Skip to main content

Autor: unic

Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Stephen O’Brien

Do Istanbulu se na první Světový humanitární summit sjíždějí vedoucí představitelé států a vlád, mezinárodních agentur, soukromého i občanského sektoru. Pro uspořádání takového summitu je hned několik zásadních důvodů: nekončící konflikty, které způsobují obrovské utrpení, rozsáhlé vysídlování a politický i ekonomický chaos; do očí bijící porušování mezinárodního humanitárního práva; hlad a dětská podvýživa, silnější a častější přírodní katastrofy zapříčiněné změnou klimatu; a sílící nerovnost, která nechává miliony lidí mimo jakoukoli naději na rozvoj.

Statistiky jsou alarmující: přes 130 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc či ochranu a jejich počet roste. Více než 40,8 milionu lidí muselo v důsledku konfliktu a násilí opustit domov, ale zůstali ve svých zemích. Dalších 20,5 milionu muselo uprchnout do jiných zemí. Jen loni připravily přírodní katastrofy o domov 19,2 milionu lidí ve 113 zemích.

OSN spolu s dalšími humanitárními organizacemi usiluje získat od dárců téměř 21 miliard USD na okamžitou životně důležitou pomoc alespoň pro ty nejzranitelnější – pro přibližně 91 milionů lidí. Po šesti měsících stále chybí celých 17 miliard dolarů. Naši schopnost pomoci lidem, z nichž mnozí přišli o všechno, to znemožňuje.

Když generální tajemník OSN před čtyřmi lety vyzval ke svolání historicky prvního humanitárního summitu, uvědomoval si, že situace je neudržitelná. Potřeba takového setkání je teď ještě naléhavější, než se mohlo tehdy zdát. Představitelé států se musí utkat s realitou humanitárních potřeb světa, jež se začínají vymykat kontrole.

V Istanbulu máme velkou příležitost uvést do života ambiciózní program, kterým můžeme změnit způsob zmírňování a především prevence utrpení milionů lidí ve světě. Pro začátek musí političtí lídři přijmout společnou odpovědnost s vědomím, že jediný způsob, jak snížit lidské utrpení v takovém měřítku, je zaměřit se na schopnost konfliktům předcházet a ukončovat je. To bude vyžadovat více podpory stability a přiznat preventivní diplomacii důležitost, která jí náleží.

Vrcholní politici nesmí nadále přehlížet případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Je závazné pro všechny státy i nestátní ozbrojené skupiny. V současných konfliktech je mezinárodní právo porušováno beztrestně: civilisté jsou zabíjeni doma, v nemocnicích, nebo jsou drženi v obklíčení až do vyhladovění. Humanitární pracovníci a zdravotníci, kteří se jim snaží pomáhat, se stávají cílem fatálních útoků, které nemají nic společného s pravidly vedení války.

Summit musí uvést do praxe také závazky, které byly loni začleněny do globální agendy udržitelného rozvoje, tedy nezapomínat ani na ty, kteří zůstávají přehlíženi na okraji společnosti. Naslouchejme volání lidí postižených krizí: nechtějí pouze přežít a být ochráněni. Chtějí i naději, že zase bude lépe. Musíme se zaměřit na to, aby ubylo důvodů k poskytování pomoci a posílit odolnost.

To nebude možné, pokud nenajdeme účinnější způsoby financování. Summit vyzve lídry států k závazku snížit do roku 2030 na polovinu počet vnitřně vysídlených osob – ze současných 40 milionů na 20 milionů.

V uplynulých desetiletích zlepšili humanitární pracovníci všechny aspekty své práce: analýzy jsou důkladnější, zlepšila se spolupráce i standardy výkonu humanitární práce, byly posíleny místní i národní kapacity. Přesto se nesmíme zastavit. Musíme jít dál a usilovat o větší efektivitu při záchraně a ochraně životů. Proto by na summitu měla být přijata „Velká dohoda“ mezi dárci a humanitárními agenturami. Její součástí bude během příštích pěti let převést jednu miliardu USD z úspor z vyšší efektivity práce do nárazníkových oblastí.

Uvědomujeme si, že tyto změny nebudou příliš snadné. Dojde i na nesouhlas a bude třeba kompromisů. Summit je ale historickou, průlomovou příležitostí a je naší morální odpovědností jednat: pokud to neuděláme, zaplatíme příliš vysokou cenu.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN a koordinátor humanitární pomoci

@WHSummit #sharehumanity
Zpráva generálního tajemníka OSN pro summit One Humanity: Shared Responsibility
Další dokumenty vztahující se k summitu v Instanbulu

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

generální tajemník Pan Ki-mun

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

V důsledku válek, porušování lidských práv, nedostatečného rozvoje, změny klimatu a přírodních katastrof opouští domovy mnohem více lidí než kdykoliv od doby, kdy máme spolehlivá data. Více než 60 milionů lidí, z nichž polovinu tvoří děti, je na útěku před násilím nebo pronásledováním. Dalších 225 milionů jsou migranti, kteří odešli ze své země za lepšími příležitostmi nebo jen aby přežili.

Nepotýkáme se ale s krizí čísel. Jde o krizi solidarity. Téměř 90 procent všech uprchlíků ve světě našlo útočiště v rozvojových zemích. V osmi státech pobývá více než polovina celkového počtu uprchlíků. Pouhých deset zemí poskytuje 75 procent prostředků do rozpočtu OSN určeného na ulehčení a řešení situace uprchlíků.

Sdílení odpovědnosti

Při rovnoměrném rozložení odpovědnosti by pro hostitelské země žádná krize neexistovala. Poskytnout pomoc je v našich možnostech a máme dost znalostí, abychom velký pohyb uprchlíků a migrantů zvládli. Přesto dáváme příliš často průchod strachu a neznalosti. Potřeby lidí jsou přehlíženy a xenofobie přehlušuje rozum.

Státy sousedící s ohnisky této krize každý den zápasí, aby se s ní dokázaly vyrovnat. 19. září se ve Valném shromáždění nejvyšší představitelé států budou zabývat posílením společného dlouhodobého úsilí. Na podporu tohoto procesu jsem vydal zprávu „V bezpečí a důstojnosti“ (In Safety and Dignity), která obsahuje doporučení, jak by mohl svět společně postupovat efektivněji.

Společná lidskost i boj proti organizovanému zločinu

Začít musíme tím, že se přihlásíme ke společné lidskosti. Miliony migrantů a uprchlíků jsou vystaveni extrémním útrapám. Tisíce jich zahynuly ve Středozemním a Andamanském moři, v oblasti Sahelu či ve Střední Americe. Uprchlíci a migranti ale nejsou jednolitá skupina „těch druhých“. Jsou stejně rozmanití, jako celé lidské společenství. Pohyb lidí je nezpochybnitelným globálním jevem, který vyžaduje globální sdílení odpovědnosti.

Za druhé, uprchlíci a migranti ani zdaleka nejsou hrozbou: přispívají k růstu a rozvoji hostitelských zemí i zemí svého původu. Čím lépe se nově příchozí integrují, tím větší bude jejich přínos. Potřebujeme se proto více zaměřit na jejich společenské i ekonomické začlenění.

Za třetí, lídři na celostátní i komunální úrovni mají odpovědnost veřejně odsoudit diskriminaci a intoleranci a postavit se na odpor těm, kteří se snaží získat voličské hlasy šířením strachu a rozdělováním společnosti. Situace vyžaduje stavět mezi lidmi mosty, ne zdi.

Za čtvrté, musíme věnovat větší pozornost příčinám nuceného přesídlování. OSN dlouhodobě posiluje oblast prevence konfliktů, mírového řešení sporů a řešení případů porušování lidských práv dříve, než se situace vyhrotí. Jedním z účinných nových nástrojů je Agenda 2030. Loni se na ní shodlo všech 193 členských států OSN. Součástí tohoto globálního programu rozvoje je i výrazné zaměření pozornosti na spravedlnost, instituce a soudržné společnosti.

Za páté, musíme posílit mezinárodní systémy na zvládání rozsáhlého pohybu lidí tak, aby byly naplňovány standardy lidských práv a poskytnuta nezbytná ochrana. Státy musí dodržet své mezinárodně-právní závazky, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Země, kam uprchlíci dorazí nejdříve, by neměly být nuceny nést celé břímě samy. Ve své zprávě proto navrhuji vytvořit „globální pakt pro sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům“.

Posílit musíme boj proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, zlepšit ochranu lidí, kteří se vydali na cestu a zajistit jejich bezpečí a důstojné zacházení na hranicích. Organizované a legální trasy pro migranty a uprchlíky budou klíčem k tomu, aby lidé ze zoufalství nebyli nuceni obracet se na zločinecké sítě. Počty migrantů budou pravděpodobně i nadále růst v důsledku nedostatku pracovních a obchodních příležitostí, kvůli snadným podmínkám k cestování a komunikaci, i kvůli vzrůstající nerovnosti a změně klimatu. Navrhuji proto zlepšit globální kontrolu nad touto oblastí prostřednictvím „globálního paktu pro bezpečnou, organizovanou a zákonnou migraci“.

Chopit se příležitosti

Uprchlická a migrační krize ani v nejmenším není nepřekonatelná, ale státy na ni nemohou reagovat izolovaně. Milionům uprchlíků a migrantů jsou v současné době upírána základní práva a svět sám sebe připravuje o přínos, který uprchlíci a migranti mohou přinést.

Světový humanitární summit, který svolávám do Istanbulu na 23. a 24. května, bude usilovat o nové závazky států a dalších hráčů pro spolupráci při ochraně lidí a na posilování odolnosti. Od jednání Valného shromáždění v září očekávám, že nastíní možná řešení bezprostředních problémů uprchlictví a migrace, a že dosáhne závazku světových lídrů k těsnější globální spolupráci v této oblasti.

V průběhu tisíciletí lidé vždy putovali z místa na místo, ať už z vlastní volby nebo pod tlakem hrozeb. Putovat budou i v nejbližší budoucnosti. Jen za předpokladu, že dostojíme své povinnosti chránit prchající před pronásledováním a násilím a chopíme se příležitosti, kterou migranti představují, dosáhneme příznivější a spravedlivější budoucnosti pro všechny.

Foto: UNICEF

Stane se Pařížská dohoda o změně klimatu nejrychleji akceptovanou mezinárodní úmluvou?

V pátek 22. dubna – symbolicky na Den Země – proběhne v sídle OSN v New Yorku slavnostní zahájení ratifikačního procesu Pařížské dohody, kterou státy přijaly loni v prosinci.

Datum zahájení podpisu stanoví samotná Pařížská dohoda. Tato mezinárodní smlouva bude otevřena k podpisu ze strany států až do 21. dubna 2017.

Do New Yorku se v pátek sjedou zástupci států světa. Více než 60 z nich bude zastoupeno na nejvyšší úrovni. Více než 160 států deklarovalo, že k podpisu Pařížské dohody přistoupí hned v úvodní den. Byl by tak překonán historický rekord. Dosud nejvíce podpisů v úvodní den ratifikace získala Úmluva OSN o mořském právu. V jamajském Montego Bay ji v roce 1982 podepsalo 119 států.

Pařížská dohoda vstoupí v platnost 30 dnů poté, co bude ratifikována (a ratifikační listiny uloženy u generálního tajemníka OSN) nejméně 55 státy, které v součtu vypouštějí nejméně 55 % celkového objemu skleníkových plynů. Některé státy již daly najevo, že své ratifikační listiny deponují ihned po podpisu smlouvy 22. dubna.

Slavnostního aktu v New Yorku se zúčastní i představitelé občanské společnosti a soukromé sféry, kteří se zapojí do debat o navyšování finančních prostředků na klimatická opatření a ve prospěch udržitelného rozvoje. Diskuse se budou točit i kolem toho, jak zajistit splnění hlavního cíle Pařížské dohody – udržet růst průměrné globální teploty do 2 stupňů Celsia do konce tohoto století.

„Paříž byla historickou událostí. Je to ale jen začátek. Musíme co nejrychleji zvýšit úsilí v reakci na změnu klimatu. Chtěl bych všechny země vyzvat k podpisu Pařížské dohody 22. dubna, abychom tak mohli přání proměnit v činy,“ říká k páteční události v New Yorku generální tajemník OSN.

70 let Mezinárodního soudního dvora

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. Pokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN.

Soud dosud rozhodl celkem 155 sporů mezi státy (1947–2013). Patří mezi ně například spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko).

Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.

Z rozhodnutí soudu

V roce 2004 například jednomyslně potvrdil, že zeď, kterou postavil Izrael na okupovaných palestinských územích, je porušením mezinárodního práva. V témže roce rozhodl hraniční spor mezi Nigérií a Kamerunem a suverenitu nad hlavním sporným územím, poloostrovem Bakassi, přisoudil Kamerunu.

Mezi nejnovější případy soudu patří spor mezi Chorvatskem a Srbskem o uplatňování Úmluvy o zločinu genocidy (soud v roce 2015 rozhodl, že během války v bývalé Jugoslávii se ani jedna země nedopustila na obyvatelstvu té druhé zločinu genocidy). V březnu 2014 soud rozhodl proti Japonsku ve sporu s Austrálií o lovu velryb v Arktické oblasti. Stále nedořešený zůstává spor mezi Marshallovými ostrovy a Velkou Británií ve věci jaderného odzbrojování.

Klimatická akce pro šťastnou planetu

Co je to Mezinárodní den štěstí? Přirozeně, den, kdy chceme být šťastní. OSN připomíná tento mezinárodní den od roku 2013, protože štěstí je jedním ze základních smyslů života člověka.

Loni v září přijaly státy OSN 17 Cílů udržitelného rozvoje. To je nový program rozvoje celého světa na příštích 15 let. Zaměřuje se například na ukončení extrémní chudoby a hladu, snížení nerovností a rizik změny klimatu, zlepšování zdraví a vzdělání, na ochranu lesů a půdy a dosažení prosperity a spravedlnosti. Výsledkem pak bude lepší kvalita života a s tím související štěstí. S globálními cíli toho lze dosáhnout. Ve všech zemích. Pro všechny lidi.

Pro letošní den štěstí spojila Organizace spojených národů síly se slavnými postavičkami Angry Birds. Animovaní ambasadoři OSN nám pomohou zvýšit povědomí o tom, jak je důležité přijmout opatření na ochranu měnícího se klimatu pro zachování budoucnosti. Zveme všechny, aby kampaň podpořili. Třeba tím, že na sociálních médiích připojíte hashtag #AngryBirdsHappyPlanet.

Hodina Země

Je to akce nás všech. Je to způsob, jak vyjádřit a také sdělit ostatním, že změna klimatu je realitou a je jen na nás, na lidech, zda a jak dokážeme snížit její rizika. Loni v prosinci udělali představitelé států velký krok vpřed přijetím Pařížské dohody. Tím však nic nekončí, spíše začíná.

Hodina Země (Earth Hour) je symbolický akt jednotlivců, občanů, ale také institucí – měst a obcí, podniků, mezinárodních organizací, sportovních klubů a mnohých dalších. Vypnutím světla na 60 minut svět nezachráníme. Ale dáme najevo, že si svět chceme zachovat příhodný pro náš život. Že je to na nás, na lidech. Že to za nás nikdo jiný neudělá.

Letos nám v tom pomohou i noví čestní ambasadoři OSN, Angry Birds.

Kdy? V sobotu 19. března ve 20:30 místního času. Kde? Všude na světě.

Habitat III: Praha hostí velkou konferenci OSN o budoucnosti měst

Ve dnech 16. – 18. března se v pražském Kongresovém centru koná evropská část globální konference OSN Habitat III. Tématem je bydlení v životaschopných městech. Na třídenní setkání přijedou do České republiky představitelé 56 států, mezinárodních organizací i světoví experti na urbanismus (např. mexický odborník na územní plánování David Ortega, dánský architekt Jan Gehl, bývalý hlavní architekt Moskvy Alexandr Kuzmin nebo výkonný ředitel programu UN Habitat Joan Clos, který byl téměř deset let starostou Barcelony a později španělským ministrem průmyslu a obchodu), zúčastní se i čeští experti a akademici. Na konferenci bude přijata Pražská deklarace, která bude sloužit jako podkladový dokument pro globální deklaraci (New Urban Agenda). Ta bude dojednána na globální konferenci o udržitelném rozvoji měst v ekvádorském Quitu v říjnu.

Konference Habitat je ojedinělou příležitostí vidět a osobně zažít jednání globální organizace. Účast je otevřena odborné i laické veřejnosti. Nutná je registrace, vstup je volný.  Vedle mezivládních jednání bude probíhat i mnoho zajímavých doprovodných akcí.

Pražské konference Habitat III se zúčastní i Informační centrum OSN v Praze s výstavou seznamující s agendou Cílů udržitelného rozvoje světa (SDGs), která vznikla ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky (odborem pro udržitelný rozvoj).

Foto: web konference Evropský Habitat

Na vyřešení uprchlické situace zbývá jen málo času

Šéf agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) varuje, že Evropě zbývá už jen málo času na vyřešení současné uprchlické situace. Před dnešním summitem špiček Evropské unie s představiteli Turecka předložil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi podrobný šestibodový plán.

„Tato krize je nejen krizí uprchlickou, ale také krizí evropské solidarity. Kolektivní selhání při zavádění opatření, na nichž se členské státy EU již dohodly, má za následek současné vyhrocení krize,“ říká vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

UNHCR zdůrazňuje, že situace se rychle zhoršuje. V Řecku nyní pobývá kolem 30 tisíců běženců, z nichž téměř třetina se nachází v Idomeni na hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Přestože řecké úřady i armáda posílily postupy, tisíce lidí přespávají pod širým nebem bez přiměřeného přjetí, služeb a informací. Napětí narůstá a situace by mohla rychle vyústit v otevřenou krizi.

Podle Filippa Grandiho však ještě není pozdě, budou-li podniknuty potřebné kroky. UNHCR podporuje úsilí řecké vlády. Rozmísťuje v zemi své pracovníky a pomáhá s koordinací a poskytováním nouzových přístřeší, technického vybavení a informací uprchlíkům a migrantům.

Šestibodový plán, který šéf UNHCR předložil, má pomoci zvládnout a stabilizovat situaci. Zahrnuje 1. přesídlení žadatelů o azyl z Řecka a Itálie a vracení osob, které nesplňují podmínky pro ochranu uprchlíků; 2. zvýšení podpory Řecku ve prospěch řešení humanitární krize; 3. zajištění souladu postupu se všemi evropskými azylovými zákony; 4. zpřístupnění většího množství bezpečných legálních cest pro uprchlíky, kteří směřují do Evropy; 5. ochranu zranitelných jedinců, jako jsou například děti bez doprovodu; 6. vytvoření celoevropského systému odpovědnosti za žadatele o azyl, včetně vybudování registračních center v hlavních přístupových zemích.

Z návrhů, které UNHCR předkládá, vyplývá nutnost spravedlivého rozdělení zodpovědnosti, které je klíčem ke zvládnutí situace, a potřebná shoda na tom, jaké procento žadatelů o azyl přijme každá z členských zemí EU.

„Evropa již v minulosti zvládla rozsáhlé přesuny běženců, například během války na Balkáně. Může zvládnout i současnou situaci za předpokladu, že všechny země budou jednat v duchu solidarity a sdílené zodpovědnosti. Skutečně neexistuje jiná možnost než spolupracovat na řešení situace,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

Tiskové prohlášení UNHCR

Pan Ki-mun: Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí

Když jsem jako chlapec vyrůstal v poválečné Koreji, ptal jsem se na zvyk, který jsem pozoroval kolem sebe: když žena začala rodit, nechala své boty na prahu místnosti a se strachem se na ně ohlédla. Matka mi vysvětlila: „Bojí se, jestli si ty boty vůbec ještě znovu obuje.“

Tato vzpomínka mě pronásleduje i více než půl století později. V chudých částech světa stále ženy riskují svůj život, když dávají život novému člověku. Mateřská úmrtnost přitom patří mezi problémy, jimž lze předcházet. Příliš často jsou malé dívky podrobovány ženské obřízce, napadány cestou do školy. Ženské tělo se ve válkách stává nástrojem boje. Vdovy jsou odsouvány na okraj společnosti a ožebračovány.

Všechny tyto problémy můžeme řešit jen když posílíme postavení žen a prosadíme změnu.

Více než devět let uvádím v OSN tuto filozofii do praxe. Jmenoval jsem historicky pvní velitelku vojenských jednotek OSN a docílil toho, že zastoupení žen na nejvyšších pozicích naší organizace je početnější než kdykoliv dříve. Když jsem začínal pracovat v OSN, nebyly ve vedení mírových misí žádné ženy. V současnosti vedou téměř čtvrtinu operací. Je to výrazné zlepšení, ale stále to ještě není dost.

Jmenoval jsem téměř 150 žen na pozici zástupkyně generálního tajemníka OSN. Některé z nich přišly z vrcholných vládních funkcí a s mezinárodním renomé, jiné se potom přesunuly do vedoucích pozic ve svých domovských zemích. Všechny z nich mi pomohly dokázat, jak často je pro konkrétní pracovní pozici nejlepší žena.

Abychom tento trend udrželi, vytvořili jsme nový rámec pro celý systém OSN. Rovnost příležitostí, která kdysi byla považována za chvályhodný nápad, je nyní běžnou politikou. Školení v genderové tematice bylo dříve volitelné, dnes je pro většinu pracovníků OSN povinné.

Konfucius učil, že chceme-li napravit svět, musíme začít u sebe. Vyzbrojen důkazy, jak cenné jsou ženy ve vedoucích pozicích OSN, obhajuji posílení postavení žen všude: v parlamentech, na univerzitách i pouličních shromážděních, v soukromých rozhovorech s předními představiteli států, na setkáních s manažery firem i při těžkých rozhovorech s mocnými muži vládnoucími rigidním patriarchálním společnostem. Vždy trvám na rovnoprávnosti žen a vyzývám k opatřením, která ji zajistí.

Při mém nástupu do funkce bylo ve světě devět parlamentů zcela bez účasti žen. Přičinili jsme se o snížení tohoto počtu na čtyři. V roce 2008 jsem zahájil kampaň „Společně za ukončení násilí na ženách“ (UNiTE to End Violence against Women). Připojily se k ní desítky ministrů, stovky zástupců parlamentů a miliony jednotlivců.

Byl jsem první muž, který se podepsal pod kampaň HeForShe a od té doby se k ní připojilo více než milion dalších mužů. Byl jsem na straně aktivistů volajících po zákazu ženské obřízky a oslavoval jsem přijetí historicky první rezoluce Valného shromáždění, která tento cíl podporuje. Souzním se všemi, kteří si uvědomují, že ženy mohou pomoci k úspěchu při uskutečňování odvážné agendy udržitelného rozvoje a prosazování pařížské dohody o klimatu.

Ve světle Mezinárodního dne žen mě rozhořčuje, že jsou ženám a dívkám stále upírána jejich práva. Naději mi ale dávají lidé, kteří jednají s vědomím, že posílené postavení žen vede k pokroku celé společnosti. Věnujme solidní finanční zdroje, odvážnou advokacii a nezlomnou politickou vůli cíli dosáhnout rovnosti pohlaví všude ve světě. Není větší investice do naší společné budoucnosti.

Medzinárodné zmluvy na kontrolu drog nenariaďujú „vojnu proti drogám“, píše sa v správe INCB

Pri príležitosti blížiaceho sa mimoriadneho zasadania Valného zhromaždenia o celosvetovom probléme drog, ktoré sa bude konať v apríli 2016, Medzinárodný úrad na kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2015 pripomína, že hlavným cieľom zmlúv o kontrole drog je zabezpečiť zdravie a kvalitu života ľudí. Odvoláva sa na vyvážený a ľudský prístup ako na kľúčový prvok plnenia cieľov v oblasti zdravia a kvality života. Povzbudzuje vlády, aby navrhli reálne a praktické opatrenia na ochranu verejnosti pred škodlivými účinkami zvyšujúceho sa počtu nových psychoaktívnych látok. Vyzýva vlády, aby zabezpečili, aby poskytovatelia zdravotnej starostlivosti najmä starším ľuďom neodôvodnene nepredpisovali sedatíva. Vyzýva na realistické zhodnotenie stavu medzinárodného systému kontroly prekurzorov.

Slovenský překlad tiskové zprávy INCB připravil Informační servis OSN ve Vídni

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) so sídlom vo Viedni len niekoľko týždňov pred mimoriadnym zasadaním Valného zhromaždenia vo svojej výročnej správe 2015 upozorňuje, že medzinárodné zmluvy na kontrolu drog nenariaďujú „vojnu proti drogám“.

V čase, kedy sa diskutuje o protidrogovej politike, INCB vo svojej správe zdôrazňuje, že zabezpečenie dostupnosti drog na lekárske účely, ako sa uvádza v medzinárodných zmluvách na kontrolu drog, a zníženie ilegálnych zásob drog, je potrebné starostlivo vyvažovať.

Prezident INCB Werner Sipp povedal: „Svet si nemusí vybrať medzi striktným presadzovaním zákona o drogách na jednej strane a legalizáciou drog na nelekárske účely na druhej strane. Cieľom je skôr vidieť zdravie a kvalitu života ako prioritu v rámci vyváženej protidrogovej politiky.“

Mimoriadne zasadanie, stretnutie členských štátov OSN za účelom vyhodnotenia úspechov a nových výziev v medzinárodnom systéme kontroly drog, sa bude konať od 19. do 21.apríla 2016 v OSN v New Yorku.

Nové psychoaktívne látky: Rastúca hrozba

Nové psychoaktívne látky sa za posledný rok objavovali v čoraz väčších množstvách. K októbru 2015 členské štáty nahlásili 602 nových látok, čo predstavuje 55 percentné zvýšenie oproti 388 novým látkam hláseným v predchádzajúcom roku.

Udržať krok s takýmto trendom predstavuje pre medzinárodný systém kontroly drog jednu z hlavných výziev. Ten bude musieť voči hrozbe nových psychoaktívnych látok navrhnúť flexibilnejší a funkčnejší prístup.

Komisia OSN pre omamné látky v roku 2015 umiestnila pod medzinárodnú kontrolu 10 nových psychoaktívnych látok, pričom v mnohých krajinách, ako napríklad v Číne a Indii, sa kontrola takýchto látok rozšírila aj na národnej úrovni.

INCB v roku 2015 spustila Projekt ION – Systém komunikácie o incidentoch (IONICS), ktorého cieľom je umožniť v reálnom čase medzivládnu komunikáciu o incidentoch súvisiacich s novými psychoaktívnymi látkami. Doteraz systém použilo viac ako 170 používateľov zo 60 krajín. Systém pritom informoval o približne 500 incidentoch už do dvoch dní po ich objavení, ako napríklad o podozrivých zásielkach, obchodovaní, priemyselnej výrobe alebo miestnej produkcii nových psychoaktívnych látok.

Zbytočné predpisovanie liekov proti nespavosti u starších ľudí

INCB vo svojej správe ďalej so znepokojením poukazuje na riziká neodôvodneného predpisovania a nadmerného užívania benzodiazepínov u starších ľudí, liekov na nespavosť a úzkostné stavy. Vzhľadom na to, že starší pacienti majú viac zdravotných ťažkostí, kvôli ktorým im lekári predpisujú viac liekov súčasne, to pre nich predstavuje potenciálne nebezpečenstvo. Nespavosť sa u tejto skupiny pacientov vyskytuje bežne, čím sa stávajú atraktívnou cieľovou skupinou pre výrobcov tabletiek na spanie. To sa deje aj napriek tomu, že štúdie hovoria o riziku vzniku závislosti od týchto liekov následkom ich zbytočného užívania. V porovnaní s pacientmi, ktorí ich nikdy neužívali, u pacientov nad 65 rokov užívajúcich benzodiazepíny sa navyše vyskytuje o 50 percent vyššia šanca rozvinutia demencie do 15 rokov od začatia užívania.

INCB vyzýva vlády, aby zabezpečili, aby poskytovatelia zdravotnej starostlivosti pri predpisovaní benzodiazepínov dodržiavali správny lekársky postup. Zdravotnícky personál, najmä v ústavoch sociálnej starostlivosti, ale aj príbuzní a opatrovatelia starších ľudí, musia byť upovedomení o rizikách nadmerného a príliš častého užívania benzodiazepínov.

Afganistan: Menej provincií bez pestovania ópia, ale celkové zníženie nezákonného pestovania ópia

Prvýkrát za posledných šesť rokov klesol približný rozsah oblastí nelegálneho pestovania ópiového maku v Afganistane. Úroveň pestovania ópiového maku je v Afganistane aj naďalej vysoká v absolútnom vyjadrení, hoci v roku 2015 sa podarilo zlikvidovať o 40 percent viac ópiového maku. Správa upozorňuje na zásadnú úlohu, ktorú alternatívne rozvojové iniciatívy zohrávajú v znižovaní pestovania ópiového maku a v poskytovaní legitímnych alternatív farmárom, na živobytie pre seba aj svoju rodinu.

Dostupnosť liekov na tíšenie bolesti

Ako sa uvádza v osobitnej správe INCB o Dostupnosti medzinárodne kontrolovaných drog, ľudia v mnohých nízkopríjmových a strednopríjmových krajinách stále nemajú dostatočný prístup k liekom na tíšenie bolesti (ópioidné analgetiká), hoci sa ich používanie od začiatku tohto storočia v celosvetovom rozsahu zdvojnásobilo. Naproti tomu, ľudia v Európe a Severnej Amerike užívajú takmer 95 percent celosvetovej spotreby všetkých liekov na tíšenie bolesti. Podľa informácií zo strany vlád problém nespočíva v nedostatočnom globálnom zásobovaní, ale v nedostatku informovanosti a strachu zo závislosti.

Správa o prekurzoroch

Podľa nedávnych správ o zadržaní drog sa ukazuje, že presun chemických látok na výrobu prekurzorov do nezákonnej výrobnej siete sa čoraz častejšie vyskytuje viac na domácom ako na medzinárodnom trhu. Látka APAAN – alfa-fenylacetoacetonitril, ktorá sa všeobecne používa na výrobu amfetamínov a metamfetamínov, bola zaradená pod medzinárodnú kontrolu v roku 2014. V dôsledku toho APAAN zrejme stratil svoj význam, keďže počet prípadov zadržania tejto látky v roku 2015 klesol a tieto prípady sa vyskytujú oveľa menej na medzinárodných hraniciach, čo napovedá, že medzinárodné kontroly dosahujú želaný efekt.

Pri príležitosti blížiaceho sa mimoriadneho zasadania Valného zhromaždenia INCB v správe o prekurzoroch zdôrazňuje potrebu realistického zhodnotenia stavu medzinárodného systému kontroly prekurzorov. Medzinárodný systém kontroly prekurzorov je podľa INCB čoraz úspešnejší v monitorovaní legálneho obchodu s vymedzenou skupinou chemických látok na výrobu prekurzorov, čo zabraňuje ich presunu do ilegálnej siete. Drogy sa však stále vyrábajú, na čo sa používajú stále nové a nové chemické látky, ktoré ešte nie sú zaradené pod medzinárodnou kontrolou.

INCB verí, že je potrebné zaujať nový prístup. To by mohlo znamenať napríklad dobrovoľné verejno-súkromné partnerstvo medzi vládou a priemyslom a nové legálne nástroje na presadenie zákona, v prípade existencie dôkazov, že sa nejaká látka používa na nelegálnu výrobu drog.

Viac informácií

Kontakt

Katharina Götze, Associate Public Information Officer, UNIS Viedeň
Telefón: (+43-1) 26060-4949, E-mail: [email protected]


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1