Skip to main content

Štítek: Změna klimatu

Oslava Světového dne včely v Praze

Tisková zpráva
Praha, 22. května 2024
Velvyslanectví Slovinska ve spolupráci s MČ Praha 6 a Informačním centrem OSN (UNIC)

Včely jsou v ohrožení. Současná míra vymírání druhů je v důsledku vlivu člověka 100 až 1000krát vyšší. Celosvětově hrozí vyhynutí téměř 35 % bezobratlých opylovačů, zejména včel a motýlů, a přibližně 17 % obratlovců, jako jsou netopýři. Pokud bude tento trend pokračovat, budou výživné plodiny, jako je ovoce, ořechy a mnoho druhů zeleniny, stále více nahrazovány základními plodinami, jako je rýže, kukuřice nebo brambory, což nakonec povede k nevyvážené stravě v globálním měřítku, varuje OSN.

Od roku 2017, kdy Organizace spojených národů vyhlásila 20. červen Světovým dnem včely (připomíná den, kdy se narodil Anton Janša (1734–1773), slovinský průkopník moderního včelařství), pokračuje Slovinsko v úsilí o zvyšování povědomí o významu včel a dalších opylovačů a v podpoře mezinárodní spolupráce na jejich ochraně, což významně přispívá k řešení globální potravinové bezpečnosti. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyžaduje 71 % nejdůležitějších plodin pěstovaných pro výživu lidí opylení.  

U příležitosti Světového dne včel 2024 zahájilo Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze společně s Městskou částí Praha 6 a ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze v pražském parku Ladronka výstavu slovinského Muzea včelařství ve městě Radovljica „Záchrana budoucnosti: Svět opylovačů“, věnovanou důležité roli včel a opylovačů, včelařství ve Slovinsku a slovinské diplomacii a aktivitám na podporu včel. Výstava bude na Ladronce k vidění do 10. června 2024.

Vernisáže výstavy se zúčastnili náměstek ministra zahraničních věcí ČR Eduard Hulicius, velvyslankyně Slovinska v ČR Tanja Strniša, starosta MČ Praha 6 Jakub Stárek, vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža, diplomaté a další významní hosté a partneři.

MČ Praha 6 přispěla k letošní oslavě instalací včelích úlů v parku Ladronka a povýšila tak význam těchto oslav a podpořila větší spolupráci mezi samosprávami, místními komunitami a jednotlivci při ochraně opylovačů.

Zapojení mladých

Světový den včel 2024 se zaměřuje na téma „Bee Engaged with Youth„. Jeho cílem je zvýšit povědomí mladých lidí o zásadní roli včel a dalších opylovačů v zemědělství, pro ekologickou rovnováhu a ochranu biologické rozmanitosti. Zapojením mladých lidí do včelařských, vzdělávacích a advokačních aktivit můžeme inspirovat novou generaci ekologických lídrů a umožnit jim pozitivně ovlivňovat svět.    

Včely v ohrožení

Včely čelí vyšší míře vymírání v důsledku lidské činnosti, změny klimatu a degradace biologické rozmanitosti. Podpora rozmanitějších zemědělských systémů a snížení závislosti na toxických chemikáliích může posílit opylování. 

Slovinsko pevně věří v jedinečný potenciál včelařství při řešení sociální a environmentální zranitelnosti. Stává se například stále oblíbenějším způsobem adaptace na změnu klimatu v oblastech s nedostatkem vody, kde lidé přicházejí o hlavní zdroj obživy a musí se věnovat jiným činnostem. 

Jako zvláštní doplněk letošních oslav Světového dne včely bude Slovinsko společně s FAO hostit Mezinárodní akční fórum o udržitelném včelařství a opylování „Včely pro lidi, planetu a mír“, které se koná 22. a 23. května 2024 v Lublani. 

Co mohou pro záchranu včel udělat jednotlivci?

K ochraně včel a dalších opylovačů v ekosystému může přispět každý:

  • Vysazujte květiny vhodné pro včely;
  • zřizujte včelí domečky pro včely samotářky;
  • dávejte přednost ekologickým a udržitelným potravinám;
  • nakupujte lokální med a včelí produkty;
  • vyhýbejte se používání škodlivých chemikálií a pesticidů;
  • chraňte hnízdiště pro včely hnízdící v půdě;
  • vysazujte živé ploty;
  • osévejte louky větším množstvím květin.

Světový den včely je příležitostí pro všechny, abychom podpořili opatření, která ochrání a posílí opylovače a jejich stanoviště, zvýší rozmanitost a podpoří udržitelný rozvoj včelařství. Organizátoři věří, že výstavou v parku Ladronka inspirují nové zájemce o včelařství a podnítí lidi k dalším aktivitám na ochranu včel. 

Citace řečníků na Světovém dni včel v parku Ladronka:

Eduard Hulicius, náměstek ministra zahraničních věcí ČR: „Rád bych vyjádřil hluboké poděkování slovinskému velvyslanectví a Informačnímu centru OSN v Praze za uspořádání této významné akce a za jejich pokračující úsilí o zvyšování povědomí o významu včel. Včely jsou houževnatí a pracovití tvorové, vždy tvrdě pracující pro svou budoucnost. Jejich obětavost a týmová práce jsou úžasné. Měli bychom se od nich učit a využít jejich příkladu ke zlepšení naší vlastní spolupráce při budování prosperující budoucnosti.“

Velvyslankyně Slovinské republiky Tanja Strniša: „Opylovači mají klíčový význam pro zdraví globálních ekosystémů a potravinovou bezpečnost, ale v současné době jsou ohroženi činností člověka, změnou klimatu a degradací biologické rozmanitosti. Slovinsko proto strategicky zapojilo síť svých diplomatických zastoupení do spoluvytváření více než 300 projektů zaměřených na opylovače s partnery z celého světa. Vlajkový program Slovinska „Včely pro mír“ podporuje mír prostřednictvím společných aktivit souvisejících se včelami. Pevně věříme v jedinečný potenciál včelařství řešit sociální a environmentální zranitelnost. Slovinsko například podporuje včelařství jako prostředek k posílení postavení lidí postižených válkou v Bosně a Hercegovině nebo na Ukrajině. Za zmínku stojí také projekt zaměřený na adaptaci na změnu klimatu prostřednictvím včelařství s cílem zvýšit odolnost vůči změně klimatu v suchých oblastech Keni, který Slovinsko iniciovalo ve spolupráci se Světovým potravinovým programem.“

Starosta Prahy 6 Jakub Stárek: „K oslavám Světového dne včel, které iniciovalo slovinské velvyslanectví, jsme se rozhodli připojit nejen symbolicky, ale i konkrétními činy. V naší městské části jsme již umístili řadu včelích úlů a budeme hledat vhodné lokality pro umístění dalších.“

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze: „Jsme velice rádi, že i letos můžeme spolupracovat se Slovinskem a Českem na propagaci významu včel a dalších opylovačů. Je třeba lidem, zejména mladým, říkat co může každý udělat pro ochranu těchto krásných a důležitých tvorů a podpořit ty, kteří se o ně starají. Jsem si jist, že v Česku najdeme mnoho nadšených spojenců.“

Kontakty:
Nika Rotar | Velvyslanectví Slovinska v Praze | [email protected] | tel.: 602195895
Šárka Fazlagić | Informační centrum OSN v Praze | [email protected] | tel.: 724020612

Světový den vody 2024: Voda pro mír

Světový den vody (22. března) je od roku 1993 každoroční připomínkou významu vody pro lidstvo. Hlavním cílem tohoto mezinárodního dne je zvyšování povědomí o zdrojích vody a o výzvách, jimž čelí více než 2,2 miliardy lidí, kteří stále nemají přístup k nezávadné vodě. Od roku 2015 je pozornost připomínky Světového dne vody upřena také na naplňování Agendy 2030, zejména na cíl SDG6 – Pitná voda a kanalizace: Do roku 2030 zajistit všem lidem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi.

„Tématem letošního Světového dne vody je Voda pro mír. K dosažení mírové koexistence v oblasti zdrojů vody potřebujeme mnohem více spolupráce. V současné době se o vodní zdroje dělí 153 zemí. Pouze 24 z nich oznámilo uzavření dohod o spolupráci v oblasti všech společných vodních zdrojů. Je proto nutné zvýšit úsilí o přeshraniční spolupráci a vyzývám všechny státy, aby se připojily k Úmluvě OSN o vodě. Tato podporuje udržitelné hospodaření se sdílenými vodními zdroji,“ říká generální tajemník OSN António Guterres

Víte že?

  • 2,2 miliardy lidí stále žijí bez přístupu k bezpečně upravené pitné vodě. 115 milionů lidí pije vodu povrchovou. (WHO/UNICEF, 2023)
  • Přibližně polovina světové populace se alespoň po část roku potýká s vážným nedostatkem vody. (IPCC, 2022)
  • Katastrofy související s vodou dominují v seznamu katastrof za posledních 50 let. 70 % všech úmrtí během přírodních katastrof souvisí s vodou. (Světová banka, 2022)
  • 60 % světových sladkovodních toků jsou přeshraniční. 153 států má území alespoň v jednom z 310 přeshraničních povodí řek a jezer. (UN-Water, 2023)
  • Pouze 24 států uvádí, že všechna jejich přeshraniční povodí jsou pokryta dohodami o spolupráci. (UN-Water, 2021). 

Více informací UN-Water.

Začátek konce fosilních paliv. V Dubaji skončila 28. konference smluvních států UNFCCC

Na klimatickém COP28 ve Spojených arabských emirátech v závěrečný den schválen plán „odklonu od fosilních paliv“. Bylo to poprvé, kdy se na globální úrovni podařilo zahrnout do závěrečného dokumentu závazek ohledně fosilních paliv. Dohoda ale stále neobsahuje dlouho požadované „postupné ukončení“ těžby ropy, uhlí a plynu.

Šéf OSN António Guterres v reakci na přijetí závěrečného dokumentu uvedl, že zmínka o fosilních palivech, hlavním přispěvateli ke změně klimatu, přichází po mnoha letech, kdy byla diskuse o této otázce blokována. Zdůraznil, že éra fosilních paliv musí skončit spravedlivě a rovnoprávně. „Těm, kteří se postavili proti jasné zmínce o postupném ukončení využívání fosilních paliv v textu COP28, chci říci, že je to nevyhnutelné, ať se jim to líbí, nebo ne. Doufejme, že to nepřijde příliš pozdě.“

„Tato dohoda je ambiciózní spodní hranicí, nikoliv stropem. V nadcházejících klíčových letech je třeba neustále zvyšovat ambice a opatření v oblasti klimatu,“ řekl Simon Stiell, výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát této úmluvy je facilitátorem jednání smluvních stran o změně klimatu, včetně výročních konferencí COP (Conference of Parties).

Udržet oteplení na 1,5 °C, což je jeden z klíčových cílů stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015, nebude možné bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv. Různorodá a stále se zvětšující koalice států si to uvědomuje.

Ztrojnásobit OZE* a zdvojnásobit energetickou účinnost

Vyjednávači se na COP28 rovněž dohodli na závazcích ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobit energetickou účinnost. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti adaptace a financování klimatických opatření, včetně zprovoznění Fondu pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage), i když finanční závazky jsou zatím velmi nízké.

„Je nezbytné spojit se kolem skutečných, praktických a smysluplných řešení v oblasti klimatu, která odpovídají rozsahu klimatické krize,“ řekl na závěr konference COP28 šéf OSN.

Co dalšího přinesla konference COP28 v Dubaji

1. První den konference byl uveden v život fond pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage) určený na podporu rozvojových zemí ohrožených klimatickou změnou. Státy zatím do fondu přislíbily stovky milionů dolarů;
2. Závazky v hodnotě 3,5 miliardy dolarů do Zeleného klimatického fondu;
3. Nová oznámení v celkové výši více než 150 milionů dolarů pro Fond pro nejméně rozvinuté země (LDC) a Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF);
4. Navýšení prostředků Světové banky o 9 miliard dolarů ročně na financování projektů souvisejících s klimatem (2024 a 2025);
5. Téměř 120 států podpořilo Deklaraci o klimatu a zdraví s cílem urychlit opatření na ochranu zdraví lidí před rostoucími dopady klimatu;
6. Více než 130 států se připojilo k Deklaraci o zemědělství, potravinách a klimatu s cílem podpořit potravinovou bezpečnost a zároveň bojovat proti změně klimatu;
7. Globální závazek na snížení emisí ze systémů chlazení o 68 % oproti současnosti podpořilo 66 států.

Co bude dál?

Další kolo zvyšování národně stanovených příspěvků ke snižování emisí bude v roce 2025.

Jako oficiální hostitel COP29 (11. – 22. listopadu 2024) byl oznámen Ázerbájdžán, který získal podporu východoevropských států. Arménie před tím svou kandidaturu stáhla.

Brazílie nabídla, že bude hostit COP30 v roce 2025 v Amazonii.

Ne všichni byli spokojeni

Navzdory potlesku v plénu po přijetí závěrečného dokumentu nebyly všechny delegace s výsledkem jednání o klimatu spokojeny. Zástupci občanské společnosti a klimatičtí aktivisté, stejně jako delegace z malých ostrovních rozvojových zemí, vyjadřovali spíše frustraci. Anne Rasmussen, zástupkyně Samoy a hlavní vyjednavačka Aliance malých ostrovních států (AOSIS), poukázala na to, že rozhodnutí bylo přijato v době jejich nepřítomnosti v jednacím sále, protože skupina stále koordinovala svou reakci na text. 

* OZE = obnovitelné zdroje energie

Komentář výkonného tajemníka OSN pro změnu klimatu Simona Stiella

Uhlí, ropa a plyn jsou příčinou krize životních nákladů.  Na klimatické konferenci COP28 může dojít k prudkému nárůstu opatření v oblasti klimatu. 

V posledních několika letech způsobila inflace ve velké části světa krizi životních nákladů. Někteří vyvolávači strachu využili obtíží, které to způsobilo miliardám lidí, k šíření rétoriky, že opatření proti změně klimatu jsou cenově nedostupná a jdou proti zájmům obyčejných lidí. Nic nemůže být dále od pravdy.  

Šíření narativu „zelení versus chudí“ je rozdělující a často se používá k zakrytí krátkodobých, ziskových zájmů. Jedinou stabilní a ekonomicky udržitelnou budoucností je energetická bezpečnost, odolnost vůči katastrofám, dobře financovaná koordinovaná obnova po nich a nakonec omezení růstu teploty na 1,5 stupně Celsia. 

Fosilní paliva, včetně uhlí, ropy a plynu, jsou hlavní příčinou krize životních nákladů, která napíná rozpočty miliard domácností k prasknutí. Ceny se prudce mění, jak se to často stává, a to v důsledku nejistoty a konfliktů. To následně zvyšuje náklady na dopravu, potraviny, elektřinu a základní potřeby domácností. V některých zemích, které jsou silně závislé na fosilních palivech, vzrostly účty domácností v roce 2022 až o 1 000 USD v důsledku nákladů na energii z fosilních paliv.

Podle ekonomických autorit, jako jsou Ministerstvo financí Spojených států, Indická rezervní banka a Evropská centrální banka, se náklady spotřebitelů ještě zvýší a hospodářský růst se zpomalí, protože dopady klimatu budou stále intenzivnější. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků a poškozují hospodářský růst. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků, poškozují hospodářský růst a brání právu na přístup k energii na celém světě. Inflace nejvíce poškozuje nejchudší domácnosti. 

K tomu dochází v době, kdy se ve všech zemích zhoršují i klimatické katastrofy. Letošní rok bude pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Ničivější bouře, nepředvídatelné deště a záplavy, vlny veder a sucha již způsobují obrovské hospodářské škody a postihují stovky milionů lidí na celém světě, které stojí život a živobytí.

Kohoutky s fosilními palivy nelze zavřít ze dne na den, ale existuje spousta příležitostí k opatřením, která se v současné době neuskutečňují. Například v roce 2022 vydaly vlády na dotace fosilních paliv více než 7 bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků nebo půjček. Dotace nechrání reálné příjmy nejchudších domácností a odvádějí peníze, které zvyšují dluhovou zátěž rozvojových zemí nebo mohly být použity na zlepšení zdravotní péče, budování infrastruktury – včetně obnovitelných zdrojů energie a sítí – a rozšíření sociálních programů na zmírnění chudoby. Odpovědně provedené postupné zrušení těchto dotací by skutečně pomohlo nejchudším a zlepšilo ekonomiku zemí, které jsou na nich nyní závislé. 

V letošním roce jsme na půdě OSN pro změnu klimatu provedli globální bilanci dosavadních opatření v oblasti klimatu. Z něj jasně vyplynulo, že pokrok je příliš pomalý. Ukázalo se však také, že máme k dispozici mnoho nástrojů, jak nyní urychlit opatření v oblasti klimatu, která zároveň povedou k budování silnějších ekonomik. Máme znalosti a nástroje, abychom tento přechod urychlili a zároveň zajistili, že bude spravedlivý a férový a nikoho nenechá pozadu.

Miliardy lidí potřebují, aby se jejich vlády chopily této sady nástrojů a začaly ji používat. To zahrnuje přesun miliard dolarů z investic do nové výroby fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, které zajistí stabilní, spolehlivou a levnější energii, jež podpoří hospodářský růst. Jde o poptávku i nabídku. Těm z nás, kteří poptávají energii, aby mohli rozsvítit, je třeba poskytnout čisté možnosti, jak to udělat, a fiskální prostor pro investice do našich komunit a jejich schopnosti přizpůsobit se měnícímu se světu. 

Pokud vlády přijdou na letošní konferenci o změně klimatu – COP28 – v Dubaji s duchem spolupráce a zaměří se na řešení, je to důvod k optimismu. Na konferenci COP28 se můžeme dohodnout na ztrojnásobení světové kapacity obnovitelných zdrojů energie. Můžeme zdvojnásobit energetickou účinnost. Můžeme ukázat, že zdvojnásobujeme finanční prostředky na pomoc zemím přizpůsobit se dopadům klimatu a soustředit je do národního plánování. Můžeme uskutečnit fond na krytí ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, který pomůže zajistit klimatickou spravedlnost. A můžeme splnit staré sliby týkající se financování přechodu a nastínit, jak budeme financovat další kroky.

Jeden okamžik, jedna schůzka, všechno nezmění. Můžeme však zachytit budoucnost ve směrech, které jsme stanovili v tomto roce, a poskytnout plán, jak lze v roce 2025 dosáhnout národních závazků. 

Odmítám nechat si strašákem přetáhnout kapuci přes oči a vy byste to neměli dělat také.

Článek vyšel ve světových médiích, v Česku ho publikoval sever Seznam Zprávy

Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023

Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)[1] se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin. 

Cena je určena vědcům a expertům a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

„Tým výzkumnic a výzkumníků Klimatýmu AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v ČR i na mezinárodní úrovni. Do veřejné debaty vnáší významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ píše nominační výbor ve zdůvodnění udělení Ceny.

Na slavnostním předání Ceny v pražském Kampusu Hybernská, společném zařízení Magistrátu hl. města Prahy a Univerzity Karlovy, ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022). 

Organizátoři letos udělili i dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ (TEREZA, 2023) a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“ (Alarm a UTOPIA libri, 2023). V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).

Programem v Kampusu Hybernská v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek všech oceněných a zvláštního hosta, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky (přednáška Nástrahy a příležitosti komunikace vědy: příklad pandemie COVID-19), je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima23 .

Background

Celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o 1 %. Přispěl k tomu především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 % vyšší než ve stejném období 2022. Podle IPCC může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 °C. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Je třeba okamžitě a bezprecedentně snížit emise skleníkových plynů, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání United in Science[2], kterou každoročně vydává OSN. „Věda je pro řešení klíčová,“ píše v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

### 

Klimatým: Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí. Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskuzi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních.

Libor Grubhoffer, Učená společnost ČR: Učené společnosti České republiky leží na srdci udržitelnost života na Zemi a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem. Člověk však svojí krátkozrakou činností ve prospěch exponenciálního růstu ekonomické prosperity a blahobytu prohlubuje negativní dopady na klima. Děje se tak v globálním měřítku. Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu, kterou již tradičně uděluje pražské Informační centrum OSN s Učenou společností ČR.

Michal Broža, OSN v ČR: „Efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování.“

Kontakty:
Libor Grubhoffer, předseda Učené společnosti ČR 
[email protected], tel. 723 727 269
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 
[email protected], tel. 724 020 611
Tomáš Jungwirth Březovský, projektový koordinátor a analytik, Klimatým AMO
[email protected], tel. 605 103 016

###


[1] Martin Abel, Michal Čepelka, Nina Djukanović, Romana Jungwirth Březovská, Tomáš Jungwirth Březovský, Barbora Chmelová, Vendula Kazlauskas, Ondřej Kolínský, Michaela Kožmínová, Štěpánka Králíková, Václav Kříž, Petr Kutílek, Vojtěch Pecka, Oldřich Sklenář, Veronika Šmausová, Jan Svoboda, Adéla Syslová, Lucia Vilimovská, Kristina Zindulková

[2] United in Science, 2023. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP). 

Summit klimatických ambicí

20. září 2023, sídlo OSN, New York

Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Svět potřebuje okamžité a hluboké snížení emisí teď a v průběhu příštích tří desetiletí, aby omezil globální oteplení na hranici 1,5 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a dokázal tak zabránit nejhorším dopadům.

Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. Jde o princip rovnosti a klimatické spravedlnosti, který vyžaduje okamžitou pozornost vlád i mezinárodních finančních institucí.

S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Jde o důležitý politický milník, který má prokázat, že existuje společná globální vůle urychlit tempo a rozsah přechodu na spravedlivější globální ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie a odolnou vůči změně klimatu.

Koncepce a výsledky summitu jsou založeny třech vzájemně propojených pilířích: ambice, důvěryhodnost a provádění.

Ambice
Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti. Všichni hlavní znečišťovatelé a zejména všechny vlády zemí G20 budou vyzvány, aby se zavázaly do roku 2025 předložit ambicióznější NDCs, které budou zahrnovat absolutní snížení emisí a budou zahrnovat všechny skleníkové plyny.

Důvěryhodnost
Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C. Požaduje cíle pro roky 2025 a 2030, plány spravedlivého přechodu na zastavení a postupné ukončení využívání fosilních paliv, skutečné snížení emisí bez použití kompenzací a závazek veřejně podporovat vědecky podložená opatření v oblasti klimatu.

Provádění
Vedoucí představitelé vlád, mezinárodních a regionálních organizací a finančních institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti představí stávající nebo nově vznikající prováděcí partnerství, která se zabývají výzvami a příležitostmi souvisejícími s urychlením dekarbonizace odvětví s vysokými emisemi (energetika, lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu) nebo se zajištěním klimatické spravedlnosti (reforma mezinárodního finančního systému, systémy včasného varování, adaptace, ztráty a škody).

Hlavní výsledky summitu budou prezentovány ve shrnutí předsedajícího.

SDG Summit 2023

Jedno z vrcholných globálních setkání letošního roku – SDG Summit – se koná 18. – 19. září
2023 v New Yorku. S přímým zapojením politických lídrů z celého světa to bude začátek nové
a naléhavé fáze naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Summit pod taktovkou předsedy Valného shromáždění OSN přichází přesně v polovině cesty
před cílovým rokem 2030. Bude hlavním bodem letošního jednání Valného shromáždění na
vysoké úrovni a bude hledat společné odpovědi na dopady mnoha vzájemně se prolínajících
krizí, kterým svět čelí.

Agenda 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je globální akční plán, který má
podpořit ekonomickou prosperitu, sociální blahobyt a ochranu životního prostředí. Na
podporu naplňování agendy SDG se každoročně v sídle OSN schází tzv. Politické fórum na
vysoké úrovni (HLPF) pod záštitou Ekonomické a sociální rady a za účasti zástupců vlád.
Hodnotí se dosažený pokrok, překážky naplňování agendy, vyměňují se zkušenosti a
doporučují nová opatření k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Na závěr SDG Summitu přijmou státy společnou deklaraci.

Program summitu

Komunikační materiály k využití na sociálních sítích (česká verze, použití je volné a vyžaduje
tag/kredit pro OSN Česká republika): Trello

Světový den jízdního kola. Pojeďte s námi na kole Prahou 

Nejekologičtější, nejudržitelnější a zároveň nejekonomičtější je doprava s pohonem vlastních nohou. Organizace spojených národů v roce 2018 vyhlásila 3. červen Světovým dnem jízdního kola. Kolo je podle rezoluce Valného shromáždění „jednoduchý, cenově dostupný, spolehlivý, čistý, ekologický a udržitelný dopravní prostředek“, který je vhodný nejen pro dopravu, ale pomáhá také zpřístupňovat vzdělání, zdravotní služby a je hojně využíván pro sport a volný čas. Jízdní kolo je významným nástrojem udržitelné dopravy a má pozitivní dopad na klima.

V březnu loňského roku přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci o začlenění cyklistické dopravy do systémů veřejné dopravy v zájmu udržitelného rozvoje. Mobilita lidí je důležitým prvkem rozvojových strategií, které se zaměřují na dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Naplňování potřeb lidí, kteří jezdí na kole, je důležitou součástí řešení mobility, pomáhá městům oddělit růst počtu obyvatel od zvyšování emisí a zlepšovat kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu.

Již počtvrté letos oslavíme Světový den jízdního kola v Praze pořádáním velké cyklojízdy ve spolupráci se spolkem Automat. Start je ve 13 hod. od Výstaviště v Holešovicích, cíl kolem 15 hodiny v Braníku. Cyklojízda je oslavou městské cyklodopravy, je vhodná i pro rodiny s dětmi. Tradičně se jí účastní i týmy OSN v České republice a řady zastupitelských úřadů států světa v ČR. 

Více informací o akci a podrobný program.

Den Země 2023: Musíme uzavřít mír s přírodou 

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Země 2023

Mezinárodní den Matky Země je výzvou k zamyšlení nad nejdůležitějším vztahem pro lidstvo: nad naším vztahem k přírodě. Zdraví lidí je závislé na zdraví Země. Od vzduchu, který dýcháme, přes vodu, kterou pijeme, až po půdu, na níž rostou naše potraviny. 

Přesto se zdá, že jsme odhodláni naši planetu zničit. 

Lidská činnost ničí lesy, džungli, zemědělskou půdu, mokřady, oceány, korálové útesy, řeky, moře i jezera. Příroda a její rozmanitost stojí kolabují a milion druhů je na pokraji vyhynutí.

Naši neúprosnou a nesmyslnou válku s přírodou musíme ukončit. Máme nástroje, máme znalosti i řešení. Musíme ale přidat do kroku. 

Potřebujeme urychleně zavést klimatická opatření s hlubším a rychlejším snižováním emisí a udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia. Potřebujeme masivně navýšit investice na adaptaci a zvyšování odolnosti, zejména pro nejzranitelnější země a komunity, které jsou za probíhající krizi nejméně odpovědné.

Zdravé ekosystémy mají klíčový význam pro boj proti změně klimatu. Je proto nutné zahájit realizaci průlomové dohody OSN o biologické rozmanitosti, která má zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % povrchu Země.

Vůdčí silou musí být vlády. Zásadní roli ale musí sehrát i firmy, instituce a občanská společnost.

Nechme se v tomto směru poučit moudrostí, znalostmi a schopnostmi původních obyvatel, jejichž péče o životní prostředí trvá již po tisíciletí a kteří znají mnohá řešení světové krize klimatu a biologické rozmanitosti. 

U příležitosti Dne Země vyzývám lidi na celém světě, aby pozvedli hlas a požadovali po vládách uzavření míru s přírodou. Přispějme každý svým dílem k ochraně našeho společného domova v zájmu lidí a planety. Pro současné i budoucí generace.

António Guterres, New York, 22. dubna 2023

Čistá voda je lidské právo

Minulý týden se v sídle OSN v New Yorku sešli zástupci států, aby společně hledali cesty k zajištění
čisté a bezpečné vody pro všechny lidi na celém světě. Konference OSN o vodě (UN 2023 Water
Conference) skončila v pátek přijetím Akční agendy pro vodu, plánu obsahujícího téměř 700 závazků
na ochranu nejcennějšího globálního statku. Agenda stanoví závazky od alternativního způsobu
stravování až po uchopení vody jako mocného motoru ekonomiky a součásti kulturního dědictví
Země.


Voda pro všechny
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že konference vytvořila ambiciózní vizi. „Vaše
odhodlání k akci a transformaci nás směruje k udržitelné, spravedlivé a inkluzivní budoucnosti pro lidi
i planetu. Tato konference potvrdila, že voda je nejcennějším globální statkem, který nás všechny
spojuje napříč množstvím globálních výzev. Voda musí být středem globální politické agendy.“ řekl
šéf OSN.
To se promítá do takových opatření, jako je rozvoj nových, alternativních potravinových systémů,
které sníží neudržitelné množství vody využívé v zemědělství, nebo spuštění nového globálního
informačního systému, který bude sloužit jako vodítko pro plány a priority k realizaci Cílů
udržitelného rozvoje (SDGs). Diskutovalo se i o možnosti jmenovat před zářijovým summitem SDGs
zvláštního zmocněnce OSN pro vodu.


Průlomová konference
Konference se ve dnech 22. až 24. března zúčastnilo v sídle OSN více než dva tisíce zástupců vlád,
vědců, akademiků, představitelů občanské společnosti, původních obyvatel, zástupců soukromého
sektoru a delegátů z řad mládeže. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 300 miliard
dolarů, které byly přislíbeny na podporu akčního programu, má potenciál uvolnit nejméně 1 bilion
dolarů v podobě socioekonomických a ekosystémových přínosů. „Výsledný dokument této
konference není sice právně závazný, přesto lze konferenci považovat za průlomovou,“ řekl v
závěrečném projevu.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1