Skip to main content

Autor: unic

Poznejte svět přes virtuální realitu

Jedna věc je číst zprávy o podmínkách v uprchlických táborech, ale zažít je na vlastní kůži? A jaké to je ocitnout se na pět minut v Libérii a na vlastní oči sledovat jak epidemie eboly zasáhla místní obyvatelstvo? Nebo se virtuálně přenést do Jižního Súdánu či na Ukrajinu a sledovat příběhy lidí, kteří kvůli konfliktu museli opustit domov a návrat je v nedohlednu? Organizace spojených národů využívá technologie virtuální reality (VIR) ke vzdělávání a osvětě o nejpalčivějších humanitárních krizích současného světa.

„Virtuální realita umožní skutečně se zúčastnit příběhu, který obvykle jen pasivně sledujete. Dalo by se říci, že díky této technologii se můžete projít v botách někoho jiného,“ říká Gabo Arora, režisér filmů VIR a poradce OSN v této oblasti.

Filmy OSN založené na technologii VIR již byly představeny na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, na filmovém festivalu Sundance, ale také ve Valném valném shromáždění OSN či na prvním Světovém humanitárním summitu v Istanbulu. Můžete je sledovat on-line nebo za pomocí mobilních aplikací pro Android a iOS. Od léta s technologií virtuální reality pracuje také iCentrum OSN v Praze. Možnost poznávat problémy současného světa přes virtuální realitu nabízíme na konferencích, seminářích, letních školách i v rámci vzdělávacích programů pro žáky základních a studenty středních i vysokých škol, které organizujeme v prostorách kanceláře Organizace spojených národů v Praze. Kontaktujte nás a domluvte si návštěvu včetně prezentace technologie a filmů VIR.

V současné době je v rámci projektu OSN dostupných pět krátkých dokumentů z oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.

Co potřebujete ke sledování filmů VIR? Postačí vám běžný smartphone a souprava ke sledování – tzv. VIR headset nebo obyčejný kartonový prohlížeč (podobný brýlím, které znáte pro sledování 3D). Po stažení mobilní aplikace můžete vybírat z nabídky VIR snímků OSN.

IOM je novým členem rodiny organizací systému OSN

Valné shromáždění OSN včera jednomyslně schválilo rezoluci podle níž se Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration, IOM) stává součástí systému OSN jako přidružená organizace.

„Migrace je ústředním tématem nové globální politické agendy. V čase, kdy narůstá migrace uvnitř států i napříč hranicemi, je bližší pracovní propojenost mezi OSN a IOM více žádoucí než tomu bylo kdy v minulosti,“ prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun v reakci na rozhodnutí Valného shromáždění.

Jen v roce 2015 poskytla IOM asistenci přibližně 20 milionům migrantů. Jedná se o mezivládní organizaci, která má 162 členských států, více než 9 500 zaměstnanců a 450 kanceláří a úřadoven na všech kontinentech. Založena byla v roce 1951 na pomoc při přesídlování evropských uprchlíků. Letos v prosinci oslaví 65 let své existence.

V České republice působí Mezinárodní organizace pro migraci od roku 1998 na základě smlouvy podepsané mezi IOM a Českou republikou dne 15. října 1997.

Foto: IOM

Generální tajemník OSN k „Brexitu“

Generální tajemník OSN pozorně sledoval diskuse předcházející referendu ve Velké Británii. Rozhodnutím o vystoupení z EU vyvrcholilo období intenzivních úvah a diskusí vedených nejen ve Velké Británii, ale v celé Evropě.

Nyní, když Velká Británie a další členské státy EU vstupují do procesu příprav dalšího postupu, spoléhá generální tajemník na historicky prokázanou schopnost Evropy jednat pragmaticky a zodpovědně v zájmu evropských občanů.

OSN se těší na další spolupráci s Velkou Británií i Evropskou unií, které jsou pro ni obě důležitými partnery.

Generální tajemník očekává, že i nadále bude Evropská unie spolehlivým partnerem OSN při řešení rozvojových a humanitárních otázek, stejně jako otázek míru a bezpečnosti, včetně migrace.

Věří také, že Velká Británie si podrží své vůdčí postavení v mnoha oblastech, včetně rozvojové sféry. Generální tajemník velmi doufá, že role Velké Británie v této oblasti bude pokračovat.

Spolupráce nás činí silnějšími.

Nové: Světová zpráva o drogách

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) vydal svou výroční zprávu World Drug Report za rok 2015. Počet lidí závislých na drogách v roce 2014 dosáhl přibližně 29 milionů, asi o dva miliony více než v předchozím roce. V roce 2014 zkusilo asi 250 milionů lidí alespoň jednou drogu. To je stejné číslo jako v předešlých čtyřech letech.

Zpráva vychází krátce po dubnovém zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o drogové problematice. Z něho vzešlo několik konkrétních doporučení pro státy na snižování dopadu drog. Ještě před zasedáním Valného shromáždění vydala agentura OSN UNIADS zprávu Do no harm, podle které neschopnost řady států přijmout drogové politiky založené na zdravotním přístupu a lidských právech vedly k nulovému snížení nových infekcí HIV u lidí, kteří v letech 2010 až 2014 užívali injekčně drogy.

„Světová zpráva o drogách předkládá přehled o hlavních trendech na drogových trzích, o ilegálním obchodu a také o zdravotních dopadech užívání drog. Ze zprávy vyplývá, že je nutné přijmout přístupy založené na lidských právech, jak doporučil i závěrečný dokument zvláštního zasedání valného shromáždění OSN o problematice drog.“

Jurij Fedotov, výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu

Filippo Grandi: UNHCR je na straně uprchlíků každý den

UNHCR, úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vyhlašuje vždy 20. června Světový den uprchlíků, jehož cílem je upozornit na odvahu a úsilí rodin, které jsou nuceny prchat před válkou či pronásledováním. Každý rok se také UNHCR snaží najít v globální statistice, kterou zveřejňuje, jiskřičku naděje, že se světu daří nacházet řešení traumat, která musejí uprchlíci zažívat každý den. Letos se však tato příznivá znamení hledají obtížně.

Počet, složitost a délka trvání dnešních konfliktů bohužel znamenají, že rozsah nuceného vysídlení nyní dosáhl míry, kterou svět nezažil od založení samotné OSN: na celém světě je nyní vykořeněno více než 60 milionů lidí. Každý den přinášejí média zprávy o dalších uprchlických tragédiích, o dětech, matkách a otcích, kteří přicházejí o život v zoufalé snaze uniknout násilí.

Na pozadí těchto tragických událostí přitom rozvratná politická rétorika o otázkách azylu a migrace i znepokojivá míra xenofobie společně ohrožují mezinárodní dohody, které chrání osoby nucené prchat před válkou či pronásledováním.

Namísto sdílení břemene jsme svědky zavírání hranic, namísto politické vůle se objevuje politická paralýza. S následky se přitom musejí potýkat humanitární organizace jako ta, již zastupuji, a přitom s omezenými rozpočty bojují za záchranu lidských životů.

Přesto máme důvod k naději. Navzdory opakovaným záštiplným výlevům v médiích jsme často svědky projevů štědrosti ze strany hostitelských společenství, jednotlivců i rodin, které uprchlíkům otevírají své domovy.

Tito obyčejní lidé nevidí v uprchlících žebráky, konkurenty na trhu práce ani teroristy, nýbrž lidi, jako jsem já či vy, kterým životy narušila válka. Svoji prostou solidaritu konají na celém světě, každý den.

Podle názoru UNHCR bude rok 2016 v otázkách uprchlictví zlomový. Jelikož se války vymykají jakékoli kontrole, jsme přesvědčeni, že letos musíme převzít kolektivní odpovědnost a konat tak, aby došlo k ukončení konfliktů, jež nutí lidi utíkat, a přitom pomáhat milionům lidí, jimž toto násilí zničilo život.

Čelní světoví představitelé již nesmějí pasivně přihlížet rozsáhlým a zbytečným ztrátám na životech. Řešení pomoci uprchlíkům musíme hledat promyšleně. Musíme nacházet humánní a důstojné způsoby, jak zajistit, aby uprchlíci nemuseli riskovat životy svoje ani svých blízkých, když jsou ve snaze dostat se do bezpečí vydáni na milost a nemilost bezohledných převaděčů či vratkých člunů.

Historické zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni dne 19. září, které se bude zabývat rozsáhlými pohyby uprchlíků a migrantů, bude pro všechny z nás prověrkou. Chopí se vlády této příležitosti a začnou sdílet odpovědnost za uprchlíky v duchu globální solidarity tak, jak požadují základní principy mezinárodního uprchlického práva? A nejen to – poskytnou také svůj spravedlivý díl pomoci lidem, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů a přišli o všechno bez vlastního zavinění?

UNHCR je na straně uprchlíků (#WithRefugees), nejen ve Světový den uprchlíků, ale každý den – a chceme, aby 19. září byl na straně uprchlíků i celý svět. Podaří-li se nám to, můžeme čelným světovým představitelům vyslat signál, že nastal čas jednat.

Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení. Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků

Nucená migrace dosáhla dosud nevídaných rozměrů. Počet lidí na útěku před násilím přesáhl 65 milionů. Nové i přetrvávající konflikty a projevy násilí a perzekuce nutí lidi vydat se na útěk za bezpečím do jiných částí své země nebo překročit hranice a stát se uprchlíky či žadateli o azyl. Další žijí v dlouhodobém exilu, protože řešení vleklých konfliktů je v nedohlednu. Na konci roku 2015 bylo ve světě 21,3 milionu uprchlíků, 3,2 milionu žadatelů o azyl (již zařazených do procesu) a 40,8 milionu lidí tzv. vnitřně vysídlených, kteří na útěku zůstali uvnitř hranic své země.

Světový den uprchlíků je příležitostí společně se zamyslet nad ničivým dopadem válek a pronásledování na životy těch, kteří byli nuceni utéct. Měli bychom ocenit jejich odvahu a odolnost. Je to také dobrá příležitost vzdát hold komunitám a státům, které se rozhodly uprchlíky přijmout. Často se tak děje ve vzdálených pohraničních oblastech postižených chudobou, nestabilitou a velkou nezaměstnaností a mimo pozornost mezinárodního společenství. Devět z deseti uprchlíků v současné době žijí v chudých a středně-příjmových zemích, které se pohybují na pokraji konfliktu.

V průběhu loňského roku se více než milion uprchlíků a migrantů dostalo do Evropy přes Středozemní moře na malých a často nebezpečných plavidlech. Tisíce z nich břehů Evropy nedosáhly a staly se mementem našeho kolektivního selhání. V některých oblastech v souvislosti s tím posílila rozdělující rétorika, narostla xenofobie i restrikce v přístupu k azylu. Duch sdílené odpovědnosti nahradily nenávistné projevy intolerance. Jsme svědky znepokojivého nárůstu ve využívání detencí a budování plotů a dalších bariér.

Protiuprchlická rétorika je tak silná, že je snadné přeslechnout hlasy, které říkají: vítejte. Ale existují a existují na celém světě. V průběhu loňského roku jsme byli v mnoha státech a regionech svědky přívalu soucitu a solidarity. Běžní lidé otevřely svá srdce a domovy uprchlíkům a některé státy přivítaly nově příchozí, přestože v nich mnoho uprchlíků již přebývá.

Je nutné, aby byly tyto pozitivní příklady následovány. Naše reakce na uprchlíky musí vycházet ze společných hodnot sdílení odpovědnosti, nediskriminace, lidských práv a mezinárodních úmluv o uprchlících. Respektována musí být zásada non-refoulement (zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv – pozn. překl.). Plenární zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni, které se 19. září bude zabývat problémem rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů, bude historickou příležitostí k dosažení globální dohody a k závazku společné akce a posílení sdílené odpovědnosti za uprchlíky.

Musíme se postavit za miliony lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy a zajistit ochranu jejich práv a důstojnosti, ať se ocitnou kdekoli. Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení.

Spravedlivé trhy pro spravedlivé společnosti

Jurij Fedotov, výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu

Rozruch kolem takzvaných Panama Papers znovu obrátil pozornost k trendům v globálních finančních systémech. Není nezbytně nejdůležitější, jestli lidé, kteří jsou v Panama Papers jmenováni, porušují zákony. Co je důležité je fakt, že pod hladinou finančních vod se nachází dostatek jeskyní, ve kterých lze ukrýt velkou část pokladu.

Některé z těchto peněz nepochybně pocházejí z nelegálních zdrojů. Z publikace Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu „Odhad nelegálních finančních toků“, která vyšla již před pěti lety, vyplývá, že roční objem vypraných peněz z trestné činnosti dosahuje okolo 1,5 bilionu USD. A to je pravděpodobně jen velmi konzervativní odhad.

Nejde ale jen o ilegálně získané peníze proudící finančními systémy. Finanční důvěru a hodnověrnost vlád narušuje i korupce. Tento endemický zločin nezměrně poškozuje naše společnosti, zejména její slabé a zranitelné členy. Peníze, o které vlády přijdou, chybí na výstavbu škol a nemocnic nebo nezbytné infrastruktury, jako jsou silnice a mosty.

To by mělo stačit k rozptýlení přetrvávajícího názoru, že korupce je zločin, který nezanechává oběti. Obětí jsou celé zástupy: jednotlivců, na které doléhá, že korupce „odčaruje“ finanční zdroje potřebné pro základní služby.

Korupce je moderním důkazem staré dětské říkanky, v níž jediný chybějící hřebíček vedl ke ztrátě celého království. Korupce se řídí stejnou logikou. Neměří se však  ztracenými královstvími, nýbrž generacemi ztracených příležitostí a zmařených nadějí.

Schopnost korupce podrývat společnosti a brzdit vývoj výslovně uvádí rozvojová Agenda 2030 v cíli č. 16, který volá po významném omezení korupce a úplatkářství.

Objevují se však i náznaky, že vítr se obrací. Jedním z těch viditelných je přelomová úmluva OSN proti korupci (UNCAC). Jedná se o jediný univerzální právní protikorupční nástroj, založený na inovativních protikorupčních standardech uplatnitelných ve veřejné i soukromé sféře. Úmluva mění postoje a spolu s tím i životy.

Zapojení soukromé sféry je nezbytné. Vlády nemohou s těžkým břemenem zápolit samy. Je nutné úzce spolupracovat. Soukromý sektor se naštěstí takovým směrem ubírá. Podniky si uvědomují, že v boji proti korupci lze jedině získat. Obchodu se daří tam, kde jsou zákony jasně definované a spravedlivě uplatňované.

Abych přispěl k pozitivnímu vývoji, navrhuji čtyři důležité kroky, které je třeba podniknout.

Za prvé, státy musí vytvořit vlastní zákony nezbytné k tomu, aby UNCAC na místní úrovni nebyla bezzubá. Za druhé, orgány činné v trestním řízení musí mít pravomoc a nezávislost k vyšetřování a souzení korupce. Za třetí, vše, co děláme, musí být založeno na spolupráci. A nakonec je třeba podpořit mechanismus navracení majetku, aby bylo možné identifikovat, zadržet a vrátit zisky z kriminální činnosti.

Náš cíl musí být následující: žádné peníze odcizené kterékoliv rozvojové zemi nesmí zůstat nepovšimnuty v zahraniční bance nebo daňovém ráji. Všechny se musí vrátit. To však nemůžeme dokázat sami. Přispět k našemu úsilí může soukromý sektor. UNCAC může pomoci. Její jedinečnou tržní hodnotou jsou její dosah a globální věrohodnost.

V nedávné minulosti přijali lidé korupci a úplatkářství jako součást každodenního života. Nyní je odmítají. Ještě jsme je ale nezkrotili a pokud polevíme, mohou se vrátit a pomstít se. OSN se snaží pomáhat při zlepšování životů a nastolování větší rovnosti. Firmy usilují o integritu, odpovědnost a transparentnost. Spojme své úsilí tak, abychom zajistili existenci spravedlivých trhů ve spravedlivých společnostech.

Zdravé oceány – zdravá planeta: 8. červen je Světovým dnem oceánů

Světové oceány – jejich teplota, chemické složení a procesy, proudy a život v nich – jsou řídící silou globálních systémů, které činí Zemi obyvatelnou pro lidstvo.

Dešťová voda, pitná voda, počasí, klimatické podmínky, linie pobřeží, velká část naší potravy a dokonce i kyslík ve vzduchu, který dýcháme – to všecho v konečném důsledku závisí na mořích, která je vytvářejí a regulují. V průběhu historie poskytovaly oceány a moře nezbytné cesty pro obchod a dopravu. Péče o tento nepostradatelný přírodní zdroj je základem udržitelné budoucnosti.

Fakta o oceánech

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, obsahují 97 procent zásob vody na Zemi a tvoří 99 procent objemu životního prostoru na planetě.
  • Živobytí více než 3 miliard lidí závisí na mořské a pobřežní biodiverzitě
  • Celosvětová tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví, která na nich jsou závislá, se odhaduje na 3 biliony dolarů nebo 5 procent globálního HDP.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc známých druhů, avšak jejich skutečný počet může dosahovat řádově milionů.
  • Oceány absorbují kolem 30 procent oxidu uhličitého vyprodukovaného lidmi, čímž zmírňují dopady globálního oteplování.
  • Oceány jsou největším světovým zdrojem bílkovin a jejich hlavním zdrojem pro více než 2,6 miliardy lidí.
  • Mořský rybolov přímo nebo nepřímo dává práci více než 200 tisícům lidí.
  • Dotace na rybaření přispívají k rychlému vyčerpávání řady druhů ryb a jsou překážkou v úsilí udržet a obnovit světový rybolov a na něm závislá zaměstnání. Zároveň jsou příčinou toho, že světový rybolov generuje ročně o 50 miliard dolarů méně, než by mohl.
  • Téměř 40 % světových oceánů je těžce zasaženo lidskou aktivitou, která způsobuje například znečištění, vyčerpávání zdrojů ryb a poškození pobřežního habitatu.

Ve svém poselství k letošnímu Světovému dni oceánů generální tajemník OSN Pan Ki-mun říká: „Víme, že přestože jsou oceány zdánlivě nekonečné, jejich schopnost snášet důsledky lidské činnosti je omezená, zejména když se musejí zároveň vyrovnávat s hrozbami, které přináší změna klimatu. Potřebujeme neodkladně podniknout na celosvětové úrovni kroky, které by ulevily oceánům od zátěže, jíž čelí a ochránily je od budoucích nebezpečí, jejichž vlivem by se mohly octnout za hranicí své odolnosti. … Přijměme u příležitosti Světového dne oceánů závazek oceány chránit a jejich darů využívat mírumilovně, spravedlivě a udržitelně s ohledem na příští generace. Zdravé oceány jsou nezbytné pro zdraví planety i zdravou budoucnost nás všech.“

Světový den životního prostředí 2016: Za záchranu divočiny

Obchod se zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody má ničivý dopad na biodiverzitu a přírodní dědictví. Ohrožuje celé druhy. Zabíjení zvířat a pašování bohatství divočiny má neblahý vliv na ekonomiku a ekosystémy, živí organizovaný zločin a korupci všude ve světě.

Symbolem zločinů ohrožujících divokou přírodu se stali sloni, nosorožci, tygři, gorily a mořské želvy. V roce 2011 vyhynul ve Vietnamu vzácný nosorožec jávský a téhož roku zmizeli v Kamerunu poslední nosorožci černí. Velcí lidoopi vymizeli v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Další země mohou rychle následovat. Mezi méně známé oběti patří zoborožec štítnatý, luskouni, dále divoké orchideje nebo tropické dřeviny: i květiny a stromy patří k divoké přírodě!

Boj proti ilegálnímu obchodu, který zahrnuje posilování politik, informační kampaně i komunitní ochranu přírody a prosazování práva, má za sebou úspěchy. Přesto ale zůstává ohrožena řada druhů a bude zapotřebí soustředěného a soustavného úsilí každého z nás, abychom dokázali vývoj zvrátit.

Jak to můžeme udělat?

Je nutné, aby si mnohem více lidí uvědomilo, jak tento špinavý ilegální byznys poškozuje životní prostředí, živobytí lidí i bezpečnost. Musíme změnit své chování i zvyky tak, aby přestala existovat poptávka po produktech z divoké přírody. Více informovanosti přiměje vlády a mezinárodní organizace přijmout a uvést v platnost tvrdší zákony a zakročit proti těm, kdo by je i dál chtěli porušovat.

Téma letošního Světového dne životního prostředí Go Wild for Life – vyzývá k zaměření pozornosti na všechny ohrožené druhy a k podniknutí kroků na jejich záchranu pro budoucí generace. Může se jednat o zvířata a rostliny ve vašem regionu i v celosvětovém měřítku. Každý vyhynulý místní druh zvyšuje celkový počet celosvětově vyhynulých druhů! Ať jste kdokoliv a žijete kdekoliv: držte se nulové tolerance ilegálního obchodu s produkty z divoké přírody!

Fakta a čísla

2010-2012 bylo vybito 100 tisíc afrických slonů z populace čítající téměř 500 tisíc jedinců

Od roku 2009 se populace afrických savanových slonů zmenšila v Tanzánii o 60 % a v Mozambiku o 50 %

2009 – 2014 bylo z Afriky ilegálně vyvezeno 170 tun slonoviny

2002 -2011 zaznamenala populace afrických pralesních slonů 2/3 pokles v důsledku pytláctví

2015 zabili pytláci 1 338 nosorožců (Zdroj: Mezinárodní unie na ochranu přírody)

2007 – 2015 se počet nosorožců zabitých pytláky v JAR 90násobně zvýšilze 13 v roce 2007 na 1 175 v roce 2015

2016 vyhynuli šimpanzi v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Každoročně se sníží populace velkých lidoopů o 3 tisíce. 70 % všech odchycených velkých lidoopů jsou orangutani

Luskouni jsou nejčastěji ilegálně obchodovanými savci na světě. Za poslední desetiletí jich z divoké přírody zmizelo víc než milion

Roční objem ilegálního obchodu s divokými zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody se odhaduje na 15 – 20 miliard USD. Jedná se o jeden z největších ilegálních byznysů ve světě (spolu s drogami, zbraněmi a lidmi)

Podle údajů organizace Thin Green Line zavraždili lidé zapojení do ilegálního byznysu se zvířaty a rostlinami z divoké přírody během posledních 10 let tisíc pracovníků národních parků

Podle odhadů je roční objem ilegálního, neohlášeného a neregulovaného rybolovu 11 – 26 milionů tun ryb. Finanční hodnota tohoto ilegálního byznysu dosahuje 10 – 23 miliard USD. V důsledku se zásoby ryb vyčerpávají, ceny rybího masa zvyšují a rybáři přicházejí o obživu

40 % vnitrostátních konfliktů v posledních 60 letech souviselo s přírodními zdroji

80 % velkých ozbrojených konfliktů se během posledních 50 let odehrálo v lokalitách bohatých na biodiverzitu

Ochrana divoce žijících zvířat a ekosystémů je prospěšná pro cestovní ruch. Ten subsaharské Africe přinesl v roce 2012 více než 36 miliard USD a tvořil 7 % HDP

Každá živá gorila znamená pro Ugandu ročně 1 milion USD na zisku z cestovního ruchu. Rwanda, známá svými horskými gorilami, vydělala v roce 2014 na ekoturistice 304 milionů dolarů (nárůst o 10 milionů USD oproti roku 2013)

V září 2015 dva největší světové trhy se slonovinou – Čína a USA oznámily ukončení svých mezinárodních i domácích obchodů s tímto přírodním produktem

Tvrdší pokuty za pytláctví a zrychlení práce soudního systému pomohly Nepálu eliminovat pytláctví na nosorožcích. Populace nosorožců se tak rozrostla o 1/5

V květnu 2015 bylo v rámci transkontinentální Operace Kobra III zadrženo 139 osob a zabaveno přes 247 dodávek obsahujících slonovinu, léčivé rostliny, nosorožčí rohy, luskouny a řadu dalších zvířat a produktů.

O Světovém dni životního prostředí

Od roku 1974 se zaměřuje na osvětu a ochranu životního prostředí. Je připomínán ve více než 100 zemích. Je to především „den pro veřejnost“, který podněcuje lidi udělat „něco“ pro planetu a se stát nositeli změny. „Něco“ může mít rozsah místní, národní i globální, může jít o individální i hromadnou akci. V dosavadní historii Světového dne životního prostředí se akcí na ochranu životního prostředí zúčastnily miliony lidí z celého světa. Jejich spojená energie má příznivý dopad na celou planetu.

#WildforLife #WED2016

Humanitární summit: Společná lidskost

„Sešli jsme se, protože globální humanitární systém je pod nebývalým tlakem. Svolal jsem tento summit před čtyřmi roky kvůli rostoucím humanitárním potřebám a snižující se politické vůli je řešit. Naléhavost situace od té doby jen vzrostla,“ řekl v úvodu Světového humanitárního summitu v Istanbulu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Tři měsíce před zahájením summitu předložil státům hodnotící zprávu, která otevírá témata k diskusi a následné akci. Zpráva je výsledkem konzultací s více než 20 tisíci humanitárními pracovníky, odborníky, politiky, i s lidmi, kteří jsou příjemci humanitární pomoci z celkem 150 zemí světa.

Stephen O’Brien, humanitární koordinátor OSN: Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Po dva dny jednají v Istanbulu hlavní aktéři zainteresovaní na zlepšování globálního humanitárního systému. Do hlavního města Turecka přijelo i 65 nejvyšších představitelů států a vlád. Prioritní témata summitu jsou: prevence a ukončování konfliktů, respektování pravidel vedení války, zaměřit pozornost na všechny potřebné, snižování potřeb humanitární pomoci a zlepšení systému financování. „Jsme tu proto, abychom vytvořili novou budoucnost. Jsme jedno lidstvo a máme společnou odpovědnost,“ řekl šéf OSN.

Předseda Valného shromáždění Mogens Lykketoft ve svém úvodním projevu upozornil, že se summitem jsou spojena velká očekávání. „Je čas ukončit konflikty, z nichž pramení současná krize, zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva a volat k odpovědnosti ty, kdo je porušují. Je nutné zefektivnit humanitární systém.“

Úvod summitu ale patřil především těm, ke kterým humanitární pomoc míří. V emotivních projevech připomněli zkoušky, jimiž museli projít. A také své rozhodnutí pomáhat teď druhým. Jedním z nich byl Victor Ochen, bývalý dětský voják z Ugandy. Mluvil o vyrůstání v prostředí násilí. Když mu bylo 13, vybral si jinou cestu. V uprchlickém táboře, kde se ocitl, založil iniciativu pro mír a začal se angažovat v odrazování dětí a mladistvých od připojení se k ozbrojeným skupinám.

Victoria Arnaiz-Lantingová popsala svoji zkušenost z humanitární krize, kterou na Filipíny v roce 2013 přinesl tajfun Haiyan. Přes mnoho obětí na životech, množství zranění a škody na majetku se lidé dokázali z pohormy neuveřitelně rychle vzpamatovat. Podobné katastrofy postihují více než 200 miliónů lidí ročně, proto by se součástí našeho života měla stát připravenost a schopnost místních lidí a komunit se s následky takových pohrom vyrovnat.

Adeeb Ateeq se v Sýrii zapojil do vyhledávání a likvidace nášlapných min. Jeho samotného připravila mina o nohu. „Mým cílem je chránit životy nevinných lidí,“ řekl účastníkům Summitu. Ve světě zabije nebo zmrzačí miny jednoho člověka každých 20 minut. Civilisté tvoří 80 % obětí min, vojáci zbylých 20 %. Na začátku minulého století byl poměr přesně opačný.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1