Skip to main content

Štítek: Změna klimatu

Světový den výživy 2016

Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také

Jedním z největších současných problémů, které souvisí se změnou klimatu, je potravinová bezpečnost. Nejchudší lidi ve světě, z nichž mnozí jsou farmáři, rybáři a pastevci, tvrdě zasáhlo zvyšování teploty ovzduší a stále častější přírodní katastrofy způsobené klimatickými vlivy.

Světová populace zároveň soustavně naůstá a podle prognóz by měla v roce 2050 dosáhnout počtu 9,6 miliardy. Aby bylo možné uspokojit tak vysokou poptávku po potravinách, budou se muset zemědělské a potravinové systémy adaptovat na nepříznivé dopady změny klimatu a stát se odolnějšími, produktivnějšími a udržitelnými. To je jediný způsob, jakým můžeme zabezpečit prosperitu ekosystémů i venkovské populace a snížit produkci emisí.

Udržitelná produkce potravin spočívá v přijetí postupů, které umožní vyšší produkci s nižšími náklady na stejně velké ploše půdy a hospodárné nakládání se zdroji. Pro udržitelnost produkce potravin je nutné také omezit ztráty ve fázi výroby, což znamená zlepšit sklízení, skladování, balení, přepravu, infrastrukturu, tržní mechanismy, a zároveň i institucionální a právní rámec.

To je důvod, proč mottem Mezinárodního dne výživy 2016 je „Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také“.

Tento slogan rezonuje s klíčovým obdobím, během nějž si tento mezinárodní den připomínáme: v předvečer konference OSN o změně klimatu (COP 22), která proběhne 7.-8.listopadu 2016 v marocké Marrákéši.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzývá země, aby do svých klimatických akčních plánů zahrnuly otázky zemědělství a potravin a více investovaly do rozvoje venkova.

Posílením odolnosti drobných farmářů můžeme zajistit potravinovou bezpečnost pro stále větší počet hladovějících v celosvětové populaci a snížit množství emisí.

Věděli jste…?

  • Chov dobytka přispívá téměř dvěma třetinami k zemědělské produkci skleníkových plynů a 78 procenty k zemědělským emisím metanu. FAO spolupracuje se zeměmi na zlepšení chovu dobytka s cílem snížit dopad změny klimatu.
  • Nepříznivý dopad změny klimatu na přírodní zdroje, od poklesu světových zásob vody po degradaci půdy, podtrhuje rostoucí význam udržitelného využívání těchto zdrojů. Například správné hospodaření s půdou a lesy může přispět k přirozené absorpci oxidu uhličitého a tím ke snížení emisí skleníkových plynů.
  • FAO odhaduje, že zemědělská produkce se musí do roku 2050 zvýšit přibližně o 60 procent, aby dokázala uživit větší počet obyvatel světa. Změna klimatu dosažení tohoto cíle ohrožuje, avšak FAO a její členské státy pracují na různých variantách řešení.
  • Více než 1/3 celosvětové produkce potravin se zkazí nebo vyplýtvá. Jde o přibližně 1.3 miliardy tun potravin ročně. Zahnívající jídlo produkuje metan, který je 25x silnější než oxid uhličitý.
  • Podle prognóz se do roku 2050 sníží úlovky nejběžnějších druhů ryb až o 40 procent v tropickém pásmu, kde jsou obživa, výživa a potravinová bezpečnost silně závislé na rybářském odvětví. Kodex odpovědného rybolovu, který vydala FAO, poskytuje vládám i soukromým aktérům vodítko k ochraně a správě světových oceánů, řek a jezer.
  • Odlesňování a degradace lesů jsou příčinou produkce odhadem 10-11 procent světových emisí skleníkových plynů. FAO nabízí majitelům lesů a dalším aktérům soubor nástrojů pro udržitelnou správu lesů.
  • Svět chce do roku 2030 dosáhnout odstranění hladu a změna klimatu představuje komplikaci, kterou je třeba řešit, má-li boj proti hladu pokračovat a svého cíle dosáhnout. FAO pomáhá zemím zlepšovat globální  potravinové systémy a tento cíl splnit.

Změna klimatu na konferenci Forum 2000: Pohledem globálního Severu a Jihu

Prosíme poznamenejte si změnu místa konání panelové diskuse oproti původnímu oznámenému plánu: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35. Původní termín zůstává zachován (viz níže). Děkujeme za pochopení.

V roce 2015 se všechny státy dohodly spolupracovat na udržení globálního oteplení pod hranicí 2 oC. Vyžaduje to zásadní transformaci v sektorech energetiky, průmyslu, zemědělství, potravinářství i lesnictví. Jedna z největších výzev současnosti je zvládnutelná, ale vyžaduje výrazné změny všude na světě. Na listopadové globální klimatické konferenci v marocké Marakéši bude hodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Pařížské dohody. Jaký typ leadershipu změna klimatu vyžaduje? Čeho lze dosáhnout technologiemi, inovacemi a dostatečným financováním? Srdečně Vás zveme na panelovou diskusi v rámci konference Forum 2000

Příliš horký brambor? Změna klimatu pohledem globálního Severu a Jihu

v úterý 18. října 2016 od 17:45 do 19:15 hod., FRANCOUZSKÝ INSTITUT V PRAZE, Štěpánská 35, Praha 1

Diskuse proběhne anglicky, simultánní tlumočení do češtiny bude zajištěno

Vstup je volný, prosíme zaregistrujte se na [email protected] (adresa již neplatná), počet míst v Goethe Institutu je omezený.

Panelisté

  • Khalid Riffi Temsamani, profesor a výzkumník na univerzitě Abdelmalek Essadi Tétouan, Maroko
  • Jantienne v.d. Meij-Kranen-donková, projektová manažerka pro vodní inovace, Delft University of Technology, Nizozemsko
  • Bedřich Moldan, akademik a ekolog, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Česko

Moderátor

  • Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku

Akci společně připravili Forum 2000, iCentrum OSN v Praze, Velvyslanectví Marockého království, Nizozemského království, Jihoafrické republiky a Klimatická koalice

Pařížská dohoda může vstoupit v platnost ještě do konce letošního roku

Již více než 55 států ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu. Byla tak splněna jedna ze dvou podmínek, aby tento mezinárodně-právní dokument vstoupil v platnost. Druhou podmínkou je, že součet emisí skleníkových plynů ve státech, které dohodou ratifikovaly, činí alespoň 55 % globálního objemu. Cílem dohody je snížit emise oxidu uhličitého a transformace k udržitelnému rozvoji.

„Věřím, že než vyprší na konci tohoto roku můj mandát v čele OSN, bude Pařížská dohoda platit. Bude to velký úspěch multilaterální politiky“, řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun na jednání o změně klimatu v rámci 71. Valného shromáždění. Pařížskou dohodu schválilo 195 států v prosinci loňského roku. Vyzývá k boji proti klimatické změně, k urychlení a zintenzivnění činnosti a investic ve prospěch udržitelné nízkouhlíkové  budoucnosti a k přizpůsobení se zvyšujícím se dopadům změny klimatu. Dohoda konkrétně míří na udržení globálního oteplení do 2 stupňů Celsia, a pokud to bude možné do 1,5 stupně Celsia.

V září dohodu ratifikovali dva největší světoví znečišťovatelé, Čína a Spojené státy.

Stane se Pařížská dohoda o změně klimatu nejrychleji akceptovanou mezinárodní úmluvou?

V pátek 22. dubna – symbolicky na Den Země – proběhne v sídle OSN v New Yorku slavnostní zahájení ratifikačního procesu Pařížské dohody, kterou státy přijaly loni v prosinci.

Datum zahájení podpisu stanoví samotná Pařížská dohoda. Tato mezinárodní smlouva bude otevřena k podpisu ze strany států až do 21. dubna 2017.

Do New Yorku se v pátek sjedou zástupci států světa. Více než 60 z nich bude zastoupeno na nejvyšší úrovni. Více než 160 států deklarovalo, že k podpisu Pařížské dohody přistoupí hned v úvodní den. Byl by tak překonán historický rekord. Dosud nejvíce podpisů v úvodní den ratifikace získala Úmluva OSN o mořském právu. V jamajském Montego Bay ji v roce 1982 podepsalo 119 států.

Pařížská dohoda vstoupí v platnost 30 dnů poté, co bude ratifikována (a ratifikační listiny uloženy u generálního tajemníka OSN) nejméně 55 státy, které v součtu vypouštějí nejméně 55 % celkového objemu skleníkových plynů. Některé státy již daly najevo, že své ratifikační listiny deponují ihned po podpisu smlouvy 22. dubna.

Slavnostního aktu v New Yorku se zúčastní i představitelé občanské společnosti a soukromé sféry, kteří se zapojí do debat o navyšování finančních prostředků na klimatická opatření a ve prospěch udržitelného rozvoje. Diskuse se budou točit i kolem toho, jak zajistit splnění hlavního cíle Pařížské dohody – udržet růst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia do konce tohoto století.

„Paříž byla historickou událostí. Je to ale jen začátek. Musíme co nejrychleji zvýšit úsilí v reakci na změnu klimatu. Chtěl bych všechny země vyzvat k podpisu Pařížské dohody 22. dubna, abychom tak mohli přání proměnit v činy,“ říká k páteční události v New Yorku generální tajemník OSN.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1