Štítek: Změna klimatu

Polární bioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se stala v pořadí čtvrtou laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu. Organizátoři udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám. Krátce před slavnostním ceremoniálem zastihla pořadatele smutná zpráva, že oceněný vědec 29. listopadu ve věku 83 let zemřel. Účastníci akce ho uctili vzpomínkou a minutou ticha. 

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Marie Šabacká se zabývá dopady změny klimatu na pevninské ledovce a polární oblasti, které procházejí pod vlivem sílícího oteplování rychlejšími a dramatičtějšími změnami než jiné části světa. „Předkládá veřejnosti důležité zprávy o stavu a proměnách kryosféry s důrazem na souvislosti s dalšími ekosystémy. Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží. Je častým hostem respektovaných pořadů, jako je Fokus Václava Moravce v ČT nebo rozhovory DVTV, vystupuje v podcastech, na YouTube je k dispozici řada jejích přednášek. Problematiku změny klimatu komunikuje i na svém twitterovém účtu, kde má už více než 10 tisíc sledovatelů,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Organizátoři již podruhé udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Dr. Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.

Programem předání ocenění za komunikaci změny klimatu v ČR v budově Technologického centra UMPRUM v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima22.

Background

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále rostou. Závazky v oblasti zmírňování dopadů klimatické změny jsou pro dosažení cílů Pařížské dohody nedostatečné. Je třeba přijmout intenzivnější opatření, aby se zabránilo pokračujícímu oteplování, které zvyšuje pravděpodobnost nevratných změn v klimatickém systému. Dopadům změny klimatu jsou vystaveny miliardy lidí, nejvíce ohrožuje ty nejzranitelnější. Adaptace je pro snížení rizik klíčová, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science^[2], kterou každoročně vydává OSN. 

### 

Marie Šabacká, 4. laureátka Ceny: „Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta. Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost. Ztrácíme drahocenný čas. Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde. Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší, to je ale dobrý problém.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi. Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“

Hana Müllerová, Ústav státu a práva AV ČR: „Tak závažný problém, jako je klimatická krize, nelze vyřešit bez nástrojů práva. Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová.“

---

---

^[1]Bázlerová Johana (Jsem v obraze), Bělíčková Klára (mluvčí F4F), Březovská Romana, AMO, Dlouhá Jana (COŽP UK), Chytrý Milan (Ústav botaniky a zoologie PřF MU), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Mach Ondřej Martin (Ekolist), Marek Michal V. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe)), Mareš Jan (MŽP), Martínková Jitka (Klimakoalice), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Pixová Michaela (UNYP), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu), Pyšek Petr (Botanický ústav AV ČR, PřF UK), Sedláček Štěpán (ČRo), Skalická Petra (Varianty, Člověk v tísni), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Tolasz Radim (ČHMÚ, IPCC), Trnka Miroslav, CzechGlobe (CzechGlobe, Medelova univerzita), Zábrž David (Asociace startupů), Zamouřil Jakub (Czechsight).

^[2] United in Science, 2022. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP).

Ve středu 30. listopadu 2022 bude na slavnostním ceremoniálu v Technologickém centru UMPRUM udělena již počtvrté Cena za komunikaci změny klimatu v ČR. Na akci je možné se akreditovat prostřednictvím emailu [email protected] nebo facebookové události. Událost bude živě streamována od 16 hodin na YouTube (na stejném linku bude možné událost zhlédnout i ze záznamu).

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Více informací: www.cenazaklima.cz

Učená společnost laureáta/ku ocení peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předá symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla s týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Programem předání ocenění provede moderátorka České televize Kateřina Poláková. 

Kontakty:

Pavel Jungwirth, místopředseda Učené společnosti ČR 

[email protected], tel. 739 002 228

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 

[email protected], tel. 724 020 611

Od 6. do 18. listopadu se v egyptském městě Šarm aš-Šajchu sjedou nejvyšší představitelé států a vlád, ministři a vyjednavači spolu s klimatickými aktivisty, starosty, zástupci občanské společnosti a představiteli soukromých firem na největším každoročním setkání věnovaném opatřením v oblasti klimatu.

27. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu – COP27 – bude vycházet z výsledků COP26 pro řešení mimořádné situace v oblasti klimatu – od naléhavého snížení emisí skleníkových plynů, budování odolnosti a přizpůsobení se nevyhnutelným dopadům změny klimatu až po plnění závazků týkajících se financování klimatických opatření v rozvojových zemích.

Tváří v tvář rostoucí energetické krizi, rekordním koncentracím skleníkových plynů a rostoucímu počtu extrémních projevů počasí usiluje COP27 o obnovení solidarity mezi státy s cílem naplnit přelomovou Pařížskou dohodu ve prospěch lidí a planety.

Organizace spojených národů uspořádá s podporou vlád Portugalska a Keni ve dnech 27. června až 1. července 2022 celosvětovou konferenci OSN o ochraně oceánu v Lisabonu. Cílem konference je podnítit účinnou globální akci. Organizátoři vyzývají politické lídry a všechny rozhodovací orgány, aby posílili ambice, mobilizovali partnerství a zvýšili investice do vědecky podložených a inovativních přístupů a aby využívali řešení blízká přírodě tak, aby se zvrátil trend zhoršujícího se stavu světového oceánu. Konference ke spolupráci vyzvala i další aktéry, občanskou společnost, firmy i jednotlivce, aby se podíleli na zastavení znečišťování moří a zavázali se k odpovědné spotřebě zdrojů oceánu.

Změna klimatu

Oceán pohltil více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Rychlost oteplování oceánu se od roku 1993 více než zdvojnásobila (IPCC).

Emise uhlíku z lidské činnosti způsobují oteplování, okyselování a úbytek kyslíku v oceánu (IPCC).

Do roku 2100 se oceán velmi pravděpodobně oteplí 2 až 4krát při nízkých emisích (RCP 2,6) a 5 až 7krát při vysokých emisích (RCP 8,5) ve srovnání s pozorovanými změnami od roku 1970 (IPCC).

Kyselost oceánů se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 26 %. Při tomto tempu se do konce století předpokládá nárůst o 100 až 150 %, což bude mít vážné důsledky pro život v mořích (OSN).

Změna klimatu ovlivňuje také druhy citlivé na klima. Existují důkazy, že dochází k jasnému posunu v načasování tření mořských a sladkovodních ryb a migrace živočichů po celém světě (WMO).

Mořské ekosystémy

Oteplení směrem k 1,5 °C zvýší teplotu vody a změní chemické složení oceánů (například okyselení), což povede ke vzniku nových ekosystémů (WMO).

Rostoucí teploty zvyšují riziko nevratné ztráty mořských a pobřežních ekosystémů (WMO).

Korálové útesy jsou vůči změně klimatu obzvláště citlivé. Předpokládá se, že při oteplení o 1,5 °C ztratí 70 až 90 % své původní plochy a při oteplení o 2 °C více než 99 %. Do konce tohoto století hrozí zánik 20 až 90 % současných pobřežních mokřadů, v závislosti na tom, jak rychle poroste hladina moře. To bude mít dopad i na zásobování potravinami, cestovní ruch a ochranu pobřeží a další ekosystémové služby (WMO).

Znečištění

Každý rok se do oceánu dostane přibližně 11 milionů tun plastů. Znečištění plastem stojí ročně zhruba 13 miliard dolarů ekonomických nákladů, včetně nákladů na čištění a finančních ztrát v rybolovu a dalších odvětvích (UNEP).

Asi 80 % znečištění moří pochází ze souše – pesticidy, plasty, nečištěné odpadní vody, atd. (UNEP).

Velký plovoucí ostrov z odpadků v Tichomoří obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů, jejichž hmotnost se odhaduje na 80 tisíc tun. Tento odpadkový „ostrov“ je třikrát větší než Francie (UNDP).

89 % plastového odpadu nalezeného na dně oceánu tvoří předměty na jedno použití, jako jsou plastové tašky (UNDP).

Více než 800 mořských a pobřežních druhů je ohroženo plasty (@UNEP). Každý rok je plastovým odpadem usmrceno více než milion mořských ptáků a 100 tisíc mořských savců (UNESCO).

Oteplování oceánu

Podle IPCC je činnost člověka nepochybně odpovědná za oteplování atmosféry, oceánu i pevniny a je velmi pravděpodobné, že vliv člověka je hlavní příčinou nárůstu tepla oceánu pozorovaného od 70. let 20. století (WMO).

Všechna dostupná data naznačují, že míra oteplování oceánu vykazuje v posledních dvou desetiletích obzvláště silný nárůst. V roce 2021 pokračovalo oteplování horních 2 000 m oceánu a očekává se, že se bude oteplovat i v budoucnu, což je změna, která je nevratná v horizontu sta až tisíciletí. V hloubce větší než 2 000 m se oceán rovněž oteplil (WMO).

Hladina moře

Hladina moří se v letech 2013–2021 zvyšovala o rekordních 4,5 mm ročně, a to především v důsledku zrychleného úbytku ledové hmoty z ledovců. To se zásadním způsobem dotýká stovek milionů obyvatel pobřežních oblastí a zvyšuje zranitelnost vůči tropickým cyklonům (WMO).

Okyselování oceánu

V důsledku přebytku oxidu uhličitého (CO2), který oceán pohlcuje (přibližně 23 % ročních emisí), se jeho vody stále více okyselují (WMO).

Okyselování oceánu ohrožuje organismy a ekosystémové služby, a tím i potravinovou bezpečnost, cestovní ruch a ochranu pobřeží. Klesající hladina ph znamená, že se snižuje schopnost oceánu absorbovat CO2 z atmosféry (WMO).

Biologická rozmanitost

60 % hlavních světových mořských ekosystémů, které jsou základem obživy, bylo poškozeno nebo je využíváno neudržitelným způsobem (UNESCO).

Podle odhadů bylo zničeno 30 až 35 % celosvětového rozsahu kriticky důležitých mořských habitatů, jako je mořská tráva, mangrovy nebo korálové útesy (UNESCO).

V současné době existuje v oceánu téměř 500 mrtvých zón, které celosvětově pokrývají více než 245 tisíc km², což odpovídá rozloze Spojeného království. Z velké části je to způsobeno přílivem hnojiv do pobřežních ekosystémů (UNESCO).

Plastovým znečištěním jsou postiženy všechny druhy mořských želv, 66 % mořských savců a 50 % mořských ptáků (UNEP).

Do roku 2100 může bez výrazné změny hrozit vyhynutí více než poloviny mořských druhů (UNESCO).

Lidé

V nízko položených pobřežních oblastech žije přibližně 680 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na miliardu. V malých ostrovních rozvojových státech žije 65 milionů lidí (IPCC).

Mořský rybolov poskytuje 57 milionů pracovních míst. Ryby jsou hlavním zdrojem bílkovin pro více než 50 % obyvatel nejméně rozvinutých zemí (UNGC).

15 % živočišných bílkovin, které jíme, pochází z mořských plodů, přesto v komerčním rybolovu přetrvává ohromující plýtvání (UNDP).

Každoročně přijde v důsledku destruktivních rybářských praktik vniveč více než 10 milionů tun ryb. To by stačilo na naplnění 4 500 olympijských bazénů (UNDP).

Modrá ekonomika

Ekonomika oceánu patří k nejrychleji rostoucím na světě a má pozitivní vliv na mnohá odvětví velké ekonomické hodnoty, jako je rybolov, doprava, biotechnologie, výroba energie, průzkum zdrojů na mořském dně, cestovní ruch a další (UNESCO).

Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví odhaduje na 3 biliony USD ročně, což představuje přibližně 5 % celosvětového hrubého domácího produktu (UNDP).

Modrá ekonomika je přístup, který zohledňuje zdraví oceánů a moří, neboť usiluje o rovnováhu tří dimenzí udržitelného rozvoje: ekonomické, sociální a environmentální. 

Věda a technologie hrají důležitou roli při navrhování projektů modré ekonomiky a při slaďování potřeb hospodářského rozvoje a udržitelnosti oceánů (UNDP).

Cestovní ruch

Cestovní ruch přispívá k znečištění moří plasty. Obrovské množství plastů končí v řekách a odsud se dostávají do oceánu (ONE PLANET).

80 % veškerého cestovního ruchu se odehrává v pobřežních oblastech. Odvětví cestovního ruchu souvisejícího s oceány roste odhadem o 134 miliard USD za rok (UNGC).

Zdravé korálové útesy přispívají k rozvoji cestovního ruchu a rybolovu, poskytují miliony pracovních míst a přispívají k rozvoji ekonomik po celém světě. Náklady na omezení cestovního ruchu v důsledku bělení korálů se odhadují až na 12 miliard USD ročně (OSN).

Více o mezinárodních jednáních o ochraně oceánu v projevu zmocněnce generálního tajemníka OSN pro ochranu světového oceánu Petera Thomsona.

Peter Thomson

Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Kromě kyslíku nám dává i jídlo a živobytí. Pohlcuje většinu tepla zachyceného v systému Země a stabilizuje tak klima. Závisí na něm miliardy lidí i fauna a flóra. Zdraví oceánu je ale podlomené.

Rostoucí emise uhlíku způsobují acidifikaci a snižují tak jeho schopnost udržet život pod vodou i na souši. Dusí ho plastový odpad. Pokud bude zachován současný trend, více než polovina mořských druhů může do roku 2100 stát na pokraji vyhynutí. Řešení, jak obnovit zdraví oceánu existují, vyžadují ale aktivní zapojení všech, od politiků po každého jednotlivce.

Letos máme velkou šanci tyto negativní trendy zastavit a zvrátit. Rok 2022 je Mezinárodním rokem řemeslného rybolovu a akvakultury. V loňském roce byla zahájena Dekáda vědy pro udržitelný rozvoj oceánu a Dekáda OSN pro obnovu ekosystémů. Na klimatické konferenci COP26 v Glasgow bylo přijato rozhodnutí, že naplňování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) musí zohlednit i ochranu oceánu. Posiluje to naději, že bude dosaženo výrazného pokroku v řešení problému oteplování a okyselování oceánu. Výsledkem bude zlepšení jeho zdraví i posílení schopnosti zachycovat uhlík.

Šest důležitých mezinárodních setkání v průběhu letošního roku může změnit dosavadní kurz. V březnu se v  Nairobi sešlo Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA5). Státy se dohodly, že zahájí jednání o přijetí právně závazné globální úmluvy o ukončení znečištění plastem. V současné době se do světového oceánu dostává 11 milionů tun plastového odpadu ročně. Předpokládá se, že do roku 2030 se toto množství zdvojnásobí a do roku 2050 ztrojnásobí. Trend nehorázného znečišťování můžeme prostřednictvím navrhované smlouvy zastavit.

V polovině června se v Ženevě konala ministerská konference Světové obchodní organizace (WTO), na níž bylo po dvou desetiletích vyjednávání přijato důležité rozhodnutí o zákazu škodlivých dotací rybolovu. 20 až 30 miliard dolarů je každoročně vynakládáno z veřejných rozpočtů na podporu průmyslových rybářských flotil. Je to jedna z nejškodlivějších věcí, kterou pro ekosystém oceánu děláme. Nyní je důležité, aby se ratifikační proces neprotahoval a přijatá dohoda mohla vstoupit v platnost nejpozději do dvou let.

Třetí je mezivládní konference o biologické rozmanitosti v mořích mimo oblasti národní jurisdikce. Je to velká příležitost uzavřít pevnou a funkční smlouvu o správě volného moře. Pokud se členským státům podaří dosáhnout konsensu, může být smlouva ještě letos.

Za čtvrté, 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti slibuje přijetí nového cíle zahrnout do roku 2030 pod ochranu 30 % povrchu planety. Takové rozhodnutí by znamenalo zásadní změnu pro chráněné mořské oblasti, a tím i pro zdraví oceánu.

Již 27. června bude v Lisabonu zahájena Konference OSN o oceánu. Na ní představíme velký soubor inovativních a vědecky podložených řešení pro naplnění Cíle udržitelného rozvoje (SDG) č. 14, jímž je ochrana a udržitelné využívání zdrojů oceánu.

Posledním letošním důležitým setkáním pro oceán bude klimatický COP27 v listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Tam musí být naplněny již deklarované ambice a politická vůle k adaptaci a financování opatření na řešení klimatické změny. Jen tak se posuneme dál směrem k bezpečnosti, spravedlnosti a udržitelnosti světa.

Chceme-li letos zastavit zhoršování stavu světového oceánu, nesmíme promarnit jedinečné příležitosti, které nám nabízí souběh mezinárodních jednání o jeho ochraně. Je na nás všech, na státech, soukromém sektoru i na občanech, abychom na nový základ postavili náš vztah k přírodě. Musíme to udělat pro naše děti a jejich děti, aby mohly žít dobrý život, jaký si pro ně přejeme.

Autor je zmocněncem generálního tajemníka OSN pro ochranu světového oceánu

Více: Fakta a čísla o světovém oceánu

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni matky Země

Dnes je Mezinárodní den Země. Je to příležitost zamyslet se nad tím, jak se lidstvo chová k naší planetě. Pravdou je, že se o náš křehký domov staráme špatně.

Země čelí trojí planetární krizi. 1. Narušení klimatu. 2. Ztráta přírody a biologické rozmanitosti. 3. Znečištění a odpad. Tato trojí krize ohrožuje blahobyt a přežití milionů lidí na celém světě.

Základní kameny šťastného a zdravého života – čistá voda, čerstvý vzduch, stabilní a předvídatelné klima – jsou v rozkladu, což ohrožuje cíle udržitelného rozvoje. Stále ale máme naději. 

Před padesáti lety se svět sešel na Stockholmské konferenci. Byl to začátek globálního hnutí za životní prostředí. Od té doby vidíme, co dokážeme, když jednáme společně. Vyspravili jsme ozónovou díru. Rozšířili jsme ochranu divoké přírody a ekosystémů. Ukončili jsme používání olovnatých paliv a zabránili tak milionům předčasných úmrtí. A minulý měsíc jsme zahájili přelomové celosvětové úsilí o prevenci a ukončení znečištění plastem.

Dokázali jsme, že společně umíme zvládnout obrovské výzvy. Právo na zdravé životní prostředí získává na síle. Musíme ale udělat mnohem víc.  A mnohem rychleji. Zejména proto, abychom zabránili klimatické katastrofě.

Musíme udržet růst globální teploty co nejblíže k 1,5 stupni. K tomuto cíli ale máme daleko. Abychom to zvládli, musí vlády do roku 2030 snížit emise o 45 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Hlavní znečišťovatelé musí od letošního roku začít drasticky snižovat emise. Znamená to urychlit konec naší závislosti na fosilních palivech. A urychlit zavádění čistých obnovitelných energií.

Zároveň musíme rychle investovat do přizpůsobení se a odolnosti, zejména pro nejchudší a nejzranitelnější, kteří ke krizi přispěli nejméně.

Matku Zemi máme jen jednu. Musíme udělat všechno v našich silách, abychom ji ochránili.

António Gutteres, 22. dubna 2022

Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít.

Směřujeme rychle ke klimatické katastrofě. Velká města pod vodou, nebývalá vedra, silné bouře, nedostatek vody na mnoha místech, vyhynutí milionu druhů rostlin a živočichů. Není to fikce ani nadsázka.

To, co věda v této zprávě předvídá, bude výsledkem naší současné energetické politiky. Jsme na cestě ke globálnímu oteplení o více než dvojnásobek limitu 1,5 stupně, na kterém se státy dohodly v Paříži. Někteří lídři vlád a soukromých společností říkají jednu věc, ale dělají druhou. Jednoduše řečeno, lžou. A dopady budou katastrofální.

Žijeme v čase klimatické nouze. Klimatologové varují, že jsme již nebezpečně blízko bodům zvratu, které by mohly vést ke kaskádovým a nevratným klimatickým dopadům.

Vlády a korporace s vysokými emisemi jen nezavírají před problémem oči. Ještě přilévají olej do ohně. Dusí naši planetu kvůli vlastním zájmům a dlouhé historii investic do fosilních paliv, přestože existují levnější, obnovitelná řešení, která vytvářejí zelená pracovní místa, zajišťují energetickou bezpečnost i větší cenovou stabilitu.

Z COP26 v Glasgow jsme odjížděli s naivním optimismem, založeným na nových příslibech a závazcích. Ale hlavní problém, obrovský a rostoucí rozdíl mezi pro klimatické cíle nutným a reálným objemem emisí, byl téměř ignorován.

Věda mluví jasně. Abychom udrželi limit 1,5 stupně oteplení dohodnutý v Paříži živý, musíme v tomto desetiletí snížit globální emise o 45 procent. Současné klimatické závazky by ale znamenaly 14procentní nárůst. A většina hlavních znečišťovatelů ani nepodniká kroky potřebné ke splnění i těch nedostatečných slibů.

Klimatičtí aktivisté jsou někdy prezentováni jako nebezpeční radikálové. Skutečně nebezpečnými radikály jsou ale země, které zvyšují produkci fosilních paliv. Investice do nové fosilní infrastruktury je morální i ekonomické šílenství. Takové investice se brzy stanou uvízlými aktivy a pohromou v investičních portfoliích.

Nemusí to tak ale být.

Dnešní zpráva IPCC se zaměřuje na zmírňování klimatické změny, tedy snižování emisí. Stanovuje realizovatelné a finančně dostupné možnosti v každém sektoru, které udrží limit oteplení do 1,5 stupně při životě.

V první řadě musíme ztrojnásobit rychlost přechodu na obnovitelné zdroje energie. To předpokládá přesun investic a dotací z fosilních paliv do obnovitelných zdrojů. Ve většině případů jsou již obnovitelné zdroje mnohem levnější. Znamená to také, že vlády ukončí financování uhlí nejen v zahraničí, ale i doma. 

Znamená to vznik klimatických koalicí složených z rozvinutých států, multilaterálních rozvojových bank, soukromých finančních institucí a korporací podporujících velké rozvíjející se ekonomiky při realizaci těchto změn.

Znamená to chránit lesy a ekosystémy jako účinná klimatická řešení. Znamená to rychlý pokrok ve snižování emisí metanu.

A znamená to splnit závazky z Paříže i Glasgow.

Lídři musí vést. Ale svůj díl odpovědnosti má každý z nás. Máme dluh vůči mladým lidem, občanské společnosti a domorodým komunitám za to, že bijí na poplach a pohánějí lídry k odpovědnosti. Musíme stavět na jejich práci a podpořit vznik občanských hnutí zdola.

Žijete ve velkém městě, na venkově nebo v malém ostrovním státě? Investujete na akciových trzích? Záleží vám na spravedlnosti a budoucnosti našich dětí? Pak se obracím přímo na vás: Požadujte, aby byly obnovitelná energie zaváděny teď, rychle a ve velkém. Požadujte konec energie z uhlí. Požadujte konec všech dotací na fosilní paliva.

Dnešní zpráva IPCC přichází v době globálních turbulencí. Nerovnost ve světě je bezprecedentní. Zotavování po pandemii COVID-19 je skandálně nerovnoměrné. Roste inflace a válka na Ukrajině způsobuje raketový růst cen potravin a energií.

Zvyšující se produkce fosilních paliv ale situaci jen zhorší. Rozhodnutí, která nyní státy budou přijímat, buď podpoří závazek na 1,5 stupně, nebo ho zničí. Posun k obnovitelným zdrojům napraví současný globální energetický mix a přinese naději milionům lidí, na které už dnes změna klimatu tvrdě dopadá. Sliby a plány pro klima se musí proměnit v činy, a to hned. Je čas přestat spalovat naši planetu a začít investovat do obnovitelných energií, které jsou všude kolem nás.

António Guterres, New York, 4. dubna 2022

Kontakt: Michal Broža, [email protected], 

tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika

Klimatická konference OSN o změně klimatu v Glasgow (Konference stran (Conference of Parties, COP26)) svedla dohromady 120 světových lídrů a přes 40 tisíc registrovaných účastníků, včetně 22 274 delegátů zemí, které jsou stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), 14 124 pozorovatelů a 3 886 zástupců médií. Po dobu dvou týdnů byla pozornost světa upřena na všechny aspekty změny klimatu – vědu, řešení, politickou vůli jednat a jasné známky akce.

Výsledek konference COP26, tzv. Glasgowský klimatický pakt, je ovocem dvoutýdenních intenzivních vyjednávání mezi téměř dvěma stovkami států a tomu předcházejících formálních a neformálních vyjednávání po dobu dvou let od madridské konference (COP25). 

“Schválené texty jsou kompromisem,” zhodnotil výsledky jednání generální tajemník OSN António Guterres. “Reflektují zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě. Představují důležité kroky vpřed, ale kolektivní politická vůle bohužel nebyla schopna překonat některé hluboké rozpory.”

Míra snižování globálních emisí skleníkových plynů je stále daleko od toho, aby byla zachováno klima vhodné pro život. Také stále chybí podpora těm nejzranitelnějším státům, které jsou změnou klimatu zasažené. COP26 však položil nové základy k urychlení implementace Pařížské dohody prostřednictvím akcí, které mohou svět nasměrovat k udržitelnější nízkouhlíkové budoucnosti.

Čeho bylo dosaženo?

Uznání, že situace je opravdu vážná

Státy znovu potvrdily cíl Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a vyvinout úsilí na udržení oteplení do 1,5 °C. Státy navíc vyjádřily „obavy a krajní znepokojení nad tím, že lidská činnost už způsobila oteplení přibližně o 1,1 °C a jeho dopady jsou již patrné ve všech regionech světa. Uhlíkové rozpočty (množství uhlíku, které lze ještě vypustit do atmosféry při zachování stanovených teplotních limitů podle Pařížské dohody), jsou malé a rychle se vyčerpávají.” Státy uznaly, že dopady klimatické změny budou znatelně menší při oteplení o 1,5 °C ve srovnání s 2 °C.

Urychlení akce

Státy zdůraznily naléhavost akce do roku 2030, kdy se emise oxidu uhličitého musí snížit o 45 %, abychom do poloviny století mohli dosáhnout čisté nuly (koncentrace CO2 v atmosféře už nebude růst, pozn.). S odkazem na současné, nedostatečně ambiciózní klimatické závazky, které si státy samy dobrovolně stanovují (Nationaly Determined Contributions, NDCs), , vyzývá Glasgowský klimatický pakt všechny státy k předložení silnějších národních závazků a akčních plánů už příští rok, nikoli v původně plánovaném roce 2025 (Pařížská dohoda stanoví pětileté cykly zvyšování NDCs). Státy také vyzvaly UNFCCC k vypracování výroční souhrnné zprávy o NDCs, aby bylo možné posoudit míru slučitelnosti se závazky udržení teplotních limitů. 

Odklon od fosilních paliv

V asi nejdiskutovanějším rozhodování se státy v Glasgow dohodly na formulaci odklonu od výroby energie z uhlí a ukončení „neefektivních” dotací fosilních paliv, dvou klíčových otázek, které dosud ještě nikdy nebyly v rozhodnutích klimatických jednání OSN explicitně zmíněny, přestože uhlí, ropa a plyn jsou hlavními hybateli globálního oteplování. Mnoho států a nevládních organizací vyjádřilo nespokojenost nad tím, že použitý jazyk ohledně uhlí rychle oslaboval (od „ukončení“ k „odklonu“) a ve výsledku není dostatečně ambiciózní, jak by bylo potřeba.

Klimatické finance

Vyspělé státy přijely do Glasgow nepřipravené splnit dřívější slib poskytnout rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně na financování klimatických opatření. Glasgowský pakt nad tím vyjadřuje lítost, znovu tento závazek potvrzuje a naléhá na rozvinuté země, aby ho bezodkladně splnily. Ty v textu závěrečné zprávy vyjádřily přesvědčení, že cíl bude splněn v roce 2023.

Posílení adaptace

Glasgowský pakt požaduje zdvojnásobení finančních prostředků pro rozvojové státy na adaptaci na změnu klimatu a zvyšování odolnosti. Tato částka sice stále není tolik, kolik chudší země potřebují, ale výrazně by to přispělo k ochraně životů a živobytí. Dosud adaptace tvořily jen asi 25 procent všech klimatických financí, 75 procent je určeno na zelené technologie pro mitigaci (snižování emisí skleníkových plynů). V Glasgow byl také vytvořen pracovní program, který slouží k definování globálního cíle v oblasti adaptace. Ten určí společné potřeby a řešení klimatické krize, která již dopadá na mnoho států.

Dokončení “Paris rulebook”

Státy se dohodly na zbývajících otázkách tzv. Pařížských pravidel (Paris rulebook), provozních detailů praktické implementace Pařížské dohody. Mezi nimi jsou pravidla související s uhlíkovým trhem, které umožní státům potýkající se s plněním svých emisních cílů nakupovat emisní povolenky od států, které cíle překročily. Rovněž bylo dosaženo shody ohledně „Enhanced Transparency Framework” (ETF), tedy časového harmonogramu a formátu zpráv ohledně vývoje v jednotlivých zemích. Cílem ETF je poskytnout jistotu, že každý stát svým dílem přispívá k celosvětovému úsilí.

Zaostřeno na ztráty a poškození

S vědomím toho, že změna klimatu má stále silnější dopady na lidstvo, zejména pak v rozvojovém světě, se státy dohodly na posílení sítě „Santiago Network”. Zranitelné státy propojuje s poskytovateli technické pomoci, znalostí a zdrojů řešení klimatických rizik. Také byl spuštěn „Glasgowský dialog“, který je určen k jednáním o financování opatření na odvrácení, zmírňování a řešení ztrát a škod spojených s nepříznivými dopady klimatické změny.

Nové dohody a prohlášení

Kromě Glasgowské klimatické úmluvy došlo k mnoha dalším významným dohodám a prohlášením, které mohou mít zásadní dopad, pokud budou skutečně realizovány. Týká se to následujících oblastí: 

Lesy

137 států učinilo významný krok vpřed závazkem na zastavení odlesňování a degradace půdy do roku 2030. Závazek je podpořen 12 miliardami USD z veřejných a 7,2 miliardami USD ze soukromých zdrojů. Kromě toho se vedoucí představitelé více než 30 finančních institucí s globálními aktivy ve výši 8,7 bilionu USD zavázali eliminovat investice do činností spojených s odlesňováním.

Metan

103 států, včetně 15 hlavních producentů emisí, se přihlásilo k iniciativě “Global Methan Pledge”, jehož cílem je snížit emise metanu do roku 2030 o 30 procent ve srovnání s rokem 2020. Metan je jedním z nejsilnějších skleníkových plynů a odpovídá za třetinu současného oteplování v důsledku lidské činnosti.

Auta

Více než 30 států, šest hlavních výrobců automobilů a další aktéři, jako například města, si stanovily cíl přesměrovat výrobu do bezemisních automobilů a dodávek – do roku 2035 na předních trzích a do 2040 celosvětově. Tím urychlí dekarbonizaci silniční dopravy, která v současnosti tvoří přibližně 10 procent celosvětových emisí skleníkových plynů.

Uhlí

Jihoafrická republika, Spojené království, Spojené státy, Francie, Německo a Evropská unie oznámily projekt v hodnotě 8,5 miliard dolarů na příštích 3–5 let na podporu přechodu Jihoafrické republiky od uhlí na nízkouhlíkovou výrobu elektřiny. Ta je v této zemi nejnáročnější na emise CO2 na světě.

Soukromé finance

Soukromé finanční instituce a centrální banky oznámily přesměrování bilionů USD do bezemisní ekonomiky. Mezi ně patří “Glasgow Financial Alliance for Net Zero”, čítající více než 450 firem ze 45 států, které kontrolují aktiva ve výši 130 bilionů USD. Od svých členů tato aliance požaduje ambiciózní, na vědeckém poznání založené krátkodobé cíle.

Profesor Miroslav Trnka, vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) a profesor v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně, převzal 18. listopadu 2021 v Akademii věd České republiky v Praze Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2021. Organizátoři poprvé udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.

Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb současného světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.

Profesor Miroslav Trnka se věnuje výzkumu meteorologického a zemědělského sucha a dalších dopadů změny klimatu. Vede výzkumné týmy provozující portály intersucho.cz, klimatickazmena.cz, firerisk.cz a nejnověji agrorisk.cz. Portály jsou aktualizovány na každodenní bázi, poskytují zdarma cenné informace o klimatické změně široké veřejnosti a slouží jako systémy včasného varování pro zemědělce a další skupiny obyvatel ČR. Je autorem řady studií v prestižních mezinárodních časopisech jako Nature Climate Change nebo International Journal of Climatology. „Dlouhodobě se věnuje komunikaci bioklimatologie a problematiky změny klimatu v médiích a na veřejných fórech. Jeho zasvěcené komentáře umožnují čtenářům a posluchačům pochopit, že se globální změna týká každého z nás,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

O držiteli za rok 2021 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Více: www.cenazaklima.cz.

Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny Radim Tolasz (2019) a Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020).

Organizátoři letos poprvé udělili také čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho ekolog, vysokoškolský pedagog, publicista a bývalý politik, profesor Bedřich Moldan, zakladatel a současný zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, „za celoživotní úsilí o zlepšování kvality životního prostředí, přírody a vztahů lidí k přírodě i mezi sebou. Dále za dlouholeté úsilí o vyzdvižení problematiky změny klimatu v oblasti výzkumné a expertní, publicistické, politické i v oblasti občanské a pedagogické.“ 

Programem v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube.

Klimatická změna ve světě
Pandemie COVID-19 klimatickou změnu nezpomalila. Emise CO₂ se po krátkodobém poklesu rychle vrátily tam, kde byly a ani se neblíží k cílům na snižování. Pět let po přijetí Pařížské dohody je rozdíl mezi potřebnou a skutečnou úrovní emisí obrovský. Pro udržení hranice oteplení do 1,5 °C musí být o 32 GtCO₂ nižší, než jsou současné závazky států, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science^[2], kterou každoročně vydává OSN. „Pokud nedojde k rychlému a rozsáhlému snížení emisí, stane se udržení oteplení do 1,5 °C pouhou iluzí a pro lidstvo to bude mít katastrofické důsledky,“ říká v úvodu zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

„Dvouletá zkušenost s covidem ukazuje, jak důležitá je pro zvládání krizí komunikace a osvěta. Klimatická krize je ještě komplexnější než současná pandemie. Všichni víme, že se s klimatickým systémem něco významného děje, ale jen málokdo si uvědomuje, jak hlubokou transformací musíme projít. Touto cenou chceme přispět k rozvoji kritické klimatické diskuse o nástrahách a konkrétních řešeních,“ říká ke spolupráci s Učenou společností na projektu Cena za komunikaci změny klimatu vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. Předseda Učené společnosti České republiky Pavel Jungwirth dodává: „Jasně a srozumitelně komunikovat změnu klimatu s veřejností je společensky srovnatelně důležité se samotným studiem tohoto tématu. Podobně jako laureáti z předchozích dvou let je i profesor Trnka skvělým příkladem, jak kvalitně bádat a zároveň se o výsledky dělit s širokým publikem například prostřednictvím projektu Intersucho.“

---

^[1]Březovská Romana (AMO), Čadek Ondřej (MFF UK), Daniš Petr (vzdělávací centrum Tereza), Dlouhá Jana (COŽP UK), Doubravský Petr (FFF CZ), Gaillyová Yvonna (Institut Veronica), Chytrý Milan (PřF MU), Kvasničková Barbora (studentka, aktivistka), Marek Michal V. (CzechGlobe), Martínková Jitka (Klimakoalice), Mašková Martina (Český rozhlas), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu, 2. laureát Ceny), Sedláček Štěpán (Český rozhlas), Sklenička Petr (rektor ČZU), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Šrám Radim (KŽP AV ČR), Tolasz Radim (ČHMÚ, 1. laureát Ceny), Zamouřil Jakub (Czechsight), Zámyslický Pavel (MŽP).

^[2] United in Science, 2021. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP). https://bit.ly/3CkO56e

Klimatická krize je pro lidstvo stejně vážným ohrožením, jako pro počítačové systémy malware “Code Red”. Může způsobit kolaps. 

Konference v Glasgow COP26 je testem pro politické lídry světa. Jejich schopnost jednat – nebo nejednat – ukáže, jak vážně berou současný stav planetární nouze.

Varovné signály nelze přehlédnout: teploty se všude šplhají rekordně vysoko, biodiverzita zaznamenává rekordní úbytek, oceány se zahřívají. Růst teploty způsobí, že do konce století se velká území planety stanou mrtvými zónami.

Časopis Lancet nedávno popsal klimatickou změnu jako „hlavní téma pro zdraví lidí“. Klimatickou krizi bude doprovázet hladovění, respirační onemocnění, smrtící katastrofy a nové infekční choroby, které mohou být horší než COVID-19.

Přes všechny varovné signály se z nejnovějších zpráv OSN dozvídáme, že opatření na straně vlád nejsou dostačující. Nedávná oznámení o nových klimatických závazcích jsou důležitá, ale i s tím směřujeme k oteplení o víc než 2 stupně Celsia. Jsme tedy velmi vzdáleni hranici oteplení o 1,5 stupně, k níž se státy zavázaly Pařížskou dohodou. To je podle vědeckých výzkumů jediná cesta k udržitelnosti. 

A je stále dosažitelná. Pokud snížíme do roku 2030 emise o 45 % oproti 2010. Pokud dosáhneme do roku 2050 uhlíkové neutrality. A pokud lídři států přijedou do Glasgow s dostatečnými závazky pro rok 2030.

Důležité budou především ty od států G20. Nyní již není čas na jemný diplomatický jazyk. Pokud se vlády – a zejména G20 – nepostaví do čela společného úsilí, směřujeme k velkému utrpení lidí.

To, že starý a na fosilních palivech založený model rozvoje je rozsudkem smrti pro ekonomiku i pro planetu, si ale musí uvědomit všechny vlády. Musíme dekarbonizovat teď, a to ve všech sektorech. Je nutné přesměrovat veškerou podporu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům a zdanit emise, nikoli lidi. Je nutné stanovit cenu za uhlík a získané prostředky přesměrovat do budování odolné infrastruktury a pracovních příležitostí.

Musíme odstavit uhlí. Ve státech OECD do roku 2030 a ve všech ostatních do 2040. Stále víc vlád se zavazuje zastavit financování uhlí. Finance soukromého sektoru se musí otočit stejným směrem, a to co nejrychleji.

Lidé pochopitelně očekávají, že jejich vlády budou určovat směr. Za společnou budoucnost ale odpovídáme všichni. Soukromý sektor musí snížit klimatickou zátěž a plně přizpůsobit své podnikání a finanční toky. Už žádné výmluvy, už žádný greenwashing. Investoři musí udělat to samé. 

Jednotlivci všude na světě se musí začít lépe a zodpovědněji rozhodovat o tom co jí, co nakupují, jak cestují apod. A mladí lidé a klimatičtí aktivisté musí pokračovat v tom, co dělají: vyžadovat po vládách akci a odpovědnost.

Potřebujeme také uvést v život globální solidaritu a pomáhat všem státům vydat se správným směrem. Rozvojové státy se potýkají s dluhy a nedostatkem likvidity. Potřebují podporu. Rozvojové banky musí posílit klimatická portfolia a úsilí na pomoc státům na cestě k uhlíkové neutralitě. Rozvinutý svět musí bezodkladně naplnit závazek na poskytnutí nejméně 100 miliard USD ročně na klimatickou akci v rozvojových státech. Donoři a rozvojové banky musí alokovat nejméně polovinu klimatických financí na adaptace a zvyšování odolnosti.

OSN vznikla před 76 lety s cílem zajistit společnou akci proti největším hrozbám lidstva. Dosud jsme se ale nepotýkali s tak rozsáhlou krizí, která – pokud se jí společně nepostavíme – ohrožuje nás samotné i budoucí generace.

Je jen jedna cesta vpřed. Udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia. Lídři států k tomu v Glasgow musí přispět. Jinak už bude pozdě.

Autorem článku je António Guterres, generální tajemník OSN.

Článek byl publikován ve světových médiích, v České republice byl otištěn v Lidových novinách dne 1.11.2021.