Letošní mezinárodní den solidarity se odehrává v době jedné z nejtemnějších kapitol v dějinách palestinského lidu. Jsem zděšen smrtí a ničením, které zachvátily region a zahltily ho bolestí, úzkostí a zármutkem.
Palestinci v Gaze trpí humanitární katastrofou. Téměř 1,7 milionu lidí bylo nuceno opustit domov. Ale nikde pro ně není bezpečno. Současně hrozí, že situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, vyvře.
Vyjadřuji upřímnou soustrast tisícům rodin, které oplakávají své blízké. Jsou mezi nimi i členové rodiny OSN, kteří byli zabiti v Gaze, což představuje největší ztrátu personálu v historii naší organizace.
Jasně jsem odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října. Rovněž jsem jasně řekl, že nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.
Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků UNRWA je v celém regionu nepostradatelnou záchrannou sítí, která poskytuje životně důležitou podporu milionům palestinských uprchlíků. Více než kdy jindy je důležité, aby mezinárodní společenství stálo při UNRWA jako zdroje podpory pro palestinský lid.
Tento den je především dnem, kdy znovu potvrzujeme mezinárodní solidaritu s palestinským lidem a jeho právem na život v míru a důstojnosti.
To musí začít dlouhodobým humanitárním příměřím, neomezeným přístupem pro životně důležitou pomoc, propuštěním všech rukojmích, ochranou civilistů a ukončením porušování mezinárodního humanitárního práva. Musíme jednotně požadovat ukončení okupace a blokády Gazy.
Již dávno nastal čas, abychom na základě rezolucí OSN a mezinárodního práva odhodlaně a nezvratně směřovali k řešení v podobě dvou států, v nichž by Izrael a Palestina žily vedle sebe v míru a bezpečí a Jeruzalém by byl hlavním městem obou států.Organizace spojených národů ve svém závazku vůči palestinskému lidu nepoleví. Dnes a každý den buďme solidární s touhou palestinského lidu dosáhnout svých nezadatelných práv a budovat budoucnost míru, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti pro všechny.
New York, 29. listopadu 2023
Foto: OSN (Palestinští uprchlíci po překročení hranic dne 1. ledna 1948).
Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem V roce 1977 vyzvalo Valné shromáždění OSN ke každoročnímu připomínání 29. listopadu jako Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem (rezoluce 32/40 B). V tento den v roce 1947 přijalo Valné shromáždění rezoluci o rozdělení Palestiny (rezoluce 181 (II)).
Sedm týdnů bojů si vyžádalo strašlivou daň. Poslední čtyři dny zbraně utichly. Byli jsme svědky propuštění izraelských a zahraničních rukojmích, které od 7. října zadržuje Hamás a další, a propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic.
Generální tajemník vyjadřuje uznání vládám Kataru, Egypta a Spojených států za zprostředkování dohody a vyjadřuje uznání kriticky důležité roli, kterou sehrává Mezinárodní červený kříž. OSN bude jejich úsilí nadále všemožně podporovat.
Během čtyř dnů příměří rozšířila OSN přísun humanit pomoci do Gazy a poslala pomoc do sever oblastí, které byly po několik týdnů z velké části odříznuty. Tato pomoc se však sotva vyrovná obrovským potřebám 1,7 mil vysídlených. Humanitární katastrofa se každým dnem zhoršuje.
Dialog, který vedl k dohodě, musí pokračovat a vést k úplnému humanitárnímu příměří ve prospěch obyvatel Gazy, Izraele i celého regionu. Generální tajemník znovu vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zbývajících rukojmích.
Naléhavě vyzývá všechny státy, aby využily svého vlivu k ukončení tohoto tragického konfliktu a podpořily nezvratné kroky směřující k jediné udržitelné budoucnosti pro tento region: řešení v podobě dvou států, v nichž budou Izrael a Palestina žít vedle sebe v míru a bezpečí.
New York, 27. listopadu 2023
Foto: UN News (Zoufale potřebná pomoc dorazila do přeplněného zařízení UNRWA, které v Gaze poskytuje útočiště vysídleným lidem)
Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí – je mezinárodní kampaň za ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Je součástí iniciativy UNiTE by 2030, kterou v roce 2008 vyhlásil generální tajemník OSN. Tématem kampaně je prevence násilí na ženách a dívkách a její financování.
16 dní aktivismu tradičně začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv). Oranžovým nasvícením budov se k této iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku:
Brno: Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem
Hradec Králové: budova radnice na Velkém náměstí
Liberec: budova radnice
Ostrava: Most Miloše Sýkory
Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově
Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulých letech mimo jiné i Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.
Každá třetí žena na světě zažije alespoň jednou v životě fyzické nebo sexuální násilí. Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv. Pandemie COVID-19, konflikty a klimatická změna zvyšují rizika násilí na ženách a dívkách a vytváří nové hrozby, které dále posilují zranitelnost žen a dívek.
Fakta o násilí na ženách a dívkách
V roce 2021 bylo na celém světě zabito přibližně 45 tisíc žen a dívek rukou partnera nebo jiného člena rodiny. To je každou hodinu více než pět žen nebo dívek.
Podle odhadů 736 milionů žen na světě bylo alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí (30 % žen ve věku 15 let a starších).
Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině zemí s dostupnými údaji o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, většinou obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich na instituce, jako např. policie nebo zdravotnická zařízení. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které vyhledaly pomoc.
Celosvětově 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex.
Na základě údajů z 30 zemí jen 1 % dívek ve věku 15-19 let, které zažily nucený sex, vyhledalo odbornou pomoc.
Nejméně 162 zemí světa má zákony o domácím násilí a 147 zemí o sexuálním obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou uplatňovány.
10 procent žen v EU se od svých 15 let setkalo s obtěžováním v on-line prostoru. To zahrnuje nevyžádané a urážlivé sexuálně explicitní e-maily / textové zprávy nebo urážlivé a nevhodné návrhy na sociálních sítích.
82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu. 65 % z nich bylo vystaveno sexistickým poznámkám, především ze strany mužských kolegů v parlamentu.
Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.
Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)[1] se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin.
Cena je určena vědcům a expertům a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
„Tým výzkumnic a výzkumníků Klimatýmu AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v ČR i na mezinárodní úrovni. Do veřejné debaty vnáší významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ píše nominační výbor ve zdůvodnění udělení Ceny.
Na slavnostním předání Ceny v pražském Kampusu Hybernská, společném zařízení Magistrátu hl. města Prahy a Univerzity Karlovy, ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022).
Organizátoři letos udělili i dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ (TEREZA, 2023) a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“ (Alarm a UTOPIA libri, 2023). V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).
Programem v Kampusu Hybernská v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek všech oceněných a zvláštního hosta, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky (přednáška Nástrahy a příležitosti komunikace vědy: příklad pandemie COVID-19), je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima23 .
Background
Celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o 1 %. Přispěl k tomu především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 % vyšší než ve stejném období 2022. Podle IPCC může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 °C. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Je třeba okamžitě a bezprecedentně snížit emise skleníkových plynů, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání United in Science[2], kterou každoročně vydává OSN. „Věda je pro řešení klíčová,“ píše v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.
###
Klimatým: „Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí. Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskuzi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních.“
Libor Grubhoffer, Učená společnost ČR:„Učené společnosti České republiky leží na srdci udržitelnost života na Zemi a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem. Člověk však svojí krátkozrakou činností ve prospěch exponenciálního růstu ekonomické prosperity a blahobytu prohlubuje negativní dopady na klima. Děje se tak v globálním měřítku. Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu, kterou již tradičně uděluje pražské Informační centrum OSN s Učenou společností ČR.“
Michal Broža, OSN v ČR: „Efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování.“
Kontakty: Libor Grubhoffer, předseda Učené společnosti ČR [email protected], tel. 723 727 269 Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze [email protected], tel. 724 020 611 Tomáš Jungwirth Březovský, projektový koordinátor a analytik, Klimatým AMO [email protected], tel. 605 103 016
###
[1] Martin Abel, Michal Čepelka, Nina Djukanović, Romana Jungwirth Březovská, Tomáš Jungwirth Březovský, Barbora Chmelová, Vendula Kazlauskas, Ondřej Kolínský, Michaela Kožmínová, Štěpánka Králíková, Václav Kříž, Petr Kutílek, Vojtěch Pecka, Oldřich Sklenář, Veronika Šmausová, Jan Svoboda, Adéla Syslová, Lucia Vilimovská, Kristina Zindulková
[2] United in Science, 2023. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP).
Den Organizace spojených národů (24. října) je připomínkou dne, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN. Ratifikací tohoto zakládajícího dokumentu světové organizace většinou jeho signatářů, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti, oficiálně vznikla Organizace spojených národů.
Neexistuje žádná jiná globální organizace, která by měla takovou legitimitu, pravomoc svolávat státy a normativní dopad jako OSN. Žádná jiná globální organizace nedává tolika lidem naději na lepší svět. Dnes víc, než kdy jindy potřebujeme, aby se všechny státy spojily a naplnily slib sjednocených národů. Den OSN je příležitostí posílit společný program celého světa a znovu potvrdit cíle a zásady Charty OSN, jimiž se řídíme již 78 let.
Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ke Dni OSN 2023
Organizace spojených národů je odrazem světa, jaký je, a snahou o svět, jaký by mohl být. Naší odpovědností je pomáhat vybudovat svět míru, udržitelného rozvoje a lidských práv pro všechny. Můžeme to dokázat. Charta OSN, která vstoupila v platnost před 78 lety, nám ukazuje cestu.
V jejích základech je odhodlání zacelovat rozpory, napravovat vztahy a budovat mír. Šířit příležitosti a nenechat nikoho stranou. Zajistit spravedlnost, rovnoprávnost a posilovat postavení žen a dívek. Zajistit životně důležitou pomoc těm, kteří ji potřebují. A být dostatečně flexibilní, aby dokázala řešit výzvy, které v době zrodu OSN ještě neexistovaly: od existenční klimatické krize až po nebezpečí i přísliby umělé inteligence.
Organizace spojených národů se řídí nadčasovými hodnotami a zásadami, ale nikdy nesmí ustrnout v čase. Proto musíme neustále posilovat způsoby naší práce a na vše, co děláme, aplikovat optiku 21. století.
V Den Organizace spojených národů se s nadějí a odhodláním zavažme dosáhnout lepšího světa. Usilujme o budoucnost, která bude odpovídat názvu naší nepostradatelné organizace. Jsme rozdělený svět. Můžeme a musíme být spojenými národy.
Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Svět potřebuje okamžité a hluboké snížení emisí teď a v průběhu příštích tří desetiletí, aby omezil globální oteplení na hranici 1,5 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a dokázal tak zabránit nejhorším dopadům.
Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. Jde o princip rovnosti a klimatické spravedlnosti, který vyžaduje okamžitou pozornost vlád i mezinárodních finančních institucí.
S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Jde o důležitý politický milník, který má prokázat, že existuje společná globální vůle urychlit tempo a rozsah přechodu na spravedlivější globální ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie a odolnou vůči změně klimatu.
Koncepce a výsledky summitu jsou založeny třech vzájemně propojených pilířích: ambice, důvěryhodnost a provádění.
Ambice Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti. Všichni hlavní znečišťovatelé a zejména všechny vlády zemí G20 budou vyzvány, aby se zavázaly do roku 2025 předložit ambicióznější NDCs, které budou zahrnovat absolutní snížení emisí a budou zahrnovat všechny skleníkové plyny.
Důvěryhodnost Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C. Požaduje cíle pro roky 2025 a 2030, plány spravedlivého přechodu na zastavení a postupné ukončení využívání fosilních paliv, skutečné snížení emisí bez použití kompenzací a závazek veřejně podporovat vědecky podložená opatření v oblasti klimatu.
Provádění Vedoucí představitelé vlád, mezinárodních a regionálních organizací a finančních institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti představí stávající nebo nově vznikající prováděcí partnerství, která se zabývají výzvami a příležitostmi souvisejícími s urychlením dekarbonizace odvětví s vysokými emisemi (energetika, lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu) nebo se zajištěním klimatické spravedlnosti (reforma mezinárodního finančního systému, systémy včasného varování, adaptace, ztráty a škody).
Hlavní výsledky summitu budou prezentovány ve shrnutí předsedajícího.
Poselství ke Světovému humanitárnímu dni 2023 António Guterres, generální tajemník OSN 19. srpna 2023
Letošní Světový humanitární připomene 20 let od smrtícího útoku na hotel Canal v Bagdádu.
V tento temný den jsme ztratili 22 kolegů a kolegyň, včetně zvláštního představitele OSN Sergia Vieiry de Mello.
Tato tragédie vedla ke změně způsobu práce humanitárních pracovníků.
Přestože se humanitární pracovníci těší respektu po celém světě, mohou se dnes stát i terčem cílených útoků.
Cílem celosvětových humanitárních operací je v letošním roce zajistit životně důležitou pomoc pro 250 milionů lidí v 69 zemích. To je desetkrát více než v době bombového útoku na bagdádský hotel Canal.
Financování, které je k dispozici, bohužel zdaleka nestačí. Je nepřijatelné, aby v době množících se krizí byli humanitární pracovníci nuceni omezovat pomoc milionům potřebných lidí.
Za posledních dvacet let došlo ke zhoršení mnoha dalších problémů:
roste geopolitické napětí;
dochází k do očí bijícímu porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv;
jsme svědky záměrných útoků a dezinformačních kampaní.
Napadán je i samotný princip humanitární pomoci.
Tyto problémy ale globální humanitární společenství posílily.
Humanitární pracovníci, z nichž většina působí ve svých zemích, mají ještě blíže k lidem, jimž pomáhají.
Hledají a nacházejí nové způsoby, jak se dostat hlouběji do oblastí postižených katastrofami a blíže k frontovým liniím konfliktů, vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy.
U příležitosti Světového humanitárního dne vzdáváme hold odvaze a obětavosti humanitárních pracovníků na celém světě.
Znovu potvrzujeme plnou podporu jejich odhodlanému úsilí zachraňovat životy po celém světě.
Obdivujeme jejich neochvějné odhodlání sloužit VŠEM potřebným lidem. Bez ohledu na to, kdo jsou nebo odkud jsou, ať se děje cokoli.
Letošní Světový humanitární den připomíná 20 let od dne, kdy 19. srpna 2003 teroristé odpálili sebevražednou bombu před sídlem OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu. Jak tehdy řekl dnes již zesnulý generální tajemník OSN Kofi Annan, byl to jeden z nejtemnějších dnů v historii OSN. A stále jím zůstává.
Světový humanitární den je pro mne navždy spojen se smíšenými a stále syrových pocity. Mezi těmi, kteří byli toho dne zabiti, byl i Sergio Vieira de Mello, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN v Iráku. Sergio byl můj přítel a kmotr mé dcery.
Můj přítel Sergio
Sergio zasvětil svůj život OSN. Do Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nastoupil v roce 1969, nedlouho poté, co završil studia na univerzitě. Zbytek svého tragicky zkráceného života strávil v OSN, kde postupně stoupal na žebříčku pozic. Poprvé jsem měl možnost s ním pracovat v roce 1996, kdy krátce působil jako regionální humanitární koordinátor OSN pro oblast Velkých jezer. Byl jsem jeho zástupcem a poté jsem jeho funkci převzal. Skutečně blízce jsem ho poznal v roce 1998. Oba jsme se tehdy stěhovali do New Yorku, kde jsme se podíleli na založení nového Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). On jako zástupce generálního tajemníka pro humanitární záležitosti a já opět v roli jeho zástupce.
Byli jsme si blízcí, spojoval nás společný zájem o terénní humanitární činnost a hledání řešení jejích dilemat. Podobně jako u mnoha dalších našich nejlepších pracovníků, Sergiovo zaujetí pro tuto práci bylo založeno na oddanosti Chartě OSN. Měl ji vždy u sebe. Měl velký přehled o světě, což jen posilovalo jeho advokační práci i řečnické umění. Stali se z nás blízcí přátelé a já jsem dodnes hrdý na to, že byl kmotrem mé dcery. Právě kombinace osobní a profesionální vazby se Sergiem byla pro mě po jeho tragickém odchodu tak traumatizující a zároveň formativní. Jeho příklad je pro mě velkou inspirací, když mám nyní roli, kterou před lety zastával on.
Náhlost a konečnost ztráty Sergia byla pro mne skutečným šokem. Navzdory mým dlouholetým zkušenostem s prací ve válečných zónách mě náhle postavila tváří v tvář naší smrtelnosti. Truchlím pro něj dodnes.
Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny
Toho dne zahynulo celkem 22 kolegů a kolegyň, více než 100 bylo zraněno. Velkou část z nich tvořili pracovníci OSN. Mnozí z nich byli Iráčané. Všechny však spojovala společná mise: pomoci Iráku při obnově a rekonstrukci.
Vím, co vzpomínka na ten den musí znamenat pro rodiny, přátele a kolegy obětí útoku v Bagdádu a všech, kteří byli od té doby zabiti, zraněni nebo uneseni při plnění humanitárních úkolů. A vím také, co znamená pro humanitární komunitu a širší společenství OSN. Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny. Cítím váš zármutek a bolest.
Hněv a hrdost
Cítím také hněv. Hněv, že ti, kdo stáli za pumovým útokem na hotel Canal a za většinu útoků na humanitární pracovníky od té doby – a vlastně i za útoky na zdravotníky a civilní obyvatelstvo v konfliktech – nebyli nikdy pohnáni k odpovědnosti. Hněv, že humanitární pracovníci jsou rok co rok stále terčem úmyslných útoků a že jsou při své práci zabíjeni, zraňováni a unášeni. Jen v loňském roce bylo obětí více než 400 humanitárních pracovníků, z nichž většinu tvořili národní pracovníci. Beztrestnost za tyto zločiny je strašlivým šrámem na našem kolektivním svědomí. Zbožná slova nic nezmění, rozhodující jsou činy. Je načase, abychom se zasadili o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bojovali proti beztrestnosti jeho porušování.
Můj převládající pocit v tento den a při každém Světovém humanitárním dni je ale hluboký pocit hrdosti. Hrdosti na to, že jsem pracoval s lidmi, jako byl Sergio. A hrdosti na to, že jsem součástí organizace a komunity lidí, kteří navzdory rizikům a nebezpečím nadále zasvěcují své životy pomoci stále více potřebným lidem na celém světě.
V tento Světový humanitární den vzdávám hold Sergiovi a všem, kteří před 20 lety přišli o život a byli zraněni při pumovém útoku na hotel Canal. Vzdávám hold všem, kteří byli zabiti, zraněni nebo uneseni během své humanitární mise. A vzdávám hold všem, kteří nadále slouží stovkám milionů potřebných po celém světě. Za všech okolností.
Jako koordinátor pomoci při mimořádných událostech a zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti mám pro humanitární pracovníky u příležitosti Světového humanitárního dne tento slib: Budeme se i nadále zasazovat o vaši bezpečnost a ochranu při výkonu vaší důležité práce; budeme poskytovat systematické a předvídatelné vedení v oblasti bezpečného humanitárního přístupu; budeme i nadále volat po odpovědnosti za porušování mezinárodního humanitárního práva; a budeme dělat co je v našich silách, abychom vám poskytli podporu v případě potřeby.
Nemůžeme vrátit zpět ty, kteří od nás byli navždy odtrženi. Můžeme ale uctít jejich památku tím, že uděláme vše, abychom podpořili ty, kteří pokračují ve své humanitární misi.
Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátor pomoci Na snímku Martin Griffiths v ukrajinském Irpiňi, 7. dubna 2022. Foto: Saviano Abreu/UN OCHA na Ukrajině
Na 19. srpna každoročně připadá Světový humanitární den. Připomínáme si tak humanitární pracovníky, kteří přišli o život při výkonu práce pro blaho jiných. Vzdáváme hold těm, kteří riskují své životy, obětují čas a pohodlí, aby po celém světě pomáhali lidem sužovaným konflikty, nepokoji a katastrofami. OSN varuje, že rok 2023 bude dalším rokem s vysokým počtem obětí z řad humanitárních pracovníků.
Podle předběžných dat z databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků výzkumného týmu Humanitarian Outcomes bylo letos v krizových situacích po celém světě zabito 62 humanitárních pracovníků, 84 jich bylo zraněno a 33 uneseno. V loňském roce dosáhl počet obětí na životech 116.
Jižní Súdán patří z pohledu výkonu humanitární práce již několik let k nejnebezpečnějším zemím na světě. Za letošní rok (k 10. srpnu) bylo dosud hlášeno 40 útoků na humanitární pracovníky a 22 úmrtí.
Dalším nebezpečným územím pro humanitární činnost je Súdán, kde bylo letos zatím hlášeno 17 útoků na humanitární pracovníky a 19 obětí na životech. Tento počet útoků překonává čísla, která byla naposledy zaznamenána na vrcholu konfliktu v Dárfúru v letech 2006 až 2009.
Další oběti z řad humanitárních pracovníků byly zaznamenány ve Středoafrické republice, Mali, Somálsku a na Ukrajině. V loňském roce bylo napadeno 444 humanitárních pracovníků. V předchozím roce bylo napadeno 460 humanitárních pracovníků, 141 z nich zaplatili životem.
Letošní Světový humanitární den také připomíná 20 let od sebevražedného bombového útoku v roce 2003(Databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků) na sídlo OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu, při němž zahynulo 22 pracovníků OSN. Dalších přibližně 150 lidí – místních a mezinárodních humanitárních pracovníků, kteří pomáhali při obnově Iráku – bylo v tento temný den zraněno.
„Světový humanitární den a bombový útok na hotel Canal je pro mě a mnoho dalších navždy spojen s neutuchajícími emocemi,“ říká šéf humanitární sekce OSN Martin Griffiths. „Každý rok zahyne při výkonu služby téměř šestkrát více humanitárních pracovníků, než kolik jich zemřelo v onen temný den v Bagdádu. V drtivé většině se jedná o místní humanitární pracovníky. Beztrestnost za tyto zločiny je jizvou na našem kolektivním svědomí. Je načase přestat jen mluvit o dodržování mezinárodního humanitárního práva a skoncovat s beztrestností za jeho porušování.“
Tváří v tvář rapidně rostoucím humanitárním potřebám jsou OSN a její partnerské organizace odhodlány poskytnout v letošním roce pomoc téměř 250 milionům lidí v krizových situacích po celém světě. To je desetkrát více než v roce 2003.
Fakta a čísla
Databáze o bezpečnosti humanitárních pracovníků:
V letošním roce je zatím nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky Jižní Súdán. K 10. srpnu zde došlo ke 40 útokům a zabití 22 humanitárních pracovníků. Těsně druhý je Súdán, kde letos dosud došlo k 17 útokům, 19 humanit. pracovníků bylo zabito.
V roce 2022 bylo nepatrně méně útoků na humanitární pracovníky ve srovnání s předchozími lety, ale došlo k výraznému nárůstu únosů. Obětí násilných útoků se stalo 444 humanitárních pracovníků v 235 samostatných útocích. 116 humanitárních pracovníků bylo zabito, 143 zraněno a 185 uneseno.
V roce 2022 bylo zdaleka nejvíc útoků na humanitární pracovníky vedeno v Jižním Súdánu (45) s výrazným dopadem na celosvětové počty obětí v posledních letech. Na druhém místě jsou Mali a Myanmar s 20 útoky. V případě Mali tento počet zahrnoval 11 únosů.
Zpráva generálního tajemníka OSN o ochraně civilistů 2023:
V roce 2022 zaznamenala OSN nejméně 16 988 úmrtí civilistů ve 12 ozbrojených konfliktech, což je o 53 % více než v roce 2021.
Na Ukrajině OSN zaznamenala 7 957 zabitých a 12 560 zraněných civilistů, ačkoli skutečná čísla jsou pravděpodobně vyšší.
V Somálsku bylo zabito 710 civilistů a 1 148 jich bylo zraněno, což je o 60 % více než v roce 2021 a jde o nejvyšší počet od roku 2017.
Na okupovaném palestinském území byl rok 2022 tím nejhorším z hlediska počtu civilních obětí na Západním břehu od roku 2005, kdy OSN začala tyto počty systematicky zaznamenávat.
Tým Humanitarian Outcomes, který spravuje databázi bezpečnosti humanitárních pracovníků, upozorňuje, že všechna čísla pro rok 2023 se mohou po ověření změnit.
Období po skončení studené války je pryč. Přecházíme do nové éry, která se vyznačuje velkým soupeřením o moc a nejvyšší mírou geopolitického napětí za desítky let. Svět zároveň čelí novým a rozvíjejícím se hrozbám, které vyžadují bezodkladnou a společnou akci:
Konflikty se staly složitějšími, ničivějšími a hůře řešitelnými. Znovu vyvstaly obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně zakládají na nové způsoby, jak může lidstvo vyhladit samo sebe. Lidská práva, včetně zhoubného odporu proti právům žen, jsou po celém světě pod tlakem. Charta OSN a mezinárodní právo, regionální bezpečnostní struktury, jaderné odzbrojení a deeskalace – tedy všechny principy multilateralismu a systému kolektivní bezpečnosti – jsou zpochybňovány.
Rámce globální spolupráce nedrží s touto novou globální situací krok.
Moje Nová agenda pro mír(v angličtině) nastiňuje vizi mnohostranného úsilí o mír a bezpečnost založeného na mezinárodním právu, zásadách důvěry, solidarity a univerzality.
Nová agenda pro mír předkládá konkrétní návrhy v pěti prioritních oblastech:
Posílení prevence na celosvětové úrovni pomocí snižování strategických rizik a geopolitických rozporů. Nová agenda pro mír vyzývá státy, aby se urychleně znovu zavázaly usilovat o svět bez jaderných zbraní a posílily globální úmluvy proti jejich používání a šíření. Je také třeba posílit preventivní diplomacii na globální úrovni tváří v tvář rostoucí fragmentaci a potenciálnímu vzniku geopolitických bloků s odlišnými pravidly obchodu, dodavatelskými řetězci, měnami a internetem.
Vytvoření vize prevence konfliktů, násilí a udržení míru, která se bude vztahovat na všechny, ve všech zemích a v každé době. Vyžaduje to paradigma prevence všech forem násilí, zaměřené na mediaci, podporující sociální soudržnost, prioritizující souvztažnost mezi udržitelným rozvojem, opatřeními v oblasti klimatu a mírem a pevně spojené s plným respektováním všech lidských práv – občanských, politických, hospodářských, sociálních i kulturních.
Aktualizace přístupu OSN k mírovým operacím, který zohledňuje realitu současných konfliktů. Mírové mise musí mít odpovídající zdroje a plnou politickou podporu Rady bezpečnosti s aktivním a trvalým zapojením všech stran. Nová agenda pro mír vyzývá k seriózní a široké reflexi budoucnosti mírových operací OSN s cílem přejít k pružným a přizpůsobivým modelům s vhodnými strategiemi pro ústup.
Prevence sekuritizace nových oborů a technologií a podpora odpovědných inovací. Infrastruktura nezbytná pro veřejné služby a fungování společnosti musí být prohlášena za nedotknutelnou ze strany škodlivých kyberaktivit. Můj návrh vyzývá státy, aby přijaly právně závazné nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů, které fungují bez dohledu člověka. Vyzdvihuje také potřebu nových národních strategií na zmírňování dopadů umělé inteligence na mír a bezpečnost a vyzývá k zahájení mnohostranného procesu, jehož cílem bude vypracovat normy, pravidla a zásady týkající se vojenského využívání umělé inteligence.
Aktualizace mechanismů kolektivní bezpečnosti s cílem obnovit jeho legitimitu a účinnost. Svět potřebuje struktury kolektivní bezpečnosti, které budou odrážet současnou geopolitickou realitu a příspěvek různých regionů ke globálnímu míru. Nová agenda pro mír doporučuje bezodkladné reformy Rady bezpečnosti, aby se stala spravedlivější a reprezentativnější, a také demokratizaci jejích postupů. Navrhuje rovněž oživení činnosti Valného shromáždění a reformu odzbrojovacích mechanismů a posílení a rozšíření role Komise OSN pro budování míru.
Mír je hnací silou činnosti Organizace spojených národů. Dnešní nové hrozby pro mír na nás kladou nové požadavky. Čas jednat nenastane až nás pohltí rozpory a roztržky. Čas jednat je teď.
