Štítek: Udržitelný rozvoj

António Guterres

Nerovnosti jsou přímým ohrožením našeho způsobu života i budoucnosti. Abychom takovému vývoji zabránili, musíme změnit uvažování.

Často slýcháme, že příliv ekonomického růstu pomůže všem. Skutečnost je ale taková, že sílící příliv nerovností může naopak všechny potopit. Vysoká míra nerovností pomohla vytvořit stav globální křehkosti, který nyní prochází zkouškou pandemie COVID-19.

Virus upřel pozornost na nerovnosti všeho druhu. Ohrožuje zdraví zejména těch nejzranitelnějších a jeho sociální a ekonomické dopady se soustředí na ty, kteří jsou nejméně schopní se mu bránit. Pokud nebudeme schopni zareagovat hned, až 100 milionů lidí může být zatlačeno do extrémní chudoby a může dojít k hladomorům nevídaných rozměrů.

Lidé se proti nerovnostem ozývali už před pandemií. V letech 1980 až 2016 se 27 procent celkového kumulativního růstu příjmů dostalo do rukou jednoho procenta těch nejbohatších. Příjem ale není jediným měřítkem nerovnosti. Příležitosti v životě člověka závisí na pohlaví, rodinném zázemí a etnickém původu, rase, na tom, zda je člověk nebo není postižený a na dalších faktorech. Různé typy nerovností se prolínají a vzájemně posilují napříč generacemi a předurčují život milionů lidí dokonce ještě dříve, než se narodí.

Jeden příklad za všechny: v zemích s vysokou úrovní lidského rozvoje dosahuje víc než 50 procent dvacátníků středního nebo vyššího vzdělání. Ve státech s nízkým indexem lidského rozvoje jsou to jen tři procenta. Ještě víc šokující je fakt, že asi 17 procent dětí, které se v těchto zemích narodily před dvaceti lety, již zemřelo. 

Hněv, který provází některá současná sociální hnutí, ať již jde o kampaň proti rasismu v reakci na smrt George Floyda, nebo hlasy žen statečně vystupujících proti mocným mužům, kteří je v minulosti zneužili, je jen důkazem deziluze lidí ze současného stavu. A dvě zásadní témata naší doby – digitální revoluce a klimatická krize – hrozí, že se nerovnost a nespravedlnost ve světě ještě prohloubí.

Pandemie COVID-19 je lidskou tragédií. Je ale zároveň obrovskou příležitostí pro vybudování rovnoprávnějšího a udržitelnějšího světa, který bude stát na dvou premisách: uzavření Nové sociální smlouvy a Nového globálního údělu. 

Nová sociální smlouva spojí vlády, občanskou společnost, soukromý sektor v úsilí o společnou věc. Vzdělání a digitální technologie se musí stát hybným mechanismem, který umožní lidem učit se, adaptovat a získávat nové dovednosti potřebné pro znalostní ekonomiku.

Potřebujeme férové zdanění příjmů a bohatství, nové politiky sociálního zabezpečení, záchranné sítě jako je univerzální zdravotní pokrytí a všeobecný základní příjem, na které mohou dosáhnout všichni.

Nová sociální smlouva předpokládá přijetí Nového globálního údělu, který zajistí, že moc, bohatství a příležitosti budou na mezinárodní úrovni rozděleny spravedlivěji.

Nový globální úděl musí být založen na férové globalizaci, právech a důstojnosti každého jednotlivce, na životě v rovnováze s přírodou, respektu k právům příštích generací a na úspěchu, který se měří spíše podle lidských než ekonomických ukazatelů.

Potřebujeme systém globálního vládnutí, který vychází z plné, inkluzivní a rovné participace v globálních institucích. Rozvojové státy musí dostat silnější slovo, ať se to týká Rady bezpečnosti či Rady Mezinárodního měnového fondu či Světové banky.

Je nutné zavést inkluzivnější a vyrovnanější obchodní systém. Reforma architektury dluhů a přístup k ekonomicky dostupným půjčkám musí vytvořit fiskální prostor, který bude generovat investice do zelené a spravedlivé ekonomiky.

Nový globální úděl a Nová sociální smlouva umožní, aby se svět dostal zpět na trajektorii plnění Pařížské dohody a dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Stojíme na křižovatce dějin. Vyřešení nerovností může být cestou k lepší budoucnosti.

Autor je generálním tajemníkem OSN.

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován na portálu Seznam Zprávy.

V sobotu dopoledne namísto odpočinku neváhá Andrea Nitkulincová z Ústí nad Labem vzít pytle na odpadky, navléct ochranné rukavice a vydat se čistit příkopy podél silnic nebo přehlížená zákoutí poblíž svého bydliště. Na úklidu svého města a jeho okolí se s přáteli podílí už několik let.

Ve volném čase se ale především věnuje záchraně opuštěných zvířat. Ve spolupráci s kolegyněmi a kolegy z organizace Felisicat se stará o volně žijící kočky ve městě s cílem zamezit jejich přemnožení a přenosu infekcí. „Najít pro ně nového majitele není jednoduché, vyžaduje to čas a trpělivost“, říká Andrea. Ale jenom tak je možné udržet kočičí populaci v únosných mezích, zdravou a neohrožující okolí. 

Dělají neobyčejné věci

Andrea usiluje i o systémové změny ve svém městě tak, aby se tam lidem žilo co nejlépe. Aby se v něm všichni mohli cítit bezpečně a měli dostatek příležitostí pro práci i trávení volného času, pro děti školy i hřiště. Občanskou angažovanost považuje za přirozenou součást svého života. 

Za svou dobrovolnou práci se jí společně s dalšími pěti dobrovolníky z Ústeckého kraje čerstvě dostalo ocenění Křesadlo, které již 18 let uděluje Dobrovolnické centrum v Ústí nad Labem „zdánlivě obyčejným lidem, kteří dělají neobyčejné věci“. Projekt dlouhodobě zaštiťuje informační kancelář OSN v Česku v rámci podpory Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v regionu.

Je tolik věcí, které musíme změnit 

„Jednou bych to, co dělám jako dobrovolnice, chtěla dělat profesionálně. Starat se o rozvoj svého okolí je strašně důležité. Musíme spolu mluvit, usilovat o řešení problémů, ne si vylívat vztek na sociálních sítích. Máme štěstí, že žijeme jako svobodní lidé, kteří mohou věci měnit. Nikdo z nás by nechtěl žít jako zvíře držené v kleci,“ říká držitelka ocenění Křesadlo. Pokud uvažuje o budoucnosti světa, říká, že bychom si měli uvědomit, že nám bliká červené světýlko. „Musíme zatáhnout za záchrannou brzdu, abychom zachránili ekosystém planety. Je tolik věcí, které ve svých životech můžeme a musíme změnit,“ říká Andrea Nitkulincová, držitelka ocenění pro dobrovolníky, kteří dělají neobyčejné věci.

Zajímá nás i váš názor na budoucnost světa. Za 25 let bude OSN 100 let. Jak by měl svět v té době vypadat? Anketa OSN o výzvách a příležitostech budoucnosti.

Pandemie COVID-19 je jedním z nejnebezpečnějších problémů světa, jaké pamatujeme. Je to především lidská krize, která má hluboké zdravotní a společensko-ekonomické dopady.

Světová zdravotnická organizace a tisíce jejích zaměstnanců působí v první linii boje proti nákaze. Poskytuje odbornou, logistickou i informační podporu svým členským státům a přímo komunitám, především těm nejzranitelnějším.

Mám vlastní zkušenost s tím, jak profesionálně a s jakou odvahou lidé z WHO pracují například v Demokratické republice Kongo. Podmínky pro práci jsou tam velmi náročné a některá odlehlá místa, kde pomáhají vymýtit Ebolu, jsou krajně nebezpečná. Je to velký úspěch WHO, že několik posledních měsíců nebyl v Kongu zaznamenán žádný nový případ Eboly.

Jsem hluboce přesvědčen, že WHO musí být podporována, že je to naprosto zásadní podmínka pro to, aby svět dokázal porazit zákeřnou nemoc COVID-19.

Čelíme nebývalému viru, proto i naše reakce na něj musí být nebývalá. Je zřejmé, že v současných podmínkách může docházet k tomu, že stejná fakta mohou různé entity číst různě. Až konečně otočíme poslední list této epidemie, nastane čas ohlédnout se a plně pochopit, jak vznikla a jak se nemoc rychle a ničivě šířila do všech částí světa a jak různí aktéři na krizi reagovali. Bude to důležité proto, abychom dokázali čelit podobným výzvám, pokud se znovu v budoucnu objeví.

Teď ale ten čas ještě nenastal. Teď potřebujeme být jednotní, aby mezinárodní společenství bylo schopné solidárně spolupracovat na zastavení viru a jeho ničivých následků.

New York, 8. dubna 2020

Svět může čelit pandemii COVID-19 a jejím hrozivým důsledkům, jen když bude jednat společně a koordinovaně. Na mimořádném setkání minulý čtvrtek, které proběhlo přes on-line platformu, učinili lídři států G20 kroky správným směrem. Stále jsme ale na míle vzdáleni koordinované a jasně formulované globální reakci, která odpovídá nebývalému rozsahu této krize.

Globálně se nám zatím nedaří zmírnit křivku vývoje infekce. Trvalo 67 dní, než se nakazilo 100 tisíc lidí; nyní jsme již v situaci, kdy 100 tisíc infikovaných přibývá každý den. Bez koordinované a odvážné akce se počet nových případů téměř s jistotou rozroste na miliony. Zdravotní systémy by na to již nestačily a ekonomika by se propadla strmě dolů a mnoho lidí do beznaděje. Nejůř by to postihlo ty nejchudší.

Musíme být připraveni i na nejhorší scénáře a udělat vše pro to, abychom se jim vyhnuli. Předkládám proto ve třech bodech akční výzvu, která je postavena na vědeckém poznání, solidaritě a chytrých přístupech.

1. Bránit přenosu koronaviru

Předpokladem je rozsáhlé a včasné testování, trasování kontaktů a následná karanténa, léčba a opatření na omezení pohybu a kontaktů. Takové kroky, navzdory všem potížím, které způsobují, musí být dodržovány, dokud se neobjeví léky a vakcína.

Je důležité, aby takovou rozsáhlou a kooperativní akci řídila Světová zdravotnická organizace, která je součástí systému OSN. Samostatně jednající státy – jakkoli dokáží zajistit své občany – nejsou s to vyřešit problém všech na světě.

2. Vypořádat se s ničivým sociálním a ekonomickým rozměrem krize

Virus se šíří jako požár a pravděpodobně se rychle přesune na globální jih, kde mají zdravotní systémy mnohem skromnější možnosti, lidé jsou zranitelnější a miliony jich žijí v hustě obydlených chudinských čtvrtích nebo přeplněných dočasných útočištích pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby. V takových podmínkách může virus devastovat celé státy a znovu se vrátit tam, kde byl dříve potlačen. V současném propojeném světě jsme jen tak silní jako ty nejslabší zdravotnické systémy.

Je zřejmé, že proti tomuto viru musíme bojovat jednotně a zaměřovat se na nejohroženější lidi: na ženy, seniory, mládež, nízkopříjmové vrstvy obyvatel, malé a střední podniky, neformální sektor ekonomiky a zranitelné skupiny.

Organizace spojených národů právě vydala zprávu dokumentující, jak se virová infekce stává infekcí hospodářskou a stanoví finanční prostředky potřebné k řešení probíhajících šoků. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) vstupujeme do stejné a možná horší recese než v roce 2009.

Potřebujeme komplexní a společnou odpověď celého světa na současnou krizi, jejích náklady se budou pohybovat v řádu dvojciferného procenta globálního HDP.

Rozvinuté země to dokáží samy a některé to už dělají. Musíme však masivně zvýšit zdroje dostupné pro rozvojový svět rozšířením kapacity MMF – konkrétně ustavením zvláštních práv čerpání – a dalších mezinárodních finančních institucí, aby mohly rychle poskytnout zdroje tam, kde je akutně potřebují. Vím, že je to obtížné, protože státům rostou domácí výdaje o rekordní částky. Pokud však nebudeme virus ovládat, budou jejich výdaje doma zbytečné.

Potřebnou likviditu rozvíjejícím se ekonomikám mohou zajistit i koordinované výměnné operace mezi centrálními bankami. Prioritou se musí stát i zmírňování dluhů, včetně okamžitého zrušení plateb úroků v roce 2020.

3. Zotavení ekonomiky směrem k udržitelnosti

Tam, kde jsme byli před COVID-19, se jednoduše nemůžeme vrátit. Pandemie nám nesmlouvavě připomněla cenu, kterou platíme za nedostatky v systémech zdravotní péče, sociální ochrany a veřejných služeb. Zviditelňuje a prohlubuje nerovnosti, zejména nerovnost mezi muži a ženami – již nelze dál přehlížet, kolik neoceněné a neplacené pečovatelské práce ženy odvádějí. Krize také odhaluje velké výzvy v oblasti lidských práv, ať již jde o stigmatizaci nebo násilí na ženách.

Je čas znásobit naše snahy o vybudování inkluzivnějších a udržitelnějších ekonomik a společností, které jsou odolnější vůči pandemiím, změně klimatu a dalším globálním výzvám. Ekonomická obnova nás musí dovést k jiné ekonomice. Naším hlavním plánem rozvoje zůstává Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje.

Systém OSN je aktivní: podporuje akci v mnoha státech, dává světu k dispozici vlastní dodavatelské řetězce a prosazuje globální příměří.

Ukončení pandemie na celém světě je morálním imperativem i otázkou vlastního zájmu. V této neobvyklé chvíli se nemůžeme uchýlit k obvyklým nástrojům. Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření. Čelíme kolosální zkoušce, která vyžaduje rozhodné, koordinované a inovativní jednání od všech a ve prospěch všech.

Praha/Ženeva, 16. ledna 2020 – Evropská ekonomika bude v roce 2020 růst jen mírně vzhledem k rizikům, která na ekonomiku regionu doléhají, píše se v dnes zveřejněné zprávě OSN World Economic Situation and Prospects (WESP) 2020 (Světová ekonomika: situace a vyhlídky).

Světová ekonomika zaznamenala loni růst 2,3 procenta, co je nejnižší růst za celou dekádu. Ekonomický výkon ovlivňovaly táhnoucí se obchodní spory. V roce 2020 by ovšem globální ekonomika mohla růst o trochu víc než loni, a to za předpokladu, že hlavní rizika zůstanou mimo hru.

Podle zprávy může globální ekonomika v letošním roce růst o 2,5 procenta, ovšem vyhlídky může zhatit posílení obchodních tenzí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. V takovém případě by mohl platit scénář, který počítá se zpomalením globální ekonomiky a růst jen o 1,8 procenta. Pokračující útlum globální ekonomické aktivity může mít negativní dopad na udržitelný rozvoj, včetně globálních cílů na odstranění extrémní chudoby a vytváření pracovních míst. V mnohých částech světa dochází k nárůstu nespokojenosti v důsledku přetrvávajících nerovností a prohlubující se klimatické krize.

„Uvedená rizika pro globální ekonomiku mohou mít dlouhodobě negativní vliv na rozvoj. V důsledku může pak posílit trend politik zaměřených do sebe, a to v době, kdy má globální spolupráce zásadní význam pro řešení celosvětových výzev,“ varuje v souvislosti s trendy naznačenými ve zprávě WESP generální tajemník OSN António Guterres.

Vyhlídky evropské ekonomiky

Evropa v roce 2020 bude růst o pouhých 1,6 procenta a v roce následujícím o 1,7 procenta. V situaci, kdy roste napětí v globálních obchodních vztazích, se exportéři potýkají s mnoha problémy, ať už jde o tarify, sníženou poptávku nebo sílící nejistotu spojenou s politikami. Dále dochází k tomu, že strukturální problémy a změny v důležitých sektorech, jako je třeba automobilový průmysl, znejišťují zavedené byznys modely a vytvářejí tlak na rozvoj nového ekonomického paradigmatu. Z těchto důvodů zůstává domácí poptávka nejdůležitějším faktorem pro růst. Podporuje ji nízká nezaměstnanost, solidní příjmy i další stimuly. Měnové politiky budou dál podporovat investice do domácích sektorů jako je výstavba bytů, což bude mít příznivý dopad na malé a střední firmy.

Jedenáct států, které do EU vstoupily po roce 2004 (včetně Česka), budou v letech 2020 a 2021 pravděpodobně růst nad průměr celé unie. V některých z těchto států překročí růst hranici 4 %, což je dál přiblíží ekonomice EU. V nových členských státech (EU-11) je navíc rekordně nízká nezaměstnanost, rostou příjmy obyvatelstva, což v důsledku posiluje osobní spotřebu.

Export průmyslových podniků ze zemí východní Evropy je jedním z hnacích motorů růstu. Zahraniční trhy ale těmto státům přinášejí nové výzvy. Dopady na výrobu i vývoz budou mít strukturální problémy automobilového průmyslu. Očekávat se dají také silnější inflační tlaky.

Rizika a výzvy

Ekonomický výhled pro Evropu mohou ovlivnit mnohá rizika. V důsledku může pak dojít k výraznému zpomalení růstu. Na prvním místě je to případná další eskalace napětí v oblasti mezinárodního obchodu, což může vést nejen k poklesu přímého exportu, ale i exportu z výroby, která probíhá v zahraničí (například některé modely aut, které evropské automobilky vyrábí v USA pro čínský trh).

Za další, odchod Velké Británie z Evropské unie není dořešeným problémem. Přestože se očekává, že Británie odejde na základě formální dohody, divoký odchod může otevřít prostor negativním vlivům pro ekonomiku i finanční trhy. Nejistoty s tím spojené se projevují zejména v rozhodování o firemních investicích.

Třetí riziko je spojeno s měnovou politikou. Evropská centrální banka vysílá další stimuly v reakci na dlouhodobě nízkou inflaci a globální ekonomické výzvy. To zvyšuje potenciál pro růst cen aktiv, které mohou ohrozit finanční stabilitu. Současně tato politika zmenšuje prostor pro další měnové páky v případě ekonomické krize.

Další informace, tiskové materiály a celá zpráva ke stažení

Kontakty pro média
New York: Dan Shepard, [email protected], +1 (212) 963-9495 
Praha: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611