Štítek: Změna klimatu

20. září 2023, sídlo OSN, New York

Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Svět potřebuje okamžité a hluboké snížení emisí teď a v průběhu příštích tří desetiletí, aby omezil globální oteplení na hranici 1,5 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a dokázal tak zabránit nejhorším dopadům.

Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. Jde o princip rovnosti a klimatické spravedlnosti, který vyžaduje okamžitou pozornost vlád i mezinárodních finančních institucí.

S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Jde o důležitý politický milník, který má prokázat, že existuje společná globální vůle urychlit tempo a rozsah přechodu na spravedlivější globální ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie a odolnou vůči změně klimatu.

Koncepce a výsledky summitu jsou založeny třech vzájemně propojených pilířích: ambice, důvěryhodnost a provádění.

Ambice
Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti. Všichni hlavní znečišťovatelé a zejména všechny vlády zemí G20 budou vyzvány, aby se zavázaly do roku 2025 předložit ambicióznější NDCs, které budou zahrnovat absolutní snížení emisí a budou zahrnovat všechny skleníkové plyny.

Důvěryhodnost
Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C. Požaduje cíle pro roky 2025 a 2030, plány spravedlivého přechodu na zastavení a postupné ukončení využívání fosilních paliv, skutečné snížení emisí bez použití kompenzací a závazek veřejně podporovat vědecky podložená opatření v oblasti klimatu.

Provádění
Vedoucí představitelé vlád, mezinárodních a regionálních organizací a finančních institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti představí stávající nebo nově vznikající prováděcí partnerství, která se zabývají výzvami a příležitostmi souvisejícími s urychlením dekarbonizace odvětví s vysokými emisemi (energetika, lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu) nebo se zajištěním klimatické spravedlnosti (reforma mezinárodního finančního systému, systémy včasného varování, adaptace, ztráty a škody).

Hlavní výsledky summitu budou prezentovány ve shrnutí předsedajícího.

Vážení přátelé,

lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká.

Dnešní zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné.

Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních.

Tato zpráva je zřetelnou výzvou k masivnímu urychlení klimatických opatření v každé zemi, v každém odvětví a v každém časovém horizontu. Stručně řečeno, náš svět potřebuje opatření v oblasti klimatu na všech frontách: všechno, všude a najednou.

Skupině G20 jsem navrhl vznik Paktu solidarity v oblasti klimatu, v němž všichni velcí znečišťovatelé vyvinou mimořádné úsilí o snížení emisí a bohatší země zmobilizují finanční a technické zdroje na podporu vynořujících se ekonomik se společným cílem udržet limit 1,5 stupně naživu.

Dnes předkládám plán, jak prostřednictvím akcelerační agendy pro všechny zúčastněné strany výrazně posílit snahy o naplnění takového Paktu solidarity pro klima. Začít musíme tím, že všichni zúčastnění okamžitě stisknou tlačítko pro urychlení vlastních závazků čistých nulových emisí pro dosažení globální čisté nuly do roku 2050 v souladu se zásadou společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností s ohledem na různé podmínky v jednotlivých státech.

Konkrétně se lídři rozvinutých států musí zavázat k dosažení čisté emisní nuly (uhlíkové neutrality, pozn.) co nejblíže k roku 2040, což je hranice, kterou by se všichni měli snažit dodržet. Lze toho dosáhnout. Někteří si stanovili cíl již na rok 2035.

Vedoucí představitelé států s rozvíjejícími se ekonomikami se musí zavázat, že dosáhnou čistých nulových emisí co nejblíže k roku 2050. Znovu to musí být hranice, kterou se všichni musí snažit dodržet. Řada z nich se k tomu již zavázala.

Nyní je důležité, aby se všichni členové skupiny G20 spojili ve společném úsilí a spojili své zdroje, vědecké kapacity i již osvědčené a cenově dostupné technologie prostřednictvím veřejného a soukromého sektoru tak, aby se do roku 2050 stala uhlíková neutralita skutečností.

Na řešení se musí podílet všechny státy. Požadavek, aby nejdřív začali ti druzí, znamená, že lidstvo bude až na posledním místě.

Akcelerační agenda vyzývá k řadě dalších opatření. Konkrétně:

• Žádné nové uhlí a postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 v zemích OECD a do roku 2040 ve všech ostatních státech.
• Ukončení veškerého mezinárodního veřejného a soukromého financování uhlí.
• Zajištění produkce elektřiny s čistou emisní nulou do roku 2035 ve všech rozvinutých státech a do roku 2040 v ostatních zemích světa.
• Ukončení veškerého udělování licencí nebo financování nových zdrojů ropy a plynu v souladu se závěry Mezinárodní energetické agentury.
• Zastavení jakéhokoli rozšiřování stávajících zásob ropy a zemního plynu.
• Převod dotací na fosilní paliva do spravedlivé energetické tranzice.
• Zavedení postupného snižování stávající těžby ropy a zemního plynu na celém světě v souladu s globálním cílem produkce s čistou emisní nulou do roku 2050.

Vyzývám všechny vlády, aby připravily plány přechodu na energetiku, které budou v souladu s těmito opatřeními a budou připraveny pro investory. Vyzývám také nejvyšší představitele všech ropných a plynárenských společností, aby se podíleli na řešení. Měli by předložit důvěryhodné, komplexní a podrobné plány přechodu v souladu s doporučeními mé expertní skupiny na vysoké úrovni pro závazky čisté emisní nuly.

V těchto plánech musí být jasně popsáno skutečné snížení emisí pro roky 2025 a 2030 a úsilí o změnu obchodních modelů s cílem postupně se zbavit fosilních paliv a rozšířit obnovitelné zdroje energie. Toto zrychlování již v některých odvětvích začalo, ale investoři nyní potřebují zcela jasné signály. 

Všechny vlády potřebují ujištění, že jim vedoucí představitelé firem pomohou s realizací a vlády musí současně vytvořit příznivé politické a regulatorní prostředí. Lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu a hliníku, zemědělství – všechna odvětví musí být sladěna s čistou emisní nulou (uhlíkovou neutralitou, pozn.) do roku 2050 a musí mít jasné plány včetně průběžných cílů, jak toho dosáhnout.

Zároveň musíme využít příležitosti investovat do důvěryhodných inovací, které mohou přispět k dosažení společných globálních cílů. Musíme také urychlit úsilí o zajištění klimatické spravedlnosti pro ty, kteří jsou v první linii mnoha krizí a žádnou z nich nezpůsobili.

Toho můžeme dosáhnout:

• Ochranou nejzranitelnějších komunit a rozšířením financování a kapacit pro adaptace, ztráty a škody.
• Podporou reforem, které zajistí, aby mnohostranné rozvojové banky poskytovaly více grantů a zvýhodněných půjček a plně mobilizovaly soukromé finance.
• Plněním finančních závazků přijatých v Kodani, Paříži a Glasgow.
• Doplněním Zeleného klimatického fondu v letošním roce a vypracováním plánu na zdvojnásobení finančních prostředků na adaptace do roku 2025.
• Ochranou všech lidí pomocí systémů včasného varování před přírodními katastrofami během příštích čtyř let.
• Realizací nového fondu pro krytí ztrát a škod v letošním roce.

Čím déle budeme otálet, tím to bude těžší. Za necelých devět měsíců se lídři států sejdou na konferenci COP28 k prvnímu globálnímu zhodnocení Pařížské dohody. Zároveň zahájí proces přípravy dalšího cyklu národních klimatických závazků, který má být realizován v roce 2025. Nové klimatické plány musí odrážet zrychlení, které potřebujeme teď, v tomto i příštím desetiletí.

Spoléhám na to, že do konce konference COP28 se všichni vedoucí představitelé skupiny G20 zaváží k novým ambiciózním národně stanoveným příspěvkům za celou svou ekonomiku zahrnující všechny skleníkové plyny a představí své absolutní cíle snížení emisí pro roky 2035 a 2040. Tranzice se musí týkat celé ekonomiky. Částečné závazky nestačí.

Těším se, že na zářijovém summitu o klimatických ambicích v New Yorku přivítám „první účastníky“ akcelerační agendy. Ještě jednou děkuji Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu za to, že ukázal vědecky podloženou cestu z klimatického zmatku založenou na faktech. Nikdy jsme k řešení klimatické výzvy nebyli lépe vybaveni. Teď se ale musíme pustit do skutečné a rychlé klimatické akce. 

Nesmíme ztratit ani den. 

Děkuji.

António Guterres, New York, 20. března 2023

###

Tisková konference k vydání závěrečné syntézy 6. hodnotící zprávy IPCC o stavu a vývoji světového klimatu proběhla 20. 3. 2023 v Kampusu Hybernská.

Tiskovou konferenci společně připravily organizace sdružené kolem Vědeckého klimatického fóra: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky a Učená společnost České republiky.

Polární bioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se stala v pořadí čtvrtou laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu. Organizátoři udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám. Krátce před slavnostním ceremoniálem zastihla pořadatele smutná zpráva, že oceněný vědec 29. listopadu ve věku 83 let zemřel. Účastníci akce ho uctili vzpomínkou a minutou ticha. 

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Marie Šabacká se zabývá dopady změny klimatu na pevninské ledovce a polární oblasti, které procházejí pod vlivem sílícího oteplování rychlejšími a dramatičtějšími změnami než jiné části světa. „Předkládá veřejnosti důležité zprávy o stavu a proměnách kryosféry s důrazem na souvislosti s dalšími ekosystémy. Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží. Je častým hostem respektovaných pořadů, jako je Fokus Václava Moravce v ČT nebo rozhovory DVTV, vystupuje v podcastech, na YouTube je k dispozici řada jejích přednášek. Problematiku změny klimatu komunikuje i na svém twitterovém účtu, kde má už více než 10 tisíc sledovatelů,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Organizátoři již podruhé udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Dr. Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.

Programem předání ocenění za komunikaci změny klimatu v ČR v budově Technologického centra UMPRUM v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima22.

Background

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále rostou. Závazky v oblasti zmírňování dopadů klimatické změny jsou pro dosažení cílů Pařížské dohody nedostatečné. Je třeba přijmout intenzivnější opatření, aby se zabránilo pokračujícímu oteplování, které zvyšuje pravděpodobnost nevratných změn v klimatickém systému. Dopadům změny klimatu jsou vystaveny miliardy lidí, nejvíce ohrožuje ty nejzranitelnější. Adaptace je pro snížení rizik klíčová, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science^[2], kterou každoročně vydává OSN. 

### 

Marie Šabacká, 4. laureátka Ceny: „Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta. Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost. Ztrácíme drahocenný čas. Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde. Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší, to je ale dobrý problém.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi. Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“

Hana Müllerová, Ústav státu a práva AV ČR: „Tak závažný problém, jako je klimatická krize, nelze vyřešit bez nástrojů práva. Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová.“

---

---

^[1]Bázlerová Johana (Jsem v obraze), Bělíčková Klára (mluvčí F4F), Březovská Romana, AMO, Dlouhá Jana (COŽP UK), Chytrý Milan (Ústav botaniky a zoologie PřF MU), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Mach Ondřej Martin (Ekolist), Marek Michal V. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe)), Mareš Jan (MŽP), Martínková Jitka (Klimakoalice), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Pixová Michaela (UNYP), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu), Pyšek Petr (Botanický ústav AV ČR, PřF UK), Sedláček Štěpán (ČRo), Skalická Petra (Varianty, Člověk v tísni), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Tolasz Radim (ČHMÚ, IPCC), Trnka Miroslav, CzechGlobe (CzechGlobe, Medelova univerzita), Zábrž David (Asociace startupů), Zamouřil Jakub (Czechsight).

^[2] United in Science, 2022. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP).

Ve středu 30. listopadu 2022 bude na slavnostním ceremoniálu v Technologickém centru UMPRUM udělena již počtvrté Cena za komunikaci změny klimatu v ČR. Na akci je možné se akreditovat prostřednictvím emailu [email protected] nebo facebookové události. Událost bude živě streamována od 16 hodin na YouTube (na stejném linku bude možné událost zhlédnout i ze záznamu).

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Více informací: www.cenazaklima.cz

Učená společnost laureáta/ku ocení peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předá symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla s týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Programem předání ocenění provede moderátorka České televize Kateřina Poláková. 

Kontakty:

Pavel Jungwirth, místopředseda Učené společnosti ČR 

[email protected], tel. 739 002 228

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 

[email protected], tel. 724 020 611

Od 6. do 18. listopadu se v egyptském městě Šarm aš-Šajchu sjedou nejvyšší představitelé států a vlád, ministři a vyjednavači spolu s klimatickými aktivisty, starosty, zástupci občanské společnosti a představiteli soukromých firem na největším každoročním setkání věnovaném opatřením v oblasti klimatu.

27. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu – COP27 – bude vycházet z výsledků COP26 pro řešení mimořádné situace v oblasti klimatu – od naléhavého snížení emisí skleníkových plynů, budování odolnosti a přizpůsobení se nevyhnutelným dopadům změny klimatu až po plnění závazků týkajících se financování klimatických opatření v rozvojových zemích.

Tváří v tvář rostoucí energetické krizi, rekordním koncentracím skleníkových plynů a rostoucímu počtu extrémních projevů počasí usiluje COP27 o obnovení solidarity mezi státy s cílem naplnit přelomovou Pařížskou dohodu ve prospěch lidí a planety.

Organizace spojených národů uspořádá s podporou vlád Portugalska a Keni ve dnech 27. června až 1. července 2022 celosvětovou konferenci OSN o ochraně oceánu v Lisabonu. Cílem konference je podnítit účinnou globální akci. Organizátoři vyzývají politické lídry a všechny rozhodovací orgány, aby posílili ambice, mobilizovali partnerství a zvýšili investice do vědecky podložených a inovativních přístupů a aby využívali řešení blízká přírodě tak, aby se zvrátil trend zhoršujícího se stavu světového oceánu. Konference ke spolupráci vyzvala i další aktéry, občanskou společnost, firmy i jednotlivce, aby se podíleli na zastavení znečišťování moří a zavázali se k odpovědné spotřebě zdrojů oceánu.

Změna klimatu

Oceán pohltil více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Rychlost oteplování oceánu se od roku 1993 více než zdvojnásobila (IPCC).

Emise uhlíku z lidské činnosti způsobují oteplování, okyselování a úbytek kyslíku v oceánu (IPCC).

Do roku 2100 se oceán velmi pravděpodobně oteplí 2 až 4krát při nízkých emisích (RCP 2,6) a 5 až 7krát při vysokých emisích (RCP 8,5) ve srovnání s pozorovanými změnami od roku 1970 (IPCC).

Kyselost oceánů se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 26 %. Při tomto tempu se do konce století předpokládá nárůst o 100 až 150 %, což bude mít vážné důsledky pro život v mořích (OSN).

Změna klimatu ovlivňuje také druhy citlivé na klima. Existují důkazy, že dochází k jasnému posunu v načasování tření mořských a sladkovodních ryb a migrace živočichů po celém světě (WMO).

Mořské ekosystémy

Oteplení směrem k 1,5 °C zvýší teplotu vody a změní chemické složení oceánů (například okyselení), což povede ke vzniku nových ekosystémů (WMO).

Rostoucí teploty zvyšují riziko nevratné ztráty mořských a pobřežních ekosystémů (WMO).

Korálové útesy jsou vůči změně klimatu obzvláště citlivé. Předpokládá se, že při oteplení o 1,5 °C ztratí 70 až 90 % své původní plochy a při oteplení o 2 °C více než 99 %. Do konce tohoto století hrozí zánik 20 až 90 % současných pobřežních mokřadů, v závislosti na tom, jak rychle poroste hladina moře. To bude mít dopad i na zásobování potravinami, cestovní ruch a ochranu pobřeží a další ekosystémové služby (WMO).

Znečištění

Každý rok se do oceánu dostane přibližně 11 milionů tun plastů. Znečištění plastem stojí ročně zhruba 13 miliard dolarů ekonomických nákladů, včetně nákladů na čištění a finančních ztrát v rybolovu a dalších odvětvích (UNEP).

Asi 80 % znečištění moří pochází ze souše – pesticidy, plasty, nečištěné odpadní vody, atd. (UNEP).

Velký plovoucí ostrov z odpadků v Tichomoří obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů, jejichž hmotnost se odhaduje na 80 tisíc tun. Tento odpadkový „ostrov“ je třikrát větší než Francie (UNDP).

89 % plastového odpadu nalezeného na dně oceánu tvoří předměty na jedno použití, jako jsou plastové tašky (UNDP).

Více než 800 mořských a pobřežních druhů je ohroženo plasty (@UNEP). Každý rok je plastovým odpadem usmrceno více než milion mořských ptáků a 100 tisíc mořských savců (UNESCO).

Oteplování oceánu

Podle IPCC je činnost člověka nepochybně odpovědná za oteplování atmosféry, oceánu i pevniny a je velmi pravděpodobné, že vliv člověka je hlavní příčinou nárůstu tepla oceánu pozorovaného od 70. let 20. století (WMO).

Všechna dostupná data naznačují, že míra oteplování oceánu vykazuje v posledních dvou desetiletích obzvláště silný nárůst. V roce 2021 pokračovalo oteplování horních 2 000 m oceánu a očekává se, že se bude oteplovat i v budoucnu, což je změna, která je nevratná v horizontu sta až tisíciletí. V hloubce větší než 2 000 m se oceán rovněž oteplil (WMO).

Hladina moře

Hladina moří se v letech 2013–2021 zvyšovala o rekordních 4,5 mm ročně, a to především v důsledku zrychleného úbytku ledové hmoty z ledovců. To se zásadním způsobem dotýká stovek milionů obyvatel pobřežních oblastí a zvyšuje zranitelnost vůči tropickým cyklonům (WMO).

Okyselování oceánu

V důsledku přebytku oxidu uhličitého (CO2), který oceán pohlcuje (přibližně 23 % ročních emisí), se jeho vody stále více okyselují (WMO).

Okyselování oceánu ohrožuje organismy a ekosystémové služby, a tím i potravinovou bezpečnost, cestovní ruch a ochranu pobřeží. Klesající hladina ph znamená, že se snižuje schopnost oceánu absorbovat CO2 z atmosféry (WMO).

Biologická rozmanitost

60 % hlavních světových mořských ekosystémů, které jsou základem obživy, bylo poškozeno nebo je využíváno neudržitelným způsobem (UNESCO).

Podle odhadů bylo zničeno 30 až 35 % celosvětového rozsahu kriticky důležitých mořských habitatů, jako je mořská tráva, mangrovy nebo korálové útesy (UNESCO).

V současné době existuje v oceánu téměř 500 mrtvých zón, které celosvětově pokrývají více než 245 tisíc km², což odpovídá rozloze Spojeného království. Z velké části je to způsobeno přílivem hnojiv do pobřežních ekosystémů (UNESCO).

Plastovým znečištěním jsou postiženy všechny druhy mořských želv, 66 % mořských savců a 50 % mořských ptáků (UNEP).

Do roku 2100 může bez výrazné změny hrozit vyhynutí více než poloviny mořských druhů (UNESCO).

Lidé

V nízko položených pobřežních oblastech žije přibližně 680 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na miliardu. V malých ostrovních rozvojových státech žije 65 milionů lidí (IPCC).

Mořský rybolov poskytuje 57 milionů pracovních míst. Ryby jsou hlavním zdrojem bílkovin pro více než 50 % obyvatel nejméně rozvinutých zemí (UNGC).

15 % živočišných bílkovin, které jíme, pochází z mořských plodů, přesto v komerčním rybolovu přetrvává ohromující plýtvání (UNDP).

Každoročně přijde v důsledku destruktivních rybářských praktik vniveč více než 10 milionů tun ryb. To by stačilo na naplnění 4 500 olympijských bazénů (UNDP).

Modrá ekonomika

Ekonomika oceánu patří k nejrychleji rostoucím na světě a má pozitivní vliv na mnohá odvětví velké ekonomické hodnoty, jako je rybolov, doprava, biotechnologie, výroba energie, průzkum zdrojů na mořském dně, cestovní ruch a další (UNESCO).

Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví odhaduje na 3 biliony USD ročně, což představuje přibližně 5 % celosvětového hrubého domácího produktu (UNDP).

Modrá ekonomika je přístup, který zohledňuje zdraví oceánů a moří, neboť usiluje o rovnováhu tří dimenzí udržitelného rozvoje: ekonomické, sociální a environmentální. 

Věda a technologie hrají důležitou roli při navrhování projektů modré ekonomiky a při slaďování potřeb hospodářského rozvoje a udržitelnosti oceánů (UNDP).

Cestovní ruch

Cestovní ruch přispívá k znečištění moří plasty. Obrovské množství plastů končí v řekách a odsud se dostávají do oceánu (ONE PLANET).

80 % veškerého cestovního ruchu se odehrává v pobřežních oblastech. Odvětví cestovního ruchu souvisejícího s oceány roste odhadem o 134 miliard USD za rok (UNGC).

Zdravé korálové útesy přispívají k rozvoji cestovního ruchu a rybolovu, poskytují miliony pracovních míst a přispívají k rozvoji ekonomik po celém světě. Náklady na omezení cestovního ruchu v důsledku bělení korálů se odhadují až na 12 miliard USD ročně (OSN).

Více o mezinárodních jednáních o ochraně oceánu v projevu zmocněnce generálního tajemníka OSN pro ochranu světového oceánu Petera Thomsona.