Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2023

Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)^[1] se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin. 

Cena je určena vědcům a expertům a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

„Tým výzkumnic a výzkumníků Klimatýmu AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v ČR i na mezinárodní úrovni. Do veřejné debaty vnáší významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ píše nominační výbor ve zdůvodnění udělení Ceny.

Na slavnostním předání Ceny v pražském Kampusu Hybernská, společném zařízení Magistrátu hl. města Prahy a Univerzity Karlovy, ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022). 

Organizátoři letos udělili i dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ (TEREZA, 2023) a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“ (Alarm a UTOPIA libri, 2023). V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).

Programem v Kampusu Hybernská v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek všech oceněných a zvláštního hosta, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky (přednáška Nástrahy a příležitosti komunikace vědy: příklad pandemie COVID-19), je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima23 .

Background

Celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o 1 %. Přispěl k tomu především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 % vyšší než ve stejném období 2022. Podle IPCC může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 °C. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Je třeba okamžitě a bezprecedentně snížit emise skleníkových plynů, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání United in Science^[2], kterou každoročně vydává OSN. „Věda je pro řešení klíčová,“ píše v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

### 

Klimatým: „Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí. Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskuzi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních.“

Libor Grubhoffer, Učená společnost ČR: „Učené společnosti České republiky leží na srdci udržitelnost života na Zemi a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem. Člověk však svojí krátkozrakou činností ve prospěch exponenciálního růstu ekonomické prosperity a blahobytu prohlubuje negativní dopady na klima. Děje se tak v globálním měřítku. Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu, kterou již tradičně uděluje pražské Informační centrum OSN s Učenou společností ČR.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování.“

Kontakty:
Libor Grubhoffer, předseda Učené společnosti ČR 
[email protected], tel. 723 727 269
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 
[email protected], tel. 724 020 611
Tomáš Jungwirth Březovský, projektový koordinátor a analytik, Klimatým AMO
[email protected], tel. 605 103 016

###

---

^[1] Martin Abel, Michal Čepelka, Nina Djukanović, Romana Jungwirth Březovská, Tomáš Jungwirth Březovský, Barbora Chmelová, Vendula Kazlauskas, Ondřej Kolínský, Michaela Kožmínová, Štěpánka Králíková, Václav Kříž, Petr Kutílek, Vojtěch Pecka, Oldřich Sklenář, Veronika Šmausová, Jan Svoboda, Adéla Syslová, Lucia Vilimovská, Kristina Zindulková

^[2] United in Science, 2023. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP).