Autor: unic

Ondráš Přibyla a Fakta o klimatu získali Cenu za komunikaci globální změny klimatu

Napsal unic dne 27. 10. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla a jím založená skupina Fakta o klimatu převzali 27. října Cenu za komunikaci globální změny klimatu 2020. Akce se konala on-line prostřednictvím videokonferenčních platforem.

Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. Letos byla cena udělena podruhé, prvním laureátem se loni stal klimatolog Radim Tolasz.

„Ondráš Přibyla a projekt Fakta o klimatu (www.faktaoklimatu.cz) usilují o srozumitelnou a přehlednou prezentaci vědeckých poznatků o klimatické změně. Shromažďuje data z odborných a vědeckých institucí (IPCC, ČHMÚ, NASA, Eurostat, WMO) a zpracovává z nich vizuální výstupy: grafy, tabulky, mapy a další přehledy s vysvětlením klíčových jevů. Infografiky podléhají licenci Creative Commons, která umožňuje svobodné sdílení při zachování autorských práv. Mohou tak být využívány ve vzdělávacím systému, médiích i v organizacích občanské společnosti,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

O držiteli za rok 2020 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní.

Fakta o klimatu, zapsaný ústav, založil v květnu 2019 teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla. Společně s ním tvoří tým dalších jedenáct mladých profesionálů z oborů informatiky, práce s daty a komunikace, klimatologie nebo vzdělávání: Tomáš Protivínský, Martin Ukrop, Jan Krčál, Kristýna Zákopčanová, Oldřich Sklenář, Kateřina Kolouchová, Matěj Grabovský, Martin Křivánek, Ondřej Pechník, Marek Lahoda, Eliška Vlčková.

Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předala symbolicky sazenice stromů s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy první laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny dva stromy a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny následovala panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové, kterou připravila Učená společnost ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN. Pozvání přijali: laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu Ondráš Přibyla; rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; a první laureát ceny, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz. Moderátorkou diskuse byla Kateřina Poláková z České televize.

Záznam diskuse.

OSN o klimatu

Vyplývá to z nejnovější zprávy OSN „United in Science 2020“^[2]. Zdůrazňuje sílící a nevratné dopady změny klimatu na ledovce, oceán, přírodu, ekonomiku a životní podmínky člověka. „Zažíváme nevídaný rok. Pandemie COVID-19 narušila život po celém světě. Současně akceleruje oteplování planety a klimatický rozvrat. Není pochyb, že klimatickou krizi musíme řešit a dostat ekonomický i společenský život na trajektorii udržitelnosti. Potřebujeme vědu, solidaritu a řešení,“ uvádí v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

Ondráš Přibyla, Fakta o klimatu. Facilitátor, lektor Nenásilné komunikace, laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu 2020: „Krize koronavirová a krize klimatická se v mnohém liší, ale mnoho mají společného. Myslím, že v obou případech jsou k rozumnému zvládnutí nutná dostupná a srozumitelná data. Také je potřeba dobře pracovat s modely a scénáři vývoje a nerozhodovat se jen podle dosavadního vývoje. Říkat si, že zatím to je ještě dobré, zatím to zvládáme, je jako řídit auto podle zpětného zrcátka – podle toho, jak vypadá cesta, která je za námi. Také vidíme, jak důležitou roli hraje komunikace, média, ale také konzistentní leadership, který posiluje důvěru ve společnosti. Obě krize jsou ale zcela odlišné v časové škále, ale i v tom, že na klimatickou změnu není a nebude vakcína.“

Pavel Jungwirth, předseda Učené společnosti ČR: „Každá krize je i příležitostí. Pojďme vzít koronavirovou krizi jako příležitost otočit kormidlo směrem ke klimatické udržitelnosti tak, aby naše děti o nás jednou mohly říci – pozdě, ale přece.“

Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity: „Desítky let aplikujeme model ekonomického růstu a maximálního zisku. Ukazatel HDP ale není jediný pro měření blahobytu. HDP může růst i v situaci, kdy lidé nemají přístup k pitné vodě. Teorie o ekonomickém růstu se zkrátka vyčerpala. Musíme hledat nová paradigmata. Důležitý je sociální prvek. Stát nemůže dělat pouze efektivní věci. Příkladem mohou být ochrana klimatu nebo sociální služby. To, že je společnost natolik rozvinutá, nakolik se dokáže postarat o své slabší jedince, se dá parafrázovat: každá společnosti je natolik rozvinutá, nakolik dbá na ochranu životního prostředí.“

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR: „COVID-19 dokázal zabrzdit ekonomiku, ale nezastavil změnu klimatu. Zkušenost s pandemií ukazuje, jak důležitou roli hraje v řešení krizí komunikace a osvěta. Věda poskytuje data, politici, firmy i občané se podle nich rozhodují. Cílem této ceny je vystavět most mezi vědeckým poznáním a poučeným rozhodováním.“

Marie Šabacká, polární vědkyně, PřF Jihočeské univerzity: „Reakce na pandemii COVID-19 odhalila, jak málo jsme schopni se připravit na jednu konkrétní a rychle se šířící hrozbu. I odborné autority jsou v době krize schopny vnést do veřejné debaty chaos, jenž přivádí občany k nedůvěře v ověřená fakta. To vede k ohrožení lidí a ekonomickým propadům, ze kterých se bude naše země dlouho vzpamatovávat. Klimatická změna není o nic menší hrozba. Je jen méně vidět a „plíží se“ na nás skrytěji. Jde o podstatně složitější problém, nedá se vysvětlit v jednom tweetu. Veřejný prostor je v Česku zahlcen mnohokrát vyvrácenými mýty o klimatické změně. Proto považuji za důležité ocenit odborníky, kteří věnují svůj čas tomu, aby veřejnou diskusi ovlivnili fakty a kritickým myšlením. Změna klimatu se týká každého z nás a podobně jako pandemie vyžaduje systémová opatření. Potřebujeme ověřená data, strategický plán a spolupracující společnost, která důvěřuje vědcům. Takový plán musí být připraven dlouho dopředu, abychom se podobně jako s koronavirem jednoho rána neprobudili a nezjistili, že už je pozdě a musíme jen zkusit uhasit požár, jemuž jsme mohli předejít.“

Kontakt:

Pavel Jungwirth, [email protected], tel. 739 002 228

Michal Broža, [email protected], tel. 724 020 611

^[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

^[2] United in Science, 2020. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, Global Carbon Project a MetOffice. https://public.wmo.int/en/resources/united_in_science

Vyzývám všechny obyvatele světa, aby se semkli

Napsal unic dne 22. 10. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Spojených národů

75. výročí Spojených národů si připomínáme uprostřed globální pandemie. Hlavní poslání OSN, smysl naší existence, je důležitější než kdy dříve: Podpora lidské důstojnosti. Ochrana lidských práv. Dodržování mezinárodního práva. A zabránit válce.

Na počátku pandemie jsem vyzval k zastavení bojů a celosvětovému příměří. Nyní máme nepřítele, který je společný nám všem: COVID-19. Musíme posílit úsilí o mír a zastavit boje. Musíme to udělat teď, nesmíme to odkládat. Usmířit se musíme také s planetou. Klimatická krize ohrožuje životy lidí. Uhlíková neutralita je v zájmu všech, proto se také všichni musíme zapojit a dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Závazky už učinila řada států a další přibývají.

Musíme také dělat víc pro ukončení lidského utrpení spojeného s extrémní chudobou, nerovnostmi, hladem a projevy nenávisti ve společnosti. Musíme říct rezolutní ne diskriminaci na základě rasy, vyznání, pohlaví a jiných odlišností. Za dobu trvání pandemie jsme svědky masivního nárůstu násilí páchaného na ženách a dívkách.

Máme na čem stavět. Svět společně hledá bezpečnou a ekonomicky i fyzicky dostupnou vakcínu. Návodem, jak se po pandemii zvednout k lepšímu, je naše společná agenda 17 Cílů udržitelného rozvoje.

Stojí před námi nevídané výzvy. Ale s pomocí globální solidarity a spolupráce je dokážeme zvládnout. To je důvod, proč máme OSN. Letošní 75. výročí chci využít k tomu, abych vyzval lidi z celého světa, aby se semkli. Spojené národy budou stát při vás. Spojené národy patří vám. Spojené národy jsme my všichni.

Pojďme společně dostát dlouhodobým hodnotám Charty Spojených národů. Musíme stavět na trvalých hodnotách, na nichž naše organizace vznikla. Na pokroku, kterého jsme za sedm a půl desítek let existence dosáhli. Naším společným cílem je dosažení lepšího světa pro všechny.

Modré světlo pro mír, spolupráci a solidaritu

Napsal unic dne 21. 10. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

24. října večer se na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů rozsvítí modrým světlem významné památky, objekty a instituce v celé Evropě. K iniciativě Rozsvítíme Evropu do modra se připojí i některá místa v Česku: Petřínská rozhledna, Tančící dům a ambasády Velké Británie a Litvy v Praze, Katedrála sv. Václava v Olomouci nebo Nová radnice v Ostravě. Na některých ústředních institucích, ambasádách, budově sídla OSN v Praze a na některých radnicích českých měst a obcí zavlaje modrá vlajka Spojených národů.

„Stojí před námi nevídané výzvy. Ale s pomocí globální solidarity a spolupráce je dokážeme zvládnout. Letošní 75. výročí chci využít k tomu, abych vyzval lidi z celého světa, aby stáli při sobě. A Spojené národy budou stát při vás. Spojené národy patří vám,“ říká generální tajemník OSN António Guterres.

Mezi evropské budovy, které se v sobotu 24. října večer zahalí do modrého světla OSN patří vedle těch českých i radnice v Bruselu a Madridu, palác Ajuda v Lisabonu, Dublinský hrad, katedrála v Reykjavíku, ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska a mnoho dalších. Do modré se rozsvítí i sídlo Evropské rady a další evropské instituce v Bruselu, i budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu.

Seznam míst v Evropě, které vizuální připomínku Dne OSN dosud deklarovaly, již přesahuje 190 a dál se rozšiřuje. Sledujte na sociálních sítích #EuropeTurnsUNBlue, #OSN75 a #UN75. Více informací a celý seznam evropských zapojených míst.

Historie OSN

Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.

V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí, včetně Československa. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.

Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.

Přítomnost OSN v Česku

Informační centrum OSN bylo v Praze (UNIC) otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN Trygve Liemu. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.

Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, akademickými institucemi, nevládními a mezinárodními organizacemi, školami, médii i se soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.

„Svět se dramaticky mění a v mnoha oblastech už teď naráží na své limity. Vzniká mnoho otázek, které jsme si ještě nedávno nepřipouštěli: bude dostatek vody? Bude dostatek potravin? Budeme mít čistý vzduch? OSN je jedinou institucí, v níž můžeme na nelehké otázky doby hledat společné odpovědi a jednat ve společném zájmu,“ říká Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v Praze.

V Česku působí další tři agentury OSN: Světová zdravotnická organizace (WHO), Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (ILO). Český výbor pro UNICEF má status nevládní organizace s mezinárodním prvkem.

Generální tajemník Spojených národů vyzývá občany k aktivitě proti dezinformacím

Napsal unic dne 20. 10. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Lidem na celém světě vzkazuje: než budete něco sdílet na sociálních sítích, nejdřív několik vteřin přemýšlejte

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres zahájil celosvětovou on-line kampaň, ve které vyzývá lidi na celém světě, aby nejdřív přemýšleli o obsahu zpráv, které se chystají sdílet na sociálních sítích. Kampaň „Pause“ (Dej si pauzu) je součástí širšího konceptu, který se zaměřuje na změnu chování s cílem vytvořit novou normu sociálních médií a pomáhat v boji proti rostoucímu vlivu virálně se šířících dezinformací.

Ve videopříspěvku, který zveřejnil na Twitteru a Instagramu, začíná pětivteřinovou pauzou a dodává: “Mylné informace mohou mít v době pandemie COVID-19 smrtící dopad. Proto nejdřív přemýšlejte a teprve potom něco sdílejte. Jen tak můžeme společně zastavit šíření polopravd a cílených dezinformací.” António Guterres vyzývá lídry, influencery a zainteresované občany, aby do veřejného prostoru vyslali stejný signál.

Kampaň Pause je součástí iniciativy Verified (Ověřeno), zahájené v květnu. Ta si klade za cíl komunikovat ověřené a vědecky podložené informace o koronavirové nákaze a způsobech jejího potírání. Pause je první celosvětová kampaň mířící na změnu chování v prevenci šíření dezinformací. Její mottem je slogan #PledgetoPause (#ŘeknisiPočkej).

Pause je postavena na výsledcích výzkumu, který prokázal, že krátká pauza před kliknutím na „sdílet“ výrazně snižuje riziko sdílení šokujícího nebo emotivního obsahu a zpomaluje šíření dezinformací. Chce přispět ke zlepšení mediální gramotnosti a umožnit uživatelům sociálních médií odhalit dezinformace a zabránit jejich sdílení. Do konce roku chce oslovit jednu miliardu lidí. Zapojí influencery, kteří s #PladgeToPause #ŘeknisiPočkej půjdou za svými příznivci a zřetězí tak společné poselství.

„COVID-19 není jen zdravotní krize, ale také komunikační krize. Dezinformace podkopávají ve veřejnosti důvěru. Lidé pak často dělají rozhodnutí, která ohrožují řešení krize a dokonce i vlastní život,“ říká Melissa Fleming, zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci. „Je stále více zřejmé, že pokud nezvládneme problém on-line dezinformací, nezvládneme ani pandemii. Bude záležet na každém z nás.“ Dodala, že individuální akce ale nestačí. OSN jedná s platformami sociálních sítí o potřebných změnách. K dílčím posunům již dochází. Některé dezinformace jsou blokovány a vědecky podložený obsah je naopak více zviditelňován.

Melissa Fleming dále varuje, že zesílený proud nepřesných a škodlivých informací na sociálních sítích zhoršuje naději na řešení některých z nejnaléhavějších problémů doby. „Dezinformace podněcují nenávist a přejí represivním režimům, ovlivňují volby, zkreslují porozumění výzvám jako je změna klimatu, podkopávají důvěru v instituce a vystavují děti a zranitelné skupiny nebezpečným myšlenkám a lidem.

Mezi subjekty podporující Pause patří organizace potírající dezinformace z celého světa, např. Chequeado, Newschecker.in nebo First Draft.

ShareVerified je kampaň reagující na pandemii COVID-19. Vznikla ve spolupráci s Organizací spojených národů a organizacemi občanské společnosti, vysílateli, aktivisty a firmami. Jejím cílem je tvorba obsahu poskytujícího životně důležité informace, ověřená doporučení a příběhy, které ukazují to nejlepší z lidské solidarity.

Učená společnost a Informační centrum OSN podruhé udělí Cenu za komunikaci změny klimatu v Česku (Informace pro média)

Napsal unic dne 17. 10. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

V budově Akademie věd České republiky bude 27. října předána Cena za komunikaci globální změny klimatu 2020. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli/ce rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní.

Učená společnost ocení laureáta/tku peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předá symbolicky sazenice stromů i s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny stromy dva a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny bude následovat panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové. Pozvání přijali: rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; první laureát Ceny za komunikaci změny klimatu, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz; a čerstvě oceněný/á laureát/ka za rok 2020. Moderátorkou diskuse bude Kateřina Poláková z České televize.

Panelová diskuse se koná 27. října 2020 od 16 do 18 hod. v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1.

Akce bude přenášena on-line, sledovat ji můžete na YouTube. Účast novinářů je vítána. Na YouTube kanálu Učené společnosti ČR a Informačního centra OSN v Praze bude poté k dispozici i záznam.

Více informací: www.cenazaklima.cz

Kontakt:
Pavel Jungwirth, [email protected], 739 002 228
Michal Broža, [email protected], 724 020 611

^[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

Světový potravinový program získal Nobelovu cenu za mír!

Napsal unic dne 13. 10. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Světový potravinový program (WFP) je jednou z klíčových organizací OSN. Každý rok dodává životně důležitou pomoc desítkám milionů lidí. Nobelova cena za mír je signálem, že v dnešním světě tolik záleží na tom, co děláme pro ty nejzranitelnější, nejchudší a nejpotřenější lidi. Ocenění pro WFP má silné humanistické poselství!

Je to už 16. Nobelova cena za mír pro OSN. Naposled byla udělena OSN a Kofimu Annanovi v roce 2001 a pak v roce 2005 Mezinárodní agentuře pro jadernou energii a jejímu tehdejšímu šéfovi Mohamedu Baradejovi.

Jako největší humanitární agentura světa se silným logistickým zázemím dopravuje a distribuuje život zachraňující pomoc, především potraviny, ale i vodu, léky, ochranné prostředky proti COVID-19 apod. Kromě rychlé pomoci se Světový potravinový program (WFP) podílí i na dlouhodobém řešení situace v ohniscích krizí, kde rozvíjí programy na odstraňování hladu. Známý je například program školních obědů. Jen v roce 2019 připravil WFP 17,3 milionu takových obědů pro děti v 50 státech. Cílem je zlepšení výživy i podněcování školní docházky.

Celkově loni WFP rozdistribuoval víc než 4 miliony tun jídla a víc než 2 miliardy dolarů, které lidem poskytl formou hotovosti nebo voucherů na nákup místních potravin. Je hlavní hybnou silou při naplňování Rozvojového cíle OSN (SDG) č. 2, který stanovuje, že v roce 2030 nebudou na světě žádní hladoví lidé.

Kde WFP pomáhá

Mezi nejohroženější státy z hlediska dostupnosti potravin patří kvůli dlouhodobému konfliktu Jemen. Ceny potravin jsou o 140 % vyšší než před válkou (2014), 2 miliony děti potřebují nutriční podporu, 360 tisícům hrozí, že zemřou, pokud se jim nedostane lékařské péče.

Na operaci v Jemenu potřebuje WFP 200 milionů USD každý měsíc. Z celkové populace 30,5 milionu lidí potřebuje 24 milionů humanitární pomoc, 20 milionů by bez pomoci WFP hladověla.

V Sýrii je víc než 11 milionů potřebných, víc než 6,5 milionu dostává pravidelnou potravinovou pomoc od WFP.

Nedávný výbuch v Bejrútu si také vyžádal okamžitou masivní reakci WFP.

Více o operacích WFP.

Jak je WFP financován a kolik má zaměstnanců

WFP závisí na dobrovolných příspěvcích států a vlád a na darech veřejnosti. V roce 2019 se mu podařilo zmobilizovat rekordních 8 miliard USD. Jen na operaci v Jemenu ale potřebuje 200 milionů USD každý měsíc.

WFP má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich působí přímo v místech, kde pomáhá. Pracuje pro něj i mnoho dobrovolníků, kteří jsou rekrutováni přes dobrovolnický program OSN UN Volunteers. Některé dobrovolnické pozice ve světě financuje i ČR.

WFP je významným logistickým hráčem, operuje téměř 100 letadel, která létají do postižených oblastí nejen s pomocí, ale dopravuje na místo i humanitární pracovníky. Létá do téměř 300 destinací. Ve spolupráci s WHO se také významně se podílí na distribuci ochranného materiálu proti COVID-19.

Války, chudoba i klimatická krize

Podvyživených lidí bylo na světě v roce 2019 690 milionů. Pozorujeme dlouhodobý nárůst, v roce 2014 to bylo o 60 milionů lidí méně. Nejvíc se na tom podepisuje chudoba, nestabilita a konflikty či pandemie, ale čím dál víc i klimatické podmínky. Klima může postihnout velké množství lidí kvůli suchu, záplavám a jiným extrémům počasí. V dlouhodobém horizontu v kombinaci s ubýváním půdy a biodiverzity může ohrozit i schopnost lidstva vyrobit dostatek jídla pro všechny.

Jak můžu pomoci já?

Lidé mohou pomáhat činnosti WFP jednorázovými nebo dlouhodobými příspěvky, ale i tím, že budou usilovat o snížení potravinového odpadu a plýtvání jídlem. Víte, 40 procent promrhaného jídla na světě jde na vrub spotřebitelů v bohatých státech? Jen v EU se náklady na plýtvání jídlem odhadují na téměř 150 miliard Kč.

Fakta o WFP

Vznikl v roce 1961, hlavní sídlo má v Římě;
Působí v krizových oblastech ve všech částech světa;
Je největší humanitární organizací na světě;
Má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich v zemích, kde pomáhá;
Má rozsáhlý vozový park: 5 600 nákladních aut, 30 lodí, téměř stovku letadel. Vše je v neustálé permanenci;
Ročně dopraví potravinovou pomoc víc než 90 milionům lidí ve víc než 80 státech;
Za rok distribuuje na 15 miliard dávek jídla v průměrné hodnotě 15 Kč;
Úzce spolupracuje s WHO na distribuci ochranných prostředků proti COVID-19;
Podporuje vzdělávání tím, že milionům dětem z rodin, které žijí nad propastí extrémní chudoby, dává školní obědy.

Prohlášení mluvčího OSN ke konfliktu v Náhorním Karabachu

Napsal unic dne 27. 09. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Generální tajemník OSN je extrémně znepokojen čerstvým obnovením nepřátelských aktů podél kontaktní linie zóny konfliktu v Náhorním Karabachu. Odsuzuje použití síly a lituje ztrát na životech a dalších dopadů na civilní obyvatelstvo.

Generální tajemník naléhavě vyzývá strany, aby okamžitě ukončily boje, snížily napětí a bezodkladně se vrátily k smysluplnému vyjednávání. Bude o tom mluvit s prezidentem Ázerbájdžánu i s premiérem Arménie.

Generální tajemník znovu připomíná plnou podporu důležité roli, kterou vykonávají spolupředsedové Minské skupiny OBSE a vyzývá strany, aby s nimi úzce spolupracovaly na rychlém obnovení dialogu bez kladení podmínek.

Stephane Dujarric, New York, 27. září 2020

OSN vyzývá ke společné akci prostřednictvím unikátního filmu

Napsal unic dne 17. 09. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Nový třicetiminutový film – Nations United: Urgent Solutions for Urgent Times (Naléhavá řešení pro naléhavou dobu) – představí potřebná řešení pro lepší svět v době, kdy COVID-19 ohrožuje desetiletí globálního pokroku

v sobotu 19. září 2020
v 15 hod. SELČ (30 minut)
www.youtube.com/unitednations

Organizace spojených národů, Project Everyone a 72 Films uvádí „United Nations: Urgent Solutions for Urgent Times“ (Naléhavá řešení pro naléhavou dobu), první film svého druhu. Světová premiéra na YouTube kanálu OSN 19. září v 15 hod. SELČ.

Film představí, co je třeba udělat pro řešení největších světových problémů: od COVID přes chudobu, nerovnost, diskriminaci na základě pohlaví, změnu klimatu až po spravedlnost a lidská práva. Připomene také 75. výročí vzniku OSN a pět let od přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Na pozadí probíhající globální krize provede film diváky dobou, ve které žijeme, upozorní na body zvratu, kterým naše planeta čelí, a představí akci, která by mohla v příštích deseti letech změnit náš svět. Producentem je společnost 72 Films společně s autorem, režisérem a obhájcem Cílů udržitelného rozvoje OSN Richardem Curtisem. Ve filmu mimo jiné uvidíte:

• Přední aktivisty, jako je Malála Júsufzaj, vyslankyně míru OSN

• Vyslance dobré vůle Dona Cheadleho (UNEP) a Michelle Yeoh (UNDP)

• Obhájce Cílů udržitelného rozvoje a zvláštního vyslance míru UNESCO Foresta Whitakera nebo herečku a aktivistku za práva žen Thandie Newton OBE

• Exkluzivní vystoupení zpěváka Burna Boy nominovaného na Grammy a novou verzi dřívějšího vystoupení mnohonásobné držitelky Grammy Beyoncé v OSN

• Generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a jeho náměstkyni Aminu J Mohammed

• Rozhlasovým přenosem projekce provede Julia Roberts.

Uprostřed pandemie, která radikálně transformuje náš svět, se film „Nations United: Urgent Solutions for Urgent Times“ zaměří na fakta a řešení pro skutečnou změnu. Oddlužení, snižování dotací na fosilní paliva, všeobecný přístup ke zdravotní péči, nebo kvalitní vzdělání.

Kontakty: [email protected] nebo [email protected], v ČR [email protected]

Cestovní ruch a COVID-19: Nutnost zachovat živobytí milionů lidí a příležitost pro transformaci

Napsal unic dne 25. 08. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Politické doporučení (Policy Brief) generálního tajemníka OSN “Cestovní ruch a COVID-19“ (COVID-19 and Transforming Tourism) se zabývá dopadem pandemie na tento sektor. Na základě nejnovějších dat Světové organizace OSN pro cestovní ruch (UNWTO) předurčuje pravděpodobný dopad pandemie na globální cestovní ruch ve smyslu pracovních míst, živobytí a ekonomického rozvoje. Přináší také přehled role cestovního ruchu v naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Uvádí příklady toho, jak vlády podporují zachování pracovních míst v tomto odvětví, ochranu biodiversity a kulturního dědictví a jaká opatření přijímají ve prospěch restartu cestovního ruchu. V neposlední řadě přináší i doporučení pro tvůrce politik se zaměřením na inovace, digitalizaci, spolupráci a udržitelnost.

Hlavní dopady COVID-19 na cestovní ruch

Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších ekonomických sektorů světa. Je třetím v řadě z hlediska exportu (po palivech a chemikáliích) a v roce 2017 činil jeho podíl na globálním obchodu 7 % (UNWTO, 2020).
Po deseti letech růstu dosáhl počet zahraničních turistů v roce 2019 1,5 miliardy (UNWTO, 2020). Počet tuzemských turistů dosáhl v loňském roce počtu 9 miliard.
Celosvětově podporuje cestovní ruch 10 % pracovních míst a zajišťuje živobytí milionů lidí v rozvojových i rozvinutých ekonomikách. Jen v Evropě podporuje 27 milionů pracovních míst a miliony soukromých firem. V některých tzv. malých ostrovních rozvojových státech se cestovní ruch podílí na exportu až z 80 %. Významný podíl má i v rozvinutých státech (Německo 3,9 %, Francie 7,4 % nebo Španělsko 11,8 %).
Je jedním z nejvíce dotčených odvětví pandemií COVID-19.

Obrovský dopad na ekonomiku i živobytí

V roce 2020 se počet zahraničních turistů pravděpodobně sníží o 58 až 78 %. Ohroženo bude až 100 milionů pracovních míst (UNWTO, 2020). Zranitelné jsou zejména malé firmy, které zajišťují 80 % celosvětového cestovního ruchu.
Výdaje turistů se letos pravděpodobně sníží o 910 miliard až 1,2 bilionu USD (UNWTO, 2020).
Masivní dopad na vnitrostátní i mezinárodní cestovní ruch se projeví na snížení globálního HDP o 1,5 až 2,8 %.
Nejohroženější jsou ženy a mladí lidé, kteří tvoří hlavní část pracovníků v odvětví (Mezinárodní organizace práce, 2020).
Dopady se týkají všech států. Nejvíce dolehnou na ty, které na turismu nejvíc závisí. Toky přímých zahraničních investic letos pravděpodobně poklesnou o 40 %. Dopad to bude mít i na rozvinuté státy.

Ochrana planety: zmírňování dopadů na přírodu a kulturu

Náhlý úbytek turistů znamená také nižší výdaje na ochranu přírodního a kulturního dědictví. 7 % světového cestovního ruchu se zaměřuje na divokou přírodu, což je segment, který každoročně roste o 3 %.
Komunitám, které žijí v blízkosti chráněných území, hrozí ztráta příjmů a pracovních míst. V důsledku toho dochází k nárůstu pytláctví, drancování přírody a konzumace masa z divokých zvířat.
Dopady jsou zřetelné zejména v nejméně rozvinutých a malých ostrovních státech. V některých destinacích v Africe se poznávání divoké přírody týká až 80 % návštěv.
90 % států uzavřelo památky světového dědictví. Uzavřeno bylo také 90 % muzeí, z nichž 13 % se pravděpodobně již nikdy neotevře. (UNESCO, 2020).

Pět priorit pro restart cestovního ruchu

Zmírnit socioekonomické dopady na živobytí lidí, zejména na zaměstnanost žen a ekonomické zabezpečení.
Posílit konkurenceschopnost a odolnost.
Podpořit inovace a digitalizaci cestovního ruchu.
Posílit udržitelnost a zelený růst k nastartování odolného, konkurenceschopného, na přírodní zdroje nenáročného a nízkouhlíkového cestovního ruchu.
Koordinace a partnerství pro transformaci odvětví k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Spolupráce

UNWTO zdůrazňuje důležitost koordinace a spolupráce na všech úrovních.
UNWTO varuje před dopady jednostranných rozhodnutí vlád, včetně snížení spotřebitelské důvěry v mezinárodní cestovní ruch.

Více informací
Plné znění: Policy Brief: COVID-19 and Transforming Tourism
Kontakt v Česku: Michal Broža, [email protected], tel. 724 020 611

Budoucnost vzdělání je teď

Napsal unic dne 06. 08. 2020. Zveřejněno v Aktuality.

Generální tajemník OSN António Guterres představil na začátku srpna další svůj tzv. “policy brief” (politické doporučení). Vzdělání je podle něj “klíčem k osobnímu rozvoji a budoucností společnosti”. Současně s tímto doporučením zahájil celosvětovou kampaň “Save Our Future” (Zachraňme budoucnost). “Svět se potýká s neudržitelnou úrovní nerovností. Proto potřebujeme vzdělání jako nástroj k jejich vyrovnávání víc než kdy jindy. Musíme přijmout rázná opatření tak, abychom vytvořili inkluzivní, odolný a na kvalitu zaměřený vzdělávací systém, který bude vyhovovat budoucnosti,” říká šéf OSN.

Přinášíme vám hlavní body z doporučení generálního tajemníka. Celý text (anglicky) je dostupný ZDE.

Pandemie COVID-19 způsobila největší rozvrat vzdělávacího systému v historii. Situace zasáhla celkem 1,6 miliardy žáků a studentů na všech kontinentech.

Pandemie zhoršila nerovnosti ve vzdělání. Co bylo zmeškáno kvůli uzavření škol, může ohrozit to, co se za posledních několik desítek let podařilo v přístupu a kvalitě vzdělávání zlepšit.

Přibližně 23,8 milionu dětí a mladých lidí (od předškolního po terciální vzdělávání) může zůstat mimo školu kvůli ekonomickým dopadům pandemie.

Vzdělání je základním lidským právem. Je předpokladem spravedlivé, rovnoprávné a inkluzivní společnosti a hlavním pohonem udržitelného rozvoje. Vlády států a celé mezinárodní společenství se musí zasadit o to, aby se z krize, do které se vzdělávací systém dostal, nestala katastrofa.

Jakmile se podaří epidemii dostat pod kontrolu na národní nebo místní úrovni, vlády se musí zasadit o to, aby se školy mohly otevřít a bylo v nich vytvořeno bezpečné prostředí. Je přitom nutné naslouchat všem zainteresovaným stranám, včetně zdravotníků.

Celosvětový nedostatek financí na vzdělávání může současná krize zhoršit o dalších 30 %. Vlády se musí postarat o zajištění dostatečného financování v národních rozpočtech a v mezinárodních rozvojových programech pomoci. Musí také lépe spolupracovat v oblasti odpouštění dluhů.

Abychom lépe zvládali budoucí krize, je nutné, aby vlády posílily odolnost vzdělávacích systémů tak, že zaměří primární pozornost na rovnost a inkluzi a posílí kapacity na zvládání rizik. Pokud se tak nestane, může dojít k ohrožení mezinárodního míru a stability.

Pandemie v mnoha státech podnítila a posílila transformaci vzdělávacích systémů. Do popředí se dostala inovativní řešení v zájmu kontinuity ve vzdělávání.

Reakce na krizi odhalila také některé zásadní rozdíly, zejména v oblasti digitálních technologií. Je čas se nově zamyslet nad vzděláváním, nastartovat pozitivní změny a zajistit, že vzdělávací systémy budou flexibilnější, rovnoprávnější a inkluzivnější.

S cílem dát do pohybu řešení globálního stavu nouze v systému vzdělávání a ochránit a znovu promyslet vzdělávání v době postpandemické, vznikla koalice globálních organizací^[1], která spouští celosvětovou kampaň “SaveOurFuture” (Zachraňme budoucnost). Nechá mluvit děti a mladé lidi a bude naléhat na vlády států, aby uznaly vzdělání jako zásadní investici pro obnovu po pandemii COVID-19.

Policy Brief: Education during COVID-19 and beyond. United Nations, August 2020 (26 stran)

^[1] UNICEF, UNESCO, Světová banka, Save the Children, Education Cannot Wait, Global Partnership for Education, Education Outcomes Fund, Education Commission, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka.

Autor: unic

Ondráš Přibyla a Fakta o klimatu získali Cenu za komunikaci globální změny klimatu

Vyzývám všechny obyvatele světa, aby se semkli

Modré světlo pro mír, spolupráci a solidaritu

Generální tajemník Spojených národů vyzývá občany k aktivitě proti dezinformacím

Učená společnost a Informační centrum OSN podruhé udělí Cenu za komunikaci změny klimatu v Česku (Informace pro média)

Světový potravinový program získal Nobelovu cenu za mír!

Prohlášení mluvčího OSN ke konfliktu v Náhorním Karabachu

OSN vyzývá ke společné akci prostřednictvím unikátního filmu

Cestovní ruch a COVID-19: Nutnost zachovat živobytí milionů lidí a příležitost pro transformaci

Budoucnost vzdělání je teď

Informační centrum OSN v Praze

Lidé

Michal Broža

Šárka Svobodová

Petr Lobotka

Agentury OSN v České republice