Štítek: Mír a bezpečnost

António Guterres

Období po skončení studené války je pryč. Přecházíme do nové éry, která se vyznačuje
velkým soupeřením o moc a nejvyšší mírou geopolitického napětí za desítky let. Svět zároveň
čelí novým a rozvíjejícím se hrozbám, které vyžadují bezodkladnou a společnou akci:

Konflikty se staly složitějšími, ničivějšími a hůře řešitelnými. Znovu vyvstaly obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně zakládají na nové způsoby, jak může
lidstvo vyhladit samo sebe. Lidská práva, včetně zhoubného odporu proti právům žen, jsou po celém světě pod tlakem. Charta OSN a mezinárodní právo, regionální bezpečnostní struktury, jaderné odzbrojení a deeskalace – tedy všechny principy multilateralismu a systému kolektivní bezpečnosti
– jsou zpochybňovány.

Rámce globální spolupráce nedrží s touto novou globální situací krok.

Moje Nová agenda pro mír (v angličtině) nastiňuje vizi mnohostranného úsilí o mír a bezpečnost
založeného na mezinárodním právu, zásadách důvěry, solidarity a univerzality.

Nová agenda pro mír předkládá konkrétní návrhy v pěti prioritních oblastech:

1. Posílení prevence na celosvětové úrovni pomocí snižování strategických rizik a
   geopolitických rozporů.
   Nová agenda pro mír vyzývá státy, aby se urychleně znovu zavázaly usilovat o svět bez
   jaderných zbraní a posílily globální úmluvy proti jejich používání a šíření. Je také třeba posílit
   preventivní diplomacii na globální úrovni tváří v tvář rostoucí fragmentaci a potenciálnímu
   vzniku geopolitických bloků s odlišnými pravidly obchodu, dodavatelskými řetězci, měnami a
   internetem.
2. Vytvoření vize prevence konfliktů, násilí a udržení míru, která se bude vztahovat na
   všechny, ve všech zemích a v každé době.
   Vyžaduje to paradigma prevence všech forem násilí, zaměřené na mediaci, podporující
   sociální soudržnost, prioritizující souvztažnost mezi udržitelným rozvojem, opatřeními
   v oblasti klimatu a mírem a pevně spojené s plným respektováním všech lidských práv –
   občanských, politických, hospodářských, sociálních i kulturních.
3. Aktualizace přístupu OSN k mírovým operacím, který zohledňuje realitu současných
   konfliktů.
   Mírové mise musí mít odpovídající zdroje a plnou politickou podporu Rady bezpečnosti s
   aktivním a trvalým zapojením všech stran. Nová agenda pro mír vyzývá k seriózní a široké
   reflexi budoucnosti mírových operací OSN s cílem přejít k pružným a přizpůsobivým
   modelům s vhodnými strategiemi pro ústup.
4. Prevence sekuritizace nových oborů a technologií a podpora odpovědných inovací. Infrastruktura nezbytná pro veřejné služby a fungování společnosti musí být prohlášena za nedotknutelnou ze strany škodlivých kyberaktivit. Můj návrh vyzývá státy, aby přijaly právně závazné nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů, které fungují bez dohledu člověka. Vyzdvihuje také potřebu nových národních strategií na zmírňování dopadů umělé inteligence na mír a bezpečnost a vyzývá k zahájení mnohostranného procesu, jehož cílem bude vypracovat normy, pravidla a zásady týkající se vojenského využívání umělé inteligence.
5. Aktualizace mechanismů kolektivní bezpečnosti s cílem obnovit jeho legitimitu a účinnost. Svět potřebuje struktury kolektivní bezpečnosti, které budou odrážet současnou geopolitickou realitu a příspěvek různých regionů ke globálnímu míru. Nová agenda pro mír doporučuje bezodkladné reformy Rady bezpečnosti, aby se stala spravedlivější a reprezentativnější, a také demokratizaci jejích postupů. Navrhuje rovněž oživení činnosti Valného shromáždění a reformu odzbrojovacích mechanismů a posílení a rozšíření role Komise OSN pro budování míru.

Mír je hnací silou činnosti Organizace spojených národů. Dnešní nové hrozby pro mír na nás kladou nové požadavky. Čas jednat nenastane až nás pohltí rozpory a roztržky. Čas jednat je teď.

Text zprávy (Policy Brief) generálního tajemníka OSN „A New Agenda for Peace“

„Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn.“

Dne 24. února 2023 uplynul rok od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Od prvního dne invaze začaly agentury OSN intenzivně pracovat na posílení život zachraňujících humanitárních operací a rozšíření pomoci do všech oblastí země zahrnující potravinovou pomoc, léky, zdravotnický materiál a péči, podporu pro oběti genderově podmíněného násilí nebo vzdělávací aktivity pro děti, jež musely opustit domov. 

Kolegové z úřadu OSN pro koordinaci rozvojové pomoci na Ukrajině mluvili s kolegyní z Informačního centra OSN v Kyjevě Nadijou Kyzyckou o výzvách práce během války a co přináší naději v temných chvílích.

Jak vypadá váš váš běžný pracovní den?

Jednou z výzev života a práce ve válkou zmítané zemi je, že si musíte nějak zvyknout na to, že se vaše plány rychle mění. Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn. Vzhledem k povaze této práce jsou pracovní dny komunikačních specialistů často mimo běžnou pracovní dobu. V situaci války a kaleidoskopu událostí kolem nás je to zvlášť aktuální.

V čem je přínos vaší role jako součásti kanceláře rezidentního koordinátora OSN v takovém nejistém/krizovém prostředí?

Naším cílem je nejen informovat lidi o naší práci a možnostech získat pomoc, ale také využít komunikaci k tomu, abychom zapojili více zúčastněných stran do společné akce. Do pomoci obětem, obnovy země a nakonec i do prosazování dosažení Cílů udržitelného rozvoje i v takovém prostředí.

Jaké jsou největší výzvy práce v době války?

Jsem Ukrajinka, takže v mém případě nejde jenom o práci v zóně konfliktu, ale o válku, která přišla do mého domova, kde já, moje rodina a přátelé žijeme celý život. Každý den vidím spoustu mrtvých a zraněných, ztráty v rodinách, včetně těch, které jsou mi blízké. Tento rozměr války, všechno to utrpení, je něco, čemu se nelze přizpůsobit, ale jako profesionálové v oblasti komunikace na to musíme brát obzvlášť zřetel. Vše, co říkáte nebo píšete, musí být podáno citlivě, eticky, nesmíte se řídit svými emocemi, což je někdy hodně obtížné. Je to křehká rovnováha, protože v krizové situaci je tolik spouštěčů a nevhodně zvolená slova se sama mohou takovým spouštěčem stát.

Je něco, na co jste ve své práci obzvlášť hrdá?

Vím, že tým OSN zde na Ukrajině, ale i v celosvětovém měřítku, vynakládá mimořádné úsilí při reakci na humanitární krize. Děláme také maximum, abychom podpořili úsilí ukrajinské vlády na zmírňování ekonomických a sociálních dopadů ruské invaze a války na Ukrajině. 

Celý náš komunikační tým dělá, co může, aby práci OSN podpořil. Každý den je to spousta různých úkolů, velkých i malých. Snažím se do toho všeho dát 101 %. Plánovat i v těchto nesnadných podmínkách a jednat podle plánu, učit se, sdílet znalosti, pomáhat kolegům jak jen to jde.

Pracujete dlouhé hodiny v náročných situacích, co vám pomáhá zůstat v rovnováze? Co vás motivuje?

Když se rozhlédnete kolem sebe, tak si prostě uvědomíte, že nemáte jinou možnost než fungovat. Lidé na Ukrajině moc nepřemýšlejí o motivaci něco dělat, prostě to dělají. Stejně tak já. Je ale nutné pečovat o své zdraví a dodržovat alespoň minimální čas na spánek a jídlo, což v posledních měsících bylo vzhledem k neustálým výpadkům elektřiny obzvlášť náročné. Nakonec musíte vystačit hlavně s tím, že máte domov, vodu, a dokonce si ještě můžete vyprat, což je něco, o čem miliony jiných ani nesní. A tak prostě jdeme dál.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynul rok. Když se podíváte dopředu, je něco, co vám dává naději?

Jedna z nejznámějších ukrajinských básnířek Lesia Ukrajinka napsala: „Kdo nežil uprostřed bouře, nerozumí, z čeho se bere síla“. Lidé na Ukrajině tu cenu chápou. Jejich jednota a síla mi dávají naději. Jak se u nás říká, „před úsvitem je vždycky největší tma“. 

OSN na Ukrajině