Ve čtvrtek 25. listopadu si svět připomněl Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách.Při této příležitosti se na pozvání Informačního centra OSN do oranžové barvy zahalilo 14 významných institucí a staveb po celé České republice. V Brně se do kampaně Orange the World zapojilo Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem, v Liberci budova radnice, v obci Morávka NKP Noční přechod, v Olomouci budova radnice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého a Muzeum umění, v Ostravě vyhlídková věž Nové radnice a most Miloše Sýkory, v Pardubicích Východočeské divadlo a v Praze rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Ministerstvo zahraničních věcí ČR (Černínský palác), Petřínská rozhledna nebo kulturní centrum Atrium na Žižkově.
Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách začíná kampaň 16 dní aktivismu, která je součástí každoroční kampaně „UNiTE by 2030“, vyhlášené generálním tajemníkem OSN v roce 2008. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. Kampaň vrcholí 10. prosince na Den lidských práv.
Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě.
Autorem textu je António Guterres, generální tajemník OSN.
Naplňování práv, zastoupení a vedoucí funkce osob se zdravotním postižením posunou vpřed naší společnou budoucnost.
K dosažení Cílů udržitelného rozvoje jsou zapotřebí všichni, včetně osob se zdravotním postižením. Po celém světě lidé se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, konají v duchu hesla „Nic o nás bez nás.”
COVID-19 odhalil přetrvávající překážky a nerovnosti, kterým čelí jedna miliarda osob se zdravotním postižením. Patří ke skupinám nejvýrazněji zasaženými pandemií.
Reakce na pandemii a obnova po ní, která bere v úvahu zdravotně postižené osoby, by měla být vedena právě osobami, které s tímto postižením žijí. Měla by vytvářet partnerství, bojovat s nespravedlnostmi a diskriminací, usnadňovat přístup k technologiím a posílit instituce tak, aby svět po COVID-19 byl světem inkluzivnějším, přístupnějším a udržitelnějším.
Vyzývám všechny země, aby plně zavedly Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, usnadňovaly přístup a odstranily legislativní, sociální, ekonomické a další překážky za aktivní účasti osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují.
Při příležitosti tohoto Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením se zavažme k tomu, že budeme budovat udržitelnou, inkluzivní a spravedlivou budoucnost pro všechny a nikoho nevynecháme.
Významné instituce v Brně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. Obyvatelům těchto měst vyšlou 25. listopadu na Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách oranžový světelný signál, že násilí na ženách je problém, který je nutné řešit.
Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN již v roce 2008 vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu a vrcholí 10. prosince (Den lidských práv).
Stavby v Česku, které budou nasvíceny oranžově:
Brno: Mahenovo divadlo, fontána před Janáčkovým divadlem Liberec: budova radnice Olomouc: budova radnice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Lomená galerie Ostrava: vyhlídková věž Nové radnice a most Miloše Sýkory Pardubice: Východočeské divadlo Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác, Petřínská rozhledna
Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, loni mimo jiné např. pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, Evropská komise a Evropský parlament nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.
Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“
— generální tajemník OSN António Guterres
Podle dostupných dat se míra násilí na ženách a dívkách za poslední desetiletí téměř nezměnila. Čísla ale neodráží dopad pandemie COVID-19 a byla by ještě vyšší, pokud by zahrnovala veškeré aspekty násilí na ženách a dívkách, včetně sexuálního obtěžování, násilí v digitálním prostoru nebo sexuální vykořisťování.
COVID-19 zhoršil všechny rizikové faktory násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně nezaměstnanosti a chudoby. Posílil mnoho základních příčin, jako jsou genderové stereotypy či některé škodlivé sociální vzorce. Až 11 milionů dívek se podle odhadů kvůli pandemii COVID-19 už nemusí vrátit do školy, což u nich zvyšuje riziko sňatku v dětském věku. Ekonomický propad může v letošním roce uvrhnout dalších 47 milionů žen a dívek do extrémní chudoby. Je přitom známo, že strukturální nerovnosti posilují násilí páchané na ženách a dívkách.
Kromě pandemie působí řada dalších faktorů jako jsou násilné konflikty, nebo humanitární a klimatická krize, které postihují stále větší množství lidí a neúměrně dopadají na ženy a dívky. Na Haiti se po nedávném zemětřesení víc než 53 % žen setkalo s problémy v přístupu ke zdravotnickým službám a 83 % žen v zemi vnímá ztrátu přístřeší při zemětřesení jako faktor nejistoty a zvýšeného rizika násilí. Vývoj v Afghánistánu ukazuje, jak mohou být těžce nabytá práv žen za posledních mnoho let během krátké doby ztracena. Ženy a dívky obecně zažívají různé formy násilí ve veřejném a soukromém prostředí v kontextu míru i konfliktů. Nejvíce znevýhodněné skupiny žen – se zdravotním postižením, uprchlice nebo příslušnice původního obyvatelstva – jsou vystaveny zvýšenému riziku a čelí větším překážkám v přístupu ke službám a spravedlnosti.
Společná iniciativa OSN a EU
Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci, že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. „Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná“, upozorňuje generální tajemník OSN António Guterres.
V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.
Fakta o násilí na ženách
Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou.
Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera nebo manžela.
V době pandemie COVID-19 se v některých státech až pětkrát zvýšil počet telefonátů na linky důvěry z důvodu násilí ze strany intimního partnera.
Víc než 140 států podpořilo výzvu generálního tajemníka OSN z dubna 2020 k ukončení násilí v domovech v době lockdownů. Bylo přijato na 800 opatření. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.
6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
Každý den zemře rukou člena vlastní domácnosti 137 žen. Podle odhadů z celkového počtu 87 tisíc žen, které byly cíleně zabity v roce 2017, jich víc než polovina (50 tisíc) zemřelo rukou vlastního partnera nebo člena domácnosti.
Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
Nejméně 155 států má přijaté zákony o domácím násilí a 140 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
Dospělé ženy tvoří necelou polovinu (49 procent) všech obětí obchodování s lidmi na světě. Společně s nedospělými dívkami tvoří 72 % procent těchto obětí. Většina žen a dívek jsou obchodovány za účelem sexuálního zneužívání.
Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.
Profesor Miroslav Trnka, vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) a profesor v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně, převzal 18. listopadu 2021 v Akademii věd České republiky v Praze Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2021. Organizátoři poprvé udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.
Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb současného světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.
Profesor Miroslav Trnka se věnuje výzkumu meteorologického a zemědělského sucha a dalších dopadů změny klimatu. Vede výzkumné týmy provozující portály intersucho.cz, klimatickazmena.cz, firerisk.cz a nejnověji agrorisk.cz. Portály jsou aktualizovány na každodenní bázi, poskytují zdarma cenné informace o klimatické změně široké veřejnosti a slouží jako systémy včasného varování pro zemědělce a další skupiny obyvatel ČR. Je autorem řady studií v prestižních mezinárodních časopisech jako Nature Climate Change nebo International Journal of Climatology. „Dlouhodobě se věnuje komunikaci bioklimatologie a problematiky změny klimatu v médiích a na veřejných fórech. Jeho zasvěcené komentáře umožnují čtenářům a posluchačům pochopit, že se globální změna týká každého z nás,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.
O držiteli za rok 2021 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Více: www.cenazaklima.cz.
Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny Radim Tolasz (2019) a Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020).
Organizátoři letos poprvé udělili také čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho ekolog, vysokoškolský pedagog, publicista a bývalý politik, profesor Bedřich Moldan, zakladatel a současný zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, „za celoživotní úsilí o zlepšování kvality životního prostředí, přírody a vztahů lidí k přírodě i mezi sebou. Dále za dlouholeté úsilí o vyzdvižení problematiky změny klimatu v oblasti výzkumné a expertní, publicistické, politické i v oblasti občanské a pedagogické.“
Programem v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube.
Klimatická změna ve světě Pandemie COVID-19 klimatickou změnu nezpomalila. Emise CO2 se po krátkodobém poklesu rychle vrátily tam, kde byly a ani se neblíží k cílům na snižování. Pět let po přijetí Pařížské dohody je rozdíl mezi potřebnou a skutečnou úrovní emisí obrovský. Pro udržení hranice oteplení do 1,5 °C musí být o 32 GtCO2 nižší, než jsou současné závazky států, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science[2], kterou každoročně vydává OSN. „Pokud nedojde k rychlému a rozsáhlému snížení emisí, stane se udržení oteplení do 1,5 °C pouhou iluzí a pro lidstvo to bude mít katastrofické důsledky,“ říká v úvodu zprávy generální tajemník OSN António Guterres.
„Dvouletá zkušenost s covidem ukazuje, jak důležitá je pro zvládání krizí komunikace a osvěta. Klimatická krize je ještě komplexnější než současná pandemie. Všichni víme, že se s klimatickým systémem něco významného děje, ale jen málokdo si uvědomuje, jak hlubokou transformací musíme projít. Touto cenou chceme přispět k rozvoji kritické klimatické diskuse o nástrahách a konkrétních řešeních,“ říká ke spolupráci s Učenou společností na projektu Cena za komunikaci změny klimatu vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. Předseda Učené společnosti České republiky Pavel Jungwirth dodává: „Jasně a srozumitelně komunikovat změnu klimatu s veřejností je společensky srovnatelně důležité se samotným studiem tohoto tématu. Podobně jako laureáti z předchozích dvou let je i profesor Trnka skvělým příkladem, jak kvalitně bádat a zároveň se o výsledky dělit s širokým publikem například prostřednictvím projektu Intersucho.“
[1]Březovská Romana (AMO), Čadek Ondřej (MFF UK), Daniš Petr (vzdělávací centrum Tereza), Dlouhá Jana (COŽP UK), Doubravský Petr (FFF CZ), Gaillyová Yvonna (Institut Veronica), Chytrý Milan (PřF MU), Kvasničková Barbora (studentka, aktivistka), Marek Michal V. (CzechGlobe), Martínková Jitka (Klimakoalice), Mašková Martina (Český rozhlas), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu, 2. laureát Ceny), Sedláček Štěpán (Český rozhlas), Sklenička Petr (rektor ČZU), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Šrám Radim (KŽP AV ČR), Tolasz Radim (ČHMÚ, 1. laureát Ceny), Zamouřil Jakub (Czechsight), Zámyslický Pavel (MŽP).
[2] United in Science, 2021. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP). https://bit.ly/3CkO56e
Klimatická krize je pro lidstvo stejně vážným ohrožením, jako pro počítačové systémy malware “Code Red”. Může způsobit kolaps.
Konference v Glasgow COP26 je testem pro politické lídry světa. Jejich schopnost jednat – nebo nejednat – ukáže, jak vážně berou současný stav planetární nouze.
Varovné signály nelze přehlédnout: teploty se všude šplhají rekordně vysoko, biodiverzita zaznamenává rekordní úbytek, oceány se zahřívají. Růst teploty způsobí, že do konce století se velká území planety stanou mrtvými zónami.
Časopis Lancet nedávno popsal klimatickou změnu jako „hlavní téma pro zdraví lidí“. Klimatickou krizi bude doprovázet hladovění, respirační onemocnění, smrtící katastrofy a nové infekční choroby, které mohou být horší než COVID-19.
Přes všechny varovné signály se z nejnovějších zpráv OSN dozvídáme, že opatření na straně vlád nejsou dostačující. Nedávná oznámení o nových klimatických závazcích jsou důležitá, ale i s tím směřujeme k oteplení o víc než 2 stupně Celsia. Jsme tedy velmi vzdáleni hranici oteplení o 1,5 stupně, k níž se státy zavázaly Pařížskou dohodou. To je podle vědeckých výzkumů jediná cesta k udržitelnosti.
A je stále dosažitelná. Pokud snížíme do roku 2030 emise o 45 % oproti 2010. Pokud dosáhneme do roku 2050 uhlíkové neutrality. A pokud lídři států přijedou do Glasgow s dostatečnými závazky pro rok 2030.
Důležité budou především ty od států G20. Nyní již není čas na jemný diplomatický jazyk. Pokud se vlády – a zejména G20 – nepostaví do čela společného úsilí, směřujeme k velkému utrpení lidí.
To, že starý a na fosilních palivech založený model rozvoje je rozsudkem smrti pro ekonomiku i pro planetu, si ale musí uvědomit všechny vlády. Musíme dekarbonizovat teď, a to ve všech sektorech. Je nutné přesměrovat veškerou podporu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům a zdanit emise, nikoli lidi. Je nutné stanovit cenu za uhlík a získané prostředky přesměrovat do budování odolné infrastruktury a pracovních příležitostí.
Musíme odstavit uhlí. Ve státech OECD do roku 2030 a ve všech ostatních do 2040. Stále víc vlád se zavazuje zastavit financování uhlí. Finance soukromého sektoru se musí otočit stejným směrem, a to co nejrychleji.
Lidé pochopitelně očekávají, že jejich vlády budou určovat směr. Za společnou budoucnost ale odpovídáme všichni. Soukromý sektor musí snížit klimatickou zátěž a plně přizpůsobit své podnikání a finanční toky. Už žádné výmluvy, už žádný greenwashing. Investoři musí udělat to samé.
Jednotlivci všude na světě se musí začít lépe a zodpovědněji rozhodovat o tom co jí, co nakupují, jak cestují apod. A mladí lidé a klimatičtí aktivisté musí pokračovat v tom, co dělají: vyžadovat po vládách akci a odpovědnost.
Potřebujeme také uvést v život globální solidaritu a pomáhat všem státům vydat se správným směrem. Rozvojové státy se potýkají s dluhy a nedostatkem likvidity. Potřebují podporu. Rozvojové banky musí posílit klimatická portfolia a úsilí na pomoc státům na cestě k uhlíkové neutralitě. Rozvinutý svět musí bezodkladně naplnit závazek na poskytnutí nejméně 100 miliard USD ročně na klimatickou akci v rozvojových státech. Donoři a rozvojové banky musí alokovat nejméně polovinu klimatických financí na adaptace a zvyšování odolnosti.
OSN vznikla před 76 lety s cílem zajistit společnou akci proti největším hrozbám lidstva. Dosud jsme se ale nepotýkali s tak rozsáhlou krizí, která – pokud se jí společně nepostavíme – ohrožuje nás samotné i budoucí generace.
Je jen jedna cesta vpřed. Udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia. Lídři států k tomu v Glasgow musí přispět. Jinak už bude pozdě.
Autorem článku je António Guterres, generální tajemník OSN.
Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni Spojených národů 2021 toto prohlášení:
„Před sedmdesáti šesti lety vznikla Organizace spojených národů jako naděje pro svět, který se zotavoval po strašlivém konfliktu. Tuto naději dnes po celém světě udržují naši pracovníci.
COVID-19, konflikty, hlad, chudoba či klimatická krize nám připomínají, že svět má k dokonalosti daleko. Zároveň nám ukazují, že je jedinou cestou vpřed je solidarita.
Chceme-li se vypořádat s globálními výzvami a pokročit v plnění Cílů udržitelného rozvoje, musíme se spojit. Tím, že zajistíme, že každý člověk bude mít možnost nechat se očkovat proti COVID-19. Tím, že zajistíme a budeme respektovat práva a důstojnost všech lidí, obzvláště těch nejchudších a nejvíce znevýhodněných, dívek, žen, dětí a mladých lidí. Tím, že ukončíme ničivé konflikty. Tím, že přijmeme ambiciózní klimatické závazky pro záchranu naší planety. A budeme je dodržovat. A tím, že vybudujeme inkluzivnější, propojenější a efektivnější systém globálního vládnutí, jak jsem podrobně rozpracoval ve své nedávné zprávě Naše společná agenda.
Hodnoty, na nich již 76 stojí Charta OSN – mír, rozvoj, lidská práva a rovné příležitosti – mají neomezenou platnost.
Vyzývám všechny lidi na světě, abychom se u příležitosti Dne OSN dokázali sjednotit za těmito ideály a naplnili potenciál a naději, jež představují Spojené národy.“
Nejnovější kolo globálních klimatických vyjednávání – známé jako COP26 (v pořadí 26. konference států, které jsou stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC)) – proběhne ve dnech 31. října až 12. listopadu v Glasgow. Do skotského města se sjedou tisíce vládních delegátů, zástupců nevládních organizací, soukromých firem a médií. Cílem jednání je posunout vpřed společnou celosvětovou klimatickou akci. Vzhledem k již probíhající klimatické krizi ho bude velmi pozorně sledovat doslova celý svět.
COP je anglickou zkratkou pro tzv. Conference of Parties (Konference stran) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992. Ta vytváří platformu pro mezinárodní spolupráci v oblasti světového klimatu. COP je nejvyšším rozhodovacím orgánem pro naplňování ustanovení úmluvy UNFCCC a následných právních nástrojů jako je např. Pařížská dohoda z roku 2015. Konference se schází jedenkrát ročně a posuzuje národní zprávy o snižování emisí a dalších klimatických opatřeních. COP v Glasgow bude v pořadí už 26.
O co se hraje?
Od COPu pod předsednictvím Spojeného království se očekává, že se stane bodem obratu. Je nutné, aby byla představena rozsáhlá a bezodkladná opatření národních vlád ve prospěch lidí a planety. Státy se musí spojit a spolupracovat na obnovení důvěry, posílení klimatické akce a naplnění závazků Pařížské dohody.
Tři hlavní priority:
Udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia prostřednictvím bezodkladného a dostatečného snížení emisí až k čisté nule (2050).
Zvýšit mezinárodní financování adaptačních opatření minimálně na polovinu celkových výdajů na klimatickou akci.
Naplnit již existující závazek států poskytnout každoročně 100 miliard USD na klimatická opatření v rozvojových státech na ochranu životů a živobytí před zhoršujícími se klimatickými dopady.
Jak konference probíhá?
Vedle jednání vlád, která jsou základem programu COP, probíhá celá řada nejrůznějších akcí jako jsou semináře, představení nových publikací, výstavy, panelové diskuse apod. Občanská společnost během COPu pořádá řadu akcí včetně demonstrací ve prospěch dodržování již existujících závazků i na podporu nových, kterých je tolik potřeba. Během COPu uslyšíme řadu vystoupení světových státníků, celebrit, podnikatelů, (nejen) mladých aktivistů a dalších ze všech kontinentů.
ŽENEVA/PRAHA (30. září 2021) – Výbor pro práva dítěte ve čtvrtek vydal svá doporučení ohledně naplňování Úmluvy OSN o právech dítěte a opčních protokolů pro několik států, včetně České republiky. Doporučení vychází z přezkumu během posledního zasedání výboru.
Zjištění pro Českou republiku zahrnují pozitivní aspekty naplňování úmluvy a jejích opčních protokolů a zároveň některé obavy a doporučení:
Výbor pro práva dítěte je vážně znepokojen rostoucím počtem dětí, které jsou zneužívány k prostituci a pornografii. Výbor vyzval ČR, aby byly efektivně vyšetřovány případy sexuálního zneužívání, především v on-line prostředí a v sektoru cestovního ruchu.
Výbor je nadále znepokojen velkým rozsahem umísťování dětí do ústavů, zejména dětí s postižením. Doporučil České republice přijetí národních politik, které umožní ukončit umísťování dětí do ústavů a podpoří řešení na komunitní úrovni a umísťování dětí do rodin, kde bude zajištěna potřebná péče. Pozornost má být věnována zejména dětem s postižením, romským dětem a dětem mladším tří let.
Výbor pro práva dítěte monitoruje dodržování Úmluvy o právech dítěte a opčních protokolů o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, obchodování s dětmi, dětské prostituci a pornografii ve státech, které jsou stranami této úmluvy OSN. K úmluvě dosud přistoupilo 196 států. Výbor má 18 členů, nezávislých lidskoprávních expertů z celého světa, kteří svůj mandát vykonávají za svou osobu, nikoli jako představitelé států, ze kterých pocházejí.
Kontakty: Úřad OSN pro lidská práva v Ženevě: Vivian Kwok, +41 (0) 22 917 9362 / [email protected] Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža, +420 724 020 611 / [email protected]
„Budování odolnosti prostřednictvím naděje“ je ústředním heslem 76. Valného shromáždění OSN, jemuž předsedá Abdulla Shahid, ministr zahraničí Malediv. Hlavními tématy budou společné snahy o ukončení pandemie a zelená obnova a naplňování agendy Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
Inkluzivní, udržitelná a odolná obnova po COVID-19 má kritický význam pro nasměrování světa ke spravedlivé transformaci s cílem udržet globální oteplení do 1,5 °C, vznik nových zelených pracovních míst, snížení nerovností, zlepšení zdraví či zajištění potravinové bezpečnost ve prospěch lidí, planety i ekonomiky.
Přehled akcí týdne od 20. do 27. září:
20. září: SDG Moment
21. – 25. a 27. září: Všeobecná rozprava
22. září: Zasedání VS na vysoké úrovni k 20. výročí Durbanské deklarace a akčního plánu
23. září: Summit o potravinových systémech (pořádá generální tajemník OSN)
23. září: Jednání Rady bezpečnosti k tématu „klima & bezpečnost“
24. září: Ministerská rozprava o energetice
SDG MOMENT 20. září 2021, přenos na webtv.un.org
„SDG Moment“ je akce zaměřená na naplňování Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs). Proběhne hybridní formou. Generální tajemník OSN na akci pozval lídry států i významné zástupce občanské společnosti.
Procházíme obdobím změn ve prospěch systémové transformace k udržitelné ekonomice. SDGs jsou mapou, která nám pomáhá toho dosáhnout. Dvacátá léta se mohou stát nejen akční dekádou pro SDGs, ale i obdobím skutečné transformace ve prospěch lidí i planety Země.
20. VÝROČÍ DURBANSKÉ DEKLARACE A AKČNÍHO PLÁNU 22. září, přenos na webtv.un.org
Durbanská deklarace a akční plán jsou hlavním nástrojem OSN na potírání rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a intolerance. Zasedání Valného shromáždění k připomenutí 20. výročí přijetí tohoto klíčového dokumentu proběhne za účasti nejvyšších představitelů států a vlád.
SUMMIT OSN O POTRAVINOVÝCH SYSTÉMECH 23. září, přenos na webtv.un.org
Summit se bude zabývat propojenými systémy produkce, zpracování, distribuce a spotřeby potravin v době, kdy víc než 800 milionů obyvatel světa nemá dostatek jídla a existující potravinové systémy nestačí na svůj nejzákladnější cíl: zabránit hladovění.
Cíle summitu: zvýšit povědomí o souvisejících problémech a zajistit národní, regionální a celosvětové závazky a akce na transformaci potravinových systémů na řešení nejen hladu, ale i zdravotních problémů způsobených nedostatečnou nebo nezdravou výživou a na ohleduplnost zemědělské produkce k životnímu prostředí.
Summit proběhne virtuální formou. Na jeho konci budou oznámeny národní a regionální iniciativy a spojenectví pro změny v systému a výzvy k zapojení všech aktérů – vlád, firem i občanů.
ZASEDÁNÍ RADY BEZPEČNOSTI O KLIMATU A BEZPEČNOSTI 23. září, přenos na webtv.un.org
Je víc než zřejmé, že klimatická změna a s klimatem související přírodní pohromy zvyšují rizika konfliktu. Jen za loňský rok muselo víc než 30 milionů lidí opustit domov kvůli pohromám spojených s klimatem. 90 procent uprchlíků pochází ze zemí, které jsou nejzranitelnější a nejméně připravené čelit dopadům změny klimatu. Lidstvo zná řešení, jak udržet nárůst globální teploty do 1,5 stupně Celsia.
MINISTERSKÁ ROZPRAVA O ENERGETICE 24. září, přenos na webtv.un.org Cílem ministerského zasedání je hledání odpovědí na řešení klimatické krize a energetické chudoby a posílení akce pro dostupnost čistých energií pro všechny. 759 milionů lidí v současnosti nemá přístup k elektřině, 2,6 miliardy lidí vaří na otevřeném ohni.
Mezi obyvatelstvem Afghánistánu přetrvává strach, ale humanitární agentury OSN a jejich partnerské organizace v pátek zopakovaly své odhodlání dál poskytovat životně důležitou pomoc. Ta pokračuje ve všech částech země.
„UNHCR (agentura OSN pro uprchlíky, pozn.) se obává porušování lidských práv civilistů, včetně žen a dívek,“ řekla mluvčí agentury Shaia Mantoo. „Lidé, jimž hrozí nebezpečí, se nemají jak dostat ven. UNHCR proto vyzývá státy sousedící s Afghánistánem, aby nechaly v této kritické situaci hranice otevřené.“ S odkazem na záběry davů lidí na kábulském letišti snažících se zoufale dostat do letadel mířících ven z Afghánistánu upozornila mluvčí UNHCR, že bychom neměli zapomínat na ty, kteří musí zůstat v zemi.
Zůstáváme
Mluvčí UNHCR v Afghánistánu uvádí, že v zemi zůstává asi 200 zahraničních a místních zaměstnanců UNHCR. Agentura spolupracuje s 18 místními nevládními organizacemi, které zaměstnávají na 900 lidí po celé zemi. „V současnosti máme stále přístup do všech provincií a pracujeme ve zhruba 2/3 okresů. Společně s dalšími agenturami OSN jsme rozhodnuti zůstat a dál zajišťovat pomoc Afgháncům, dokud k nim budeme mít zajištěn bezpečný přístup.“
Mluvčí UNHCR uvedla, že se její agentura nezapojila do evakuačního programu států. Přestože ochotu států zajistit relokaci některých Afghánců vítá, pro miliony dalších to není řešení. „Tyto evakuace zachraňují životy, jsou strašně důležité, jsou nutné. Jedná se o bilaterální programy států a my si přejeme, aby pokračovaly. Co ale musí také zaznít je, že je nutná širší mezinárodní odezva,“ řekla Shaia Mantoo.
Pomoc pokračuje
Od začátku tohoto roku poskytla UNHCR pomoc asi 230 tisícům lidí. Zajišťovala jim nejnutnější finance, hygienické a další potřeby. Dál probíhá zjišťování aktuálních potřeb asi půl milionu Afghánců, které konflikt v minulých měsících vyhnal z domova. 80 procent z nich jsou děti a ženy.
S ohledem na 550 tisíc Afghánců vyhnaných z domova letos a miliony dalších, kteří se mimo domov ocitli už dříve, než nastal chaos spojený s převzetím moci Tálibánem, vydala UNHCR výzvu k zajištění fondů ve výši 62,8 milionu USD k zajištění jejich bezprostředních potřeb. Celkově je pro humanitární pomoc v současném Afghánistánu zapotřebí 351 milionů USD. K dispozici je asi 43 procent z této částky.
Bezpečnostní výzvy
Světový potravinový program (WFP) vydal v pátek prohlášení, že přes bezpečnostní a logistické problémy má agentura nadále přístup k potřebným na většině území Afghánistánu, a to i v oblastech, ve kterých probíhají boje. Za první pololetí 2021 dopravil WFP potravinovou pomoc 5,5 milionu lidí, včetně těch, kteří se čerstvě ocitli mimo domov.
Ochrana zdraví
Také Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala prohlášení, že se zavazuje zůstat v Afghánistánu a zajišťovat dál nejdůležitější zdravotnické služby. „Vyzýváme všechny strany konfliktu, aby braly ohled a chránily civilisty, zdravotnický personál, pacienty a zdravotnická zařízení,“ řekl mluvčí WHO Tarik Jasarević. Podle něj již na začátku roku potřebovala humanitární pomoc zhruba polovina afghánské populace. „Třetina obyvatel nemá dostatek potravin, více než polovina dětí mladších pěti let je podvyživených. Současné sucho počty potřebných ještě rozšíří,“ řekl mluvčí WHO.
Většina velkých zdravotnických zařízení je stále funkčních a je zapotřebí, aby personál, včetně žen, mohl dál vykonávat své funkce, píše se v prohlášení WHO.
Environmentální rizika
Kromě bezpečnostních rizik je asi 250 tisíc Afghánců ohroženo environmentálními pohromami jako jsou záplavy, sucho, laviny, sesuvy půdy a zemětřesení. „Dopady přírodních pohrom a závislost na srážkové vodě a na vodě z tajícího sněhu kriticky ohrožuje produktivitu zemědělského sektoru, který poskytuje příjem 44 procentům populace Afghánistánu,“ říká ředitelka WFP v Afghánistánu Mary-Ellen McGroarty.
Bezpečnost médií
K zajištění bezpečnosti novinářek a novinářů vyzvala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay. „Přístup ke spolehlivým informacím a otevřená veřejná diskuse, kterou podporují svobodná a nezávislá média, je zásadním předpokladem pro bezpečnou budoucnost Afghánců. Nikdo se nesmí bát říkat co si myslí. Bezpečnost všech novinářů a novinářek musí být zaručena.“
Nejméně sedm novinářů – z toho čtyři ženy – bylo letos v Afghánistánu podle údajů UNESCO zavražděno. V průběhu minulých dvou dekád pomohlo UNESCO vzniku komunitních médií, podporovalo genderově ohleduplné zpravodajství a vzdělávání žurnalistů. Jedním z posledních projektů UNESCO v Afghánistánu je podpora organizací a médií ověřujících data a informace o COVID-19.
