Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

České humanitární organizace společně s agenturami OSN v Česku zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024: Dárce žádají o 58,3 milionu USD

Agentury OSN dnes v Praze společně s 25 českými partnerskými organizacemi ve spolupráci s vládou zveřejnily Plán reakce na ukrajinskou uprchlickou situaci pro rok 2024. Všichni partneři Plánu reakce vyzývají dárce k poskytnutí prostředků na podporu integrace uprchlíků z Ukrajiny v Česku v roce 2024 ve výši 58,3 milionu USD. Tyto finanční prostředky mají doplnit vládní strategii integrace uprchlíků a přispět k úspěšnému začlenění uprchlíků do české společnosti. Počet partnerských organizací Plánu reakce se zvýšil ze čtyř v roce 2023 na třicet v roce 2024, což svědčí o dobré spolupráci mezi lokálními organizacemi, agenturami OSN a státními orgány.

Česko: vzor hodný následování

Zatímco válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání, Česko je nadále jednou z nejvýznamnějších hostitelských zemí v Evropě. Na jejím území pobývá více než 385 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z čehož přibližně 60 % tvoří ženy a děti. „Díky aktivním a vstřícným krokům vlády a solidárnímu přístupu místních samospráv, občanské společnosti, neziskového sektoru i byznysu Česko exemplárně zvládlo první dva roky uprchlické situace a ve středoevropském regionu platí za vzor hodný následování“, řekl Ajmal Khybari, vedoucí české kanceláře UNHCR.

Plán reakce pro Česko je součástí širšího Regionálního plánu reakce na uprchlickou situaci, který byl představený v Ženevě 15. ledna 2024 a který předpokládá v deseti zúčastněných zemích celkové potřeby ve výši jedné miliardy USD na pomoc dvěma milionům uprchlíků. Částka 58 milionů dolarů umožní organizacím sdruženým v Plánu reakce podílet se na řešení složitých výzev, kterým uprchlíci čelí, jako jsou vysídlení, sociální a ekonomické vyloučení, mezery v přístupu ke vzdělání a zdravotnickým službám a předcházení vykořisťování či genderově podmíněnému násilí.

Zaměření na dlouhodobé strategie a posilování soudržnosti

Na rozdíl od prvních dvou let války na Ukrajině se partnerské organizace Plánu reakce odklánějí od řešení namířených na zvládání krizové situace a soustředí se na dlouhodobé, udržitelné strategie a posílení soudržnosti mezi uprchlíky a hostitelskými komunitami. „Aktuální prioritou v oblasti adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny je především zajištění stabilního bydlení a naplánování variant budoucího setrvání osob s dočasnou ochranou na území ČR. Dále je nutné se zaměřit na oblasti zaměstnávání a pracovního vykořisťování, zajištění dostupného vzdělávání, zdravotní péče a dostatečnou dávkovou podporu“, uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která zveřejnění Plánu reakce na uprchlickou situaci zahájila a poděkovala organizacím sdruženým v Plánu reakce za důležité partnerství.

Dostupné bydlení považuje za prioritu i Petr Čáp, vedoucí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Česku: „Při řešení problému dostupného bydlení pro uprchlíky v roce 2024 zdůrazňuje IOM důležitost uvolnění nevyužívaných nemovitostí na lokálním trhu, což zvýší nabídku pro uprchlíky i české občany. Při poskytování pomoci s ubytováním bude povinností se zaměřit na ty nejzranitelnější, jako jsou rodiny s dětmi a osamocení senioři. Pro ty, kteří budou muset zůstat na ubytovnách, je důležité nastavit základní standardy pro důstojné a stabilní bydlení a tím zamezit obchodu s chudobou a vykořisťování.

Marharita Golobrodská z organizace ProUkrainu vidí v zapojení zejména mladých uprchlíků do českého pracovního trhu příležitost pro českou ekonomiku: „Přestože je pracovní trh v České republice pro uprchlíky otevřený, nedostatečná jazyková příprava často omezuje jejich možnost najít si práci ve svém oboru nebo dokonce i legální zaměstnání. Ukrajinci by například mohli začínat pracovat ve svých oborech na nižších pozicích s českými mentory, aby se úspěšně naučili českým standardům a zvládli jazyk. Zaměstnávání uprchlíků by tak pomohlo vyřešit problém nedostatku pracovníků v některých oborech v České republice.

Možnost najít si důstojné zaměstnání a podpořit tak vlastní soběstačnost významně přispívá k dobré mentální kondici uprchlíků“, dodává Gracián Svačina z Asociace Trigon, která do svého moravskoslezského týmu psychiatrů, psychologů a sociálních pracovníků zařadila i ukrajinské psychology, logopedy a tlumočníky. 

„Podpora duševního zdraví ukrajinských uprchlíků prostřednictvím komunitních služeb duševního zdraví je jednou z našich klíčových priorit pro rok 2024,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v Česku. „Zároveň se budeme výrazně soustředit na poskytování systémové podpory a ochrany veřejného zdraví, posilování primární zdravotní péče a poskytování služeb, které jsou klíčové v kontextu uprchlické krize, se zvláštním zaměřením na lidi v nouzi.“

Také UNICEF se společně s národními partnery v roce 2024 zaměří na nejzranitelnější uprchlíky a jejich přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, sociálním službám a službám ochrany dětí. S téměř 50 000 uprchlickými dětmi zařazenými do systému formálního vzdělávání patří Česká republika mezi země s nejvyšší mírou zápisu uprchlíků do škol. “Do budoucna budou důležitými prioritami zajištění kvalitního vzdělávání a osvojování českého jazyka, duševního zdraví a inkluzivního prostředí ve školách. Zvláštní důraz bude kladen na podporu dospívajících a mládeže, aby mohli pokračovat ve vzdělávání a budování svých dovednostíJedná se o důležitou investici do generace, která bude mít zásadní význam pro obnovu Ukrajiny”, uvedla vedoucí kanceláře UNICEF Yulia Oleinik.

Na podobně konstruktivním přístupu, často s řešeními, která vycházejí ze samotné uprchlické komunity, staví i ostatní organizace sdružené v Plánu reakce. Věří, že společně dokáží najít způsoby spolupráce, jak zajistit, aby zde lidé nucení uprchnout z Ukrajiny i nadále nacházeli bezpečí, pomoc a ochranu i plnohodnotné a důstojné podmínky pro život do okamžiku, než se budou moci bezpečně vrátit domů. 

Autor: www.unhcr.cz

Valné shromáždění o humanitárním příměří a propuštění rukojmích v Gaze

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci požadující okamžité humanitární příměří v Gaze a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích.

Pro rezoluci hlasovalo 153 států, proti 10 států a 23 se hlasování zdrželo.

Hlasování o rezoluci předcházela dvě hlasování o pozměňovacích návrzích. Návrhy Rakouska a USA nezískaly potřebnou dvoutřetinovou většinu Valného shromáždění.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzval k prošetření obvinění ze sexuálního násilí při teroristických útocích Hamásu

Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk na tiskové konferenci v předvečer 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv v Ženevě odsoudil závažné sexuální zločiny, kterých se měli dopustit bojovníci Hamásu během teroristických útoků v jižním Izraeli 7. října. Odmítl obvinění z dvojích standardů, pokud jde o postoj OSN ke krizi v Gaze, a poznamenal, že byl již dříve seznámen s obviněními ze sexuálního násilí během útoku Hamásu na obce v jižním Izraeli. 

Řekl, že je naprosto zřejmé, že kruté útoky by měly být plně a nezávisle vyšetřeny, protože to obětem dlužíme. Odsoudil zároveň katastrofické scény, které se v Gaze odehrávají od 7. října, kdy izraelské obranné síly zahájily odvetu za teroristický útok vedený Hamásem. 

Vysoký komisař poznamenal, že v případě podobně závažných šetření v oblasti lidských práv, jako například obvinění z masového zabíjení civilistů v ukrajinské Buči ruskými silami v dubnu 2022, trvalo několik měsíců, než mohla být zahájena.

„Dlužíme obětem, aby proběhlo seriózní vyšetřování a aby spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ uvedl vysoký komisař s tím, že jeho úřad předal ve druhém říjnovém týdnu žádost Izraeli, aby umožnil týmu vyšetřovatelů OSN v oblasti lidských práv přístup k výkonu jejich práce. „Tuto výzvu jsem zopakoval a doufám, že bude vyslyšena,“ dodal.

Na tiskové konferenci v Ženevě Türk zopakoval předchozí výzvy k zastavení bojů i výzvu státům, které mají vliv na bojující strany, aby v souladu s válečným právem prosazovaly ochranu civilistů. Tyto výzvy následovaly poté, kdy jeho úřad OSN pro lidská práva uvedl, že „způsob útoků, které míří nebo dopadají na civilní infrastrukturu, vyvolává vážné obavy ohledně dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany Izraele a významně zvyšuje riziko krutých zločinů“.

„Jako okamžitý krok vyzývám k naléhavému zastavení nepřátelských akcí,“ řekl. „Všechny strany vědí co je skutečně nutné k dosažení míru a bezpečnosti pro palestinský a izraelský lid. Násilí a pomsta mohou vést jen k větší nenávisti a radikalizaci. Jediným způsobem, jak ukončit rostoucí utrpení, je ukončení okupace a dosažení dvoustátního řešení.“

Volker Türk rovněž zopakoval vážné znepokojení nad „dehumanizujícími a podněcujícími výroky“ ze strany úřadujících i bývalých vysokých izraelských představitelů a zástupců Hamásu. „Historie ukazuje, kam až takový jazyk může vést. To je nejen nepřijatelné, ale příslušný soud může takové výroky za okolností, za nichž byly proneseny, považovat za podněcování ke krutým zločinům,“ uvedl na tiskové konferenci Volker Türk.

Zdroj: UN News
Foto: Úřad OSN pro lidská práva OHCHR

Prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN k situaci na Blízkém východě

Sedm týdnů bojů si vyžádalo strašlivou daň. Poslední čtyři dny zbraně utichly. Byli jsme svědky propuštění izraelských a zahraničních rukojmích, které od 7. října zadržuje Hamás a další, a propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic.

Generální tajemník vyjadřuje uznání vládám Kataru, Egypta a Spojených států za zprostředkování dohody a vyjadřuje uznání kriticky důležité roli, kterou sehrává Mezinárodní červený kříž. OSN bude jejich úsilí nadále všemožně podporovat. 

Během čtyř dnů příměří rozšířila  OSN přísun humanit pomoci do Gazy a poslala pomoc do sever oblastí, které byly po několik týdnů z velké části odříznuty. Tato pomoc se však sotva vyrovná obrovským potřebám 1,7 mil vysídlených. Humanitární katastrofa se každým dnem zhoršuje.

Dialog, který vedl k dohodě, musí pokračovat a vést k úplnému humanitárnímu příměří ve prospěch obyvatel Gazy, Izraele i celého regionu. Generální tajemník znovu vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zbývajících rukojmích.

Naléhavě vyzývá všechny státy, aby využily svého vlivu k ukončení tohoto tragického konfliktu a podpořily nezvratné kroky směřující k jediné udržitelné budoucnosti pro tento region: řešení v podobě dvou států, v nichž budou Izrael a Palestina žít vedle sebe v míru a bezpečí.

New York, 27. listopadu 2023

Foto: UN News (Zoufale potřebná pomoc dorazila do přeplněného zařízení UNRWA, které v Gaze poskytuje útočiště vysídleným lidem)

U jemenských břehů začala riskantní operace, která má zabránit obrovské ekologické a humanitární katastrofě

António Guterres

Organizace spojených národů zahájila operaci na zneškodnění možná největší tikající bomby
současného světa. U pobřeží Rudého moře ve válkou zmítaném Jemenu začala komplexní
záchranná námořní akce, jejímž cílem je přečerpat milion barelů ropy z rozpadající se lodi
FSO Safer na náhradní plavidlo.

Protože se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten nebo schopen tento úkol provést, ujala se této
velmi náročné a rizikové operace OSN. Vyžaduje aktivní zapojení mnoha lidí a je
vyvrcholením téměř dvouleté politické práce, shánění finančních prostředků a přípravy
projektu. Přečerpání ropy z lodi na loď, které začalo poslední týden v červenci, je dalším
z důležitých kroků k zabránění ekologické a humanitární katastrofy obřích rozměrů.

Jaké by mohly být následky, kdybychom nepřistoupili k probíhající akci?

Loď by mohla explodovat nebo se rozpadnout a uniklo by až čtyřikrát více ropy než při
katastrofě Exxon Valdez (ropný tanker, který s plným nákladem ropy ztroskotal v roce 1989 u
břehů Aljašky. Jednalo se o jednu z největších ekologických katastrof doby, pozn.). Došlo by
ke zničení rybářských vesnic v širokém okolí. Zanikly by stovky tisíc pracovních míst. Celé
komunity by byly vystaveny smrtelným toxinům. Došlo by k uzavření velkých přístavů – např.
Hudajda nebo Salif – na dobu neurčitou a následnému zastavení dodávek potravin,
pohonných hmot a dalších životně důležitých potřeb pro miliony lidí. Znamenalo by to
devastaci vod, korálových útesů a mořského života. Na celé týdny by byla přerušena lodní
cesta až k Suezskému průplavu. Náklady na odstraňování následků by se snadno mohly
vyšplhat na desítky miliard dolarů.

Přečerpání není konec náročné cesty

Bili jsme proto dlouho na poplach a snažili se zmobilizovat podporu, abychom tuto noční
můru eliminovali. OSN zaangažovala tým špičkových světových expertů na námořní právo,
ropné skvrny, záchranné operace, lodní inženýry, námořní architekty, pojišťovací makléře a
odborníky na posuzování rizik, chemiky, geodety a mnoho dalších.

Tato operace si také vyžádala vytrvalou politickou práci v zemi zničené osm let trvající
válkou. A neobešla by se bez velké finanční podpory. Musím poděkovat mnoha státům,
dárcům z řad soukromých firem, filantropům i řadovým občanům za poskytnutí prostředků
na tuto kritickou část. Dostat se až sem, si také vyžádalo společné úsilí mnoha složek
systému OSN.

Přečerpání ropy na náhradní plavidlo je důležitým milníkem, ale ani zdaleka to není konec
cesty. Dalším kritickým krokem je zajištění speciální bóje, ke které bude nové plavidlo
bezpečně a spolehlivě přikotveno.

V bezprostřední budoucnosti bude potřeba víc než 20 milionů dolarů na dokončení projektu:
na vyčištění a sešrotování plavidla FSO Safer a odstranění zbývající ekologické hrozby pro
Rudé moře. Naléhavě žádám dárce, aby potřebné prostředky poskytli.

Probíhající operace je příběhem spolupráce, prevence, politického zprostředkování,
vynalézavosti a environmentálního managementu, který dokazuje nezastupitelnou roli OSN a
jejích partnerů. V tom musíme pokračovat i v další kritickém fázi, abychom zabránili
katastrofě, která by vyústila v nejhorší ropnou skvrnu naší doby.

Od velkých i malých dárců bylo na operaci zatím získáno 115 milionů USD. Na dokončení
projektu bude potřeba dalších 28 milionů USD.

V ojedinělé veřejné crowdfundingové kampani OSN bylo zatím vybráno 59 % z cílové částky
500 tisíc USD. Přispět můžete ZDE.

Článek generálního tajemníka OSN publikoval v Česku internetový deník Ekolist.cz

Nová Agenda pro mír: Čas jednat je teď

António Guterres

Období po skončení studené války je pryč. Přecházíme do nové éry, která se vyznačuje
velkým soupeřením o moc a nejvyšší mírou geopolitického napětí za desítky let. Svět zároveň
čelí novým a rozvíjejícím se hrozbám, které vyžadují bezodkladnou a společnou akci:

Konflikty se staly složitějšími, ničivějšími a hůře řešitelnými. Znovu vyvstaly obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně zakládají na nové způsoby, jak může
lidstvo vyhladit samo sebe. Lidská práva, včetně zhoubného odporu proti právům žen, jsou po celém světě pod tlakem. Charta OSN a mezinárodní právo, regionální bezpečnostní struktury, jaderné odzbrojení a deeskalace – tedy všechny principy multilateralismu a systému kolektivní bezpečnosti
– jsou zpochybňovány.

Rámce globální spolupráce nedrží s touto novou globální situací krok.

Moje Nová agenda pro mír (v angličtině) nastiňuje vizi mnohostranného úsilí o mír a bezpečnost
založeného na mezinárodním právu, zásadách důvěry, solidarity a univerzality.

Nová agenda pro mír předkládá konkrétní návrhy v pěti prioritních oblastech:

  1. Posílení prevence na celosvětové úrovni pomocí snižování strategických rizik a
    geopolitických rozporů.
    Nová agenda pro mír vyzývá státy, aby se urychleně znovu zavázaly usilovat o svět bez
    jaderných zbraní a posílily globální úmluvy proti jejich používání a šíření. Je také třeba posílit
    preventivní diplomacii na globální úrovni tváří v tvář rostoucí fragmentaci a potenciálnímu
    vzniku geopolitických bloků s odlišnými pravidly obchodu, dodavatelskými řetězci, měnami a
    internetem.
  2. Vytvoření vize prevence konfliktů, násilí a udržení míru, která se bude vztahovat na
    všechny, ve všech zemích a v každé době.
    Vyžaduje to paradigma prevence všech forem násilí, zaměřené na mediaci, podporující
    sociální soudržnost, prioritizující souvztažnost mezi udržitelným rozvojem, opatřeními
    v oblasti klimatu a mírem a pevně spojené s plným respektováním všech lidských práv –
    občanských, politických, hospodářských, sociálních i kulturních.
  3. Aktualizace přístupu OSN k mírovým operacím, který zohledňuje realitu současných
    konfliktů.
    Mírové mise musí mít odpovídající zdroje a plnou politickou podporu Rady bezpečnosti s
    aktivním a trvalým zapojením všech stran. Nová agenda pro mír vyzývá k seriózní a široké
    reflexi budoucnosti mírových operací OSN s cílem přejít k pružným a přizpůsobivým
    modelům s vhodnými strategiemi pro ústup.
  4. Prevence sekuritizace nových oborů a technologií a podpora odpovědných inovací. Infrastruktura nezbytná pro veřejné služby a fungování společnosti musí být prohlášena za nedotknutelnou ze strany škodlivých kyberaktivit. Můj návrh vyzývá státy, aby přijaly právně závazné nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů, které fungují bez dohledu člověka. Vyzdvihuje také potřebu nových národních strategií na zmírňování dopadů umělé inteligence na mír a bezpečnost a vyzývá k zahájení mnohostranného procesu, jehož cílem bude vypracovat normy, pravidla a zásady týkající se vojenského využívání umělé inteligence.
  5. Aktualizace mechanismů kolektivní bezpečnosti s cílem obnovit jeho legitimitu a účinnost. Svět potřebuje struktury kolektivní bezpečnosti, které budou odrážet současnou geopolitickou realitu a příspěvek různých regionů ke globálnímu míru. Nová agenda pro mír doporučuje bezodkladné reformy Rady bezpečnosti, aby se stala spravedlivější a reprezentativnější, a také demokratizaci jejích postupů. Navrhuje rovněž oživení činnosti Valného shromáždění a reformu odzbrojovacích mechanismů a posílení a rozšíření role Komise OSN pro budování míru.

Mír je hnací silou činnosti Organizace spojených národů. Dnešní nové hrozby pro mír na nás kladou nové požadavky. Čas jednat nenastane až nás pohltí rozpory a roztržky. Čas jednat je teď.

Text zprávy (Policy Brief) generálního tajemníka OSN „A New Agenda for Peace

UNHCR podpoří dotační program ministerstva vnitra na začlenění uprchlíků

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) si vysoce cení okamžité a komplexní reakce Česka na uprchlickou situaci spojenou s válkou na Ukrajině. Solidarita české vlády i široké veřejnosti je enormní a bezprecedentní. A právem je možné ji označit za příkladnou. Česko by však v tomto ohledu nemělo zůstat osamocené a je zapotřebí pokračující podpory ze strany širšího humanitárního společenství.

Agentura OSN pro uprchlíky přispěje na začlenění lidí prchajících před válkou na Ukrajině do společnosti v Česku. V rámci dotačního programu ministerstva vnitra poskytne více než 37 milionů korun na podpůrné aktivity organizované na úrovni obcí a měst.

Grantovou podporu UNHCR získalo celkem 19 projektů malého rozsahu. Patří mezi ně jazykové kurzy češtiny, sociálně právní poradenství nebo volnočasové aktivity, které napomůžou snadnější adaptaci uprchlíků na život v Česku a jejich začlenění do české společnosti. Mezi podpořenými projekty jsou aktivity jak pro dospělé, tak děti, mimo jiné letní tábory, které přispějí k tomu, aby si děti z uprchlických rodin mohly lépe osvojit základy češtiny.

Agentura OSN pro uprchlíky úzce koordinuje své působení s příslušnými resorty a odbory. Podpora UNHCR tak rozšiřuje stávající grantový program ministerstva vnitra.

„Vítáme rozhodnutí UNHCR finančně podpořit dotační titul Ministerstva vnitra ČR na integrační projekty obcí. Tento program, který ministerstvo vnitra realizuje již řadu let, se ukázal jako klíčový nástroj pro integraci cizinců na lokální úrovni a aktuálně sehrává nezastupitelnou úlohu v kontextu migrační vlny z Ukrajiny,“ uvedla Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky resortu vnitra.

Podpory se dostalo projektům s výhledem soběstačnosti a udržitelnosti. Kromě lidí nucených opustit své domovy kvůli válce na Ukrajině cílí některé z podpořených projektů také na širší populaci. „Program ministerstva vnitra, který UNHCR spolufinancuje, se zaměřuje primárně na podporu začlenění držitelů tzv. dočasné ochrany a dalších skupin cizinců na místní úrovni. Vzhledem k podstatě spolupráce ale bude součástí cílové skupiny i hostitelská komunita,“ dodal vedoucí české kanceláře UNHCR Ajmal Khybari.

Mezi projekty, které získaly finanční dotaci, se tak řadí i akce pro širokou veřejnost, usilující o vytvoření sociálních vazeb mezi lidmi prchajícími před válkou a hostitelskou populací. Právě ty představují jeden z předpokladů pro pokojné a prosperující soužití obou skupin.

Podporu v celkové výši více než 37 milionů korun obdržely od UNHCR projekty v obcích, dobrovolných svazcích obcí, městech nebo městských částech, kde je vyšší přítomnost uprchlíků z Ukrajiny, a kde byla zároveň identifikovaná potřeba napomoci jejich začlenění. Jmenovitě se jedná o projekty v těchto obcích a městech: Brno, Buštěhrad, Česká Lípa, Český Krumlov, Děčín, Děčín – Svazek obcí SEVER, Chlumec nad Cidlinou, Jihlava, Kadaň, Kanice, Lišov, Litomyšl, Mladá Boleslav, Ostrava, Přerov, Starý Plzenec, Sušice, Vamberk, Žatec.

Podpora OSN Ukrajině v souvislosti s katastrofou Kachovské přehrady

Rezidentní a humanitární koordinátorka OSN na Ukrajině Denise Brown se dnes setkala s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, kterého ujistila o podpoře OSN v souvislosti s katastrofou Kachovské přehrady a o tom, že týmy OSN jsou na místě od prvního dne.

OSN a humanitární partneři dodávají lidem postiženým povodněmi v Chersonské a Mykolajivské oblasti ve spolupráci s místními úřady od prvního dne katastrofy vodu, potraviny a peněžní hotovost.

Nyní se – rovněž ve spolupráci s oblastními úřady – plánuje co nejrychleji zasáhnout širší oblasti postižené povodněmi, jakmile to vojenské složky uznají za bezpečné vzhledem k riziku, že rychle se pohybující voda přesouvá miny a nevybuchlou munici do oblastí, které byly dříve vyhodnoceny jako v tomto směru bezpečné.

OSN je odhodlána dostat se na obou březích řeky ke všem Ukrajincům, kteří potřebují pomoc. Opakovaně jsme žádali orgány Ruské federace, které mají tyto oblasti pod dočasnou vojenskou kontrolou, o přístup a bezpečnostní záruky, zejména na levém břehu. Přístup ani potřebné bezpečnostní záruky pro humanitární pracovníky a lidi, kterým by tam pomáhali, jsme dosud neobdrželi.

OSN rovněž spolupracuje se všemi příslušnými ukrajinskými vládními ministerstvy na vyhodnocení dlouhodobějších škod způsobených touto katastrofou.

Původní zpráva United Nations Ukraine (anglicky)

Kyjev, 8. června 2023

Prohlášení generálního tajemníka OSN k situaci na Ukrajině

Všichni jsme dnes viděli tragické záběry monumentální humanitární, ekonomické a ekologické katastrofy v Chersonské oblasti na Ukrajině. 

Organizace spojených národů nemá přístup k nezávislým informacím o okolnostech, které vedly ke zkáze přehrady vodní elektrárny Kachovka.  

Jedno je však jasné: jedná se o další ničivý důsledek ruské invaze na Ukrajinu.   

Následky vidíme ve městě Cherson, Nova Kachovka a dalších 80 městech a obcích podél řeky Dněpr. Masivní záplavy.  Rozsáhlé evakuace. Devastace životního prostředí. Ničení nově zasazených plodin.   

A další hrozba pro již vysoce ohroženou Záporožskou jadernou elektrárnu, největší jaderné zařízení v Evropě.   

Nejméně 16 tisíc lidí již přišlo o střechu nad hlavou a zásoby bezpečné a čisté pitné vody jsou ohroženy pro další tisíce lidí.   

Organizace spojených národů a humanitární partneři v koordinaci s ukrajinskou vládou spěchají s pomocí, včetně pitné vody a tablet na čištění vody a dalších kriticky důležitých potřeb.   

Budeme pokračovat v naší humanitární práci a v našich výzvách k naléhavému zajištění bezpečného přístupu humanitární pomoci. 

Dnešní tragédie je dalším příkladem toho, jak strašlivou cenu platí za válku lidi. Zábrany utrpení přetékají již více než rok. To musí přestat.  

Útoky na civilisty a kritickou civilní infrastrukturu musí přestat.   

Musíme jednat, abychom zajistili odpovědnost a dodržování mezinárodního humanitárního práva. Vyzývám nadto ke spravedlivému míru v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění.  

Děkuji.

António Guterres, New York, 6. června 2023

75 let mírových sil OSN

Mírové síly OSN jsou tlukoucím srdcem společného úsilí o mírovější svět. Již 75 let podporují lidi a komunity, které po celém světě sužují konflikty a nepokoje.

Dnes, v Mezinárodní den mírových sil OSN, vzdáváme hold jejich mimořádnému přínosu k mezinárodnímu míru a bezpečnosti.

Od roku 1948 sloužily v celkem 71 misích více než dva miliony mírotvůrců, kteří pomáhají státům zvládat obtížnou cestu od války k míru. Mírové mise OSN mají zásadní význam pro ochranu civilistů, kteří se ocitli v chaosu smrtících konfliktů, a poskytují naději a pomoc v těch nejnebezpečnějších situacích.

Při výkonu služby zaplatilo mnoho příslušníků mírových sil cenu nejvyšší. Více než 4 200 z nich přišlo o život. Soucítíme s jejich rodinami, přáteli a kolegy. Jejich obětavost a oddanost míru nebude nikdy zapomenuta.

V současné době slouží ve 12 operacích OSN více než 87 tisíc žen a mužů ze 125 zemí v podmínkách rostoucího globálního napětí, stagnujících mírových procesů a komplexnějších konfliktů. Navzdory překážkám vytrvávají. Pro lidi v oblastech konfliktů představují modré přilby naději.

generální tajemník OSN António Guterres, 29. května 2023


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1