Štítek: Změna klimatu

V budově Akademie věd České republiky bude 27. října předána Cena za komunikaci globální změny klimatu 2020. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli/ce rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. 

Učená společnost ocení laureáta/tku peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předá symbolicky sazenice stromů i s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny stromy dva a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny bude následovat panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové. Pozvání přijali: rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; první laureát Ceny za komunikaci změny klimatu, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz; a čerstvě oceněný/á laureát/ka za rok 2020. Moderátorkou diskuse bude Kateřina Poláková z České televize.

Panelová diskuse se koná 27. října 2020 od 16 do 18 hod. v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1.

Akce bude přenášena on-line, sledovat ji můžete na YouTube. Účast novinářů je vítána. Na YouTube kanálu Učené společnosti ČR a Informačního centra OSN v Praze bude poté k dispozici i záznam.

Více informací: www.cenazaklima.cz

Kontakt:
Pavel Jungwirth, [email protected], 739 002 228
Michal Broža, [email protected], 724 020 611

---

^[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

António Guterres

Dnes je Den Země, ale veškerá pozornost je upřena na pandemii COVID-19, která je největší zkouškou světa od 2. světové války. Teď musíme hlavně spolupracovat, abychom dokázali zachraňovat životy a tlumit sociální a ekonomické dopady krize. 

Čelíme ale další hluboké krizi: zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Dochází k prudkému úbytku biodiverzity. Klimatická krize se blíží k bodu, kdy už nebude návratu k normálu.

Musíme proto jednat a musíme jednat rozhodně. Abychom ochránili planetu před koronavirem i před existenciální hrozbou klimatického rozvratu. To, co se děje teď, je vážným varováním.

Je nutné proměnit starost o ekonomickou obnovu ve skutečnou příležitost dělat ty správné věci pro budoucnost. Navrhuji šest klimatických opatření, která by měla zarámovat nadcházející období obnovy.

Těchto šest principů tvoří základ pro obnovu. Skleníkové plyny, podobně jako viry, neberou ohledy na hranice států. Využijme příležitosti, kterou nám skýtá Den Země, a požadujme společně odolnou budoucnost pro lidi i pro planetu.

Generální tajemník OSN podpořil rozhodnutí Velké Británie a UNFCCC odložit klimatickou konferenci COP26, která se měla konat v listopadu v Glasgow. Svět se nyní potýká s koronavirovou krizí. Na světě jsou stovky tisíc nemocných COVID-19 a přibývá obětí . Prioritou je eliminovat virus a chránit lidské životy.

Státy nyní přijímají opatření na zotavení ekonomik z koronavirové krize, proto je nutné pokračovat v posilování klimatických ambicí i samotné klimatické akce. Vědecké poznání o klimatu se nezměnilo, emise jsou rekordně vysoké a jejich dopad na měnící se klima sílí. Pocítíme to zejména v socioekonomické oblasti, kterou teď již navíc vyčerpává současná pandemie.

Koronavirová krize posiluje význam vědy a dat pro rozhodovací procesy a vytváření politik. Věda ukazuje, že lidské chování mění regulační schopnost planety, což má vliv na naše životy a živobytí – od zdraví až po světovou ekonomiku. Probíhající závážná lidská krize ukazuje, jak zranitelné naše společnosti a ekonomiky vůči existenčním hrozbám jsou.

Státy musí spolupracovat na ochraně zdraví lidí. Planeta je velkém ohrožení. Pro přechod k udržitelné a nízkouhlíkové ekonomice a udržení oteplení do 1,5 °C je zapotřebí zejména solidarita a politická ambice.

Generální tajemník bude pokračovat v úzké spolupráci s premiérem Johnsonem, členskými státy, veřejností, mladými lidmi i soukromým sektorem s cílem vyjít z této globální krize posíleni.

New York, 1. dubna 2020

Foto v záhlaví: UNEP/Allan Castaneda

Dnes v Madridu začíná konference COP25, výroční zasedání 197 stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Konference plní dozorčí roli nad dodržováním UNFCCC a nově také nad naplňováním emisních závazků států podle Pařížské dohody. Součástí tohoto mechanismu je 193 členských států OSN, dále Palestina, ostrov Niue, Cookovy ostrovy a Evropská unie.

Proč je konference (Conference of Parties, COP25) důležitá?

• UNFCCC z roku 1992 neobsahuje závazné limity pro emise skleníkových plynů v jednotlivých státech;
• Pařížská dohoda, která se na UNFCCC váže, takové závazky stanoví, včetně závazku na udržení globálního oteplení co nejblíže k 1,5 °C oproti roku 1850 a posílení financování klimatické akce;
• COP25 je poslední konferencí stran UNFCCC před rokem 2020, kdy podle Pařížské dohody státy musí předložit nové závazky na snižování emisí. Důležitým bodem jednání v Madridu bude i zajištění dostatečného financování klimatické akce;
• V současné době státy nedělají dost pro splnění těchto společných klimatických cílů: snížit emise o 45 % do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet oteplení do 1,5 °C do konce století.

António Guterres

V předvečer zářijového klimatického summitu OSN vzkázaly miliony mladých lidí po celém světě politickým představitelům: „Selháváte“. Mají pravdu. Globální emise rostou. Teploty rostou. Dopady na oceány, lesy, projevy počasí, biodiverzitu, produkci potravin, vodu, pracovní místa a v neposlední řadě i na životy, jsou hrozivé už dnes. A podle všeho to bude ještě horší.

Vědci mluví jednoznačně. Ale na mnoha místech planety lidé nepotřebují tabulky a grafy, aby pochopili klimatickou krizi. Stačí jim podívat se ven z okna. Klimatický chaos se odehrává v reálném čase v Kalifornii, Karibiku, v Africe, Arktidě a řadě dalších míst. Nejvíc důsledky klimatické krize pociťují ti, kteří k ní přispěli nejméně. Na vlastní oči jsem viděl následky cyklónu v Mozambiku, hurikánu na Bahamách i rostoucí hladiny moře v Jižním Pacifiku.

Od slov k činům

Svolal jsem summit pro klimatickou akci, který má sloužit jako odrazový můstek pro přijetí nových emisních závazků v roce 2020 podle Pařížské dohody. Aktivně se k tomu přihlásila řada lídrů států a sektorů. Vznikla široká koalice – složená nejen ze zástupců vlád a mladé generace, ale i byznysu, municipalit, investorů a občanského sektoru – pro další postup směrem, který svět tak zoufale potřebuje k odvrácení klimatické katastrofy.

Víc než 70 států se zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ačkoli největší producenti emisí mezi nimi nejsou. K stejnému se zavázalo i víc než sto měst, včetně několika největších. Nejméně 70 států oznámilo, že do roku 2020 výrazně posílí národní závazky podle Pařížské dohody. Malé ostrovní státy se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a přejít plně na obnovitelnou energii do roku 2030.

Řada zemí, např. Pákistán, Guatemala, Kolumbie, Nigérie, Nový Zéland nebo Barbados, oznámily výsadbu dohromady celkem 11 miliard stromů. Víc než 100 vrcholných představitelů soukromého sektoru oznámilo přechod na zelenou ekonomiku.

Skupina největších světových vlastníků aktiv – odpovídající za investice přesahující 2 biliony dolarů – oznámila, že do roku 2050 bude jejich portfolio výhradně uhlíkově neutrální. Tomu předcházelo prohlášení manažerů, jejichž firmy operují s téměř polovinou světového investičního kapitálu ve výši 34 bilionů USD, v němž vyzvali politické představitele států, aby stanovili smysluplnou cenu za vypouštění uhlíku a na celém světě odstoupili od dotací fosilních paliv a uhelných elektráren.

Mezinárodní finanční klub pro rozvoj (The International Development Finance Club) oznámil, že do roku 2025 vytvoří fond v hodnotě 1 bilionu dolarů na podporu výroby čisté energie v nejméně rozvinutých státech světa. Třetina globálního bankovního sektoru se zavázala nasměrovat svůj byznys tak, aby byl v souladu s cíli Pařížské dohody a Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Na summitu bylo dále prezentováno jak města a globální sektory průmyslu, jako například lodní doprava, mohou dosáhnout významných redukcí emisí. Prostor dostaly i iniciativy na ochranu lesů a vodních zdrojů.

Vše zmíněné je významné. Ale nestačí to.

Dlouhá cesta před námi

Summit byl od samého počátku koncipován tak, aby popostrčil svět a podnítil akci na všech úrovních. Stal se také globálním jevištěm pro prezentaci tvrdé reality a upřel světla na ty, kteří se rozhodli konat i na ty, kteří tak ještě neučinili. Popírači ani velcí producenti emisí se již nemají kde a za koho se schovat.

Budu pokračovat v tlaku na všechny, aby dělali daleko víc doma a přesedlali na společná zelená řešení všude na světě. Planeta vyžaduje akci skutečně planetárního rozměru. Těžko toho lze dosáhnout přes noc. A nelze to realizovat bez těch, kteří ke klimatické krizi přispívají nejvíc.

Pokud se svět chce vyhnout čelní srážce s klimatickým útesem, musíme plně následovat vědecké poznání a snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet růst globální teploty do 1,5 stupně Celsia do konce století. Jen tak můžeme zabezpečit budoucnost našeho světa.

Na uhlí zůstává závislých mnoho zemí, ačkoli již dnes existují levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme výrazný pokrok ohledně stanovení ceny za uhlík, musíme zajistit, aby v roce 2020 již nebyly otevřeny žádné nové uhelné elektrárny a zastavit přísun bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků do umírajícího fosilního průmyslu, který dodává sílu hurikánům, šíření tropických nemocí i konfliktům.

Rozvinuté státy musí zároveň splnit své dřívější závazky – do roku 2020 vytvořit fond ve výši 100 miliard dolarů ročně z veřejných i soukromých zdrojů – na financování opatření na zmírňování a adaptace na změnu klimatu v rozvojových státech.

Osobně se přesvědčím, že závazky, které státy, soukromý sektor a municipality učinily, jsou skutečně realizovány. První příležitostí bude klimatická konference OSN v Santiagu de Chile. OSN realizaci závazků plně podpoří.

Změna klimatu je nejdůležitější téma doby. Věda nám jasně říká, že současná trajektorie nás dovede k oteplení o 3 stupně Celsia na konci století. Já se toho nedožiji, ale mé vnučky ano. Nechci být a nebudu spoluviníkem ničení jejich jediného domova.

Mladí lidé, OSN a rostoucí počet lídrů z byznysu, finančního sektoru, vlád i občanské společnosti bijí na poplach a jednají. Ke konečnému úspěchu je nutné, aby se přidalo mnoho dalších. Čeká nás dlouhá cesta. Už jsme na ní ale nastoupili.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích, v České republice ho publikovaly Lidové noviny a Deník Referendum.

Vystoupení vedoucího Informačního centra OSN v Praze Michala Broži na prostestní stávce studentů z Hnutí Fridays for Future na Staroměstském náměstí v Praze.

Dobrý den. Ahoj! Je vás tady opravdu hodně! A věřím že i v dalších městech po celém světě! Je to znamení, že studenti a mnoho dalších lidí stojí za klimatickou akcí.

V OSN v New Yorku bude v pondělí summit Akce pro klima. Jeho výsledek bude důležitý pro každého z nás – ať už jste v Česku, Slovensku, Francii, Chile, Vietnamu nebo Austrálii. Klimatickou krizi nevyřešíme v jednom městě, v jednom státě nebo regionu světa. To nejsložitější je, že se týká úplně všech a úplně všichni to musíme řešit. 

Šéf Spojených národů António Guterres už před summitem vyzval všechny státy: přijeďte s konkrétními plány na snižování emisí, ne jenom s proslovy. Zvažte zdanit uhlík namísto platů lidí. Zastavte k roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. A zastavte veškeré dotace na fosilní paliva. Tyto dotace přesahují 6 % světového HDP!

Pařížská dohoda je vizionářský dokument, který má potenciál udržet nás v bezpečných vodách oteplení do 2 stupňů Celsia a méně. Ale bez reálných opatření nemá význam.

Je to doslova závod s časem. Závod, který můžeme a musíme vyhrát! Přestaňme se přít, zda se klimatická změna vůbec děje, 2. zda na to má vliv člověk, nebo 3. zda hoří svět nebo ještě nehoří. 

Nasaďme všichni své síly a znalosti, ať si jednou můžeme říct, že lidstvo dokázalo zvládnout ozónovou díru, a nakonec zvládlo ještě náročnější a komplexnější problém, jímž změna klimatu beze sporu je. Systémové změny, které jsou potřeba, jsou věcí politiků, měst a obcí, velkého i malého byznysu, a také nás, občanů a voličů.

Přestaňme se strašit a radši hledejme co nejúčinnější způsoby, jak odvrátit největší rizika změny drastickým snížením emisí až na nulu během pouhých tří dekád.

Zastavme kácení a odumírání lesů. A vraťme les všude tam, kde má nebo může být. Živá příroda je náš spojenec. 

Můžeme to zvládnout. Největším nebezpečím je ale víra, že to vyřeší někdo jiný. Nevyřeší.

A nezapomeňte, my všichni jsme jeden tým! Děkuji.

V předvečer summitu OSN pro klimatickou akci byla dnes v Praze udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ).

 „Dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Píše pravidelný blog, vystupuje v médiích i na veřejných fórech, komunikuje na sociálních sítích o příčinách i možných dopadech změny klimatu, jednoduchým jazykem vysvětluje složité klimatické jevy i např. činnost Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Veřejně sděluje své postoje k možným řešením v oblasti adaptací a snižování emisí. Jako zástupce ČR v IPCC sehrává důležitou roli při prezentaci zpráv tohoto mezinárodního vědeckého panelu české veřejnosti. Svými aktivitami na poli osvěty je příkladem vědce, který chápe souvztažnost mezi vědou, politikou a veřejným životem,“ píše se ve zdůvodnění ocenění.

O držiteli ocenění rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou^[*]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Iniciátorem projektu je Informační centrum OSN v Praze.

Cenu Radimovi Tolaszovi předala Anna Šulc, v současnosti jedna z nejúspěšnějších osobností na českých sociálních sítích.

Transformovat energetiku, dopravu, průmysl i zemědělství

Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Generální tajemník OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným ovzduším. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, uvádí OSN v podkladech k summitu.  

Generální tajemník Guterres v souvislosti se summitem vyzval všechny státy, aby se zaměřily na čtyři prvotní oblasti transformace: 

1. Přesunout daňovou zátěž z platů lidí na uhlíkové emise;
2. Zastavit dotace fosilních paliv;
3. Do roku 2020 ukončit výstavbu nových uhelných elektráren;
4. Rozvíjet zelenou ekonomiku namísto šedé.

### 

Radim Tolasz, klimatolog, laureát ocenění: „Svět dnes diskutuje o tom, jak snížit emise, abychom pomohli klimatu. V Česku diskutujeme, jestli vůbec se otepluje a pokud ano, jestli je možné z toho vinit člověka a pokud ano, tak jestli je člověk zodpovědný za 30, 50, nebo 90 %. Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě. Investice do technologií, vědy a výzkumu, vzdělávání a zdraví lidí se přece musí v dlouhodobém horizontu vyplatit i ekonomicky. A je věcí ekonomů, aby k tomu směřovali a politiky o tom přesvědčili.“

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR, iniciátor projektu: „Změna klimatu je nejvážnější téma doby. Má potenciál ohrozit naši existenci. Soustředit se proto musíme na urgentní řešení. Ta existují, ale vyžadují hluboké změny, které musí začít hned teď. Ocenění za komunikaci změny klimatu chce přispět k odblokování současného narativu ‚jestli vůbec a proč se klima mění‘ k ‚jak zajistit klimaticky bezpečnou budoucnost, jaká řešení prosadit a realizovat‘.“

Pavel Jungwirth: „Atmosférická věda má za sebou dva nesporné úspěchy s pozitivními důsledky pro celé lidstvo. V sedmdesátých letech vědci upozornili na nebezpečný mechanismus ničení stratosférického ozónu průmyslově vyráběnými freony. Už v následujícím desetiletí přišel Montreálský protokol s celosvětovým zákazem výroby a prodeje freonů a dnes se ozónová díra začíná pomalu hojit. Stejně tak vědecké poznatky o mechanismu znečištění atmosféry v našich zeměpisných šířkách (tzv. Londýnský smog) a v subtropech („Losangeleský smog“) přiměly postupně politiky k akcím, které v posledu vedly k dramatickému vyčištění atmosféry velkých městských aglomerací. Nyní stojíme před ještě náročnější celoplanetární výzvou udržet změnu klimatu v přijatelných mezích, pro kterou je třeba spojit vědeckou práci s iniciativami občanské společnosti, aby došlo k rozhodné politické akci.“

Barbora Kvasničková, mládežnická delegátka ČR při OSN: „My mladí neusilujeme o generační vzpouru; ve vlastním zájmu chceme zajistit klimaticky stabilní budoucnost. Když nám to současný systémový stav neumožňuje, musíme se ozvat. Klimatický summit v New Yorku by měl naše snažení ještě zesílit. Máme skvělou příležitost postavit se výzvě, jaká tu ještě nebyla. Do řešení musíme mít možnost zapojit se všichni bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo finanční situaci.“

Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: „Upřímně gratuluji panu Tolaszovi k získání ocenění. Odborníci na klimatickou změnu, jako pan Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu. Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti. Jsem nesmírně rád, že ocenění získává právě Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ. Prakticky každý den je v kontaktu s veřejností i zástupci médií. Mezi jeho vzácné vlastnosti patří to, že svou řeč dokáže přizpůsobit jakémukoliv publiku, ať už jde o laiky nebo mezinárodní plénum odborníků. Vážím si jeho práce a doufám, že mu jeho práce bude v budoucnu přinášet spoustu radosti.“

Lucie Smolková, koordinátorka Fridays For Future v Brně, držitelka tzv. zelené jízdenky na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku (21. září): „Je skvělé, že na summit OSN jsou přizvaní i mladí z celého světa. Jsem zvědavá na studenty třeba ze střední Afriky, Jižní Ameriky nebo ostrovních států. Pro ně jsou dopady změny klimatu denní starostí. Setkání bude vzájemně obohacující a pomůže nám porozumět problémům v širších souvislostech. A až jednou bude tíže řízení světa na bedrech naší generace, dokážeme na toto pamatovat a hledat efektivní řešení společně.“

Kontakt: Michal Broža, [email protected], tel. +420 724 020 611

---

^[*]Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Miroslav Havránek (Cenia), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Soňa Jonášová (INCIEN), Pavel Jungwirth (Akademie věd České republiky), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Michaela Klakurová (Studio Družina), Jan Krajhanzl (Masarykova univerzita), Barbora Kvasničková (mládežnická delegátka České republiky při OSN), Martina Mašková (Český rozhlas), Anna Mezgerová (studentka, Fridays for Future), Taťána Míková (Česká televize), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Mark Rieder (Český hydrometeorologický ústav), Libor Stejskal (Univerzita Karlova), Klára Sutlovičová (Fórum rozvojové spolupráce), Michal Broža (Informační centrum OSN).

Globální emise jsou rekordní a zatím nevykazují tendenci k poklesu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Dopady klimatické změny můžeme pozorovat všude na světě. Jde o nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a ohrožení musíme ale vidět i řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné zprávy New Climate Economy Report může klimatická akce v porovnání s „business as usual“ v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o nutnou, ale i výhodnou investici.

Nejnovější analýzy ukazují, že rozhodnou akcí lze snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a ještě lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Máme Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Zatím je změna klimatu rychlejší než schopnost lidstva adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050.

Byznys stojí na naší straně. Akcelerace klimatických řešení může posílit ekonomiku, vytvořit nové pracovní příležitosti a současně snížit znečištění ovzduší, zlepšit ochranu ekosystému a biodiverzity a vůbec celé oblasti životního prostředí.

Nové technologie již dokáží generovat energii při nižších nákladech než fosilní ekonomika. Slunce a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími velkými zdroji energie prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Musíme ale uvést do pohybu další radikální změny.

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším chytrým klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným vzduchem. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, aby transformace byla spravedlivá, inkluzivní a zisková.

Na summit do New Yorku nemíří jen političtí představitelé států, ale i zástupci soukromého byznysu, nevládních organizací, místních samospráv a mezinárodních organizací, aby společně vypracovali plán opatření v šesti hlavních oblastech:

1. globální transformace od fosilních zdrojů k obnovitelné energetice a zvýšení energetické účinnosti;
2. udržitelná a odolná infrastruktura a města;
3. udržitelné zemědělství;
4. udržitelný management lesů a oceánů;
5. odolnost a adaptace na dopady změny klimatu;
6. financování a investice do bezuhlíkové ekonomiky.

Milionu druhů hrozí vyhynutí. Varování přinesla zpráva Mezivládní vědecké platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby IPBES (obdoba klimatického IPCC).
„Honbu za penězi musíme nahradit honbou za přežití přírody,“ uvedl na tiskovém briefingu v Informačním centru OSN v Praze v návaznosti na zprávu jeden z jejích spoluautorů prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Mimo jiné uvedl, že světová míra vymírání je nyní až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let, a že tyto ztráty jsou přímým důsledkem lidské činnosti. Zpráva je výsledkem práce 145 vedoucích a 310 přispívajících vědců čerpajících z desítek tisíc odborných článků a vlastního výzkumu.

Prof. Kindlman se ve své přednášce zaměřil nejen na globální aspekty úbytku biodiverzity, ale i na specifika v Česku, včetně významu ochrany přírody v národních parcích a boje proti kůrovci. Oproti rozšířené interpretaci zdůraznil, že sucho v lesích nepanuje kvůli kůrovci, ale naopak, že sucho má za následek zvýšení jeho výskytu, protože významně oslabuje stromy a jejich schopnost se bránit.

„Kůrovec nezpůsobil sucho, sucho způsobilo kůrovce. (…) Mezi ním a stromem panuje neustálý boj. Kůrovec láká feromony další jedince, aby jich na strom bylo více. Strom kůrovce zalije pryskyřicí – pokud jí má dostatek. V suchu jí však dostatek nemá,“ řekl Kindlmann.

Nastínil tak přímou vztažnost mezi globálními klimatickými trendy a lokálními dopady na českou krajinu a život v ní. Za možný způsob boje proti kůrovci pak označil výsadbu smíšených lesů, které jsou vůči kůrovci odolnější, a smysluplné a promyšlené kácení, kterým lze gradaci kůrovcové nákazy zpomalit.

Mezi dalšími příčinami hromadného vymírání druhů uvedl rostoucí množství odpadů a mizení tzv. přirozených stanovišť, tedy oblastí, kde biologická společenstva existují ve složení odpovídajícím situaci neovlivněné člověkem. Taková území se v České republice nacházejí zejména v 1. zóně Národního parku Šumava. K jejich ztrátám dochází již od středověku, navýšení ztrátovosti však lze vypozorovat v období po roce 1948, kdy v tehdejším Československu docházelo ke scelování lánů, mizení remízků a mezí (Kindlmann).

Za účelem ochrany takových území se v současné době připravuje pokročilá zonace národního parku, která by ho rozdělila na oblasti s různými stupni povolené lidské činnosti. I přes příznivost takových opatření však zůstává na 32 cenných lokalit, které do 1. zóny NP nebyly navrženy. Za příklad prof. Kindlmann uvedl slatě u Horské Kvildy či louky na Zhůří.

Program OSN pro životní prostředí UN Environment v březnu vydal zprávu GEO6, která se se zprávou IPBES shoduje v otázce stabilizace rozkolísaného světového ekosystému. Řešení existují, nicméně si vyžádají transformativní snahy sociální, ekonomické i politické ze strany jak vlád, tak jednotlivců, jejich ochoty a přístupu k dosavadnímu modelu života na Zemi. Horské slatě, ochrana jejich jedinečných zvířecích druhů a obrana národních parků před kůrovcem se tak stávají lokálními aspekty globálních změn, jejichž průběh držíme kolektivně ve svých rukách.