Štítek: Změna klimatu

António Guterres 

„Zachraňme Tuvalu, zachraňme svět.“ To bylo volání, které jsem zaslechl na Tuvalu při své nedávné cestě jižním Pacifikem, přední linii globální klimatické krize. Chtěl jsem vyjádřit solidaritu těm, kteří jsou vystaveni nejhorším dopadům klimatické změny, a přitáhnout pozornost k inovativním klimatickým snahám probíhajícím v tamějším regionu. 

Zvedání mořské hladiny je v tomto regionu na čtyřnásobku celosvětového průměru. Samotná existence několika pacifických ostrovních států je ohrožena. Oceány se potýkají se závažnými problémy. Od blednutí korálů a ztráty biodiverzity až po zamoření plasty. Extrémní projevy počasí jsou stále častější a ohrožují životy i živobytí.

Nikde jsem neviděl tak vážné dopady klimatické změny jako na Tuvalu, vzdáleném státu na korálovém ostrově, kde nejvyšší bod stoupá do výšky pouhých pěti metrů nad hladinu moře. Navštívil jsem rodinu, která žije ve stavu permanentních obav ze zaplavení neúprosně a krok po kroku se zvedajícím oceánem.

Nemohl jsem si nevšimnout vřelosti místních lidí a jejich oddanosti zemi, způsobu života a kultury. Tamní komunity ke klimatické změně nepřispěly téměř ničím. Přesto ale doslova bojují o přežití kvůli těm, kteří vypouštějí ohromné množství emisí. 

V Tuvalu jsem se setkal s dětmi, které se bojí o budoucnost a spoléhají se na mou generaci, aby ji zajistila. Jako generální tajemník OSN svádím mnoho bitev. Jako dědeček ale považuji boj proti klimatické změně za zápas svého života. 

Nenechme se zmást: nejde jen o Tuvalu, malé ostrovy nebo Pacifik. V sázce je celá planeta. To, co se děje tam, je jen příznakem toho, co se chystá na zbytek z nás. Lidé po celém světě začínají pociťovat dopady klimatické krize. A bude se to dál zhoršovat.

Bohužel zatím nevyhráváme. Pokud chceme přežít, musíme najít politické odhodlání zavést dalekosáhlá transformativní opatření. Musíme uznat morální sílu tichomořských národů, tahounů v závodě s klimatickou krizí. Musíme nalézt udržitelná řešení, investovat do obnovitelných energií a posílit odolnost a schopnost se adaptovat.

Je zásadní, abychom dokázali naplnit cíle stanovené díky vědeckému poznání: dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do konce století udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia.

Mé poselství vládám států světa je jasné. Zaprvé, přesuňme daňovou zátěž z platů na uhlíkové emise. Daně by měly v prvé řadě mířit na znečištění, ne na lidi. Zadruhé, přestaňme dotovat fosilní paliva. Peníze daňových poplatníků nesmí být používány k umocnění hurikánů, vln sucha a tepla nebo tání ledovců. Zatřetí, zastavme do roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. Potřebujeme zelenou ekonomiku, ne šedivou.

Musí přijít hluboká a rychlá změna toho, jak podnikáme, obchodujeme, vyrábíme energii, stavíme města a produkujeme jídlo. Poslední desetiletí ukázalo, že potřebné nástroje k odvrácení klimatické krize máme. Můžeme tak zachránit životy a majetek, dýchat lepší vzduch, zajistit vodu pro všechny a ochránit biodiverzitu. Ve srovnání s „business as usual“ může klimatická akce do roku 2030 zajistit ekonomický přínos v hodnotě 26 bilionů dolarů. Jedná se tedy i o ekonomicky výhodnou investici. 

V září uspořdádám v sídle OSN v New Yorku summit pro klimatickou akci s cílem mobilizovat politickou vůli a urychlit snahy o naplnění cílů z Pařížské dohody z roku 2015. Žádám světové lídry, aby přijeli nejen s proslovy, ale i plány, jak transformovat energetický a dopravní sektor, průmysl a zemědělství. Žádám je o splnění závazků ohledně financování klimatických opatření. Ne ze štědrosti, ale z vlastního osvíceného zájmu.

Urgentní klimatická akce je volbou. Můžeme – a musíme – ji uskutečnit. Jak lidé v Tuvalu již dávno vědí: jejich záchranou zachráníme nás všechny.

Publikováno 29. května 2019 v deníku The Financial Times. Český překlad: Informační centrum OSN v Praze

Vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. zpráva GEO varuje, že ekologické škody v současném světě jsou tak vážné, že to bude mít obrovský dopad na zdraví populace, pokud lidstvo nezačne ihned jednat.

Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod. To se již do roku 2050 může stát jednou z nejvýznamnějších příčin úmrtí a bude mít negativní dopad na plodnost žen i mužů i na vývoj dětí. 

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků. Většina totiž lpí na zastaralých výrobních postupech a modelech rozvoje.

6. Globální výhled životního prostředí (GEO6) byl zveřejněn v březnu v rámci Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi, nejdůležitějším globálním fóru o životním prostředí, jehož se účastnili ministři životního prostředí z celého světa. Na něm se mimo jiné jednalo o řešení kritických otázek jako plýtvání potravinami, podpora elektromobility, znečištění oceánů a dalších tématech.

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová. „Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Teď hned.“

Inovativní možnosti politiky

Koncept života zdravých lidí na zdravé planetě vychází z toho, že dosavadní přístup „nechme to vyrůst teď, uklidíme později“ by měl být do roku 2050 nahrazen ekonomikou s téměř nulovým odpadem. Podle GEO by zelené investice států ve výši dvou procent jejich HDP přinesly stejný dlouhodobý růst, jako se předpokládá za současného nastavení, ale s menšími dopady na změnu klimatu, zásoby vody a ekosystémy. 

Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí. Jakýkoli odklad klimatické akce zvyšuje náklady na dosažení cílů vytyčených v Pařížské dohodě. Může dokonce dojít ke zvratu a pařížské cíle zůstanou v nedohlednu.

Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem. V současnosti se každoročně vyplýtvá 1/3 všech vyprodukovaných potravin, z toho 56 procent ve vyspělých průmyslových zemích.

Urbanizace postupuje nevídaným tempem. Přináší to velké výzvy, ale také příležitosti. Prostřednictvím správně nastavených politik, územního plánování a budování zelené infrastruktury bude možné zlepšovat kvalitu života a zároveň snižovat environmentální stopu. Strategické investice do rozvoje venkovských oblastí by pak snížily potřebu lidí migrovat do měst.

Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun. Ačkoli v posledních letech se tomuto problému dostalo zvýšené pozornosti, stále neexistuje celosvětová dohoda, jak se s ním vypořádat.

Rychle se rozvíjí obor statistických údajů o životním prostředí. Zpráva vyzdvihuje obrovský potenciál, který pro naše vědění představují tzv. big data a schopnost využívat spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou při sběru dat.

Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje. Jako příklad může posloužit propojená problematika změny klimatu a znečištění ovzduší. Zmírňování klimatické změny podle pařížských dílů by mělo stát podle odhadů 22 bilionů amerických dolarů. Pokud však k této investici připočteme benefity na zdraví obyvatelstva spojené s odstraněním znečištění ovzduší, ušetříme ve zdravotnickém sektoru 54 bilionů USD, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

Podle zprávy GEO má svět k dispozici potřebné technologie i politiky, díky nimž lidstvo může odstranit zmíněná environmentální rizika. „Co nám chybí je dostatečná politická vůle tyto politiky a technologie uplatnit v plném rozsahu a v co nejkratším čase,“ říkají Joyeeta Guptaová a Paul Ekins, kteří společně předsedali autorskému týmu zprávy GEO 6.

GEO6 vydal Program OSN pro životní prostředí (UN Environment Programme, UNEP) v roce 2019. Na přípravě se významně podílely Universiteit van Amsterdam (UvA) a University College London (UCL).

Zpráva GEO6 byla představena 25. dubna 2019 na mezinárodní konferenci v pražské Národní technické knihovně za účasti expertů z UNEP, WHO, Izraele i České republiky.

Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal dne 8. 10. 2018 v Jižní Koreji varovnou zprávu o možnostech lidstva udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století na 1,5 ºC. Vyžaduje to však okamžitou, silnou a společnou klimatickou akci. Na zprávě se podílelo více než 90 vědců ze 40 států světa. Zpráva byla vypracována na žádost Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) po přijetí Pařížské dohody v roce 2015.

Jen několik hodin po zveřejnění byla zpráva představena na tiskové konferenci v Informačním centru OSN v Praze, které ji připravilo ve spolupráci s Klimatickou koalicí (platforma nestátních neziskových organizací zabývající se ochranou životního prostředí),  Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Akademií věd České republiky a s podporou Ministerstva životního prostředí. Hlavními spíkry byli Radim Tolasz (ČHMÚ), Pavel Zámyslický (MŽP) a Vít Hladík (Česká geologická služba).

Po zveřejnění zprávy se k jejím závěrům vyjádřili světoví lídři i odborníci z dané oblasti.

„Politici musí víc naslouchat vědcům a konečně si přiznat, že jde opravdu o hodně.“ Musí dojít k „bezprecedentním změnám na všech úrovních společnosti,“ reagoval na zprávu IPCC šéf OSN António Guterres.

Důsledky pokračující tendence oteplování pak popsal Radim Tolasz: „Každé další oteplení bude nepříjemné průvodní jevy (povodně, sucho, vichřice) změny klimatu dále akcelerovat. Budou častější, budou silnější, budou přinášet větší škody a lidé s nimi budou mít větší a větší problém. Proto je třeba se zamýšlet nad tím, abychom globální vzestup teploty co možná nejvíce snížili.“

Na základě vědeckého výzkumu se pak předpokládá, že při současném růstu emisí směřuje planeta k oteplení o 3 až 4 ºC do konce století.

Změna klimatu je nepopiratelná a klimatická akce nezastavitelná. Pokračující emise skleníkových plynů jsou sebevražedné. Změnit současný stav je na vládách, soukromém byznysu i na spotřebitelích, jednotlivcích. Šéf OSN António Guterres v pondělí představil svou vizi naléhavé klimatické akce pro celý svět.

Nejdůležitější body vize:

Rychlost, s jakou změna klimatu postupuje, je alarmující. Přesto i po Pařížské dohodě chybí v mezinárodním společenství odhodlání ke společné a rozhodné akci.

Pokud se budeme k planetě chovat stejně jako dosud, do roku 2030 dospěje svět do bodu, kdy se již nebude možné vyhnout katastrofickým následkům klimatické změny. Ta ovlivní jak lidstvo, tak i všechny přírodní ekosystémy.

Vědci varují lidstvo před klimatickou změnou několik desítek let. Velká většina světových lídrů ale odmítla naslouchat.

Nastal čas, aby vrcholní představitelé států projevili zájem o životy lidí, jejichž osudy drží v rukou. Potřebujeme důkaz, že je zajímá budoucnost – a přítomnost.

Pařížská dohoda stanovila cíl udržet nárůst průměrné globální teploty co nejblíže k 1,5°C. Podle studie OSN však závazky zformulované v Pařížské dohodě představují pouze třetinu změn, které je potřeba udělat.

Pařížská dohoda a Rámcová úmluva o změně klimatu (UNFCCC) jsou instituce reprezentující globální snahy vyřešit klimatickou změnu. Vlády jednotlivých států ale klimatickou změnu samy vyřešit nedokážou, na scénu tak nastupují nezúčastněné strany, kteří mají možnost proces na národní úrovni významně ovlivnit.

Nyní máme velkou příležitost usilovat o ekonomickou prosperitu a současně snižovat emise a utvářet odolnější klima. Máme příležitost vystavět cestu k jistější budoucnosti.

Výhody boje proti klimatické změně značně přesahují náklady, které by stála naše nečinnost. Podle New Climate Economy Report by akce proti klimatické změně do roku 2030 vedly k úsporám ve výši 26 bilionů USD ve srovnání se současným stavem.

Přechod na obnovitelnou energii šetří peníze. Zároveň vzniknou nová pracovní místa, bude se spotřebovávat méně vody, navýší se produkce potravin a vyčistí se ovzduší.

Je morální povinností států jednat. Přestože jsou za klimatickou krizi nejvíce zodpovědné nejbohatší státy, její dopady nejcitelněji pociťují nejchudší země a nejzranitelnější lidé a komunity.

Mezi nejzranitelnější patří ženy a dívky, které trpí v časech pohrom nepoměrně více.

Generální tajemník OSN svolá klimatický summit s cílem postavit klimatickou akci mezi hlavní body mezinárodní agendy. Summit se uskuteční rok před tím, než státy budou muset posílit své národní klimatické závazky z Pařížské dohody. Generální tajemník vyzývá všechny světové lídry, aby vypracovali pro tento summit v příštím roce zprávu týkající se nejen jejich aktuálních kroků v této záležitosti, ale i další záměry pro rok 2020, kdy budou své národní klimatické plány rozšiřovat.

Summit se zaměří na oblasti, které se týkají samotného jádra problému – sektorů, které produkují nejvíce emisí, a oblastí, v nichž zajištění ochrany povede k největší změně.

Generální tajemník apeluje na každého, kdo ve světě disponuje rozhodovací pravomocí. Jeho cílem je vysvětlit, že klimatická změna je problémem každého z nás a že „svět spoléhá, že se této výzvě postavíme dřív, než bude příliš pozdě“.

Foto: Datová vizualizace růstu průměrné globální teploty od roku 1850. Dataviz by Ed Hawkins

U příležitosti Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku probíhá od 5. června v Zoo Praha výstava #ZachraňteOceán. Upozorňuje na problémy znečištění a neudržitelného využívání moří.

Chcete-li se dozvědět, co a proč lze pro záchranu oceánu udělat, výstava #ZachraňteOceán vám napoví. Končí již 30. června, zbývají tedy ještě tři dny, během kterých můžete výstavu navštívit v Zoo Praha přímo u Vzdělávacího centra. Vítáni jsou děti i dospělí.

Oceán má vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí je hlavním zdrojem potravy a dalším milionům poskytuje obživu.  Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukuje. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědní my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.

Oceán je úžasný. Pokrývá téměř tři čtvrtiny povrchu planety a zahrnuje 97 procent vody na Zemi. Pro miliardy lidí je zdrojem výdělku a výživy. Žije v něm asi 200 tisíc identifikovaných druhů rostlin a živočichů, ve skutečnosti jsou jich ale pravděpodobně miliony. Oceán nám dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a dlouhodobě je naším největším spojencem ohledně klimatické změny. Pohlcuje totiž CO₂ a teplo, které lidstvo vypouští do atmosféry.

Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, znečištění odpadem a okyselování ohrožují oceán i lidstvo. Za stávající stav jsme odpovědni my, lidé. Je proto na nás, abychom s tím něco udělali.

„Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050 v oceánu více plastů než ryb“

Globální Konferenci OSN o oceánu, která v těchto dnech probíhá v New Yorku, společně iniciovaly Švédsko a Fidži. Má za úkol zvrátit ničivý trend a nastavit mechanismy pro záchranu zdravého oceánu. To je také jedním ze 17 Cílů udržitelného rozvoje, které na období 2015 až 2030 přijaly všechny státy OSN, včetně České republiky.

Pokud se současný trend nepodaří zvrátit v dohledné době, čekají nás v budoucnu vážné problémy. Bude záležet na institucích a firmách, ale i na každém z nás. Bez ohledu na místo bydliště je naše propojení s oceánem těsné a většina jeho problémů má svůj původ na pevnině.

Pochází odtud 80 procent veškerého znečištění moře. Většina odpadní vody se vrací do přírody bez úpravy a velká část se pak dostává do oceánu. Za jeden rok skončí v mořích osm milionů tun plastového odpadu. Až 70 procent celosvětových zásob ryb je zasaženo nadměrným lovem a asi čtvrtina ulovených ryb se zkazí nebo vyhodí dříve, než mohou být zkonzumovány. Při zachování současného tempa spotřeby a znečišťování bude v roce 2050 v oceánu víc plastů než ryb.

V uplynulých třiceti letech došlo k obrovskému úbytku ledu během arktického léta a povrchová teplota hladiny moře je neobvykle vysoká ve srovnání s hodnotami za posledních nejméně 1450 let.

Vzestupu hladiny moře lze v posledních desetiletích přičítat zejména tání ledovců a zvyšování teploty vody. Samotná Antarktida může přispět ke vzestupu hladiny o jeden metr do roku 2100 a o více než 15 metrů do roku 2500.

Ohřívání oceánů je příčinou extrémních projevů počasí, protože rostoucí teplota vody předává větší množství energie. Ve výsledku je na světě sice méně, ale o to intenzívnějších tropických bouří. A v důsledku klimaticky podmíněných katastrof přichází od roku 2008 každým rokem o domov v průměru 21,5 milionu lidí.

Že jsou státy schopny dosahovat společných řešení globálních problémů ukazují Montreálský protokol o látkách, které porušují ozonovou vrstvu, Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj nebo Pařížská dohoda o ochraně klimatu. Konference OSN o oceánu je obrovskou šancí změnit kurs a zabránit další degradaci moří. Čistý a živoucí oceán je předpokladem pro přežití nás všech.

Viktoria Li, velvyslankyně Švédska v České republice
Michal Broža, pověřený řízením kanceláře OSN v České republice

Téma letošního Světového dne životního prostředí – Spojovat lidi s přírodou – je výzvou jít ven a do přírody, uvědomit si její krásu a důležitost, a převzít odpovědnost za ochranu Země, našeho společného domova.

Světový den životního prostředí připadá na 5. června a je každoročně největší událostí na podporu ekologie. Letošní hostitelskou zemí je Kanada a bude celosvětovým patronem oslav tohoto mezinárodního dne.

Den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Od toho prvního v roce 1972 uspořádali lidé v celém světě tisíce akcí, od úklidu ve svých obytných čtvrtích, přes kampaně proti trestné činnosti poškozující divokou přírodu, až po vysazování lesů.

Jaká je vlastně cena přírody?

Během uplynulých desetiletí nám věda i narůstající problémy životního prostředí – například globální oteplování – umožňují pochopit, jak moc závisí naše prosperita a kvalita života na přírodních systémech.

Například světové oceány, lesy a půda fungují jako obrovská úložiště skleníkových plynů. Farmáři a rybáři využívají přírodu na souši i ve vodě, aby nám poskytli potravu. Vědci vyvíjejí léky s pomocí genetického materiálu získaného z milionů druhů, jež tvoří ohromující biologickou rozmanitost Země.

Hodnotu darů přírody je často těžké vyčíslit penězi. Často je bereme jako samozřejmost – například čistý vzduch – dokud o ně nezačne být nouze. Ekonomové však vyvíjejí metody měření takzvaných ekosystémových služeb, jejichž hodnota je v řádu bilionů dolarů, a zahrnuje například hmyz opylující ovocné stromy v kalifornských sadech nebo relaxační, zdravotní i duševní přínos túry v Himalájích.

Chráněná území: uchránit přírodu pro současnost i budoucnost

Chráněné oblasti – národní parky, přírodní a mořské rezervace – jsou hlavním námětem letošního Světového dne životního prostředí. Kanada např. nabízí svým občanům po celý rok volný přístup do 46 národních parků.

Co jsou chráněná území?

Chráněná území jsou oblasti určené k ochraně přírody a jsou spravované s cílem zachovat všechny přínosy, které nabízejí. Mnoho chráněných území je pod správou vládních agentur. Jiná spravují jednotlivci, organizace ochranářů přírody nebo obce.

Proč jsou důležitá?

Chráněná území hrají důležitou roli v udržování zdravého životního prostředí pro lidi i přírodu. Jsou to jakási ohniska biodiverzity a jsou klíčová pro zpomalování spirály úbytku populací a rozmanitosti živočichů a rostlin. Jsou životně důležitá pro kulturu i obživu původních obyvatel i místních komunit. Poskytují čistou vodu a vzduch, přinášejí milionům lidí prospěch z cestovního ruchu a chrání nás před změnou klimatu a přírodními katastrofami.

Kolik jich je?

Ve světové databázi chráněných oblastí je zaneseno přes 200 tisíc chráněných území na souši a ve vnitrozemských vodách (jezera a řeky). Pokrývají kolem 20 milionů km², tedy15 procent zemského povrchu. Databáze dále zahrnuje téměř 15 tisích mořských chráněných oblastí s celkovou rozlohou 18,5 milionů km². Pokrývají přibližně 13 procent teritoríálních vod a pět procent světového oceánu.

Je to dost?

Počet a rozloha chráněných oblastí se v posledních dvaceti letech významně zvýšil růst pokračuje. Podle úmluvy OSN si státy vytýčily cíl zahrnout do chráněných oblastí do roku 2020 17 procent souše. Do splnění cíle zbývají asi 3 miliony km². V teritoriálních vodách byl cíl 10 procent chráněných pobřežních a mořských oblastí překročen, v případě oceánu jsou výsledky zatím spíš skromné .

Jaký je výhled?

Stále více občanů i vlád si uvědomuje, že chráněné oblasti podporují udržitelný ekonomický rozvoj a pomáhají čelit znečištění, odlesňování a snižování biodiverzity. V mnoha zemích lidé díky rostoucím příjmům a změnám v životním stylu navštěvují chráněné oblasti a oceňují jejich bohatství. To by mohlo politiky přimět k vytváření dalších chráněných oblastí a zlepšit správu těch existujících.

Více statistických údajů, map a dalších informací v databázi World Database on Protected Areas

V pondělí 5. června bude v pražské zoo zahájena výstava #ZachraňteOceán, která nastíní problémy znečištění a neudržitelného využívání moří a oceánů. Ve stejný den se zahajuje i první globální Konference o oceánu v sídle OSN v New Yorku, kde budou přijata konkrétní opatření, která mají ničení oceánu zastavit. Výstava v zoologické zahradě potrvá až do 30. června, umístěna je u Vzdělávacího centra.

Kdy: 5. června 2017, 11:00 hod.
Kde: Zoo Praha (Vzdělávací centrum), U Trojského zámku 120/3, Praha 7

Výstavu společně zahájí Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN
Viktoria Li, velvyslankyně Švédska
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha
Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie při JČU v Českých Budějovicích

Po úvodních slovech následuje workshop pro školáky Probádej oceán do hloubky pod vedením Hany Svobodové z programu Globe vzdělávacího centra Tereza.

Proč se koná Konference o oceánu? Jde o první krok, který by měl pomoci zastavit poškozování oceánů. „Oceán je krví planety. Poskytuje nám jídlo a dává práci miliardám lidí. Zmírňuje změnu klimatu a je důležitou částí světové ekonomiky. Oceán je ale v kritickém stavu. Nadměrný rybolov, odpadky a okyselování ohrožují oceán i společnost. Současný stav je výsledkem činnosti lidí,“ říká velvyslankyně Švédska v České republice Viktoria Li.

Jaké má konference přinést výsledky? Státy OSN mají schválit tzv. Akční výzvu, stručné prohlášení, které udá směr k udržitelnější budoucnosti oceánu. „Závěry z konference v New Yorku nebudou jen návodem pro vlády států, ale měly by zvýšit povědomí o tom, co může udělat pro záchranu oceánu každý člověk. 80 procent našich odpadních vod odtéká do oceánu bez úpravy. A mezi stamiliony plastových lahví, které v mořích plují, jsou i naše lahve,“ říká Michal Broža, vedoucí pražské kanceláře OSN.

Proč by mělo téma oceánu zajímat i suchozemce? Oceány mají vliv na každého člověka. Lidem dávají výživu, práci i výdělek. Oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu CO₂, který vyprodukujeme. „Ve své práci se v zoo zaměřujeme na ochranu suchozemských biotopů, ať již ve střední Africe či Mongolsku, ale naše planeta je jeden velký superorganismus, a tak nám nemůže být lhostejný ani osud oceánu,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

„Severní ledový oceán je nejmenší světový oceán. Jeho hladinu pokrývá větší část roku silná vrstva ledu. S okolním oceánem je propojen mořskými proudy a je zásobován také sladkou vodou z velkých řek. Kvůli globálnímu oteplování je jeho stabilita narušena a dochází k radikálním změnám na všech úrovních mořského ekosystému,“ upozorňuje doc. Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie JČÚ.

Výstavu připravilo Informační centrum OSN v České republice ve spolupráci se Zoo Praha a Velvyslanectvím Švédska v Praze (Švédsko je společně s Fidži iniciátorem globální Konference OSN o Oceánu v New Yorku).

Kontakt pro média: [email protected], tel. 724 020 611

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí jsou hlavním zdrojem výživy a stovkám milionů dávají práci a výdělek. Na zdravém oceánu přímo závisí významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod. A oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu. Dodává nám polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcuje třetinu oxidu uhličitého, který vyprodukujeme.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme významně přispět k jejich zdraví a udržitelnosti tím, že změníme některé zlozvyky. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí. V oceánu za rok skončí asi osm milionů tun plastového odpadu. To je jako kdyby každou minutu vyklopilo nákladní auto do moře plný náklad plastů.

Konference o oceánu, která se koná od 5. do 9. června v sídle OSN v New Yorku, je historicky první tak rozsáhlou akcí OSN na toto téma a je příležitostí k přijetí konkrétních opatření proti poškozování oceánů a moří.

V jakém stavu je současný oceán? Jaké je jeho znečištění, proč se snižuje biodiverzita v mořích, jaký dopad má na oceán probíhající změna klimatu a jaký činnost nás, lidí? Připravili jsme pro vás základní přehled o současném stavu oceánu:

1. Lidé a oceán
2. Oceán a změna klimatu
3. Znečištění moří
4. Biodiverzita moří