Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Generální tajemník: tisková konference po jednání s prezidentem Ukrajiny Zelenskym

António Guterres

Pane prezidente Zelensky, velmi Vám děkuji za vřelé přijetí v této nejtěžší době. Ukrajina je dnes epicentrem obrovské bolesti a zármutku. Byl jsem toho dnes v okolí Kyjeva živým svědkem: nesmyslné ztráty na životech, masivní ničení, nepřijatelné porušování lidských práv a válečného práva.     

Je nezbytné, aby Mezinárodní trestní soud a další mechanismy OSN vykonávaly svou práci tak, aby mohla být vyvozena skutečná odpovědnost. Postoj OSN je jasný. Jak jsem řekl v Moskvě, ruská invaze na Ukrajinu je porušením její územní celistvosti a Charty OSN.    

Jsem zde proto, abych se zaměřil na způsoby, jak může OSN rozšířit podporu lidem na Ukrajině, zachránit životy, snížit utrpení a pomoci najít cestu k míru. Chci, aby lidé na Ukrajině věděli, že svět vás vidí, slyší a obdivuje vaši houževnatost a odhodlání.  

Vím zároveň, že slova solidarity nestačí.   

Jsem zde, abych se zaměřil na potřeby v terénu a posílil naše operace. Budu upřímný. Rada bezpečnosti neučinila vše, co je v jejích silách, aby této válce zabránila a ukončila ji. Vyvolalo to velké zklamání, frustraci a hněv.  

Pracovníci Organizace spojených národů se každý den společně s mnoha statečnými ukrajinskými organizacemi snaží ulehčit lidem na Ukrajině. Musím zde vyzdvihnout úsilí více než 1 400 pracovníků OSN, z nichž naprostá většina jsou občané Ukrajiny. Jsou rozmístěni v devíti operačních střediscích a na 30 místech. Mnozí z nich jsou zde od prvního dne. Ale vyslali jsme sem i mnoho dalších, aby místním lidem pomáhali. Plní nesmírně složitou misi v náročných podmínkách.     

Jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích operací, jakou jsme kdy podnikli, a jsme si velmi dobře vědomi toho, že ne vše je dokonalé. Cokoli můžeme udělat bledne ve srovnání s obrovskými potřebami.   

Jsem zde, abych slíbil, že zvýšíme naše úsilí a všechny naše kroky budeme koordinovat s vládou Ukrajiny.   

Doposud jsme poskytli životně důležitou humanitární pomoc 3,4 milionu lidí na Ukrajině. Do konce srpna chceme tento počet více než zdvojnásobit na 8,7 milionu. Některé nové odhady ukazují na nejhorší možný scénář, podle kterého by do konce letošního roku mohlo humanitární pomoc potřebovat až 25 milionů lidí. Doufáme, že se tento scénář nenaplní, ale musíme s ním počítat.   

Rozšiřujeme naši hotovostní pomoc lidem, kteří jsou na místech, kde fungují dodavatelské řetězce. Distribuujeme lidem 100 milionů dolarů v hotovosti za měsíc. Do konce května tuto pomoc dostane 1,3 milionu a do konce srpna 2 miliony lidí.   

Bude to probíhat ve velmi úzké koordinaci s ukrajinskou vládou.   

Nejedná se o typickou humanitární operaci OSN v rozvojové zemi, kde je spousta problémů s vládnutím. Ukrajina má vládu i systémem podpory občanů. Úlohou OSN tedy není tento systém nahradit, ale podpořit vládu, aby mohla podporovat své obyvatele.  

Naše potravinová pomoc se dosud dostala k 2,3 milionu lidí, ale do května chceme pomoci čtyřem milionům a do června šesti milionům. Tyto plány budou realizovány.   

Víc než 12 milionů Ukrajinců opustilo své domovy. Hranice země překročilo pět milionů uprchlíků. Podporujeme také státy, které je velkoryse přijaly. Ještě důležitější je, že na základě nového průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci posilujeme kapacity na zajišťování potřeb 7,7 milionu lidí, kteří jsou vysídleni uvnitř země.  

Světová zdravotnická organizace dodává zdravotnický materiál pro úrazovou a pohotovostní péči pro více než sedm milionů lidí. Posilujeme také naše kapacity na rozšíření naléhavé zdravotní péče, poskytování nouzového přístřeší, vody a hygieny, na ochranu dětí a zastavení genderově podmíněného násilí, znovu ve velmi úzké koordinaci s vládou.  

Pokračujeme také v práci na zajištění odpovědnosti a spravedlnosti tím, že monitorujeme a informujeme o porušování lidských práv všude tam, kde k tomu dojde.   

Všechna tato práce je důležitá, ale neřeší hlavní příčinu lidského utrpení, kterého jsme svědky: válku samotnou. Tato válka musí skončit a musí být nastolen mír v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem.   

K zastavení bojů se už snažilo přispět mnoho politických představitelů. Zatím bezúspěšně. Jsem zde, pane prezidente, abych vám a ukrajinskému lidu řekl: Nevzdáme to. Stejně jako budeme nadále usilovat o úplné příměří, budeme také nadále usilovat o okamžité praktické kroky k záchraně životů a snížení lidského utrpení. Účinné humanitární koridory. Lokální přerušení bojů. Bezpečný průchod pro civilní obyvatelstvo a zajištění cest pro dodávky pomoci.   

Právě takový přístup zoufale potřebují obyvatelé Mariupolu. Mariupol je krizí v krizi. Tisíce civilistů potřebují životně důležitou pomoc. Mnozí z nich jsou starší, potřebují lékařskou péči nebo mají omezenou pohyblivost. Potřebují únikovou cestu z apokalypsy.   

Během mé návštěvy v Moskvě prezident Putin v zásadě souhlasil se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže do evakuace civilistů ze závodu Azovstal v Mariupolu. 

Dnes jsme se touto otázkou zabývali i s prezidentem Zelenským. V době, kdy teď mluvím k vám, probíhají intenzivní jednání, jak tento návrh realizovat.   

Závěrem mi dovolte říci, že se v mnoha ohledech nacházíme v bodě nula pro svět, který potřebujeme. Svět, v němž je respektováno mezinárodní právo, Charta OSN a síla multilateralismu. Svět, který chrání civilisty, svět, který prosazuje lidská práva, svět, v němž vedoucí představitelé naplňují hodnoty, které slíbili prosazovat. I to je boj. Je v zájmu každé země, komunity i jednotlivců na celém světě, abychom ho vyhráli.   

Děkuji.  

António Guterres, 28. dubna 2022, Kyjev   

Ukrajina: Prohlášení generálního tajemníka na třech místech v okolí Kyjeva

Borodjanka

Při pohledu na budovy kolem mě, musím říci, co cítím. Představil jsem si svou rodinu v jednom z těch zničených a ohořelých domů. Vidím své vnučky, jak v panice utíkají pryč, a část rodiny nakonec nepřežila. Ve 21. století je válka absurditou. Válka je zlo. A když člověk tohle vidí, srdce je samozřejmě s oběťmi. Upřímnou soustrast rodinám. Emoce mi říkají, že není možné, aby ve 21. století byla válka přijatelná. Podívejte se na to.

Buča (kostel Všech svatých)

Když se rozhlédnu kolem sebe, cítím, jak důležité je důkladné vyšetření a odpovědnost. Jsem rád, že se již situace chopil Mezinárodní trestní soud a že už na místě byl úřad prokurátora. Plně podporuji Mezinárodní trestní soud a apeluji na Ruskou federaci, aby přistoupila na spolupráci s ním. Když mluvíme o válečných zločinech, nesmíme zapomínat, že vůbec nejhorším zločinem je válka.

Irpiň (zničený obytný komplex Lipki)

Tato hrůzná scéna ukazuje něco, co bohužel platí vždy: civilisté vždy platí nejvyšší cenu. V těchto domech žili nevinní civilisté. Zaplatili nejvyšší cenu za válku, na které se vůbec nepodíleli. To by si měli uvědomit všichni a všude na světě. Všude, kde se válčí, platí nejvyšší cenu civilisté.

Prohlášení generálního tajemníka OSN na tiskové konferenci v Moskvě po jednání s ruským ministrem zahraničí

Jako generální tajemník OSN jsem do Moskvy přijel jako posel míru. Můj cíl a program je striktně spojen se záchranou životů a snížením utrpení. Měl jsem velmi upřímnou diskusi s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a je zřejmé, že existují dva různé postoje k tomu, co se děje na Ukrajině. 

Podle Ruské federace je to, co se odehrává, speciální vojenská operace s cíli, které byly oznámeny. Podle OSN v souladu s rezolucemi přijatými Valným shromážděním je ruská invaze na Ukrajinu porušením její územní celistvosti a proti Chartě OSN. 

Jsem ale hluboce přesvědčen, že čím dříve tuto válku ukončíme, tím lépe. A to jak pro lidi na Ukrajině, v Ruské federaci i pro lidi daleko odsud.

Organizace spojených národů opakovaně vyzvala k příměří, aby bylo chráněno civilní obyvatelstvo a usnadněn politický dialog k dosažení řešení. To se dosud nepodařilo.  

Nyní na celém území Donbasu probíhá násilná bitva, při níž dochází k obrovským ztrátám na životech a ničení. Umírají civilisté a statisíce lidí se v důsledku konfliktu ocitly v podmínkách ohrožení života.  

Jsem znepokojen opakovanými zprávami o porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv a o možných válečných zločinech, které vyžadují nezávislé vyšetřování pro zajištění odpovědnosti.  

Naléhavě potřebujeme skutečně bezpečné a účinné humanitární koridory, které budou všichni respektovat a umožní evakuaci civilistů a poskytování tolik potřebné pomoci.  

Proto jsem navrhl zřízení humanitární kontaktní skupiny, v níž by se sešly Ruská federace, Ukrajina a Organizace spojených národů. Tato skupina by hledala možnosti otevření bezpečných koridorů v kombinaci s lokálním přerušením bojů a zaručila jejich účinnost.  

Současně si uvědomujeme, že v Mariupolu čelíme krizi v krizi. Tisíce civilistů nutně potřebují život zachraňující humanitární pomoc a evakuaci. Organizace spojených národů je připravena plně mobilizovat své lidské a logistické zdroje, aby pomohla zachránit životy v Mariupolu. 

Můj návrh spočívá v koordinované práci OSN, Mezinárodního výboru Červeného kříže a sil Ukrajiny a Ruské federace, která by umožnila bezpečnou evakuaci civilistů, kteří chtějí odejít. Těch uvnitř závodu Azovstal i ve městě, a to jakýmkoli směrem, který si zvolí. A současně umožní dodání humanitární pomoci.   

A nejde jen o to, co se děje na Ukrajině. Jsme svědky šokových vln po celém světě. Dramatický růst cen potravin a energií, ke kterému docházelo již v minulém roce, způsobuje obrovské utrpení stovkám milionů nejzranitelnějších lidí na celém světě. Tato situace zhoršuje i doznívající šok z dosud pokračující pandemie COVID-19 a nerovnoměrný přístup ke zdrojům na obnovu, což dopadá zejména na rozvojové státy.  

Čím dříve bude nastolen mír, tím lépe. Je to v zájmu Ukrajiny, Ruska i celého světa.  

A je velmi důležité, aby i v této obtížné chvíli zůstaly živé hodnoty multilateralismu. Potřebujeme svět, který je multipolární, s multilaterálními institucemi, a tyto multilaterální instituce se musí řídit Chartou OSN a mezinárodním právem. A podle Charty OSN a mezinárodního práva, uznávajíc plnou rovnost mezi státy, budou tyto instituce, doufejme, nástrojem, který nám opět umožní spojit se jako lidstvo a řešit dramatické výzvy, kterým čelíme. Od změny klimatu po epidemie a mnoho dalších.  

António Guterres, Moskva, 26. dubna 2022 

Válka na Ukrajině je útokem i na rozvojový svět

António Guterres

Pro obyvatele Ukrajiny je ruská invaze noční můrou a humanitární katastrofou děsivého rozsahu. Válka se však také rychle stává otázkou života a smrti pro zranitelné lidi na celém světě. 

Všichni vidíme tragédii, která se na Ukrajině odehrává: města srovnaná se zemí, lidé trpící a umírající ve svých domovech a na ulicích, nejrychlejší krize vysídlování v Evropě od druhé světové války. 

Ale za hranicemi Ukrajiny, daleko mimo pozornost médií, zahájila válka tichý útok na rozvojový svět. Krize může uvrhnout až 1,7 miliardy lidí, tedy více než pětinu lidstva, do chudoby a hladu v rozsahu, který tu nebyl desítky let. 

Z Ukrajiny a Ruské federace pochází 30 % světové produkce pšenice a ječmene, pětina kukuřice a více než polovina slunečnicového oleje. Obilniny z těchto dvou států živí nejchudší a nejzranitelnější lidi světa. Tvoří více než třetinu objemu pšenice dovážené do 45 afrických a nejméně rozvinutých zemí. 

Rusko je zároveň největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším vývozcem ropy. 

Válka však brání zemědělcům starat se o úrodu, je příčinou uzavírání přístavů, blokuje vývoz obilí, narušuje dodavatelské řetězce a způsobuje prudký růst cen.  

Mnohé rozvojové země se stále potýkají s následky pandemie COVID-19. Jejich situaci navíc zatěžuje i historické zadlužení a současný prudký růst inflace. 

Od začátku roku 2022 vzrostly ceny pšenice a kukuřice o 30 %. Ceny ropy Brent vzrostly za poslední rok o více než 60 % a ceny zemního plynu a hnojiv se více než zdvojnásobily. 

I humanitární operace Spojených národů na záchranu životů jsou pod silným tlakem. Světový potravinový program OSN varoval, že stojí před těžko představitelnou volbou: zda brát těm, kteří nemají dostatek jídla, aby mohl poskytnout potravinovou pomoc těm, kteří trpí akutním hladem. Naléhavě teď potřebuje 8 miliard USD na podporu svých operací v Jemenu, Čadu a Nigeru. 

Některé země již sklouzávají ze zranitelnosti přímo do krize a vážných sociálních problémů. A my víme, že kořeny mnoha konfliktů tkví v chudobě, nerovnosti, nedostatečném rozvoji a beznaději. 

Zatímco velká část světa solidarizuje s lidmi na Ukrajině, podobnou podporu pro 1,7 miliardy dalších potenciálních obětí této války zatím nevidíme. Máme ale zřejmou morální povinnost je podpořit, a to všude na světě. 

Skupina pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, kterou jsem minulý měsíc založil, má za cíl společně s vládami, mezinárodními finančními institucemi a dalšími klíčovými partnery vypracovat koordinovaná řešení těchto vzájemně propojených krizí. Děkuji všem světovým lídrům, kteří tuto iniciativu podporují. 

Pokud jde o potraviny, naléhavě vyzýváme všechny země, aby zachovaly otevřené trhy, bránily hromadění zásob a neopodstatněným a zbytným omezením vývozu a poskytly rezervy zemím s nejvyšším rizikem hladu a hladomoru. 

Teď není čas na protekcionismus. Každá země může mít dostatek potravin na překonání této krize, pokud budeme jednat společně.

Humanitární výzvy – včetně těch od Světového potravinového programu – musí dostat potřebné finance. V 21. století prostě nemůžeme dopustit, aby lidé hladověli.  

Pokud jde o energetiku, využití strategických zásob a dalších rezerv by mohlo krátkodobě pomoci zmírnit krizi. Jediným střednědobým a dlouhodobým řešením je pak urychlené zavádění obnovitelných zdrojů, na něž nedopadají výkyvy na trhu. To umožní postupné ukončení využívání uhlí a všech ostatních fosilních paliv. 

A pokud jde o finance, skupina G20 a mezinárodní finanční instituce musí přejít do nouzového režimu. Musí najít způsob, jak zvýšit likviditu a fiskální prostor, aby vlády v rozvojových státech mohly investovat do nejchudších a nejzranitelnějších a do naplňování Cílů udržitelného rozvoje. 

To by měl být první krok k hlubokým reformám našeho nespravedlivého globálního finančního systému, který činí bohaté bohatšími a chudé chudšími. Sociální ochrana, včetně peněžních transferů, bude mít zásadní význam pro podporu zoufalých rodin při překonávání této krize. 

Řada rozvojových států s velkým zahraničním dluhem ale nemá dostatečnou likviditu, aby takové záchranné sítě poskytly. Nemůžeme jen nečinně přihlížet tomu, jak jsou nuceny volit mezi podporou vlastních lidí a splácením svých dluhů. 

Jediným trvalým řešením války na Ukrajině a jejího paralelního útoku na nejchudší a nejzranitelnější lidi světa je mír. Zatímco OSN zajišťuje podporu nevinných obětí této války na Ukrajině i mimo ni, vyzýváme světové společenství, aby sjednotilo svůj hlas a podpořilo naši výzvu k míru. Tato válka musí skončit, a to hned.  

Autor je generálním tajemníkem OSN

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: FAO/Anatolii Stepanov. Sklizeň pšenice poblíž ukrajinské vesnice Krasne.

Generální tajemník OSN o válce na Ukrajině

Generální tajemník OSN António Guterres včera vpodvečer evropského času opět předstoupil před média s prohlášením o válce na Ukrajině. Přítomným novinářům řekl, že pověřil koordinátora humanitární pomoci OSN Martina Griffithse, aby ihned projednal s bojujícími stranami možnou dohodu o humanitárním příměří.

Šéf OSN apeloval na okamžité humanitární příměří, které by vedle pomoci potřebným uvolnilo cestu k seriózním politickým jednáním, která umožní dosáhnout dohody založené na principech Charty OSN.

„Silně apeluji na představitele obou stran a na celé mezinárodní společenství, aby společně s OSN usilovali o mír jako výraz solidarity s lidmi na Ukrajině a na celém světě … Buďme ale upřímní. Řešení této humanitární tragédie není humanitární, ale politické“, řekl šéf OSN.

Foto © UNICEF/Anton Skyba for The Globe and Mail

Vyjádření ke komunikaci OSN o situaci na Ukrajině

Dostáváme mnoho dotazů ohledně zprávy, která se objevila v médiích, a mylně naznačuje, že zaměstnanci OSN dostali pokyn vyhýbat se určitým slovům při popisu situace na Ukrajině.

Není to tak. Žádná instrukce pro pracovníky OSN, aby nepoužívali slovo „válka“ nebo „invaze“ k popisu situace Ukrajině, nebyla vydána. Stačí si vyhledat např. včerejší tweet zástupkyně generálního tajemníka OSN Rosemary DiCarlo:

„Po téměř dvou týdnech je až bolestně zjevné, že ruská invaze nejvíce doléhá na civilní obyvatelstvo. Lidé umírají, jsou zranění, opouštějí domovy. Tahle válka je nesmyslná. OSN je připravena podpořit všechna smysluplná jednání o ukončení krveprolití.“

Podobně se vyjadřuje i šéf Úřadu OSN pro humanitární záležitosti (OCHA) Martin Griffiths, také generální tajemník OSN António Guterres používá širokou škálu slov ve svých vyjádřeních k médiím, tedy jejich prostřednictvím k široké veřejnosti.

Minulý týden byl pracovníkům OSN rozeslán email, který připomíná jejich roli úředníků mezinárodní služby a z toho vyplývající odpovědnost. Zaměstnanci byli vyzváni, aby komunikaci o Ukrajině a také jakoukoli jinou komunikaci, která se týká politických věcí, formulovali způsobem, který je v souladu s pozicí OSN a vyjádřeními jejího generálního tajemníka. Netýká se to tedy jen probíhající krize na Ukrajině, ale všech probíhajících krizí na celém světě. 

Ve výše zmíněné komunikaci nebyla vydána žádná instrukce, aby zaměstnanci organizace nepoužívali určitá slova. Jedná se o komunikaci, kterou organizace svým zaměstnancům rozesílá pravidelně, když se děje něco globálně nebo i lokálně významného, čemu se dostává velké pozornosti.

Zaměstnanci OSN jsou z velké části lidé, kteří svou práci vykonávají nejen profesionálně, ale i s velkým osobním nasazením a zaujetím. Pracují ale pro tuto organizaci a jsou vázání předpisy o výkonu role úředníků mezinárodní služby.

OSN a útok Ruska proti Ukrajině

Tento konflikt musí skončit. Lidé na Ukrajině zoufale potřebují mír. A lidé po celém světě to požadují, řekl po hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu generální tajemník světové organizace António Guterres. Musíme dát šanci míru. Vojenská ofenzíva není nevratná a generální tajemník opakovaně vyzývá k okamžitému zastavení bojů a stažení všech ruských jednotek z území Ukrajiny.

Útok Ruska proti Ukrajině je v rozporu s Chartou OSN

Invaze Ruské federace je porušením územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Podobné jednostranné akce jsou v rozporu se zásadami Charty Organizace spojených národů. V souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti a Valného shromáždění plně stojíme za suverenitou, politickou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.

Civilisté vždy platí nejvyšší daň. Stupňující se násilí na Ukrajině, které má za svědomí smrt civilistů, včetně dětí, je naprosto nepřijatelné. Ochrana civilistů musí být prioritou číslo jedna. Musí být dodržováno mezinárodní humanitární právo a lidskoprávní normy.

Pouhá myšlenka použití jaderných zbraní je neakceptovatelná

Krize na Ukrajině je velkou regionální krizi s potenciálně katastrofálními důsledky pro celý svět. Rozhodnutí, která budou učiněna v příštích dnech, budou formovat náš svět a přímo ovlivní životy milionů lidí.

Z toho, že ruské jaderné síly byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti, mrazí. Pouhá myšlenka jaderného konfliktu je prostě nemyslitelná. Použití jaderných zbraní nemá žádné ospravedlnění.

Už více než milion Ukrajinců uprchl z domovů a hledá útočiště v sousedních zemích. Čelíme něčemu, co by se mohlo stát nejhorší humanitární a uprchlickou krizí v Evropě za poslední desetiletí. Počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob se každou minutou zvyšuje.

OSN posiluje a navyšuje kapacity na poskytování pomoci na záchranu lidí po celé Ukrajině, kteří zoufale hledají pomoc, ochranu a přístřeší, zejména ženy, děti, starší a osoby se zdravotním postižením. Týká se to i východní části země, na obou stranách linie kontaktu. Je ale naprosto nezbytné, aby byly přerušeny boje, umožnit bezpečný odchod civilistů a zajistit, aby k těm, kdo zůstávají, mohla proudit humanitární pomoc.

Již více než 2 miliony uprchlíků z Ukrajiny překročilo hranice do okolních států za pouhých deset dnů. Jedná se o nejrychleji se rozvíjející uprchlickou krizi od 2. světové války. „OSN oceňuje soucit, štědrost a solidaritu sousedních a blízkých států. Je důležité, aby to bylo uplatňováno bez diskriminace na základě rasy, náboženství nebo etnického původu,“ říká generální tajemník António Guterres.

Valné shromáždění OSN vyslalo jasný signál: Zastavte konflikt!

Principy Charty OSN nelze uplatňovat selektivně. Členské státy je všechny přijaly a musí je všechny uplatňovat. Jednostranná akce Ruska je v přímém rozporu s Chartou OSN i „Deklarací přátelských vztahů“ Valného shromáždění, na kterou se Mez. soudní dvůr odvolává jako na součást mezinárodního práva.

Signál, který vyslalo Valné shromáždění drtivým přijetím rezoluce ES/11-1, je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.

OSN vyzývá členské státy, které v souvislosti se situací na Ukrajině uplatňují ekonomická nebo jiná omezující opatření, aby udělaly vše pro to, aby tato opatření nebránila poskytování humanitární pomoci nebo neměla negativní dopad na lidská práva. Je nutné zajistit, aby diplomatické úsilí mohlo bez překážek pokračovat.

IAEA podrobně monitoruje situaci

Jaderné elektrárny nikdy nesmí být cílem vojenských operací. Vojenské operace kolem jaderných areálů a další kritické civilní infrastruktury jsou nepřijatelné, vysoce nezodpovědné a v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Nehoda jaderných zařízení na Ukrajině by mohla mít vážné důsledky pro zdraví i životní prostředí.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) pozorně sleduje vývoj se zvláštním zaměřením na bezpečnost a zabezpečení jaderných elektráren a dalších jaderných zařízení v zemi. IAEA je hluboce znepokojena situací v jaderné elektrárně v Záporoží. Provozní personál musí být schopen plnit své povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany a rozhodovat se bez zbytečného tlaku a také musí existovat spolehlivá komunikace s regulátorem a ostatními důležitými aktéry.

OSN a humanitární krize na Ukrajině

Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině

Na zasedání „Sjednoceni pro mír“ Valné shromáždění 141 hlasy přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině. Pět států se vyslovilo proti (Bělorusko, KLDR, Eritrea, Rusko a Sýrie) a 35 se zdrželo.

Jaký význam takové zasedání má a o čem může rozhodnout?

Valné shromáždění (VS) je hlavním jednacím orgánem OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států (193), z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. VS může navíc svolat své mimořádné zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena za předpokladu, že s tím většina ostatních členů souhlasí.

„Signál, který právě vyslalo Valné shromáždění je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.“

generální tajemník António Guterres, po přijetí rezoluce novinářům v sídle OSN v New Yorku

Mimořádné zasedání může být svoláno do 24 hodin od vznesení požadavku Radou bezpečnosti na základě souhlasu kterýchkoli devíti členů Rady nebo z podnětu většiny členských států OSN či na základě žádosti jediného člena, pokud s tím většina členů souhlasí.

Podle rezoluce Sjednoceni za mír (Uniting for Peace), přijaté Valným shromážděním v listopadu 1950, může VS převzít iniciativu ve chvíli, kdy Rada bezpečnosti kvůli nejednotnosti svých stálých členů není schopna zasáhnout proti narušení míru nebo v případě agrese.

VS je oprávněno posoudit ihned dotyčnou záležitost s cílem doporučit členským zemím kolektivní kroky. Je-li to nezbytné pro udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, mohou tyto kroky v případě narušení míru nebo aktu agrese zahrnovat i použití ozbrojené síly.

Ukrajina: Prohlášení vydané mluvčím generálního tajemníka OSN

Generální tajemník je velmi znepokojen rozhodnutím Ruské federace o statusu určitých částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny. Vyzývá k mírovému řešení konfliktu na východě Ukrajiny v souladu s Minskými dohodami schválenými rezolucí 2202 (2015) Rady bezpečnosti.

Podle generálního tajemníka narušuje rozhodnutí Ruské federace územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN.

Organizace spojených národů v souladu s příslušnými rezolucemi Valného shromáždění dál plně podporuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.

Generální tajemník vyzývá všechny relevantní aktéry, aby zaměřili veškeré úsilí na okamžité zastavení nepřátelských projevů, na ochranu civilistů a civilní infrastruktury a aby zabraňovali všem aktům a prohlášením, jež by mohly eskalovat nebezpečnou situaci uvnitř a kolem Ukrajiny a aby upřednostňovali diplomacii jako prostředek k řešení všech problémů mírovou cestou.

Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN

New York, 21. února 2022

Paradox řešení globálních problémů

António Guterres

Jako generální tajemník OSN trávím hodně času rozhovory s lídry států a sledováním globálních trendů. Je mi jasné, že procházíme kritickým obdobím mezinárodních vztahů. Globální rozhodování je v patové situaci, v jehož jádru se skrývá zásadní paradox.

Řada současných vůdčích politiků si na jedné straně uvědomuje společné hrozby – COVID, klima nebo neregulovaný rozvoj nových technologií. Shodují se v tom, že s nimi musíme něco udělat. Co ale chybí, je společná akce. A tento rozpor se dál prohlubuje. 

Vidíme to všude: v nespravedlivé a nerovné distribuci vakcín, v globálním ekonomickém systému znevýhodňujícím chudé, v naprosto nedostatečné reakci na klimatickou krizi, v digitálních technologiích a mediálním prostředí, které profitují z rozdělení, i v sílícím neklidu po celém světě.

Pokud se tedy svět shoduje na diagnóze společných problémů, proč je nedokáže efektivně řešit? Vidím dvě základní příčiny. 

Zaprvé, zahraniční politika se často stává projekcí politiky domácí. Jako bývalý předseda vlády vím, že navzdory dobrým úmyslům mohou být mezinárodní záležitosti uzurpovány potřebami domácí politiky. To, co je vnímáno jako národní zájem, může snadno přetrumfnout širší globální prospěch. 

Zjevným příkladem jsou vakcíny. Všichni chápeme, že COVID-19 nerespektuje hranice států. Abychom snížili riziko nových a nebezpečnějších variant, musíme dosáhnout všeobecné proočkovanosti. Ale místo toho, aby se prioritou stalo očkování všech prostřednictvím globálního vakcinačního programu, zaměřují se vlády států na ochranu svých lidí. To je ale jen polovičatá strategie.

Samozřejmě, vláda musí zajistit ochranu vlastního obyvatelstva. Pokud ale nebude zároveň spolupracovat na očkování populace světa, může se s rozšířením nových variant viru národní očkovací plán stát zbytečným.

Zadruhé, řada dnešních globálních institucí a struktur jsou zastaralé nebo prostě slabé, a potřebné reformy jsou blokovány geopolitickým rozdělením. Příkladem může být Světová zdravotnická organizace, jejíž pravomoci se ani neblíží tomu, co je zapotřebí ke koordinované reakci na globální pandemii.

Jiné mezinárodní instituce mají větší moc, ale jsou buď paralyzovány rozdělením – Rada bezpečnosti – nebo jsou nedemokratické – mnoho našich mezinárodních finančních institucí.

Stručně řečeno, globální vládnutí selhává právě ve chvíli, kdy by se měl svět semknout k řešení globálních problémů.

Musíme proto jednat společně, a to ve vlastním národním i globálním zájmu. Musíme chránit kriticky důležité globální statky, jakými jsou veřejné zdraví a pro život vhodné klima, na nichž závisí blahobyt celého lidstva.

Pokud máme naplnit společné ambice na zajištění míru, udržitelného rozvoje, lidských práv a důstojnosti všech, je nezbytné provést příslušné reformy. Je to složitý a komplexní úkol, který musí zohledňovat otázky národní suverenity.

Nečinnost ale není alternativou. Svět zoufale potřebuje efektivnější a demokratičtější mezinárodní mechanismy. Pandemie nám ukázala, jak jsou naše osudy propojené. Když necháme někoho pozadu, riskujeme, že pozadu zůstaneme všichni. Nejzranitelnější státy a lidé jsou prvními oběťmi tohoto paradoxu globální politiky. V přímém ohrožení jsme ale všichni.

Dobrou zprávou je, že problémy, které vytvořili lidé, můžou lidé také vyřešit. Loni v září jsem vydal zprávu Naše společná agenda. Je to výchozí plán. Návod, jak propojit svět, aby dokázal vyřešit problémy vládnutí a oživil multilateralismus pro 21. století.

Změna nebude snadná, ani rychlá. Můžeme ale začít tím, že najdeme oblasti, na kterých se shodneme. V sázce je mnoho. Jakmile lidé začnou ztrácet důvěru ve schopnost institucí plnit svůj účel, hrozí, že ztratí důvěru i v hodnoty, na kterých stojí. Všude na světě vidíme pokles důvěry a obávám se, že nastane i úpadek sdílených hodnot.

Nespravedlnost, nerovnost, nedůvěra, rasismus a diskriminace vrhají temné stíny na každou společnost. Musíme obnovit lidskou důstojnost a slušnost a nabízet lidem na jejich obavy odpovědi. Tváří v tvář rostoucím a propojeným hrozbám musíme konat, abychom požár světa uhasili.

António Guterres je generálním tajemníkem Organizace spojených národů

Foto: UN photo / Cia Pak, António Guterres zvoní na Zvon míru umístěný v hlavním sídle OSN v New Yorku před Mezinárodním dnem míru.

Článek byl publikován ve světových médiích. V Česku byl otištěn v MF Dnes 12.2.2022.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1