Štítek: Cíle udržitelného rozvoje (SDGs)

Hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let

Napsal kafka dne 28. 08. 2024. Zveřejněno v Aktuality.

„Volám SOS. Oceán v důsledku změny klimatu přetéká. Musíme jednat hned. Zachraňme naše moře, než bude pozdě. Zachráníme-li Tichomoří, zachráníme i sami sebe. Svět musí jednat a odpovědět na SOS dříve, než bude pozdě,“ řekl na začátku tohoto týdne na zahájení Fóra tichomořských ostrovů na ostrovním státě Tonga generální tajemník OSN António Guterres.

Průměrná hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let. Důvod je zřejmý: skleníkové plyny, které v drtivé většině vznikají spalováním fosilních paliv, zahřívají naši planetu. Za posledních pět desetiletí pohltila moře více než 90 % globálního oteplování. Voda se při oteplení rozpíná a tající ledovce a ledové příkrovy zvětšují objem moří, čímž způsobují jejich rozlévání.

Rychlost zvyšování hladiny moří akceleruje

Nedávná studie Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v jihozápadním Pacifiku a zpráva Akčního týmu OSN pro klima ukazují, že změny v oceánu se zrychlují a mají ničivé dopady. Obě studie ukazují, jak teplota moří každý měsíc překonává rekordy. Současně jsou mořské vlny veder intenzivnější a déle trvající, jejich četnost se od roku 1980 zdvojnásobila, zatímco stoupající hladina moří zvyšuje četnost i závažnost pobřežních záplav.

„Bez drastického snížení emisí mohou tichomořské ostrovy do poloviny století očekávat nejméně 15 centimetrů dalšího zvýšení hladiny moře a na některých místech více než 30 dní v roce pobřežní záplavy,“ varuje šéf OSN.

Vědecké studie odhalují, že rychlost zvyšování mořské hladiny se od 90. let minulého století více než zdvojnásobila, což naznačuje, že tento jev neobvykle a nekontrolovaně akceleruje. Zatímco celosvětový průměrný stav mořské hladiny se od roku 1993 zvýšil o více než 10 cm, v Tichomoří je situace ještě horší, v některých místech přesahuje 15 cm.

V pobřežních oblastech světa žije miliarda lidí

Nové výzkumy naznačují, že zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia oproti předindustriálnímu období by mohlo potenciálně vést ke zhroucení grónského i západoantarktického ledového příkrovu, což by v podstatě odsoudilo budoucí generace v průběhu tisíciletí k nezadržitelnému vzestupu mořské hladiny až o 20 metrů.

Svět se v současné době pohybuje na trajektorii nárůstu teploty o tři stupně oproti předindustriálnímu období, což znamená, že by k nárůstu mořské hladiny došlo mnohem rychleji. Pro Tongu a další ostrovní i pobřežní státy by to znamenalo katastrofu.

V pobřežních oblastech světa žije zhruba miliarda lidí, což zahrnuje i velkoměsta jako je bangladéšské hlavní město Dháka, Los Angeles ve Spojených státech, indická Bombaj, nigerijský Lagos nebo čínská Šanghaj.

Snížit emise a zvýšit příliv financí pro klimatickou akci

Stoupající hladina moří zvýší četnost pobřežních záplav a dalších extrémních projevů počasí. Nárůst průměrné teploty světa o 2,5 stupně by mohlo do konce století zvýšit četnost těchto událostí z jednou za 100 let na jednou za pět let. Bez nových adaptačních a ochranných opatření by ekonomické škody mohly dosáhnout bilionů dolarů.

Musíme omezit růst globální teploty na 1,5 °C. To vyžaduje snížit globální emise do roku 2030 o 43 % ve srovnání s rokem 2019 a do roku 2035 o 60 %. „A svět musí masivně zvýšit financování a podporu zranitelných zemí. Potřebujeme příliv financí a investic, abychom se vypořádali s problémem prudce rostoucí hladiny světových moří,“ apeluje šéf OSN Guterres z Tichomoří na celý svět.

Článek vznikl na podkladu materiálů UN News Centre
Foto: OSN

Zpráva o Cílech udržitelného rozvoje (2024)

Napsal kafka dne 03. 07. 2024. Zveřejněno v Aktuality.

Právě zveřejněná výroční Zpráva o cílech udržitelného rozvoje (SDG Report 2024) upozorňuje, že pokrok zdaleka nedosahuje úrovně, která je nutná pro splnění cílů stanovených v Agendě 2030. Ničivé účinky pandemie COVID-19, eskalace konfliktů, geopolitické napětí a rostoucí klimatický chaos tvrdě zasahují do výsledků naplňování agendy světa pro udržitelnou budoucnost.

Svět prochází velkými otřesy
Zpráva uvádí, že jen 17 % vytyčených cílů SDG je na cestě ke splnění, téměř polovina vykazuje minimální nebo jen mírné zplešení a více než třetina stagnuje nebo dokonce klesá.

Klíčová zjištění
SDG Report 2024 dokumentuje rostoucí globální nerovnosti. Do extrémní chudoby bylo zatlačeno dalších 23 milionů lidí a přibylo více než 100 milionů hladových (2022 ve srovnání s 2019). Poprvé v tomto století je růst HDP per capita v polovině nejzranitelnějších zemí světa pomalejší než ve vyspělých ekonomikách. Celkový pokrok v oblasti zdraví ve světě se od roku 2015 znepokojivě zpomalil. V mnoha zemích zaznamenali pokles matematických a čtenářských dovedností žáků a studentů.

Války ničí životy milionů lidí. Počet nuceně vysídlených dosáhl bezprecedentní úrovně 120 milionů (2024), počet civilních obětí konfliktů v letech 2022 a 2023 prudce vzrostl o 72 %.

Environmentální krize ohrožuje planetární ekosystém. Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii a průměrná globální teplota se přiblížila kritické hranici 1,5 °C. Emise skleníkových plynů a koncentrace CO2 v atmosféře dál dosahují nových maxim.

Celá zpráva SDG Report 2024 (anglicky)
Více o SDGs (česky)

Světový den vody 2024: Voda pro mír

Napsal kafka dne 22. 03. 2024. Zveřejněno v Aktuality.

Světový den vody (22. března) je od roku 1993 každoroční připomínkou významu vody pro lidstvo. Hlavním cílem tohoto mezinárodního dne je zvyšování povědomí o zdrojích vody a o výzvách, jimž čelí více než 2,2 miliardy lidí, kteří stále nemají přístup k nezávadné vodě. Od roku 2015 je pozornost připomínky Světového dne vody upřena také na naplňování Agendy 2030, zejména na cíl SDG6 – Pitná voda a kanalizace: Do roku 2030 zajistit všem lidem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi.

„Tématem letošního Světového dne vody je Voda pro mír. K dosažení mírové koexistence v oblasti zdrojů vody potřebujeme mnohem více spolupráce. V současné době se o vodní zdroje dělí 153 zemí. Pouze 24 z nich oznámilo uzavření dohod o spolupráci v oblasti všech společných vodních zdrojů. Je proto nutné zvýšit úsilí o přeshraniční spolupráci a vyzývám všechny státy, aby se připojily k Úmluvě OSN o vodě. Tato podporuje udržitelné hospodaření se sdílenými vodními zdroji,“ říká generální tajemník OSN António Guterres

Víte že?

2,2 miliardy lidí stále žijí bez přístupu k bezpečně upravené pitné vodě. 115 milionů lidí pije vodu povrchovou. (WHO/UNICEF, 2023)
Přibližně polovina světové populace se alespoň po část roku potýká s vážným nedostatkem vody. (IPCC, 2022)
Katastrofy související s vodou dominují v seznamu katastrof za posledních 50 let. 70 % všech úmrtí během přírodních katastrof souvisí s vodou. (Světová banka, 2022)
60 % světových sladkovodních toků jsou přeshraniční. 153 států má území alespoň v jednom z 310 přeshraničních povodí řek a jezer. (UN-Water, 2023)
Pouze 24 států uvádí, že všechna jejich přeshraniční povodí jsou pokryta dohodami o spolupráci. (UN-Water, 2021).

Více informací UN-Water.

Oranžově nasvícené budovy v Česku podpoří celosvětovou kampaň OSN proti násilí na ženách a dívkách

Napsal kafka dne 24. 11. 2023. Zveřejněno v Aktuality.

Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí – je mezinárodní kampaň za ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Je součástí iniciativy UNiTE by 2030, kterou v roce 2008 vyhlásil generální tajemník OSN. Tématem kampaně je prevence násilí na ženách a dívkách a její financování.

16 dní aktivismu tradičně začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv). Oranžovým nasvícením budov se k této iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku:

Brno: Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem
Hradec Králové: budova radnice na Velkém náměstí
Liberec: budova radnice
Ostrava: Most Miloše Sýkory
Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulých letech mimo jiné i Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Každá třetí žena na světě zažije alespoň jednou v životě fyzické nebo sexuální násilí. Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv. Pandemie COVID-19, konflikty a klimatická změna zvyšují rizika násilí na ženách a dívkách a vytváří nové hrozby, které dále posilují zranitelnost žen a dívek.

Fakta o násilí na ženách a dívkách

V roce 2021 bylo na celém světě zabito přibližně 45 tisíc žen a dívek rukou partnera nebo jiného člena rodiny. To je každou hodinu více než pět žen nebo dívek.
Podle odhadů 736 milionů žen na světě bylo alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí (30 % žen ve věku 15 let a starších).
Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině zemí s dostupnými údaji o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, většinou obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich na instituce, jako např. policie nebo zdravotnická zařízení. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které vyhledaly pomoc.
Celosvětově 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex.
Na základě údajů z 30 zemí jen 1 % dívek ve věku 15-19 let, které zažily nucený sex, vyhledalo odbornou pomoc.
Nejméně 162 zemí světa má zákony o domácím násilí a 147 zemí o sexuálním obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou uplatňovány.
10 procent žen v EU se od svých 15 let setkalo s obtěžováním v on-line prostoru. To zahrnuje nevyžádané a urážlivé sexuálně explicitní e-maily / textové zprávy nebo urážlivé a nevhodné návrhy na sociálních sítích.
82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu. 65 % z nich bylo vystaveno sexistickým poznámkám, především ze strany mužských kolegů v parlamentu.
Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.

Zdroj: UN Women, 2023

Kontakt:
Michal Broža, [email protected], 724 020 611

SDG Summit 2023

Napsal unic dne 03. 08. 2023. Zveřejněno v Aktuality.

Jedno z vrcholných globálních setkání letošního roku – SDG Summit – se koná 18. – 19. září
2023 v New Yorku. S přímým zapojením politických lídrů z celého světa to bude začátek nové
a naléhavé fáze naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Summit pod taktovkou předsedy Valného shromáždění OSN přichází přesně v polovině cesty
před cílovým rokem 2030. Bude hlavním bodem letošního jednání Valného shromáždění na
vysoké úrovni a bude hledat společné odpovědi na dopady mnoha vzájemně se prolínajících
krizí, kterým svět čelí.

Agenda 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je globální akční plán, který má
podpořit ekonomickou prosperitu, sociální blahobyt a ochranu životního prostředí. Na
podporu naplňování agendy SDG se každoročně v sídle OSN schází tzv. Politické fórum na
vysoké úrovni (HLPF) pod záštitou Ekonomické a sociální rady a za účasti zástupců vlád.
Hodnotí se dosažený pokrok, překážky naplňování agendy, vyměňují se zkušenosti a
doporučují nová opatření k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Na závěr SDG Summitu přijmou státy společnou deklaraci.

Program summitu

Komunikační materiály k využití na sociálních sítích (česká verze, použití je volné a vyžaduje
tag/kredit pro OSN Česká republika): Trello

Informační kampaň na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)

Napsal kafka dne 04. 07. 2023. Zveřejněno v Aktuality.

New York – Praha, 4. července 2023

Organizace spojených národů zítra zahájí celosvětovou komunikační kampaň na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). SDGs jsou společným plánem všech států pro lidi a planetu, který přijali světoví lídři v roce 2015. Před zářijovým Summitem SDGs v New Yorku chce kampaň posílit povědomí o naléhavosti splnění společných cílů, představit SDGs jako plán pro udržitelný rozvoj celého světa a upřít pozornost veřejnosti na SDGs.

V poločase patnáctiletého plánu je splnění stanovených Cílů ohroženo. Po desetiletích vzestupu v oblasti rozvoje se pokrok zastavil. Hlavními důvody jsou dopady klimatické krize, konfliktů, hospodářského poklesu a stále doznívající krize COVID-19.

Na summitu SDGs se ve dnech 18. a 19. září v sídle OSN v New Yorku sejdou vůdčí představitelé států světa, aby znovu stvrdili společné závazky v oblasti udržitelného rozvoje. Summit má zásadní význam pro návrat světa na trajektorii udržitelnosti a splnění SDGs.

Kampaň OSN, která zítra začíná především na digitálních platformách v mnoha státech světa, chce oživit diskusi o SDGs. „Chceme, aby se na SDGs podíleli všichni,“ říká Nanette Braun, ředitelka kampaní v Odboru OSN pro globální komunikaci (DGC). „Doufáme, že se političtí představitelé, nevládní organizace i jednotliví občané budou chtít zapojit do diskuse o významu SDGs a přispět k jejich naplňování. Udržitelnost se znovu musí stát hlavní prioritou všech států,“ říká zástupce Odboru pro globální komunikaci v Česku, vedoucí informační kanceláře OSN v Praze (UNIC) Michal Broža.

Kampaň využívá pro sdělení dynamický vizuální styl, který pomůže posílit povědomí o SDGs a chce inspirovat vlády, soukromý sektor i občanské iniciativy k jejich naplňování. Do mobilizace veřejného mínění budou zapojeni i influenceři v Česku.

Více informací o Summitu SDGs

#GlobalGoals

Kontakt pro média:
Michal Broža, +420 724020611, [email protected]
Šárka Svobodová, +420 724020612, [email protected]

Jízdní kolo a SDGs: Čím vyšší je podíl pěší, cyklistické a veřejné dopravy, tím udržitelnější je dopravní systém

Napsal kafka dne 02. 06. 2023. Zveřejněno v Aktuality.

Ve světle Světového dne jízdního kola (3. června), který vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2018, přinášíme stručný přehled souvislostí cyklodopravy s plněním globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Udržitelná doprava má pro lidstvo a planetu zásadní význam. Aktivní mobilita je navíc lidským právem, včetně práva na jízdu na kole. Vlády na všech úrovních by měly zajistit bezpečný přístup do veřejného prostoru a vytvářet bezpečné prostředí pro ty, kteří chodí pěšky a jezdí na kole. Investice do lepších podmínek pro cyklodopravu – včetně elektrokol, nákladních a sdílených kol – podpoří splnění SDGs, protože cyklistika a cyklodoprava přímo souvisí s jedenácti z nich.

Cíl 1: Konec chudoby

Jízda na kole je cenově dostupný a jednoduchý způsob dopravy, který umožňuje přístup ke vzdělání, zaměstnání, trhům a komunitním aktivitám v městských i venkovských oblastech.

Jízdní kolo je často jediným cenově dostupným technickým prostředkem pro přepravu osob a zboží a pomáhá jednotlivcům snižovat náklady na dopravu. Jízda na kole může lidem, kteří jsou jinak odkázáni na chůzi, zkrátit dobu dojíždění do práce o více než polovinu. Cyklodoprava má i velký ekonomický potenciál díky vytváření pracovních příležitostí.

Cíl 2: Konec hladu

Cyklodoprava má zásadní význam pro mnoho drobných výrobců potravin. Může poskytnout bezpečný a rovný přístup k půdě, zdrojům a vstupům, finančním službám, trhům a posílit přístup na trh práce. Cyklodoprava pomáhá zejména chudým zajistit přístup k potravinám po celý rok.

Cíl 3: Zdraví a kvalitní život

Jízda na kole je součástí zdravého životního stylu bez emisí škodlivých látek do ovzduší. Fyzická aktivita snižuje výskyt srdečních onemocnění a dalších negativních dopadů sedavého způsobu života. Cyklodoprava nahrazující individuální autodopravu má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu. Vytváření bezpečných podmínek pro cyklisty přispívá ke snížení počtu úmrtí a zranění při dopravních nehodách v celosvětovém měřítku.

Cíl 5: Rovnost žen a mužů

Jízdní kolo usnadňuje ženám a dívkám přístup k vodě, do školy, na trh i do zaměstnání. Bezpečná infrastruktura pro cyklodopravu podporuje rovnost žen a mužů, protože zvyšuje počet žen a dívek, které aktivně využívají kolo jako dopravní prostředek.

Cíl 7: Dostupné a čisté energie

Jízda na kole zlepšuje energetickou účinnost dopravních systémů. Kromě toho kolo nabízí dobré řešení pro kombinaci s veřejnou dopravou (vyjdete ráno z domova na nádraží, dál pokračujete vlakem nebo autobusem a při cestě zpět znovu využijete kolo na dojezd domů). Dobré podmínky pro jízdu na kole poskytují jednotlivcům přístup k energeticky účinnému a dostupnému způsobu dopravy.

Cíl 8: Důstojná práce a hospodářský růst

Cykloprůmysl, který zahrnuje i sektory služeb a cykloturistiky, poskytuje produkty a služby pro udržitelnou a inkluzivní dopravu osob a zboží a podporuje udržitelný cestovní ruch a zdravé trávení volného času. Odvětví cyklistiky vytváří při stejném obratu více pracovních míst než kterékoli jiné odvětví dopravy: například na milion eur obratu vytváří výroba jízdních kol 4,89 pracovních míst na plný úvazek, což je více než v leteckém a kosmickém průmyslu (3,9 pracovních míst) a několikanásobně více než v automobilovém průmyslu (1,63).

Cíl 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Cyklodoprava umožňuje lidem přejít od individuální autodopravy ke kombinaci chůze, jízdy na kole a veřejné dopravy. Více lidí na kole usnadňuje vládám budování odolné infrastruktury a udržitelných dopravních systémů pro hospodářský rozvoj a well being se zaměřením na cenově dostupný a spravedlivý přístup pro všechny.

Cíl 11: Udržitelná města a obce

Zvýšená intenzita cyklodopravy činí města inkluzivnějšími, bezpečnějšími, odolnějšími a udržitelnějšími, protože jízda na kole je cenově dostupná, bezpečná, neznečišťuje životní prostředí, má pozitivní vliv na zdraví a podporuje udržitelnou ekonomiku. Na jedné straně je do značné míry nezávislá na složitých high-tech technologiích, a proto je mimořádně odolným způsobem dopravy. Na druhé straně moderní komunikační technologie a e-kola integrují cyklodopravu do inteligentních dopravních systémů měst. Čím vyšší je podíl pěší, cyklistické a veřejné dopravy, tím udržitelnější je dopravní systém.

Cíl 12: Odpovědná výroba a spotřeba

Přeprava osob a zboží na kole podporuje udržitelnou výrobu, spotřebu a přepravu zboží. V mnoha městských oblastech lze 50 % všech dodávek zboží uskutečnit na kole. Nárůst odvětví cykloturistiky navíc vytváří více možností pro udržitelný cestovní ruch.

Cíl 13: Klimatická opatření

Jízdní kolo je symbolem dekarbonizace dopravy a společnosti. Začleňování cyklodopravy do vládních politik, strategií i vzdělávání je snadným, rychle realizovatelným a účinným klimatickým opatřením.

Cíl 17: Partnerství pro dosažení cílů

Cyklistická hnutí, organizace občanské společnosti a odborníci z celého světa zabývající se cyklodopravou podporují globální partnerství veřejného, soukromého a občanského sektoru pro udržitelný rozvoj. Usilují také o výrazné navýšení dostupnosti kvalitních, včasných a spolehlivých dat o cyklodopravě s cílem podpořit celosvětový rozvoj a šíření úspěšných a k životnímu prostředí šetrných technologií pro cyklodopravu a zavádění politik v oblasti cyklodopravy v rozvojových zemích.

Zpracováno na podkladu publikace “Cycling Delivers on the Global Goals – Shifting towards a better economy, society, and planet for all” Evropské cyklistické federace (prostřednictvím Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC)).

Světový den jízdního kola. Pojeďte s námi na kole Prahou

Napsal kafka dne 30. 05. 2023. Zveřejněno v Aktuality.

Nejekologičtější, nejudržitelnější a zároveň nejekonomičtější je doprava s pohonem vlastních nohou. Organizace spojených národů v roce 2018 vyhlásila 3. červen Světovým dnem jízdního kola. Kolo je podle rezoluce Valného shromáždění „jednoduchý, cenově dostupný, spolehlivý, čistý, ekologický a udržitelný dopravní prostředek“, který je vhodný nejen pro dopravu, ale pomáhá také zpřístupňovat vzdělání, zdravotní služby a je hojně využíván pro sport a volný čas. Jízdní kolo je významným nástrojem udržitelné dopravy a má pozitivní dopad na klima.

V březnu loňského roku přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci o začlenění cyklistické dopravy do systémů veřejné dopravy v zájmu udržitelného rozvoje. Mobilita lidí je důležitým prvkem rozvojových strategií, které se zaměřují na dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Naplňování potřeb lidí, kteří jezdí na kole, je důležitou součástí řešení mobility, pomáhá městům oddělit růst počtu obyvatel od zvyšování emisí a zlepšovat kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu.

Již počtvrté letos oslavíme Světový den jízdního kola v Praze pořádáním velké cyklojízdy ve spolupráci se spolkem Automat. Start je ve 13 hod. od Výstaviště v Holešovicích, cíl kolem 15 hodiny v Braníku. Cyklojízda je oslavou městské cyklodopravy, je vhodná i pro rodiny s dětmi. Tradičně se jí účastní i týmy OSN v České republice a řady zastupitelských úřadů států světa v ČR.

Více informací o akci a podrobný program.

Čistá voda je lidské právo

Napsal kafka dne 27. 03. 2023. Zveřejněno v Aktuality.

Minulý týden se v sídle OSN v New Yorku sešli zástupci států, aby společně hledali cesty k zajištění
čisté a bezpečné vody pro všechny lidi na celém světě. Konference OSN o vodě (UN 2023 Water
Conference) skončila v pátek přijetím Akční agendy pro vodu, plánu obsahujícího téměř 700 závazků
na ochranu nejcennějšího globálního statku. Agenda stanoví závazky od alternativního způsobu
stravování až po uchopení vody jako mocného motoru ekonomiky a součásti kulturního dědictví
Země.

Voda pro všechny
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že konference vytvořila ambiciózní vizi. „Vaše
odhodlání k akci a transformaci nás směruje k udržitelné, spravedlivé a inkluzivní budoucnosti pro lidi
i planetu. Tato konference potvrdila, že voda je nejcennějším globální statkem, který nás všechny
spojuje napříč množstvím globálních výzev. Voda musí být středem globální politické agendy.“ řekl
šéf OSN.
To se promítá do takových opatření, jako je rozvoj nových, alternativních potravinových systémů,
které sníží neudržitelné množství vody využívé v zemědělství, nebo spuštění nového globálního
informačního systému, který bude sloužit jako vodítko pro plány a priority k realizaci Cílů
udržitelného rozvoje (SDGs). Diskutovalo se i o možnosti jmenovat před zářijovým summitem SDGs
zvláštního zmocněnce OSN pro vodu.

Průlomová konference
Konference se ve dnech 22. až 24. března zúčastnilo v sídle OSN více než dva tisíce zástupců vlád,
vědců, akademiků, představitelů občanské společnosti, původních obyvatel, zástupců soukromého
sektoru a delegátů z řad mládeže. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 300 miliard
dolarů, které byly přislíbeny na podporu akčního programu, má potenciál uvolnit nejméně 1 bilion
dolarů v podobě socioekonomických a ekosystémových přínosů. „Výsledný dokument této
konference není sice právně závazný, přesto lze konferenci považovat za průlomovou,“ řekl v
závěrečném projevu.

SDGs jako globální plán na cestu z krize

Napsal unic dne 11. 08. 2022. Zveřejněno v Aktuality.

Klimatická krize, pandemie COVID-19 a zvýšený počet konfliktů po celém světě ohrožují 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Výroční zprávu o naplňování SDGs pro rok 2022 zveřejnila Organizace spojených národů v červenci.

Zpráva poukazuje na závažnost a rozsah výzev, které před námi stojí, přičemž tyto kaskádovité a vzájemně se prolínající krize vytvářejí vedlejší dopady na potraviny a výživu, zdraví, vzdělávání, životní prostředí i bezpečnost a ovlivňují všechny cíle udržitelného rozvoje.

Dopady pandemie

Podle zprávy má pandemie COVID-19 ničivý dopad na většinu SDGs. Celosvětový počet nadměrných úmrtí přímo i nepřímo přičitatelných COVID-19 dosáhl do konce roku 2021 15 milionů. Více než čtyřletý pokrok ve zmírňování chudoby byl ztracen. Během roku 2020 bylo do extrémní chudoby uvrženo dalších 93 milionů lidí na celém světě.

Asi 147 milionů dětí za poslední dva roky zameškalo více než polovinu výuky. Pandemie také vážně narušila základní zdravotnické služby, což zmařilo těžce vydobytý pokrok v rámci SDG3.

Klimatická krize

Svět se ocitl na pokraji klimatické katastrofy, jejíž důsledky již pociťují miliardy lidí. Emise CO2 související s energetikou pro rok 2021 vzrostly o 6 %. Dosáhly historicky nejvyšší úrovně a zcela vymazaly pokles související s pandemií. Aby se zabránilo nejhorším dopadům změny klimatu, musí podle Pařížské dohody celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu před rokem 2025 a poté do roku 2030 klesnout o 43 procent a do roku 2050 na čistou nulu. Namísto toho se podle současných dobrovolných závazků jednotlivých států v oblasti klimatu zvýší emise skleníkových plynů v této dekádě o téměř 14 %.

Válka na Ukrajině

Ruská agrese na Ukrajině formuje jednu z největších uprchlických krizí moderní doby. Na světě je nyní víc než 100 milionů lidí, kteří byli nuceni opustit domov. Krize souvisící s válkou na Ukrajině způsobila prudký nárůst cen potravin, pohonných hmot a hnojiv, dále narušila dodavatelské řetězce a globální obchod, rozvrátila finanční trhy a ohrozila celosvětovou potravinovou bezpečnost a toky pomoci.

Předpokládaný růst globální ekonomiky byl pro rok 2022 s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a potenciálních nových vln pandemie snížen o 0,9 %.

Nejzranitelnější státy a skupiny obyvatelstva na světě jsou neúměrně zasaženy. Ženy utrpěly větší podíl na ztrátě zaměstnání v kombinaci s nárůstem pečovatelských povinností v domácnosti. Některá data naznačují, že pandemie zhoršila násilí páchané na ženách.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí je stále vyšší než před pandemií a roste počet případů dětské práce a dětských sňatků. Nejméně rozvinuté země se potýkají se slabým hospodářským růstem, rostoucí inflací, závažnými narušeními dodavatelských řetězců, nejistotou v oblasti politiky a neudržitelným zadlužením.

Shrnutí výsledků obsažených v SDG Report 2022:

SDG 1: Konec chudoby

Počet lidí žijících v extrémní chudobě v roce 2022

předpandemická projekce: 581 milionů
současná projekce: 657-676 milionů

SDG 2: Konec hladu

Přibližně 1 z 10 lidí na světě trpí hladem. Téměř každý třetí člověk nemá pravidelný přístup k dostatečnému množství jídla (2020). Konflikty, COVID-19, klimatická změna a rostoucí nerovnosti ohrožují potravinovou bezpečnost na celém světě.

SDG 3: Zdraví a kvalitní život

22,7 milionu dětí nedostalo v roce 2020 základní očkování. To je o 3,7 milionu více než v roce 2019.

SDG 4: Kvalitní vzdělání

V celosvětovém měřítku:

25 % základních škol nemá elektřinu, pitnou vodu a základní hygienická zařízení
50 % základních škol nemá počítače a přístup k internet

(2019-2020)

SDG 5: Rovnost mužů a žen

Zastoupení žen v národních parlamentech:

2015: 22,4 %
2022: 26,2 %

Při zachování současného tempa bude rovného zastoupení žen v politickém vedení na národní úrovni dosaženo za dalších 40 let.

SDG 6: Pitná voda, kanalizace

Za posledních 300 let zaniklo na Zemi více než 85 % mokřadů. Stav vodních ekosystémů světa se zhoršuje alarmující rychlostí.

SDG 7: Dostupné a čisté energie

Počet lidí bez elektřiny

2015: 1,2 miliardy
2022: 733 milionů
2030: 679 milionů

Rychlý rozvoj elektrifikace z minulé dekády zpomalil kvůli problémům zpřístupnění těm, ke kterým je nejtěžší se dostat.

SDG 8: Důstojná práce a ekonomický růst

Globálnímu ekonomickému vzestupu brání

nové vlny COVID-19
rostoucí inflace
narušení dodavatelských řetězců
nejistota v oblasti politik
problémy na trhu práce

SDG 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Světová výroba se po pandemii vzpamatovala, ale nejméně rozvinuté státy zůstávají pozadu.

SDG 10: Méně nerovností

Počet uprchlíků se v letech 2015-2021 zvýšil o 44 %.

2015: 216 / 100 000 obyvatel
2021: 311 / 100 000 obyvatel

Celosvětově se dostal na rekordní úroveň. Válka na Ukrajině situaci dále zhoršuje.

SDG 11: Udržitelná města a obce

99 % městské populace světa dýchá podle WHO znečištěný vzduch.

SDG 12: Odpovědná výroba a spotřeba

13,3 % světových potravin je v procesu mezi sklizní a maloobchodním prodejem ztraceno.
17 % všech potravin se vyhodí nebo zkazí na úrovni spotřebitelů.

SDG 13: Klimatická opatření

Růst globální teploty nezpomaluje. V důsledku toho dochází k častějším projevům extrémního počasí.

SDG 14: Život ve vodě

V roce 2021 se do světového oceánu dostalo přes 17 milionů tun plastů. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2040 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. Plastový odpad oceán dusí.

SDG 15: Život na souši

Je doloženo, že v nadcházejících desetiletích hrozí vyhynutí přibližně 40 tisícům druhů.

SDG 16: Mír, spravedlnost a silné instituce

Na celém světě bylo nuceně vysídleno rekordních 100 milionů lidí (květen 2022).

SDG 17: Partnerství ke splnění cílů

Podíl lidí používajících internet

2019: 54 %
2021: 63 %

Rozšiřování internetu během pandemie zrychlilo.

Zpráva o udržitelném rozvoji 2022 obsahuje údaje poskytnuté více než 200 státy a oblastmi z celého světa. I když letošní zpráva ukazuje neblahé dopady současných krizí na 17 SDGs, jasně dokazuje, že jejich naplňování je lékem potřebným k řešení globálních problémů.