Skip to main content

Štítek: Změna klimatu

Začátek konce fosilních paliv. V Dubaji skončila 28. konference smluvních států UNFCCC

Na klimatickém COP28 ve Spojených arabských emirátech v závěrečný den schválen plán „odklonu od fosilních paliv“. Bylo to poprvé, kdy se na globální úrovni podařilo zahrnout do závěrečného dokumentu závazek ohledně fosilních paliv. Dohoda ale stále neobsahuje dlouho požadované „postupné ukončení“ těžby ropy, uhlí a plynu.

Šéf OSN António Guterres v reakci na přijetí závěrečného dokumentu uvedl, že zmínka o fosilních palivech, hlavním přispěvateli ke změně klimatu, přichází po mnoha letech, kdy byla diskuse o této otázce blokována. Zdůraznil, že éra fosilních paliv musí skončit spravedlivě a rovnoprávně. „Těm, kteří se postavili proti jasné zmínce o postupném ukončení využívání fosilních paliv v textu COP28, chci říci, že je to nevyhnutelné, ať se jim to líbí, nebo ne. Doufejme, že to nepřijde příliš pozdě.“

„Tato dohoda je ambiciózní spodní hranicí, nikoliv stropem. V nadcházejících klíčových letech je třeba neustále zvyšovat ambice a opatření v oblasti klimatu,“ řekl Simon Stiell, výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát této úmluvy je facilitátorem jednání smluvních stran o změně klimatu, včetně výročních konferencí COP (Conference of Parties).

Udržet oteplení na 1,5 °C, což je jeden z klíčových cílů stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015, nebude možné bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv. Různorodá a stále se zvětšující koalice států si to uvědomuje.

Ztrojnásobit OZE* a zdvojnásobit energetickou účinnost

Vyjednávači se na COP28 rovněž dohodli na závazcích ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobit energetickou účinnost. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti adaptace a financování klimatických opatření, včetně zprovoznění Fondu pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage), i když finanční závazky jsou zatím velmi nízké.

„Je nezbytné spojit se kolem skutečných, praktických a smysluplných řešení v oblasti klimatu, která odpovídají rozsahu klimatické krize,“ řekl na závěr konference COP28 šéf OSN.

Co dalšího přinesla konference COP28 v Dubaji

1. První den konference byl uveden v život fond pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage) určený na podporu rozvojových zemí ohrožených klimatickou změnou. Státy zatím do fondu přislíbily stovky milionů dolarů;
2. Závazky v hodnotě 3,5 miliardy dolarů do Zeleného klimatického fondu;
3. Nová oznámení v celkové výši více než 150 milionů dolarů pro Fond pro nejméně rozvinuté země (LDC) a Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF);
4. Navýšení prostředků Světové banky o 9 miliard dolarů ročně na financování projektů souvisejících s klimatem (2024 a 2025);
5. Téměř 120 států podpořilo Deklaraci o klimatu a zdraví s cílem urychlit opatření na ochranu zdraví lidí před rostoucími dopady klimatu;
6. Více než 130 států se připojilo k Deklaraci o zemědělství, potravinách a klimatu s cílem podpořit potravinovou bezpečnost a zároveň bojovat proti změně klimatu;
7. Globální závazek na snížení emisí ze systémů chlazení o 68 % oproti současnosti podpořilo 66 států.

Co bude dál?

Další kolo zvyšování národně stanovených příspěvků ke snižování emisí bude v roce 2025.

Jako oficiální hostitel COP29 (11. – 22. listopadu 2024) byl oznámen Ázerbájdžán, který získal podporu východoevropských států. Arménie před tím svou kandidaturu stáhla.

Brazílie nabídla, že bude hostit COP30 v roce 2025 v Amazonii.

Ne všichni byli spokojeni

Navzdory potlesku v plénu po přijetí závěrečného dokumentu nebyly všechny delegace s výsledkem jednání o klimatu spokojeny. Zástupci občanské společnosti a klimatičtí aktivisté, stejně jako delegace z malých ostrovních rozvojových zemí, vyjadřovali spíše frustraci. Anne Rasmussen, zástupkyně Samoy a hlavní vyjednavačka Aliance malých ostrovních států (AOSIS), poukázala na to, že rozhodnutí bylo přijato v době jejich nepřítomnosti v jednacím sále, protože skupina stále koordinovala svou reakci na text. 

* OZE = obnovitelné zdroje energie

Komentář výkonného tajemníka OSN pro změnu klimatu Simona Stiella

Uhlí, ropa a plyn jsou příčinou krize životních nákladů.  Na klimatické konferenci COP28 může dojít k prudkému nárůstu opatření v oblasti klimatu. 

V posledních několika letech způsobila inflace ve velké části světa krizi životních nákladů. Někteří vyvolávači strachu využili obtíží, které to způsobilo miliardám lidí, k šíření rétoriky, že opatření proti změně klimatu jsou cenově nedostupná a jdou proti zájmům obyčejných lidí. Nic nemůže být dále od pravdy.  

Šíření narativu „zelení versus chudí“ je rozdělující a často se používá k zakrytí krátkodobých, ziskových zájmů. Jedinou stabilní a ekonomicky udržitelnou budoucností je energetická bezpečnost, odolnost vůči katastrofám, dobře financovaná koordinovaná obnova po nich a nakonec omezení růstu teploty na 1,5 stupně Celsia. 

Fosilní paliva, včetně uhlí, ropy a plynu, jsou hlavní příčinou krize životních nákladů, která napíná rozpočty miliard domácností k prasknutí. Ceny se prudce mění, jak se to často stává, a to v důsledku nejistoty a konfliktů. To následně zvyšuje náklady na dopravu, potraviny, elektřinu a základní potřeby domácností. V některých zemích, které jsou silně závislé na fosilních palivech, vzrostly účty domácností v roce 2022 až o 1 000 USD v důsledku nákladů na energii z fosilních paliv.

Podle ekonomických autorit, jako jsou Ministerstvo financí Spojených států, Indická rezervní banka a Evropská centrální banka, se náklady spotřebitelů ještě zvýší a hospodářský růst se zpomalí, protože dopady klimatu budou stále intenzivnější. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků a poškozují hospodářský růst. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků, poškozují hospodářský růst a brání právu na přístup k energii na celém světě. Inflace nejvíce poškozuje nejchudší domácnosti. 

K tomu dochází v době, kdy se ve všech zemích zhoršují i klimatické katastrofy. Letošní rok bude pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Ničivější bouře, nepředvídatelné deště a záplavy, vlny veder a sucha již způsobují obrovské hospodářské škody a postihují stovky milionů lidí na celém světě, které stojí život a živobytí.

Kohoutky s fosilními palivy nelze zavřít ze dne na den, ale existuje spousta příležitostí k opatřením, která se v současné době neuskutečňují. Například v roce 2022 vydaly vlády na dotace fosilních paliv více než 7 bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků nebo půjček. Dotace nechrání reálné příjmy nejchudších domácností a odvádějí peníze, které zvyšují dluhovou zátěž rozvojových zemí nebo mohly být použity na zlepšení zdravotní péče, budování infrastruktury – včetně obnovitelných zdrojů energie a sítí – a rozšíření sociálních programů na zmírnění chudoby. Odpovědně provedené postupné zrušení těchto dotací by skutečně pomohlo nejchudším a zlepšilo ekonomiku zemí, které jsou na nich nyní závislé. 

V letošním roce jsme na půdě OSN pro změnu klimatu provedli globální bilanci dosavadních opatření v oblasti klimatu. Z něj jasně vyplynulo, že pokrok je příliš pomalý. Ukázalo se však také, že máme k dispozici mnoho nástrojů, jak nyní urychlit opatření v oblasti klimatu, která zároveň povedou k budování silnějších ekonomik. Máme znalosti a nástroje, abychom tento přechod urychlili a zároveň zajistili, že bude spravedlivý a férový a nikoho nenechá pozadu.

Miliardy lidí potřebují, aby se jejich vlády chopily této sady nástrojů a začaly ji používat. To zahrnuje přesun miliard dolarů z investic do nové výroby fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, které zajistí stabilní, spolehlivou a levnější energii, jež podpoří hospodářský růst. Jde o poptávku i nabídku. Těm z nás, kteří poptávají energii, aby mohli rozsvítit, je třeba poskytnout čisté možnosti, jak to udělat, a fiskální prostor pro investice do našich komunit a jejich schopnosti přizpůsobit se měnícímu se světu. 

Pokud vlády přijdou na letošní konferenci o změně klimatu – COP28 – v Dubaji s duchem spolupráce a zaměří se na řešení, je to důvod k optimismu. Na konferenci COP28 se můžeme dohodnout na ztrojnásobení světové kapacity obnovitelných zdrojů energie. Můžeme zdvojnásobit energetickou účinnost. Můžeme ukázat, že zdvojnásobujeme finanční prostředky na pomoc zemím přizpůsobit se dopadům klimatu a soustředit je do národního plánování. Můžeme uskutečnit fond na krytí ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, který pomůže zajistit klimatickou spravedlnost. A můžeme splnit staré sliby týkající se financování přechodu a nastínit, jak budeme financovat další kroky.

Jeden okamžik, jedna schůzka, všechno nezmění. Můžeme však zachytit budoucnost ve směrech, které jsme stanovili v tomto roce, a poskytnout plán, jak lze v roce 2025 dosáhnout národních závazků. 

Odmítám nechat si strašákem přetáhnout kapuci přes oči a vy byste to neměli dělat také.

Článek vyšel ve světových médiích, v Česku ho publikoval sever Seznam Zprávy

Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023

Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)[1] se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin. 

Cena je určena vědcům a expertům a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

„Tým výzkumnic a výzkumníků Klimatýmu AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v ČR i na mezinárodní úrovni. Do veřejné debaty vnáší významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ píše nominační výbor ve zdůvodnění udělení Ceny.

Na slavnostním předání Ceny v pražském Kampusu Hybernská, společném zařízení Magistrátu hl. města Prahy a Univerzity Karlovy, ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022). 

Organizátoři letos udělili i dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ (TEREZA, 2023) a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“ (Alarm a UTOPIA libri, 2023). V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).

Programem v Kampusu Hybernská v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek všech oceněných a zvláštního hosta, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky (přednáška Nástrahy a příležitosti komunikace vědy: příklad pandemie COVID-19), je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima23 .

Background

Celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o 1 %. Přispěl k tomu především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 % vyšší než ve stejném období 2022. Podle IPCC může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 °C. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Je třeba okamžitě a bezprecedentně snížit emise skleníkových plynů, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání United in Science[2], kterou každoročně vydává OSN. „Věda je pro řešení klíčová,“ píše v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

### 

Klimatým: Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí. Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskuzi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních.

Libor Grubhoffer, Učená společnost ČR: Učené společnosti České republiky leží na srdci udržitelnost života na Zemi a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem. Člověk však svojí krátkozrakou činností ve prospěch exponenciálního růstu ekonomické prosperity a blahobytu prohlubuje negativní dopady na klima. Děje se tak v globálním měřítku. Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu, kterou již tradičně uděluje pražské Informační centrum OSN s Učenou společností ČR.

Michal Broža, OSN v ČR: „Efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování.“

Kontakty:
Libor Grubhoffer, předseda Učené společnosti ČR 
[email protected], tel. 723 727 269
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 
[email protected], tel. 724 020 611
Tomáš Jungwirth Březovský, projektový koordinátor a analytik, Klimatým AMO
[email protected], tel. 605 103 016

###


[1] Martin Abel, Michal Čepelka, Nina Djukanović, Romana Jungwirth Březovská, Tomáš Jungwirth Březovský, Barbora Chmelová, Vendula Kazlauskas, Ondřej Kolínský, Michaela Kožmínová, Štěpánka Králíková, Václav Kříž, Petr Kutílek, Vojtěch Pecka, Oldřich Sklenář, Veronika Šmausová, Jan Svoboda, Adéla Syslová, Lucia Vilimovská, Kristina Zindulková

[2] United in Science, 2023. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP). 

Summit klimatických ambicí

20. září 2023, sídlo OSN, New York

Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Svět potřebuje okamžité a hluboké snížení emisí teď a v průběhu příštích tří desetiletí, aby omezil globální oteplení na hranici 1,5 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a dokázal tak zabránit nejhorším dopadům.

Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. Jde o princip rovnosti a klimatické spravedlnosti, který vyžaduje okamžitou pozornost vlád i mezinárodních finančních institucí.

S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Jde o důležitý politický milník, který má prokázat, že existuje společná globální vůle urychlit tempo a rozsah přechodu na spravedlivější globální ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie a odolnou vůči změně klimatu.

Koncepce a výsledky summitu jsou založeny třech vzájemně propojených pilířích: ambice, důvěryhodnost a provádění.

Ambice
Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti. Všichni hlavní znečišťovatelé a zejména všechny vlády zemí G20 budou vyzvány, aby se zavázaly do roku 2025 předložit ambicióznější NDCs, které budou zahrnovat absolutní snížení emisí a budou zahrnovat všechny skleníkové plyny.

Důvěryhodnost
Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C. Požaduje cíle pro roky 2025 a 2030, plány spravedlivého přechodu na zastavení a postupné ukončení využívání fosilních paliv, skutečné snížení emisí bez použití kompenzací a závazek veřejně podporovat vědecky podložená opatření v oblasti klimatu.

Provádění
Vedoucí představitelé vlád, mezinárodních a regionálních organizací a finančních institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti představí stávající nebo nově vznikající prováděcí partnerství, která se zabývají výzvami a příležitostmi souvisejícími s urychlením dekarbonizace odvětví s vysokými emisemi (energetika, lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu) nebo se zajištěním klimatické spravedlnosti (reforma mezinárodního finančního systému, systémy včasného varování, adaptace, ztráty a škody).

Hlavní výsledky summitu budou prezentovány ve shrnutí předsedajícího.

SDG Summit 2023

Jedno z vrcholných globálních setkání letošního roku – SDG Summit – se koná 18. – 19. září
2023 v New Yorku. S přímým zapojením politických lídrů z celého světa to bude začátek nové
a naléhavé fáze naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Summit pod taktovkou předsedy Valného shromáždění OSN přichází přesně v polovině cesty
před cílovým rokem 2030. Bude hlavním bodem letošního jednání Valného shromáždění na
vysoké úrovni a bude hledat společné odpovědi na dopady mnoha vzájemně se prolínajících
krizí, kterým svět čelí.

Agenda 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je globální akční plán, který má
podpořit ekonomickou prosperitu, sociální blahobyt a ochranu životního prostředí. Na
podporu naplňování agendy SDG se každoročně v sídle OSN schází tzv. Politické fórum na
vysoké úrovni (HLPF) pod záštitou Ekonomické a sociální rady a za účasti zástupců vlád.
Hodnotí se dosažený pokrok, překážky naplňování agendy, vyměňují se zkušenosti a
doporučují nová opatření k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Na závěr SDG Summitu přijmou státy společnou deklaraci.

Program summitu

Komunikační materiály k využití na sociálních sítích (česká verze, použití je volné a vyžaduje
tag/kredit pro OSN Česká republika): Trello

Světový den jízdního kola. Pojeďte s námi na kole Prahou 

Nejekologičtější, nejudržitelnější a zároveň nejekonomičtější je doprava s pohonem vlastních nohou. Organizace spojených národů v roce 2018 vyhlásila 3. červen Světovým dnem jízdního kola. Kolo je podle rezoluce Valného shromáždění „jednoduchý, cenově dostupný, spolehlivý, čistý, ekologický a udržitelný dopravní prostředek“, který je vhodný nejen pro dopravu, ale pomáhá také zpřístupňovat vzdělání, zdravotní služby a je hojně využíván pro sport a volný čas. Jízdní kolo je významným nástrojem udržitelné dopravy a má pozitivní dopad na klima.

V březnu loňského roku přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci o začlenění cyklistické dopravy do systémů veřejné dopravy v zájmu udržitelného rozvoje. Mobilita lidí je důležitým prvkem rozvojových strategií, které se zaměřují na dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Naplňování potřeb lidí, kteří jezdí na kole, je důležitou součástí řešení mobility, pomáhá městům oddělit růst počtu obyvatel od zvyšování emisí a zlepšovat kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu.

Již počtvrté letos oslavíme Světový den jízdního kola v Praze pořádáním velké cyklojízdy ve spolupráci se spolkem Automat. Start je ve 13 hod. od Výstaviště v Holešovicích, cíl kolem 15 hodiny v Braníku. Cyklojízda je oslavou městské cyklodopravy, je vhodná i pro rodiny s dětmi. Tradičně se jí účastní i týmy OSN v České republice a řady zastupitelských úřadů států světa v ČR. 

Více informací o akci a podrobný program.

Den Země 2023: Musíme uzavřít mír s přírodou 

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Země 2023

Mezinárodní den Matky Země je výzvou k zamyšlení nad nejdůležitějším vztahem pro lidstvo: nad naším vztahem k přírodě. Zdraví lidí je závislé na zdraví Země. Od vzduchu, který dýcháme, přes vodu, kterou pijeme, až po půdu, na níž rostou naše potraviny. 

Přesto se zdá, že jsme odhodláni naši planetu zničit. 

Lidská činnost ničí lesy, džungli, zemědělskou půdu, mokřady, oceány, korálové útesy, řeky, moře i jezera. Příroda a její rozmanitost stojí kolabují a milion druhů je na pokraji vyhynutí.

Naši neúprosnou a nesmyslnou válku s přírodou musíme ukončit. Máme nástroje, máme znalosti i řešení. Musíme ale přidat do kroku. 

Potřebujeme urychleně zavést klimatická opatření s hlubším a rychlejším snižováním emisí a udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia. Potřebujeme masivně navýšit investice na adaptaci a zvyšování odolnosti, zejména pro nejzranitelnější země a komunity, které jsou za probíhající krizi nejméně odpovědné.

Zdravé ekosystémy mají klíčový význam pro boj proti změně klimatu. Je proto nutné zahájit realizaci průlomové dohody OSN o biologické rozmanitosti, která má zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % povrchu Země.

Vůdčí silou musí být vlády. Zásadní roli ale musí sehrát i firmy, instituce a občanská společnost.

Nechme se v tomto směru poučit moudrostí, znalostmi a schopnostmi původních obyvatel, jejichž péče o životní prostředí trvá již po tisíciletí a kteří znají mnohá řešení světové krize klimatu a biologické rozmanitosti. 

U příležitosti Dne Země vyzývám lidi na celém světě, aby pozvedli hlas a požadovali po vládách uzavření míru s přírodou. Přispějme každý svým dílem k ochraně našeho společného domova v zájmu lidí a planety. Pro současné i budoucí generace.

António Guterres, New York, 22. dubna 2023

Čistá voda je lidské právo

Minulý týden se v sídle OSN v New Yorku sešli zástupci států, aby společně hledali cesty k zajištění
čisté a bezpečné vody pro všechny lidi na celém světě. Konference OSN o vodě (UN 2023 Water
Conference) skončila v pátek přijetím Akční agendy pro vodu, plánu obsahujícího téměř 700 závazků
na ochranu nejcennějšího globálního statku. Agenda stanoví závazky od alternativního způsobu
stravování až po uchopení vody jako mocného motoru ekonomiky a součásti kulturního dědictví
Země.


Voda pro všechny
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že konference vytvořila ambiciózní vizi. „Vaše
odhodlání k akci a transformaci nás směruje k udržitelné, spravedlivé a inkluzivní budoucnosti pro lidi
i planetu. Tato konference potvrdila, že voda je nejcennějším globální statkem, který nás všechny
spojuje napříč množstvím globálních výzev. Voda musí být středem globální politické agendy.“ řekl
šéf OSN.
To se promítá do takových opatření, jako je rozvoj nových, alternativních potravinových systémů,
které sníží neudržitelné množství vody využívé v zemědělství, nebo spuštění nového globálního
informačního systému, který bude sloužit jako vodítko pro plány a priority k realizaci Cílů
udržitelného rozvoje (SDGs). Diskutovalo se i o možnosti jmenovat před zářijovým summitem SDGs
zvláštního zmocněnce OSN pro vodu.


Průlomová konference
Konference se ve dnech 22. až 24. března zúčastnilo v sídle OSN více než dva tisíce zástupců vlád,
vědců, akademiků, představitelů občanské společnosti, původních obyvatel, zástupců soukromého
sektoru a delegátů z řad mládeže. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 300 miliard
dolarů, které byly přislíbeny na podporu akčního programu, má potenciál uvolnit nejméně 1 bilion
dolarů v podobě socioekonomických a ekosystémových přínosů. „Výsledný dokument této
konference není sice právně závazný, přesto lze konferenci považovat za průlomovou,“ řekl v
závěrečném projevu.

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k závěrečné syntéze 6. hodnotící zprávy IPCC (AR6)

Vážení přátelé,

lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká.

Dnešní zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné.

Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních.

Tato zpráva je zřetelnou výzvou k masivnímu urychlení klimatických opatření v každé zemi, v každém odvětví a v každém časovém horizontu. Stručně řečeno, náš svět potřebuje opatření v oblasti klimatu na všech frontách: všechno, všude a najednou.

Skupině G20 jsem navrhl vznik Paktu solidarity v oblasti klimatu, v němž všichni velcí znečišťovatelé vyvinou mimořádné úsilí o snížení emisí a bohatší země zmobilizují finanční a technické zdroje na podporu vynořujících se ekonomik se společným cílem udržet limit 1,5 stupně naživu.

Dnes předkládám plán, jak prostřednictvím akcelerační agendy pro všechny zúčastněné strany výrazně posílit snahy o naplnění takového Paktu solidarity pro klima. Začít musíme tím, že všichni zúčastnění okamžitě stisknou tlačítko pro urychlení vlastních závazků čistých nulových emisí pro dosažení globální čisté nuly do roku 2050 v souladu se zásadou společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností s ohledem na různé podmínky v jednotlivých státech.

Konkrétně se lídři rozvinutých států musí zavázat k dosažení čisté emisní nuly (uhlíkové neutrality, pozn.) co nejblíže k roku 2040, což je hranice, kterou by se všichni měli snažit dodržet. Lze toho dosáhnout. Někteří si stanovili cíl již na rok 2035.

Vedoucí představitelé států s rozvíjejícími se ekonomikami se musí zavázat, že dosáhnou čistých nulových emisí co nejblíže k roku 2050. Znovu to musí být hranice, kterou se všichni musí snažit dodržet. Řada z nich se k tomu již zavázala.

Nyní je důležité, aby se všichni členové skupiny G20 spojili ve společném úsilí a spojili své zdroje, vědecké kapacity i již osvědčené a cenově dostupné technologie prostřednictvím veřejného a soukromého sektoru tak, aby se do roku 2050 stala uhlíková neutralita skutečností.

Na řešení se musí podílet všechny státy. Požadavek, aby nejdřív začali ti druzí, znamená, že lidstvo bude až na posledním místě.

Akcelerační agenda vyzývá k řadě dalších opatření. Konkrétně:

  • Žádné nové uhlí a postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 v zemích OECD a do roku 2040 ve všech ostatních státech.
  • Ukončení veškerého mezinárodního veřejného a soukromého financování uhlí.
  • Zajištění produkce elektřiny s čistou emisní nulou do roku 2035 ve všech rozvinutých státech a do roku 2040 v ostatních zemích světa.
  • Ukončení veškerého udělování licencí nebo financování nových zdrojů ropy a plynu v souladu se závěry Mezinárodní energetické agentury.
  • Zastavení jakéhokoli rozšiřování stávajících zásob ropy a zemního plynu.
  • Převod dotací na fosilní paliva do spravedlivé energetické tranzice.
  • Zavedení postupného snižování stávající těžby ropy a zemního plynu na celém světě v souladu s globálním cílem produkce s čistou emisní nulou do roku 2050.

Vyzývám všechny vlády, aby připravily plány přechodu na energetiku, které budou v souladu s těmito opatřeními a budou připraveny pro investory. Vyzývám také nejvyšší představitele všech ropných a plynárenských společností, aby se podíleli na řešení. Měli by předložit důvěryhodné, komplexní a podrobné plány přechodu v souladu s doporučeními mé expertní skupiny na vysoké úrovni pro závazky čisté emisní nuly.

V těchto plánech musí být jasně popsáno skutečné snížení emisí pro roky 2025 a 2030 a úsilí o změnu obchodních modelů s cílem postupně se zbavit fosilních paliv a rozšířit obnovitelné zdroje energie. Toto zrychlování již v některých odvětvích začalo, ale investoři nyní potřebují zcela jasné signály. 

Všechny vlády potřebují ujištění, že jim vedoucí představitelé firem pomohou s realizací a vlády musí současně vytvořit příznivé politické a regulatorní prostředí. Lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu a hliníku, zemědělství – všechna odvětví musí být sladěna s čistou emisní nulou (uhlíkovou neutralitou, pozn.) do roku 2050 a musí mít jasné plány včetně průběžných cílů, jak toho dosáhnout.

Zároveň musíme využít příležitosti investovat do důvěryhodných inovací, které mohou přispět k dosažení společných globálních cílů. Musíme také urychlit úsilí o zajištění klimatické spravedlnosti pro ty, kteří jsou v první linii mnoha krizí a žádnou z nich nezpůsobili.

Toho můžeme dosáhnout:

  • Ochranou nejzranitelnějších komunit a rozšířením financování a kapacit pro adaptace, ztráty a škody.
  • Podporou reforem, které zajistí, aby mnohostranné rozvojové banky poskytovaly více grantů a zvýhodněných půjček a plně mobilizovaly soukromé finance.
  • Plněním finančních závazků přijatých v Kodani, Paříži a Glasgow.
  • Doplněním Zeleného klimatického fondu v letošním roce a vypracováním plánu na zdvojnásobení finančních prostředků na adaptace do roku 2025.
  • Ochranou všech lidí pomocí systémů včasného varování před přírodními katastrofami během příštích čtyř let.
  • Realizací nového fondu pro krytí ztrát a škod v letošním roce.

Čím déle budeme otálet, tím to bude těžší. Za necelých devět měsíců se lídři států sejdou na konferenci COP28 k prvnímu globálnímu zhodnocení Pařížské dohody. Zároveň zahájí proces přípravy dalšího cyklu národních klimatických závazků, který má být realizován v roce 2025. Nové klimatické plány musí odrážet zrychlení, které potřebujeme teď, v tomto i příštím desetiletí.

Spoléhám na to, že do konce konference COP28 se všichni vedoucí představitelé skupiny G20 zaváží k novým ambiciózním národně stanoveným příspěvkům za celou svou ekonomiku zahrnující všechny skleníkové plyny a představí své absolutní cíle snížení emisí pro roky 2035 a 2040. Tranzice se musí týkat celé ekonomiky. Částečné závazky nestačí.

Těším se, že na zářijovém summitu o klimatických ambicích v New Yorku přivítám „první účastníky“ akcelerační agendy. Ještě jednou děkuji Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu za to, že ukázal vědecky podloženou cestu z klimatického zmatku založenou na faktech. Nikdy jsme k řešení klimatické výzvy nebyli lépe vybaveni. Teď se ale musíme pustit do skutečné a rychlé klimatické akce. 

Nesmíme ztratit ani den. 

Děkuji.

António Guterres, New York, 20. března 2023

###

Tisková konference k vydání závěrečné syntézy 6. hodnotící zprávy IPCC o stavu a vývoji světového klimatu proběhla 20. 3. 2023 v Kampusu Hybernská.

Tiskovou konferenci společně připravily organizace sdružené kolem Vědeckého klimatického fóra: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky a Učená společnost České republiky.

Polární bioložka Marie Šabacká je laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu za rok 2022 

Polární bioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se stala v pořadí čtvrtou laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu. Organizátoři udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám. Krátce před slavnostním ceremoniálem zastihla pořadatele smutná zpráva, že oceněný vědec 29. listopadu ve věku 83 let zemřel. Účastníci akce ho uctili vzpomínkou a minutou ticha. 

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Marie Šabacká se zabývá dopady změny klimatu na pevninské ledovce a polární oblasti, které procházejí pod vlivem sílícího oteplování rychlejšími a dramatičtějšími změnami než jiné části světa. „Předkládá veřejnosti důležité zprávy o stavu a proměnách kryosféry s důrazem na souvislosti s dalšími ekosystémy. Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží. Je častým hostem respektovaných pořadů, jako je Fokus Václava Moravce v ČT nebo rozhovory DVTV, vystupuje v podcastech, na YouTube je k dispozici řada jejích přednášek. Problematiku změny klimatu komunikuje i na svém twitterovém účtu, kde má už více než 10 tisíc sledovatelů,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Organizátoři již podruhé udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Dr. Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.

Programem předání ocenění za komunikaci změny klimatu v ČR v budově Technologického centra UMPRUM v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima22.

Background

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále rostou. Závazky v oblasti zmírňování dopadů klimatické změny jsou pro dosažení cílů Pařížské dohody nedostatečné. Je třeba přijmout intenzivnější opatření, aby se zabránilo pokračujícímu oteplování, které zvyšuje pravděpodobnost nevratných změn v klimatickém systému. Dopadům změny klimatu jsou vystaveny miliardy lidí, nejvíce ohrožuje ty nejzranitelnější. Adaptace je pro snížení rizik klíčová, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science[2], kterou každoročně vydává OSN. 

### 

Marie Šabacká, 4. laureátka Ceny: Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta. Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost. Ztrácíme drahocenný čas. Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde. Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší, to je ale dobrý problém.

Michal Broža, OSN v ČR„Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi. Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“

Hana Müllerová, Ústav státu a práva AV ČR: „Tak závažný problém, jako je klimatická krize, nelze vyřešit bez nástrojů práva. Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová.“




[1]Bázlerová Johana (Jsem v obraze), Bělíčková Klára (mluvčí F4F), Březovská Romana, AMO, Dlouhá Jana (COŽP UK), Chytrý Milan (Ústav botaniky a zoologie PřF MU), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Mach Ondřej Martin (Ekolist), Marek Michal V. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe)), Mareš Jan (MŽP), Martínková Jitka (Klimakoalice), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Pixová Michaela (UNYP), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu), Pyšek Petr (Botanický ústav AV ČR, PřF UK), Sedláček Štěpán (ČRo), Skalická Petra (Varianty, Člověk v tísni), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Tolasz Radim (ČHMÚ, IPCC), Trnka Miroslav, CzechGlobe (CzechGlobe, Medelova univerzita), Zábrž David (Asociace startupů), Zamouřil Jakub (Czechsight).

[2] United in Science, 2022. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP).


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1