V tento den každoročně vyjadřuje mezinárodní společenství solidaritu s palestinským lidem za jejich důstojnost, práva, spravedlnost a sebeurčení. Letošní připomínka je obzvláště bolestná, protože tyto základní cíle jsou vzdálené jako nikdy předtím.
Nic neospravedlňuje teroristické útoky Hamásu ze 7. října a následné unesení rukojmích. A nic neospravedlňuje kolektivní trest pro palestinský lid.
Přesto je po více než roce Gaza v troskách. Více než 43 tisíc Palestinců – většinou žen a dětí – bylo podle dostupných informací zabito a humanitární krize se den ode dne zhoršuje. To je otřesné a neomluvitelné.
Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, způsobují izraelské vojenské operace, rozšiřování osad, vystěhovávání, demolice, násilí ze strany osadníků a hrozby anexe další bolest a nespravedlnost.
Nastal čas pro okamžité příměří a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích, ukončení nezákonné okupace palestinského území, jak potvrdil Mezinárodní soudní dvůr a Valné shromáždění, a nezvratný pokrok směrem k řešení v podobě dvou států v souladu s mezinárodním právem a příslušnými rezolucemi OSN. S Izraelem a Palestinou žijícími vedle sebe v míru a bezpečí a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států.
Naléhavě žádám o plnou podporu životně důležité humanitární pomoci pro palestinský lid, zejména prostřednictvím agentury UNRWA, která je nenahraditelným záchranným lanem pro miliony Palestinců.
Organizace spojených národů bude i nadále solidární s palestinským lidem a jeho nezadatelným právem na život v míru, bezpečí a důstojnosti.
Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století
Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.
Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.
KONTEXT
U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.
Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:
udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
mezinárodní mír a bezpečnost,
vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
mládež a budoucí generace,
transformaci globálního vládnutí.
Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).
Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).
Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.
AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs
Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.
(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST
Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.
Udržitelný rozvoj a financování rozvoje
Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.
Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.
Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.
Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.
Mezinárodní mír a bezpečnost
Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.
Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.
Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.
Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických
a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.
Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.
Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.
Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.
Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:
smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI);
úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.
Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce
Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.
Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.
Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.
Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na: 1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs; 2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní; 3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru; 4) zlepšení v oblasti správy dat; 5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.
Mládež a budoucí generace
Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.
Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.
Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).
Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.
Transformace globální správy
Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.
Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.
Aspirace na jmenováníženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.
Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která
efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).
Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).
Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:
silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání;
přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.
Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.
Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,
koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a
svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.
Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.
Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.
Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn
Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
Prohlášení generálního tajemníka OSN v Světovému humanitárnímu dni
Všude na světě, kde trpí lidé, se humanitární pracovníci snaží zmírnit jejich strádání a bolest. Humanitární operace koordinované OSN poskytly v loňském roce život zachraňující pomoc více než 140 milionům lidí.
Pracovníci humanitárních organizací – většinou se jedná o zaměstnance a dobrovolníky organizací působících na národní a komunitní úrovni – vytrvali navzdory brutálnímu násilí. Pokračovali v úsilí překonat všechny překážky na cestě k podpoře lidí v nouzi a tváří v tvář vážnému nedostatku financí.
Světový humanitární den je letos znovu příležitostí vzdát hold jejich odvaze, odhodlání a službě pro lidi. Uctít památku humanitárních pracovníků ale nestačí. Rok 2023 byl pro ně nejsmrtelnějším rokem v historii. V Gaze, v Súdánu a na mnoha dalších místech světa jsou humanitární pracovníci napadáni, zabíjeni, zraňováni a unášeni spolu s civilisty, kterým poskytují podporu.
Dezinformační kampaně šíří lži, které stojí životy. Mezinárodní humanitární právo na ochranu civilistů ve válečných konfliktech je ignorováno a pošlapáváno. Realita beztrestnosti ale znamená, že pachatelé se neobávají spravedlnosti. Jedná se o selhání humanity, odpovědnosti a lídršipu.
Na Světový humanitární den požadujeme ukončení útoků na humanitární pracovníky a všechny civilisty. Požadujeme, aby vlády vyvíjely tlak na všechny strany konfliktu, aby chránily civilisty. Požadujeme ukončení dodávek zbraní armádám a skupinám, které porušují mezinárodní právo. Požadujeme ukončení beztrestnosti, aby pachatelé museli čelit spravedlnosti.
Oslava humanitárních pracovníků nestačí. Musíme na ochranu společné lidskosti udělat mnohem více.
Projekcí dosud neuvedeného filmu Another Summera následnou diskusí s tvůrci a experty zahájilo Informační centrum OSN (UNIC) v Česku letošní kampaň k Světovému humanitárnímu dni.
Světový humanitární den je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce a zároveň příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi. Je každoročně připomínán 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo OSN v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello.
Návštěvníky v Kině Světozor přivítal vedoucí UNIC Michal Broža. Připomněl, že v uplynulém roce bylo zabito a zraněno historicky nejvíce humanitárních pracovníků. „V Gaze, na Ukrajině, v Súdánu a na mnoha dalších místech jsou humanitární pracovníci stále napadáni, zraňováni a zabíjeni spolu s těmi, které podporují,“ řekl a vyzval přítomné k uctění jejich památky minutou ticha.
Úvodní slovo na akci přednesli představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR, velvyslanec Petr Gandalovič, a šéf kanceláře UNHCR v Česku Ajmal Khybari. Diskuse po filmu se zúčastnili oba režiséři, Alžběta Kovandová-Bartoníčková (Česko) a David Edwards (USA), ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a ředitel Mezinárodní organizace pro migraci v Česku Petr Čáp.
Dokumentární film Another Summer vypráví příběhy afghánských a ukrajinských uprchlíků v Evropě. Je to film uprchlíků o uprchlících. Tvůrci filmu poskytli školení a vybavení skupině afghánských a ukrajinských studentů, kteří materiál do filmu natočili v létě 2022. Studenti byli rozděleni do týmů a vysláni do sedmi měst v Evropě a Turecku. Jejich úkolem bylo zaznamenat příběhy lidí, kteří stejně jako oni utekli před násilím a represemi. Zachytit, co v dnešní době znamená být uprchlíkem, a shromáždit dosud neuvedené záběry z jejich minulých životů a hrůz, které prožili. Režiséři je pak sestříhali do působivého a poučného celovečerního dokumentu.
Přetrvávající nedostatek paliv v Gaze a nevhodné podmínky pro jeho bezpečné skladování ohrožují životně důležité funkce v Gaze. V říjnu 2023 přerušily izraelské úřady 120 MW vedení elektřiny do Gazy a vynutily odstavení místní elektrárny, která generovala dalších 70 MW. Pohonné hmoty jsou tedy kriticky nutné pro provoz záložních generátorů, které napájejí životně důležitou zdravotnickou infrastrukturu nebo zařízení na výrobu vody. Je také nutné, aby mohly jezdit sanitky, nákladní automobily a další vozidla.
V červenci se zatím OSN a partnerům do Gazy podařilo dopravit přibližně 2,5 milionu litrů paliv. To je přibližně 100 tisíc litrů denně a asi 1/4 ze 400 tisíc litrů, které jsou každý den potřeba pro nejzákladnější humanitární operace.
Izraelské úřady nadále přísně kontrolují příděly dovážených pohonných hmot, čímž omezují humanitární operace, zejména místních organizací. OSN a humanitární partneři se zasazují, aby Izrael povolil přidělování pohonných hmot všem klíčovým humanitárním organizacím, schválil další skladovací prostory v Gaze a umožnil dovoz pohonných hmot přes více přechodů.
Jemen se od roku 2011 potýká s těžkou a velmi komplexní politicko-vojenskou krizí, která těžce dopadá na obyvatelstvo a ekonomiku země i celého regionu. V roce 2011 jmenoval generální tajemník OSN zvláštního zmocněnce, který má za úkol podporovat mediaci v Jemenu. OSN poskytla podporu při jednáních mezi vládou a opozicí, která vyústila v podpis iniciativy Rady pro spolupráci v Zálivu a jejího prováděcího mechanismu (Rijád, listopad 2011). Zvláštní zmocněnec se nadále aktivně podílel na spolupráci se všemi jemenskými stranami při realizaci inicativy. V roce 2012 byl zřízen Úřad zvláštního zmocněnce generálního tajemníka pro Jemen.
V lednu 2014 uspořádali Jemenci s podporou OSN konferenci národního dialogu. Závěrečný dokument konference položil základy nového federativního a demokratického uspořádání země. Byla vytvořena komise pro přípravu ústavy. Navzdory pokroku v politické transformaci vedly srážky mezi vládními silami, Hútíi a dalšími ozbrojenými skupinami v polovině roku 2014 k eskalaci vojenského konfliktu. Bez ohledu na dohody zprostředkované tehdejším zvláštním zmocněncem OSN se Hútíové a spřízněné jednotky ozbrojených sil zmocnili v září 2014 kontroly nad San’á a dalšími částmi země.
Rada bezpečnosti v roce 2015 požádala generálního tajemníka, aby zintenzivnil svou zprostředkovatelskou úlohu s cílem umožnit obnovení mírové a Jemenci vedené tranzice. Od té doby zvláštní zmocněnec OSN zprostředkoval několik po sobě jdoucích kol konzultací zaměřených na dosažení vyjednaného řešení s cílem ukončit konflikt a obnovit proces politické transformace.
Navzdory těmto snahám OSN pokračovaly boje po celé zemi. V prosinci 2018 dosáhly jemenská vláda a Hútíové ve Švédsku tzv. Stockholmské dohody. Zahrnovala stažení sil z Hudajdá a příměří v této části země, dohodu o výměně vězňů a zadržených osob a ujednání o Taízu.
V srpnu 2021 jmenoval generální tajemník OSN zvláštním vyslancem pro Jemen Hanse Grundberga ze Švédska. Na postu vystřídal Martina Griffithse (UK), který se poté stal humanitárním koordinátorem OSN (z této pozice odešel na vlastní žádost v červnu 2024).
2. dubna 2022 Grundberg oznámil dvouměsíční dohodu o příměří, která byla dvakrát prodloužena a její platnost skončila 2. října 2022. Podmínky příměří zahrnovaly vplutí 18 lodí s pohonnými hmotami do přístavů v Hudajdě, povolení dvou komerčních letů týdně na letiště v San’á a zorganizování schůzky mezi stranami s cílem dohodnout se na otevření silnic v Taizu a na dalších místech, aby se usnadnil pohyb obyvatelstva uvnitř Jemenu.
Zvláštní zmocněnec Grundberg se dál aktivně zapojuje do zprostředkování mezi stranami konfliktu s cílem dohodnout se na opatřeních na budování důvěry a celostátním příměří a otevření politického procesu pod vedením Jemenců a pod záštitou OSN.
Hans Grundberg má jako kariérní dioplomat více než 20 let zkušeností v mezinárodních vztazích, z toho se více než 15 let zabývá řešením konfliktů, vyjednáváním a mediací se zaměřením na Blízký východ. V letech 2019 – 2021 působil jako velvyslanec Evropské unie v Jemenu. Jako diplomat na Ministerstvu zahraničí Švédska se podílel na jednáních vedoucích k uzavření Stockholmské dohody (2018).
Valné shromáždění OSN vyhlásilo 11. červenec Mezinárodním dnem reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995, při níž bylo zabito nejméně 8 372 lidí, tisíce lidí byly vysídleny a celé komunity zničeny. Přijalo stejnojmennou rezolucia požádalo generálního tajemníka OSN, aby v rámci příprav na 30. výročí genocidy ve Srebrenici v příštím roce vytvořil osvětový program o této temné události.
Valné shromáždění odsoudilo jakékoli popírání genocidy ve Srebrenici jako historické události a vyzvalo členské státy, aby uchovávaly zjištěná fakta, a to i prostřednictvím vlastních vzdělávacích systémů, s cílem zabránit popírání a překrucování a jakémukoli výskytu genocidy v budoucnosti.
Text rezoluce, jehož přípravu společně koordinovaly Německo a Rwanda, byl přijat hlasováním, v němž se 84 států vyslovilo pro, 19 proti a 68 se zdrželo hlasování.
Masakr ve Srebrenici byl jednou z nejtemnějších kapitol války, která vypukla po rozpadu bývalé Jugoslávie. V červenci 1995 obsadila bosenskosrbská armáda Srebrenici, kterou předtím Rada bezpečnosti prohlásila za bezpečnou zónu, a brutálně zde povraždila tisíce mužů a mladistvých a vyhnala z města 20 tisíc lidí. Malá a jen lehkými zbraněmi vyzbrojená jednotka nizozemských mírových sil pod vlajkou OSN nebyla schopna bosenskosrbským silám vzdorovat.
Brutální vraždění bosenských Muslimů ve Srebrenici armádou Republiky srbské bylo uznáno Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) i Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za akt genocidy.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvítal přijetí rezoluce jako další uznání obětí a pozůstalých a jejich snah o spravedlnost, pravdu a záruky, že se situace nebude opakovat. „Rezoluce je o to důležitější, že přetrvává revizionismus, popírání genocidy v Srebrenici i nenávistné projevy ze strany vysokých politických představitelů v Bosně a Hercegovině i v sousedních zemích,“ uvedl v prohlášení.
Generální tajmemník OSN António Guterres vydal u příležitosti první připomínky Mezinárodního dne reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici toto prohlášení:
11. července si letos poprvé připomínáme Mezinárodní den reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995.
Před 29 lety zklamaly Organizace spojených národů a svět obyvatele Srebrenice. Více než 8 tisíc bosenských muslimů bylo systematicky zavražděno a jejich ostatky pohřbeny v masových hrobech. Jednalo se o nejhorší zvěrstvo v Evropě od druhé světové války.
Dnes uctíváme památku obětí a vyjadřujeme solidaritu s přeživšími.
Znovu také potvrzujeme naši podporu rodinám zabitých v jejich neúnavném hledání pravdy a spravedlnosti. Musíme bojovat proti popírání a revizionismu a pokračovat v úsilí o identifikaci všech obětí a pohnání všech zločinců k odpovědnosti.
A zavazujeme se, že se z této nevýslovné tragédie budeme i nadále učit a sdílet příběhy a poučení ze Srebrenice.
Genocida ve Srebrenici je otřesným svědectvím o ničivých důsledcích nečinnosti tváří v tvář nenávisti. Musíme bojovat proti rozdělení a nesnášenlivosti, zasazovat se o lidská práva a podporovat vzájemné porozumění a usmíření.
Kéž vzpomínka na Srebrenici posílí naše odhodlání vybudovat svět bez pohromy genocidy. Svět, v němž zvítězí spravedlnost a mír a kde „už nikdy více“ bude splněním slibu pro celé lidstvo.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Česku s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy již po patnácté společně ocenily žáky a studenty z řad žadatelů o azyl a osob s dočasnou a mezinárodní ochranou, jejichž vynikající výsledky, ať už dobrovolnické, studijní nebo sportovní, znamenají přínos pro společnost. Akce se konala u příležitosti Světového dne uprchlíků pod záštitou ministra školství Mikuláše Beka.
Oceněno bylo 20 dětí a mladistvých ve věku od 7 do 24 let z Ukrajiny, Kolumbie, Ruska, Běloruska, Myanmaru, Afghánistánu, Ázerbájdžánu a Nigérie za výjimečné sportovní a studijní výsledky nebo dobrovolnickou činnost.
Mezi oceněnými je například 24letá studentka DAMU, která je spoluautorkou studentské operní hry pro neslyšící. Dále dobrovolnice, která pomáhá nevidomým lidem, sportovci, kteří se umisťují na předních příčkách běžeckých soutěží, slaví úspěchy ve fotbalu, florbalu nebo taekwondo. Nechybí ani nadané děti s vynikajícími studijními výsledky, kteří jsou inspirací pro své spolužáky i širokou veřejnost.
Na slavnostní vyhlášení, které se uskutečnilo ve Velkém zrcadlovém sále ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), je doprovodili jejich rodiny a zástupci institucí a organizací pomáhajících uprchlíkům v Česku.
Diplomy oceněným předali vedoucí české kanceláře UNHCR Ajmal Khybari, který dětem a studentům poděkoval za jejich mimořádné úsilí a vyjádřil naději, že jednou budou stejně solidární s potřebnými, jako je česká společnost solidární s nimi. Vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT Jan Mareš vyjádřil obdiv k mimořádným školním úspěchům, reprezentci školy a pomoci jiným, přestože začátky jejich pobytu v Česku určitě nebyly jednoduché. Dodal, že věří, že úspěch je bude provázet celým životem a dnešní den je pouhým začátkem. Akce se zúčastnili také zástupci ministerstva vnitra (MV), Správy uprchlických zařízení MV a agentur OSN.
Smyslem akce je upozornit na mimořádné výsledky a úspěchy dětí, které v ČR získaly dočasnou ochranu, mezinárodní ochranu nebo o ni žádají. Děti jsou na ocenění UNHCR většinou nominovány svými učiteli či sociálními pracovníky, kteří je v jejich snažení podporují.
Ocenění slouží k povzbuzení a motivaci dalších dětí azylantů ke studiu, stejně jako k rozšíření povědomí o přínosu vzdělávání mezi jejich rodinnými příslušníky. Akce zároveň nabourává stereotypní uvažování o uprchlících v české společnosti zdůrazněním jejich úspěchů, snažení a nadání.
Součástí ocenění byl také doprovodný program. Ocenění a jejich rodinní příslušníci nebo doprovod vypluli lodí po Vltavě obdivovat krásy Prahy.
Tisková zpráva UNHCR v ČR. Foto: UNHCR / Daiana Sheludkevych
Zpráva uvádí nebývalé počty zabitých a zmrzačených dětí v místech jako je Izrael a okupovaná palestinská území, zejména Gaza, Burkina Faso, DR Kongo, Súdán nebo Ukrajina.
Alarmující nárůst byl způsoben měnící se povahou, složitostí a zintenzivněním ozbrojených konfliktů a také používáním výbušných zbraní v obydlených oblastech. OSN ověřila téměř 33 tisíc případů závažných porušení práv, které se týkaly více než 22 500 dětí, převážně chlapců, ve 26 situacích po celém světě. Nejvyšší počet se týkal zabíjení a mrzačení: 11 649 dětí, to je o 35 % více než uvádí loňská zpráva. Následovalo verbování a využívání 8 655 dětí v konfliktech a únosy dalších 4 356 dětí. Více než polovinu případů spáchaly nestátní ozbrojené skupiny, včetně těch, které OSN označila za teroristické, vládní síly byly hlavními pachateli zabíjení a zraňování, útoků na školy a nemocnice a odpírání přístupu pro humanitární pomoc.
Podle zjištění zprávy vedl konflikt v Izraeli a na okupovaných palestinských územích ke 155% nárůstu závažných porušení práv dětí (2023).Výroční zpráva obsahuje přílohu, ve které jsou uvedeny strany, které se dopouštějí závažných porušení práv dětí v konfliktech. Poprvé byly do této přílohy zahrnuty izraelské ozbrojené a bezpečnostní síly za zabíjení a zraňování dětí a útoky na školy a nemocnice. Poprvé byly na seznam zařazeny také Hamás a Palestinský islámský džihád za zabíjení, zraňování a únosy dětí. Zpráva uvádí, že válka v Súdánu vedla k 480% (!) nárůstu závažných porušení.
Virginia Gamba, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka pro děti a ozbrojené konflikty, uvedla, že zpráva je „výzvou k probuzení“. „Vyzývám mezinárodní společenství, aby se znovu přihlásilo k univerzálnímu konsensu o ochraně dětí před ozbrojenými konflikty, a vyzývám státy, aby plnily svou primární odpovědnost za ochranu svého obyvatelstva a dodržovaly všechny normy a standardy platné při vedení ozbrojených konfliktů,“ řekla Virginia Gamba na tiskové konferenci v newyorském sídle OSN.
Generální tajemník OSN důrazně odsoudil nálety na Rafáh z 26. května, které zasáhly stany, v nichž přebývají lidé vysídlení z domovů. Je zdrcen záběry zabitých a zraněných, mezi nimi mnoha dětí. Hrůza a utrpení musí okamžitě přestat.
Generální tajemník truchlí nad ztrátou životů více než 36 tisíců Palestinců a přibližně 1 500 Izraelců, kteří byli zabiti v důsledku neutuchajícího násilí, včetně hrůzných teroristických činů spáchaných Hamásem a dalšími palestinskými ozbrojenými skupinami v Izraeli 7. října 2023, ničivého izraelského útoku na Gazu nebo pokračujících nevybíravých raketových útoků na Izrael. K humanitární katastrofě v Gaze se nyní přidává i hrozící lidmi zapříčiněný hladomor.
Generální tajemník znovu zopakoval svůj požadavek na okamžité příměří a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích. Připomíná nedávné příkazy Mezinárodního soudního dvora, které jsou závazné a musí být dodrženy.
Izraelské úřady musí umožnit okamžité a bezpečné dodávky humanitární pomoci. Všechny hraniční přechody musí být otevřeny v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 2720 (2023). Humanitární organizace musí mít v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 2712 (2023) zajištěn plný, rychlý, bezpečný a neomezený přístup ke všem potřebným civilistům v celé Gaze.
Musíme urychleně pracovat na obnovení bezpečnosti, důstojnosti a naděje pro postižené obyvatelstvo. To bude vyžadovat úsilí o podporu a posílení nové palestinské vlády a jejích institucí, včetně přípravy palestinské samosprávy na opětovné převzetí odpovědnosti v Gaze. Musíme také učinit potřebné kroky k vytvoření politického horizontu dalšího vývoje.
Zkáza a utrpení posledních sedmi měsíců posílily neoddiskutovatelnou potřebu toho, aby Izraelci, Palestinci, státy regionu a širší mezinárodní společenství podnikli potřebné kroky, které umožní stranám znovu nastoupit dlouho odkládanou politickou cestu k dosažení dvoustátního řešení. OSN bude veškeré takové úsilí i nadále podporovat.
