Výstava k 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv
Lidská pravá jsou vlastní nám všem, bez ohledu na národnost, pohlaví, etnický původ, barvu pleti, náboženství, jazyk nebo jiné postavení… Lidská práva jsou práva, která máme jednoduše proto, že existujeme jako lidské bytosti. Nejsou udělována žádným státem. Tato univerzální práva patří nám všem. Zahrnují vše od nejzákladnějšího práva na život až po práva, kvůli kterým stojí za to žít – jako je právo na stravu, vzdělání, práci, zdraví, zdravé životní prostředí nebo svobodu.
Svoboda, rovnost a spravedlnost pro všechny
Všeobecná deklarace lidských práv přijatá Valným shromážděním OSN v roce 1948, je prvním právním dokumentem, který stanoví základní lidská práva, jež mají být všeobecné̌ chráněna. Deklarace 10. prosince 2023 oslavila 75. narozeniny. Zůstává základem všech mezinárodních úmluv o lidských právech. 30 článků Deklarace stanoví principy a základní stavební kameny současných i budoucích lidskoprávních úmluv, smluv a dalších právních nástrojů.
Na výstavě je uvedeno všech 30 článků v interpretované podobě. Premiéru bude mít 11. prosince 2023 na národní konferenci
Výstavu připravilo v roce 2023 Informační centrum OSN v Praze (UNIC) s podporou Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Za spolupráci na realizaci v ČR děkujeme zmocněnkyni vlády České republiky pro lidská práva.
Parametry výstavy
31 samostojných kartonových desek, rozměry cca 130-180 cm x cca 75 cm (30 x ořezy postav v životní velikosti, 1 x úvodní panel (obdélník na výšku))
2 roll-up bannery, 200 x 90 cm, hmotnost 2 x 3,5 kg
Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk na tiskové konferenci v předvečer 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv v Ženevě odsoudil závažné sexuální zločiny, kterých se měli dopustit bojovníci Hamásu během teroristických útoků v jižním Izraeli 7. října. Odmítl obvinění z dvojích standardů, pokud jde o postoj OSN ke krizi v Gaze, a poznamenal, že byl již dříve seznámen s obviněními ze sexuálního násilí během útoku Hamásu na obce v jižním Izraeli.
Řekl, že je naprosto zřejmé, že kruté útoky by měly být plně a nezávisle vyšetřeny, protože to obětem dlužíme. Odsoudil zároveň katastrofické scény, které se v Gaze odehrávají od 7. října, kdy izraelské obranné síly zahájily odvetu za teroristický útok vedený Hamásem.
Vysoký komisař poznamenal, že v případě podobně závažných šetření v oblasti lidských práv, jako například obvinění z masového zabíjení civilistů v ukrajinské Buči ruskými silami v dubnu 2022, trvalo několik měsíců, než mohla být zahájena.
„Dlužíme obětem, aby proběhlo seriózní vyšetřování a aby spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ uvedl vysoký komisař s tím, že jeho úřad předal ve druhém říjnovém týdnu žádost Izraeli, aby umožnil týmu vyšetřovatelů OSN v oblasti lidských práv přístup k výkonu jejich práce. „Tuto výzvu jsem zopakoval a doufám, že bude vyslyšena,“ dodal.
Na tiskové konferenci v Ženevě Türk zopakoval předchozí výzvy k zastavení bojů i výzvu státům, které mají vliv na bojující strany, aby v souladu s válečným právem prosazovaly ochranu civilistů. Tyto výzvy následovaly poté, kdy jeho úřad OSN pro lidská práva uvedl, že „způsob útoků, které míří nebo dopadají na civilní infrastrukturu, vyvolává vážné obavy ohledně dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany Izraele a významně zvyšuje riziko krutých zločinů“.
„Jako okamžitý krok vyzývám k naléhavému zastavení nepřátelských akcí,“ řekl. „Všechny strany vědí co je skutečně nutné k dosažení míru a bezpečnosti pro palestinský a izraelský lid. Násilí a pomsta mohou vést jen k větší nenávisti a radikalizaci. Jediným způsobem, jak ukončit rostoucí utrpení, je ukončení okupace a dosažení dvoustátního řešení.“
Volker Türk rovněž zopakoval vážné znepokojení nad „dehumanizujícími a podněcujícími výroky“ ze strany úřadujících i bývalých vysokých izraelských představitelů a zástupců Hamásu. „Historie ukazuje, kam až takový jazyk může vést. To je nejen nepřijatelné, ale příslušný soud může takové výroky za okolností, za nichž byly proneseny, považovat za podněcování ke krutým zločinům,“ uvedl na tiskové konferenci Volker Türk.
Zdroj: UN News Foto: Úřad OSN pro lidská práva OHCHR
Uhlí, ropa a plyn jsou příčinou krize životních nákladů. Na klimatické konferenci COP28 může dojít k prudkému nárůstu opatření v oblasti klimatu.
V posledních několika letech způsobila inflace ve velké části světa krizi životních nákladů. Někteří vyvolávači strachu využili obtíží, které to způsobilo miliardám lidí, k šíření rétoriky, že opatření proti změně klimatu jsou cenově nedostupná a jdou proti zájmům obyčejných lidí. Nic nemůže být dále od pravdy.
Šíření narativu „zelení versus chudí“ je rozdělující a často se používá k zakrytí krátkodobých, ziskových zájmů. Jedinou stabilní a ekonomicky udržitelnou budoucností je energetická bezpečnost, odolnost vůči katastrofám, dobře financovaná koordinovaná obnova po nich a nakonec omezení růstu teploty na 1,5 stupně Celsia.
Fosilní paliva, včetně uhlí, ropy a plynu, jsou hlavní příčinou krize životních nákladů, která napíná rozpočty miliard domácností k prasknutí. Ceny se prudce mění, jak se to často stává, a to v důsledku nejistoty a konfliktů. To následně zvyšuje náklady na dopravu, potraviny, elektřinu a základní potřeby domácností. V některých zemích, které jsou silně závislé na fosilních palivech, vzrostly účty domácností v roce 2022 až o 1 000 USD v důsledku nákladů na energii z fosilních paliv.
Podle ekonomických autorit, jako jsou Ministerstvo financí Spojených států, Indická rezervní banka a Evropská centrální banka, se náklady spotřebitelů ještě zvýší a hospodářský růst se zpomalí, protože dopady klimatu budou stále intenzivnější. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků a poškozují hospodářský růst. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků, poškozují hospodářský růst a brání právu na přístup k energii na celém světě. Inflace nejvíce poškozuje nejchudší domácnosti.
K tomu dochází v době, kdy se ve všech zemích zhoršují i klimatické katastrofy. Letošní rok bude pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Ničivější bouře, nepředvídatelné deště a záplavy, vlny veder a sucha již způsobují obrovské hospodářské škody a postihují stovky milionů lidí na celém světě, které stojí život a živobytí.
Kohoutky s fosilními palivy nelze zavřít ze dne na den, ale existuje spousta příležitostí k opatřením, která se v současné době neuskutečňují. Například v roce 2022 vydaly vlády na dotace fosilních paliv více než 7 bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků nebo půjček. Dotace nechrání reálné příjmy nejchudších domácností a odvádějí peníze, které zvyšují dluhovou zátěž rozvojových zemí nebo mohly být použity na zlepšení zdravotní péče, budování infrastruktury – včetně obnovitelných zdrojů energie a sítí – a rozšíření sociálních programů na zmírnění chudoby. Odpovědně provedené postupné zrušení těchto dotací by skutečně pomohlo nejchudším a zlepšilo ekonomiku zemí, které jsou na nich nyní závislé.
V letošním roce jsme na půdě OSN pro změnu klimatu provedli globální bilanci dosavadních opatření v oblasti klimatu. Z něj jasně vyplynulo, že pokrok je příliš pomalý. Ukázalo se však také, že máme k dispozici mnoho nástrojů, jak nyní urychlit opatření v oblasti klimatu, která zároveň povedou k budování silnějších ekonomik. Máme znalosti a nástroje, abychom tento přechod urychlili a zároveň zajistili, že bude spravedlivý a férový a nikoho nenechá pozadu.
Miliardy lidí potřebují, aby se jejich vlády chopily této sady nástrojů a začaly ji používat. To zahrnuje přesun miliard dolarů z investic do nové výroby fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, které zajistí stabilní, spolehlivou a levnější energii, jež podpoří hospodářský růst. Jde o poptávku i nabídku. Těm z nás, kteří poptávají energii, aby mohli rozsvítit, je třeba poskytnout čisté možnosti, jak to udělat, a fiskální prostor pro investice do našich komunit a jejich schopnosti přizpůsobit se měnícímu se světu.
Pokud vlády přijdou na letošní konferenci o změně klimatu – COP28 – v Dubaji s duchem spolupráce a zaměří se na řešení, je to důvod k optimismu. Na konferenci COP28 se můžeme dohodnout na ztrojnásobení světové kapacity obnovitelných zdrojů energie. Můžeme zdvojnásobit energetickou účinnost. Můžeme ukázat, že zdvojnásobujeme finanční prostředky na pomoc zemím přizpůsobit se dopadům klimatu a soustředit je do národního plánování. Můžeme uskutečnit fond na krytí ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, který pomůže zajistit klimatickou spravedlnost. A můžeme splnit staré sliby týkající se financování přechodu a nastínit, jak budeme financovat další kroky.
Jeden okamžik, jedna schůzka, všechno nezmění. Můžeme však zachytit budoucnost ve směrech, které jsme stanovili v tomto roce, a poskytnout plán, jak lze v roce 2025 dosáhnout národních závazků.
Odmítám nechat si strašákem přetáhnout kapuci přes oči a vy byste to neměli dělat také.
Článek vyšel ve světových médiích, v Česku ho publikoval sever Seznam Zprávy
Letošní mezinárodní den solidarity se odehrává v době jedné z nejtemnějších kapitol v dějinách palestinského lidu. Jsem zděšen smrtí a ničením, které zachvátily region a zahltily ho bolestí, úzkostí a zármutkem.
Palestinci v Gaze trpí humanitární katastrofou. Téměř 1,7 milionu lidí bylo nuceno opustit domov. Ale nikde pro ně není bezpečno. Současně hrozí, že situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, vyvře.
Vyjadřuji upřímnou soustrast tisícům rodin, které oplakávají své blízké. Jsou mezi nimi i členové rodiny OSN, kteří byli zabiti v Gaze, což představuje největší ztrátu personálu v historii naší organizace.
Jasně jsem odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října. Rovněž jsem jasně řekl, že nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.
Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků UNRWA je v celém regionu nepostradatelnou záchrannou sítí, která poskytuje životně důležitou podporu milionům palestinských uprchlíků. Více než kdy jindy je důležité, aby mezinárodní společenství stálo při UNRWA jako zdroje podpory pro palestinský lid.
Tento den je především dnem, kdy znovu potvrzujeme mezinárodní solidaritu s palestinským lidem a jeho právem na život v míru a důstojnosti.
To musí začít dlouhodobým humanitárním příměřím, neomezeným přístupem pro životně důležitou pomoc, propuštěním všech rukojmích, ochranou civilistů a ukončením porušování mezinárodního humanitárního práva. Musíme jednotně požadovat ukončení okupace a blokády Gazy.
Již dávno nastal čas, abychom na základě rezolucí OSN a mezinárodního práva odhodlaně a nezvratně směřovali k řešení v podobě dvou států, v nichž by Izrael a Palestina žily vedle sebe v míru a bezpečí a Jeruzalém by byl hlavním městem obou států.Organizace spojených národů ve svém závazku vůči palestinskému lidu nepoleví. Dnes a každý den buďme solidární s touhou palestinského lidu dosáhnout svých nezadatelných práv a budovat budoucnost míru, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti pro všechny.
New York, 29. listopadu 2023
Foto: OSN (Palestinští uprchlíci po překročení hranic dne 1. ledna 1948).
Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem V roce 1977 vyzvalo Valné shromáždění OSN ke každoročnímu připomínání 29. listopadu jako Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem (rezoluce 32/40 B). V tento den v roce 1947 přijalo Valné shromáždění rezoluci o rozdělení Palestiny (rezoluce 181 (II)).
Sedm týdnů bojů si vyžádalo strašlivou daň. Poslední čtyři dny zbraně utichly. Byli jsme svědky propuštění izraelských a zahraničních rukojmích, které od 7. října zadržuje Hamás a další, a propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic.
Generální tajemník vyjadřuje uznání vládám Kataru, Egypta a Spojených států za zprostředkování dohody a vyjadřuje uznání kriticky důležité roli, kterou sehrává Mezinárodní červený kříž. OSN bude jejich úsilí nadále všemožně podporovat.
Během čtyř dnů příměří rozšířila OSN přísun humanit pomoci do Gazy a poslala pomoc do sever oblastí, které byly po několik týdnů z velké části odříznuty. Tato pomoc se však sotva vyrovná obrovským potřebám 1,7 mil vysídlených. Humanitární katastrofa se každým dnem zhoršuje.
Dialog, který vedl k dohodě, musí pokračovat a vést k úplnému humanitárnímu příměří ve prospěch obyvatel Gazy, Izraele i celého regionu. Generální tajemník znovu vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zbývajících rukojmích.
Naléhavě vyzývá všechny státy, aby využily svého vlivu k ukončení tohoto tragického konfliktu a podpořily nezvratné kroky směřující k jediné udržitelné budoucnosti pro tento region: řešení v podobě dvou států, v nichž budou Izrael a Palestina žít vedle sebe v míru a bezpečí.
New York, 27. listopadu 2023
Foto: UN News (Zoufale potřebná pomoc dorazila do přeplněného zařízení UNRWA, které v Gaze poskytuje útočiště vysídleným lidem)
Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí – je mezinárodní kampaň za ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Je součástí iniciativy UNiTE by 2030, kterou v roce 2008 vyhlásil generální tajemník OSN. Tématem kampaně je prevence násilí na ženách a dívkách a její financování.
16 dní aktivismu tradičně začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv). Oranžovým nasvícením budov se k této iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku:
Brno: Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem
Hradec Králové: budova radnice na Velkém náměstí
Liberec: budova radnice
Ostrava: Most Miloše Sýkory
Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově
Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulých letech mimo jiné i Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.
Každá třetí žena na světě zažije alespoň jednou v životě fyzické nebo sexuální násilí. Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv. Pandemie COVID-19, konflikty a klimatická změna zvyšují rizika násilí na ženách a dívkách a vytváří nové hrozby, které dále posilují zranitelnost žen a dívek.
Fakta o násilí na ženách a dívkách
V roce 2021 bylo na celém světě zabito přibližně 45 tisíc žen a dívek rukou partnera nebo jiného člena rodiny. To je každou hodinu více než pět žen nebo dívek.
Podle odhadů 736 milionů žen na světě bylo alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí (30 % žen ve věku 15 let a starších).
Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině zemí s dostupnými údaji o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, většinou obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich na instituce, jako např. policie nebo zdravotnická zařízení. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které vyhledaly pomoc.
Celosvětově 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex.
Na základě údajů z 30 zemí jen 1 % dívek ve věku 15-19 let, které zažily nucený sex, vyhledalo odbornou pomoc.
Nejméně 162 zemí světa má zákony o domácím násilí a 147 zemí o sexuálním obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou uplatňovány.
10 procent žen v EU se od svých 15 let setkalo s obtěžováním v on-line prostoru. To zahrnuje nevyžádané a urážlivé sexuálně explicitní e-maily / textové zprávy nebo urážlivé a nevhodné návrhy na sociálních sítích.
82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu. 65 % z nich bylo vystaveno sexistickým poznámkám, především ze strany mužských kolegů v parlamentu.
Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.
Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)[1] se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin.
Cena je určena vědcům a expertům a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
„Tým výzkumnic a výzkumníků Klimatýmu AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v ČR i na mezinárodní úrovni. Do veřejné debaty vnáší významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ píše nominační výbor ve zdůvodnění udělení Ceny.
Na slavnostním předání Ceny v pražském Kampusu Hybernská, společném zařízení Magistrátu hl. města Prahy a Univerzity Karlovy, ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022).
Organizátoři letos udělili i dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ (TEREZA, 2023) a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“ (Alarm a UTOPIA libri, 2023). V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).
Programem v Kampusu Hybernská v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek všech oceněných a zvláštního hosta, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky (přednáška Nástrahy a příležitosti komunikace vědy: příklad pandemie COVID-19), je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima23 .
Background
Celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o 1 %. Přispěl k tomu především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 % vyšší než ve stejném období 2022. Podle IPCC může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 °C. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Je třeba okamžitě a bezprecedentně snížit emise skleníkových plynů, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání United in Science[2], kterou každoročně vydává OSN. „Věda je pro řešení klíčová,“ píše v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.
###
Klimatým: „Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí. Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskuzi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních.“
Libor Grubhoffer, Učená společnost ČR:„Učené společnosti České republiky leží na srdci udržitelnost života na Zemi a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem. Člověk však svojí krátkozrakou činností ve prospěch exponenciálního růstu ekonomické prosperity a blahobytu prohlubuje negativní dopady na klima. Děje se tak v globálním měřítku. Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu, kterou již tradičně uděluje pražské Informační centrum OSN s Učenou společností ČR.“
Michal Broža, OSN v ČR: „Efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování.“
Kontakty: Libor Grubhoffer, předseda Učené společnosti ČR [email protected], tel. 723 727 269 Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze [email protected], tel. 724 020 611 Tomáš Jungwirth Březovský, projektový koordinátor a analytik, Klimatým AMO [email protected], tel. 605 103 016
###
[1] Martin Abel, Michal Čepelka, Nina Djukanović, Romana Jungwirth Březovská, Tomáš Jungwirth Březovský, Barbora Chmelová, Vendula Kazlauskas, Ondřej Kolínský, Michaela Kožmínová, Štěpánka Králíková, Václav Kříž, Petr Kutílek, Vojtěch Pecka, Oldřich Sklenář, Veronika Šmausová, Jan Svoboda, Adéla Syslová, Lucia Vilimovská, Kristina Zindulková
[2] United in Science, 2023. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP).
Den Organizace spojených národů (24. října) je připomínkou dne, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN. Ratifikací tohoto zakládajícího dokumentu světové organizace většinou jeho signatářů, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti, oficiálně vznikla Organizace spojených národů.
Neexistuje žádná jiná globální organizace, která by měla takovou legitimitu, pravomoc svolávat státy a normativní dopad jako OSN. Žádná jiná globální organizace nedává tolika lidem naději na lepší svět. Dnes víc, než kdy jindy potřebujeme, aby se všechny státy spojily a naplnily slib sjednocených národů. Den OSN je příležitostí posílit společný program celého světa a znovu potvrdit cíle a zásady Charty OSN, jimiž se řídíme již 78 let.
Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ke Dni OSN 2023
Organizace spojených národů je odrazem světa, jaký je, a snahou o svět, jaký by mohl být. Naší odpovědností je pomáhat vybudovat svět míru, udržitelného rozvoje a lidských práv pro všechny. Můžeme to dokázat. Charta OSN, která vstoupila v platnost před 78 lety, nám ukazuje cestu.
V jejích základech je odhodlání zacelovat rozpory, napravovat vztahy a budovat mír. Šířit příležitosti a nenechat nikoho stranou. Zajistit spravedlnost, rovnoprávnost a posilovat postavení žen a dívek. Zajistit životně důležitou pomoc těm, kteří ji potřebují. A být dostatečně flexibilní, aby dokázala řešit výzvy, které v době zrodu OSN ještě neexistovaly: od existenční klimatické krize až po nebezpečí i přísliby umělé inteligence.
Organizace spojených národů se řídí nadčasovými hodnotami a zásadami, ale nikdy nesmí ustrnout v čase. Proto musíme neustále posilovat způsoby naší práce a na vše, co děláme, aplikovat optiku 21. století.
V Den Organizace spojených národů se s nadějí a odhodláním zavažme dosáhnout lepšího světa. Usilujme o budoucnost, která bude odpovídat názvu naší nepostradatelné organizace. Jsme rozdělený svět. Můžeme a musíme být spojenými národy.
Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Svět potřebuje okamžité a hluboké snížení emisí teď a v průběhu příštích tří desetiletí, aby omezil globální oteplení na hranici 1,5 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a dokázal tak zabránit nejhorším dopadům.
Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. Jde o princip rovnosti a klimatické spravedlnosti, který vyžaduje okamžitou pozornost vlád i mezinárodních finančních institucí.
S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Jde o důležitý politický milník, který má prokázat, že existuje společná globální vůle urychlit tempo a rozsah přechodu na spravedlivější globální ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie a odolnou vůči změně klimatu.
Koncepce a výsledky summitu jsou založeny třech vzájemně propojených pilířích: ambice, důvěryhodnost a provádění.
Ambice Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti. Všichni hlavní znečišťovatelé a zejména všechny vlády zemí G20 budou vyzvány, aby se zavázaly do roku 2025 předložit ambicióznější NDCs, které budou zahrnovat absolutní snížení emisí a budou zahrnovat všechny skleníkové plyny.
Důvěryhodnost Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C. Požaduje cíle pro roky 2025 a 2030, plány spravedlivého přechodu na zastavení a postupné ukončení využívání fosilních paliv, skutečné snížení emisí bez použití kompenzací a závazek veřejně podporovat vědecky podložená opatření v oblasti klimatu.
Provádění Vedoucí představitelé vlád, mezinárodních a regionálních organizací a finančních institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti představí stávající nebo nově vznikající prováděcí partnerství, která se zabývají výzvami a příležitostmi souvisejícími s urychlením dekarbonizace odvětví s vysokými emisemi (energetika, lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu) nebo se zajištěním klimatické spravedlnosti (reforma mezinárodního finančního systému, systémy včasného varování, adaptace, ztráty a škody).
Hlavní výsledky summitu budou prezentovány ve shrnutí předsedajícího.
Poselství ke Světovému humanitárnímu dni 2023 António Guterres, generální tajemník OSN 19. srpna 2023
Letošní Světový humanitární připomene 20 let od smrtícího útoku na hotel Canal v Bagdádu.
V tento temný den jsme ztratili 22 kolegů a kolegyň, včetně zvláštního představitele OSN Sergia Vieiry de Mello.
Tato tragédie vedla ke změně způsobu práce humanitárních pracovníků.
Přestože se humanitární pracovníci těší respektu po celém světě, mohou se dnes stát i terčem cílených útoků.
Cílem celosvětových humanitárních operací je v letošním roce zajistit životně důležitou pomoc pro 250 milionů lidí v 69 zemích. To je desetkrát více než v době bombového útoku na bagdádský hotel Canal.
Financování, které je k dispozici, bohužel zdaleka nestačí. Je nepřijatelné, aby v době množících se krizí byli humanitární pracovníci nuceni omezovat pomoc milionům potřebných lidí.
Za posledních dvacet let došlo ke zhoršení mnoha dalších problémů:
roste geopolitické napětí;
dochází k do očí bijícímu porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv;
jsme svědky záměrných útoků a dezinformačních kampaní.
Napadán je i samotný princip humanitární pomoci.
Tyto problémy ale globální humanitární společenství posílily.
Humanitární pracovníci, z nichž většina působí ve svých zemích, mají ještě blíže k lidem, jimž pomáhají.
Hledají a nacházejí nové způsoby, jak se dostat hlouběji do oblastí postižených katastrofami a blíže k frontovým liniím konfliktů, vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy.
U příležitosti Světového humanitárního dne vzdáváme hold odvaze a obětavosti humanitárních pracovníků na celém světě.
Znovu potvrzujeme plnou podporu jejich odhodlanému úsilí zachraňovat životy po celém světě.
Obdivujeme jejich neochvějné odhodlání sloužit VŠEM potřebným lidem. Bez ohledu na to, kdo jsou nebo odkud jsou, ať se děje cokoli.
