Skip to main content

Štítek: Změna klimatu

Tisková konference k závěrům zprávy IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal dne 8. 10. 2018 v Jižní Koreji varovnou zprávu o možnostech lidstva udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století na 1,5 ºC. Vyžaduje to však okamžitou, silnou a společnou klimatickou akci. Na zprávě se podílelo více než 90 vědců ze 40 států světa. Zpráva byla vypracována na žádost Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) po přijetí Pařížské dohody v roce 2015.

Jen několik hodin po zveřejnění byla zpráva představena na tiskové konferenci v Informačním centru OSN v Praze, které ji připravilo ve spolupráci s Klimatickou koalicí (platforma nestátních neziskových organizací zabývající se ochranou životního prostředí),  Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Akademií věd České republiky a s podporou Ministerstva životního prostředí. Hlavními spíkry byli Radim Tolasz (ČHMÚ), Pavel Zámyslický (MŽP) a Vít Hladík (Česká geologická služba).

Po zveřejnění zprávy se k jejím závěrům vyjádřili světoví lídři i odborníci z dané oblasti.

„Politici musí víc naslouchat vědcům a konečně si přiznat, že jde opravdu o hodně.“ Musí dojít k „bezprecedentním změnám na všech úrovních společnosti,“ reagoval na zprávu IPCC šéf OSN António Guterres.

Důsledky pokračující tendence oteplování pak popsal Radim Tolasz: „Každé další oteplení bude nepříjemné průvodní jevy (povodně, sucho, vichřice) změny klimatu dále akcelerovat. Budou častější, budou silnější, budou přinášet větší škody a lidé s nimi budou mít větší a větší problém. Proto je třeba se zamýšlet nad tím, abychom globální vzestup teploty co možná nejvíce snížili.“

Na základě vědeckého výzkumu se pak předpokládá, že při současném růstu emisí směřuje planeta k oteplení o 3 až 4 ºC do konce století.

Dřív než bude pozdě. Šéf OSN představil vizi globální klimatické akce

Změna klimatu je nepopiratelná a klimatická akce nezastavitelná. Pokračující emise skleníkových plynů jsou sebevražedné. Změnit současný stav je na vládách, soukromém byznysu i na spotřebitelích, jednotlivcích. Šéf OSN António Guterres v pondělí představil svou vizi naléhavé klimatické akce pro celý svět.

Nejdůležitější body vize:

Rychlost, s jakou změna klimatu postupuje, je alarmující. Přesto i po Pařížské dohodě chybí v mezinárodním společenství odhodlání ke společné a rozhodné akci.

Pokud se budeme k planetě chovat stejně jako dosud, do roku 2030 dospěje svět do bodu, kdy se již nebude možné vyhnout katastrofickým následkům klimatické změny. Ta ovlivní jak lidstvo, tak i všechny přírodní ekosystémy.

Vědci varují lidstvo před klimatickou změnou několik desítek let. Velká většina světových lídrů ale odmítla naslouchat.

Nastal čas, aby vrcholní představitelé států projevili zájem o životy lidí, jejichž osudy drží v rukou. Potřebujeme důkaz, že je zajímá budoucnost – a přítomnost.

Pařížská dohoda stanovila cíl udržet nárůst průměrné globální teploty co nejblíže k 1,5°C. Podle studie OSN však závazky zformulované v Pařížské dohodě představují pouze třetinu změn, které je potřeba udělat.

Pařížská dohoda a Rámcová úmluva o změně klimatu (UNFCCC) jsou instituce reprezentující globální snahy vyřešit klimatickou změnu. Vlády jednotlivých států ale klimatickou změnu samy vyřešit nedokážou, na scénu tak nastupují nezúčastněné strany, kteří mají možnost proces na národní úrovni významně ovlivnit.

Nyní máme velkou příležitost usilovat o ekonomickou prosperitu a současně snižovat emise a utvářet odolnější klima. Máme příležitost vystavět cestu k jistější budoucnosti.

Výhody boje proti klimatické změně značně přesahují náklady, které by stála naše nečinnost. Podle New Climate Economy Report by akce proti klimatické změně do roku 2030 vedly k úsporám ve výši 26 bilionů USD ve srovnání se současným stavem.

Přechod na obnovitelnou energii šetří peníze. Zároveň vzniknou nová pracovní místa, bude se spotřebovávat méně vody, navýší se produkce potravin a vyčistí se ovzduší.

Je morální povinností států jednat. Přestože jsou za klimatickou krizi nejvíce zodpovědné nejbohatší státy, její dopady nejcitelněji pociťují nejchudší země a nejzranitelnější lidé a komunity.

Mezi nejzranitelnější patří ženy a dívky, které trpí v časech pohrom nepoměrně více.

Generální tajemník OSN svolá klimatický summit s cílem postavit klimatickou akci mezi hlavní body mezinárodní agendy. Summit se uskuteční rok před tím, než státy budou muset posílit své národní klimatické závazky z Pařížské dohody. Generální tajemník vyzývá všechny světové lídry, aby vypracovali pro tento summit v příštím roce zprávu týkající se nejen jejich aktuálních kroků v této záležitosti, ale i další záměry pro rok 2020, kdy budou své národní klimatické plány rozšiřovat.

Summit se zaměří na oblasti, které se týkají samotného jádra problému – sektorů, které produkují nejvíce emisí, a oblastí, v nichž zajištění ochrany povede k největší změně.

Generální tajemník apeluje na každého, kdo ve světě disponuje rozhodovací pravomocí. Jeho cílem je vysvětlit, že klimatická změna je problémem každého z nás a že „svět spoléhá, že se této výzvě postavíme dřív, než bude příliš pozdě“.

Foto: Datová vizualizace růstu průměrné globální teploty od roku 1850. Dataviz by Ed Hawkins

Výstava #ZachraňteOceán končí za 3 dny

U příležitosti Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku probíhá od 5. června v Zoo Praha výstava #ZachraňteOceán. Upozorňuje na problémy znečištění a neudržitelného využívání moří.

Chcete-li se dozvědět, co a proč lze pro záchranu oceánu udělat, výstava #ZachraňteOceán vám napoví. Končí již 30. června, zbývají tedy ještě tři dny, během kterých můžete výstavu navštívit v Zoo Praha přímo u Vzdělávacího centra. Vítáni jsou děti i dospělí.

Oceán má vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu.  Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědní my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.

Za každý druhý nádech vděčíme oceánu. Ten je ale v kritickém stavu

Oceán je úžasný. Pokrývá téměř tři čtvrtiny povrchu planety a zahrnuje 97 procent vody na Zemi. Pro miliardy lidí je zdrojem výdělku a výživy. Žije v něm asi 200 tisíc identifikovaných druhů rostlin a živočichů, ve skutečnosti jsou jich ale pravděpodobně miliony. Oceán nám dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a dlouhodobě je naším největším spojencem ohledně klimatické změny. Pohlcuje totiž CO2 a teplo, které lidstvo vypouští do atmosféry.

Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědni my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.

Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050 v oceánu více plastů než ryb

Globální Konferenci OSN o oceánu, která v těchto dnech probíhá v New Yorku, společně iniciovaly Švédsko a Fidži. Má za úkol zvrátit ničivý trend a nastavit mechanismy pro záchranu zdravého oceánu. To je také jedním ze 17 Cílů udržitelného rozvoje, které na období 2015 až 2030 přijaly všechny státy OSN, včetně České republiky.

Pokud se současný trend nepodaří zvrátit v dohledné době, čekají nás v budoucnu vážné problémy. Bude záležet na institucích a firmách, ale i na každém z nás. Bez ohledu na místo bydliště je naše propojení s oceánem těsné a většina jeho problémů má svůj původ na pevnině.

Pochází odtud 80 procent veškerého znečištění moře. Většina odpadní vody se vrací do přírody bez úpravy a velká část se pak dostává do oceánu. Za jeden rok skončí v mořích osm milionů tun plastového odpadu. Až 70 procent celosvětových zásob ryb je zasaženo nadměrným lovem a asi čtvrtina ulovených ryb se zkazí nebo vyhodí dříve, než mohou být zkonzumovány. Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050 v oceánu víc plastů než ryb.

V uplynulých třiceti letech došlo k obrovskému úbytku ledu během arktického léta a povrchová teplota hladiny moře je neobvykle vysoká ve srovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let.

Vzestupu hladiny moře lze v posledních desetiletích přičítat zejména tání ledovců a zvyšování teploty vody. Samotná Antarktida může přispět ke vzestupu hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500.

Ohřívání oceánů je příčinou extrémních projevů počasí, protože rostoucí teplota vody předává větší množství energie. Ve výsledku je na světě sice méně, ale o to intenzívnějších tropických bouří. A v důsledku klimaticky podmíněných katastrof přichází od roku 2008 každým rokem o domov v průměru 21,5 milionu lidí.

Že jsou státy schopny dosahovat společných řešení globálních problémů ukazují Montreálský protokol o látkách, které porušují ozonovou vrstvu, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj nebo Pařížská dohoda o ochraně klimatu. Konference OSN o oceánu je obrovskou šancí změnit kurs a zabránit další degradaci moří. Čistý a živoucí oceán je předpokladem pro přežití nás všech.

Viktoria Li, velvyslankyně Švédska v České republice
Michal Broža, pověřený řízením kanceláře OSN v České republice

Světový den životního prostředí 2017: Spojovat lidi s přírodou

Téma letošního Světového dne životního prostředí – Spojovat lidi s přírodou – je výzvou jít ven a do přírody, uvědomit si její krásu a důležitost, a převzít odpovědnost za ochranu Země, našeho společného domova.

Světový den životního prostředí připadá na 5. června a je každoročně největší událostí na podporu ekologie. Letošní hostitelskou zemí je Kanada a bude celosvětovým patronem oslav tohoto mezinárodního dne.

Den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Od toho prvního v roce 1972 uspořádali lidé v celém světě tisíce akcí, od úklidu ve svých obytných čtvrtích, přes kampaně proti trestné činnosti poškozující divokou přírodu, až po vysazování lesů.

Jaká je vlastně cena přírody?

Během uplynulých desetiletí nám věda i narůstající problémy životního prostředí – například globální oteplování – umožňují pochopit, jak moc závisí naše prosperita a kvalita života na přírodních systémech.

Například světové oceány, lesy a půda fungují jako obrovská úložiště skleníkových plynů. Farmáři a rybáři využívají přírodu na souši i ve vodě, aby nám poskytli potravu. Vědci vyvíjejí léky s pomocí genetického materiálu získaného z milionů druhů, jež tvoří ohromující biologickou rozmanitost Země.

Hodnotu darů přírody je často těžké vyčíslit penězi. Často je bereme jako samozřejmost – například čistý vzduch – dokud o ně nezačne být nouze. Ekonomové však vyvíjejí metody měření takzvaných ekosystémových služeb, jejichž hodnota je v řádu bilionů dolarů, a zahrnuje například hmyz opylující ovocné stromy v kalifornských sadech nebo relaxační, zdravotní i duševní přínos túry v Himalájích.

Chráněná území: uchránit přírodu pro současnost i budoucnost

Chráněné oblasti – národní parky, přírodní a mořské rezervace – jsou hlavním námětem letošního Světového dne životního prostředí. Kanada např. nabízí svým občanům po celý rok volný přístup do 46 národních parků.

Co jsou chráněná území?

Chráněná území jsou oblasti určené k ochraně přírody a jsou spravované s cílem zachovat všechny přínosy, které nabízejí. Mnoho chráněných území je pod správou vládních agentur. Jiná spravují jednotlivci, organizace ochranářů přírody nebo obce.

Proč jsou důležitá?

Chráněná území hrají důležitou roli v udržování zdravého životního prostředí pro lidi i přírodu. Jsou to jakási ohniska biodiverzity a jsou klíčová pro zpomalování spirály úbytku populací a rozmanitosti živočichů a rostlin. Jsou životně důležitá pro kulturu i obživu původních obyvatel i místních komunit. Poskytují čistou vodu a vzduch, přinášejí milionům lidí prospěch z cestovního ruchu a chrání nás před změnou klimatu a přírodními katastrofami.

Kolik jich je?

Ve světové databázi chráněných oblastí je zaneseno přes 200 tisíc chráněných území na souši a ve vnitrozemských vodách (jezera a řeky). Pokrývají kolem 20 milionů km², tedy15 procent zemského povrchu. Databáze dále zahrnuje téměř 15 tisích mořských chráněných oblastí s celkovou rozlohou 18,5 milionů km². Pokrývají přibližně 13 procent teritoríálních vod a pět procent světového oceánu.

Je to dost?

Počet a rozloha chráněných oblastí se v posledních dvaceti letech významně zvýšil růst pokračuje. Podle úmluvy OSN si státy vytýčily cíl zahrnout do chráněných oblastí do roku 2020 17 procent souše. Do splnění cíle zbývají asi 3 miliony km². V teritoriálních vodách byl cíl 10 procent chráněných pobřežních a mořských oblastí překročen, v případě oceánu jsou výsledky zatím spíš skromné .

Jaký je výhled?

Stále více občanů i vlád si uvědomuje, že chráněné oblasti podporují udržitelný ekonomický rozvoj a pomáhají čelit znečištění, odlesňování a snižování biodiverzity. V mnoha zemích lidé díky rostoucím příjmům a změnám v životním stylu navštěvují chráněné oblasti a oceňují jejich bohatství. To by mohlo politiky přimět k vytváření dalších chráněných oblastí a zlepšit správu těch existujících.

Více statistických údajů, map a dalších informací v databázi World Database on Protected Areas

Výstava #ZachraňteOceán v pražské zoo začíná

V pondělí 5. června bude v pražské zoo zahájena výstava #ZachraňteOceán, která nastíní problémy znečištění a neudržitelného využívání moří a oceánů. Ve stejný den se zahajuje i první globální Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku, kde budou přijata konkrétní opatření, která mají ničení oceánu zastavit. Výstava v zoologické zahradě potrvá až do 30. června, umístěna je u Vzdělávacího centra.

Kdy: 5. června 2017, 11:00 hod.
Kde: Zoo Praha (Vzdělávací centrum), U Trojského zámku 120/3, Praha 7

Výstavu společně zahájí Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN
Viktoria Li, velvyslankyně Švédska
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha
Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie při JČU v Českých Budějovicích

Po úvodních slovech následuje workshop pro školáky Probádej oceán do hloubky pod vedením Hany Svobodové z programu Globe vzdělávacího centra Tereza.

Proč se koná Konference o oceánu? Jde o první krok, který by měl pomoci zastavit poškozování oceánů. „Oceán je krví planety. Poskytuje nám jídlo a dává práci miliardám lidí. Zmírňuje změnu klimatu a je důležitou částí světové ekonomiky. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, odpadky a okyselování ohrožují oceán i společnost. Současný stav je výsledkem činnosti lidí,“ říká velvyslankyně Švédska v České republice Viktoria Li.

Jaké má konference přinést výsledky? Státy OSN mají schválit tzv. Akční výzvu, stručné prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu. „Závěry z konference v New Yorku nebudou jen návodem pro vlády států, ale měly by zvýšit povědomí o tom, co může udělat pro záchranu oceánu každý člověk. 80 procent našich odpadních vod odtéká do oceánu bez úpravy. A mezi stamiliony plastových lahví, které v mořích plují, jsou i naše lahve,“ říká Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN.

Proč by mělo téma oceánu zajímat i suchozemce? Oceány mají vliv na každého člověka. Lidem dávají výživu, práci i výdělek. Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu CO2, který vyprodukujeme. „Ve své práci se v zoo zaměřujeme na ochranu suchozemských biotopů, ať již ve střední Africe či Mongolsku, ale naše planeta je jeden velký superorganismus, a tak nám nemůže být lhostejný ani osud oceánu,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán. Jeho hladinu pokrývá větší část roku silná vrstva ledu. S okolním oceánem je propojen mořskými proudy a je zásobován také sladkou vodou z velkých řek. Kvůli globálnímu oteplování je jeho stabilita narušena a dochází k radikálním změnám na všech úrovních mořského ekosystému,“ upozorňuje doc. Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie JČÚ.

Výstavu připravilo Informační centrum OSN v České republice ve spolupráci se Zoo Praha a Velvyslanectvím Švédska v Praze (Švédsko je společně s Fidži iniciátorem globální Konference OSN o Oceánu v New Yorku).

Kontakt pro média: [email protected], tel. 724 020 611

#ZachraňteOceán. Proč? Fakta o stavu oceánů a moří

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí jsou hlavním zdrojem výživy a stovkám milionů dávají práci a výdělek. Na zdravém oceánu přímo závisí významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod. A oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu oxidu uhličitého, který vyprodukujeme.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme významně přispět k jejich zdraví a udržitelnosti tím, že změníme některé zlozvyky. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. V oceánu za rok skončí asi osm milionů tun plastového odpadu. To je jako kdyby každou minutu vyklopilo nákladní auto do moře plný náklad plastů.

Konference o oceánu, která se koná od 5. do 9. června v sídle OSN v New Yorku, je historicky první tak rozsáhlou akcí OSN na toto téma a je příležitostí k přijetí konkrétních opatření proti poškozování oceánů a moří.

V jakém stavu je současný oceán? Jaké je jeho znečištění, proč se snižuje biodiverzita v mořích, jaký dopad má na oceán probíhající změna klimatu a jaký činnost nás, lidí? Připravili jsme pro vás základní přehled o současném stavu oceánu:

  1. Lidé a oceán
  2. Oceán a změna klimatu
  3. Znečištění moří
  4. Biodiverzita moří

Proč potřebujeme konferenci o oceánu a proč bychom se o téma měli zajímat?

Ve dnech 5. až 9. června 2017 se v sídle OSN v New Yorku koná první globální konference o oceánu. Připravili jsme pro vás stručný přehled základních otázek a odpovědí týkajících se letošní největší akce, kterou Organizace spojených národů na mezivládní úrovni organizuje.

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu. Významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod, jsou přímo závislé na zdraví oceánů. A oceány jsou i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodávají nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme hrát významnou roli při zajištění jejich zdraví a udržitelnosti. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. To ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Vzestup hladiny o půl metru by mohl na nízko položených ostrovech Karibského moře, Indického a Tichého oceánu vyhnat z domovů až 1,2 milionu lidí, a pokud by hladina stoupla o 2 metry, jejich počet by se zdvojnásobil.

Konference o oceánu je historicky první velkou konferencí OSN na toto téma a představuje významnou příležitost přijmout zásadní opatření k odvrácení nevratného poškození oceánů a moří.

1. Proč je ochrana oceánů ve světě ohrožovaném konflikty, terorismem a ekonomickou stagnací tak naléhavá?

Činnost lidí má na oceány značný dopad. Ovlivňuje vše od životaschopnosti mořského prostředí až po kvalitu a teplotu vody, zdraví ekosystému a dostupnost mořských plodů, které jsou hlavním zdrojem bílkovin pro značnou část populace. Problémy oceánů se tak stávají i problémem nás, lidí. Naše zdraví, prosperita i stabilní klima závisí na zdravém oceánu.

2. Proč je to Konference o oceánu? Není oceánů pět?

Existuje pouze jeden světový oceán, obrovská vodní plocha, která pokrývá víc než 70 % Země. Voda proudí a mísí se po celém světě. Znečištění na jednom místě se tak může projevit kdekoli jinde. Oceány, které označujeme jako Severní ledový, Tichý, Atlantský, Indický a Jižní oceán bychom měli spíše nazývat oceánskými regiony. A ty dále můžeme rozdělit do mnoha podoblastí, tedy moří. Několik konferencí o oceánech se již konalo. Čím je tato tak důležitá?

Zvýšil se zájem problémy moří a oceánů řešit. Teď je ta správná chvíle podniknout praktické kroky a tato konference je vůbec prvním setkáním států pod záštitou OSN pro dosažení jednoho z cílů udržitelného rozvoje (SDG 14), který se týká globální ochrany oceánů v letech 2015-2030. OSN tak vnáší do tématu globální rozměr

3. Čeho má konference dosáhnout?

Jde o první krok k zastavení poškozování oceánů. Na konferenci se sejdou téměř všichni, kdo mají zájem na jejich záchraně, včetně vlád států, OSN a jiných mezivládních organizací. Zastoupeny budou také mezinárodní finanční instituce, nevládní organizace, akademické instituce, vědecká obec isoukromý sektor. Konference je určena ke zvýšení povědomí o situaci oceánů i k hladání řešení.

4. Očekávají se konkrétní výsledky nebo dohody?

Očekávají se tři hlavní výsledky. 1. Členské státy OSN mají konsensuálně schválit tzv. Výzvu k akci. Bude to stručné a konkrétní prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu.

Konference se ale nezabývá jen tím, co mohou udělat vlády. Jde také o to, jak může k ochraně oceánů přispět každý z nás.Během přípravného zasedání v únoru 2017 zahájila OSN proces online registrace dobrovolných závazků pro splnění cíle udržitelného rozvoje č. 14, který se týká ochrany oceánů a moří. Tyto závazky jsou iniciativou jednotlivců nebo skupin (vlády, organizace OSN, finanční instituce, občanské společnosti, akademických a výzkumných institucí a soukromého sektoru). Přehled těchto iniciativ bude součástí závěrečné zprávy konference.

Do zprávy z konference budou zahrnuty i výsledky partnerských dialogů. Jejich cílem bude posilování spolupráce a uplatňování existujících úspěšných iniciativ.

5. Ve kterých oblastech je nutné dosáhnout výrazného zlepšení?

Řadu konkrétních kroků lze podniknout už teď. Třeba tím, že budeme předcházet znečištění moří a odstraňovat jeho následky – například narůstající ostrovy plastového odpadu, které plují v oceánu.To znamená, že je potřeba významně redukovat odpad z pevniny, který tvoří 80 % odpadu v oceánech. Mělo by také dojít ke snížení odpadu ze zemědělské produkce, který také často končí v oceánu.

Je nutné zamezit nadměrnému rybolovu, nezákonnému a neregulovanému lovu a destruktivním metodám rybolovu. Musíme podniknout kroky k udržitelnému využívání a ochraně mořských a pobřežních ekosystémů. Nezbytná je implementace Pařížské dohody o ochraně klimatu: tzn. výrazně snížit emise, které způsobují změny v oceánech a přijmout opatření, která povedou k odolnosti vůči důsledkům okyselování oceánů a klimatické změny, jako je například stoupání hladiny moří. Více

6. Jaký dopad má změna klimatu na oceány?

Vlivem změny klimatu stoupá hladina moří. To způsobuje erozi pobřeží a ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. Stále častější a intenzivnější jsou také projevy extrémního počasí. Oceány se oteplují a to má už teď vliv na biodiverzitu, například na korálové útesy. Změny v teplotě oceánů mají vliv na změny migračních pohybů mnoha druhů ryb (putují za chladnější vodou). Oceány navíc pohlcují stále větší množství CO2, což vede k jejich okyselování. Hrozí tak, že dojde k vyhynutí korýšů, korálových útesů a vápnitého planktonu, tedy základu velké části mořského potravinového řetězce.

7. Jak moc jsou oceány znečištěné?

Každý rok skončí v oceánu více než 8 milonů tun plastu.Škody, které tím vznikají na ekonomice i ekosystémech dosahují nejméně 8 miliard amerických dolarů. Podle odhadů zabije plastový odpad ročně 1 milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v našem ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů.

Musíme začít konat hned, a to pomocí dobrých politik, recyklace i zodpovědnější spotřebou. Pokud se ale lidstvo bude dál chovat stejně jako nyní, bude do roku 2050 v oceánech více plastů než ryb a plasty budou v útrobách 99 procent mořských ptáků.

8. Může recyklace opravdu výrazně snížit znečištění oceánů?

Ano. Vzhledem k tomu, že 60 až 90 procent odpadu v mořích tvoří nejrůznější polymery plastů, je jedním z hlavních řešení podstatně redukovaná spotřeba plastů. Měli bychom se proto snažit plasty používat opakovaně a recyklovat je, namísto jednorázového použití.

Z nedávno zveřejněných odhadů vyprodukoval svět v roce 2015 kolem 322 milionů tun plastů a z toho 8 tun skončilo v ocánech. Recyklace je jedním z hlavních způsobů, jímž může každý z nás přispět k řešení tohoto problému. Nezůstávejte u vyhazování plastového odpadu. Snižte používání plastů, využívejte je znovu, recyklujte je a změňte celkově své spotřebitelské návyky. Vyhazování odpadu je obrovským problémem, nikoliv řešením. Odpad jen tak nikam nezmizí!

9. Jak konference podpoří naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)?

Konference o oceánu je zaměřena na naplňování cíle č. 14. To ale úzce souvisí s dosahováním všech 17 cílů udržitelného rozvoje. Zdravé oceány přímo přispívají k vymýcení chudoby, zajištění potravinové bezpečnosti, zdraví a čisté vody, energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné obživy a důstojné práce, ekonomického růstu i regulaci klimatu.

Link na webové stránky konference (anglicky)

Stáhněte si náš Media Brief (česky, pdf)

Oceán. Týká se každého z nás, bez ohledu na místo bydliště

Florencia Soto Nino

První globální konference OSN o oceánu proběhne v sídle OSN v New Yorku od 5. do 9. června 2017. Je to poprvé, kdy se členské státy sejdou na konferenci zaměřené výhradně na téma ochrany a udržitelného zacházení s oceánem. Věnuji se tomuto tématu už dlouhou dobu a to mi umožnilo uvědomit si, jak moc považujeme oceán za něco samozřejmého a jak moc musíme  (vlády, podniky i běžní občané) udělat na jeho ochranu. A tady jsou důvody:

  1. Oceán má vliv na nás všechny, dokonce i když nežijeme u moře

40 procent světového obyvatelstva žije do vzdálenosti 100 kilometrů od oceánského pobřeží, avšak i když nemáte oceán na dosah, stále má vliv na vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Současně s tím slouží oceán jako rozsáhlá superdálnice pro světový obchod a komunikaci a jako zdroj minerálů, které se používají v domácnostech i průmyslu.

  1. Mořský fytoplankton produkuje víc než 50 procent kyslíku na Zemi

Na těchto drobných stvořeních závisí polovina vzduchu, který dýcháme. Není to samo o sobě dost na to, abychom měli zájem udržovat oceán čistý a zdavý?

  1. Oceán je hnací silou mnoha ekonomik, jejich zdroje však vysychají
  • Rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst.
  • Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 procent mezinárodního obchodu.
  • Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně, což je přibližně 5 procent světového HDP.
  • Zhruba 50 procent všech turistů ve světě cestuje do přímořských oblastí. V některých rozvojových zemích, zejména v malých ostrovních státech, vytváří cestovní ruch přes 25 procent HDP.
  1. Velmi rádi jíme ryby, ale mořské produkty si sami kontaminujeme

Ryby jsou jedním z nedjůležitějších zdojů živočišných bílkovin. Tvoří přibližně 17 procent celosvětové konzumace bílkovin. Znečišťováním moří se však mořské produkty, které jíme, kontaminují. Spotřebujeme také více ryb než kolik tvoří jejich přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 procent zcela vylovené nebo vyčerpané.

  1. Máme problém s plasty, kterými je ocenán doslova zanesený
  • Každý rok se do oceánu dostane přes 8 milionů tun plastů. To je takové množství, jako kdyby se do oceánu každou minutu vyklopil nákladní vůz plný plastového odpadu.
  • Až 51 bilionů mikročástic plastů – to je 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje naše moře a vážně ohrožuje mořský život.
  • Budeme-li plastové předměty, jako jsou lahve, sáčky nebo kelímky, vyhazovat po jediném použití stejným tempem jako dosud, bude v oceánu do roku 2050 více plastů než ryb.
  1. Změna klimatu ovlivňuje oceán

V letech 1971 až 2010 absorboval oceán přibližně 93 procent nadbytečného tepla nashromážděného ve vzduchu, v moři, v půdě a rozpuštěném polárním ledu. To mělo za následek zrychlené stoupání hladiny moří. Když hladina moří stoupne, řadu obyvatel přímořských oblastí postihnou eroze, záplavy, kontaminace zásob pitné vody a plodin, a mimo jiné přijdou také o hnízdicí pláže.

  1. Oceán nám pomáhá se změnou klimatu bojovat

Oceán absorboval 30 procent oxidu uhličitého, který se vlivem lidské činnosti dostal do atmosféry. To nás však něco stálo. Tato absorpce má významný vliv na chemické procesy v mořské vodě, která se stává kyselejší a to má hrozivé důsledky pro mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování moří velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 procent, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 procent a do roku 2050 na 100 procent.

  1. Neměli bychom to vzdávat, protože máme k dispozici řešení, která mohou oceán zachránit

Ačkoliv může stav oceánu vypadat hrozivě, musíme se zaměřit na existující řešení mnoha problémů, kterým čelí. Od podpory udržitelného rybolovu po snižování emisí CO2 a zavádění efektivnějších systémů nakládání s odpadem.

  1. Je v zájmu vlád, aby chránily své zdroje

Zdravý oceán znamená udržitelnou budoucnost občanů a státy si to uvědomují. 193 zemí přijalo v roce 2015 Cíle udržitelného rozvoje. Mnohé z nich s oceánem souvisí, avšak jeden specifický cíl je zaměřen konkrétně na jeho ochranu. Na konferenci o oceánu budou země diskutovat o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.

  1. I my – občané – můžeme udělat mnoho

Dobrá zpráva je, že na to, abychom mohli pro oceán něco udělat, nemusíme u něj žít. Několik změn v našem každodenním životě může mít na oceán velký vliv.

  • Velká část odpadu, který vyprodukujeme, skončí v oceánu. Uvědomte si to a snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.
  • Používejte znovu použitelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům. Podniky by měly nabízet znovu použitelné nádoby a přestat používat plastová brčka.
  • Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky a začnětě si nosit své vlastní tašky pro opakované použití.
  • Pokud žijete v pobřežní oblasti, staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.
  • Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.

Autorka je původem z Mexico City, v současné době pracuje v ústředí OSN v New Yorku

Světový den výživy 2016

Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také

Jedním z největších současných problémů, které souvisí se změnou klimatu, je potravinová bezpečnost. Nejchudší lidi ve světě, z nichž mnozí jsou farmáři, rybáři a pastevci, tvrdě zasáhlo zvyšování teploty ovzduší a stále častější přírodní katastrofy způsobené klimatickými vlivy.

Světová populace zároveň soustavně naůstá a podle prognóz by měla v roce 2050 dosáhnout počtu 9,6 miliardy. Aby bylo možné uspokojit tak vysokou poptávku po potravinách, budou se muset zemědělské a potravinové systémy adaptovat na nepříznivé dopady změny klimatu a stát se odolnějšími, produktivnějšími a udržitelnými. To je jediný způsob, jakým můžeme zabezpečit prosperitu ekosystémů i venkovské populace a snížit produkci emisí.

Udržitelná produkce potravin spočívá v přijetí postupů, které umožní vyšší produkci s nižšími náklady na stejně velké ploše půdy a hospodárné nakládání se zdroji. Pro udržitelnost produkce potravin je nutné také omezit ztráty ve fázi výroby, což znamená zlepšit sklízení, skladování, balení, přepravu, infrastrukturu, tržní mechanismy, a zároveň i institucionální a právní rámec.

To je důvod, proč mottem Mezinárodního dne výživy 2016 je „Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také“.

Tento slogan rezonuje s klíčovým obdobím, během nějž si tento mezinárodní den připomínáme: v předvečer konference OSN o změně klimatu (COP 22), která proběhne 7.-8.listopadu 2016 v marocké Marrákéši.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzývá země, aby do svých klimatických akčních plánů zahrnuly otázky zemědělství a potravin a více investovaly do rozvoje venkova.

Posílením odolnosti drobných farmářů můžeme zajistit potravinovou bezpečnost pro stále větší počet hladovějících v celosvětové populaci a snížit množství emisí.

Věděli jste…?

  • Chov dobytka přispívá téměř dvěma třetinami k zemědělské produkci skleníkových plynů a 78 procenty k zemědělským emisím metanu. FAO spolupracuje se zeměmi na zlepšení chovu dobytka s cílem snížit dopad změny klimatu.
  • Nepříznivý dopad změny klimatu na přírodní zdroje, od poklesu světových zásob vody po degradaci půdy, podtrhuje rostoucí význam udržitelného využívání těchto zdrojů. Například správné hospodaření s půdou a lesy může přispět k přirozené absorpci oxidu uhličitého a tím ke snížení emisí skleníkových plynů.
  • FAO odhaduje, že zemědělská produkce se musí do roku 2050 zvýšit přibližně o 60 procent, aby dokázala uživit větší počet obyvatel světa. Změna klimatu dosažení tohoto cíle ohrožuje, avšak FAO a její členské státy pracují na různých variantách řešení.
  • Více než 1/3 celosvětové produkce potravin se zkazí nebo vyplýtvá. Jde o přibližně 1.3 miliardy tun potravin ročně. Zahnívající jídlo produkuje metan, který je 25x silnější než oxid uhličitý.
  • Podle prognóz se do roku 2050 sníží úlovky nejběžnějších druhů ryb až o 40 procent v tropickém pásmu, kde jsou obživa, výživa a potravinová bezpečnost silně závislé na rybářském odvětví. Kodex odpovědného rybolovu, který vydala FAO, poskytuje vládám i soukromým aktérům vodítko k ochraně a správě světových oceánů, řek a jezer.
  • Odlesňování a degradace lesů jsou příčinou produkce odhadem 10-11 procent světových emisí skleníkových plynů. FAO nabízí majitelům lesů a dalším aktérům soubor nástrojů pro udržitelnou správu lesů.
  • Svět chce do roku 2030 dosáhnout odstranění hladu a změna klimatu představuje komplikaci, kterou je třeba řešit, má-li boj proti hladu pokračovat a svého cíle dosáhnout. FAO pomáhá zemím zlepšovat globální  potravinové systémy a tento cíl splnit.

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1