Skip to main content

Štítek: Udržitelný rozvoj

Nové: Světová zpráva o drogách

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) vydal svou výroční zprávu World Drug Report za rok 2015. Počet lidí závislých na drogách v roce 2014 dosáhl přibližně 29 milionů, asi o dva miliony více než v předchozím roce. V roce 2014 zkusilo asi 250 milionů lidí alespoň jednou drogu. To je stejné číslo jako v předešlých čtyřech letech.

Zpráva vychází krátce po dubnovém zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o drogové problematice. Z něho vzešlo několik konkrétních doporučení pro státy na snižování dopadu drog. Ještě před zasedáním Valného shromáždění vydala agentura OSN UNIADS zprávu Do no harm, podle které neschopnost řady států přijmout drogové politiky založené na zdravotním přístupu a lidských právech vedly k nulovému snížení nových infekcí HIV u lidí, kteří v letech 2010 až 2014 užívali injekčně drogy.

„Světová zpráva o drogách předkládá přehled o hlavních trendech na drogových trzích, o ilegálním obchodu a také o zdravotních dopadech užívání drog. Ze zprávy vyplývá, že je nutné přijmout přístupy založené na lidských právech, jak doporučil i závěrečný dokument zvláštního zasedání valného shromáždění OSN o problematice drog.“

Jurij Fedotov, výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu

Filippo Grandi: UNHCR je na straně uprchlíků každý den

UNHCR, úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vyhlašuje vždy 20. června Světový den uprchlíků, jehož cílem je upozornit na odvahu a úsilí rodin, které jsou nuceny prchat před válkou či pronásledováním. Každý rok se také UNHCR snaží najít v globální statistice, kterou zveřejňuje, jiskřičku naděje, že se světu daří nacházet řešení traumat, která musejí uprchlíci zažívat každý den. Letos se však tato příznivá znamení hledají obtížně.

Počet, složitost a délka trvání dnešních konfliktů bohužel znamenají, že rozsah nuceného vysídlení nyní dosáhl míry, kterou svět nezažil od založení samotné OSN: na celém světě je nyní vykořeněno více než 60 milionů lidí. Každý den přinášejí média zprávy o dalších uprchlických tragédiích, o dětech, matkách a otcích, kteří přicházejí o život v zoufalé snaze uniknout násilí.

Na pozadí těchto tragických událostí přitom rozvratná politická rétorika o otázkách azylu a migrace i znepokojivá míra xenofobie společně ohrožují mezinárodní dohody, které chrání osoby nucené prchat před válkou či pronásledováním.

Namísto sdílení břemene jsme svědky zavírání hranic, namísto politické vůle se objevuje politická paralýza. S následky se přitom musejí potýkat humanitární organizace jako ta, již zastupuji, a přitom s omezenými rozpočty bojují za záchranu lidských životů.

Přesto máme důvod k naději. Navzdory opakovaným záštiplným výlevům v médiích jsme často svědky projevů štědrosti ze strany hostitelských společenství, jednotlivců i rodin, které uprchlíkům otevírají své domovy.

Tito obyčejní lidé nevidí v uprchlících žebráky, konkurenty na trhu práce ani teroristy, nýbrž lidi, jako jsem já či vy, kterým životy narušila válka. Svoji prostou solidaritu konají na celém světě, každý den.

Podle názoru UNHCR bude rok 2016 v otázkách uprchlictví zlomový. Jelikož se války vymykají jakékoli kontrole, jsme přesvědčeni, že letos musíme převzít kolektivní odpovědnost a konat tak, aby došlo k ukončení konfliktů, jež nutí lidi utíkat, a přitom pomáhat milionům lidí, jimž toto násilí zničilo život.

Čelní světoví představitelé již nesmějí pasivně přihlížet rozsáhlým a zbytečným ztrátám na životech. Řešení pomoci uprchlíkům musíme hledat promyšleně. Musíme nacházet humánní a důstojné způsoby, jak zajistit, aby uprchlíci nemuseli riskovat životy svoje ani svých blízkých, když jsou ve snaze dostat se do bezpečí vydáni na milost a nemilost bezohledných převaděčů či vratkých člunů.

Historické zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni dne 19. září, které se bude zabývat rozsáhlými pohyby uprchlíků a migrantů, bude pro všechny z nás prověrkou. Chopí se vlády této příležitosti a začnou sdílet odpovědnost za uprchlíky v duchu globální solidarity tak, jak požadují základní principy mezinárodního uprchlického práva? A nejen to – poskytnou také svůj spravedlivý díl pomoci lidem, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů a přišli o všechno bez vlastního zavinění?

UNHCR je na straně uprchlíků (#WithRefugees), nejen ve Světový den uprchlíků, ale každý den – a chceme, aby 19. září byl na straně uprchlíků i celý svět. Podaří-li se nám to, můžeme čelným světovým představitelům vyslat signál, že nastal čas jednat.

Zdravé oceány – zdravá planeta: 8. červen je Světovým dnem oceánů

Světové oceány – jejich teplota, chemické složení a procesy, proudy a život v nich – jsou řídící silou globálních systémů, které činí Zemi obyvatelnou pro lidstvo.

Dešťová voda, pitná voda, počasí, klimatické podmínky, linie pobřeží, velká část naší potravy a dokonce i kyslík ve vzduchu, který dýcháme – to všecho v konečném důsledku závisí na mořích, která je vytvářejí a regulují. V průběhu historie poskytovaly oceány a moře nezbytné cesty pro obchod a dopravu. Péče o tento nepostradatelný přírodní zdroj je základem udržitelné budoucnosti.

Fakta o oceánech

  • Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, obsahují 97 procent zásob vody na Zemi a tvoří 99 procent objemu životního prostoru na planetě.
  • Živobytí více než 3 miliard lidí závisí na mořské a pobřežní biodiverzitě
  • Celosvětová tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví, která na nich jsou závislá, se odhaduje na 3 biliony dolarů nebo 5 procent globálního HDP.
  • V oceánech žije téměř 200 tisíc známých druhů, avšak jejich skutečný počet může dosahovat řádově milionů.
  • Oceány absorbují kolem 30 procent oxidu uhličitého vyprodukovaného lidmi, čímž zmírňují dopady globálního oteplování.
  • Oceány jsou největším světovým zdrojem bílkovin a jejich hlavním zdrojem pro více než 2,6 miliardy lidí.
  • Mořský rybolov přímo nebo nepřímo dává práci více než 200 tisícům lidí.
  • Dotace na rybaření přispívají k rychlému vyčerpávání řady druhů ryb a jsou překážkou v úsilí udržet a obnovit světový rybolov a na něm závislá zaměstnání. Zároveň jsou příčinou toho, že světový rybolov generuje ročně o 50 miliard dolarů méně, než by mohl.
  • Téměř 40 % světových oceánů je těžce zasaženo lidskou aktivitou, která způsobuje například znečištění, vyčerpávání zdrojů ryb a poškození pobřežního habitatu.

Ve svém poselství k letošnímu Světovému dni oceánů generální tajemník OSN Pan Ki-mun říká: „Víme, že přestože jsou oceány zdánlivě nekonečné, jejich schopnost snášet důsledky lidské činnosti je omezená, zejména když se musejí zároveň vyrovnávat s hrozbami, které přináší změna klimatu. Potřebujeme neodkladně podniknout na celosvětové úrovni kroky, které by ulevily oceánům od zátěže, jíž čelí a ochránily je od budoucích nebezpečí, jejichž vlivem by se mohly octnout za hranicí své odolnosti. … Přijměme u příležitosti Světového dne oceánů závazek oceány chránit a jejich darů využívat mírumilovně, spravedlivě a udržitelně s ohledem na příští generace. Zdravé oceány jsou nezbytné pro zdraví planety i zdravou budoucnost nás všech.“

Světový den životního prostředí 2016: Za záchranu divočiny

Obchod se zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody má ničivý dopad na biodiverzitu a přírodní dědictví. Ohrožuje celé druhy. Zabíjení zvířat a pašování bohatství divočiny má neblahý vliv na ekonomiku a ekosystémy, živí organizovaný zločin a korupci všude ve světě.

Symbolem zločinů ohrožujících divokou přírodu se stali sloni, nosorožci, tygři, gorily a mořské želvy. V roce 2011 vyhynul ve Vietnamu vzácný nosorožec jávský a téhož roku zmizeli v Kamerunu poslední nosorožci černí. Velcí lidoopi vymizeli v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Další země mohou rychle následovat. Mezi méně známé oběti patří zoborožec štítnatý, luskouni, dále divoké orchideje nebo tropické dřeviny: i květiny a stromy patří k divoké přírodě!

Boj proti ilegálnímu obchodu, který zahrnuje posilování politik, informační kampaně i komunitní ochranu přírody a prosazování práva, má za sebou úspěchy. Přesto ale zůstává ohrožena řada druhů a bude zapotřebí soustředěného a soustavného úsilí každého z nás, abychom dokázali vývoj zvrátit.

Jak to můžeme udělat?

Je nutné, aby si mnohem více lidí uvědomilo, jak tento špinavý ilegální byznys poškozuje životní prostředí, živobytí lidí i bezpečnost. Musíme změnit své chování i zvyky tak, aby přestala existovat poptávka po produktech z divoké přírody. Více informovanosti přiměje vlády a mezinárodní organizace přijmout a uvést v platnost tvrdší zákony a zakročit proti těm, kdo by je i dál chtěli porušovat.

Téma letošního Světového dne životního prostředí Go Wild for Life – vyzývá k zaměření pozornosti na všechny ohrožené druhy a k podniknutí kroků na jejich záchranu pro budoucí generace. Může se jednat o zvířata a rostliny ve vašem regionu i v celosvětovém měřítku. Každý vyhynulý místní druh zvyšuje celkový počet celosvětově vyhynulých druhů! Ať jste kdokoliv a žijete kdekoliv: držte se nulové tolerance ilegálního obchodu s produkty z divoké přírody!

Fakta a čísla

2010-2012 bylo vybito 100 tisíc afrických slonů z populace čítající téměř 500 tisíc jedinců

Od roku 2009 se populace afrických savanových slonů zmenšila v Tanzánii o 60 % a v Mozambiku o 50 %

2009 – 2014 bylo z Afriky ilegálně vyvezeno 170 tun slonoviny

2002 -2011 zaznamenala populace afrických pralesních slonů 2/3 pokles v důsledku pytláctví

2015 zabili pytláci 1 338 nosorožců (Zdroj: Mezinárodní unie na ochranu přírody)

2007 – 2015 se počet nosorožců zabitých pytláky v JAR 90násobně zvýšilze 13 v roce 2007 na 1 175 v roce 2015

2016 vyhynuli šimpanzi v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Každoročně se sníží populace velkých lidoopů o 3 tisíce. 70 % všech odchycených velkých lidoopů jsou orangutani

Luskouni jsou nejčastěji ilegálně obchodovanými savci na světě. Za poslední desetiletí jich z divoké přírody zmizelo víc než milion

Roční objem ilegálního obchodu s divokými zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody se odhaduje na 15 – 20 miliard USD. Jedná se o jeden z největších ilegálních byznysů ve světě (spolu s drogami, zbraněmi a lidmi)

Podle údajů organizace Thin Green Line zavraždili lidé zapojení do ilegálního byznysu se zvířaty a rostlinami z divoké přírody během posledních 10 let tisíc pracovníků národních parků

Podle odhadů je roční objem ilegálního, neohlášeného a neregulovaného rybolovu 11 – 26 milionů tun ryb. Finanční hodnota tohoto ilegálního byznysu dosahuje 10 – 23 miliard USD. V důsledku se zásoby ryb vyčerpávají, ceny rybího masa zvyšují a rybáři přicházejí o obživu

40 % vnitrostátních konfliktů v posledních 60 letech souviselo s přírodními zdroji

80 % velkých ozbrojených konfliktů se během posledních 50 let odehrálo v lokalitách bohatých na biodiverzitu

Ochrana divoce žijících zvířat a ekosystémů je prospěšná pro cestovní ruch. Ten subsaharské Africe přinesl v roce 2012 více než 36 miliard USD a tvořil 7 % HDP

Každá živá gorila znamená pro Ugandu ročně 1 milion USD na zisku z cestovního ruchu. Rwanda, známá svými horskými gorilami, vydělala v roce 2014 na ekoturistice 304 milionů dolarů (nárůst o 10 milionů USD oproti roku 2013)

V září 2015 dva největší světové trhy se slonovinou – Čína a USA oznámily ukončení svých mezinárodních i domácích obchodů s tímto přírodním produktem

Tvrdší pokuty za pytláctví a zrychlení práce soudního systému pomohly Nepálu eliminovat pytláctví na nosorožcích. Populace nosorožců se tak rozrostla o 1/5

V květnu 2015 bylo v rámci transkontinentální Operace Kobra III zadrženo 139 osob a zabaveno přes 247 dodávek obsahujících slonovinu, léčivé rostliny, nosorožčí rohy, luskouny a řadu dalších zvířat a produktů.

O Světovém dni životního prostředí

Od roku 1974 se zaměřuje na osvětu a ochranu životního prostředí. Je připomínán ve více než 100 zemích. Je to především „den pro veřejnost“, který podněcuje lidi udělat „něco“ pro planetu a se stát nositeli změny. „Něco“ může mít rozsah místní, národní i globální, může jít o individální i hromadnou akci. V dosavadní historii Světového dne životního prostředí se akcí na ochranu životního prostředí zúčastnily miliony lidí z celého světa. Jejich spojená energie má příznivý dopad na celou planetu.

#WildforLife #WED2016

Humanitární summit: Společná lidskost

„Sešli jsme se, protože globální humanitární systém je pod nebývalým tlakem. Svolal jsem tento summit před čtyřmi roky kvůli rostoucím humanitárním potřebám a snižující se politické vůli je řešit. Naléhavost situace od té doby jen vzrostla,“ řekl v úvodu Světového humanitárního summitu v Istanbulu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Tři měsíce před zahájením summitu předložil státům hodnotící zprávu, která otevírá témata k diskusi a následné akci. Zpráva je výsledkem konzultací s více než 20 tisíci humanitárními pracovníky, odborníky, politiky, i s lidmi, kteří jsou příjemci humanitární pomoci z celkem 150 zemí světa.

Stephen O’Brien, humanitární koordinátor OSN: Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Po dva dny jednají v Istanbulu hlavní aktéři zainteresovaní na zlepšování globálního humanitárního systému. Do hlavního města Turecka přijelo i 65 nejvyšších představitelů států a vlád. Prioritní témata summitu jsou: prevence a ukončování konfliktů, respektování pravidel vedení války, zaměřit pozornost na všechny potřebné, snižování potřeb humanitární pomoci a zlepšení systému financování. „Jsme tu proto, abychom vytvořili novou budoucnost. Jsme jedno lidstvo a máme společnou odpovědnost,“ řekl šéf OSN.

Předseda Valného shromáždění Mogens Lykketoft ve svém úvodním projevu upozornil, že se summitem jsou spojena velká očekávání. „Je čas ukončit konflikty, z nichž pramení současná krize, zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva a volat k odpovědnosti ty, kdo je porušují. Je nutné zefektivnit humanitární systém.“

Úvod summitu ale patřil především těm, ke kterým humanitární pomoc míří. V emotivních projevech připomněli zkoušky, jimiž museli projít. A také své rozhodnutí pomáhat teď druhým. Jedním z nich byl Victor Ochen, bývalý dětský voják z Ugandy. Mluvil o vyrůstání v prostředí násilí. Když mu bylo 13, vybral si jinou cestu. V uprchlickém táboře, kde se ocitl, založil iniciativu pro mír a začal se angažovat v odrazování dětí a mladistvých od připojení se k ozbrojeným skupinám.

Victoria Arnaiz-Lantingová popsala svoji zkušenost z humanitární krize, kterou na Filipíny v roce 2013 přinesl tajfun Haiyan. Přes mnoho obětí na životech, množství zranění a škody na majetku se lidé dokázali z pohormy neuveřitelně rychle vzpamatovat. Podobné katastrofy postihují více než 200 miliónů lidí ročně, proto by se součástí našeho života měla stát připravenost a schopnost místních lidí a komunit se s následky takových pohrom vyrovnat.

Adeeb Ateeq se v Sýrii zapojil do vyhledávání a likvidace nášlapných min. Jeho samotného připravila mina o nohu. „Mým cílem je chránit životy nevinných lidí,“ řekl účastníkům Summitu. Ve světě zabije nebo zmrzačí miny jednoho člověka každých 20 minut. Civilisté tvoří 80 % obětí min, vojáci zbylých 20 %. Na začátku minulého století byl poměr přesně opačný.

Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Stephen O’Brien

Do Istanbulu se na první Světový humanitární summit sjíždějí vedoucí představitelé států a vlád, mezinárodních agentur, soukromého i občanského sektoru. Pro uspořádání takového summitu je hned několik zásadních důvodů: nekončící konflikty, které způsobují obrovské utrpení, rozsáhlé vysídlování a politický i ekonomický chaos; do očí bijící porušování mezinárodního humanitárního práva; hlad a dětská podvýživa, silnější a častější přírodní katastrofy zapříčiněné změnou klimatu; a sílící nerovnost, která nechává miliony lidí mimo jakoukoli naději na rozvoj.

Statistiky jsou alarmující: přes 130 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc či ochranu a jejich počet roste. Více než 40,8 milionu lidí muselo v důsledku konfliktu a násilí opustit domov, ale zůstali ve svých zemích. Dalších 20,5 milionu muselo uprchnout do jiných zemí. Jen loni připravily přírodní katastrofy o domov 19,2 milionu lidí ve 113 zemích.

OSN spolu s dalšími humanitárními organizacemi usiluje získat od dárců téměř 21 miliard USD na okamžitou životně důležitou pomoc alespoň pro ty nejzranitelnější – pro přibližně 91 milionů lidí. Po šesti měsících stále chybí celých 17 miliard dolarů. Naši schopnost pomoci lidem, z nichž mnozí přišli o všechno, to znemožňuje.

Když generální tajemník OSN před čtyřmi lety vyzval ke svolání historicky prvního humanitárního summitu, uvědomoval si, že situace je neudržitelná. Potřeba takového setkání je teď ještě naléhavější, než se mohlo tehdy zdát. Představitelé států se musí utkat s realitou humanitárních potřeb světa, jež se začínají vymykat kontrole.

V Istanbulu máme velkou příležitost uvést do života ambiciózní program, kterým můžeme změnit způsob zmírňování a především prevence utrpení milionů lidí ve světě. Pro začátek musí političtí lídři přijmout společnou odpovědnost s vědomím, že jediný způsob, jak snížit lidské utrpení v takovém měřítku, je zaměřit se na schopnost konfliktům předcházet a ukončovat je. To bude vyžadovat více podpory stability a přiznat preventivní diplomacii důležitost, která jí náleží.

Vrcholní politici nesmí nadále přehlížet případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Je závazné pro všechny státy i nestátní ozbrojené skupiny. V současných konfliktech je mezinárodní právo porušováno beztrestně: civilisté jsou zabíjeni doma, v nemocnicích, nebo jsou drženi v obklíčení až do vyhladovění. Humanitární pracovníci a zdravotníci, kteří se jim snaží pomáhat, se stávají cílem fatálních útoků, které nemají nic společného s pravidly vedení války.

Summit musí uvést do praxe také závazky, které byly loni začleněny do globální agendy udržitelného rozvoje, tedy nezapomínat ani na ty, kteří zůstávají přehlíženi na okraji společnosti. Naslouchejme volání lidí postižených krizí: nechtějí pouze přežít a být ochráněni. Chtějí i naději, že zase bude lépe. Musíme se zaměřit na to, aby ubylo důvodů k poskytování pomoci a posílit odolnost.

To nebude možné, pokud nenajdeme účinnější způsoby financování. Summit vyzve lídry států k závazku snížit do roku 2030 na polovinu počet vnitřně vysídlených osob – ze současných 40 milionů na 20 milionů.

V uplynulých desetiletích zlepšili humanitární pracovníci všechny aspekty své práce: analýzy jsou důkladnější, zlepšila se spolupráce i standardy výkonu humanitární práce, byly posíleny místní i národní kapacity. Přesto se nesmíme zastavit. Musíme jít dál a usilovat o větší efektivitu při záchraně a ochraně životů. Proto by na summitu měla být přijata „Velká dohoda“ mezi dárci a humanitárními agenturami. Její součástí bude během příštích pěti let převést jednu miliardu USD z úspor z vyšší efektivity práce do nárazníkových oblastí.

Uvědomujeme si, že tyto změny nebudou příliš snadné. Dojde i na nesouhlas a bude třeba kompromisů. Summit je ale historickou, průlomovou příležitostí a je naší morální odpovědností jednat: pokud to neuděláme, zaplatíme příliš vysokou cenu.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN a koordinátor humanitární pomoci

@WHSummit #sharehumanity
Zpráva generálního tajemníka OSN pro summit One Humanity: Shared Responsibility
Další dokumenty vztahující se k summitu v Instanbulu

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

generální tajemník Pan Ki-mun

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

V důsledku válek, porušování lidských práv, nedostatečného rozvoje, změny klimatu a přírodních katastrof opouští domovy mnohem více lidí než kdykoliv od doby, kdy máme spolehlivá data. Více než 60 milionů lidí, z nichž polovinu tvoří děti, je na útěku před násilím nebo pronásledováním. Dalších 225 milionů jsou migranti, kteří odešli ze své země za lepšími příležitostmi nebo jen aby přežili.

Nepotýkáme se ale s krizí čísel. Jde o krizi solidarity. Téměř 90 procent všech uprchlíků ve světě našlo útočiště v rozvojových zemích. V osmi státech pobývá více než polovina celkového počtu uprchlíků. Pouhých deset zemí poskytuje 75 procent prostředků do rozpočtu OSN určeného na ulehčení a řešení situace uprchlíků.

Sdílení odpovědnosti

Při rovnoměrném rozložení odpovědnosti by pro hostitelské země žádná krize neexistovala. Poskytnout pomoc je v našich možnostech a máme dost znalostí, abychom velký pohyb uprchlíků a migrantů zvládli. Přesto dáváme příliš často průchod strachu a neznalosti. Potřeby lidí jsou přehlíženy a xenofobie přehlušuje rozum.

Státy sousedící s ohnisky této krize každý den zápasí, aby se s ní dokázaly vyrovnat. 19. září se ve Valném shromáždění nejvyšší představitelé států budou zabývat posílením společného dlouhodobého úsilí. Na podporu tohoto procesu jsem vydal zprávu „V bezpečí a důstojnosti“ (In Safety and Dignity), která obsahuje doporučení, jak by mohl svět společně postupovat efektivněji.

Společná lidskost i boj proti organizovanému zločinu

Začít musíme tím, že se přihlásíme ke společné lidskosti. Miliony migrantů a uprchlíků jsou vystaveni extrémním útrapám. Tisíce jich zahynuly ve Středozemním a Andamanském moři, v oblasti Sahelu či ve Střední Americe. Uprchlíci a migranti ale nejsou jednolitá skupina „těch druhých“. Jsou stejně rozmanití, jako celé lidské společenství. Pohyb lidí je nezpochybnitelným globálním jevem, který vyžaduje globální sdílení odpovědnosti.

Za druhé, uprchlíci a migranti ani zdaleka nejsou hrozbou: přispívají k růstu a rozvoji hostitelských zemí i zemí svého původu. Čím lépe se nově příchozí integrují, tím větší bude jejich přínos. Potřebujeme se proto více zaměřit na jejich společenské i ekonomické začlenění.

Za třetí, lídři na celostátní i komunální úrovni mají odpovědnost veřejně odsoudit diskriminaci a intoleranci a postavit se na odpor těm, kteří se snaží získat voličské hlasy šířením strachu a rozdělováním společnosti. Situace vyžaduje stavět mezi lidmi mosty, ne zdi.

Za čtvrté, musíme věnovat větší pozornost příčinám nuceného přesídlování. OSN dlouhodobě posiluje oblast prevence konfliktů, mírového řešení sporů a řešení případů porušování lidských práv dříve, než se situace vyhrotí. Jedním z účinných nových nástrojů je Agenda 2030. Loni se na ní shodlo všech 193 členských států OSN. Součástí tohoto globálního programu rozvoje je i výrazné zaměření pozornosti na spravedlnost, instituce a soudržné společnosti.

Za páté, musíme posílit mezinárodní systémy na zvládání rozsáhlého pohybu lidí tak, aby byly naplňovány standardy lidských práv a poskytnuta nezbytná ochrana. Státy musí dodržet své mezinárodně-právní závazky, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Země, kam uprchlíci dorazí nejdříve, by neměly být nuceny nést celé břímě samy. Ve své zprávě proto navrhuji vytvořit „globální pakt pro sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům“.

Posílit musíme boj proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, zlepšit ochranu lidí, kteří se vydali na cestu a zajistit jejich bezpečí a důstojné zacházení na hranicích. Organizované a legální trasy pro migranty a uprchlíky budou klíčem k tomu, aby lidé ze zoufalství nebyli nuceni obracet se na zločinecké sítě. Počty migrantů budou pravděpodobně i nadále růst v důsledku nedostatku pracovních a obchodních příležitostí, kvůli snadným podmínkám k cestování a komunikaci, i kvůli vzrůstající nerovnosti a změně klimatu. Navrhuji proto zlepšit globální kontrolu nad touto oblastí prostřednictvím „globálního paktu pro bezpečnou, organizovanou a zákonnou migraci“.

Chopit se příležitosti

Uprchlická a migrační krize ani v nejmenším není nepřekonatelná, ale státy na ni nemohou reagovat izolovaně. Milionům uprchlíků a migrantů jsou v současné době upírána základní práva a svět sám sebe připravuje o přínos, který uprchlíci a migranti mohou přinést.

Světový humanitární summit, který svolávám do Istanbulu na 23. a 24. května, bude usilovat o nové závazky států a dalších hráčů pro spolupráci při ochraně lidí a na posilování odolnosti. Od jednání Valného shromáždění v září očekávám, že nastíní možná řešení bezprostředních problémů uprchlictví a migrace, a že dosáhne závazku světových lídrů k těsnější globální spolupráci v této oblasti.

V průběhu tisíciletí lidé vždy putovali z místa na místo, ať už z vlastní volby nebo pod tlakem hrozeb. Putovat budou i v nejbližší budoucnosti. Jen za předpokladu, že dostojíme své povinnosti chránit prchající před pronásledováním a násilím a chopíme se příležitosti, kterou migranti představují, dosáhneme příznivější a spravedlivější budoucnosti pro všechny.

Foto: UNICEF

Klimatická akce pro šťastnou planetu

Co je to Mezinárodní den štěstí? Přirozeně, den, kdy chceme být šťastní. OSN připomíná tento mezinárodní den od roku 2013, protože štěstí je jedním ze základních smyslů života člověka.

Loni v září přijaly státy OSN 17 Cílů udržitelného rozvoje. To je nový program rozvoje celého světa na příštích 15 let. Zaměřuje se například na ukončení extrémní chudoby a hladu, snížení nerovností a rizik změny klimatu, zlepšování zdraví a vzdělání, na ochranu lesů a půdy a dosažení prosperity a spravedlnosti. Výsledkem pak bude lepší kvalita života a s tím související štěstí. S globálními cíli toho lze dosáhnout. Ve všech zemích. Pro všechny lidi.

Pro letošní den štěstí spojila Organizace spojených národů síly se slavnými postavičkami Angry Birds. Animovaní ambasadoři OSN nám pomohou zvýšit povědomí o tom, jak je důležité přijmout opatření na ochranu měnícího se klimatu pro zachování budoucnosti. Zveme všechny, aby kampaň podpořili. Třeba tím, že na sociálních médiích připojíte hashtag #AngryBirdsHappyPlanet.

Hodina Země

Je to akce nás všech. Je to způsob, jak vyjádřit a také sdělit ostatním, že změna klimatu je realitou a je jen na nás, na lidech, zda a jak dokážeme snížit její rizika. Loni v prosinci udělali představitelé států velký krok vpřed přijetím Pařížské dohody. Tím však nic nekončí, spíše začíná.

Hodina Země (Earth Hour) je symbolický akt jednotlivců, občanů, ale také institucí – měst a obcí, podniků, mezinárodních organizací, sportovních klubů a mnohých dalších. Vypnutím světla na 60 minut svět nezachráníme. Ale dáme najevo, že si svět chceme zachovat příhodný pro náš život. Že je to na nás, na lidech. Že to za nás nikdo jiný neudělá.

Letos nám v tom pomohou i noví čestní ambasadoři OSN, Angry Birds.

Kdy? V sobotu 19. března ve 20:30 místního času. Kde? Všude na světě.

Habitat III: Praha hostí velkou konferenci OSN o budoucnosti měst

Ve dnech 16. – 18. března se v pražském Kongresovém centru koná evropská část globální konference OSN Habitat III. Tématem je bydlení v životaschopných městech. Na třídenní setkání přijedou do České republiky představitelé 56 států, mezinárodních organizací i světoví experti na urbanismus (např. mexický odborník na územní plánování David Ortega, dánský architekt Jan Gehl, bývalý hlavní architekt Moskvy Alexandr Kuzmin nebo výkonný ředitel programu UN Habitat Joan Clos, který byl téměř deset let starostou Barcelony a později španělským ministrem průmyslu a obchodu), zúčastní se i čeští experti a akademici. Na konferenci bude přijata Pražská deklarace, která bude sloužit jako podkladový dokument pro globální deklaraci (New Urban Agenda). Ta bude dojednána na globální konferenci o udržitelném rozvoji měst v ekvádorském Quitu v říjnu.

Konference Habitat je ojedinělou příležitostí vidět a osobně zažít jednání globální organizace. Účast je otevřena odborné i laické veřejnosti. Nutná je registrace, vstup je volný.  Vedle mezivládních jednání bude probíhat i mnoho zajímavých doprovodných akcí.

Pražské konference Habitat III se zúčastní i Informační centrum OSN v Praze s výstavou seznamující s agendou Cílů udržitelného rozvoje světa (SDGs), která vznikla ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky (odborem pro udržitelný rozvoj).

Foto: web konference Evropský Habitat


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1