále chybí celých 17 miliard dolarů. Naši schopnost pomoci lidem, z nichž mnozí přišli o všechno, to znemožňuje.

Když generální tajemník OSN před čtyřmi lety vyzval ke svolání historicky prvního humanitárního summitu, uvědomoval si, že situace je neudržitelná. Potřeba takového setkání je teď ještě naléhavější, než se mohlo tehdy zdát. Představitelé států se musí utkat s realitou humanitárních potřeb světa, jež se začínají vymykat kontrole.

V Istanbulu máme velkou příležitost uvést do života ambiciózní program, kterým můžeme změnit způsob zmírňování a především prevence utrpení milionů lidí ve světě. Pro začátek musí političtí lídři přijmout společnou odpovědnost s vědomím, že jediný způsob, jak snížit lidské utrpení v takovém měřítku, je zaměřit se na schopnost konfliktům předcházet a ukončovat je. To bude vyžadovat více podpory stability a přiznat preventivní diplomacii důležitost, která jí náleží.

Vrcholní politici nesmí nadále přehlížet případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Je závazné pro všechny státy i nestátní ozbrojené skupiny. V současných konfliktech je mezinárodní právo porušováno beztrestně: civilisté jsou zabíjeni doma, v nemocnicích, nebo jsou drženi v obklíčení až do vyhladovění. Humanitární pracovníci a zdravotníci, kteří se jim snaží pomáhat, se stávají cílem fatálních útoků, které nemají nic společného s pravidly vedení války.

Summit musí uvést do praxe také závazky, které byly loni začleněny do globální agendy udržitelného rozvoje, tedy nezapomínat ani na ty, kteří zůstávají přehlíženi na okraji společnosti. Naslouchejme volání lidí postižených krizí: nechtějí pouze přežít a být ochráněni. Chtějí i naději, že zase bude lépe. Musíme se zaměřit na to, aby ubylo důvodů k poskytování pomoci a posílit odolnost.

To nebude možné, pokud nenajdeme účinnější způsoby financování. Summit vyzve lídry států k závazku snížit do roku 2030 na polovinu počet vnitřně vysídlených osob – ze současných 40 milionů na 20 milionů.

V uplynulých desetiletích zlepšili humanitární pracovníci všechny aspekty své práce: analýzy jsou důkladnější, zlepšila se spolupráce i standardy výkonu humanitární práce, byly posíleny místní i národní kapacity. Přesto se nesmíme zastavit. Musíme jít dál a usilovat o větší efektivitu při záchraně a ochraně životů. Proto by na summitu měla být přijata „Velká dohoda“ mezi dárci a humanitárními agenturami. Její součástí bude během příštích pěti let převést jednu miliardu USD z úspor z vyšší efektivity práce do nárazníkových oblastí.

Uvědomujeme si, že tyto změny nebudou příliš snadné. Dojde i na nesouhlas a bude třeba kompromisů. Summit je ale historickou, průlomovou příležitostí a je naší morální odpovědností jednat: pokud to neuděláme, zaplatíme příliš vysokou cenu.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN a koordinátor humanitární pomoci

@WHSummit #sharehumanity
Zpráva generálního tajemníka OSN pro summit One Humanity: Shared Responsibility
Další dokumenty vztahující se k summitu v Instanbulu


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1