Autor: unic

Na všech úrovních vědy a technických oborů přetrvává na celém světě genderová nerovnost. Ženy sice za poslední desítky let dokázaly podstatně zvýšit své zastoupení ve všech oborech vyššího vzdělávání, přesto je jejich podíl stále nízký. Podle údajů UNESCO je nízký zejména v oborech informačních a komunikačních technologií (3 procenta), přírodních věd, matematiky a statistiky (5 procent) a v oborech technických (8 procent). Mezi výzkumníky je celosvětově podíl žen jen 30 procent. Genderové parity ve vědě (45–55 % zastoupení žen) dosáhlo pouhých 20 procent států.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Na podporu dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015 11. únor za Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (rezoluce A/RES/70/212). 

Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19

Ženy ve vědě sehrávají výraznou roli v potírání pandemie COVID-19, ať už jde o výzkum samotného viru, vývoj testů nebo vakcíny. Pandemie má ale i negativní dopady na ženy ve vědě, a to zejména na ty, které stojí na začátku vědecké dráhy. Přispívá k prohloubení již existujících genderových rozdílů ve vědě a obnažuje nerovnosti v systému vědy, které je nutné řešit na úrovni politik i motivačních opatření. 

Hlavním tématem letošního mezinárodního roku je „Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19“. Téma genderové rovnosti ve vědě bude i námětem 6. Shromáždění o ženách a dívkách ve vědě, které se koná 11. února v sídle OSN v New Yorku (proběhne on-line).

Šéf OSN: Ženy patří do vědy

„Nerovnost postavení mužů a žen ve vědě se odráží v počtu publikací, v oceňování a zejména v oblasti financování. Ženy a dívky patří do vědy! Stereotypy ale odvádí ženy z vědeckých oborů. Je čas uznat, že více diverzity znamená více inovací. Pokud nebude víc žen v oborech přírodních a technických věd, bude svět i nadále utvářen muži a pro muže a potenciál žen zůstane nevyužitý. Musíme proto zajistit, aby dívky měly možnost studovat obory, v nichž vidí své budoucí uplatnění: například programování, strojařství, cloudové technologie, robotika nebo zdravotnictví,“ říká ve svém poselství k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě generální tajemník OSN António Guterres.

Úspěchy vědkyň v roce 2020

Mezinárodní den připomene v Česku kampaň „Úspěchy vědkyň v roce 2020“. Jejím cílem je sdílení příběhů více než dvou desítek žen a dívek, které přispěly k rozvoji světové i české vědy. Součástí komunikační kampaně je i výzva vědkyním, aby sdílely úspěch, který byl pro ně v uplynulém roce nejdůležitější. Nemusí jít pouze o výhry ve vědeckých soutěžích nebo schválené granty. „Úspěchem loňského roku je bezpochyby také zvládnutí práce a starosti o příbuzné, či samotné pokračování vědecké činnosti,“ říká vedoucí Národního kontaktního centra (NKC) – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Marcela Linková. Nad kampaní koordinovanou NKC – gender a věda převzalo stejně jako před rokem záštitu Informační centrum OSN v Praze. Sledujte příspěvky na sociálních sítích označené #ŽenyVeVědě nebo #WomenInScience. 

Vyzýváme ruské úřady, aby bezodkladně propustily všechny zadržené, kteří včera a v předešlých týdnech po celé zemi uplatnili své právo na pokojné shromáždění a svobodu projevu. Podle zpráv dosáhl včera počet zadržených až 1 400. Vláda je povinná zajistit, aby k protestům bylo přistupováno podle mezinárodního práva, k jehož dodržování se Rusko zavázalo.

Jsme zděšeni včerejším odsouzením představitele opozice Alexeje Navalného moskevským soudem k uvěznění za údajné porušení podmének podmíněného rozsudku z roku 2014 v případu zpronevěry, který ale už v roce 2017 jednomyslně shledal Evropský soud pro lidská práva svévolným, neférovým a zjevně bezdůvodným.

Celé prohlášení anglicky.

Celovečerní i dokumentární filmy na téma migrace z celého světa mohou vidět on-line čeští diváci v rámci pátého ročníku Globálního migračního filmového festivalu. Od 30. listopadu do 18. prosince festival pořádá Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze.

V rámci tří festivalových týdnů bude uvedeno pět vybraných filmů, které se týkají různých regionů a témat spojených s migrací.

• Dokument „Women’s Country“ sleduje počáteční integraci dvojice syrských migrantek ve Spojených státech.
• Turecký film „Omar and Us“ z roku 2019 popisuje osud vysloužilého příslušníka pobřežní stráže na turecko-řecké hranici.
• Jako fiktivní báseň o sounáležitosti, odcizení a domově, vyprávěná pěti ženami, které jsou v Řecku vnímány jako „cizinky“, je představen film Amygdaliá.
• V novém snímku „Revolution from Afar“ súdánsko-američtí básníci diskutují o identitě třetí kultury a revoluci v Súdánu, od níž jsou fyzicky odříznuti.
• Izraelský film „8000 Paperclips“ se věnuje jihosúdánským dětem vyrůstajícím v Izraeli a deportovanými do Afriky.

Globální migrační filmový festival, se podobně jako v minulých čtyřech letech bude konat ve více než 100 zemích světa. Bude vrcholit 18. prosince, kdy si celý svět připomene Mezinárodní den migrantů.IOM se snaží skrze filmy seznamovat diváky po celém světě nejen v rámci festivalu. V reakci na pandemii COVID-19 spustila již v červnu „Lockdown filmový klub“. Filmoví tvůrci nabídli možnost streamovat zdarma vybrané filmy (zde). Filmy budou postupně představovány a odkazy sdíleny na Facebooku. 

Více o festivalu na webu IOM Czech Republic.

Kontakt: Jan Schroth ([email protected], 731 657 401)

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se 35 % žen za svůj život setkalo s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. To ale nezahrnuje množství žen, které se setkaly se sexuálním obtěžováním. Podle odborných studií dopadá v některých státech až na 70 % žen. 

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN proto již před lety vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. 

Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu, který je Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách, a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince). 

Oranžovou kampaň OSN podpoří v Česku v den zahájení (25. listopadu) nasvícením budovy spolkového domu Střelnice v jihočeském Táboře a radnice města Zlín. 10. prosince, kdy kampaň vrcholí, se oranžově nad hlavním městem rozzáří Petřínská věž.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

generální tajemník OSN António Guterres

Už před pandemií koronaviru šlo o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv. Jen za rok 2019 bylo na světě hlášeno 243 milionů případů násilných útoků ze strany partnera. Pouze necelých 40 % žen ale případy násilí nahlásí nebo vyhledají pomoc. 

COVID-19 a s ním související opatření zaměřená na snížení mobility a sociálních kontaktů vedla ve svém nezamýšleném důsledku k výraznému zhoršení zejména domácího násilí. V některých státech se počet žen hledajících pomoc a útěchu na linkách důvěry zvýšil i pětinásobně. Naopak v jiných státech došlo k dočasnému snížení, protože pro ženy a dívky, které kvůli opatřením nemohly vycházet z domu, se ztížila možnost problémy s násilím doma nahlásit, nebo vyhledat psychologickou pomoc odborníků nebo přátel.

V reakci na vážnost situace vyzval v dubnu generální tajemník OSN státy, aby pomohly zajistit „mír v domovech“. Jeho výzvu vyslyšelo 135 států a zavedlo opatření na ochranu žen před domácím násilím v době COVID-19.

Letošní kampaň „16 dní aktivismu“ nechá promluvit oběti i aktivisty. Bude šířit jejich příběhy jako inspiraci pro ty, kteří se s problémem násilí potýkají a neví, jak situaci řešit, nebo jim strach a stud brání vyjít s ním ven.

Fakta o násilí na ženách

• Celosvětově 35 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí za strany partnera nebo jiného muže.
• V některých státech se v průběhu pandemie COVID-19 až pětinásobně zvýšil počet nahlášených případů násilí ze strany partnera.
• 48 států začlenilo prevenci násilí na ženách a opatření k řešení do svých národních proti-pandemických strategií (září 2020).
• Každý den je na světě rukou člena rodiny zavražděno 137 žen. Z celkem 87 tisíc žen, které byly v roce 2017 na světě cíleně zabity, zemřela víc než polovina rukou partnera nebo člena rodiny. Víc než 30 tisíc z nich bylo zabito současným nebo bývalým partnerem.
• Pomoc vyhledá méně než 40 % obětí násilí.
• 155 států přijalo legislativu o domácím násilí, 140 států má zákony týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti. Přijatá legislativa ale neznamená, že je naplňována.
• Ženy a dívky tvoří 72 % obětí obchodování s lidmi. S většinou z nich je obchodováno za účelem sexuálního zneužívání.
• Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
• Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let. 
• 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
• 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
• 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
• 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Více faktografie o násilí na ženách najdete na webu UN Women.