Autor: kafka

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek vyzvalo k ukončení války na Ukrajině a požadovalo okamžité stažení Ruska ze země v souladu s Chartou OSN. Na svém obnoveném jedenáctém mimořádném zasedání přijal celosvětový orgán 193 států novou rezoluci vyzývající k ukončení války, a to jen několik hodin předtím, než konflikt v pátek vstoupí do svého druhého roku.

141 členských států hlasovalo pro návrh rezoluce, sedm bylo proti – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Mali, Nikaragua, Rusko a Sýrie. Mezi 32 státy, které se zdržely, byly mimo jiné i Čína, Indie nebo Pákistán.

V podmínkách rezoluce o 11 bodech Valné shromáždění zopakovalo svůj požadavek, aby Rusko „okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny, a vyzvalo k zastavení nepřátelských akcí“.

Globální dopady války

Valné shromáždění v rezoluci vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity spolupracovaly na řešení globálních dopadů války na potravinovou bezpečnost, energetiku, finance, životní prostředí a jadernou bezpečnost. Valné shromáždění zdůraznilo, že ujednání o trvalém míru by měla tyto faktory zohlednit, a vyzvalo rovněž všechny státy, aby podpořily generálního tajemníka OSN v jeho úsilí o řešení těchto dopadů.

Obnovené 11. Mimořádné zasedání začalo ve středu 22. února 2023. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 193členné Valné shromáždění, generální tajemník a celé mezinárodní společenství „již celý rok důsledně a hlasitě vyzývají k ukončení této války a k dodržování Charty OSN a mezinárodního práva“.

Spravedlnost pro všechny oběti

Rezoluce znovu potvrdila závazek Valného shromáždění podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod.

Valné shromáždění rovněž zdůraznilo potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva spáchané na Ukrajině prostřednictvím nezávislého vnitrostátního nebo mezinárodního vyšetřování a trestního stíhání, aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny oběti a zabráněno budoucím zločinům.

Zamítnuté návrhy

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek zamítlo dva pozměňovací návrhy rezoluce, které navrhlo Bělorusko. První návrh by změnil několik ustanovení rezoluce a podle druhého by Valné shromáždění vyzvalo členské státy, aby mimo jiné neposílaly do oblasti konfliktu zbraně.

„Nová kapitola dějin”

Na začátku středečního obnoveného zasedání uvedl předseda Valného shromáždění, že v této „nové kapitole dějin“ stojí svět před „těžkou volbou, kým jsme jako mezinárodní společenství“. Tato volba nás buď nasměruje na cestu solidarity a kolektivního odhodlání dodržovat zásady Charty OSN, nebo na cestu agrese, války, normalizovaného porušování mezinárodního práva a zhroucené globální akce.“

Několik dní po invazi 24. února 2022 členové Rady bezpečnosti OSN odhlasovali, že umožní Valnému shromáždění svolat jedenácté mimořádné zasedání poté, co Rusko vetovalo rezoluci, která by invazi na Ukrajinu odsoudila.

V souladu s rezolucí 377A(V) (Sjednoceni za mír) přijatou v roce 1950 se může Valné shromáždění zabývat otázkami mezinárodního míru a bezpečnosti, když tak neučiní Rada bezpečnosti.

Autor: UN News

Rok od ruské invaze na Ukrajinu je pro ukrajinský lid i mezinárodní společenství chmurným mezníkem. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí. Je porušením Charty OSN a mezinárodního práva. Má dramatické humanitární a lidskoprávní důsledky. A její dopad je cítit daleko za hranicemi Ukrajiny. Jak říkám od prvního dne, ruský útok na Ukrajinu zpochybňuje základní principy a hodnoty našeho multilaterálního systému.

Charta OSN mluví jasně: „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.“

Valné shromáždění se zcela jasně vyjádřilo k pokusu Ruské federace o nezákonnou anexi čtyř ukrajinských oblastí – Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské. Potvrdilo tak dlouhodobou zásadu mezinárodního práva podle přelomové Deklarace o přátelských vztazích z roku 1970. Deklarace uvádí, že „území státu nesmí být předmětem nabytí jiným státem v důsledku hrozby silou nebo použití síly“, a že „žádné nabytí území v důsledku hrozby silou nebo použití síly nesmí být uznáno za legální“.

Postoj Organizace spojených národů je jednoznačný: Jsme odhodláni podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Organizace spojených národů od invaze zůstává na Ukrajině a spolupracuje s humanitárními partnery. Plných 40 procent Ukrajinců potřebuje humanitární pomoc. Životně důležitá infrastruktura se stala terčem útoků. Uprostřed zimy byly zničeny vodovodní, energetické a topné systémy.

Agentury OSN spolupracují také se státy, které přijaly více než 8 milionů Ukrajinců. Jedná se o největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Minulý týden OSN vyhlásila humanitární výzvu ve výši 5,6 miliardy USD pro obyvatele Ukrajiny. Naléhavě vás žádám o plnou podporu. 

Od začátku války jsem dvakrát navštívil Ukrajinu, kde jsem vyslechl svědectví o závažném porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. OSN odhodlána v tomto konfliktu – jako i v jiných – odhodlána zajistit spravedlnost a odpovědnost. 

Navzdory brutální válce jsme společně a tvůrčím způsobem pracovali na řešeních. V Mariupolu OSN pomohla evakuovat civilisty uvězněné v ocelárně Azovstal. Černomorská obilná iniciativa ukázala, že Ukrajina a Rusko mohou podpořit globální potravinovou bezpečnost s podporou vlády Turecka a Organizace spojených národů. Navzdory přetrvávajícím problémům má iniciativa na přepravu obilí a dalších potravin z Ukrajiny význam. 

Usilovně pracujeme na odstranění všech zbývajících překážek bránících realizaci memoranda o porozumění mezi Sekretariátem OSN a Ruskou federací, které má usnadnit vývoz ruských potravin a hnojiv na světové trhy. I to je důležitý příspěvek k řešení celosvětové potravinové nejistoty. Budeme i nadále podporovat tyto iniciativy ve prospěch milionů lidí na celém světě, zejména v zemích globálního Jihu. 

Bez ohledu na hlubokou nedůvěru se strany konfliktu dohodly na pravidelných výměnách válečných zajatců, které zprostředkovávají regionální aktéři. Toto úsilí může a musí pokračovat a co nejvíce se rozšířit. 

V uplynulém roce jsme byli nejen svědky rostoucího utrpení a devastace, ale je také stále zřejmější, o kolik horší to všechno ještě může být. Možné dopady spirálovitě se rozvíjejícího konfliktu představují jasné a akutní nebezpečí. 

Každý den si připomínáme vážnou hrozbu, která nás všechny pronásleduje, když v okolí Záporožské jaderné elektrárny, největšího jaderného zařízení v Evropě, pokračují nezodpovědné vojenské aktivity. Oceňuji Mezinárodní agenturu pro atomovou energii za to, že zapojila obě strany k zajištění bezpečnosti oblasti. Je nutné zajistit bezpečnost všech ukrajinských jaderných elektráren.

Válka také rozdmýchává regionální nestabilitu a podněcuje globální napětí a rozpory, přičemž odvádí pozornost i zdroje od jiných krizí a naléhavých globálních problémů.  

Slyšeli jsme i hrozby o použití jaderných zbraní. Takzvané taktické použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné. Je nejvyšší čas ustoupit od této hranice. Samolibost krizi pouze prohloubí a dál naruší společné zásady vyhlášené v Chartě.   

Válka nepředstavuje řešení. Válka samotná je problém. Lidé na Ukrajině nesmírně trpí. Ukrajinci, Rusové i lidé daleko za hranicemi potřebují mír. Ačkoli vyhlídky dnes mohou vypadat chmurně, musíme všichni pracovat s vědomím, že skutečný, trvalý mír musí být založen na Chartě OSN a mezinárodním právu. Čím déle budou boje pokračovat, tím obtížnější tato práce bude. Nemáme ale ani minutu nazbyt. 

New York, 22. února 2023