Skip to main content

Štítek: Udržitelný rozvoj

Učiňme migraci bezpečnou a důstojnou

Autorem článku je António Guterres, generální tajemník OSN

U příležitosti Mezinárodního dne migrantů oceňujeme přínos migrantů po celém světě tváří v tvář krizím, včetně pandemie COVID-19.

Migranti se stále potýkají se stigmatizací, nerovnostmi, xenofobií a rasismem. Ženy a dívky – migrantky navíc čelí zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí. Přitom mají méně možností, kam se obrátit pro pomoc. Zavřené hranice znemožňují mnohým migrantům zajistit si jakýkoliv příjem nebo přístřeší, zbavují je možnosti vrátit se domů, zůstávají daleko od rodiny a s nejistou budoucností.

Přesto v průběhu pandemie migranti obohatili společnosti po celém světě a často stojí v předních liniích boje proti pandemii jako vědci nebo zdravotníci.

Na Mezinárodním fóru o migraci v příštím roce budeme hodnotit vývoj implementace Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci. Je to příležitost zvýšit snahu o plnou inkluzi migrantů při budování odolnější, spravedlivější a udržitelnější společnosti. Vítám kampaň na posílení Kompaktu a chci povzbudit členské státy, aby se do ní zapojili. Solidarita s migranty nebyla nikdy naléhavější.

Potřebujeme efektivnější mezinárodní spolupráci a soucitnější přístup k migraci. To zahrnuje lidský přístup při hraničních kontrolách, plný respekt k lidským právům a humanitárním potřebám každého člověka i to, že očkovací strategie států proti COVID-19 budou počítat také s migranty. Znamená to uznání významu cest pro legální migraci pro migranty samotné i přijímající státy. A také řešení příčin migrace, včetně hlubokých nerovností, a boj proti obchodování s lidmi.   

Obnovme na Mezinárodní den migrantů svůj závazek učinit migraci bezpečnou a důstojnou.

Jedinou cestou vpřed je solidarita

Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni Spojených národů 2021 toto prohlášení:

„Před sedmdesáti šesti lety vznikla Organizace spojených národů jako naděje pro svět, který se zotavoval po strašlivém konfliktu. Tuto naději dnes po celém světě udržují naši pracovníci.

COVID-19, konflikty, hlad, chudoba či klimatická krize nám připomínají, že svět má k dokonalosti daleko. Zároveň nám ukazují, že je jedinou cestou vpřed je solidarita. 

Chceme-li se vypořádat s globálními výzvami a pokročit v plnění Cílů udržitelného rozvoje, musíme se spojit. Tím, že zajistíme, že každý člověk bude mít možnost nechat se očkovat proti COVID-19. Tím, že zajistíme a budeme respektovat práva a důstojnost všech lidí, obzvláště těch nejchudších a nejvíce znevýhodněných, dívek, žen, dětí a mladých lidí. Tím, že ukončíme ničivé konflikty. Tím, že přijmeme ambiciózní klimatické závazky pro záchranu naší planety. A budeme je dodržovat. A tím, že vybudujeme inkluzivnější, propojenější a efektivnější systém globálního vládnutí, jak jsem podrobně rozpracoval ve své nedávné zprávě Naše společná agenda

Hodnoty, na nich již 76 stojí Charta OSN – mír, rozvoj, lidská práva a rovné příležitosti – mají neomezenou platnost.

Vyzývám všechny lidi na světě, abychom se u příležitosti Dne OSN dokázali sjednotit za těmito ideály a naplnili potenciál a naději, jež představují Spojené národy.“

V sídle OSN v New Yorku začíná týden světové diplomacie s účastí nejvyšších představitelů států

„Budování odolnosti prostřednictvím naděje“ je ústředním heslem 76. Valného shromáždění OSN, jemuž předsedá Abdulla Shahid, ministr zahraničí Malediv. Hlavními tématy budou společné snahy o ukončení pandemie a zelená obnova a naplňování agendy Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Inkluzivní, udržitelná a odolná obnova po COVID-19 má kritický význam pro nasměrování světa ke spravedlivé transformaci s cílem udržet globální oteplení do 1,5 °C, vznik nových zelených pracovních míst, snížení nerovností, zlepšení zdraví či zajištění potravinové bezpečnost ve prospěch lidí, planety i ekonomiky.

Přehled akcí týdne od 20. do 27. září:

  • 20. září: SDG Moment
  • 21. – 25. a 27. září: Všeobecná rozprava
  • 22. září: Zasedání VS na vysoké úrovni k 20. výročí Durbanské deklarace a akčního plánu
  • 23. září: Summit o potravinových systémech (pořádá generální tajemník OSN)
  • 23. září: Jednání Rady bezpečnosti k tématu „klima & bezpečnost“
  • 24. září: Ministerská rozprava o energetice

SDG MOMENT
20. září 2021, přenos na webtv.un.org

„SDG Moment“ je akce zaměřená na naplňování Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs). Proběhne hybridní formou. Generální tajemník OSN na akci pozval lídry států i významné zástupce občanské společnosti. 

Procházíme obdobím změn ve prospěch systémové transformace k udržitelné ekonomice. SDGs jsou mapou, která nám pomáhá toho dosáhnout. Dvacátá léta se mohou stát nejen akční dekádou pro SDGs, ale i obdobím skutečné transformace ve prospěch lidí i planety Země.

Další informace
Zapojení veřejnosti
#GlobalGoals 

20. VÝROČÍ DURBANSKÉ DEKLARACE A AKČNÍHO PLÁNU
22. září, přenos na webtv.un.org

Durbanská deklarace a akční plán jsou hlavním nástrojem OSN na potírání rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a intolerance. Zasedání Valného shromáždění k připomenutí 20. výročí přijetí tohoto klíčového dokumentu proběhne za účasti nejvyšších představitelů států a vlád. 

Další informace
Kampaň OSN „Bojuj proti rasismu“ (Fight Racism)
#FightRacism 

SUMMIT OSN O POTRAVINOVÝCH SYSTÉMECH
23. září, přenos na webtv.un.org

Summit se bude zabývat propojenými systémy produkce, zpracování, distribuce a spotřeby potravin v době, kdy víc než 800 milionů obyvatel světa nemá dostatek jídla a existující potravinové systémy nestačí na svůj nejzákladnější cíl: zabránit hladovění. 

Cíle summitu: zvýšit povědomí o souvisejících problémech a zajistit národní, regionální a celosvětové závazky a akce na transformaci potravinových systémů na řešení nejen hladu, ale i zdravotních problémů způsobených nedostatečnou nebo nezdravou výživou a na ohleduplnost zemědělské produkce k životnímu prostředí.

Summit proběhne virtuální formou. Na jeho konci budou oznámeny národní a regionální iniciativy a spojenectví pro změny v systému a výzvy k zapojení všech aktérů – vlád, firem i občanů.

Další informace
#UNFSS2021 #FoodSystems 

ZASEDÁNÍ RADY BEZPEČNOSTI O KLIMATU A BEZPEČNOSTI
23. září, přenos na webtv.un.org 

Je víc než zřejmé, že klimatická změna a s klimatem související přírodní pohromy zvyšují rizika konfliktu. Jen za loňský rok muselo víc než 30 milionů lidí opustit domov kvůli pohromám spojených s klimatem. 90 procent uprchlíků pochází ze zemí, které jsou nejzranitelnější a nejméně připravené čelit dopadům změny klimatu. Lidstvo zná řešení, jak udržet nárůst globální teploty do 1,5 stupně Celsia.

Další informace
#ClimateAction

MINISTERSKÁ ROZPRAVA O ENERGETICE
24. září, přenos na webtv.un.org 
Cílem ministerského zasedání je hledání odpovědí na řešení klimatické krize a energetické chudoby a posílení akce pro dostupnost čistých energií pro všechny. 759 milionů lidí v současnosti nemá přístup k elektřině, 2,6 miliardy lidí vaří na otevřeném ohni.

Další informace
#HLDE2021 #SustainableEnergy 

Svět čeká 18 klíčových měsíců pro zvládnutí následků pandemie a transformaci k udržitelnosti

New York – Praha, 6. července 20201 – Ve světle dopadů ničivé pandemie čím dál víc států uznává, že je nutné posílit snahy o dosažení vytýčených Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Konstatuje to nová Zpráva o Cílech udržitelného rozvoje (SDGs Report 2021), která byla zveřejněna v sídle OSN v New Yorku.

Rozhodnutí přijatá v příštích 18 měsících ukáží, jestli plány obnovy po pandemii posunou svět k naplnění globálních cílů přijatých v roce 2015. Ty jsou konstruovány tak, aby podněcovaly ekonomický růst a zlepšení sociálních podmínek a zároveň zajistily ochranu životního prostředí.

Podle zprávy zasáhla pandemie výrazně životy a živobytí lidí na celém světě. Už před pandemií nepostupovalo plnění cílů podle plánů. V roce 2020 pak bylo do extrémní chudoby zatlačeno 119 až 124 milionů lidí. Zaniklo 255 milionů pracovních míst (ekvivalent míst na plný úvazek). Zvýšil se i počet lidí, kteří nemají dostatek jídla, pravděpodobně o 83 až 132 milionů. 

Pandemie odhalila a také prohloubila některé nerovnosti, a to uvnitř jednotlivých států i mezi státy. K polovině června 2021 bylo na každých 100 lidí v Evropě a Severní Americe aplikováno 68 dávek vakcíny proti COVID-19, v subsaharské Africe to byly méně než dvě dávky. Kvůli pandemii bude v příštích deseti letech až 10 milionů dívek vystaveno riziku sňatku před dosažením plnoletosti. 

Ekonomické zpomalení nemělo téměř žádný vliv na vývoj klimatické krize. Koncentrace hlavních skleníkových plynů pokračovaly v růstu. Zvýšení globální teploty se vyšplhalo k 1,2 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a začíná se nebezpečně přibližovat hranici 1,5 °C, kterou Pařížská dohoda považuje za hranici bezpečného oteplení.

Globální toky přímých investic se loni snížily o 40 % oproti roku 2019. Pandemie způsobila obrovské finanční problémy zejména v rozvojových státech, kde došlo k výraznému zvýšení dluhové zátěže. Malé ostrovní rozvojové státy byly výrazně silněji zasaženy kolapsem mezinárodního cestovního ruchu.

17 SDGs je ambiciózní plán na zlepšení zdravotní péče, vzdělání, snižování nerovností i posílení ekonomického růstu. Podle zprávy SDGs Report je ke splnění cílů nutné, aby vlády, města, soukromé firmy a průmyslová odvětví využily obnovu po pandemii k přijetí nízkouhlíkových, odolných a inkluzivních politik, které povedou ke snížení emisí, ochrání přírodní zdroje, vytvoří nová pracovní místa, zlepší rovnost mezi muži a ženami a povedou ke snížení nerovností uvnitř států i mezi nimi.

Klíčová fakta ze zprávy SDGs Report 2021:

  • Poprvé od roku 1998 vzrostla ve světě extrémní chudoba, a to z 8,4 % v roce 2019 na 9,5 % v roce 2020.
  • V reakci na pandemii COVID-19 přijaly v období od 1. února do 31. prosince 2020 vlády na celém světě víc než 1 600 opatření sociální ochrany, většinou ale krátkodobých.
  • Otřesy způsobené pandemií pravděpodobně povedou v nárůstu opožděnosti dětí. Už nyní se problém týká jednoho z pěti dětí.
  • Dopad COVID-19 na oblast vzdělávání má charakter generační pohromy. Přibude nejméně 101 milionů dětí a mladých, kteří nemají ani minimální čtenářské dovednosti. Smazává se tak pokrok, kterého bylo za poslední dvě desetiletí v oblasti vzdělávání dosaženo.
  • Pandemie zbrzdila nebo zvrátila pokrok v oblasti zdraví. Asi 90 % států se stále potýká s narušením svých zdravotních systémů.
  • Pandemie také hatí zlepšení, kterého bylo dosaženo v oblasti rovnosti žen a mužů. Výrazně vzrostlo násilí na ženách a dívkách; očekává se nárůst dětských sňatků; ženy utrpěly podstatně větší újmy než muži v oblasti nezaměstnanosti a výrazně vzrostly nároky na jejich péči v domácnosti.
  • 759 milionů lidí nemá přístup k elektřině a třetina světové populace vaří pomocí paliv, která jsou zdraví škodlivá.
  • Světová ekonomika se zotavuje, zejména díky Číně a USA, ale v mnoha státech světa se ekonomický růst nevrátí na úroveň před pandemií dříve než příští nebo přespříští rok.
  • Svět nedostál cílům na zastavení ztráty biodiverzity vytýčených do roku 2020. V období 2015-2020 ubylo na světě každý rok 10 milionů hektarů lesa.
  • Oficiální rozvojová pomoci se v roce 2020 zvýšila na celkových 161 miliard USD, to ale nestačí na pokrytí potřeb obnovy po pandemii a zdaleka se neblíží stanovené úrovni 0,7 % hrubého národního produktu.
  • 132 států v roce 2020 hlásí implementaci národního statistického plánu. Plně financovaný národní statistický plán ale realizují pouhé čtyři z celkových 46 nejméně rozvinutých států.

SDGs Report 2021 ke stažení

Kontakty pro média:

UN Department of Global Communications / UNIC Prague
Michal Broža | +420 724 020 611 | [email protected]      

Hlavní úkol pro svět: uhlíková neutralita do roku 2050

António Guterres

V době, kdy si svět připomíná 5. výročí Pařížské dohody, se formuje nadějný trend podpory uhlíkové neutrality. Na začátku nového roku budou na stole závazky na dosažení čistých nulových emisí států, které jsou zodpovědné za víc než 65 procent skleníkových plynů a tvoří víc než 70 procent světové ekonomiky.

Hlavní klimatické indikátory se ale zhoršují. COVID-19 sice krátkodobě snížil emise, ale koncentrace CO2 jsou stále rekordní – a dál rostou. Poslední desetiletí bylo nejteplejší v historii měření. Zalednění Arktické oblasti bylo v říjnu zatím vůbec nejnižší. Apokalyptické požáry, záplavy, sucha a bouře se stávají novou všední realitou. Biodiverzita se vytrácí, rozšiřují se pouště, oceány se oteplují a dusí je nánosy plastů. Věda mluví jasně: pokud nebudeme až do roku 2030 každoročně snižovat o šest procent produkci fosilních paliv, bude se to jen zhoršovat. Namísto toho dochází k meziročnímu nárůstu o dvě procenta. 

Obnova po pandemii nám nabízí sice nečekanou, ale o to důležitější příležitost porvat se s klimatickou změnou, zastavit ničení životního prostředí, přeformulovat ekonomiku i naši budoucnost. Co pro to musíme udělat?

Vznik globální aliance

Zaprvé, musíme vytvořit skutečně globální alianci pro uhlíkovou neutralitu do roku 2050.

EU se zavázala, že to udělá. Stejný závazek mají Spojené království, Japonsko, Korejská republika a víc než 110 dalších států. Hlásí se k němu i vznikající nová americká administrativa. Čína se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.

Každý stát, město, každá finanční instituce a firma musí vypracovat vlastní plán uhlíkové neutrality a začít jednat hned. Vlády jsou zavázány Pařížskou dohodou, že každých pět let zpřísní vlastní národní závazky na snižování emisí. Ty musí být kompatibilní s cílem uhlíkové neutrality.

Na naší straně stojí technologie. Pouhé udržování chodu většiny současných uhelných elektráren je dnes už dražší než vybudovat od základu nové elektrárny poháněné obnovitelnými zdroji. Podle Mezinárodní organizace práce vytvoří nový sektor čistých energií 18 milionů pracovních míst do roku 2030. Nesmíme ovšem zapomenout na sociální náklady dekarbonizace. Pracovníci fosilního sektoru potřebují jistotu sociálního zabezpečení, možnost přeškolování a zvyšování kvalifikace, aby transformace k čisté ekonomice byla spravedlivá.

Zadruhé, je nutné sladit globální finanční toky s Pařížskou dohodou a Cíli udržitelného rozvoje, které určují směr k lepšímu světu.

Je čas stanovit cenu za uhlík; ukončit dotace fosilních paliv; zastavit výstavbu nových uhelných elektráren; přesunout daňové zatížení z daňových poplatníků na znečišťovatele; a integrovat cíl uhlíkové neutrality do veškerého ekonomického a fiskálního rozhodování. 

Zatřetí, musíme výrazně posílit adaptace a budování odolnosti a pomoci tak těm, kteří se již s dopady změny klimatu potýkají.

To se zatím neděje. Na adaptace míří jen 20 procent klimatických financí. Oslabuje to naše snahy o snížení rizik katastrof. A ani to není ekonomické. Každý investovaný dolar na adaptace se může vrátit až čtyřikrát. Adaptace a odolnost systémů jsou zvláště důležité pro malé ostrovní státy, pro které je klima existenciální hrozbou.

Politická i morální zkouška

Příští rok bude řada příležitostí věnovat se horkým tématům planetárního významu: konference OSN k tématům biodiverzity, oceánů, dopravy, energetiky, měst a potravních systémů. Jedním z našich největších spojenců je samotná příroda. Přírodě blízká řešení mohou zajistit až třetinu úspor emisí potřebných k naplnění cílů Pařížské dohody.

COVID a klima nás přivedly na okraj srázu. Nemůžeme se už vrátit ke staré realitě nerovnosti a nespravedlnosti. Musíme se naopak dostat na bezpečnější a udržitelnější cestu. Stojí před námi komplexní politická i morální zkouška. Rozhodnutí přijatá dnes, nastaví směr pro příští desetiletí. Musíme proto udělat z pandemie a klimatické akce dvě strany téže mince.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích. V České republice ho 15. prosince publikovaly Lidové noviny.

Foto: OSN/Eskinder Debebe

Šéf OSN: Je zásadní, aby se Evropská unie zavázala ke snížení emisí o nejméně 55 procent do roku 2030

Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Evropské radě pro zahraniční vztahy vyzdvihl vůdčí roli Evropy v řešení klimatické krize. „Evropská unie je lídrem klimatické akce. Je průkopníkem klimatické legislativy a politik a ukazuje ostatním, že je možné snižovat emise a zároveň zachovat ekonomický růst,“ řekl mimo jiné šéf OSN. Přinášíme vám celé znění projevu v překladu do češtiny:

„Excelence, dámy a pánové, děkuji za pozvání a příležitost k vám dnes promluvit. Své vystoupení zaměřím na problém klimatické krize a nutnost posílit klimatickou akci.

V poslední době jsme svědky nadějného vývoje. Evropská unie, Japonsko a Korejská republika se společně s dalšími 110 státy zavázaly k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Čína oznámila, že tak učiní před rokem 2060.

Do začátku roku 2021 můžeme očekávat, že budou na stole nové ambiciózní závazky států, které jsou odpovědné za 65 procent globálních emisí CO2 a představují 70 procent světové ekonomiky. 

Stále to ale s ohledem na čas, který máme, není dost.

Plán přechodu na nulové emise do roku 2050 musí přijmout každý stát, každé město, finanční instituce i firma. Tyto plány musí být známy s dostatečným předstihem před konferencí COP26. Jde především o národní příspěvky (NDC) podle Pařížské dohody a dlouhodobé strategie potřebné k dosažení uhlíkové neutrality.

Státy G20 jsou odpovědné za víc než 80 procent emisí skleníkových plynů a tudíž musí ukázat cestu vpřed. Evropská unie se ve skupině G20 stala lídrem za nulové emise. A já na vás naléhám, pokračujte v této roli s pomocí konkrétních, včasných a ambiciózních závazků.

Je zásadní, aby se Evropská unie zavázala ke snížení emisí o nejméně 55 procent do roku 2030 v rámci nového příspěvku NDC podle Pařížské dohody.

Summit klimatických ambicí, který uspořádám společně se Spojeným královstvím a Francií u příležitosti pátého výročí Pařížské dohody, je jasnou příležitostí pro EU, aby předložila ambicióznější klimatický plán.

Vyšší ambice v rámci G20 vyžaduje i lepší sladění ekonomických plánů a opatření na obnovu po pandemii COVID-19 s Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Plnou realizací “Zeleného údělu” a balíčku “Next Generation EU” a zahrnutím klimatické změny do dlouhodobého finančního plánu může EU ukázat světu, jak se posunout ke klimatické neutralitě a odolnosti a současně zajistit prosperitu a spravedlivou transformaci.

Navrhovaný investiční balíček ve výši 1,85 biliónu Eur je příležitostí namířit investice do opatření a technologií, jichž je potřeba k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Současná rozhodnutí o tom, jak budou fondy alokovány, budou určovat naše směřování v příštích letech.

Je velmi důležité, aby Evropská unie urychlila transformaci k čisté energetice. Návrhy EU na zrychlení tohoto procesu tak, že se zaměří na nerovnosti a poskytne ochranu těm, kterých se transformace dotkne, mohou být obrovským příkladem pro zbytek světa.

Uhelný průmysl se vytrácí, protože ztrácí u investorů i voličů. Teď už žádné nové uhlí. A všechno existující uhlí v EU musí být ve státech, které jsou zároveň členy OECD, odstaveno do roku 2030, v ostatních do roku 2040.

Žádám Evropskou unii, aby ukončila i financování fosilních zdrojů mimo své území a podpořila změnu zdanění od příjmů k emisím. EU hraje zcela zásadní roli v zajišťování nezbytné podpory pro mitigaci, adaptace a budování odolnosti některým rozvojovým státům, aby jejich obnova po pandemii COVID-19 byla udržitelná a byly schopné posílit vlastní klimatické závazky.

Musíme zajistit, aby nikdo při vytváření koalice pro bezemisní budoucnost nezůstal opomenutý. Počítám s Evropskou unií a dalšími donorskými státy, že už od letošního roku vyčlení rok co rok na klimatické financování v rozvojových státech z veřejných i soukromých zdrojů 100 miliard USD na mitigaci a adaptace.

Spoléhám také na to, že státy EU uplatní svůj vliv v multilaterálních finančních institucích a umožní ambiciózní adaptační strategie. Musíme se ve zvýšené míře zabývat dluhovou krizí, jíž čelí nejzranitelnější státy.

S tím, jak se státy z celého světa postupně zavazují k dosažení nulových emisí, má EU velkou příležitost nastavit věci tak, aby došlo ke sladění mezinárodního obchodu s naplněním cílů Pařížské dohody.

Evropská unie je lídrem klimatické akce. Je průkopníkem klimatické legislativy a politik. Jako příklad může posloužit uhlíkový trh EU. Unie rovněž ukazuje ostatním, že je možné snižovat emise a zachovat ekonomický růst. A v neposlední řadě nezapomíná na solidaritu s těmi nezranitelnějšími státy světa.

Evropská unie si jistě za své úsilí zaslouží uznání světa, ale do cíle je ještě hodně daleko. Už za necelý měsíc, 12. prosince, proběhne Summit klimatických ambicí a příští rok v listopadu konference COP26. A svět bude znovu hledět na EU kudy se vydat dál.

Vyzývám tedy Evropskou unii, aby uchopila příležitosti, které máme a vyslyšela tuto moji výzvu. S ohledem na lidi všude na světě, na budoucí prosperitu i s ohledem na planetu, na které všichni závisíme.“

Vyzývám všechny obyvatele světa, aby se semkli

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Spojených národů

75. výročí Spojených národů si připomínáme uprostřed globální pandemie. Hlavní poslání OSN, smysl naší existence, je důležitější než kdy dříve: Podpora lidské důstojnosti. Ochrana lidských práv. Dodržování mezinárodního práva. A zabránit válce.

Na počátku pandemie jsem vyzval k zastavení bojů a celosvětovému příměří. Nyní máme nepřítele, který je společný nám všem: COVID-19. Musíme posílit úsilí o mír a zastavit boje. Musíme to udělat teď, nesmíme to odkládat. Usmířit se musíme také s planetou. Klimatická krize ohrožuje životy lidí. Uhlíková neutralita je v zájmu všech, proto se také všichni musíme zapojit a dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Závazky už učinila řada států a další přibývají.

Musíme také dělat víc pro ukončení lidského utrpení spojeného s extrémní chudobou, nerovnostmi, hladem a projevy nenávisti ve společnosti. Musíme říct rezolutní ne diskriminaci na základě rasy, vyznání, pohlaví a jiných odlišností. Za dobu trvání pandemie jsme svědky masivního nárůstu násilí páchaného na ženách a dívkách.

Máme na čem stavět. Svět společně hledá bezpečnou a ekonomicky i fyzicky dostupnou vakcínu. Návodem, jak se po pandemii zvednout k lepšímu, je naše společná agenda 17 Cílů udržitelného rozvoje. 

Stojí před námi nevídané výzvy. Ale s pomocí globální solidarity a spolupráce je dokážeme zvládnout. To je důvod, proč máme OSN. Letošní 75. výročí chci využít k tomu, abych vyzval lidi z celého světa, aby se semkli. Spojené národy budou stát při vás. Spojené národy patří vám. Spojené národy jsme my všichni.

Pojďme společně dostát dlouhodobým hodnotám Charty Spojených národů. Musíme stavět na trvalých hodnotách, na nichž naše organizace vznikla. Na pokroku, kterého jsme za sedm a půl desítek let existence dosáhli. Naším společným cílem je dosažení lepšího světa pro všechny.

OSN vyzývá ke společné akci prostřednictvím unikátního filmu

Nový třicetiminutový film – Nations United: Urgent Solutions for Urgent Times  (Naléhavá řešení pro naléhavou dobu) – představí potřebná řešení pro lepší svět v době, kdy COVID-19 ohrožuje desetiletí globálního pokroku

v sobotu 19. září 2020
v 15 hod. SELČ (30 minut)
www.youtube.com/unitednations

Organizace spojených národů, Project Everyone a 72 Films uvádí „United Nations: Urgent Solutions for Urgent Times“ (Naléhavá řešení pro naléhavou dobu), první film svého druhu. Světová premiéra na YouTube kanálu OSN 19. září v 15 hod. SELČ.

Film představí, co je třeba udělat pro řešení největších světových problémů: od COVID přes chudobu, nerovnost, diskriminaci na základě pohlaví, změnu klimatu až po spravedlnost a lidská práva. Připomene také 75. výročí vzniku OSN a pět let od přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Na pozadí probíhající globální krize provede film diváky dobou, ve které žijeme, upozorní na body zvratu, kterým naše planeta čelí, a představí akci, která by mohla v příštích deseti letech změnit náš svět. Producentem je společnost 72 Films společně s autorem, režisérem a obhájcem Cílů udržitelného rozvoje OSN Richardem Curtisem. Ve filmu mimo jiné uvidíte:

• Přední aktivisty, jako je Malála Júsufzaj, vyslankyně míru OSN

• Vyslance dobré vůle Dona Cheadleho (UNEP) a Michelle Yeoh (UNDP)

• Obhájce Cílů udržitelného rozvoje a zvláštního vyslance míru UNESCO Foresta Whitakera nebo herečku a aktivistku za práva žen Thandie Newton OBE

• Exkluzivní vystoupení zpěváka Burna Boy nominovaného na Grammy a novou verzi dřívějšího vystoupení mnohonásobné držitelky Grammy Beyoncé v OSN

• Generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a jeho náměstkyni Aminu J Mohammed

• Rozhlasovým přenosem projekce provede Julia Roberts.

Uprostřed pandemie, která radikálně transformuje náš svět, se film „Nations United: Urgent Solutions for Urgent Times“ zaměří na fakta a řešení pro skutečnou změnu. Oddlužení, snižování dotací na fosilní paliva, všeobecný přístup ke zdravotní péči, nebo kvalitní vzdělání.

Kontakty: [email protected] nebo [email protected], v ČR [email protected]

Cestovní ruch a COVID-19: Nutnost zachovat živobytí milionů lidí a příležitost pro transformaci

Politické doporučení (Policy Brief) generálního tajemníka OSN “Cestovní ruch a COVID-19“ (COVID-19 and Transforming Tourism) se zabývá dopadem pandemie na tento sektor. Na základě nejnovějších dat Světové organizace OSN pro cestovní ruch (UNWTO) předurčuje pravděpodobný dopad pandemie na globální cestovní ruch ve smyslu pracovních míst, živobytí a ekonomického rozvoje. Přináší také přehled role cestovního ruchu v naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Uvádí příklady toho, jak vlády podporují zachování pracovních míst v tomto odvětví, ochranu biodiversity a kulturního dědictví a jaká opatření přijímají ve prospěch restartu cestovního ruchu. V neposlední řadě přináší i doporučení pro tvůrce politik se zaměřením na inovace, digitalizaci, spolupráci a udržitelnost.

Hlavní dopady COVID-19 na cestovní ruch

  • Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších ekonomických sektorů světa. Je třetím v řadě z hlediska exportu (po palivech a chemikáliích) a v roce 2017 činil jeho podíl na globálním obchodu 7 % (UNWTO, 2020).
  • Po deseti letech růstu dosáhl počet zahraničních turistů v roce 2019 1,5 miliardy (UNWTO, 2020). Počet tuzemských turistů dosáhl v loňském roce počtu 9 miliard.
  • Celosvětově podporuje cestovní ruch 10 % pracovních míst a zajišťuje živobytí milionů lidí v rozvojových i rozvinutých ekonomikách. Jen v Evropě podporuje 27 milionů pracovních míst a miliony soukromých firem. V některých tzv. malých ostrovních rozvojových státech se cestovní ruch podílí na exportu až z 80 %. Významný podíl má i v rozvinutých státech (Německo 3,9 %, Francie 7,4 % nebo Španělsko 11,8 %).
  • Je jedním z nejvíce dotčených odvětví pandemií COVID-19.

Obrovský dopad na ekonomiku i živobytí

  • V roce 2020 se počet zahraničních turistů pravděpodobně sníží o 58 až 78 %. Ohroženo bude až 100 milionů pracovních míst (UNWTO, 2020). Zranitelné jsou zejména malé firmy, které zajišťují 80 % celosvětového cestovního ruchu.
  • Výdaje turistů se letos pravděpodobně sníží o 910 miliard až 1,2 bilionu USD (UNWTO, 2020).
  • Masivní dopad na vnitrostátní i mezinárodní cestovní ruch se projeví na snížení globálního HDP o 1,5 až 2,8 %.
  • Nejohroženější jsou ženy a mladí lidé, kteří tvoří hlavní část pracovníků v odvětví (Mezinárodní organizace práce, 2020).
  • Dopady se týkají všech států. Nejvíce dolehnou na ty, které na turismu nejvíc závisí. Toky přímých zahraničních investic letos pravděpodobně poklesnou o 40 %. Dopad to bude mít i na rozvinuté státy.

Ochrana planety: zmírňování dopadů na přírodu a kulturu

  • Náhlý úbytek turistů znamená také nižší výdaje na ochranu přírodního a kulturního dědictví. 7 % světového cestovního ruchu se zaměřuje na divokou přírodu, což je segment, který každoročně roste o 3 %.
  • Komunitám, které žijí v blízkosti chráněných území, hrozí ztráta příjmů a pracovních míst. V důsledku toho dochází k nárůstu pytláctví, drancování přírody a konzumace masa z divokých zvířat.
  • Dopady jsou zřetelné zejména v nejméně rozvinutých a malých ostrovních státech. V některých destinacích v Africe se poznávání divoké přírody týká až 80 % návštěv.
  • 90 % států uzavřelo památky světového dědictví. Uzavřeno bylo také 90 % muzeí, z nichž 13 % se pravděpodobně již nikdy neotevře. (UNESCO, 2020).

Pět priorit pro restart cestovního ruchu

  1. Zmírnit socioekonomické dopady na živobytí lidí, zejména na zaměstnanost žen a ekonomické zabezpečení.
  2. Posílit konkurenceschopnost a odolnost.
  3. Podpořit inovace a digitalizaci cestovního ruchu.
  4. Posílit udržitelnost a zelený růst k nastartování odolného, konkurenceschopného, na přírodní zdroje nenáročného a nízkouhlíkového cestovního ruchu.
  5. Koordinace a partnerství pro transformaci odvětví k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Spolupráce

  • UNWTO zdůrazňuje důležitost koordinace a spolupráce na všech úrovních.
  • UNWTO varuje před dopady jednostranných rozhodnutí vlád, včetně snížení spotřebitelské důvěry v mezinárodní cestovní ruch.

Více informací
Plné znění: Policy Brief: COVID-19 and Transforming Tourism
Kontakt v Česku: Michal Broža, [email protected], tel. 724 020 611

Budoucnost vzdělání je teď

Generální tajemník OSN António Guterres představil na začátku srpna další svůj tzv. “policy brief” (politické doporučení). Vzdělání je podle něj “klíčem k osobnímu rozvoji a budoucností společnosti”. Současně s tímto doporučením zahájil celosvětovou kampaň “Save Our Future” (Zachraňme budoucnost). “Svět se potýká s neudržitelnou úrovní nerovností. Proto potřebujeme vzdělání jako nástroj k jejich vyrovnávání víc než kdy jindy. Musíme přijmout rázná opatření tak, abychom vytvořili inkluzivní, odolný a na kvalitu zaměřený vzdělávací systém, který bude vyhovovat budoucnosti,” říká šéf OSN.

Přinášíme vám hlavní body z doporučení generálního tajemníka. Celý text (anglicky) je dostupný ZDE.

  • Pandemie COVID-19 způsobila největší rozvrat vzdělávacího systému v historii. Situace zasáhla celkem 1,6 miliardy žáků a studentů na všech kontinentech.
  • Pandemie zhoršila nerovnosti ve vzdělání. Co bylo zmeškáno kvůli uzavření škol, může ohrozit to, co se za posledních několik desítek let podařilo v přístupu a kvalitě vzdělávání zlepšit. 
  • Přibližně 23,8 milionu dětí a mladých lidí (od předškolního po terciální vzdělávání) může zůstat mimo školu kvůli ekonomickým dopadům pandemie.
  • Vzdělání je základním lidským právem. Je předpokladem spravedlivé, rovnoprávné a inkluzivní společnosti a hlavním pohonem udržitelného rozvoje. Vlády států a celé mezinárodní společenství se musí zasadit o to, aby se z krize, do které se vzdělávací systém dostal, nestala katastrofa.
  • Jakmile se podaří epidemii dostat pod kontrolu na národní nebo místní úrovni, vlády se musí zasadit o to, aby se školy mohly otevřít a bylo v nich vytvořeno bezpečné prostředí. Je přitom nutné naslouchat všem zainteresovaným stranám, včetně zdravotníků.
  • Celosvětový nedostatek financí na vzdělávání může současná krize zhoršit o dalších 30 %. Vlády se musí postarat o zajištění dostatečného financování v národních rozpočtech a v mezinárodních rozvojových programech pomoci. Musí také lépe spolupracovat v oblasti odpouštění dluhů.
  • Abychom lépe zvládali budoucí krize, je nutné, aby vlády posílily odolnost vzdělávacích systémů tak, že zaměří primární pozornost na rovnost a inkluzi a posílí kapacity na zvládání rizik. Pokud se tak nestane, může dojít k ohrožení mezinárodního míru a stability.
  • Pandemie v mnoha státech podnítila a posílila transformaci vzdělávacích systémů. Do popředí se dostala inovativní řešení v zájmu kontinuity ve vzdělávání.
  • Reakce na krizi odhalila také některé zásadní rozdíly, zejména v oblasti digitálních technologií. Je čas se nově zamyslet nad vzděláváním, nastartovat pozitivní změny a zajistit, že vzdělávací systémy budou flexibilnější, rovnoprávnější a inkluzivnější.
  • S cílem dát do pohybu řešení globálního stavu nouze v systému vzdělávání a ochránit a znovu promyslet vzdělávání v době postpandemické, vznikla koalice globálních organizací[1], která spouští celosvětovou kampaň “SaveOurFuture” (Zachraňme budoucnost). Nechá mluvit děti a mladé lidi a bude naléhat na vlády států, aby uznaly vzdělání jako zásadní investici pro obnovu po pandemii COVID-19.

Policy Brief: Education during COVID-19 and beyond. United Nations, August 2020 (26 stran)


[1] UNICEF, UNESCO, Světová banka, Save the Children, Education Cannot Wait, Global Partnership for Education, Education Outcomes Fund, Education Commission, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1