Štítek: Změna klimatu

Na klimatickém COP28 ve Spojených arabských emirátech v závěrečný den schválen plán „odklonu od fosilních paliv“. Bylo to poprvé, kdy se na globální úrovni podařilo zahrnout do závěrečného dokumentu závazek ohledně fosilních paliv. Dohoda ale stále neobsahuje dlouho požadované „postupné ukončení“ těžby ropy, uhlí a plynu.

Šéf OSN António Guterres v reakci na přijetí závěrečného dokumentu uvedl, že zmínka o fosilních palivech, hlavním přispěvateli ke změně klimatu, přichází po mnoha letech, kdy byla diskuse o této otázce blokována. Zdůraznil, že éra fosilních paliv musí skončit spravedlivě a rovnoprávně. „Těm, kteří se postavili proti jasné zmínce o postupném ukončení využívání fosilních paliv v textu COP28, chci říci, že je to nevyhnutelné, ať se jim to líbí, nebo ne. Doufejme, že to nepřijde příliš pozdě.“

„Tato dohoda je ambiciózní spodní hranicí, nikoliv stropem. V nadcházejících klíčových letech je třeba neustále zvyšovat ambice a opatření v oblasti klimatu,“ řekl Simon Stiell, výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát této úmluvy je facilitátorem jednání smluvních stran o změně klimatu, včetně výročních konferencí COP (Conference of Parties).

Udržet oteplení na 1,5 °C, což je jeden z klíčových cílů stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015, nebude možné bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv. Různorodá a stále se zvětšující koalice států si to uvědomuje.

Ztrojnásobit OZE* a zdvojnásobit energetickou účinnost

Vyjednávači se na COP28 rovněž dohodli na závazcích ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobit energetickou účinnost. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti adaptace a financování klimatických opatření, včetně zprovoznění Fondu pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage), i když finanční závazky jsou zatím velmi nízké.

„Je nezbytné spojit se kolem skutečných, praktických a smysluplných řešení v oblasti klimatu, která odpovídají rozsahu klimatické krize,“ řekl na závěr konference COP28 šéf OSN.

Co dalšího přinesla konference COP28 v Dubaji

1. První den konference byl uveden v život fond pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage) určený na podporu rozvojových zemí ohrožených klimatickou změnou. Státy zatím do fondu přislíbily stovky milionů dolarů;
2. Závazky v hodnotě 3,5 miliardy dolarů do Zeleného klimatického fondu;
3. Nová oznámení v celkové výši více než 150 milionů dolarů pro Fond pro nejméně rozvinuté země (LDC) a Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF);
4. Navýšení prostředků Světové banky o 9 miliard dolarů ročně na financování projektů souvisejících s klimatem (2024 a 2025);
5. Téměř 120 států podpořilo Deklaraci o klimatu a zdraví s cílem urychlit opatření na ochranu zdraví lidí před rostoucími dopady klimatu;
6. Více než 130 států se připojilo k Deklaraci o zemědělství, potravinách a klimatu s cílem podpořit potravinovou bezpečnost a zároveň bojovat proti změně klimatu;
7. Globální závazek na snížení emisí ze systémů chlazení o 68 % oproti současnosti podpořilo 66 států.

Co bude dál?

Další kolo zvyšování národně stanovených příspěvků ke snižování emisí bude v roce 2025.

Jako oficiální hostitel COP29 (11. – 22. listopadu 2024) byl oznámen Ázerbájdžán, který získal podporu východoevropských států. Arménie před tím svou kandidaturu stáhla.

Brazílie nabídla, že bude hostit COP30 v roce 2025 v Amazonii.

Ne všichni byli spokojeni

Navzdory potlesku v plénu po přijetí závěrečného dokumentu nebyly všechny delegace s výsledkem jednání o klimatu spokojeny. Zástupci občanské společnosti a klimatičtí aktivisté, stejně jako delegace z malých ostrovních rozvojových zemí, vyjadřovali spíše frustraci. Anne Rasmussen, zástupkyně Samoy a hlavní vyjednavačka Aliance malých ostrovních států (AOSIS), poukázala na to, že rozhodnutí bylo přijato v době jejich nepřítomnosti v jednacím sále, protože skupina stále koordinovala svou reakci na text. 

* OZE = obnovitelné zdroje energie

Uhlí, ropa a plyn jsou příčinou krize životních nákladů.  Na klimatické konferenci COP28 může dojít k prudkému nárůstu opatření v oblasti klimatu. 

V posledních několika letech způsobila inflace ve velké části světa krizi životních nákladů. Někteří vyvolávači strachu využili obtíží, které to způsobilo miliardám lidí, k šíření rétoriky, že opatření proti změně klimatu jsou cenově nedostupná a jdou proti zájmům obyčejných lidí. Nic nemůže být dále od pravdy.  

Šíření narativu „zelení versus chudí“ je rozdělující a často se používá k zakrytí krátkodobých, ziskových zájmů. Jedinou stabilní a ekonomicky udržitelnou budoucností je energetická bezpečnost, odolnost vůči katastrofám, dobře financovaná koordinovaná obnova po nich a nakonec omezení růstu teploty na 1,5 stupně Celsia. 

Fosilní paliva, včetně uhlí, ropy a plynu, jsou hlavní příčinou krize životních nákladů, která napíná rozpočty miliard domácností k prasknutí. Ceny se prudce mění, jak se to často stává, a to v důsledku nejistoty a konfliktů. To následně zvyšuje náklady na dopravu, potraviny, elektřinu a základní potřeby domácností. V některých zemích, které jsou silně závislé na fosilních palivech, vzrostly účty domácností v roce 2022 až o 1 000 USD v důsledku nákladů na energii z fosilních paliv.

Podle ekonomických autorit, jako jsou Ministerstvo financí Spojených států, Indická rezervní banka a Evropská centrální banka, se náklady spotřebitelů ještě zvýší a hospodářský růst se zpomalí, protože dopady klimatu budou stále intenzivnější. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků a poškozují hospodářský růst. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků, poškozují hospodářský růst a brání právu na přístup k energii na celém světě. Inflace nejvíce poškozuje nejchudší domácnosti. 

K tomu dochází v době, kdy se ve všech zemích zhoršují i klimatické katastrofy. Letošní rok bude pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Ničivější bouře, nepředvídatelné deště a záplavy, vlny veder a sucha již způsobují obrovské hospodářské škody a postihují stovky milionů lidí na celém světě, které stojí život a živobytí.

Kohoutky s fosilními palivy nelze zavřít ze dne na den, ale existuje spousta příležitostí k opatřením, která se v současné době neuskutečňují. Například v roce 2022 vydaly vlády na dotace fosilních paliv více než 7 bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků nebo půjček. Dotace nechrání reálné příjmy nejchudších domácností a odvádějí peníze, které zvyšují dluhovou zátěž rozvojových zemí nebo mohly být použity na zlepšení zdravotní péče, budování infrastruktury – včetně obnovitelných zdrojů energie a sítí – a rozšíření sociálních programů na zmírnění chudoby. Odpovědně provedené postupné zrušení těchto dotací by skutečně pomohlo nejchudším a zlepšilo ekonomiku zemí, které jsou na nich nyní závislé. 

V letošním roce jsme na půdě OSN pro změnu klimatu provedli globální bilanci dosavadních opatření v oblasti klimatu. Z něj jasně vyplynulo, že pokrok je příliš pomalý. Ukázalo se však také, že máme k dispozici mnoho nástrojů, jak nyní urychlit opatření v oblasti klimatu, která zároveň povedou k budování silnějších ekonomik. Máme znalosti a nástroje, abychom tento přechod urychlili a zároveň zajistili, že bude spravedlivý a férový a nikoho nenechá pozadu.

Miliardy lidí potřebují, aby se jejich vlády chopily této sady nástrojů a začaly ji používat. To zahrnuje přesun miliard dolarů z investic do nové výroby fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, které zajistí stabilní, spolehlivou a levnější energii, jež podpoří hospodářský růst. Jde o poptávku i nabídku. Těm z nás, kteří poptávají energii, aby mohli rozsvítit, je třeba poskytnout čisté možnosti, jak to udělat, a fiskální prostor pro investice do našich komunit a jejich schopnosti přizpůsobit se měnícímu se světu. 

Pokud vlády přijdou na letošní konferenci o změně klimatu – COP28 – v Dubaji s duchem spolupráce a zaměří se na řešení, je to důvod k optimismu. Na konferenci COP28 se můžeme dohodnout na ztrojnásobení světové kapacity obnovitelných zdrojů energie. Můžeme zdvojnásobit energetickou účinnost. Můžeme ukázat, že zdvojnásobujeme finanční prostředky na pomoc zemím přizpůsobit se dopadům klimatu a soustředit je do národního plánování. Můžeme uskutečnit fond na krytí ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, který pomůže zajistit klimatickou spravedlnost. A můžeme splnit staré sliby týkající se financování přechodu a nastínit, jak budeme financovat další kroky.

Jeden okamžik, jedna schůzka, všechno nezmění. Můžeme však zachytit budoucnost ve směrech, které jsme stanovili v tomto roce, a poskytnout plán, jak lze v roce 2025 dosáhnout národních závazků. 

Odmítám nechat si strašákem přetáhnout kapuci přes oči a vy byste to neměli dělat také.

Článek vyšel ve světových médiích, v Česku ho publikoval sever Seznam Zprávy

Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)^[1] se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin. 

Cena je určena vědcům a expertům a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

„Tým výzkumnic a výzkumníků Klimatýmu AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v ČR i na mezinárodní úrovni. Do veřejné debaty vnáší významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ píše nominační výbor ve zdůvodnění udělení Ceny.

Na slavnostním předání Ceny v pražském Kampusu Hybernská, společném zařízení Magistrátu hl. města Prahy a Univerzity Karlovy, ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022). 

Organizátoři letos udělili i dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ (TEREZA, 2023) a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“ (Alarm a UTOPIA libri, 2023). V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).

Programem v Kampusu Hybernská v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek všech oceněných a zvláštního hosta, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky (přednáška Nástrahy a příležitosti komunikace vědy: příklad pandemie COVID-19), je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima23 .

Background

Celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o 1 %. Přispěl k tomu především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 % vyšší než ve stejném období 2022. Podle IPCC může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 °C. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Je třeba okamžitě a bezprecedentně snížit emise skleníkových plynů, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání United in Science^[2], kterou každoročně vydává OSN. „Věda je pro řešení klíčová,“ píše v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

### 

Klimatým: „Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí. Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskuzi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních.“

Libor Grubhoffer, Učená společnost ČR: „Učené společnosti České republiky leží na srdci udržitelnost života na Zemi a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem. Člověk však svojí krátkozrakou činností ve prospěch exponenciálního růstu ekonomické prosperity a blahobytu prohlubuje negativní dopady na klima. Děje se tak v globálním měřítku. Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu, kterou již tradičně uděluje pražské Informační centrum OSN s Učenou společností ČR.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování.“

Kontakty:
Libor Grubhoffer, předseda Učené společnosti ČR 
[email protected], tel. 723 727 269
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 
[email protected], tel. 724 020 611
Tomáš Jungwirth Březovský, projektový koordinátor a analytik, Klimatým AMO
[email protected], tel. 605 103 016

###

^[1] Martin Abel, Michal Čepelka, Nina Djukanović, Romana Jungwirth Březovská, Tomáš Jungwirth Březovský, Barbora Chmelová, Vendula Kazlauskas, Ondřej Kolínský, Michaela Kožmínová, Štěpánka Králíková, Václav Kříž, Petr Kutílek, Vojtěch Pecka, Oldřich Sklenář, Veronika Šmausová, Jan Svoboda, Adéla Syslová, Lucia Vilimovská, Kristina Zindulková

^[2] United in Science, 2023. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP). 

20. září 2023, sídlo OSN, New York

Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Svět potřebuje okamžité a hluboké snížení emisí teď a v průběhu příštích tří desetiletí, aby omezil globální oteplení na hranici 1,5 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a dokázal tak zabránit nejhorším dopadům.

Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. Jde o princip rovnosti a klimatické spravedlnosti, který vyžaduje okamžitou pozornost vlád i mezinárodních finančních institucí.

S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Jde o důležitý politický milník, který má prokázat, že existuje společná globální vůle urychlit tempo a rozsah přechodu na spravedlivější globální ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie a odolnou vůči změně klimatu.

Koncepce a výsledky summitu jsou založeny třech vzájemně propojených pilířích: ambice, důvěryhodnost a provádění.

Ambice
Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti. Všichni hlavní znečišťovatelé a zejména všechny vlády zemí G20 budou vyzvány, aby se zavázaly do roku 2025 předložit ambicióznější NDCs, které budou zahrnovat absolutní snížení emisí a budou zahrnovat všechny skleníkové plyny.

Důvěryhodnost
Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C. Požaduje cíle pro roky 2025 a 2030, plány spravedlivého přechodu na zastavení a postupné ukončení využívání fosilních paliv, skutečné snížení emisí bez použití kompenzací a závazek veřejně podporovat vědecky podložená opatření v oblasti klimatu.

Provádění
Vedoucí představitelé vlád, mezinárodních a regionálních organizací a finančních institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti představí stávající nebo nově vznikající prováděcí partnerství, která se zabývají výzvami a příležitostmi souvisejícími s urychlením dekarbonizace odvětví s vysokými emisemi (energetika, lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu) nebo se zajištěním klimatické spravedlnosti (reforma mezinárodního finančního systému, systémy včasného varování, adaptace, ztráty a škody).

Hlavní výsledky summitu budou prezentovány ve shrnutí předsedajícího.