Štítek: Změna klimatu

Přelomová rezoluce Valného shromáždění přijatá ve středu je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese silným potvrzením mezinárodního práva, klimatické spravedlnosti a vědy. Generální tajemník uvedl, že rezoluce jasně ukazuje na odpovědnost členských států chránit své obyvatele před akcelerující klimatickou krizi.

Rezoluci připravilo Vanuatu, tichomořský ostrovní stát stojící v první linii klimatické krize, spolu s několika dalšími zeměmi. Byla přijata po intenzivních diskusích, během nichž bylo navrženo několik pozměňovacích návrhů, poměrem hlasů 141 pro, osm proti a 28 států se zdrželo.

Proti hlasovaly Bělorusko, Írán, Izrael, Libérie, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy a Jemen.

Když Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), hlavní soudní orgán OSN, v červenci 2025 rozhodl, že státy mají povinnost chránit životní prostředí před emisemi skleníkových plynů, bylo toto rozhodnutí označeno za průlomové. Generální tajemník OSN jej popsal jako vítězství pro naši planetu.

Právní povinnost

Soud rovněž rozhodl, že pokud státy tyto povinnosti poruší, nesou právní odpovědnost a mohou být právně zavázány ukončit protiprávní jednání, poskytnout záruky, že se nebude opakovat, a podle okolností plně nahradit vzniklou škodu.

Přestože poradní stanoviska ICJ nejsou právně závazná, mají významnou právní a morální autoritu. Pomáhají objasňovat a rozvíjet mezinárodní právo tím, že vymezují právní povinnosti států. Středeční přijetí rezoluce Valným shromážděním navazující na toto rozhodnutí vysílá silný signál, že řešení klimatické krize je právní povinností podle mezinárodního práva, nikoli pouze politickou volbou.

Co rezoluce obsahuje?

Rezoluce vyzývá všechny členské státy OSN, aby přijaly veškeré možné kroky k zabránění významným škodám souvisejících s klimatem, včetně emisí vznikajících na jejich území, a aby plnily své stávající klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Vlády jsou vyzvány ke spolupráci a k průběžné koordinaci úsilí v boji proti změně klimatu na globální úrovni a k zajištění toho, aby klimatické politiky chránily právo na život, zdraví a přiměřenou životní úroveň.

V prohlášení zveřejněném po hlasování Valného shromáždění Guterres uvedl, že nejvyšší cenu za změnu klimatu platí ti, kteří za ni nesou nejmenší odpovědnost, a že cesta ke klimatické spravedlnosti vede přes rychlý, spravedlivý a férový přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.

Generální tajemník OSN také poznamenal, že obnovitelné zdroje se ukázaly jako nejlevnější a nejbezpečnější forma energie a že cíl udržet růst globální teploty na maximálně 1,5 °C nad předindustriální úrovní je stále dosažitelný.

Zdroj: UN News Service

Dubnová Panelová diskuse s názvem „Věda a klimatická změna: fakta, hrozby, příležitosti“ pořádaná Učenou společností ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze si kladla za cíl vyzdvihnout racionální přístup k tématu klimatické změny. Jak v úvodu zdůraznil Pavel Jungwirth z Učené společnosti ČR, smysluplná debata musí stát na jasných a nezpochybnitelných faktech. Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža připomněl, že klimatická změna není vzdálená hrozba, je to realita, kterou už žijeme. A přesto dnes čelíme nejen oteplování planety, ale i ochlazování důvěry ve vědu. Vyzdvihl, že je nutné posílit hlas vědy ve veřejném prostoru a připomenout, že bez ní nemůžeme dělat dobrá rozhodnutí.

Věda jako základ mezinárodní shody
Klimatická diplomacie stojí na vědeckých poznatcích. „Kdyby nebylo klimatické vědy, neměli bychom klimatickou diplomacii,“ řekl zvláštní host diskuse, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat. Zdůraznil, že zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) mají mimořádnou váhu, protože jejich závěry schvalují vědci i zástupci vlád společně, řádek po řádku. Právě tato mezinárodní shoda činí z vědeckých dat pevný základ globálních klimatických jednání. Přestože se svět nebezpečně přibližuje hranici oteplení o 1,5 °C, vědecké modely zůstávají klíčovým nástrojem pro předvídání dopadů klimatické změny i pro hledání potřebných řešení.

Česká republika: Oteplování dvakrát rychlejší než globální průměr
Bioklimatolog Miroslav Trnka upozornil, že se Česká republika otepluje výrazně rychleji je globální průměr. Zatímco globální teplota vzrostla oproti předprůmyslovému období přibližně o 1,3 °C, v Česku je oteplování podle jeho slov zhruba 1,8 až 2× vyšší. Současné scénáře přitom naznačují, že při optimistickém vývoji může oteplení dosáhnout kolem 2,6 °C, v horším případě až 3 °C. V praxi to znamená, že se klimatické podmínky v ČR posouvají do nižších nadmořských výšek — obrazně řečeno se z Vysočiny stává jižní Morava.

Profesor Trnka zároveň zdůraznil, že ačkoliv fyzikální principy klimatické změny dobře známe, větší nejistota panuje v reakcích ekosystémů a regionálních dopadech, například v budoucím vývoji srážek či intenzitě sucha ve střední Evropě. Za významné riziko označil i zpětné vazby, například tání permafrostu, které může tempo oteplování dále urychlit.

Technologie máme, chybí koordinace
Podle Ondráše Přibyly, ředitele projektu Fakta o klimatu snižování emisí není technologickým ani vědeckým problémem, ale otázkou koordinace a společenského rozhodování. Technologie potřebné pro přechod k nízkoemisní ekonomice již podle něj existují a díky rychlému rozvoji se stávají stále dostupnějšími. Významnou roli v tomto vývoji sehrává zejména Čína, která masivními investicemi pomohla zlevnit fotovoltaiku i bateriová úložiště. Přibyla zároveň upozornil, že svět se v nejbližších letech pravděpodobně přiblíží vrcholu emisí („peak emissions“), po němž by mělo začít jejich postupné snižování.

Klima potřebuje jasná pravidla a instituce
Odbornice na právo životního prostředí Tereza Snopková z Akademie věd upozornila, že řešení klimatické změny není jen otázkou technologií, ale především nastavení pravidel, práva a správy. Klíčové podle ní je vytvoření jasného a uceleného právního rámce, který dokáže propojit klimatické cíle s konkrétními politikami napříč sektory a zajistit jejich vymahatelnost. Česká republika podle ní ale stále postrádá klimatický zákon, který by tento rámec systémově vymezil. Současná roztříštěnost legislativy a využívání nestandardních postupů při jejím přijímání pak podle ní ztěžují naplňování klimatických cílů a mohou oslabovat důvěru veřejnosti v právo i v klimatická opatření samotná. Důraz proto klade na stabilní institucionální a legislativní ukotvení klimatické politiky v ČR, které by umožnilo dlouhodobé a předvídatelné snižování emisí.

Ekonomika a pravidla jako klíčové nástroje změny
Pavel Řežábek ze společnosti ČEZ uvedl, že energetický sektor reaguje především na ekonomické signály. Cena emisních povolenek (kolem 75 € za tunu) podle něj výrazně zhoršuje ekonomičnost uhelných elektráren a tím urychluje jejich útlum a celkovou transformaci energetiky. Zároveň zdůraznil bezpečnostní výhodu decentralizované energetiky, kterou přirovnal k internetu – je odolnější vůči narušení než centralizované zdroje.

Bariéry v debatě: Ideologie a dezinformace
Sociolog Vojtěch Pecka identifikoval faktory, které českou debatu vychylují: ideologický odpor k zásahům do trhu, zájmy fosilního průmyslu a vliv Ruské federace. Cílem dezinformačních kampaní není nutně přesvědčit o opaku, ale přehltit informační prostor natolik, aby se společnost nebyla schopna dohodnout ani na tom, co je vůbec problém. Při takovém zahlcení „kontaminovanými“ informacemi se totiž rozpadá i základní shoda na faktech, což znemožňuje racionální veřejnou debatu. 

Příležitost k transformaci
Navzdory hrozbám nabízí klimatická změna i příležitosti. Jako příklad bylo uvedeno Dánsko, které již v 90. letech uchopilo klimatickou politiku jako ekonomickou šanci a dnes profituje z exportu technologií. Pro úspěšnou transformaci v Česku bude klíčové nejen vzdělávání, ale především dosažení širokého společenského konsenzu, podobného tomu, jaký provázel ekonomickou transformaci v 90. letech.

Záznam celé diskuse je k dispozici na YouTube kanálu Učené společnosti ČR

Změna klimatu je globální problém, který vyžaduje mezinárodní spolupráci a koordinovaná řešení na všech úrovních. Představitelé států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) dosáhli 12. prosince 2015 na konferenci v Paříži průlomové Pařížské dohody, která je cestovní mapou k udržení nárůstu globální teploty v bezpečných mezích.

Dohoda stanovuje dlouhodobé cíle:

• výrazně snížit celosvětové emise skleníkových plynů tak, aby se globální oteplení udrželo výrazně pod hranicí 2 °C oproti předindustriálním hodnotám a aby se usilovalo o udržení limitu 1,5 °C, což by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu;
• pravidelně hodnotit společný pokrok při naplňování účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů;
• poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím na zmírňování změny klimatu, posilování odolnosti a zvyšování schopnosti přizpůsobit se jejím dopadům.

Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva. Vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Připojilo se k ní 195 smluvních stran (194 států a Evropská unie). Dne 20. ledna 2025 oznámily USA, že od dohody odstupují. Odstoupení vstopupí vb platnost po 12 měsících, tedy 20. ledna 2026. Irán, Libye a Jemen Pařížskou dohodu podepsaly, ale dosud ji neratifikovaly.

Dohoda zahrnuje závazky všech zemí snižovat emise a společným úsilím se přizpůsobovat dopadům změny klimatu. Vyzývá státy, aby své závazky postupně posilovaly na základě vlastních specifik a možností. Je nástrojem pro rozvinuté státy k podpoře států rozvojových ve zmírňování dopadů a adaptaci, a zároveň vytváří rámec pro transparentní monitorování a vykazování klimatických cílů.

Pařížská dohoda představuje stabilní rámec, který povede globální úsilí v příštích desetiletích. Je mapou pro přechod do světa s nulovými čistými emisemi. Její naplňování má zásadní význam také pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Jak to funguje?

Pařížská dohoda funguje v pětiletých cyklech stále ambicióznějších klimatických cílů a opatření jednotlivých států. Každá země má každých pět let předložit aktualizovaný národní klimatický plán, tzv. národně stanovený příspěvek (NDC).

V NDC státy uvádějí, jaká opatření podniknou ke snížení emisí skleníkových plynů, aby splnily cíle Pařížské dohody, a zároveň popisují kroky ke zvýšení odolnosti a adaptaci na rostoucí teploty.

V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi — mitigace, adaptace a financování — do roku 2030. Součástí byla i výzva vládám, aby ve svých příštích klimatických závazcích urychlily odklon od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům, jako je vítr a solární energie.

Pro lepší rámování úsilí o dosažení dlouhodobého cíle dohoda vybízí státy k vypracování a předložení dlouhodobých strategií. Na rozdíl od NDC nejsou povinné.

Provozní detaily praktického provádění Pařížské dohody byly dohodnuty na konferenci OSN o změně klimatu (COP24) v Katovicích v prosinci 2018 v tzv. Pařížské pravidlové knize (Paris Rulebook) a dokončeny na COP26 v Glasgow v listopadu 2021.

Čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“ bylo uděleno datové vědkyni z Univerzity v Oxfordu Hannah Ritchie

Sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog, který v roce 2021 založil Institut 2050, zaměřující se na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu, byl dnes v Praze oceněn Cenou za komunikaci změny klimatu za rok 2025. Organizátoři letos už podruhé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“. Získala ji skotská datová vědkyně působící na Univerzitě v Oxfordu a jako zástupkyně editora datové platformy Our World in Data.

Výroční Cena za komunikaci změny klimatu je od roku 2019 určena vědcům a expertům, kteří působí v českém veřejném prostoru. Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

„Cena za komunikaci změny klimatu se uděluje Janu Krajhanzlovi za dlouholetý přínos porozumění veřejnosti environmentálním tématům a změně klimatu; za systematičnost a přímý dopad jeho práce na média, státní správu, neziskový sektor i veřejnou diskusi o klimatické změně; za schopnost komunikovat a vysvětlovat složitá témata různému publiku bez moralizování, s respektem k tomu, co lidé reálně cítí a řeší,“ píše se ve zdůvodnění nominačního výboru.

Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolickou sazenici lípy srdčité. V předchozích ročnících byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022), Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023) a klimatický zpravodaj Českého rozhlasu, bývalý korespondent ČRo v USA, Jan Kaliba (2024).

Inspirace ze zahraničí

Organizátoři letos už podruhé udělili čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“. Laureátkou se stala datová vědkyně ze skotského Edinburghu, výzkumnice na Univerzitě v Oxfordu a zástupkyně editora platformy Our World in Data Hannah Ritchie, autorka knížek Není to konec světa (Not the End of the World, 2024) a Clearing the Air (září 2025). 

Loni ocenění získala novinářka Anna Holligan, zpravodajka britské veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau. V předchozích letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021), genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022), za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu Klima je příležitost a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (2023). Čestné ocenění není spojeno s žádným peněžním darem.

Programem v Knihovně Václava Havla provázela redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Úvodní slovo pronesl živě z Bruselu prostřednictvím video linku zástupce generálního ředitele pro klima Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí ČR Jan Dusík. Oceněným přišli osobně poblahopřát místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová, velvyslanec Dánska v Česku Søren Kelstrup, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat a předseda Učené společnosti České republiky prof. Martin Loebl. Hlavní cenu předala jménem nominačního výboru Magdalena Davis, vedoucí klimatických programů organizace Člověk v tísni, čestné ocenění předali koordinátoři projektu Michal Broža(OSN v Česku) a prof. Pavel Jungwirth (Učená společnost ČR). Závěrečné slovo pronesl loňský laureát Jan Kaliba.

Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných je k dispozici na YouTube.

Background

Zpráva UNEP Emissions Gap Report 2025 uvádí, že nové klimatické závazky v rámci Pařížské dohody snížily oproti loňskému roku očekávaný nárůst globální teploty v tomto století jen nepatrně. Svět tak nadále směřuje k vážné eskalaci klimatických rizik a škod. UNEP ve zprávě upozorňuje, že projekce globálního oteplení do konce století — pokud budou Národně stanovené příspěvky (NDCs) plně realizovány — nyní činí 2,3–2,5 °C, zatímco projekce založené na současných politikách dosahují 2,8 °C.

Od přijetí Pařížské dohody před deseti lety klesly teplotní projekce z původních 3–3,5 °C. Nízkouhlíkové technologie potřebné k výraznému snížení emisí jsou k dispozici. Významně roste solární a větrná energetika a náklady na tyto zdroje klesají. To znamená, že mezinárodní společenství může klimatická opatření výrazně urychlit, pokud k tomu bude politická vůle.^*

### 

Jan Krajhanzl, laureát ceny za rok 2025: „Dnes už víme dost o tom, jak velkou hrozbu pro nás představuje změna klimatu. Jsou k dispozici komplexní klimatické modely, naplňující se prognózy. Máme detailní studie dopadů klimatických změn. Disponujeme většinou nástrojů. abychom změnu klimatu řešili: šetrné technologie, které snižují uhlíkovou stopu domácností, firem i celých zemí. Víme poměrně dost o tom, jaké politiky potřebujeme přijmout, aby chránit klima bylo pro každého výhodou, a nikoliv přítěží. Rozhodující je však hlas veřejnosti. Abychom s veřejností mohli úspěšně komunikovat tak náročné a komplikované téma, potřebujeme lidi znát a rozumět jim. Více než 20 let mojí práce, česká data i zahraniční výzkumy mě naučily, jak je důležité lidem naslouchat, nepřesvědčovat jen přesvědčené, budovat spojenectví, umět stavět na společných hodnotách a oslovit ty, na které se dosud zapomínalo. Bez podpory veřejnosti totiž nemá ochrana klimatu šanci.“

Hannah Ritchie, oceněná za „Inspirace ze zahraničí“: „Je mi ctí převzít toto ocenění za komunikaci změny klimatu. Svět se nachází v rozhodujícím bodě své klimatické cesty, kdy mnohá řešení, která potřebujeme, jsou již k dispozici, jsou cenově dostupná a nabírají na rychlosti. Pokud máme splnit naše klimatické cíle, nemůžeme si dovolit zůstat stát. Musíme zajistit, aby tyto trendy zrychlovaly. K tomu potřebujeme, aby se na takovou transformaci naladili tvůrci politik, firmy, finanční instituce a také, a to je zásadní, široká veřejnost. Účinná komunikace o změně klimatu — a o tom, co s ní lze dělat — je nezbytná, protože lidem pomáhá pochopit naléhavost situace, náklady, kompromisy i přínosy, které přináší. Pokud dokážeme oslovit lidi, kteří mohou tuto změnu uskutečnit, budeme schopni obstát před výzvami, které nás čekají.“

Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi: „Změna klimatu je technicky složité a zároveň vysoce politicky zatížené téma. Dotýká se každého občana – jednak kvůli opatřením nutným ke snížení emisí, ale také kvůli dopadům, kterým budeme čelit. Protože je klimatická politika vystavena velkému množství zavádějících informací, dezinformací a manipulací, tato cena je oslavou a zároveň výzvou k ještě lepší chytré klimatické komunikaci v Česku.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „V situaci, kdy kandidát na ministra životního prostředí bagatelizuje vliv člověka na změnu klimatu, je o to důležitější ocenit srozumitelnou a přesvědčivou komunikaci tématu, založenou na faktech, a ne na politické objednávce.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Jedním z důležitých výsledků právě skončené konference COP30 je přijetí deklarace o integritě informací o klimatické změně. Přihlásily se k ní už desítky států, včetně Česka. Deklarace vyzývá vlády a současně soukromý, občanský a akademický sektor, aby přijaly opatření proti rostoucímu vlivu dezinformací, popírání vědeckých poznatků a cíleným útokům na environmentální novináře, aktivisty a vědce, které podkopávají klimatická opatření a ohrožují stabilitu společnosti. Také naše cena míří tímto směrem: podporujeme rozvoj na faktech a vědeckém poznání založené komunikace změny klimatu.“

Kontakty:

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR, [email protected], tel. 739 002 228
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze, [email protected], tel. 724 020 611

^* Emissions Gap Report 2025: Off Target. Program OSN pro životní prostředí, UNEP. https://www.unep.org/resources/emissions-gap-report-2025

Klimatická jednání v Brazílii se točí kolem 3 základních otázek:

1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?
2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?
3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Planeta se rekordně rychle otepluje a její dopady sílí, proto je hlavním tématem snižování emisí a přizpůsobování se dopadům změny klimatu. Delegáti jednají o klíčových nástrojích:

1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?

• Národně stanovené příspěvky (NDCs): Národní klimatické plány, které se aktualizují každých pět let. Na COP30 státy zvažují nové způsoby, jak zvýšit ambice a urychlit realizaci plánů.
• Útlum fosilních paliv: COP28 v Glasgow skončil dohodou na „postupném odklonu od fosilních paliv“. Nyní vyjednavači řeší, zda stanovit jasnější a na kontextu založenou cestovní mapu pro tento přechod.
• Národní adaptační plány (NAPs): Předložilo je 72 států, ale většině chybí financování. Jeden z návrhů: ztrojnásobit prostředky na adaptaci.
• Globální cíl v oblasti adaptace: Jednání se zaměřují na zhruba 100 ukazatelů, které mají sledovat pokrok v adaptaci na celosvětové úrovni.
• Finanční plán pro lesy: Již podpořen 36 vládami představujícími 45 % světové lesní plochy a 65 % světového HDP. Cílem je zacelit roční finanční schodek ve výši 66,8 miliardy dolarů na ochranu a obnovu tropických lesů.

2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?

Samotné politické sliby klimatickou krizi nevyřeší. Je nutné zajistit reálné financování a technologie. Vyjednavači na COP30 zkoumají možnosti, jak je uvolnit:

• Článek 9.1 Pařížské dohody: Rozvinuté státy musí poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím. Delegáti zvažují akční plán a vynucovací nástroje.
• Cesta Baku–Belém k 1,3 bilionu dolarů: Návrh mobilizovat každoročně 1,3 bilionu dolarů pro rozvojové země.
• Fond pro ztráty a škody: Vznikl na COP27 a byl otevřen na COP28 s cílem pomáhat zemím nejvíce postiženým klimatickými dopady. Fond zůstává podfinancovaný, to vyvolává výzvy k navýšení příspěvků.
• Zelený klimatický fond: Největší světový klimatický fond, ale poslední kolo doplňování fondu naznačuje útlumu.
• Globální fond pro životní prostředí (GEF): Poskytuje granty rozvojovým zemím, ale současné financování je považováno za nedostatečné.
• Program pro zavádění technologií: Cílem je zlepšit dostupnost klimatických technologií, ale stále nepanuje shoda ohledně financí a obchodních bariér.

3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Ani dostatek financí nezaručí spravedlivou transformaci. Velké změny mohou prohloubit nerovnosti, pokud nebudou chránit zranitelné skupiny. Vyjednavači pracují na rámcích, které mají zajistit férovost:

Akční plán pro genderovou rovnost: Směřuje k začleňování genderových perspektiv do klimatických politik. První plán byl přijat v roce 2017; aktualizovaná verze má být schválena na COP30.

Program pro spravedlivou transformaci: Prosazuje sociální spravedlnost, důstojnou práci a udržitelný rozvoj. 

Zdroj: UN News

Pařížskou dohodu přijaly všechny státy světa v roce 2015, protože si uvědomují obrovské škody, které změna klimatu již způsobuje, a zároveň vnímají příležitost, kterou klimatická opatření představují. Je to smysluplný a zároveň flexibilní rámec pro klimatickou akci všech států.

Posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření. Nemusíme se dívat dál než do Los Angeles, abychom viděli, jak se tato lidská, ekologická a ekonomická katastrofa projevuje. Společné úsilí v rámci Pařížské dohody přineslo změnu, ale je nutné jít mnohem dál a rychleji.

Transformace, kterou Pařížská dohoda předvídala, již probíhá. Rozvinula se energetická revoluce, která státům a soukromým firmám nabízí jedinečné příležitosti k investicím do obnovitelných zdrojů, kde vznikají pracovní místa a prosperita 21. století. Je nutné tyto příležitosti využít v tomto pro klimatickou akci kritickém desetiletí.

Generální tajemník OSN je přesvědčen, že města, státy a firmy ve Spojených státech – podobně jako v jiných zemích – budou dál usilovat o nízkouhlíkový a odolný ekonomický růst, který vytvoří kvalitní pracovní místa a trhy pro prosperitu 21. století. Je důležité, aby USA zůstaly lídrem v otázkách životního prostředí.