Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni míru
Náš válkami zmítaný svět volá po míru. Letošní Mezinárodní den míru vybízí každého z nás připojit se k tomuto volání.
Po celém světě jsou drceny lidské životy, zhasínají dětství a základní lidská důstojnost je pošlapávána v podmínkách krutosti a úpadku, které přináší válka.
Vidíme kolem sebe explozi konfliktů. Ignorování mezinárodního práva. Rekordní počty lidí na útěku z domova. Všichni chtějí jediné – mír.
Mír je věcí nás všech. Dopady války se šíří napříč celým světem. Musíme umlčet zbraně. Ukončit utrpení. Stavět mosty. A vytvářet stabilitu a prosperitu.
Udržitelný rozvoj podporuje mír: devět z deseti zemí, které se nejvíce potýkají s rozvojovými problémy, je zároveň postiženo konfliktem.
A musíme potlačit rasismus, odlidšťování a dezinformace, které přilévají olej do ohně konfliktů.
Místo toho musíme mluvit jazykem respektu, otevřít svá srdce druhým. A využít svůj vliv k prosazování míru.
Kde je mír, tam je naděje. Rodiny se znovu spojují, komunity se obnovují, děti mají prostor učit se hrát si. Mír nemůže čekat – naše práce začíná teď.
Demokracie stojí na vůli lidu – na jejich hlasech, volbě a aktivní účasti. Daří se jí tehdy, když jsou plně respektována lidská práva a základní svobody všech – především těch nejzranitelnějších.
Demokracie, která kohokoli vylučuje, není skutečnou demokracií.
Těm, kdo se ji snaží znevážit nebo podkopat, vzkazuji: Sám jsem žil v diktatuře a spolu s mnoha dalšími jsem se podílel na její obnově v Portugalsku. Vím, o čem mluvím.
Dnes si připomínáme osmnáct let Mezinárodního dne demokracie a dvacet let od založení Fondu OSN pro demokracii. Vzdáváme hold odvaze lidí na celém světě, kteří prostřednictvím dialogu, účasti a důvěry utvářejí své společnosti. V době, kdy jsou demokracie a vláda práva ohrožovány dezinformacemi, rozdělováním společnosti a zužujícím se prostorem pro občanskou společnost, jsou jejich snahy důležitější než kdy dříve.
Organizace spojených národů je koncipována jako fórum pro dialog zakořeněný v úvodních slovech naší Charty: „My, lid.“ To je mocná připomínka toho, že naše legitimita a smysl vycházejí od těch, jimž sloužíme. Obnovme proto naše společné odhodlání vnímat demokracii jako sílu lidské důstojnosti, inkluze a míru a spojme své úsilí, aby skutečně přinášela výsledky všem lidem.
Text je oficiálním prohlášením generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni demokracie 2025
„Humanitární pracovníci jsou poslední nadějí na záchranu pro více než 300 milionů lidí postižených současnými konflikty a katastrofami. Financování této záchranné sítě vysychá. A ti, kteří poskytují humanitární pomoc, jsou stále častěji vystavováni útokům. Jen v loňském roce bylo po celém světě zabito rekordních nejméně 390 humanitárních pracovníků. V Gaze, Súdánu, Myanmaru a v dalších místech.
Mezinárodní právo mluví jasně: humanitární pracovníci musí být respektováni a chráněni. Nikdy nesmějí být cílem útoku. O tomto pravidle nelze vyjednávat, je závazné pro všechny strany konfliktu, vždy a všude. Přesto je často a beztrestně porušováno.
Vlády se v tomto ohledu zavázaly jednat – a Rada bezpečnosti OSN vytyčila cestu, jak chránit humanitární pracovníky a jejich životně důležitou práci. Pravidla a nástroje existují. Chybí ale politická vůle a morální odvaha.
U příležitosti Světového humanitárního den uctěme památku padlých činy:
Chraňme všechny humanitární pracovníky a investujme do jejich bezpečí. Zastavme lži, které stojí životy. Posilujme mechanismy pro odpovědnost a požeňme pachatele před spravedlnost. Ukončeme dodávky zbraní stranám v konfliktech, které porušují mezinárodní právo.
Společně řekněme jedním hlasem: Útok na humanitární pracovníky je útokem na humanitu.“
Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému humanitárnímu dni 2025
O Světovém humanitárním dni Světový humanitární den (19. srpna) je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce. Zároveň je příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi.
Světový humanitární den připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello.
Fakta
V roce 2024 bylo zabito rekordních 383 humanitárních pracovníků, o31 % více než v roce 2023. (383 jich bylo zabito, 308 zraněno, 125 uneseno, 45 zadrženo nebo zatčeno)
Za letošní rok (k polovině srpna 2025) už bylo zabito 265 humanitárních pracovníků. (265 jich bylo zabito, 115 zraněno, 56 uneseno a 31 zadrženo nebo zatčeno)
Pachatelé útoků proti nim zůstávají beztrestní, přestože se jedná o porušení mezinárodního práva.
Nejvíce obětí v roce 2024 bylo zaznamenáno vGaze (181)a Súdánu (60).
V posledních letech se nejčastějšími pachateli násilí vůči humanitárním pracovníkům stali státní aktéři. V roce 2024 státní násilí zabilo182 pracovníků humanitární pomocia zranilo119.
Humanitární pracovníci riskují životy, aby zachraňovali miliony lidí. Útoky na ně musí přestat. Beztrestnost musí skončit.
Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese
Dnes si připomínáme 30. výročí genocidy ve Srebrenici, nejhoršího zvěrstva na evropském kontinentu od konce druhé světové války.
V červenci 1995 bylo systematicky zavražděno více než osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Tisíce žen, dětí a starších osob byly násilně vysídleny a jejich životy navždy zničeny. Záměrem byla likvidace bosenských Muslimů ve Srebrenici.
Vzpomínáme na oběti a vzdáváme hold odvaze přeživších, včetně iniciativy Matky ze Srebrenice, které se neúnavně zasazovaly o to, aby byla genocida uznána z pohledu práva i historie.
Dnešek není jen příležitostí k zamyšlení. Je to výzva k bdělosti a akci. V době, kdy se stále více prosazují nenávistné projevy, popírání a rozdělování, se musíme pevně postavit na stranu pravdy a spravedlnosti. Musíme včas rozpoznat varovné signály a reagovat dříve, než se nás zmocní násilí. Musíme respektovat mezinárodní právo, hájit lidská práva, podporovat důstojnost každého jednotlivce a investovat do usmíření a míru.
Vzpomínka na Srebrenici musí posílit naše odhodlání, že „nikdy více“ bude skutečně znamenat nikdy více.
Rada bezpečnosti OSN jednala v den 10. výročí rezoluce 2202 o Minských dohodách o situaci na Ukrajině. Zástupce generálního tajemníka pro Evropu Miroslav Jenča ve svém vystoupení před členy rady zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny. Upozornil také na potřebu plné účasti Ukrajiny i Ruska v jednáních. Podle něj by dosažení spravedlivého a trvalého míru mělo umožnit právě diplomatické úsilí.
Na zasedání zazněly různé pohledy na řešení konfliktu. Velvyslanec Ruské federace prohlásil, že Ukrajina by měla být demilitarizovaný a neutrální stát. Představitel americké mise při OSN uvedl, že návrat k hranicím Ukrajiny před rokem 2014 je nereálný cíl. Velvyslankyně Spojeného království označila Rusko za hlavního viníka války a vyzvala k jednotě v podpoře Ukrajiny. Zástupkyně stálého představitele Ukrajiny při OSN varovala, že jakékoli dohody s Ruskem musí zahrnovat mechanismy prosazování a preventivní opatření. Zdůraznila, že mír nelze koupit za cenu územní celistvosti a rovnosti v suverenitě.
Generální tajemník OSN António Guterres opakovaně zdůrazňuje, že jakékoli mírové řešení musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění.
V tento den každoročně vyjadřuje mezinárodní společenství solidaritu s palestinským lidem za jejich důstojnost, práva, spravedlnost a sebeurčení. Letošní připomínka je obzvláště bolestná, protože tyto základní cíle jsou vzdálené jako nikdy předtím.
Nic neospravedlňuje teroristické útoky Hamásu ze 7. října a následné unesení rukojmích. A nic neospravedlňuje kolektivní trest pro palestinský lid.
Přesto je po více než roce Gaza v troskách. Více než 43 tisíc Palestinců – většinou žen a dětí – bylo podle dostupných informací zabito a humanitární krize se den ode dne zhoršuje. To je otřesné a neomluvitelné.
Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, způsobují izraelské vojenské operace, rozšiřování osad, vystěhovávání, demolice, násilí ze strany osadníků a hrozby anexe další bolest a nespravedlnost.
Nastal čas pro okamžité příměří a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích, ukončení nezákonné okupace palestinského území, jak potvrdil Mezinárodní soudní dvůr a Valné shromáždění, a nezvratný pokrok směrem k řešení v podobě dvou států v souladu s mezinárodním právem a příslušnými rezolucemi OSN. S Izraelem a Palestinou žijícími vedle sebe v míru a bezpečí a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států.
Naléhavě žádám o plnou podporu životně důležité humanitární pomoci pro palestinský lid, zejména prostřednictvím agentury UNRWA, která je nenahraditelným záchranným lanem pro miliony Palestinců.
Organizace spojených národů bude i nadále solidární s palestinským lidem a jeho nezadatelným právem na život v míru, bezpečí a důstojnosti.
Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století
Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.
Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.
KONTEXT
U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.
Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:
udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
mezinárodní mír a bezpečnost,
vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
mládež a budoucí generace,
transformaci globálního vládnutí.
Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).
Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).
Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.
AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs
Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.
(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST
Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.
Udržitelný rozvoj a financování rozvoje
Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.
Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.
Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.
Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.
Mezinárodní mír a bezpečnost
Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.
Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.
Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.
Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických
a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.
Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.
Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.
Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.
Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:
smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI);
úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.
Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce
Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.
Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.
Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.
Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na: 1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs; 2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní; 3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru; 4) zlepšení v oblasti správy dat; 5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.
Mládež a budoucí generace
Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.
Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.
Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).
Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.
Transformace globální správy
Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.
Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.
Aspirace na jmenováníženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.
Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která
efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).
Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).
Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:
silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání;
přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.
Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.
Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,
koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a
svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.
Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.
Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.
Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn
Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
Prohlášení generálního tajemníka OSN v Světovému humanitárnímu dni
Všude na světě, kde trpí lidé, se humanitární pracovníci snaží zmírnit jejich strádání a bolest. Humanitární operace koordinované OSN poskytly v loňském roce život zachraňující pomoc více než 140 milionům lidí.
Pracovníci humanitárních organizací – většinou se jedná o zaměstnance a dobrovolníky organizací působících na národní a komunitní úrovni – vytrvali navzdory brutálnímu násilí. Pokračovali v úsilí překonat všechny překážky na cestě k podpoře lidí v nouzi a tváří v tvář vážnému nedostatku financí.
Světový humanitární den je letos znovu příležitostí vzdát hold jejich odvaze, odhodlání a službě pro lidi. Uctít památku humanitárních pracovníků ale nestačí. Rok 2023 byl pro ně nejsmrtelnějším rokem v historii. V Gaze, v Súdánu a na mnoha dalších místech světa jsou humanitární pracovníci napadáni, zabíjeni, zraňováni a unášeni spolu s civilisty, kterým poskytují podporu.
Dezinformační kampaně šíří lži, které stojí životy. Mezinárodní humanitární právo na ochranu civilistů ve válečných konfliktech je ignorováno a pošlapáváno. Realita beztrestnosti ale znamená, že pachatelé se neobávají spravedlnosti. Jedná se o selhání humanity, odpovědnosti a lídršipu.
Na Světový humanitární den požadujeme ukončení útoků na humanitární pracovníky a všechny civilisty. Požadujeme, aby vlády vyvíjely tlak na všechny strany konfliktu, aby chránily civilisty. Požadujeme ukončení dodávek zbraní armádám a skupinám, které porušují mezinárodní právo. Požadujeme ukončení beztrestnosti, aby pachatelé museli čelit spravedlnosti.
Oslava humanitárních pracovníků nestačí. Musíme na ochranu společné lidskosti udělat mnohem více.
Projekcí dosud neuvedeného filmu Another Summera následnou diskusí s tvůrci a experty zahájilo Informační centrum OSN (UNIC) v Česku letošní kampaň k Světovému humanitárnímu dni.
Světový humanitární den je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce a zároveň příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi. Je každoročně připomínán 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo OSN v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello.
Návštěvníky v Kině Světozor přivítal vedoucí UNIC Michal Broža. Připomněl, že v uplynulém roce bylo zabito a zraněno historicky nejvíce humanitárních pracovníků. „V Gaze, na Ukrajině, v Súdánu a na mnoha dalších místech jsou humanitární pracovníci stále napadáni, zraňováni a zabíjeni spolu s těmi, které podporují,“ řekl a vyzval přítomné k uctění jejich památky minutou ticha.
Úvodní slovo na akci přednesli představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR, velvyslanec Petr Gandalovič, a šéf kanceláře UNHCR v Česku Ajmal Khybari. Diskuse po filmu se zúčastnili oba režiséři, Alžběta Kovandová-Bartoníčková (Česko) a David Edwards (USA), ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a ředitel Mezinárodní organizace pro migraci v Česku Petr Čáp.
Dokumentární film Another Summer vypráví příběhy afghánských a ukrajinských uprchlíků v Evropě. Je to film uprchlíků o uprchlících. Tvůrci filmu poskytli školení a vybavení skupině afghánských a ukrajinských studentů, kteří materiál do filmu natočili v létě 2022. Studenti byli rozděleni do týmů a vysláni do sedmi měst v Evropě a Turecku. Jejich úkolem bylo zaznamenat příběhy lidí, kteří stejně jako oni utekli před násilím a represemi. Zachytit, co v dnešní době znamená být uprchlíkem, a shromáždit dosud neuvedené záběry z jejich minulých životů a hrůz, které prožili. Režiséři je pak sestříhali do působivého a poučného celovečerního dokumentu.
Přetrvávající nedostatek paliv v Gaze a nevhodné podmínky pro jeho bezpečné skladování ohrožují životně důležité funkce v Gaze. V říjnu 2023 přerušily izraelské úřady 120 MW vedení elektřiny do Gazy a vynutily odstavení místní elektrárny, která generovala dalších 70 MW. Pohonné hmoty jsou tedy kriticky nutné pro provoz záložních generátorů, které napájejí životně důležitou zdravotnickou infrastrukturu nebo zařízení na výrobu vody. Je také nutné, aby mohly jezdit sanitky, nákladní automobily a další vozidla.
V červenci se zatím OSN a partnerům do Gazy podařilo dopravit přibližně 2,5 milionu litrů paliv. To je přibližně 100 tisíc litrů denně a asi 1/4 ze 400 tisíc litrů, které jsou každý den potřeba pro nejzákladnější humanitární operace.
Izraelské úřady nadále přísně kontrolují příděly dovážených pohonných hmot, čímž omezují humanitární operace, zejména místních organizací. OSN a humanitární partneři se zasazují, aby Izrael povolil přidělování pohonných hmot všem klíčovým humanitárním organizacím, schválil další skladovací prostory v Gaze a umožnil dovoz pohonných hmot přes více přechodů.
