Skip to main content

Autor: unic

Světový den výživy 2016

Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také

Jedním z největších současných problémů, které souvisí se změnou klimatu, je potravinová bezpečnost. Nejchudší lidi ve světě, z nichž mnozí jsou farmáři, rybáři a pastevci, tvrdě zasáhlo zvyšování teploty ovzduší a stále častější přírodní katastrofy způsobené klimatickými vlivy.

Světová populace zároveň soustavně naůstá a podle prognóz by měla v roce 2050 dosáhnout počtu 9,6 miliardy. Aby bylo možné uspokojit tak vysokou poptávku po potravinách, budou se muset zemědělské a potravinové systémy adaptovat na nepříznivé dopady změny klimatu a stát se odolnějšími, produktivnějšími a udržitelnými. To je jediný způsob, jakým můžeme zabezpečit prosperitu ekosystémů i venkovské populace a snížit produkci emisí.

Udržitelná produkce potravin spočívá v přijetí postupů, které umožní vyšší produkci s nižšími náklady na stejně velké ploše půdy a hospodárné nakládání se zdroji. Pro udržitelnost produkce potravin je nutné také omezit ztráty ve fázi výroby, což znamená zlepšit sklízení, skladování, balení, přepravu, infrastrukturu, tržní mechanismy, a zároveň i institucionální a právní rámec.

To je důvod, proč mottem Mezinárodního dne výživy 2016 je „Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také“.

Tento slogan rezonuje s klíčovým obdobím, během nějž si tento mezinárodní den připomínáme: v předvečer konference OSN o změně klimatu (COP 22), která proběhne 7.-8.listopadu 2016 v marocké Marrákéši.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzývá země, aby do svých klimatických akčních plánů zahrnuly otázky zemědělství a potravin a více investovaly do rozvoje venkova.

Posílením odolnosti drobných farmářů můžeme zajistit potravinovou bezpečnost pro stále větší počet hladovějících v celosvětové populaci a snížit množství emisí.

Věděli jste…?

  • Chov dobytka přispívá téměř dvěma třetinami k zemědělské produkci skleníkových plynů a 78 procenty k zemědělským emisím metanu. FAO spolupracuje se zeměmi na zlepšení chovu dobytka s cílem snížit dopad změny klimatu.
  • Nepříznivý dopad změny klimatu na přírodní zdroje, od poklesu světových zásob vody po degradaci půdy, podtrhuje rostoucí význam udržitelného využívání těchto zdrojů. Například správné hospodaření s půdou a lesy může přispět k přirozené absorpci oxidu uhličitého a tím ke snížení emisí skleníkových plynů.
  • FAO odhaduje, že zemědělská produkce se musí do roku 2050 zvýšit přibližně o 60 procent, aby dokázala uživit větší počet obyvatel světa. Změna klimatu dosažení tohoto cíle ohrožuje, avšak FAO a její členské státy pracují na různých variantách řešení.
  • Více než 1/3 celosvětové produkce potravin se zkazí nebo vyplýtvá. Jde o přibližně 1.3 miliardy tun potravin ročně. Zahnívající jídlo produkuje metan, který je 25x silnější než oxid uhličitý.
  • Podle prognóz se do roku 2050 sníží úlovky nejběžnějších druhů ryb až o 40 procent v tropickém pásmu, kde jsou obživa, výživa a potravinová bezpečnost silně závislé na rybářském odvětví. Kodex odpovědného rybolovu, který vydala FAO, poskytuje vládám i soukromým aktérům vodítko k ochraně a správě světových oceánů, řek a jezer.
  • Odlesňování a degradace lesů jsou příčinou produkce odhadem 10-11 procent světových emisí skleníkových plynů. FAO nabízí majitelům lesů a dalším aktérům soubor nástrojů pro udržitelnou správu lesů.
  • Svět chce do roku 2030 dosáhnout odstranění hladu a změna klimatu představuje komplikaci, kterou je třeba řešit, má-li boj proti hladu pokračovat a svého cíle dosáhnout. FAO pomáhá zemím zlepšovat globální  potravinové systémy a tento cíl splnit.

Novým generálním tajemníkem OSN jmenován António Guterres

Valné shromáždění OSN jmenovalo 13. října nového generálního tajemníka OSN. Stane se jím bývalý portugalský premiér António Guterres. Ve funkci vystřídá Pan Ki-muna, jehož funkční období skončí 31. prosince 2016.

António Guterres byl předsedou portugalské vlády v letech 1995 – 2002 a v období 2005 – 2010 byl vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Na pozici šéfa OSN bude působit příštích pět let.

V projevu k Valnému shromáždění António Guterres poděkoval členským státům za projevenou důvěru a zdůraznil, že ve své funkci bude věnovat pozornost především snaze ulevit od utrpení nejzranitelnějším obyvatelům světa, a to zejména uprchlíkům a obyvatelům oblastí zasažených konflikty, a dále otázkám genderové rovnosti. „Jakožto generální tajemník zvolený všemi členskými státy musím sloužit všem stejnou měrou a podle jediné agendy, kterou je Charta OSN.“

António Guterres také ocenil práci současného generálního tajemníka Pan Ki-muna a prohlásil, že „vynaloží největší úsilí“ k následování jeho odkazu.

Výběr nového šéfa organizace, který dříve probíhal formou diplomatických vyjednávání za zavřenými dveřmi, poprvé v historii zahrnoval veřejná slyšení kandidátů ve Valném shromáždění, kde představili svou vizi a odpovídali na otázky členských států. Tato neformální slyšení se také vysílala online.

Pan Ki-mun vyjádřil členským státům své uznání za takto pojatý proces výběru svého nástupce a zdůraznil, že výběrový proces „se otevřel světu“. Na adresu Antónia Guterrese prohlásil: „Jsem přesvědčen, že pan Guterres bude světovému společenství sloužit oddaně, jako skutečná morální autorita, a po celé své funkční období bude hlasem našeho kolektivního svědomí i lidskosti.“

Změna klimatu na konferenci Forum 2000: Pohledem globálního Severu a Jihu

Prosíme poznamenejte si změnu místa konání panelové diskuse oproti původnímu oznámenému plánu: Francouzský institut v Praze, Štěpánská 35. Původní termín zůstává zachován (viz níže). Děkujeme za pochopení.

V roce 2015 se všechny státy dohodly spolupracovat na udržení globálního oteplení pod hranicí 2 oC. Vyžaduje to zásadní transformaci v sektorech energetiky, průmyslu, zemědělství, potravinářství i lesnictví. Jedna z největších výzev současnosti je zvládnutelná, ale vyžaduje výrazné změny všude na světě. Na listopadové globální klimatické konferenci v marocké Marakéši bude hodnocen pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Pařížské dohody. Jaký typ leadershipu změna klimatu vyžaduje? Čeho lze dosáhnout technologiemi, inovacemi a dostatečným financováním? Srdečně Vás zveme na panelovou diskusi v rámci konference Forum 2000

Příliš horký brambor? Změna klimatu pohledem globálního Severu a Jihu

v úterý 18. října 2016 od 17:45 do 19:15 hod., FRANCOUZSKÝ INSTITUT V PRAZE, Štěpánská 35, Praha 1

Diskuse proběhne anglicky, simultánní tlumočení do češtiny bude zajištěno

Vstup je volný, prosíme zaregistrujte se na [email protected] (adresa již neplatná), počet míst v Goethe Institutu je omezený.

Panelisté

  • Khalid Riffi Temsamani, profesor a výzkumník na univerzitě Abdelmalek Essadi Tétouan, Maroko
  • Jantienne v.d. Meij-Kranen-donková, projektová manažerka pro vodní inovace, Delft University of Technology, Nizozemsko
  • Bedřich Moldan, akademik a ekolog, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Česko

Moderátor

  • Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku

Akci společně připravili Forum 2000, iCentrum OSN v Praze, Velvyslanectví Marockého království, Nizozemského království, Jihoafrické republiky a Klimatická koalice

Svět hrozeb i příležitostí

Pan Ki-mun

Svět čelí obrovským výzvám. Občany dělí od politických lídrů propast nedůvěry. Extremisté rozdělují lidi na „my“ a „oni“. Rostoucím rizikem je stoupající hladina moří a rekordní vedra. Sto třicet milionů lidí potřebuje životadárnou humanitární pomoc. Velkou část z nich tvoří děti a mladí lidé: naše budoucí generace je tedy v ohrožení už nyní.

Po deseti letech v čele OSN jsem ale přesvědčen, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. Že můžeme překlenout propast mezi bohatými a chudými a zajistit, aby se práva stala skutečnou součástí života všech lidí. Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje je naším novým manifestem pro lepší budoucnost. A s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu se dokážeme popasovat s hlavní výzvou současného světa.

Bezpečnostní rizika

To, co se nám daří, ale mohou ohrozit závažná bezpečnostní rizika. Ozbrojené konflikty se prohloubily a zkomplikovaly. Selhání vládnutí destabilizovalo mnoho společností. Radikalizace ohrožuje sociální soudržnost. A to je přesně to, o co násilným extremistům jde. Tragické důsledky můžeme vidět v celé hrůze v Jemenu, Libyi a Iráku, v Afghánistánu, v oblasti Sahelu či v oblasti kolem jezera Čad. Syrský konflikt má na svědomí nejvíc obětí na životech a nejvíc ohrožuje stabilitu. Jednotky syrské vlády nadále bombardují obytné části měst a její mocní patroni dále přiživují válečnou mašinérii. Je bezpodmínečně nutné dohnat k odpovědnosti ty, kteří stojí za ohavnými zločiny jako byl nedávný útok na humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce. Nadále tlačím na všechny, kteří mají vliv, aby pomohli zahájit rozhovory, které povedou k tolik potřebné politické transformaci. Budoucnost Sýrie by neměla záviset na osudu jednoho muže.

Svobody a práva proti rozdělování a strachu

Je stále realitou světa, že politici upravují ústavy, manipulují volebními výsledky, vězní své kritiky a podnikají další zoufalé kroky, aby se udrželi u moci. Musí si ale uvědomit, že výkon funkce jim byl svěřen díky důvěře lidí a není jejich osobním vlastnictvím.

Nedávno přijatá Newyorská deklarace o uprchlících a migrantech nám může pomoci lépe reagovat na největší nucené vysídlování lidí od druhé světové války. Na mnoha místech se ale uprchlíci a migranti, zejména muslimové, setkávají s nenávistí. Svět se musí postavit proti politikům vyznávajícím temnou a nebezpečnou politickou matematiku, podle níž se počty hlasů zvyšují rozdělováním lidí a násobením strachu.

Když se ohlédnu zpět na na své funkční období, jsem hrdý, že vznikla organizace UN Women. Stala se hlavním zastáncem genderové rovnosti s cílem dosáhnout „planety 50:50“. Jsem také hrdý, že se mohu nazývat feministou. Musíme ale udělat ještě mnohem více, abychom skoncovali s hluboce zakořeněnou diskriminací a násilím namířeným proti ženám a podpořili jejich účast na rozhodování. Vždy jsem důrazně hájil práva všech lidí bez ohledu na etnickou příslušnost, náboženské vyznání nebo sexuální orientaci. Stejně tak jsem vždy obhajoval svobody občanské společnosti a nezávislých médií, aby mohly plnit svou nazastupitelnou úlohu.

Reformy OSN

Další pokrok si vyžaduje nový rozměr solidarity a nepolevující snahu o posílení mírových operací a adaptaci Organizace spojených národů na výzvy 21. století. Členské státy se ještě nedohodly na způsobu reformy Rady bezpečnosti, což dlouhodobě ohrožuje její efektivnost i legitimitu. Příliš často jsem byl svědkem toho, jak dobré myšlenky a široce podporované návrhy byly zablokovány v Radě bezpečnosti, Valném shromáždění nebo jiném orgánu při hledání konsensu. Konsenus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. V důsledku toho získává skupina několika států nebo dokonce jeden jediný stát mocenskou výhodu a zbytek světa se pak stává jejich rukojmím v důležitých otázkách.

Během posledních deseti let jsem navštívil téměř všechny členské státy OSN. Viděl jsem nejen vládní budovy a významné památky, ale především pozoruhodnou sílu lidí. Dokonalý svět zůstává možná vzdáleným cílem. Ale cesta k lepšímu, bezpečnějšímu a spravedlivějšímu světu je v každém z nás. Moje desetiletá zkušenost mi napovídá, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, můžeme tohoto cíle dosáhnout.

Autor je generálním tajemníkem Organizace spojených národů

Nesmíme zradit Aleppo!

Tragédie v Aleppu vyžaduje okamžitou a účinnou akci včetně omezení práva veta stálých členů Rady bezpečnosti, uvedl dnes v Ženevě vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. “Od zahájení ofenzívy syrských vládních sil a jejich spojenců na části města pod kontrolou opozičních skupin plní naše obrazovky záběry smrti a utrpení. Tak masivní násilí a destrukce vyžaduje výjimečnou reakci,” řekl Zajd a dodal, že od 21. září zemřely při útocích stovky civilistů a mezi nimi nejméně sto dětí.

„Útoky, které se odehrávají v posledních deseti dnech, jsou nejhorší od začátku celého konfliktu, v žádné části města již není bezpečno. Jsem přesvědčen, že nastal čas účinné reakce. Rada bezpečnosti by měla bezodkladně přijmout kritéria, podle nichž bude omezena možnost stálých členů využít právo veta v případech, kdy je zřejmé, že dochází k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě,“ prohlásil šéf OSN pro lidská práva.

„Taková iniciativa umožní Radě bezpečnosti, aby postoupila kritickou situaci v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), k čemuž jsem již několikrát vyzval,“ řekl Zajd. „Současná operace syrské vlády a jejích spojenců naznačuje, že cílem je kapitulace bojovníků ve východní části Aleppa za každou cenu.Vyplývá to ze způsobu vedení útoků, při nichž jsou ničeny objekty, které podléhají zvláštní ochraně podle mezinárodního humanitárního práva – zdravotnická zařízení, humanitární konvoje, centra dobrovolnických záchranných týmů, zdroje pitné vody, apod.“

„Zvláště znepokující je používání zbraní, které nerozlišují cíl, jako jsou např. zápalné bomby, v hustě obydlených oblastech. Připomínám všem státům, které jsou stranami Protokolu III Úmluvy o některých konvenčních zbraních, včetně Ruské federace, že mají striktní zákaz používat zápalné zbraně při náletech na hustě obydlené oblasti a že je zakázáno takové zbraně používat i při pozemních útocích,“ zdůraznil vysoký komisař OSN pro lidská práva. Za podobně neakceptovatelné označil i používání tzv. pekelného kanonu. Jedná se o improvizovanou zbraň, kterou využívají opoziční ozbrojené síly a která kombinuje zápalný plyn s explozivními látkami a šrapnely.

Vzhledem k tomu, že současné útoky nemohou vést k získání vojenské převahy, lze usoudit, že jejich primárním cílem je terorizovat obyvatele Aleppa. „Pokud se prokáže, že byly vedeny úmyslně, lze považovat současné útoky všech stran v Aleppu, které míří mimo jiné i na civilisty, zdravotnická zařízení a humanitární pracovníky, jejich zařízení a vybavení, za válečné zločiny,“ varuje Zajd Raad Husajn a dodává, že pokud jsou takové útoky vedeny jako součást systematické kampaně proti civilnímu obyvatelstvu, mohou být posouzeny i jako zločiny proti lidskosti.

„Nesmíme zapomenout na města jako Varšava, Stalingrad nebo Drážďany a zoufalství, do nějž byli uvrženi jejich obyvatelé. Tato zkušenost byla jedním z důvodů k založení OSN. Nesmíme proto zradit Aleppo. Nesmíme dál přehlížet tisíce dětí, které zůstávají uprostřed této pasti a pouze mohou čekat, kdy je zasáhne masakr,“ varuje šéf OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Pařížská dohoda může vstoupit v platnost ještě do konce letošního roku

Již více než 55 států ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu. Byla tak splněna jedna ze dvou podmínek, aby tento mezinárodně-právní dokument vstoupil v platnost. Druhou podmínkou je, že součet emisí skleníkových plynů ve státech, které dohodou ratifikovaly, činí alespoň 55 % globálního objemu. Cílem dohody je snížit emise oxidu uhličitého a transformace k udržitelnému rozvoji.

„Věřím, že než vyprší na konci tohoto roku můj mandát v čele OSN, bude Pařížská dohoda platit. Bude to velký úspěch multilaterální politiky“, řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun na jednání o změně klimatu v rámci 71. Valného shromáždění. Pařížskou dohodu schválilo 195 států v prosinci loňského roku. Vyzývá k boji proti klimatické změně, k urychlení a zintenzivnění činnosti a investic ve prospěch udržitelné nízkouhlíkové  budoucnosti a k přizpůsobení se zvyšujícím se dopadům změny klimatu. Dohoda konkrétně míří na udržení globálního oteplení do 2 stupňů Celsia, a pokud to bude možné do 1,5 stupně Celsia.

V září dohodu ratifikovali dva největší světoví znečišťovatelé, Čína a Spojené státy.

Pan Ki-mun k státníkům ve Valnému shromáždění: Pracujte ve prospěch lidí!

Všeobecnou rozpravu 71. zasedání Valného shromáždění OSN zahájil generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun přehledem nejdůležitějších výzev současnosti. Upozornil lídry států, aby si uvědomili, že významné pozice, v nichž působí, jsou výrazem důvěry, kterou jim svěřili lidé, nikoliv jejich osobním vlastnictvím. „Můj vzkaz vám všem (vůdcům) je jasný: pracujte ve prospěch svého lidu. Nerozvracejte demokracii, nevykrádejte zdroje svých zemí, nevězněte a nemučte své kritiky.“ Zároveň dodal, že po deseti letech v čele OSN je „více než dříve přesvědčený, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. „Máme prostředky k ukončení konfliktů. Máme potenciál k překlenutí propasti mezi bohatými a chudými a k uplatňování práv v životech lidí,“ zdůraznil.

Ve svém zahajovacím projevu, založeném na každoroční zprávě o práci organizace, vyzdvihl, že Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) nabízejí cestu k lepší budoucnosti, a že s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu lze reagovat na největší problém světa.

Pan Ki-mun uvedl, že svět čelí řadě bezpečnostních hrozeb, od ozbrojených konfliktů po radikalizaci, které v kombinaci se selháním vlád dohánějí společnosti do krajností a ohrožují soudržnost mezi lidmi. S odkazem především na konflikt v Sýrii, kde je tolik nevinných lidí zabíjeno vládními i protivládními silami, generální tajemník řekl: „Právě když si začneme myslet, že už to nemůže být horší, míra zkázy se ještě víc prohloubí. Včerejší barbarský a evidentně svévolný útok na společný humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce je toho nejnovějším důkazem.“

Zároveň ocenil úsilí humanitárních pracovníků. „Lidé, kteří dopravovali životně důležitou pomoc, byli hrdinové. Ti, kteří je bombardovali, byli zbabělci.“

Generální tajemník apeloval na všechny, kdo mají vliv, aby válčení v zemi ukončili a začali spolu jednat. „Už dávno mělo dojít k politické transformaci. Po tak dlouhé době násilí a anarchie nemůže budoucnost Sýrie záviset na osudu jednoho muže.“

V reakci na nedávný další jaderný test KLDR, který označil za ohrožení regionální i mezinárodní bezpečnosti v situaci, kdy tamní lidé trpí a jejich situace se dále zhoršuje, vyzval Pan Ki-mun severokorejské vůdce, aby „změnili kurz a plnili své závazky jak ke svým vlastním lidem, tak k mezinárodnímu společenství.“

Významnou část svého projevu věnoval světové uprchlické krizi a snahám o její řešení. Uvítal Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou státy přijaly na pondělním historicky prvním summitu OSN věnovanému výhradně situaci uprchlíků a migrantů. Apeloval na politiky, aby se neuchylovali k cynické a nebezpečné politické hře, ve které získávají hlasy rozdělováním lidí a posilováním strachu. Vyzval celý svět, aby se lžím a polopravdám postavil a odmítl všechny formy diskriminace. Šéf OSN také uvedl, že ho povzbudilo nedávné přijetí jeho Akčního plánu prevence násilného extremismu Valným shromážděním. Podle něj může tento plán pomoci vypořádat se s příčinami konfliktů.

S ohlédnutím na své funkční období, které končí na konci roku, vyjádřil generální tajemník hrdost na zřízení agentury OSN pro genderovou rovnost a posilování postavení žen – UN Women – i na fakt, že do vysokých funkcí OSN jmenoval více žen než bylo dříve v OSN běžné. „Jsem hrdý, že se můžu nazývat feministou,“ řekl. Podobnou satisfakci v něm vzbuzuje nový mechanismus OSN na ochranu lidských práv (Human Rights Up-Front), díky jemuž je lidskoprávní hledisko základem veškeré činnosti OSN.

Šéf OSN dále vyzval všechny státy, aby pokračovaly v reformě Rady bezpečnosti, která je „zásadní a velmi potřebná pro spravedlivé a efektivní fungování OSN“. Dodal, že příliš často ve jménu konsensu dochází k zablokování široce podporovaných návrhů skupinou několika a někdy dokonce jediným státem a zpochybnil, jestli je správné, aby jeden nebo několik států vládlo tak nepřiměřenou mocí a „držely svět jako rukojmí v tolika důležitých otázkách“. Konsensus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. „Světová veřejnost se oprávněné ptá, jestli by právě takto měla fungovat organizace, do které jsme vložili tolik nadějí a očekávání.“

Současného předsedu Valného shromáždění i jeho následovníky vyzval, aby zvážili možnost ustavení orgánu, který by řešil praktické otázky zlepšování rozhodovacích procesů v OSN. Apeloval na státy, aby spolupracovaly s orgány OSN na ochranu lidských práv, nekladly překážky humanitárním pracovníkům a neostrakizovaly či nezastrašovaly vyslance a/nebo zaměstnance OSN v případech, když nastolí závažné otázky.

Pan Ki-mun připomněl celé organizaci, že síla jednotlivců může změnit svět a poukázal na práci Rebeky Johnsonové, zdravotní sestry ze Sierry Leone, která se nakazila ebolou, uzdravila se a vrátila se zpět k péči o infikované, a také na syrskou plavkyni Jusru Mardiniovou, která na moři dotlačila poškozený člun plný uprchlíků do bezpečí a poté se kvalifikovala do uprchlického týmu na Olympiádu v Riu. Nezapomněl ani na Malálu Júsufzajovou, která neúnavně ukazuje, že „jedna kniha, jedno pero a jeden člověk mohou dosáhnout převratných změn.“

Na závěr svého vystoupení vyjádřil generální tajemník Pan Ki-mun přesvědčení, že i když dosažení dokonalého světa může být velmi vzdáleným cílem, cesta k němu záleží na každém z nás. „Po deseti letech v čele OSN vím, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, dosáhneme cíle.“

Z projevu generálního tajemníka OSN na zahájení Všeobecné rozpravy 71. Valného shromáždění, New York, 20. září 2016

Uprchlíci a migrace: Žádný důvod ke spokojenosti

Zajd Raad Husajn

Vůdčí roli generálního tajemníka OSN, jeho kvalitní zprávu (pro Summit OSN pro uprchlíky a migranty, pozn. překl.) a obdivuhodné snahy Irska a Jordánska o dosažení politického konsensu bychom měli ocenit všichni. Přesto nelze tento summit zredukovat jen na proslovy a duchaplné rozhovory, proud sebechvály – a jde se dál.

Miliony lidí vidí příslib svobody jen přes třepotající se celtu stanu. Své děti i majetek nesou na zádech na cestě dlouhé stovky a možná i tisíce kilometrů. Riskují utopení a tísní se v otřesných detenčních zařízeních. A jakmile jsou z nich jednou propuštěni, jsou ohrožováni rasisty a xenofoby. Není žádný důvod ke spokojenosti.

Hořká pravda je taková, že summit OSN byl svolán kvůli našemu velkému společnému selhání. Selhali jsme vůči dlouhodobě trpícím obyvatelům Sýrie, protože jsme válku neukončili hned v jejím počátku. Selhali jsme vůči dalším lidem v oblastech nyní již chronických konfliktů, a to ze stejného důvodu. Selhali jsme vůči milionům migrantů, kteří si zaslouží mnohem více než jen celé životy poznamenané nedůstojnými a zoufalými životními podmínkami.

Je hanebné, aby oběti odsouzeníhodných zločinů znovu trpěly naším selháním při jejich ochraně. Je nepřijatelné, aby se zoufalé ženy, muži i děti cejchovali jako zločinci a byli zadržování měsíce, dokonce roky, čímž dochází k dalšímu poškozování jejich fyzického i duševního zdraví.

To všechno můžeme změnit. Zde na summitu a společně: (založme náš další postup, pozn. překl.) na respektu, bezpečí a důstojnosti pro všechny. Ne ale v situaci, kdy obhájci toho, co je dobré a správné, jsou v řadě zemí překřičeni rasistickými extremisty, kteří chtějí získat nebo si udržet moc s pomocí předsudků a dezinformací na úkor těch nejzranitelnějších a dokonce i na úkor těch, kteří je nyní podporují.

Důvodem tohoto morálního selhání je šířící se epidemie ztráty paměti. Mnozí asi již zapomněli na dvě světové války a na to, co se stane, když se strach a zloba přiživí polopravdami a lží. Roste nenávist. Pojistka je odjištěna, časový spínač spuštěn a lidstvo se znovu chytí za ruce s démony své vlastní minulosti.

Fanatici a lháři, kteří odmítají více sdílení odpovědnosti, usilují o rozkol. Někteří možná teď sedí v tomto sále (Valného shromáždění, pozn. překl.). Pokud jste tady, pak vám říkáme: budeme vás dál veřejně jmenovat. Brzy možná tento sál opustíte, ale tím se nevymaníte z toho, jak vás jednou posoudí lidstvo.

Autor je vysokým komisařem OSN pro lidská práva

Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás

Představitelé států světa dnes ve Valném shromáždění OSN přijali Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky (New York Declaration), která je vyjádřením jejich politické vůle chránit práva uprchlíků a migrantů, zachraňovat životy a sdílet odpovědnost v době rozsáhlých pohybů lidí v celosvětovém měřítku.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun státníkům pogratuloval: „Dnešní summit je průlomem v našem společném úsilí reagovat na výzvy lidské mobility.“ Díky přijetí Newyorské deklarace bude podle něj „více dětí chodit do školy, více pracovníků bude moci legálně hledat práci v zahraničí a nebudou tak vystaveni libovůli pašeráků. Více lidí si bude moci vybrat, jestli se po ukončení konfliktů a vytvoření bezpečného prostředí vrátí domů.“

Předseda Valného shromáždění Peter Thomson prohlásil, že na základě závazků států bude podporovat další proces k vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu o uprchlících a že bude na členské státy naléhat, aby si udržely ty nejvyšší ambice při řešení současné situace: „Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás.“

Přijetím Newyorské deklarace se státy zavazují mimo jiné zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018, k vyjednání směrnice o přístupu k migrantům ve zranitelném postavení a že do roku 2018 dosáhnou dohody o spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům.

V souvislosti s požadavkem deklarace zahájil generální tajemník globální kampaň „Společně: respekt, bezpečí a důstojnost pro všechny“, která je reakcí na vzrůstající xenofobii. Lídry států vyzval, aby kampaň podpořili a společně se zasadili za práva a důstojnost všech, které okolnosti donutily opustit domov a hledat štěstí jinde.

IOM součástí OSN

Generální tajemník OSN a výkonný ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dnes v rámci summitu podepsali novou smlouvu, jíž se IOM stává přidruženou organizací OSN a tím dochází k posílení globálního přístupu k migraci.

Vše co jste o summitu chtěli vědět (česky)

Hlavní body Newyorské deklarace

Newyorská deklarace je vyjádřením politické vůle světových státníků chránit životy, bránit práva a sdílet odpovědnost na globální úrovni. Členské státy se jasně zavázaly, že se budou zabývat problémy, kterým čelíme nyní a budou se podílet na přípravě světa na budoucí výzvy. Jaké jsou závazky států? Mimo jiné:

  • Chránit lidská práva všech uprchlíků a migrantů a to bez ohledu na jejich status. Zahrnuje to např. práva žen a dívek a podpora jejich plného, rovnoprávného a smysluplného zapojení do hledání řešení.
  • Zajistit, že všechny děti (bez ohledu na to zda se jedná o uprchlíky nebo migranty) budou mít zajištěn přístup ke vzdělání v horizontu několika měsíců po příjezdu do hostitelské země.
  • Předcházet a potírat sexuální násilí a násilí založené na genderu uprchlíků a migrantů.
  • Poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů.
  • Najít cesty k ukončení detence dětí za účelem určení jejich migračního statusu.
  • Odsuzovat xenofobii proti uprchlíkům a migrantům a podporovat globální kampaň OSN, která je právě proti xenofobii a rasismu namířena.
  • Posílit pozitivní dopad, který migranti mají na ekonomický a sociální rozvoj v zemích, které je přijaly.
  • Zlepšit humanitární a rozvojovou pomoc v zemích, které jsou současnou krizí nejvíce zasaženy.
  • Realizovat celkovou reakci na rozsáhlý pohyb lidí, která bude vycházet z nového rámce založeného na odpovědnosti členských států, občanské společnosti a organizací systému OSN.
  • Najít nový domov pro všechny uprchlíky, které UNHCR určila jako potřebné pro přesídlení a rozšířit příležitosti pro uprchlíky pro přesídlení do jiných zemí např. prostřednictvím programů mobility nebo program; pro vzdělávání.
  • Posílit globální řízení migrace začleněním Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN.

Summit OSN pro uprchlíky a migranty: Vše co jste chtěli vědět

Valné shromáždění OSN uspořádá 19. září v sídle OSN v New Yorku jednodenní summit věnovaný rozsáhlému pohybu uprchlíků a migrantů. Cílem setkání je dosáhnout shody na humánním a koordinovaném postupu při řešení krize. Je to historicky první setkání na nejvyšší úrovni věnované výhradně problematice uprchlíků a migrace. Summit svolává jménem členských států předseda Valného shromáždění.

V lednu 2016 jmenoval generální tajemník zvláštní poradkyni Karen Abu Zaydovou koordinací příprav summitu. Součástí procesu byla i zpráva generálního tajemníka OSN „In Safety and Dignity“ o rozsáhlém pohybu uprchlíků a migrantů, kterou Valnému shromáždění předložil v květnu.

Podrobné informace na internetové stránce refugeesmigrants.un.org. Summit bude možné sledovat na internetu webtv.un.org a na sociálních sítích.

Na okraj zasedání Valného shromáždění uspořádá americký prezident Barack Obama 20. září 2016 summit o uprchlících. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko, Mexiko a Švédsko. Budou apelovat na vlády, aby přijaly významné nové závazky týkající se uprchlíků.

Vše co jste chtěli vědět o summitu aneb Časté dotazy

  1. Jaká jsou hlavní doporučení pro řešení příčin problému? Jaké kroky se vyžadují od členských států?  

Existuje všeobecná shoda na nutnosti zabývat se příčinami vzniku uprchlické vlny a hybnými silami neregulérní migrace. Připouští se také, že mezinárodní společenství jako celek selhává v adekvátní reakci na množství komplikovaných příčin, které lidi nutí podnikat nebezpečné cesty při hledání bezpečí a důstojnosti. Snadných řešení je poskrovnu. Mezinárodní společenství se už řadu let snaží najít řešení násilných konfliktů v různých částech světa, zmírňovat dopady změny klimatu a přírodních katastrof a vypořádat se s celou řadou dalších problémů, od extrémní chudoby, nedostatku práce, potravin až po diskriminaci a nerovnost a porušování lidských práv. Investice do mladých lidí – jejich vzdělání, zaměstnání a zlepšení jejich postavení ve společnosti – povedou k tomu, že se migrace stane otázkou volby a ne nutnosti. Zpráva generálního tajemníka nepředkládá nová doporučení, ale vyzývá státy OSN k naplňování závazků, které už přijaly (mezinárodní úmluvy apod.).

  1. Proč generální tajemník OSN vyzývá ke globální kampani proti xenofobii? Co mají dělat státy? Jak se zapojí občanská společnost a mezivládní organizace?

Kampaň má upozornit na ekonomický, kulturní i společenský přínos migrantů a uprchlíků pro země původu, tranzitní i cílové země. Cíle je rozporovat některé dezinformace a špatné interpretace tématu uprchlictví a migrace a podpořit osobní kontakt mezi uprchlíky, migranty a obyvateli cílových zemí. Současné proticizinecké nálady jsou založeny na neodůvodněných předsudcích a obavách. Fakta, která tyto dezinterpretace vyvrátí, skutečné příběhy i více příležitostí k osobním setkáním mohou bariéry zbořit. Na obsahu kampaně se pracuje a od členských států se očekává podpora a účast.

  1. Jaký může summit ovlivnit problém pašování lidí? Jak mohou státy lépe spolupracovat, aby pašování zabránily?   

Problematiku pašování migrantů definuje protokol OSN ratifikovaný 142 státy. Ratifikace státy zavazuje kriminalizovat a stíhat případy pašeráctví a poskytovat ochranu migrantům. Pašovaní migranti jsou často oběťmi trestných činů a porušování lidských práv, jen zřídka jsou ale za oběti považováni a naopak jim hrozí stíhání a/nebo deportace jako neregulérním migrantům (česky se nepřesně používá termín nelegální). Summit má podpořit pochopení co je trestný čin pašeráctví a usnadnit členským státům uplatňovat komplexní řešení, k němuž se zavázaly, zaměřit jejich pozornost na boj proti zločineckým sítím a stíhání pachatelů trestných činů a na ochranu obětí namísto pronásledování migrantů. Protipašerácké akce by by se měly řídit mezinárodními standardy lidských práv při vynucování práva.

Pašování je z definice mezinárodním problémem a žádná země mu nemůže čelit samostatně. Izolované reakce vedou pouze ke změnám tras a způsobů pašování. Výsledkem může být nárůst poptávky po pašování ve snaze obejít zostřená vízová pravidla a pohraniční kontroly. Často je tak ohrožena bezpečnost i práva migrantů. Pro narušení obchodního modelu pašeráků je zapotřebí efektivní mezinárodní spolupráce, která omezí zisky z organizovaného zločinu a rozšíří možnosti bezpečné, spravedlivé, legální a zodpovědné migrace. Rámec těmto krokům poskytuje Protokol OSN a úmluva, na níž je založen.

  1. Jaké jsou povinnosti uprchlíků a migrantů? Co státní suverenita a legitimní bezpečnostní obavy států v souvislosti s tím, kdo vstupuje na jejich území?

Uprchlíci a migranti mají stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích. Vlády se vždy zabývaly bezpečnostními otázkami v souvislosti s tím, kdo na jejich zemí přichází, a mají odpovědnost zabraňovat zločincům a lidem přicházejícím se zlými úmysly ve vstupu na své území. Dokonce Úmluva o uprchlících z roku 1951 obsahuje ustanovení, podle něhož může stát vypovědět osoby, které se dopustily vážných (nepolitických) trestných činů. Bezpečnostní opatření však musí mít oporu v zákonech a musí být přiměřená, aby neporušovala lidská práva těch, kteří přecházejí hranice.

  1. Co říká zpráva generálního tajemníka o návratech a readmisních smlouvách? 

Zpráva připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. To vše se musí odehrávat v souladu se zákonnými procedurami a nesmí docházet k hromadnému vypovídání a vracení. Současně jsou vlády povinné přijmout zpět své státní příslušníky, pokud jsou vráceni. Zpráva ale také uvádí, že je nutné dodržovat náležité postupy a respektovat standardy lidských práv, přičemž nejlepší praxí jsou dobrovolné návraty. Je třeba dbát na to, aby návrat byl pro danou osobu udržitelný, což může zahrnovat i podporu navraceným a pomoc jejich komunitám s reintegrací.

  1. Zpráva generálního tajemníka OSN volá po sdílené odpovědnosti za uprchlíky a po bezpečné a řízené migraci.

Zpráva nastiňuje tři pilíře globálních závazků: první se týká rizik, jimž čelí uprchlíci a migranti, a ochrany jejich lidských práv. Druhý a třetí pilíř se vztahuje ke sdílené odpovědnosti za uprchlíky a k bezpečné a řízené legální migraci. Tyto tři pilíře umožňují komplexní přístup k řešení, nejde ale o právně závazné normy, spíše o závazky ke spolupráci při řešení specifických problémů souvisejících s uprchlictvím a migrací.

  1. Co může být zahrnuto do paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, jaké procesy jsou třeba?

Zpráva generálního tajemníka vyzývá k vytvoření globálního kompaktu v přístupu k migraci ve smyslu Cílů udržitelného rozvoje, k nimž se státy zavázaly loni v září a které obsahují i závazek „podporovat bezpečnou, řízenou a legální migraci“. Předpokládá se, že takový kompakt podpoří mezinárodní spolupráci založenou na širokém spektru existujících mezinárodních nástrojů vztahujících se k migraci, od lidských práv a mořského práva až po pracovní standardy. Mezinárodní standardy pro migraci existují, jsou však rozmělněné do různých mezinárodních právních úprav a je třeba dát jim jednotný rámec. To bude vyžadovat praktická opatření v řadě oblastí: lidská práva, ekonomický rozvoj, sociální rozvoj nebo governance.

S ohledem na široký záběr paktu o bezpečné, řízené a legální migraci by bylo vhodné naplánovat odpovídající přípravný proces, jehož součástí by byly regionální konzultace i mnohostranné konzultace s různými zainteresovanými skupinami. V předchozí praxi OSN trvaly podobné přípravné procedury přibližně 18-24 měsíců. Rozhodnutí však závisí na členských státech.

  1. Jaká konkrétní opatření by mohla být součástí paktu o bezpečné, řízené a legální migraci? Co se bude očekávat od států, které iniciativu podepíší? Bude se provádět pravidelné vyhodnocování její implementace?

Specifická opatření budou formulovat členské státy. Příklady kroků, které by mohly být přijaty, jsou následující:

Podpora práv migrantů

  • Přijetí opatření na řešení nedostatků v ochraně lidských práv, jimž čelí migranti, zejména pokud jde o osoby účastnící se rozsáhlého pohybu lidí;
  • Zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu migrantů na trh práce a jejich integrace do nových společností;
  • Podpora a ochrana práva všech migrantů na přístup k
    • vzdělávání bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria
    • odpovídající životní úrovni respektující právo na bydlení bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
    • sociální ochraně a benefitům, včetně důchodů, zdravotního pojištění a dalších;
    • právu a nápravným prostředkům;
  • Dostupnost zdravotní péče, psychosociální podpory a sociálních služeb bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
  • Ochrana a podpora lidských práv dětí v kontextu migrace, která zaručí, že za situaci dětí přednostně odpovídají instituce ochraňující jejich práva, a urychlené ukončení detence dětských imigrantů vázané na jejich migrační status nebo status jejich rodičů;
  • Úsilí o ukončení detencí a zavedení nevazebních komunitních alternativ detence;
  • Opatření proti soukromým subjektům, které za služby pro pracující migranty vyžadují poplatky;
  • Regulace na straně zaměstnavatelů a kontrola pracovních podmínek tak, aby zaměstnavatelé plnili své povinnosti k pracujícím migrantům.

Otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci

  • Migrace jako jeden z ústředních aspektů rozvojového plánování a strategického rozvoje;
  • Přijetí politik pracovní migrace na základě sociálního dialogu se zaměstnavateli, odbory a dalšími aktéry, které podpoří pracovní příležitosti pro migranty se všemi úrovněmi dovedností;
  • Usnadňování mezinárodní migrace pro studenty, slučování rodin;
  • Podpora rozvoje dovedností a uznávání dovedností, schopností a kvalifikace;
  • Snižování nákladů pro převod remitencí a podpora investic v domovských komunitách;
  • Podpora konzulárních služeb jak pro nové imigranty i pro již existující diaspory.

Podpora systémů vládnutí

  • Zabezpečení dostupných a efektivních mechanismů odpovědnosti jakožto součást systémů správy migrace založených na právech;
  • Investice do budování datových kapacit a komunikace disagregovaných dat o migraci s cílem monitorovat pohyby populace, příčiny migrace a poskytovat informace tvůrcům migračních právních předpisů, politik a operativních kroků;
  • Posilování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem k využití „big data“ a nových technologií;
  • Zpracování periodických národních zpráv o migraci pro vyhodnocení dopadů migrace, zvyšování povědomí a přispívání ke zlepšení soudržnosti politik.
  1. Jaké kroky lze v současné době ve věci migrace podniknout? Jaký je postup tvorby iniciativy bezpečné, řízené a legální migrace?

Členské státy mohou rozšířit počet bezpečných a legálních migračních cest, řešit příčiny nouzové migrace a investovat do vyváženého a udržitelného rozvoje (např. snižovat příjmovou nerovnost mezi městy a venkovem, muži a ženami, zabezpečit vzdělávací a pracovní příležitosti především pro mladé lidi) tak, aby si lidé mohli skutečně vybrat, jestli chtějí migrovat. Lze také poskytovat humanitární pomoc všem lidem v pohybu, kteří ji potřebují, a do národních politik zapracovat odpovídající zásady a postupy.

Plnění cílů vztahujících se k migraci by mělo být středem pozornosti při dosahování Cílů udržitelného rozvoje na místní a národní úrovni. V čele tohoto procesu by mohly stát UNDP a IOM.

Potřeby, možnosti i zranitelnost migrantů je nutné vzít na vědomí a zaujmout k nim odpovídající postoj při plánování humanitárních i rozvojových akcí. Mělo by také dojít k ratifikaci a implementaci příslušných mezinárodních smluv a standardů, včetně těch, které se týkají pašování migrantů, obchodování s lidmi a námořní bezpečnosti.

Je bezpodmínečně nutné začít okamžitě usilovat o dosažení praktických a konkrétních výsledků v oblasti migrace. Lze například podpořit úsilí Skupiny pro globální migraci a Pracovní skupiny pro lidská práva a genderovou rovnost při vytváření souboru pravidel ochrany lidských práv migrantů v nouzových situacích při velkém pohybu osob.

  1. Co je globální kompakt (Global Compact) pro sdílení odpovědnosti za uprchlíky? Je právně závazný?

Kompakt pro sdílení odpovědnosti je závazkem států k přijetí větší odpovědnosti vůči uprchlíkům i hostitelským společnostem založeným na dohodě. Nejde o nové právní závazky, tato odpovědnost je založena na již existujících právních závazcích států vyplývajících z mezinárodních právních úpravách týkajících se uprchlíků, lidských práv, pracovního a humanitárního práva.

  1. Podle jakých měřítek se bude určovat, co je spravedlivé sdílení odpovědnosti?

Iniciativa Global Compact for Responsibility-sharing for Refugees (Sdílení odpovědnosti za uprchlíky) nepočítá s pevně danými standardy pro definici příspěvku jednotlivých států. Příspěvek může mít mnoho podob – finanční pomoc, technická podpora nebo rozšíření možností přístupu do země včetně programu přesídlování. Cílem tohoto kompaktu je dosáhnout závazku států na podporu mezinárodní akce a převzít část odpovědnosti za řešení rozsáhlé uprchlické situace.

  1. Je reálné nabídnout přesidlení nejméně 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně?

Kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je připraven spolupracovat na tomto cíli s členskými státy a některé z nich už zvýšily počty uprchlíků, které lze přesídlit na jejich území.

  1. Co bude cílem jednání summitu o uprchlících pod záštitou prezidenta USA?

Americký prezident Barack Obama svolává summit o uprchlících na 20. září do New Yorku. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko a Švédsko. Summit bude doplňovat zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k řešení otázky rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů. Účastnit se jej budou státy, které během roku 2016 přijaly významné nové závazky v podpoře uprchlíků. Cíle summitu:

  • Zajistit rozsáhlejší a hlubší závazky na financování mezinárodních humanitárních organizací a výzev OSN;
  • Rozšíření možností přesídlování a dalších forem humanitární podpory pro uprchlíky;
  • Podpora inkluze a soběstačnosti uprchlíků zejména zpřístupněním vzdělání a legálního zaměstnání.

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1