V tento den každoročně vyjadřuje mezinárodní společenství solidaritu s palestinským lidem za jejich důstojnost, práva, spravedlnost a sebeurčení. Letošní připomínka je obzvláště bolestná, protože tyto základní cíle jsou vzdálené jako nikdy předtím.
Nic neospravedlňuje teroristické útoky Hamásu ze 7. října a následné unesení rukojmích. A nic neospravedlňuje kolektivní trest pro palestinský lid.
Přesto je po více než roce Gaza v troskách. Více než 43 tisíc Palestinců – většinou žen a dětí – bylo podle dostupných informací zabito a humanitární krize se den ode dne zhoršuje. To je otřesné a neomluvitelné.
Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, způsobují izraelské vojenské operace, rozšiřování osad, vystěhovávání, demolice, násilí ze strany osadníků a hrozby anexe další bolest a nespravedlnost.
Nastal čas pro okamžité příměří a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích, ukončení nezákonné okupace palestinského území, jak potvrdil Mezinárodní soudní dvůr a Valné shromáždění, a nezvratný pokrok směrem k řešení v podobě dvou států v souladu s mezinárodním právem a příslušnými rezolucemi OSN. S Izraelem a Palestinou žijícími vedle sebe v míru a bezpečí a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států.
Naléhavě žádám o plnou podporu životně důležité humanitární pomoci pro palestinský lid, zejména prostřednictvím agentury UNRWA, která je nenahraditelným záchranným lanem pro miliony Palestinců.
Organizace spojených národů bude i nadále solidární s palestinským lidem a jeho nezadatelným právem na život v míru, bezpečí a důstojnosti.
Cenu za komunikaci změny klimatu, kterou každoročně udělují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky, letos získal klimatický zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Svou novinářskou dráhu začínal jako sportovní reportér, v letech 2017–2023 působil jako zpravodaj veřejnoprávního rozhlasu ve Spojených státech a nyní se věnuje především událostem souvisejícím se změnou klimatu. Organizátoři letos poprvé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“, jejíž laureátkou se stala zpravodajka BBC v Nizozemsku Anna Holligan.
Hlavní cena
„Cena za komunikaci změny klimatu za rok 2024 se udílí Janu Kalibovi za vysokou úroveň klimatického zpravodajství z domova i ze světa, které je přístupné širokým vrstvám posluchačů a zároveň nepostrádá hloubku a kontextualitu; a za etablování klimatické změny jako průřezového tématu, které se postupně stává součástí vzdělávání pracovníků médií,“ píše se ve zdůvodnění nominačního výboru.
Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta ceny peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022) a Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023).
Čestné ocenění
Organizátoři letos poprvé udělili čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“. Získala ho Anna Holligan, britská novinářka a zpravodajka veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau, za „mimořádné úsilí o autentickou komunikaci a prosazování inovativních a udržitelných řešení při produkci zpravodajství, a to při zachování nejvyšších standardů žurnalistiky.“
V minulých letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021) a genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022); za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu „Klima je příležitost” a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací” (oběma v r. 2023).
Programem v Knihovně Václava Havla provázela redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných a jejich diskuse s laureátem za rok 2021 Ondrášem Přibylou, zakladatelem a ředitelem organizace Fakta o klimatu, je k dispozici na YouTube:https://bit.ly/cenaklima24
Cena za komunikaci změny klimatu je určena vědcům/kyním a expertům/kám, kteří/ré působí v českém veřejném prostoru. Nejedná se o novinářskou cenu, je jen shoda okolností, že oba letošní laureáti působí v médiích. V komunikaci tohoto tématu naplňují vysoká odborná kritéria porozumění komplexní problematice a práce s daty.
Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli hlavní ceny rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
Background
„Změna klimatu způsobená člověkem vede k rozsáhlým a rychlým změnám v atmosféře, oceánech, kryosféře a biosféře a způsobuje velké množství extrémních povětrnostních jevů. Celosvětové emise skleníkových plynů vzrostly v letech 2021–2022 o 1,2 % a dosáhly 57,4 miliardy tun ekvivalentu CO2. Rok 2023 byl s velkým odstupem nejteplejším rokem v historii. Rekordních hodnot dosáhl objem tepla v oceánech, zatímco arktické a antarktické zalednění bylo na historickém minimu. Také teploty v první polovině roku 2024 byly rekordně vysoké.
Lidé na všech kontinentech zažívali extrémní povětrnostní jevy, od spalujících veder ve velké části Asie a sucha na jihu Afriky až po rekordní záplavy v jižní Brazílii a bezprecedentní hurikán Beryl v Karibiku. Stále častější výskyt nebezpečných povětrnostních extrémů a jejich ničivé dopady na obyvatele zdůrazňují nutnost bezodkladných a ambiciózních klimatických opatření,“ uvádí se v nejnovější souhrnné zprávě OSN United in Science1.
###
Jan Kaliba, zpravodaj ČRo: „Změna klimatu má tisíce podob a nabízí tisíce příběhů, promlouvá k nám skrze povodně, pomrzlou úrodu jablek, zrušenou Jizerskou padesátku nebo snahu lidí zateplovat si bydlení. Každý novinář je proto v dnešní době tak trochu klimatickým novinářem. Není ale snadné si to připustit, není snadné se v tomzorientovat, není snadné poprat se s komplikovaností tohoto tématu a s klimatickými mýty a dezinformacemi, kterými se to ve veřejném prostoru jen hemží. Není snadné balit změnu klimatu do srozumitelných a stravitelných příběhů. Cenu proto přijímám s velkou úctou ke všem novinářským kolegům, kteří se tématu změny klimatu v Česku dlouhodobě věnují, a s díky Českému rozhlasu, že se rozhodl zřídit pozici klimatického zpravodaje a pomoci tomu, aby toto naléhavé téma více zdomácnělo v české veřejné debatě a aby se informování o něm stalo mainstreamem.“
Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku: „Vyprávění autentických příběhů má v komunikaci o klimatu transformační efekt. Sdílením zkušeností ze své osobní cesty se snažím posunout narativ zoufalství k naději a otevřít cestu k udržitelnější budoucnosti. Pojďme se navzájem inspirovat ke smysluplné akci pro naši planetu!“
Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi a člen nominačního výboru ceny: „Dnes je čím dál složitější se orientovat v tom, které informace jsou pravdivé a podložené, a které jsou cíleně zabarvené. Ať už z důvodů ekonomického či politického prospěchu, nebo rovnou jako účelové dezinformace. Úrodnou půdou – a zvláště pak v Česku – pro účelové šíření či úpravu informací je i téma změny klimatu, jež je obecně vnímána jako nejzásadnější civilizační výzva. Je dobře, že již pošesté je vyhlášen laureát ceny za komunikaci změny klimatu, a ještě lepší zprávou je, že obstál v silné konkurenci ostatních. Dává mi to naději, že se postoj Češek a Čechů k této zásadní výzvě může opírat o kvalitní a srozumitelné zdroje!“
Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ, český zástupce v IPCC, první laureát ceny (2019): „V posledních letech se stále častěji potvrzuje, že nedostatky v komunikaci snižují důležitost a přijímání vědeckých výsledků ve veřejnosti. Nejen v klimatologii, má to obecnou platnost. Proto považuji ocenění komunikace změny klimatu za pozoruhodný a důležitý počin. Oceněnému přeji hlavně chápavé posluchače.“
Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Věda podává jasný a stále přesnější obraz klimatické změny a lidského podílu na ní. Pokud ale tyto poznatky nebudou srozumitelně a přesvědčivě komunikovány široké veřejnosti, která pak může ovlivnit i politická rozhodování, zůstaneme na půl cesty. Proto je tu Cena za komunikaci klimatu jako povzbuzení k dalším krokům na správné cestě.“
Kontakty: Michal Broža, Informačního centrum OSN v Praze | [email protected], tel. 724 020 611 Pavel Jungwith, Učená společnost ČR | [email protected], tel. 739 002 228 Jan Kaliba, zpravodaj Českého rozhlasu | [email protected], tel. 724 501 696 Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku | [email protected]
1) United in Science, 2024. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP.
Konference COP29 se konala na konci krutého roku rekordních teplot a hrozivé klimatické katastrofy a stále rostoucích emisí. Prioritou číslo jedna jsou nyní finance. Rozvojové země zavalené dluhy, sužované katastrofami a zaostávající v revoluci obnovitelných zdrojů zoufale potřebují finanční zdroje. Dohoda na konferenci COP29 byla naprosto nezbytná pro udržení hranice oteplení 1,5 stupně. Státy dohody dosáhly.
Doufal jsem v ambicióznější výsledek v oblasti financování i zmírňování dopadů, abychom se s klimatickou výzvou dokázali vypořádat. Dosažená dohoda ale poskytuje základ, na kterém lze stavět. Musí být naplněna v plném rozsahu a včas. Závazky se musí rychle proměnit v reálné peníze. Státy musí stát při sobě, jen tak lze dosáhnout nového cíle.
COP29 také navázal na pokrok dosažený v loňském roce v oblasti snižování emisí a urychlení přechodu na energetiku. Dosáhla také dohody o trzích s uhlíkem.
Bylo to složité jednání v nejisté a rozdělené geopolitické situaci. Oceňuji všechny, kteří na dosažení konsensu tvrdě pracovali. Ukázali jste, že multilateralismus soustředěný kolem Pařížské dohody se dokáže přenést i přes ty nejsložitější problémy.
Konec éry fosilních paliv je nevyhnutelný
Vyzývám vlády, aby tuto dohodu vnímaly jako základ a stavěly na ní dál. Zaprvé, státy musí předložit nové národní akční klimatické plány (NDC) v souladu s 1,5 stupněm, a to v dostatečném předstihu před COP30. Státy G20, které jsou největšími producenty emisí, musí stát v čele.
Nové NDC se musí týkat všech emisí a celé ekonomiky, urychlit postupné vyřazování fosilních paliv a přispět k cílům energetické transformace dohodnutým na COP28 s využitím výhod levných a čistých obnovitelných zdrojů energie. Konec éry fosilních paliv je ekonomicky nevyhnutelný. Nové národní plány musí tento přechod urychlit a pomoci zajistit, aby proběhl spravedlivě.
Zadruhé, potřebujeme rychlé kroky k naplnění závazků přijatých v Paktu pro budoucnost. Zejména pokud jde o účinná opatření v oblasti zadlužení, zvýšení zvýhodněného financování a zlepšení přístupu k němu a podstatné zvýšení úvěrové kapacity mnohostranných rozvojových bank s odpovídající rekapitalizací.
Děkuji vládě Ázerbájdžánu za pohostinnost a předsedovi COP29 Muchtarovi Babajevovi a jeho týmu za tvrdou práci. Jsem vděčný výkonnému tajemníkovi UNFCCC Simonu Stiellovi a jeho kolegům za vynikající podporu. A samozřejmě týmu OSN.
Oceňuji všechny delegáty, mladé lidi a zástupce občanské společnosti, kteří přijeli do Baku podpořit maximální ambice dohod a spravedlnost. Pokračujte v tom. OSN je s vámi. Náš boj pokračuje. Nikdy to nevzdáme.
Jméno již 6. laureáta*ky Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku se dozvíme na slavnostním udílení ceny, které se letos koná 27. listopadu od 16 hodin v Knihovně Václava Havla v Praze. Akci společně pořádají a projekt koordinují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.
S úvodním slovem vystoupí (on-line) Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Laureát*ka za rok 2024 převezmě cenu z rukou zástupkyně nominačního výboru Zuzany Harmáčkové z CzechGlobe a velvyslance Francie Stéphana Crouzata. Následovat bude přednáška oceněné*ho.
Poprvé bude letos uděleno ocenění „Inspirace ze zarhaničí“. Laureátkou se stane zpravodajka BBC v Nizozemsku Anna Holligan, autorka a spoluautorka projektů News from the Cycle Path a The Bike Bureau, v nichž při své novinářské práci propojuje aktivní starost o klima s nejvyššími standardy žurnalistiky. Přednáška, se kterou Anna Holligan vystoupí se nazývá Pedaling Towards a Sustainable Future: the Power of Authentic Climate Communication (Na kole k udržitelné budoucnosti: Síla autentické klimatické komunikace). Cenu společně s organizátory předá velvyslanec Nizozemska Daasn Huisinga.
Poslední část programu vyplní dialog mezi oceněnými, laureátem ceny za rok 2020 Ondrášem Přibylou (Fakta o klimatu) a publikem.
Programem provede Kateřina Poláková, redaktorka vědy v České televizi. Jazykem akce bude čeština a angličtina, simultánní tlumočení bude zajištěno. Zájemci o účast se mohou registrovat zde.
O Ceně Ocenění je určeno vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost. O držiteli/ce rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Seznam členů/ek: www.cenazaklima.cz.
Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv na světě. Každá třetí žena byla alespoň jednou v životě vystavena fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí.
Pro tisíce žen končí cyklus genderově podmíněného násilí posledním brutálním činem – vraždou ze strany partnera nebo rodinného příslušníka. Femicida je úmyslné zabití ženy nebo dívky kvůli jejímu pohlaví. Jedná se o nejbrutálnější, nejviditelnější a nejextrémnější projev genderově podmíněného násilí, kterému jsou ženy a dívky vystaveny.
Cílem mezinárodní kampaně OSN Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilíje upozorňovat na tento problém, vůči němuž není imunní žádný stát, a přispět k ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Kampaň začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv).
Oranžovým nasvícením budov se k této mezinárodní iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku a dají tak najevo, že násilí páchané na ženách a dívkách je nepřípustné.
Brno Fontána před Janáčkovým divadlem Mahenovo divadlo Brno České Budějovice Jihočeské divadlo Hradec Králové historická budova radnice na Velkém náměstí Liberec Divadlo F. X. Šaldy Pardubice Východočeské divadlo Plzeň Divadlo J. K. Tyla Praha Univerzita Karlova – budova Karolina Petřínská věž, Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR Rezidence velvyslanectví Norského království v Praze Olomouc Radnice na Horním náměstí Ostrava Most Miloše Sýkory věž radnice Ostrava Tábor Divadlo Oskara Nedbala
Podobným způsobem se ke kampani připojují významné instituce, kulturní památky a další zařízení na celém světě. V minulých letech to byly např. Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, opery v Sydney nebo Niagárské vodopády.
Epidemie násilí na ženách a dívkách je hanbou lidstva
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém prohlášení ke kampani uvádí: “Epidemie násilí na ženách a dívkách je hanbou lidstva. Konflikty, klimatická krize a hlad prohlubují nerovnosti. Sexuální násilí je využíváno jako strašlivá válečná zbraň. Ženy a dívky čelí přívalu misogynie na internetu. Situaci dále zhoršuje rostoucí odpor proti právům žen a dívek. Na mnoha místech světa dochází k oslabování právní ochrany, pošlapávání lidských práv a zastáncům lidských práv žen je vyhrožováno, jsou obtěžováni a zabíjeni za to, že mluví nahlas,” upozorňuje šéf OSN.
Na prevenci a potírání genderově podmíněného násilí se aktivně podílí také agentury OSN působící v Česku. “UNHCR se zaměřuje na potřeby přeživších, zejména mezi žadateli o azyl a uprchlíky. V ČR spolupracujeme s vládou a partnerskými organizacemi, aby násilí na ženách bylo nekompromisně posuzováno jako porušování lidských práv,” říká Ajmal Khybari, vedoucí kanceláře UNHCR v ČR.
Zsófia Pusztai, představitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku, dodává: „Násilí na ženách a sexuální násilí je porušením lidských práv, které má závažné zdravotní dopady. WHO podporuje prevenci násilí a pomoc obětem, protože každá žena má právo na život bez násilí.”
Prevenci a řešení genderově podmíněného násilí se aktivně věnuje i české zastoupení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). „Ve spolupráci s Úřadem vlády ČR realizujeme odborná školení pro pracovníky organizací podporujících oběti sexuálního násilí spojeného s válkou na Ukrajině. Vytvořili jsme také příručku s praktickými doporučeními pro práci s oběťmi partnerského a domácího násilí,“ říká Petr Čáp, vedoucí kanceláře IOM v ČR.
Fakta o násilí na ženách a dívkách
V roce 2023 byla každých 10 minut na světě zavražděna svým partnerem nebo rodinným příslušníkem jedna žena.
736 milionů žen – téměř každá třetí žena – bylo podle dostupných odhadů alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí ze strany partnera, sexuálnímu násilí ze strany od jiného muže nebo obojímu (to je 30 % žen ve věku 15 let a starších). Údaj nezahrnuje sexuální obtěžování. Ženy, které zažily násilí, častěji trpí depresemi, úzkostí, neplánovaným těhotenstvím, sexuálně přenosnými infekcemi včetně HIV. Dopady jsou devastující a dlouhodobé.
Většinu násilí na ženách páchají současní nebo bývalí manželé nebo intimní partneři. Více než 640 milionů žen ve věku 15 let a starších (26 %) bylo vystaveno násilí ze strany intimního partnera.
V roce 2022 bylo na celém světě zabito přibližně 48 800 žen a dívek svými intimními partnery nebo jinými členy rodiny. To znamená, že každou hodinu je v průměru zabito více než pět žen nebo dívek někým z vlastní rodiny.
Celosvětově přibližně 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex.
91 % obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování jsou ženy.
Na světě je více než 230 milionů dívek a žen, které byly nuceny podstoupiit mrzačení ženských pohlavních orgánů. To je 15% nárůst – tedy o 30 milionů dívek a žen více – ve srovnání s údaji před osmi lety.
Každá desátá žena v EU uvádí, že od svých 15 let zažila on-line obtěžování. Jednalo se o nevyžádané a/nebo urážlivé sexuálně explicitní e-maily nebo SMS zprávy nebo urážlivé a/nebo nevhodné návrhy na sociálních sítích.
Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.
Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině států s dostupnými daty o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich hledá podporu u institucí, jako je policie nebo systém zdravotnictví. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které hledají pomoc.
Tiskovou zprávu připravilo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s agenturami OSN v Česku: IOM, UNICEF, UNHCR a WHO.
V Baku dnes začala 29. konference smluvních stran (států) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu COP29. Do hlavního města Ázerbájdžánu se sjíždí tisíce delegátů vlád, zástupců nevládních organizací, soukromých firem a médií.
Hlavním tématem COP29 bude otázka financování klimatických opatření. Státy potřebují biliony dolarů, aby mohly výrazně snížit emise skleníkových plynů a ochránit životy a živobytí před zhoršujícími se dopady změny klimatu. Konference bude také příležitostí pro státy představit aktualizované národní klimatické akční plány podle Pařížské dohody, jež mají být hotovy do začátku roku 2025. Implementace těchto plánů má zajistit, že průměrná globální teplota nepřekročí 1,5 °C ve srovnání s období před průmyslovou revolucí.
Více informací o konferenci COP29 naleznete zde (anglicky).
Co je to COP?
COP je anglickou zkratkou pro tzv. Conference of Parties (Konference stran) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992. Ta vytváří platformu pro mezinárodní spolupráci v oblasti světového klimatu. COP je nejvyšším rozhodovacím orgánem pro naplňování ustanovení úmluvy UNFCCC a následných právních nástrojů jako je např. Pařížská dohoda z roku 2015. Konference se schází jednou ročně a posuzuje národní zprávy o snižování emisí a dalších klimatických opatřeních.
O co se hraje?
Podle nových dat, která Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila těsně před zahájením COP29, se svět nebývale otepluje a rok 2024 se stane nejteplejším rokem v historii a překoná dosavadní rekord z roku 2023.
Program OSN pro životní prostředí UNEP publikoval minulý týden svou výroční zprávu „Adaptation Gap Report „. Pod titulem „Přijde peklo a velká voda“ zpráva naléhavě upozorňuje, že státy musí urychlit adaptační opatření závazkem na výrazné posílení financování v této oblasti.
Rekordní záplavy ve Španělsku, prudké bouře na Floridě nebo lesní požáry v Jižní Americe – to je jen několik příkladů extrémních meteorologických jevů, které se po celém světě projevují čím dál častěji a silněji. Vzhledem k tomu, že náklady na nečinnost jsou výrazně vyšší, bude financování čistých alternativ k fosilním palivům, která jsou hnací silou změny klimatu, hlavním bodem programu COP29.
Jak konference probíhá?
Vedle jednání vlád, která jsou základem programu COP, probíhá celá řada nejrůznějších akcí jako jsou semináře, představení nových publikací, výstavy, panelové diskuse apod. Občanská společnost během COPu pořádá řadu akcí včetně demonstrací ve prospěch dodržování již existujících závazků i na podporu nových, kterých je tolik potřeba. Během COPu uslyšíme řadu vystoupení světových státníků, celebrit, podnikatelů, (nejen) mladých aktivistů a dalších ze všech kontinentů.
Projekcí oceněného dokumentu Nebe a led a následnou diskusí jsme v zaplněném Kině 35 Francouzského institutu v Praze připomněli Den OSN. Film vypráví dramatický příběh francouzského vědce Clauda Loriuse, jehož desítky let trvající výzkum antarktického ledu pomohl prokázat, že za globální oteplování je zodpovědné lidstvo.
Diváky v sále přivátali představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR Martin Pizinger, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat, vedoucí UNHCR v ČR Ajmal Kgybari a vedoucí Informační kanceláře OSN Michal Broža. V diskusním panelu „Budoucnost je teď“ zasedli mladí čeští odborníci a odbornice, kteří se zabývají velkými globálními tématy jako je klimatická změna, bezpečnost, nové technologie, AI, nebo vzdělávání. Diskutovali Barbora Novotná z Fakulty sociálních věd UK, Tomáš Jungwirth Březovský z Klimatýmu AMO, Veronika Novotná, mladá delegátka ČR při OSN, Jan Kleňha z Českých priorit a diskusi moderovala Hana Řičicová.
Akci uspořádala Informační kancelář OSN ve spolupráci s OSN agenturami v Česku – IOM, UNHCR, UNICEF a WHO.
Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni OSN 24. října 2024
Organizace spojených národů byla vytvořena světem pro svět. Od roku 1945 je místem, kde se státy schází a hledají globální řešení globálních problémů. Řešení, která zmírňují napětí, staví mosty a upevňují mír. Řešení, která odstraňují chudobu, podporují udržitelný rozvoj a zastávají se těch nejzranitelnějších. Řešení, která přinášejí životně důležitou pomoc lidem postiženým konflikty, násilím, ekonomickými krizemi a klimatickými pohromami. Řešení, která vyrovnávají misky vah spravedlnosti a rovnosti pro ženy a dívky. Řešení, která se zaměřují na problémy, jež byly v roce 1945 nepředstavitelné: změna klimatu, digitální technologie, umělá inteligence a vesmír.
V září přijalo Valné shromáždění Pakt pro budoucnost, Globální digitální pakt a Deklaraci o budoucích generacích. Tyto důležité dohody pomohou zajistit, že se systém OSN přizpůsobí, reformuje a omladí, aby dokázal čelit změnám a novým výzvám kolem nás, a poskytovat řešení pro všechny. Naše práce ale bude vždy vycházet z nadčasových hodnot a zásad Charty OSN, mezinárodního práva a z důstojnosti a lidských práv každého člověka.
V dnešním neklidném světě nám samotná naděje nestačí. Naděje vyžaduje rozhodné kroky a mnohostranná řešení pro mír, společnou prosperitu a zdravou planetu. Naděje vyžaduje, aby všechny země pracovaly společně. Naděje vyžaduje Organizaci spojených národů.
V Den OSN vyzývám všechny státy, aby zajistily, že tento maják a jeho ideály budou dál zářit.
Letošní Den Spojených národů připomeneme v Praze zvláštní projekcí francouzského celovečerního dokumentu Nebe a led(La glace et le ciel). Následovat bude diskuse „Budoucnost je teď“ mladých odborníků nad tématy zářijového Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku a přijatého Paktu pro budoucnost, v němž státy navrhují reformní kroky na posílení systému globální spolupráce a lepší připravenost na možné budoucí globální šoky.
Film oscarového režiséra Luca Jacqueta popisuje sérii dobrodružných expedic francouzského glaciologa Clauda Loriuse (1932–2023) na Antarktidu. Loriusův výzkum pomohl prokázat, že za globální oteplování je zodpovědné lidstvo. Na příběhu odvážného vědce a jeho výzkumu ukazuje režisér, jaký dopad má chování člověka na budoucnost naší planety.
Akce se koná 24. října od 16 hod. v Kině 35 Francouzského institutu v Praze. Vstupné je zdarma.Zaregistrujte se zde.
15:45 se otevřou dveře kinosálu 16:15 Úvod představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR (tbc) velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat vedoucí UNHCR v Česku Ajmal Khybari vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža 16:30 film „Nebe a led“ (francouzsky s českými titulky) 17:55 Panelová diskuse „Budoucnost je teď“ Barbora Novotná, Fakulta sociálních věd UK Tomáš Jungwirth Březovský, Klimatým AMO Veronika Novotná, mladá delegátka ČR při OSN Jan Kleňha, České priority Moderuje Hana Řičicová 18:40 Recepce 19:30 Ukončení akce
Akci připravuje Informační centrum OSN pro Česko ve spolupráci s UNHCR, WHO, UNICEF a IOM v Česku
Uplynul rok od strašlivých událostí ze 7. října 2023, kdy Hamás zahájil rozsáhlý teroristický útok v Izraeli, při němž zahynulo více než 1 250 Izraelců a občanů jiných národností, včetně dětí a žen.
Více než 250 lidí bylo uneseno a odvlečeno do Gazy, mezi nimi mnoho žen a dětí.
Útok ze 7. října zanechal hluboké rány na duších lidí, kteří prostě žili své životy. Vzpomínáme na všechny, kteří byli brutálně zabiti a zažili nevýslovné násilí, včetně sexuálního.
Je to den pro celé světové společenství, abychom znovu a co nejhlasitěji zopakovali své naprosté odsouzení odporných činů Hamásu, včetně braní rukojmích.
V průběhu uplynulého roku jsem se setkal s rodinami mnoha rukojmích… dozvěděl jsem se více o životech, nadějích a snech jejich blízkých… a sdílel jejich úzkost a bolest. Nedokážu si představit, jaká muka jsou nuceni každý den snášet. Znovu žádám o okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích.
Do té doby musí Hamás umožnit Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, aby rukojmí navštívil.
Sedmý říjen je přirozeně dnem, kdy se zaměřujeme na události toho strašného dne. Vyjadřuji solidaritu se všemi oběťmi a jejich blízkými.
Po 7. říjnu vypukla vlna šokujícího násilí a krveprolití. Válka, která následovala po strašlivých útocích před rokem, dál ničí životy a způsobuje hluboké lidské utrpení Palestincům v Gaze a nyní i lidem v Libanonu.
Mluvil jsem o tom často a jasně.
Je čas na propuštění rukojmích. Je čas umlčet zbraně. Je čas zastavit utrpení, které pohltilo celý region. Je čas na mír, mezinárodní právo a spravedlnost.
Organizace spojených národů je plně odhodlána naplnit tyto cíle.
Uprostřed tolika krveprolití a rozdělení se musíme držet naděje.
Uctěme památku obětí, sjednoťme rodiny a ukončeme utrpení a násilí na celém Blízkém východě.
A nikdy nepřestávejme pracovat na trvalém řešení konfliktu, kdy Izrael, Palestina a všechny ostatní země regionu budou moci konečně žít v míru, důstojnosti a vzájemné úctě.
