Skip to main content

Štítek: Změna klimatu

#ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí jsou hlavním zdrojem výživy a stovkám milionů dávají práci a výdělek. Na zdravém oceánu přímo závisí významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod. A oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu oxidu uhličitého, který vyprodukujeme.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme významně přispět k jejich zdraví a udržitelnosti tím, že změníme některé zlozvyky. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. V oceánu za rok skončí asi osm milionů tun plastového odpadu. To je jako kdyby každou minutu vyklopilo nákladní auto do moře plný náklad plastů.

Konference o oceánu, která se koná od 5. do 9. června v sídle OSN v New Yorku, je historicky první tak rozsáhlou akcí OSN na toto téma a je příležitostí k přijetí konkrétních opatření proti poškozování oceánů a moří.

V jakém stavu je současný oceán? Jaké je jeho znečištění, proč se snižuje biodiverzita v mořích, jaký dopad má na oceán probíhající změna klimatu a jaký činnost nás, lidí? Připravili jsme pro vás základní přehled o současném stavu oceánu:

  1. Lidé a oceán
  2. Oceán a změna klimatu
  3. Znečištění moří
  4. Biodiverzita moří

Proč potřebujeme konferenci o oceánu a proč bychom se o téma měli zajímat?

Ve dnech 5. až 9. června 2017 se v sídle OSN v New Yorku koná první globální konference o oceánu. Připravili jsme pro vás stručný přehled základních otázek a odpovědí týkajících se letošní největší akce, kterou Organizace spojených národů na mezivládní úrovni organizuje.

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu. Významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod, jsou přímo závislé na zdraví oceánů. A oceány jsou i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodávají nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme hrát významnou roli při zajištění jejich zdraví a udržitelnosti. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. To ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil.

Konference o oceánu je historicky první velkou konferencí OSN na toto téma a představuje významnou příležitost přijmout zásadní opatření k odvrácení nevratného poškození oceánů a moří.

1. Proč je ochrana oceánů ve světě ohrožovaném konflikty, terorismem a ekonomickou stagnací tak naléhavá?

Činnost lidí má na oceány značný dopad. Ovlivňuje vše od životaschopnosti mořského prostředí až po kvalitu a teplotu vody, zdraví ekosystému a dostupnost mořských plodů, které jsou hlavním zdrojem bílkovin pro značnou část populace. Problémy oceánů se tak stávají i problémem nás, lidí. Naše zdraví, prosperita i stabilní klima závisí na zdravém oceánu.

2. Proč je to Konference o oceánu? Není oceánů pět?

Existuje pouze jeden světový oceán, obrovská vodní plocha, která pokrývá víc než 70 % Země. Voda proudí a mísí se po celém světě. Znečištění na jednom místě se tak může projevit kdekoli jinde. Oceány, které označujeme jako Severní ledový, Tichý, Atlantský, Indický a Jižní oceán bychom měli spíše nazývat oceánskými regiony. A ty dále můžeme rozdělit do mnoha podoblastí, tedy moří. Několik konferencí o oceánech se již konalo. Čím je tato tak důležitá?

Zvýšil se zájem problémy moří a oceánů řešit. Teď je ta správná chvíle podniknout praktické kroky a tato konference je vůbec prvním setkáním států pod záštitou OSN pro dosažení jednoho z cílů udržitelného rozvoje (SDG 14), který se týká globální ochrany oceánů v letech 2015-2030. OSN tak vnáší do tématu globální rozměr

3. Čeho má konference dosáhnout?

Jde o první krok k zastavení poškozování oceánů. Na konferenci se sejdou téměř všichni, kdo mají zájem na jejich záchraně, včetně vlád států, OSN a jiných mezivládních organizací. Zastoupeny budou také mezinárodní finanční instituce, nevládní organizace, akademické instituce, vědecká obec isoukromý sektor. Konference je určena ke zvýšení povědomí o situaci oceánů i k hladání řešení.

4. Očekávají se konkrétní výsledky nebo dohody?

Očekávají se tři hlavní výsledky. 1. Členské státy OSN mají konsensuálně schválit tzv. Výzvu k akci. Bude to stručné a konkrétní prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu.

Konference se ale nezabývá jen tím, co mohou udělat vlády. Jde také o to, jak může k ochraně oceánů přispět každý z nás.Během přípravného zasedání v únoru 2017 zahájila OSN proces online registrace dobrovolných závazků pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, který se týká ochrany oceánů a moří. Tyto závazky jsou iniciativou jednotlivců nebo skupin (vlády, organizace OSN, finanční instituce, občanské společnosti, akademických a výzkumných institucí a soukromého sektoru). Přehled těchto iniciativ bude součástí závěrečné zprávy konference.

Do zprávy z konference budou zahrnuty i výsledky partnerských dialogů. Jejich cílem bude posilování spolupráce a uplatňování existujících úspěšných iniciativ.

5. Ve kterých oblastech je nutné dosáhnout výrazného zlepšení?

Řadu konkrétních kroků lze podniknout už teď. Třeba tím, že budeme předcházet znečištění moří a odstraňovat jeho následky – například narůstající ostrovy plastového odpadu, které plují v oceánu.To znamená, že je potřeba významně redukovat odpad z pevniny, který tvoří 80 % odpadu v oceánech. Mělo by také dojít ke snížení odpadu ze zemědělské produkce, který také často končí v oceánu.

Je nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Musíme podniknout kroky k udržitelnému využívání a ochraně mořských a pobřežních ekosystémů. Nezbytná je implementace Pařížské dohody o ochraně klimatu: tzn. výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech a přijmout opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří. Více

6. Jaký dopad má změna klimatu na oceány?

Vlivem změny klimatu stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například na korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na změny migračních pohybů mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou). Oceány navíc pohlcují stále větší množství CO2, což vede k jejich okyselování. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a vápnitého planktonu, tedy základu velké části mořského potravinového řetězce.

7. Jak moc jsou oceány znečištěné?

Každý rok skončí v oceánu více než 8 milonů tun plastu.Škody, které tím vznikají na ekonomice i ekosystémech dosahují nejméně 8 miliard amerických dolarů. Podle odhadů zabije plastový odpad ročně 1 milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v našem ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů.

Musíme začít konat hned, a to pomocí dobrých politik, recyklace i zodpovědnější spotřebou. Pokud se ale lidstvo bude dál chovat stejně jako nyní, bude do roku 2050 v oceánech více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 procent mořských ptáků.

8. Může recyklace opravdu výrazně snížit znečištění oceánů?

Ano. Vzhledem k tomu, že 60 až 90 procent odpadu v mořích tvoří nejrůznější polymery plastů, je jedním z hlavních řešení podstatně redukovaná spotřeba plastů. Měli bychom se proto snažit plasty používat opakovaně a recyklovat je, namísto jednorázového použití.

Z nedávno zveřejněných odhadů vyprodukoval svět v roce 2015 kolem 322 milionů tun plastů a z toho 8 tun skončilo v ocánech. Recyklace je jedním z hlavních způsobů, jímž může každý z nás přispět k řešení tohoto problému. Nezůstávejte u vyhazování plastového odpadu. Snižte používání plastů, využívejte je znovu, recyklujte je a změňte celkově své spotřebitelské návyky. Vyhazování odpadu je obrovským problémem, nikoliv řešením. Odpad jen tak nikam nezmizí!

9. Jak konference podpoří naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)?

Konference o oceánu je zaměřena na naplňování cíle č. 14. To ale úzce souvisí s dosahováním všech 17 cílů udržitelného rozvoje. Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu.

Link na webové stránky konference (anglicky)

Stáhněte si náš Media Brief (česky, pdf)

Oceán. Týká se každého z nás, bez ohledu na místo bydliště

Florencia Soto Nino

První globální konference OSN o oceánu proběhne v sídle OSN v New Yorku od 5. do 9. června 2017. Je to poprvé, kdy se členské státy sejdou na konferenci zaměřené výhradně na téma ochrany a udržitelného zacházení s oceánem. Věnuji se tomuto tématu už dlouhou dobu a to mi umožnilo uvědomit si, jak moc považujeme oceán za něco samozřejmého a jak moc musíme  (vlády, podniky i běžní občané) udělat na jeho ochranu. A tady jsou důvody:

  1. Oceán má vliv na nás všechny, dokonce i když nežijeme u moře

40 procent světového obyvatelstva žije do vzdálenosti 100 kilometrů od oceánského pobřeží, avšak i když nemáte oceán na dosah, stále má vliv na vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Současně s tím slouží oceán jako rozsáhlá superdálnice pro světový obchod a komunikaci a jako zdroj minerálů, které se používají v domácnostech i průmyslu.

  1. Mořský fytoplankton produkuje víc než 50 procent kyslíku na Zemi

Na těchto drobných stvořeních závisí polovina vzduchu, který dýcháme. Není to samo o sobě dost na to, abychom měli zájem udržovat oceán čistý a zdavý?

  1. Oceán je hnací silou mnoha ekonomik, jejich zdroje však vysychají
  • Rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst.
  • Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 procent mezinárodního obchodu.
  • Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně, což je přibližně 5 procent světového HDP.
  • Zhruba 50 procent všech turistů ve světě cestuje do přímořských oblastí. V některých rozvojových zemích, zejména v malých ostrovních státech, vytváří cestovní ruch přes 25 procent HDP.
  1. Velmi rádi jíme ryby, ale mořské produkty si sami kontaminujeme

Ryby jsou jedním z nedjůležitějších zdojů živočišných bílkovin. Tvoří přibližně 17 procent celosvětové konzumace bílkovin. Znečišťováním moří se však mořské produkty, které jíme, kontaminují. Spotřebujeme také více ryb než kolik tvoří jejich přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 procent zcela vylovené nebo vyčerpané.

  1. Máme problém s plasty, kterými je ocenán doslova zanesený
  • Každý rok se do oceánu dostane přes 8 milionů tun plastů. To je takové množství, jako kdyby se do oceánu každou minutu vyklopil nákladní vůz plný plastového odpadu.
  • Až 51 bilionů mikročástic plastů – to je 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje naše moře a vážně ohrožuje mořský život.
  • Budeme-li plastové předměty, jako jsou lahve, sáčky nebo kelímky, vyhazovat po jediném použití stejným tempem jako dosud, bude v oceánu do roku 2050 více plastů než ryb.
  1. Změna klimatu ovlivňuje oceán

V letech 1971 až 2010 absorboval oceán přibližně 93 procent nadbytečného tepla nashromážděného ve vzduchu, v moři, v půdě a rozpuštěném polárním ledu. To mělo za následek zrychlené stoupání hladiny moří. Když hladina moří stoupne, řadu obyvatel přímořských oblastí postihnou eroze, záplavy, kontaminace zásob pitné vody a plodin, a mimo jiné přijdou také o hnízdicí pláže.

  1. Oceán nám pomáhá se změnou klimatu bojovat

Oceán absorboval 30 procent oxidu uhličitého, který se vlivem lidské činnosti dostal do atmosféry. To nás však něco stálo. Tato absorpce má významný vliv na chemické procesy v mořské vodě, která se stává kyselejší a to má hrozivé důsledky pro mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování moří velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 procent, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 procent a do roku 2050 na 100 procent.

  1. Neměli bychom to vzdávat, protože máme k dispozici řešení, která mohou oceán zachránit

Ačkoliv může stav oceánu vypadat hrozivě, musíme se zaměřit na existující řešení mnoha problémů, kterým čelí. Od podpory udržitelného rybolovu po snižování emisí CO2 a zavádění efektivnějších systémů nakládání s odpadem.

  1. Je v zájmu vlád, aby chránily své zdroje

Zdravý oceán znamená udržitelnou budoucnost občanů a státy si to uvědomují. 193 zemí přijalo v roce 2015 Cíle udržitelného rozvoje. Mnohé z nich s oceánem souvisí, avšak jeden specifický cíl je zaměřen konkrétně na jeho ochranu. Na konferenci o oceánu budou země diskutovat o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.

  1. I my – občané – můžeme udělat mnoho

Dobrá zpráva je, že na to, abychom mohli pro oceán něco udělat, nemusíme u něj žít. Několik změn v našem každodenním životě může mít na oceán velký vliv.

  • Velká část odpadu, který vyprodukujeme, skončí v oceánu. Uvědomte si to a snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.
  • Používejte znovu použitelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům. Podniky by měly nabízet znovu použitelné nádoby a přestat používat plastová brčka.
  • Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky a začnětě si nosit své vlastní tašky pro opakované použití.
  • Pokud žijete v pobřežní oblasti, staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.
  • Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.

Autorka je původem z Mexico City, v současné době pracuje v ústředí OSN v New Yorku

Světový den výživy 2016

Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také

Jedním z největších současných problémů, které souvisí se změnou klimatu, je potravinová bezpečnost. Nejchudší lidi ve světě, z nichž mnozí jsou farmáři, rybáři a pastevci, tvrdě zasáhlo zvyšování teploty ovzduší a stále častější přírodní katastrofy způsobené klimatickými vlivy.

Světová populace zároveň soustavně naůstá a podle prognóz by měla v roce 2050 dosáhnout počtu 9,6 miliardy. Aby bylo možné uspokojit tak vysokou poptávku po potravinách, budou se muset zemědělské a potravinové systémy adaptovat na nepříznivé dopady změny klimatu a stát se odolnějšími, produktivnějšími a udržitelnými. To je jediný způsob, jakým můžeme zabezpečit prosperitu ekosystémů i venkovské populace a snížit produkci emisí.

Udržitelná produkce potravin spočívá v přijetí postupů, které umožní vyšší produkci s nižšími náklady na stejně velké ploše půdy a hospodárné nakládání se zdroji. Pro udržitelnost produkce potravin je nutné také omezit ztráty ve fázi výroby, což znamená zlepšit sklízení, skladování, balení, přepravu, infrastrukturu, tržní mechanismy, a zároveň i institucionální a právní rámec.

To je důvod, proč mottem Mezinárodního dne výživy 2016 je „Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také“.

Tento slogan rezonuje s klíčovým obdobím, během nějž si tento mezinárodní den připomínáme: v předvečer konference OSN o změně klimatu (COP 22), která proběhne 7.-8.listopadu 2016 v marocké Marrákéši.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzývá země, aby do svých klimatických akčních plánů zahrnuly otázky zemědělství a potravin a více investovaly do rozvoje venkova.

Posílením odolnosti drobných farmářů můžeme zajistit potravinovou bezpečnost pro stále větší počet hladovějících v celosvětové populaci a snížit množství emisí.

Věděli jste…?

  • Chov dobytka přispívá téměř dvěma třetinami k zemědělské produkci skleníkových plynů a 78 procenty k zemědělským emisím metanu. FAO spolupracuje se zeměmi na zlepšení chovu dobytka s cílem snížit dopad změny klimatu.
  • Nepříznivý dopad změny klimatu na přírodní zdroje, od poklesu světových zásob vody po degradaci půdy, podtrhuje rostoucí význam udržitelného využívání těchto zdrojů. Například správné hospodaření s půdou a lesy může přispět k přirozené absorpci oxidu uhličitého a tím ke snížení emisí skleníkových plynů.
  • FAO odhaduje, že zemědělská produkce se musí do roku 2050 zvýšit přibližně o 60 procent, aby dokázala uživit větší počet obyvatel světa. Změna klimatu dosažení tohoto cíle ohrožuje, avšak FAO a její členské státy pracují na různých variantách řešení.
  • Více než 1/3 celosvětové produkce potravin se zkazí nebo vyplýtvá. Jde o přibližně 1.3 miliardy tun potravin ročně. Zahnívající jídlo produkuje metan, který je 25x silnější než oxid uhličitý.
  • Podle prognóz se do roku 2050 sníží úlovky nejběžnějších druhů ryb až o 40 procent v tropickém pásmu, kde jsou obživa, výživa a potravinová bezpečnost silně závislé na rybářském odvětví. Kodex odpovědného rybolovu, který vydala FAO, poskytuje vládám i soukromým aktérům vodítko k ochraně a správě světových oceánů, řek a jezer.
  • Odlesňování a degradace lesů jsou příčinou produkce odhadem 10-11 procent světových emisí skleníkových plynů. FAO nabízí majitelům lesů a dalším aktérům soubor nástrojů pro udržitelnou správu lesů.
  • Svět chce do roku 2030 dosáhnout odstranění hladu a změna klimatu představuje komplikaci, kterou je třeba řešit, má-li boj proti hladu pokračovat a svého cíle dosáhnout. FAO pomáhá zemím zlepšovat globální  potravinové systémy a tento cíl splnit.

Změna klimatu na konferenci Forum 2000: Pohledem globálního Severu a Jihu

Prosíme poznamenejte si změnu místa konání panelové diskuse oproti původnímu oznámenému plánu: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35. Původní termín zůstává zachován (viz níže). Děkujeme za pochopení.

V roce 2015 se všechny státy dohodly spolupracovat na udržení globálního oteplení pod hranicí 2 oC. Vyžaduje to zásadní transformaci v sektorech energetiky, průmyslu, zemědělství, potravinářství i lesnictví. Jedna z největších výzev současnosti je zvládnutelná, ale vyžaduje výrazné změny všude na světě. Na listopadové globální klimatické konferenci v marocké Marakéši bude hodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Pařížské dohody. Jaký typ leadershipu změna klimatu vyžaduje? Čeho lze dosáhnout technologiemi, inovacemi a dostatečným financováním? Srdečně Vás zveme na panelovou diskusi v rámci konference Forum 2000

Příliš horký brambor? Změna klimatu pohledem globálního Severu a Jihu

v úterý 18. října 2016 od 17:45 do 19:15 hod., FRANCOUZSKÝ INSTITUT V PRAZE, Štěpánská 35, Praha 1

Diskuse proběhne anglicky, simultánní tlumočení do češtiny bude zajištěno

Vstup je volný, prosíme zaregistrujte se na [email protected] (adresa již neplatná), počet míst v Goethe Institutu je omezený.

Panelisté

  • Khalid Riffi Temsamani, profesor a výzkumník na univerzitě Abdelmalek Essadi Tétouan, Maroko
  • Jantienne v.d. Meij-Kranen-donková, projektová manažerka pro vodní inovace, Delft University of Technology, Nizozemsko
  • Bedřich Moldan, akademik a ekolog, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Česko

Moderátor

  • Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku

Akci společně připravili Forum 2000, iCentrum OSN v Praze, Velvyslanectví Marockého království, Nizozemského království, Jihoafrické republiky a Klimatická koalice

Pařížská dohoda může vstoupit v platnost ještě do konce letošního roku

Již více než 55 států ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu. Byla tak splněna jedna ze dvou podmínek, aby tento mezinárodně-právní dokument vstoupil v platnost. Druhou podmínkou je, že součet emisí skleníkových plynů ve státech, které dohodou ratifikovaly, činí alespoň 55 % globálního objemu. Cílem dohody je snížit emise oxidu uhličitého a transformace k udržitelnému rozvoji.

„Věřím, že než vyprší na konci tohoto roku můj mandát v čele OSN, bude Pařížská dohoda platit. Bude to velký úspěch multilaterální politiky“, řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun na jednání o změně klimatu v rámci 71. Valného shromáždění. Pařížskou dohodu schválilo 195 států v prosinci loňského roku. Vyzývá k boji proti klimatické změně, k urychlení a zintenzivnění činnosti a investic ve prospěch udržitelné nízkouhlíkové  budoucnosti a k přizpůsobení se zvyšujícím se dopadům změny klimatu. Dohoda konkrétně míří na udržení globálního oteplení do 2 stupňů Celsia, a pokud to bude možné do 1,5 stupně Celsia.

V září dohodu ratifikovali dva největší světoví znečišťovatelé, Čína a Spojené státy.

Stane se Pařížská dohoda o změně klimatu nejrychleji akceptovanou mezinárodní úmluvou?

V pátek 22. dubna – symbolicky na Den Země – proběhne v sídle OSN v New Yorku slavnostní zahájení ratifikačního procesu Pařížské dohody, kterou státy přijaly loni v prosinci.

Datum zahájení podpisu stanoví samotná Pařížská dohoda. Tato mezinárodní smlouva bude otevřena k podpisu ze strany států až do 21. dubna 2017.

Do New Yorku se v pátek sjedou zástupci států světa. Více než 60 z nich bude zastoupeno na nejvyšší úrovni. Více než 160 států deklarovalo, že k podpisu Pařížské dohody přistoupí hned v úvodní den. Byl by tak překonán historický rekord. Dosud nejvíce podpisů v úvodní den ratifikace získala Úmluva OSN o mořském právu. V jamajském Montego Bay ji v roce 1982 podepsalo 119 států.

Pařížská dohoda vstoupí v platnost 30 dnů poté, co bude ratifikována (a ratifikační listiny uloženy u generálního tajemníka OSN) nejméně 55 státy, které v součtu vypouštějí nejméně 55 % celkového objemu skleníkových plynů. Některé státy již daly najevo, že své ratifikační listiny deponují ihned po podpisu smlouvy 22. dubna.

Slavnostního aktu v New Yorku se zúčastní i představitelé občanské společnosti a soukromé sféry, kteří se zapojí do debat o navyšování finančních prostředků na klimatická opatření a ve prospěch udržitelného rozvoje. Diskuse se budou točit i kolem toho, jak zajistit splnění hlavního cíle Pařížské dohody – udržet růst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia do konce tohoto století.

„Paříž byla historickou událostí. Je to ale jen začátek. Musíme co nejrychleji zvýšit úsilí v reakci na změnu klimatu. Chtěl bych všechny země vyzvat k podpisu Pařížské dohody 22. dubna, abychom tak mohli přání proměnit v činy,“ říká k páteční události v New Yorku generální tajemník OSN.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1