Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Smlouva o nešíření jaderných zbraní potřebuje vdechnout nový život

V sídle OSN v New Yorku byl dnes zahájen pravidelný přezkum Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. Šéf OSN Guterres v úvodu upozornil, že současnou jadernou hrozbu umocňují nová rizika rychlého rozvoje technologií, zejména AI.

Poprvé po desetiletích ve světě roste počet jaderných hlavic. Do hry se znovu vracejí jaderné testy a globální vojenské výdaje vzrostly v roce 2025 na rekordních 2,7 bilionu USD (téměř jako velikost celé ekonomiky Francie; každou vteřinu se na zbrojení vydá 85 tisíc USD).

Generální tajemník v projevu ve Valném shromáždění před zástupci všech signatářských zemi NPT varoval, že tento pilíř snah o odstranění jaderných zbraní eroduje, závazky zůstávají nenaplněné a důvěra i důvěryhodnost slábnou. „Musíme smlouvě znovu vdechnout život,“ prohlásil.

V reakci na obavy z rostoucího využívání umělé inteligence ve vojenských konfliktech Guterres znovu zdůraznil postoj OSN, že dokud nebudou jaderné zbraně odstraněny, lidstvo nad nimi nesmí nikdy ztratit kontrolu.

Varování generálního tajemníka sdílela i předsedající přezkumu NPT Do Hung Viet, zástupkyně Vietnamu. Vyzdvihla důležitou roli, kterou smlouva sehrála v prevenci použití jaderných zbraní během posledních pěti desetiletí. Na tiskovém setkání v New Yorku Viet varovala, že ačkoli smlouva od roku 1970 pomáhá bránit šíření jaderných zbraní, její význam a důvěryhodnost jsou nyní ohroženy. Připomněla, že dvě předchozí přezkumné konference (2015 a 2022) nedosáhly konsenzu, a vyzvala delegáty, aby tentokrát pracovali konstruktivně na dosažení dohody.

Konflikt s Íránem vrhá stín

Ještě před zahájením konference si diplomaté vyslechli námitky proti kandidatuře Íránu na post místopředsedy hlavního výboru. Zástupce USA označil tento krok za „urážku NPT“ s tím, že Írán porušil smlouvu rozvojem svého jaderného programu. USA odmítly, že by Teherán mohl být vnímán jako lídr v oblasti nešíření jaderných zbraní. Námitky vznesly také Austrálie, Spojené království (rovněž jménem Francie a Německa) a Spojené arabské emiráty. Zástupce Ruska ale označil snahu USA za pokus o politizaci konference hned na začátku a vyzval delegace států, aby své výhrady vyjádřily během obecné rozpravy.

Íránský delegát námitky odmítl jako „neopodstatněné a zcela nevěrohodné“ a jako pokus manipulovat konferencí. „Spojené státy,“ uvedl, „jsou jediným státem, který použil jaderné zbraně, a nadále rozšiřují svůj arzenál v rozporu se svými závazky podle NPT.“

Klíčová mezinárodní smlouva

NPT je zásadní mezinárodní smlouva, jejímž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní a technologií pro jejich výrobu, podporovat spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a dále usilovat o dosažení jaderného odzbrojení a všeobecného a úplného odzbrojení. NPT představuje jediný závazek v rámci mnohostranné smlouvy směřující k cíli odzbrojení ze strany států vlastnících jaderné zbraně.

Smlouva byla otevřena k podpisu v roce 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970. Od té doby je NPT základním pilířem globálního režimu nešíření jaderných zbraní. Ke smlouvě se připojilo 191 smluvních států, včetně pěti jaderných mocností, což z ní činí nejrozšířenější mnohostrannou dohodu o odzbrojení.

11. hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se koná v sídle OSN od 27. dubna do 22. května 2026.

Guterres: Stojíme při všech, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení

Před dvaatřiceti lety zažila Rwanda jednu z nejtemnějších kapitol historie lidstva. Během pouhých 100 dní bylo zavražděno více než milion lidí – především Tutsiové, ale také Hutuové a další, kteří se genocidě postavili. Celé rodiny byly brutálně vymazány z tohoto světa.

Na Mezinárodní den připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994 připomínáme oběti a uctíváme jejich ukradenou důstojnost. Vzdáváme hold přeživším, jejichž odolnost ukazuje sílu lidského ducha. A s pokorou a studem si připomínáme selhání mezinárodního společenství, které nedokázalo vyslyšet varování a bezodkladně podniknout kroky k záchraně životů.

Nestačí si připomínat mrtvé. Musíme se poučit z minulých selhání a chránit živé odmítáním nenávisti, podněcující rétoriky a výzev k násilí; posilováním sociální soudržnosti a odolnosti komunit; a upevňováním institucí, které pomáhají předcházet masovým zvěrstvům. Vyzývám všechny státy, aby se bez prodlení staly smluvními stranami Úmluvy o genocidě a aby ji plně uplatňovaly.

Organizace spojených národů stojí při lidech ve Rwandě. A stojíme při všech, kdekoli na světě, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení.

Ať tento den znovu potvrdí náš závazek nezapomenout, naslouchat a jednat. Ať jsou dějiny naším průvodcem a naším cílem zabránit novým genocidám.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994

Vystoupení generálního tajemníka OSN na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti k situaci kolem Íránu (New York, 28. února 2026)

Pane prezidente, Excelence, dámy a pánové, budu se věnovat třem oblastem: zásadám, faktům a cestě vpřed.

Za prvé, zásady. Charta OSN poskytuje základ pro udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Článek 2 Charty jasně stanoví: „Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu.“

Mezinárodní právo a mezinárodní humanitární právo musí být vždy respektovány. Proto jsem již dnes ráno odsoudil masivní vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu. Rovněž jsem odsoudil následné útoky Íránu, které porušily svrchovanost a územní celistvost Bahrajnu, Iráku, Jordánska, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Jsme svědky vážné hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost. Vojenská akce nese riziko spuštění řetězce událostí, které již nikdo nebude schopen kontrolovat, a to v nejvíce nestabilním regionu světa.

Dovolte mi, abych to řekl zcela jasně: Neexistuje žádná životaschopná alternativa k mírovému řešení mezinárodních sporů. Trvalého míru lze dosáhnout pouze mírovými prostředky, včetně skutečného dialogu a vyjednávání.

Za druhé, fakta. Situace na místě je velmi proměnlivá. Existuje mnoho nepotvrzených zpráv. Toto víme. Přibližně dvacet měst po celém Íránu — včetně Teheránu, Isfahánu, Qomu, Šahriáru a Tabrízu — bylo podle dostupných zpráv napadeno.V Teheránu byly hlášeny silné exploze ve čtvrti, kde se nachází prezidentský palác a komplex nejvyššího vůdce.

Podle dostupných informací bylo zabito několik vysoce postavených představitelů, včetně — podle izraelských zdrojů — íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, což však nemohu potvrdit. Íránský vzdušný prostor byl uzavřen a země je téměř zcela odříznuta od internetu.

Útoky si podle zpráv vyžádaly značné civilní oběti. Podle íránských médií zabil letecký úder nejméně 85 lidí a mnoho dalších zranil v dívčí škole v Minábu v provincii Hormozgán. Zasažena byla údajně také škola v Teheránu, kde zahynuly dvě osoby.

Vojenské akce se rychle rozšiřují po celém regionu, což vytváří stále nestabilnější a nepředvídatelnější situaci a zvyšuje riziko chybného odhadu. Podle izraelských zdrojů bylo při následných íránských úderech na Izrael zraněno osmdesát devět osob a dopady byly hlášeny také na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Írán oznámil, že v reakci na americké a izraelské letecké údery zaměřil své útoky na americké vojenské cíle v regionu.Tyto údery údajně zasáhly civilní oblasti a infrastrukturu v zemích, které jsem již zmínil. Nepřímé dopady padajících trosek byly hlášeny také v Libanonu a Sýrii.

Většina států Perského zálivu íránské údery úspěšně zachytila. Spojené arabské emiráty však oznámily, že jeden civilista byl zabit troskami ze zachycené rakety. V Iráku jsou hlášeny útoky dronů a raket z obou stran. Existují také zprávy, že Írán uzavírá Hormuzský průliv pro mezinárodní lodní dopravu.

Americké a izraelské útoky následovaly po třetím kole nepřímých rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkovával Omán. Na příští týden byla ve Vídni připravena technická jednání, po nichž mělo následovat nové kolo politických rozhovorů. Hluboce lituji, že byla tato diplomatická příležitost promarněna.

Za třetí, region i svět nyní potřebují východisko. Vyzývám k deeskalaci a k okamžitému zastavení nepřátelských akcí.Alternativou je potenciálně širší konflikt s vážnými důsledky pro civilní obyvatelstvo a regionální stabilitu.

Důrazně vyzývám všechny strany, aby se okamžitě vrátily k jednacímu stolu, zejména pokud jde o íránský jaderný program. Beru na vědomí, že prezident Spojených států údajně hovořil s představiteli Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Íránský ministr zahraničí údajně jednal se svými protějšky v zemích Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a v Iráku.

Je třeba učinit vše pro zabránění další eskalace. Za tímto účelem vyzývám všechny členské státy, aby důsledně plnily své závazky vyplývající z mezinárodního práva, včetně Charty OSN, aby respektovaly a chránily civilní obyvatelstvo v souladu s mezinárodním humanitárním právem a zajistily jadernou bezpečnost. Jednejme — odpovědně a společně — abychom odvrátili region i náš svět od propasti.

Děkuji.

Nenechat se zlomit

Pro Lesiu Holoiad, osmadvacetiletou mládežnickou lídryni na Ukrajině, je definice míru jednoduchá a jednoznačná: „… mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí.“

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala na začátku roku 2022. I když válka a ničení nadále neúprosně proměňují komunity po celé Ukrajině, Holoiad každý den pracuje na naplňování své vize: „Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav.“

Přečtěte si její silný příběh o naději a odvaze. Jejími vlastními slovy mír začíná u člověka, který se navzdory všemu rozhodne nenechat se zlomit.

„Žiju v malém městě Zboriv v Ternopilské oblasti na západní Ukrajině. Můj život však už dávno přesahuje hranice tohoto místa. Pracuji jako programová manažerka a zároveň jako poradkyně pro mládežnickou politiku, lektorka a facilitátorka v nevládní organizaci Youth Platform.

Zaměřuji se na mládežnické rady a zapojení mladých lidí do života jejich komunit i celé země. Jsem mladá žena se zdravotním postižením, ale to mi nikdy nezabránilo pracovat s komunitami a dalšími mladými lidmi ani mluvit o budoucnosti. Chci zůstat na Ukrajině – je to moje volba a také moje síla.

Přesto mám pocit, že celé mé mládí proběhlo ve stavu války. Když jsem končila školu, válka začala. Získala jsem magisterský titul, udělala první kariérní kroky, zamilovala se a objevovala svět – to vše na pozadí války. Život bez ní si už skoro nedokážu vybavit.

Mír se proměnil v sen, který nosíme v srdci všichni. Pohřby mladých lidí se staly místem, kde se setkáváme. Každý z nás má dnes na sociálních sítích a v telefonu uložená čísla lidí, kteří už nikdy nenapíšou ani nezavolají.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy pracuji po velkých útocích nebo dokonce během nich. Když slyšíte výbuchy a cítíte jejich kouř, přesto musíte stát před mladými lidmi a dávat jim víru, energii a naději. Uvnitř cítíte vyčerpání a strach, ale nemůžete projevit slabost, protože veřejně činní lidé a aktivisté jsou těmi, ke kterým ostatní vzhlížejí, aby měli sílu jít dál.

Neodkládáme život

Dobře si pamatuji jedno školení pro mládežnické rady. V noci začal masivní nálet raket a dronů. Téměř celou noc jsme strávili v krytu s dospívajícími a studenty. Byla tam panika a zmatek, lidé se třásli, někteří plakali a výbuchy bylo slyšet i pod zemí. Ráno jsme kryt opustili a pokračovali ve školení. Dodnes vidím ten obraz: mladí lidé připravení učit se, diskutovat a vytvářet něco nového, i když kolem nich zuří válka.

V rámci projektu Dialogues of Victory, realizovaného po celé Ukrajině s podporou Rozvojového programu OSN @undp a financováním od vlády Dánska, jsme často pořádali setkání s mladými lidmi v krytech. Tam, kde mělo být ticho a klid (ale nebylo), jsme mluvili o budoucnosti, o obnově a o změně.

Práce ve prostředí války je neustálé balancování mezi vyčerpáním a odpovědností. Na jedné straně žijete v zemi, kde každý den přináší zprávy o ztrátách, útocích a ničení. Na druhé straně musíte stát před mladými lidmi a mluvit o budoucnosti, o naději, o rozvoji. To je možná nejtěžší – dát se dohromady ve chvíli, kdy se i vy sami cítíte uvnitř rozbití.

Během války získává práce s mládeží nový význam. Mladí lidé dnes žijí v nejistotě a strachu ze ztráty. Když přijdou na školení nebo setkání, přinášejí si tuto zkušenost s sebou. V jejich očích vidím jak vyčerpání, tak odhodlání. Mým úkolem je pomoci jim najít v sobě sílu pokračovat.

Pracovat během války dnes znamená žít s neustálým pocitem křehkosti. Znamená to plánovat program s vědomím, že jej mohou přerušit letecké poplachy a bombardování. Znamená to připravovat akci a zároveň vědět, že někteří účastníci možná nepřijdou, protože jejich komunita byla právě napadena. Přesto tu práci děláte, protože právě ona přináší pocit, že život pokračuje.

Pro mě mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí. Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav. A pro to pracujeme každý den.

Mír nepřichází vždy v tichu

Často přemýšlím o symbolech míru ve svém životě. Pro mě je to moře – ukrajinské přímořské město Skadovsk. Pamatuji si tam své dětství. Teplá rána, kdy jsme s rodiči chodili k moři ještě předtím, než přišlo horko. Slunce právě vycházelo a jeho paprsky kreslily na hladině zlaté pruhy. Běhala jsem bosá po teplém písku, který se zdál nekonečný, a sbírala malé mušle jako poklady.

Maminka se smála a tatínek ukazoval racky kroužící nad vlnami. V těch chvílích se svět zdál bezpečný a nekonečně laskavý. A dnes? Skadovsk je od rána 24. února 2022, prvního dne plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, okupován ruskými silami. Město, které kdysi vonělo melouny a slaným větrem, je dnes naplněno strachem.

Přesto mě to nezlomilo. Drží mě moji přátelé a blízcí. Podporují mě mladí lidé, se kterými pracuji. Dívám se na ně a uvědomuji si, že pokud ztratíme víru a dobro, ztratí víru celá země. Nemáme právo to dopustit.

Svět se často ptá: co lze pro Ukrajinu udělat? Pro mě je odpověď jednoduchá: buďte spravedliví. Snažte se porozumět naší realitě, neodvracejte zrak, podporujte rozvoj mládeže a dejte mladým lidem prostor růst. A pamatujte, že za spravedlnost je někdy třeba bojovat.

Kdybych měla poslat vzkaz mladým lidem po celém světě, kteří procházejí konflikty nebo krizemi, byl by velmi prostý: buďte laskaví a milujte. Protože i láska je zbraní – jen jiného druhu. Neničí; vytváří nás.“

Příběh je součástí projektu Peace Circles v rámci kampaně OSN Hear Us. Act Now for a Peaceful World

Foto: UNDP Ukraine

Musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterres k Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu:

„Dnes tichým zamyšlením a neochvějným odhodláním uctíváme památku obětí holokaustu.

Se smutkem připomínáme šest milionů Židů zavražděných nacisty a jejich kolaboranty. A všechny Romy a Sinty, osoby se zdravotním postižením a nespočet dalších, kteří se také stali jejich oběťmi.

Každá z těch obětí měla jméno. Každá měla své naděje a sny. A každé z těchto obětí byla systematicky upírána a ničena jejich práva.

Když si tyto nepopiratelné pravdy připomínáme, připomínáme si jejich lidskost. Truchlíme nad vším, co bylo ztraceno, i nad tím, co mohlo být.

Holokaust nebyl nevyhnutelný. Jeho strůjci své úmysly otevřeně vyjadřovali. Jejich nenávist a násilí se odehrávaly před očima všech.

Fakta jsou nepopiratelná. Přesto dnes vidíme, jak sílí snahy o jejich překrucování a popírání. Antisemitismus, předsudky, rasismus a diskriminace jsou podněcovány odlidšťující rétorikou a podporovány lhostejností.

Abychom uctili minulé oběti a zabránili dalším zvěrstvům, musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli. Musíme bránit právo každého člověka žít beze strachu, v důstojnosti a míru.

To je základ, na kterém stojí Organizace spojených národů.

Dnes a každý den uctívejme památku obětí holokaustu tím, že znovu potvrdíme naši společnou lidskost, že budeme chránit lidskou důstojnost a hájit hodnoty, které nás všechny spojují.“

27. ledna 2026

Kam směřuje systém globální mnohostranné spolupráce? Konference Univerzity Karlovy k 80. výročí OSN

Konference k 80. výročí založení Organizace spojených národů, pořádaná na Univerzitě Karlově (UK) 17. října 2025, se zaměřila na ohlédnutí se za historií OSN i na budoucí směřování organizace. Instituce, která se zrodila po druhé světové válce jako odpověď na potřebu zabránit dalším globálním konfliktům, dnes čelí mimo rostoucí počet konfliktů i dalším novým výzvám, zejména neřízenému vývoji nových technologií, klimatické změně a mnohým dalším. Odborníci z akademické sféry i praxe hledali v rámci tří panelů odpovědi na otázky o budoucnosti globální spolupráce v rychle se měnícím světě, a to v oblastech míru, bezpečnosti, mezinárodního práva, životního prostředí a klimatu. Organizátorem konference byla Univerzita Karlova ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a United Nations Academic Impact.

OSN jako jediný univerzální rámec
Konferenci ve Vlasteneckém sále UK zahájil prorektor univerzity prof. Ladislav Krištoufek, který zdůraznil, že žádný stát nemůže být v izolaci a že vzdělání a věda mohou být nástrojem pro budování mostů mezi národy. Náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian označil OSN za jedinou platformu, kde jsou všechny státy „na jedné palubě,“ ačkoliv některé mocnosti mezinárodní řád podkopávají. Zdůraznil, že svět více než kdy dřív potřebuje OSN. Prostřednictvím videopřenosu ze sídla OSN v New Yorku promluvila také zástupkyně generálního tajemníka OSN Melissa Fleming. Česko a UK označila za klíčové partnery OSN, ocenila úspěchy Česka na poli udržitelnosti a také činnost Informačního centra OSN v Praze, které patří ve světě k těm nejstarším.

Panel 1: Mezinárodní mír a bezpečnost
První panel se zaměřil na vliv geopolitických změn a roli OSN v zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti. Moderoval ho Jan Karlas z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd a zasedli v něm děkan fakulty Tomáš Karásek, politický geograf Michael Romancov, vedoucí katedry bezpečnostních studií Vít Střítecký a odborník na Evropskou unii a politiku malých států Tomáš Weiss.

Dr. Tomáš Karásek ve svém vystoupení konstatoval, že poněkud paradoxně se OSN historicky nejvíce osvědčila tam, kde to Charta ani nepředpokládala – v mírových misích pod jejím mandátem. Od roku 2020 nicméně nebyla zřízena žádná nová mírová mise a schopnost OSN reagovat na konflikty je tak zásadně omezena.

Dr. Michael Romancov následně zhodnotil postavení OSN z pohledu geopolitiky. Připomněl, že „exkluzivní klub“ velmocí, tedy stálých členů Rady bezpečnosti OSN, se od konce 2. světové války nezměnil. Rovněž upozornil, že státy jako Čína a Indie se připravují na roli globálního lídra, kterou dnes zastávají USA, nicméně Spojené státy si stále drží výrazný náskok před všemi ostatními.

Doc. Vít Střítecký se ve svém vystoupení zaměřil na problematiku umělé inteligence, kterou se OSN podle něj snaží propojovat především s cíli udržitelného rozvoje. Zároveň zmínil aktuální debatu o regulaci autonomních zbraňových systémů a související rezoluci Valného shromáždění OSN. I díky tomu tak vnímá OSN jako klíčovou platformou pro dialog a hledání shody v čím dál rozdělenějším světě.

Prof. Tomáš Weiss se ve svém příspěvku věnoval roli OSN pro existenci malých států. Zdůraznil, že pro malé státy jako ČR, je OSN neuvěřitelně cenná, neboť jim zajišťuje prosperitu, místo u jednacího stolu a možnost tak vyjádřit své názory a zájmy. V mnoha částech světa, kde chybí silné regionální instituce, je podle něj OSN často jedinou organizací, která poskytuje prostor pro spolupráci.

Panel 2: OSN a mezinárodní právo 
Druhý panel řešil zejména vztah OSN k mezinárodnímu právu a moderovala jej vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty (PF) UK prof. Veronika Bílková. Mezi vystupujícími byli velvyslanec ČR při OSN Václav Bálek, právnička a soudkyně (mj. předsedkyně zvláštního tribunálu pro Libanon) dr. Ivana Hrdličková a dr. Karolina Žákovská z PF UK. Téma se soustředilo na roli OSN při ochraně lidských práv a možnosti institucionální reformy.

Velvyslanec Václav Bálek upozornil na krizi likvidity OSN, způsobenou zejména nezaplacením příspěvků ze strany USA (což znamená mnohdy výpadek až 30 % rozpočtu pro jednotlivé agentury OSN) a na politizaci Rady OSN pro lidská práva. Konstatoval, že „rule-based order“ postrádá podporu, avšak i krize může být příležitostí pro zefektivnění a vnitřní reformu organizace.

Dr. Ivana Hrdličková považuje princip odpovědnosti mocných, zavedený v rámci norimberských procesů, za stále platný. Na druhou stranu trestní soudy, jako Mezinárodní trestní soud (ICC), nemají podle ní bez politické vůle států žádné účinné nástroje nástroje k vymáhání spravedlnosti. OSN podle ní ale je jedinou platformou pro reformu a budování mezinárodní justice.

Dr. Karolina Žákovská představila úspěchy v ochraně životního prostředí, zejména dohodu o mořské rozmanitosti (BBNJ) z roku 2023. Poukázala však na to, že normy nejsou vždy přísné a účinné, a při vyjednávání kompromisů mezi téměř 200 státy je klíčový lidský faktor a neformální kontakt.

Panel 3: Ochrana životního prostředí, rozvoj 
Poslední panel, týkající se klimatické změny, biodiverzity a udržitelného rozvoje, vedl dr. Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí (ČZP) UK a jeho odborným garantem byl Ing. Jiří Dlouhý. Diskuse panelistů se zaměřila zejména na propojení vědy a politiky a na způsoby, jak expertní panely pod záštitou OSN přispívají k udržitelnému rozvoji prostřednictvím mezinárodní spolupráce.

Prof. Jan Frouz, ředitel ČZP UK, podotkl, že dnešní věda ztratila ambici iniciovat klíčové globální otázky, protože se často soustředí na rychle publikovatelné výsledky. Aby se společnost posunula dále, je podle něj třeba přinášet globální pokrytí a celkový pohled, ke kterému může věda přispět.

Dr. Zuzana V. Harmáčková z Czech Globe, která se za Česko účastní expertních jenání IPBES (Mezinárodní platforma pro biodiverzitu) uvedla, že se geopolitická charakteristika čím dál více dostává do popředí při vyjednávání hodnotících zpráv, čímž se debata stává méně vědeckou a více politickou. Přesto se OSN daří strážit debatu o udržitelnosti.

Dr. Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC), vyzdvihl Světovou meteorologickou organizaci (WMO) jako příklad dobře fungující organizace pod hlavičkou OSN. WMO poskytuje data stejné kvality v Africe jako v USA. Upozornil, že dopady konfliktů na klima se systematicky nestudují, a navíc zmínky o nich bývají zablokovány v rámci vyjednávání.

Závěr: Úloha OSN roste
V závěrečném shrnutí bývalý ministr životního prostředí, prof. Bedřich Moldan, zhodnotil, že navzdory vážnému narušení globálního pořádku a absenci politické vůle, nejsou úspěchy OSN zanedbatelné. Zdůraznil, že OSN je tvůrcem základních pravidel a její normativní rámec (např. v oblasti nebezpečných látek) činí svět mnohem méně nebezpečným. Konference byla zakončena myšlenkou, že význam OSN jako klíčové multilaterální organizace obzvláště v této době roste. 

Účastníky na úplný závěr pozdravil vedoucí Informačního centra OSN pro Česko Michal Broža, který konání konference inicioval. Poděkoval Univerzitě Karlově za organizaci, všem panelistům za hluboký vhled do problematiky a publiku za aktivní kritickou diskusi. Přislíbil, že kancelář OSN pro Česko bude dál spolupracovat s českými institucemi, odborníky, školami a dalšími na otevírání globálních témat a jejich propojování s děním na národní a evropské úrovni. 

Foto: OSN/Flip Stowasser (IOM)

Propusťte rukojmí. Ukončete utrpení všech.

Prohlášení generálního tajemníka k 2. výročí útoků ze 7. října 2023

V tento den před dvěma lety spustilo hnutí Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny strašlivý a rozsáhlý teroristický útok proti Izraeli. Útočníci brutálně zabili více než 1 250 Izraelců a občanů jiných národností. Více než 250 dalších bylo uneseno a odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí, mezi nimi ženy, děti i starší lidé. V tento den si připomínáme všechny, kdo byli zabiti a kdo utrpěli strašlivé násilí.

Hrůza toho temného dne zůstane navždy v našich myslích. Dva roky poté zůstávají rukojmí v otřesných podmínkách v Gaze. Setkal jsem se s rodinami rukojmích i s přeživšími, kteří se se mnou podělili o svou nesnesitelnou bolest.

Říkal jsem to opakovaně a dnes to zdůrazňuji s ještě větší naléhavostí: Propusťte rukojmí. Bezpodmínečně a okamžitě. 

Ukončete utrpení všech. Jde o humanitární katastrofu v měřítku, které přesahuje lidské chápání.

Zastavte boje v Gaze, Izraeli i v celém regionu – teď.

Přestaňte nutit civilisty, aby platili svými životy a budoucností.

Po dvou letech traumatu si musíme vybrat naději. Teď.

Nedávný návrh amerického prezidenta Donalda J. Trumpa představuje příležitost, kterou je třeba využít k ukončení tohoto tragického konfliktu.

Trvalé příměří a důvěryhodný politický proces jsou nezbytné, abychom zabránili dalšímu krveprolití a otevřeli cestu k míru. Mezinárodní právo musí být respektováno.

Organizace spojených národů zůstává odhodlána podporovat mír.

V tento smutný den uctěme památku všech obětí tím, že budeme pracovat pro jedinou cestu vpřed – spravedlivý a trvalý mír, v němž budou Izraelci, Palestinci i všechny národy regionu žít jeden vedle druhého v bezpečí, důstojnosti a vzájemném respektu.

New York, 7. října 2025

Kde je mír, tam je naděje

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni míru

Náš válkami zmítaný svět volá po míru. Letošní Mezinárodní den míru vybízí každého z nás připojit se k tomuto volání.

Po celém světě jsou drceny lidské životy, zhasínají dětství a základní lidská důstojnost je pošlapávána v podmínkách krutosti a úpadku, které přináší válka.

Vidíme kolem sebe explozi konfliktů. Ignorování mezinárodního práva. Rekordní počty lidí na útěku z domova. Všichni chtějí jediné – mír.

Mír je věcí nás všech. Dopady války se šíří napříč celým světem. Musíme umlčet zbraně. Ukončit utrpení. Stavět mosty. A vytvářet stabilitu a prosperitu.

Udržitelný rozvoj podporuje mír: devět z deseti zemí, které se nejvíce potýkají s rozvojovými problémy, je zároveň postiženo konfliktem.

A musíme potlačit rasismus, odlidšťování a dezinformace, které přilévají olej do ohně konfliktů.

Místo toho musíme mluvit jazykem respektu, otevřít svá srdce druhým. A využít svůj vliv k prosazování míru.

Kde je mír, tam je naděje. Rodiny se znovu spojují, komunity se obnovují, děti mají prostor učit se hrát si. Mír nemůže čekat – naše práce začíná teď.

António Guterres

António Guterres: Legitimita a smysl OSN vycházejí od těch, jimž sloužíme

Demokracie stojí na vůli lidu – na jejich hlasech, volbě a aktivní účasti. Daří se jí tehdy, když jsou plně respektována lidská práva a základní svobody všech – především těch nejzranitelnějších.

Demokracie, která kohokoli vylučuje, není skutečnou demokracií.

Těm, kdo se ji snaží znevážit nebo podkopat, vzkazuji: Sám jsem žil v diktatuře a spolu s mnoha dalšími jsem se podílel na její obnově v Portugalsku. Vím, o čem mluvím.

Dnes si připomínáme osmnáct let Mezinárodního dne demokracie a dvacet let od založení Fondu OSN pro demokracii. Vzdáváme hold odvaze lidí na celém světě, kteří prostřednictvím dialogu, účasti a důvěry utvářejí své společnosti. V době, kdy jsou demokracie a vláda práva ohrožovány dezinformacemi, rozdělováním společnosti a zužujícím se prostorem pro občanskou společnost, jsou jejich snahy důležitější než kdy dříve.

Organizace spojených národů je koncipována jako fórum pro dialog zakořeněný v úvodních slovech naší Charty: „My, lid.“ To je mocná připomínka toho, že naše legitimita a smysl vycházejí od těch, jimž sloužíme. Obnovme proto naše společné odhodlání vnímat demokracii jako sílu lidské důstojnosti, inkluze a míru a spojme své úsilí, aby skutečně přinášela výsledky všem lidem.

Text je oficiálním prohlášením generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni demokracie 2025

António Guterres: Útok na humanitární pracovníky je útokem na humanitu

„Humanitární pracovníci jsou poslední nadějí na záchranu pro více než 300 milionů lidí postižených současnými konflikty a katastrofami. Financování této záchranné sítě vysychá. A ti, kteří poskytují humanitární pomoc, jsou stále častěji vystavováni útokům. Jen v loňském roce bylo po celém světě zabito rekordních nejméně 390 humanitárních pracovníků. V Gaze, Súdánu, Myanmaru a v dalších místech.

Mezinárodní právo mluví jasně: humanitární pracovníci musí být respektováni a chráněni. Nikdy nesmějí být cílem útoku. O tomto pravidle nelze vyjednávat, je závazné pro všechny strany konfliktu, vždy a všude. Přesto je často a beztrestně porušováno.

Vlády se v tomto ohledu zavázaly jednat – a Rada bezpečnosti OSN vytyčila cestu, jak chránit humanitární pracovníky a jejich životně důležitou práci. Pravidla a nástroje existují. Chybí ale politická vůle a morální odvaha.

U příležitosti Světového humanitárního den uctěme památku padlých činy:

Chraňme všechny humanitární pracovníky a investujme do jejich bezpečí.
Zastavme lži, které stojí životy.
Posilujme mechanismy pro odpovědnost a požeňme pachatele před spravedlnost.
Ukončeme dodávky zbraní stranám v konfliktech, které porušují mezinárodní právo.

Společně řekněme jedním hlasem: Útok na humanitární pracovníky je útokem na humanitu.“

Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému humanitárnímu dni 2025


O Světovém humanitárním dni
Světový humanitární den (19. srpna) je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce. Zároveň je příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi.

Světový humanitární den připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello.

Fakta

  • V roce 2024 bylo zabito rekordních 383 humanitárních pracovníkůo 31 % více než v roce 2023. (383 jich bylo zabito, 308 zraněno, 125 uneseno, 45 zadrženo nebo zatčeno)
  • Za letošní rok (k polovině srpna 2025) už bylo zabito 265 humanitárních pracovníků. (265 jich bylo zabito, 115 zraněno, 56 uneseno a 31 zadrženo nebo zatčeno)
  • Pachatelé útoků proti nim zůstávají beztrestní, přestože se jedná o porušení mezinárodního práva.
  • Nejvíce obětí v roce 2024 bylo zaznamenáno v Gaze (181) Súdánu (60)
  • V posledních letech se nejčastějšími pachateli násilí vůči humanitárním pracovníkům stali státní aktéři. V roce 2024 státní násilí zabilo 182 pracovníků humanitární pomoci a zranilo 119.

Humanitární pracovníci riskují životy, aby zachraňovali miliony lidí. Útoky na ně musí přestat. Beztrestnost musí skončit.

Více informací: https://www.worldhumanitarianday.org
Foto: UN OCHA


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1