Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Před svítáním je největší tma

„Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn.“

Dne 24. února 2023 uplynul rok od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Od prvního dne invaze začaly agentury OSN intenzivně pracovat na posílení život zachraňujících humanitárních operací a rozšíření pomoci do všech oblastí země zahrnující potravinovou pomoc, léky, zdravotnický materiál a péči, podporu pro oběti genderově podmíněného násilí nebo vzdělávací aktivity pro děti, jež musely opustit domov. 

Kolegové z úřadu OSN pro koordinaci rozvojové pomoci na Ukrajině mluvili s kolegyní z Informačního centra OSN v Kyjevě Nadijou Kyzyckou o výzvách práce během války a co přináší naději v temných chvílích.

Jak vypadá váš váš běžný pracovní den?

Jednou z výzev života a práce ve válkou zmítané zemi je, že si musíte nějak zvyknout na to, že se vaše plány rychle mění. Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn. Vzhledem k povaze této práce jsou pracovní dny komunikačních specialistů často mimo běžnou pracovní dobu. V situaci války a kaleidoskopu událostí kolem nás je to zvlášť aktuální.

V čem je přínos vaší role jako součásti kanceláře rezidentního koordinátora OSN v takovém nejistém/krizovém prostředí?

Naším cílem je nejen informovat lidi o naší práci a možnostech získat pomoc, ale také využít komunikaci k tomu, abychom zapojili více zúčastněných stran do společné akce. Do pomoci obětem, obnovy země a nakonec i do prosazování dosažení Cílů udržitelného rozvoje i v takovém prostředí.

Nadiia Kyzytska, vedoucí Informačního centra OSN v Kyjevě
Foto: Zhanna Sirkovych/UN Ukraine

Jaké jsou největší výzvy práce v době války?

Jsem Ukrajinka, takže v mém případě nejde jenom o práci v zóně konfliktu, ale o válku, která přišla do mého domova, kde já, moje rodina a přátelé žijeme celý život. Každý den vidím spoustu mrtvých a zraněných, ztráty v rodinách, včetně těch, které jsou mi blízké. Tento rozměr války, všechno to utrpení, je něco, čemu se nelze přizpůsobit, ale jako profesionálové v oblasti komunikace na to musíme brát obzvlášť zřetel. Vše, co říkáte nebo píšete, musí být podáno citlivě, eticky, nesmíte se řídit svými emocemi, což je někdy hodně obtížné. Je to křehká rovnováha, protože v krizové situaci je tolik spouštěčů a nevhodně zvolená slova se sama mohou takovým spouštěčem stát.

Je něco, na co jste ve své práci obzvlášť hrdá?

Vím, že tým OSN zde na Ukrajině, ale i v celosvětovém měřítku, vynakládá mimořádné úsilí při reakci na humanitární krize. Děláme také maximum, abychom podpořili úsilí ukrajinské vlády na zmírňování ekonomických a sociálních dopadů ruské invaze a války na Ukrajině. 

Celý náš komunikační tým dělá, co může, aby práci OSN podpořil. Každý den je to spousta různých úkolů, velkých i malých. Snažím se do toho všeho dát 101 %. Plánovat i v těchto nesnadných podmínkách a jednat podle plánu, učit se, sdílet znalosti, pomáhat kolegům jak jen to jde.

Pracujete dlouhé hodiny v náročných situacích, co vám pomáhá zůstat v rovnováze? Co vás motivuje?

Když se rozhlédnete kolem sebe, tak si prostě uvědomíte, že nemáte jinou možnost než fungovat. Lidé na Ukrajině moc nepřemýšlejí o motivaci něco dělat, prostě to dělají. Stejně tak já. Je ale nutné pečovat o své zdraví a dodržovat alespoň minimální čas na spánek a jídlo, což v posledních měsících bylo vzhledem k neustálým výpadkům elektřiny obzvlášť náročné. Nakonec musíte vystačit hlavně s tím, že máte domov, vodu, a dokonce si ještě můžete vyprat, což je něco, o čem miliony jiných ani nesní. A tak prostě jdeme dál.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynul rok. Když se podíváte dopředu, je něco, co vám dává naději?

Jedna z nejznámějších ukrajinských básnířek Lesia Ukrajinka napsala: „Kdo nežil uprostřed bouře, nerozumí, z čeho se bere síla“. Lidé na Ukrajině tu cenu chápou. Jejich jednota a síla mi dávají naději. Jak se u nás říká, „před úsvitem je vždycky největší tma“. 

OSN na Ukrajině

Valné shromáždění OSN vyzývá k okamžitému ukončení války na Ukrajině

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek vyzvalo k ukončení války na Ukrajině a požadovalo okamžité stažení Ruska ze země v souladu s Chartou OSN. Na svém obnoveném jedenáctém mimořádném zasedání přijal celosvětový orgán 193 států novou rezoluci vyzývající k ukončení války, a to jen několik hodin předtím, než konflikt v pátek vstoupí do svého druhého roku.

141 členských států hlasovalo pro návrh rezoluce, sedm bylo proti – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Mali, Nikaragua, Rusko a Sýrie. Mezi 32 státy, které se zdržely, byly mimo jiné i Čína, Indie nebo Pákistán.

V podmínkách rezoluce o 11 bodech Valné shromáždění zopakovalo svůj požadavek, aby Rusko „okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny, a vyzvalo k zastavení nepřátelských akcí“.

Globální dopady války

Valné shromáždění v rezoluci vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity spolupracovaly na řešení globálních dopadů války na potravinovou bezpečnost, energetiku, finance, životní prostředí a jadernou bezpečnost. Valné shromáždění zdůraznilo, že ujednání o trvalém míru by měla tyto faktory zohlednit, a vyzvalo rovněž všechny státy, aby podpořily generálního tajemníka OSN v jeho úsilí o řešení těchto dopadů.

Obnovené 11. Mimořádné zasedání začalo ve středu 22. února 2023. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 193členné Valné shromáždění, generální tajemník a celé mezinárodní společenství „již celý rok důsledně a hlasitě vyzývají k ukončení této války a k dodržování Charty OSN a mezinárodního práva“.

Spravedlnost pro všechny oběti

Rezoluce znovu potvrdila závazek Valného shromáždění podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod.

Valné shromáždění rovněž zdůraznilo potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva spáchané na Ukrajině prostřednictvím nezávislého vnitrostátního nebo mezinárodního vyšetřování a trestního stíhání, aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny oběti a zabráněno budoucím zločinům.

Zamítnuté návrhy

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek zamítlo dva pozměňovací návrhy rezoluce, které navrhlo Bělorusko. První návrh by změnil několik ustanovení rezoluce a podle druhého by Valné shromáždění vyzvalo členské státy, aby mimo jiné neposílaly do oblasti konfliktu zbraně.

„Nová kapitola dějin”

Na začátku středečního obnoveného zasedání uvedl předseda Valného shromáždění, že v této „nové kapitole dějin“ stojí svět před „těžkou volbou, kým jsme jako mezinárodní společenství“. Tato volba nás buď nasměruje na cestu solidarity a kolektivního odhodlání dodržovat zásady Charty OSN, nebo na cestu agrese, války, normalizovaného porušování mezinárodního práva a zhroucené globální akce.“

Několik dní po invazi 24. února 2022 členové Rady bezpečnosti OSN odhlasovali, že umožní Valnému shromáždění svolat jedenácté mimořádné zasedání poté, co Rusko vetovalo rezoluci, která by invazi na Ukrajinu odsoudila.

V souladu s rezolucí 377A(V) (Sjednoceni za mír) přijatou v roce 1950 se může Valné shromáždění zabývat otázkami mezinárodního míru a bezpečnosti, když tak neučiní Rada bezpečnosti.

Autor: UN News

Projev generálního tajemníka OSN na 11. zvláštním nouzovém zasedání Valného shromáždění OSN o Ukrajině

Rok od ruské invaze na Ukrajinu je pro ukrajinský lid i mezinárodní společenství chmurným mezníkem. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí. Je porušením Charty OSN a mezinárodního práva. Má dramatické humanitární a lidskoprávní důsledky. A její dopad je cítit daleko za hranicemi Ukrajiny. Jak říkám od prvního dne, ruský útok na Ukrajinu zpochybňuje základní principy a hodnoty našeho multilaterálního systému.

Charta OSN mluví jasně: „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.“

Valné shromáždění se zcela jasně vyjádřilo k pokusu Ruské federace o nezákonnou anexi čtyř ukrajinských oblastí – Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské. Potvrdilo tak dlouhodobou zásadu mezinárodního práva podle přelomové Deklarace o přátelských vztazích z roku 1970. Deklarace uvádí, že „území státu nesmí být předmětem nabytí jiným státem v důsledku hrozby silou nebo použití síly“, a že „žádné nabytí území v důsledku hrozby silou nebo použití síly nesmí být uznáno za legální“.

Postoj Organizace spojených národů je jednoznačný: Jsme odhodláni podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Organizace spojených národů od invaze zůstává na Ukrajině a spolupracuje s humanitárními partnery. Plných 40 procent Ukrajinců potřebuje humanitární pomoc. Životně důležitá infrastruktura se stala terčem útoků. Uprostřed zimy byly zničeny vodovodní, energetické a topné systémy.

Agentury OSN spolupracují také se státy, které přijaly více než 8 milionů Ukrajinců. Jedná se o největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Minulý týden OSN vyhlásila humanitární výzvu ve výši 5,6 miliardy USD pro obyvatele Ukrajiny. Naléhavě vás žádám o plnou podporu. 

Od začátku války jsem dvakrát navštívil Ukrajinu, kde jsem vyslechl svědectví o závažném porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. OSN odhodlána v tomto konfliktu – jako i v jiných – odhodlána zajistit spravedlnost a odpovědnost. 

Navzdory brutální válce jsme společně a tvůrčím způsobem pracovali na řešeních. V Mariupolu OSN pomohla evakuovat civilisty uvězněné v ocelárně Azovstal. Černomorská obilná iniciativa ukázala, že Ukrajina a Rusko mohou podpořit globální potravinovou bezpečnost s podporou vlády Turecka a Organizace spojených národů. Navzdory přetrvávajícím problémům má iniciativa na přepravu obilí a dalších potravin z Ukrajiny význam. 

Usilovně pracujeme na odstranění všech zbývajících překážek bránících realizaci memoranda o porozumění mezi Sekretariátem OSN a Ruskou federací, které má usnadnit vývoz ruských potravin a hnojiv na světové trhy. I to je důležitý příspěvek k řešení celosvětové potravinové nejistoty. Budeme i nadále podporovat tyto iniciativy ve prospěch milionů lidí na celém světě, zejména v zemích globálního Jihu. 

Bez ohledu na hlubokou nedůvěru se strany konfliktu dohodly na pravidelných výměnách válečných zajatců, které zprostředkovávají regionální aktéři. Toto úsilí může a musí pokračovat a co nejvíce se rozšířit. 

V uplynulém roce jsme byli nejen svědky rostoucího utrpení a devastace, ale je také stále zřejmější, o kolik horší to všechno ještě může být. Možné dopady spirálovitě se rozvíjejícího konfliktu představují jasné a akutní nebezpečí. 

Každý den si připomínáme vážnou hrozbu, která nás všechny pronásleduje, když v okolí Záporožské jaderné elektrárny, největšího jaderného zařízení v Evropě, pokračují nezodpovědné vojenské aktivity. Oceňuji Mezinárodní agenturu pro atomovou energii za to, že zapojila obě strany k zajištění bezpečnosti oblasti. Je nutné zajistit bezpečnost všech ukrajinských jaderných elektráren.

Válka také rozdmýchává regionální nestabilitu a podněcuje globální napětí a rozpory, přičemž odvádí pozornost i zdroje od jiných krizí a naléhavých globálních problémů.  

Slyšeli jsme i hrozby o použití jaderných zbraní. Takzvané taktické použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné. Je nejvyšší čas ustoupit od této hranice. Samolibost krizi pouze prohloubí a dál naruší společné zásady vyhlášené v Chartě.   

Válka nepředstavuje řešení. Válka samotná je problém. Lidé na Ukrajině nesmírně trpí. Ukrajinci, Rusové i lidé daleko za hranicemi potřebují mír. Ačkoli vyhlídky dnes mohou vypadat chmurně, musíme všichni pracovat s vědomím, že skutečný, trvalý mír musí být založen na Chartě OSN a mezinárodním právu. Čím déle budou boje pokračovat, tím obtížnější tato práce bude. Nemáme ale ani minutu nazbyt. 

New York, 22. února 2023

Prohlášení generálního tajemníka OSN k úmrtí královny Alžběty II.

Jsem hluboce zarmoucen úmrtím Jejího Veličenstva královny Alžběty II., královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Vyjadřuji upřímnou soustrast její rodině, vládě a lidu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska i širšího Společenství národů.

Jako nejdéle žijící a nejdéle vládnoucí hlava státu byla královna Alžběta II. pro svou eleganci, důstojnost a obětavost široce obdivována po celém světě. Byla uklidňující osobností po celá desetiletí rozsáhlých změn světa, včetně dekolonizace Afriky a Asie a vývoje Společenství národů.

Královna Alžběta II. byla dobrou přítelkyní Organizace spojených národů a dvakrát, v rozmezí více než padesáti let, navštívila naše newyorské sídlo. Velmi se angažovala v mnoha charitativních a environmentálních záležitostech. Její projev k delegátům na klimatických jednáních COP26 v Glasgow byl velmi silný. 

Rád bych vzdal hold královně Alžbětě II. za její neochvějnou celoživotní oddanost službě svému lidu.  Svět si bude dlouho pamatovat její oddanost a vůdčí schopnosti.

António Guterres, New York, 8. září 2022
Foto: OSN

Prohlášení generálního tajemníka OSN k úmrtí Michaila Gorbačova

S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí Michaila Gorbačova. Byl to jedinečný státník, který změnil běh dějin. Více než kdokoli jiný se zasloužil o mírové ukončení studené války.

Jménem Organizace spojených národů vyjadřuji upřímnou soustrast rodině Michaila Gorbačova a lidu a vládě Ruské federace.

Při přebírání Nobelovy ceny za mír v roce 1990 poznamenal, že „mír není jednota v podobnosti, ale jednota v různosti“. Tuto zásadní myšlenku uvedl do praxe tím, že se vydal cestou vyjednávání, reforem, transparentnosti a odzbrojení.

V pozdějších letech se Michail Gorbačov pustil do nové výzvy, která je pro blaho lidstva stejně důležitá: vytvořit udržitelnou budoucnost kultivováním harmonických vztahů mezi lidmi a životním prostředím. V tomto duchu založil organizaci Green Cross International.

Svět ztratil významného globálního lídra, angažovaného multilateralistu a neúnavného zastánce míru.

António Guterres, New York, 30. srpna 2022

Foto: OSN/John Issac (12. července 1988)

Společné koordinační centrum pro Černomořskou obilnou iniciativu

Často kladené otázky (zpracoval Odbor pro globální komunikaci OSN)

Co je to Černomořská obilná iniciativa?

Černomořská obilná iniciativa byla zahájena Ruskou federací, Tureckem, Ukrajinou a Organizací spojených národů 22. července 2022 v Istanbulu. Vytváří mechanismus pro bezpečnou přepravu obilí, dalších potravinových komodit a hnojiv (včetně čpavku) z určených ukrajinských přístavů na světové trhy.

Účelem iniciativy je přispět k prevenci celosvětového hladu, pomoci vyřešit globální potravinovou nejistotu a zajistit bezpečnost obchodních lodí, na které jsou určené komodity přepravovány.

Pro usnadnění realizace iniciativy bylo 27. července 2022 v Istanbulu pod záštitou OSN zřízeno Společné koordinační centrum (JCC) složené z vysokých představitelů Turecka, Ruské federace, Ukrajiny a OSN.

Jaké množství obilí se podle předpokladů dostane na světové trhy?

Původní dohoda platí na dobu 120 dnů počínaje 22. červencem. Až bude iniciativa plně spuštěna, odhadujeme, že by vývozní kapacita tří přístavů, na které se dohoda vztahuje, mohla dosáhnout nejméně 2 miliony a až 5 milionů tun za měsíc.

Dostanou se potraviny do regionů světa postižených hladem?

Plodiny z Ukrajiny se prodávají po celém světě. Část potravin vyvážených v rámci iniciativy bude směřovat do zemí, které se potýkají s nedostatkem potravin. Veškeré zásilky zakoupené Světovým potravinovým programem půjdou přímo lidem v nouzi. Vývoz do jakékoli země však může pomoci uklidnit trhy a omezit růst cen potravin.

Jaká je úloha Společného koordinačního centra (JCC)?

Úkolem JCC je zajistit bezpečnou plavbu obchodních plavidel převážejících obilí, potraviny a hnojiva (včetně čpavku) do a ven z tří ukrajinských přístavů – Oděsy, Čornomorska a Južného (Pivdennyj).

JCC bude monitorovat pohyb obchodních plavidel a dodržování postupů, které byly plavidlům sděleny. JCC je rovněž zodpovědný za kontroly připlouvajících a odplouvajících plavidel s cílem zajistit, aby se na nich nenacházel nepovolený náklad nebo posádka. Centrum bude rovněž veřejně informovat o nákladech a pohybu lodí manipulujících v rámci iniciativy.

Jak se inspekce provádí?

Společný inspekční tým Turecka, Ruské federace, Ukrajiny a OSN provádí jménem JCC inspekce na palubě plavidel a kontroluje, zda náklad a posádka odpovídají informacím, které JCC obdrželo, a zda jsou v souladu s iniciativou.

Usnadní JCC pohyb lodí přepravujících jiné zboží?

Společné koordinační centrum se zaměřuje pouze na vývoz určených ukrajinských komodit ze tří ukrajinských přístavů. Nezabezpečuje vývoz nepotravinářského zboží, které není zahrnuto v iniciativě.

Kdo je ve Společném koordinačním centru?

JCC má sídlo v Istanbulu a tvoří ho vysocí představitelé Turecka, Ruska, Ukrajiny a OSN. Turecko je hostitelskou zemí JCC a spolu s OSN zprostředkovává jednání v rámci centra. OSN plní funkci sekretariátu.

Jak funguje námořní humanitární koridor?

JCC se dohodlo na trase přes Černé moře, která je centrem chráněna. Tento námořní humanitární koridor je dlouhý 111 a široký 3 námořní míle. Plavidla, která dostala povolení JCC k pohybu v koridoru, se musí v pohybovat v jeho rámci nebo v určených oblastech u ukrajinského a tureckého pobřeží. 

JCC monitoruje pohyb lodí pozemními a satelitními zařízeními. Ostatní lodní doprava v oblasti je o zřízení námořního humanitárního koridoru informována veřejnými navigačními oznámeními.

Kdo rozhoduje o pohybu plavidel?

Lodní společnosti rozhodují o pohybu svých plavidel na základě obchodní činnosti a postupů. Společné koordinační centrum v Istanbulu povoluje pohyb plavidel do a ven z Černého moře na základě žádostí, které obdrží od orgánů ukrajinských přístavů.

Kdo chrání obchodní plavidla pohybující se v Černém moři a mimo něj?

Postupy JCC zahrnují opatření pro bezpečný průjezd obchodních plavidel a dalších civilních plavidel zapojených do iniciativy, včetně nouzové a lékařské pomoci. JCC odpovídá za monitorování a sledování trasy plavidel ze tří ukrajinských přístavů do oblasti kotviště v Istanbulu a zpět a je odpovědné za hledání řešení případných incidentů.

Jak funguje pojištění?

Pojištění si musí sjednat lodní společnosti. JCC nekontroluje ani nehodnotí lodě z hlediska dodržování mezinárodních regulí, ani pojištění podle různých mezinárodních smluv. Úkolem JCC je pouze potvrdit nepřítomnost zakázaného nákladu nebo osob na palubě plavidel proplouvajících námořním humanitárním koridorem.

Je zprostředkování monitorovacích opatření JCC zpoplatněno?

Lodním společnostem nevznikají žádné náklady za umožnění pohybu v rámci působnosti JCC.

Více informací, včetně pohybu a obsahu plavidel, naleznete v angličtině zde.

Foto: UN OCHA / Saviano Abreu

Tiskové prohlášení generálního tajemníka k situaci v Záporožské jaderné elektrárně

Jsem krajně znepokojen vývojem situace v Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny a v jejím okolí.

Vyzval jsem všechny zúčastněné, aby se řídili zdravým rozumem a nepodnikali žádné kroky, které by mohly ohrozit fyzickou integritu, bezpečnost nebo zabezpečení této jaderné elektrárny, největší svého druhu v Evropě.

Bohužel, namísto deeskalace přichází v posledních dnech zprávy o dalších velmi znepokojivých incidentech, které by mohly, pokud budou pokračovat, vést ke katastrofě.

Vyzývám vojenské síly Ruské federace a Ukrajiny, aby okamžitě ukončily veškeré vojenské aktivity v bezprostřední blízkosti elektrárny a neútočily na její zařízení ani okolí. 

Naléhavě vyzývám zúčastněné strany, aby z elektrárny stáhly veškerý vojenský personál a vybavení a zdržely se jakéhokoli dalšího nasazení vojenských sil nebo techniky na místě. Zařízení nesmí být využíváno jako součást žádné vojenské operace. Namísto toho je zapotřebí naléhavá dohoda na technické úrovni o bezpečném perimetru demilitarizace, který zajistí bezpečnost oblasti.

Organizace spojených národů nadále plně podporuje kriticky důležitou práci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a její úsilí o zajištění bezpečného provozu Záporožské jaderné elektrárny. Naléhavě vyzývám zúčastněné strany, aby misi IAEA umožnily okamžitý, bezpečný a neomezený přístup do areálu.  

Musí nám být jasné, že jakékoli případné poškození Záporožské jaderné elektrárny nebo jakéhokoli jiného jaderného zařízení na Ukrajině či kdekoli jinde by mohlo mít katastrofální důsledky nejen pro bezprostřední okolí, ale i pro celý region a další oblasti. To je zcela nepřijatelné.

António Guterres, New York, 11. srpna 2022 

Foto: OSN

Už žádné Hirošimy! Už žádné Nagasaki!

António Guterres

Minulou sobotu jsem si společně s japonským premiérem Fumio Kišidou a obyvateli Hirošimy připomněl výročí jedné z největších katastrof. Před sedmdesáti sedmi lety byly na obyvatele Hirošimy a Nagasaki svrženy jaderné zbraně. Desetitisíce lidí byly v mžiku zabity a spáleny v pekelném ohni. Budovy se proměnily v prach. Krásné řeky měst se naplnily krví.

Ti, kteří přežili, byli poznamenáni radioaktivním zářením, pronásledovaly je zdravotní problémy a kvůli jadernému výbuchu byli doživotně stigmatizováni. Měl jsem čest setkat se se skupinou těch, kteří přežili (hibakuša), jejichž počet se každým rokem snižuje. Statečně mi vyprávěli, čeho byli svědky v onen děsivý den roku 1945.

Je načase, aby světoví lídři měli stejně jasné vidění jako hibakuša a viděli, k čemu jaderné zbraně skutečně jsou. Jaderné zbraně totiž nemají smysl. Nemohou zajistit bezpečí, ochranu ani jistotu. Z podstaty mohou přinášet jen smrt a zkázu.

Od chvíle, kdy se nad Hirošimou a Nagasaki zvedl hřibovitý mrak, uplynulo tři čtvrtě století. Od té doby si lidstvo prošlo studenou válkou a několika situacemi, kdy ho dělily doslova minuty od zničení. Ale i během ní jaderné mocnosti výrazně snížily svůj jaderný arzenál. Došlo k všeobecnému přijetí zásad proti jejich používání, šíření a testování.

Dnes hrozí, že na poučení z roku 1945 zapomeneme. Nové závody ve zbrojení nabírají na síle a vlády vynakládají stovky miliard dolarů na modernizaci jaderných zbraní. V arzenálech po celém světě je nyní uloženo téměř 13 tisíc jaderných zbraní. Geopolitické krize s vážným jaderným podtextem se rychle šíří od Blízkého východu a Korejského poloostrova až k ruské invazi na Ukrajinu.

Lidstvo si opět hraje s nabitou zbraní. Od Armagedonu nás dělí jedna chyba, jedno nedorozumění, jeden chybný odhad. Lídři států musí přestat klepat na dveře soudného dne a nadobro stáhnout jadernou variantu ze stolu. Pro státy vlastnící jaderné zbraně je nepřijatelné připustit možnost jaderné války. Znamenala by totiž konec lidstva.

Jaderné státy se také musí zavázat k tomu, že tyto zbraně nepoužijí jako první. Musí ujistit státy, které je nemají, že je proti nim nepoužijí a ani jimi nebudou hrozit. Jaderné šermování musí přestat.  

Nakonec existuje jediné řešení jaderné hrozby: jaderné zbraně vůbec nemít. To znamená otevřít všechny možnosti dialogu, diplomacie a vyjednávání s cílem zmírnit napětí a odstranit tyto smrtící zbraně. 

V New Yorku, kde se svět sešel na desáté hodnotící konferenci o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vidíme nové známky naděje. Smlouva je jedním z hlavních důvodů, proč jaderné zbraně nebyly od roku 1945 použity. Obsahuje právní závazky k dosažení jaderného odzbrojení a může být mocným katalyzátorem odzbrojení. Jediného způsobu, jak tyto strašlivé zbraně jednou provždy odstranit.

A v červnu se členové Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poprvé sešli, aby vypracovali plán na vytvoření světa bez nich. Nemůžeme se už dál smířit s tím, že jsou kolem nás zbraně, kvůli nimž visí budoucnost celého lidstva doslova na vlásku. Je načase naslouchat nadčasovému poselství hibakuši: „Už žádné Hirošimy! Už žádné Nagasaki!“ Je čas šířit mír. Společně, krok za krokem, vymažme tyto zbraně z povrchu zemského. 

Autor je generálním tajemníkem OSN.

Generální tajemník OSN informoval Radu bezpečnosti o návštěvě Moskvy a Ukrajiny

Vítám tuto příležitost vystoupit v Radě bezpečnosti v souvislosti se svou nedávnou návštěvou Ruské federace a Ukrajiny, kde jsem se 26. dubna setkal s prezidentem Putinem a 28. dubna s prezidentem Zelenským. 

V rámci své návštěvy regionu jsem rovněž jednal s prezidentem Erdoganem v Ankaře a s prezidentem Dudou v polském Rzeszówě. 

Během své cesty jsem neměnil slova. V Moskvě jsem řekl totéž, co v Kyjevě, tedy přesně to, co jsem opakovaně vyjadřoval i v New Yorku. A sice, že: Ruská invaze na Ukrajinu je porušením její územní celistvosti a Charty OSN. Musí skončit v zájmu obyvatel Ukrajiny, Ruska a celého světa.

Navštívil jsem Moskvu a Kyjev s plným porozuměním dění na místě. Vstoupil jsem do aktivní válečné zóny na Ukrajině bez bezprostřední možnosti uzavření celostátního příměří a v době probíhajícího útoku na východě země v plném rozsahu.

Ještě před návštěvou vydala ukrajinská vláda výzvu OSN i mně osobně – kterou veřejně pronesla místopředsedkyně vlády – týkající se zoufalé situace civilistů ve zdevastovaném městě Mariupol a konkrétně v závodě Azovstal. 

Při setkání s prezidentem Putinem jsem proto zdůraznil nutnost umožnit humanitární přístup a evakuaci z obléhaných oblastí, především z Mariupolu. Důrazně jsem vyzval k otevření bezpečného a účinného humanitárního koridoru, který by umožnil civilistům dostat se z Azovstalu do bezpečí. Krátce nato jsem obdržel potvrzení o principiální dohodě. 

Okamžitě jsme začali intenzivní přípravy s Mezinárodním výborem Červeného kříže a s ruskými a ukrajinskými úřady. Naším cílem bylo nejprve umožnit bezpečnou evakuaci civilistů z ocelárny Azovstal a později i ze zbytku města, a to směrem, který si sami zvolí, a doručit humanitární pomoc. 

S potěšením mohu informovat o určitém úspěchu. Organizace spojených národů a Mezinárodní výbor Červeného kříže společně vedou humanitární operaci, která je velmi složitá – jak z politického, tak z bezpečnostního hlediska. Byla zahájena 29. dubna a vyžadovala obrovskou koordinaci vyjednávání s Ruskou federací a Ukrajinou.

Doposud byly úspěšně dokončeny dva bezpečné evakuační konvoje. V prvním, ukončeném 3. května, bylo evakuováno 101 civilistů z Azovstalu a dalších 59 z přilehlých oblastí. Při druhé operaci, dokončené včera večer, bylo z města Mariupol a okolních měst evakuováno více než 320 civilistů.

Třetí operace právě probíhá. Naší zásadou ovšem je nehovořit o podrobnostech žádné z nich před dokončením, abychom neohrozili jejich úspěch.

Je dobré vědět, že i v dnešní hyperkomunikační době je tichá diplomacie stále možná a někdy je jediným účinným způsobem, jak dosáhnout výsledků. 

Celkem zatím nalezlo dlouho očekávanou úlevu téměř 500 civilistů, kteří žili v podmínkách neustálého ostřelování a omezené dostupnosti vody, potravin a hygienických zařízení. Evakuovaní se s pracovníky OSN podělili o silné příběhy. Matky, děti a křehcí prarodiče vyprávěli o svých traumatech. Někteří naléhavě potřebovali lékařskou pomoc. 

Doufám, že pokračující koordinace s Moskvou a Kyjevem povede k dalším humanitárním přerušení bojů, které umožní civilistům bezpečný odchod a pomoc se dostane k těm, kteří ji nutně potřebují. Musíme dál dělat vše, co je v našich silách, abychom dostali lidi z pekla ven.

Můj náměstek a koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths vás podrobněji seznámí s naší prací v Mariupolu a dalšími kroky. Vysoká komisařka Michelle Bachelet bude informovat o porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, o možných válečných zločinech a o potřebě vyvození odpovědnosti.

Včera jsem hovořil s prezidentem Zelenským. OSN bude pokračovat v rozšiřování humanitárních operací na záchranu životů a snižování utrpení. 

Mé jednání s vedoucími představiteli Ruska a Ukrajiny se rovněž zaměřilo na zásadní otázku celosvětové potravinové bezpečnosti. Celosvětové důsledky této války jsem si plně uvědomil při svých následných cestách do západní Afriky. V Senegalu, Nigeru a Nigérii jsem vyslechl přímá svědectví vedoucích představitelů a občanské společnosti o tom, jak válka rozpoutává krizi v oblasti potravinové bezpečnosti. 

Potřebujeme rychlé a rozhodné kroky k zajištění stálého přísunu potravin a energie na otevřených trzích, a to zrušením vývozních omezení, přidělením přebytků a rezerv těm, kteří je potřebují, a řešením nárůstu cen potravin, aby se uklidnila volatilita trhu.

Dovolte mi vyjádřit se jasně: smysluplné řešení celosvětové potravinové nejistoty vyžaduje opětovné zapojení ukrajinské zemědělské produkce a produkce potravin a hnojiv v Rusku a Bělorusku do světových trhů, a to navzdory válce.

Udělám vše pro to, abych pomohl navázat dialog, který by pomohl tento záměr uskutečnit. Válka na Ukrajině – ve všech jejích rozměrech – zároveň vyvolává krizi, která ničí globální energetické trhy, narušuje finanční systémy a prohlubuje extrémní zranitelnost rozvojového světa.

Proto jsem zřídil Skupinu pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, která má mobilizovat agentury OSN, mnohostranné rozvojové banky a další mezinárodní instituce, aby pomohly státům čelit těmto výzvám. Zvláště jsme se angažovali při předkládání návrhů na jarních zasedáních MMF a Světové banky.

Válka na Ukrajině je nesmyslná svým rozsahem, bezohledná svými rozměry a neomezená svým potenciálem pro globální škody. Koloběh smrti, ničení a rozvratu se musí zastavit. Je nejvyšší čas se sjednotit a tuto válku ukončit. 

Děkuji.

António Guterres, New York, 5. května 2022

Olav Rytter: Velký příznivec Spojených národů a jejich potenciálu pro mír a spolupráci

Dne 27. dubna 2022 jsme si ve spolupráci s Ambasádou Norského království v Praze připomenuli prvního ředitele Informačního centra OSN v Praze, norského diplomata, novináře, překladatele a odborníka na Československo Olava Ryttera. Čestnými hosty události, na které byla odhalena pamětní tabule Olava Ryttera a pojmenován byl po něm konferenční sál OSN v Praze, byli jeho vnuci Anders Rytter a Martin Hviid Nielsen. „Byl nadšený z toho, jakou příležitost pro mír a spolupráci představují Spojené národy,“ řekl v úvodu připomínky Martin Hviid Nielsen. Českou republiku na akci zastoupil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák, přítomní byli dále diplomaté, akademici, představitelé občanského sektoru a další přátelé Spojených národů v Česku. Přinášíme vám úvodní projev vedoucího informační kanceláře OSN v Praze Michala Broži:

Je mi velkým potěšením a ctí přivítat vás v Informačním centru OSN v Praze. Děkuji Vám, pane velvyslanče Kvile, a Vašemu týmu, že jste s námi spolupracovali na přípravě vzpomínky na pana Olava Ryttera, prvního ředitele Informačního centra OSN v Praze. Jsem velmi rád, že jsou dnes v Praze s námi i vnuci našeho bývalého šéfa, Martin Hviid Nielsen a Anders Rytter. Srdečně vás vítám, je opravdu skvělé vás tu mít.

Jak je ve Spojených národech zvykem, příběh Informačního centra OSN neboli UNIC, jak mu říkáme, začal rezolucí. V rezoluci č. 13 (1946) Valné shromáždění OSN doporučilo, aby “ … byly zřízeny pobočky informačních kanceláří, které by zajistily, že národy světa budou plně informovány o cílech a činnosti OSN“.

V roce 1947 se OSN tedy rozhodla otevřít v Praze jednu ze svých prvních informačních kanceláří na světě. Počátkem roku 1948 požádal československý ministr zahraničí Jan Masaryk generálního tajemníka OSN Trygveho Lieho, aby ředitelem UNIC v Praze jmenoval Olava Ryttera z Norska, který v Praze již dříve působil jako slavista. S Masarykem se dobře znali a měli přátelské vztahy. Pan Rytter byl jmenován dva týdny předtím, než se komunisté chopili v Československu moci. Funkce se oficiálně ujal 1. července. Jeho přítel Jan Masaryk byl v té době již po smrti a Klement Gottwald nahradil Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky. 

Olav Rytter později popsal svá léta v Praze jako nejtěžší za celou svou patnáctiletou kariéru ve Spojených národech. „Tajná policie začala sledovat každého, kdo byl spatřen ve společnosti cizince ze Západu. Se svými starými přáteli jsem se vídal stále méně a méně.“ 

V roce 1950 československé úřady odmítly vytisknout a distribuovat Všeobecnou deklaraci lidských práv s poukazem na to, že země východního bloku pro deklaraci nehlasovaly. Rytter proto zařídil, aby bylo v New Yorku vyrobeno 50 tisíc výtisků v češtině a slovenštině, a generální tajemník Lie podpořil, aby byly distribuovány po celé zemi. 

Praha předznamenala začátek patnáctileté kariéry pana Ryttera v OSN. Poté působil jako ředitel informačních kanceláří OSN v Jakartě, Teheránu a v Káhiře. 

Již před ukončením Rytterovy mise v Praze se komunistický režim v Československu snažil činnost UNIC kontrolovat. Po jeho odchodu získal kontrolu přímým vlivem na jmenování ředitelů, aby tak omezil nezávislý charakter úřadu světové organizace. To skončilo v roce 1989. Počátkem roku 1990 byl ředitelem jmenován můj předchůdce, Andreas Nicklisch, bývalý zpravodaj německé tiskové agentury DPA a pracovník Informační služby OSN ve Vídni. V Praze působil do roku 2004.

Poslání UNIC zůstává dodnes v zásadě stejné jako v roce 1947 – propojovat ústředí OSN v New Yorku s Českem: s vládou, občanskou společností, akademickou obcí, médii, soukromým sektorem a zejména širokou veřejností. Jsme malá kancelář o třech zaměstnancích, ale máme celou řadu aktivit včetně vzdělávání a práce s médii, digitální komunikace, veřejné diplomacie v otázkách sahajících od ruské války proti Ukrajině a dalších velkých konfliktů včetně Tigraje, Sýrie nebo Jemenu, přes lidská práva, rovnost pohlaví až po Agendu 2030 a určující téma naší doby: změnu klimatu.

UNIC podléhá Oddělení globální komunikace Sekretariátu OSN v New Yorku, které spravuje celosvětovou síť informačních center OSN ve více než 60 zemích. Udržujeme také úzké pracovní vztahy s kolegy z komunikace OSN v Evropě a s agenturami OSN v Česku.

Využívám této příležitosti, abych poděkoval vládě České republiky a zejména Ministerstvu zahraničních věcí za to, že poskytuje OSN v Česku nezbytnou podporu pro plnění svého mandátu. Jsme vděčni za poskytnutí bezplatných prostor, které v centru Prahy hostí čtyři agentury a subjekty OSN, a také za každoroční finanční příspěvek na podporu našich programů v Česku.

V době klimatické krize, nesmyslné ruské války proti Ukrajině a dalších globálních výzev se UNIC nadále angažuje ve prospěch hodnot OSN zakotvených v Chartě OSN a zasazuje se o posílení multilaterálního systému světa, jednoduché myšlenky spolupráce mezi státy při řešení problémů, které jsou pro jednotlivé státy příliš velké. 

A na závěr si dovolím uvést slova prvního generálního tajemníka OSN Trygveho Lie: „Jediným společným závazkem a univerzálním nástrojem velké většiny lidstva jsou Spojené národy. Trpělivé, konstruktivní a dlouhodobé využití možností této organizace může přinést skutečný a trvalý mír ve světě.“ 

Děkuji za pozornost.

Michal Broža, Praha, 27. dubna 2022


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1