Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace
spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti
holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila
tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v
polské Osvětimi.
Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti
letošního připomenutí památky obětí holocaustu toto prohlášení:
„Dnes si společně připomínáme jeden
z nejhrůznějších zločinů naší doby: systematické vyvraždění šesti milionů
židovských mužů, žen, dětí a milionů dalších nacisty a jejich kolaboranty během
holokaustu.
Slibujeme, že nikdy nezapomeneme. Zavazujeme
se, že budeme předávat jejich příběhy a ctít jejich odkaz tím, že budeme bránit
právo na důstojný život ve spravedlivém a mírumilovném světě.
Osvobozením táborů smrti skončilo před 75 lety masakrování. Zároveň šokovalo svět, když vyšel najevo obludný rozsah nacistických zločinů.
S odkazem na tyto hrůzy vznikla
Organizace spojených národů, jejímž cílem je společné úsilí států o mír a společné
lidství a zabránit opakování takových zločinů proti lidskosti.
Vzestup nenávisti v posledních letech v podobě násilného extremismu nebo útoků na posvátná místa ukazuje, že antisemitismus, jiné formy náboženské bigotnosti, rasismus a předsudky jsou ve světě stále přítomné.
Po 75 letech jsou neonacismus a projevy bílého šovinismu opět na vzestupu a neustávají snahy o popírání holocaustu a bagatelizování odpovědnosti pachatelů.
Ale stejně jako
přetrvává nenávist, musíme my vytrvat v boji proti ní.
Dnes a každý den si musíme připomínat oběti holocaustu usilováním o pravdu, uchováváním vzpomínek, osvětou a budováním míru a spravedlnosti po celém světě.“
Studijní příručka Poslední let Petra Ginze (pdf) (Publikace vznikla k uctění památky Petra Ginze, výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Je doprovodným materiálem k filmu Poslední let Petra Ginze, který režírovaly Sandy Dickson).
Praha/Ženeva, 16. ledna 2020 – Evropská ekonomika bude v roce 2020 růst jen mírně vzhledem k rizikům, která na ekonomiku regionu doléhají, píše se v dnes zveřejněné zprávě OSN World Economic Situation and Prospects (WESP) 2020 (Světová ekonomika: situace a vyhlídky).
Světová ekonomika zaznamenala loni růst 2,3 procenta, co je nejnižší růst za celou dekádu. Ekonomický výkon ovlivňovaly táhnoucí se obchodní spory. V roce 2020 by ovšem globální ekonomika mohla růst o trochu víc než loni, a to za předpokladu, že hlavní rizika zůstanou mimo hru.
Podle zprávy může globální ekonomika v letošním roce růst o 2,5 procenta, ovšem vyhlídky může zhatit posílení obchodních tenzí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. V takovém případě by mohl platit scénář, který počítá se zpomalením globální ekonomiky a růst jen o 1,8 procenta. Pokračující útlum globální ekonomické aktivity může mít negativní dopad na udržitelný rozvoj, včetně globálních cílů na odstranění extrémní chudoby a vytváření pracovních míst. V mnohých částech světa dochází k nárůstu nespokojenosti v důsledku přetrvávajících nerovností a prohlubující se klimatické krize.
„Uvedená rizika pro globální ekonomiku mohou mít dlouhodobě negativní vliv na rozvoj. V důsledku může pak posílit trend politik zaměřených do sebe, a to v době, kdy má globální spolupráce zásadní význam pro řešení celosvětových výzev,“ varuje v souvislosti s trendy naznačenými ve zprávě WESP generální tajemník OSN António Guterres.
Vyhlídky evropské ekonomiky
Evropa v roce 2020 bude růst o pouhých 1,6 procenta a v roce následujícím o 1,7 procenta. V situaci, kdy roste napětí v globálních obchodních vztazích, se exportéři potýkají s mnoha problémy, ať už jde o tarify, sníženou poptávku nebo sílící nejistotu spojenou s politikami. Dále dochází k tomu, že strukturální problémy a změny v důležitých sektorech, jako je třeba automobilový průmysl, znejišťují zavedené byznys modely a vytvářejí tlak na rozvoj nového ekonomického paradigmatu. Z těchto důvodů zůstává domácí poptávka nejdůležitějším faktorem pro růst. Podporuje ji nízká nezaměstnanost, solidní příjmy i další stimuly. Měnové politiky budou dál podporovat investice do domácích sektorů jako je výstavba bytů, což bude mít příznivý dopad na malé a střední firmy.
Jedenáct států, které do EU vstoupily po roce 2004 (včetně Česka), budou v letech 2020 a 2021 pravděpodobně růst nad průměr celé unie. V některých z těchto států překročí růst hranici 4 %, což je dál přiblíží ekonomice EU. V nových členských státech (EU-11) je navíc rekordně nízká nezaměstnanost, rostou příjmy obyvatelstva, což v důsledku posiluje osobní spotřebu.
Export průmyslových podniků ze zemí východní Evropy je jedním z hnacích motorů růstu. Zahraniční trhy ale těmto státům přinášejí nové výzvy. Dopady na výrobu i vývoz budou mít strukturální problémy automobilového průmyslu. Očekávat se dají také silnější inflační tlaky.
Rizika a výzvy
Ekonomický výhled pro Evropu mohou ovlivnit mnohá rizika. V důsledku může pak dojít k výraznému zpomalení růstu. Na prvním místě je to případná další eskalace napětí v oblasti mezinárodního obchodu, což může vést nejen k poklesu přímého exportu, ale i exportu z výroby, která probíhá v zahraničí (například některé modely aut, které evropské automobilky vyrábí v USA pro čínský trh).
Za další, odchod Velké Británie z Evropské unie není dořešeným problémem. Přestože se očekává, že Británie odejde na základě formální dohody, divoký odchod může otevřít prostor negativním vlivům pro ekonomiku i finanční trhy. Nejistoty s tím spojené se projevují zejména v rozhodování o firemních investicích.
Třetí riziko je spojeno s měnovou politikou. Evropská centrální banka vysílá další stimuly v reakci na dlouhodobě nízkou inflaci a globální ekonomické výzvy. To zvyšuje potenciál pro růst cen aktiv, které mohou ohrozit finanční stabilitu. Současně tato politika zmenšuje prostor pro další měnové páky v případě ekonomické krize.
Na setkání s novináři po jednání Rady bezpečnosti v pondělí 6. ledna vyzval generální tajemník OSN António Guterres vedoucí představitele států, aby se snažili zmírnit geopolitické napětí, které je podle jeho slov „nejsilnější od začátku tohoto století“.
„Žijeme ve velmi nebezpečné době. Zažíváme největší geopolitické napětí od začátku století. Konec tohoto trendu je zatím v nedohlednu. Ani v otázce nešíření jaderných zbraní již nemáme žádnou jistotu,“ řekl generální tajemník.
Rostoucí napětí podle něj vede stále více zemí k přijímání nepředvídaných rozhodnutí s nepředvídatelnými důsledky. Tedy i se značným rizikem špatného odhadu.
Podle šéfa světové organizace jsme zároveň svědky konfliktů obchodních a technologických, které tříští trhy, oslabují růst a podporují nerovnosti.
„A do toho všeho doslova hoří naše planeta. Klimatická krize se prohlubuje. V mnoha částech světa jsou lidé frustrovaní a naštvaní. Jsme svědky sociálních nepokojů a přibývajícího extremismu, nacionalismu, radikalizace a nebezpečného šíření terorismu, jak je zejména vidět v Africe,“ poznamenal.
António Guterres upozornil, že takto už nelze pokračovat.
„Sleduji současné rostoucí globální napětí s velkými obavami. Jsem v neustálém kontaktu s vedoucími představiteli států po celém světě. Mé sdělení je stručné a jasné: Zabraňte eskalaci. Buďte maximálně zdrženliví. Obnovte dialog. Vraťte se k mezinárodní spolupráci. Nesmíme zapomenout na strašné lidské utrpení, které způsobují války. Jako vždy, obyčejní lidé platí tu nejvyšší cenu. Je povinností nás všech se tomu vyhnout.“
Na Nový rok 2020 byla spuštěna iniciativa UN75 (OSN75). Největší a zároveň nejinkluzivnější diskuse o významu globální spolupráce pro lepší budoucnost pro všechny lidi světa. Organizace spojených národů bude iniciovat dialog na různých úrovních po celý rok 2020.
Cílem iniciativy je zhodnotit stav současného světa a s pomocí čtyř inovativních nástrojů sběru dat vytvořit první databanku řešení hlavních globálních výzev pomocí tzv. crowdsourcingu, tedy ve spolupráci se světovou veřejností: 1. veřejné diskuse „OSN75“; 2. minutový dotazník (česky, aplikace na webu un75.online); 3. výzkum veřejného mínění v 50 státech světa; 4. analýza tradičních i on-line sociálních médií s pomocí nástrojů umělé inteligence.
veřejné diskuse „OSN75“
minutový dotazník (česky, aplikace na webu un75.online);
výzkum veřejného mínění v 50 státech světa;
analýza tradičních i on-line sociálních médií s pomocí nástrojů umělé inteligence.
„Žádný stát, žádná společnost nemůže vyřešit komplexní problémy současnosti sama bez druhých. Je nutné, abychom šli společně a abychom nejen mluvili, ale také naslouchali. Je nezbytné, aby se do této debaty zapojili všichni. Potřebujeme znát váš názor. Potřebujeme porozumět vašim strategiím a nápadům tak, abychom jako OSN dokázali zajistit lepší svět pro všechny lidi,“ říká na úvod celoročního projektu OSN75 generální tajemník světové organizace António Guterres.
Tým UN75 s pomocí globální sítě Spojených národů ve všech státech světa si klade za cíl zapojit co nejširší vrstvy obyvatelstva. Cílem je naslouchat a naslouchat především těm, kteří v OSN nemají přímé zastoupení – například mladým lidem – a lépe tak porozumět očekáváním, která lidé mají ohledně mezinárodní spolupráce vzhledem k sílícím globálním hrozbám.
Výsledky této celosvětové diskuse bude šéf OSN prezentovat nejvyšším představitelům států dne 21. září 2020 během zasedání Valného shromáždění k 75. výročí vzniku OSN.
Na podporu diskusí na národní úrovni zveřejní OSN 6. ledna 2020 video připravené ve spolupráci se studiem Vox Media. To vzniklo na základě rozhovorů s 38 lidmi z různých částí světa o jejich zkušenostech a názorech na důležité globální otázky.
Pro všechny zájemce, kteří se chtějí do této celosvětové akce zapojit, je připraven speciální web UN75. Více informací a žádosti o rozhovory: Lisa Laskaridis nebo Michal Broža.
Ze sídla OSN v New Yorku vítám společně s vámi Nový rok. Na jeho prahu stojí nejistota a bezpečnost je v ohrožení. Přetrvávají nerovnosti a sílí projevy nenávisti. Žijeme ve světě konfliktů na oteplující se planetě.
Změna klimatu není jen dlouhodobý problém, ale i zřetelné aktuální ohrožení. Nemůžeme si dovolit stát se generací, která si pohvizduje, když planeta hoří.
Je tady ale i naděje. Mé letošní novoroční poselství míří na její nejsilnější zdroj: na mladou generaci z celého světa.
Ať už jde o klima, genderovou rovnost, sociální spravedlnost nebo lidská práva, vaše generace drží prapor a plní titulní stránky novin. Vaše zaujetí a odhodlání jsou pro mě velkou inspirací. Oprávněně si říkáte o důležitou roli ve formování naší budoucnosti.
Jsem s vámi. OSN stojí při vás. A patří vám.
Rok 2020 je 75. výročím vzniku Spojených národů. Zahajujeme také desetiletí akce pro Cíle udržitelného rozvoje, společného plánu pro férovou globalizaci.
I v novém roce bude svět potřebovat, aby mladí pokračovali ve svých akcích, nebáli se bořit bariéry a nepolevovali v tlaku.
Letošní Den lidských práv je oslavou role mladých
lidí v úsilí za naplňování lidských práv v každodenním životě.
Mladí po celém světě demonstrují, organizují a
upozorňují na právo na zdravé životní prostředí… rovná práva pro ženy a dívky… na účast na
rozhodování… I právo na svobodu projevu…
Vydávají se do ulic kvůli právu na budoucnost,
která jim zajistí mír, spravedlnost a příležitosti.
Základní lidská práva se týkají každého jednotlivce
bez rozdílu, ať už se jedná o práva občanská, politická, ekonomická, práva sociální
nebo kulturní. Bez ohledu na to, kde žijí. Bez ohledu na barvu kůže, etnickou
příslušnost, sociální původ, pohlaví, sexuální orientaci, politické a jiné
názory, bez ohledu na postižení nebo výši příjmu.
U příležitosti Dne lidských práv vyzývám všechny, aby podporovali a bránili mladé lidi, kteří se staví na obranu lidských práv.
Dnes v Madridu začíná konference COP25, výroční zasedání 197 stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Konference plní dozorčí roli nad dodržováním UNFCCC a nově také nad naplňováním emisních závazků států podle Pařížské dohody. Součástí tohoto mechanismu je 193 členských států OSN, dále Palestina, ostrov Niue, Cookovy ostrovy a Evropská unie.
Proč je konference (Conference of Parties, COP25) důležitá?
UNFCCC z roku 1992 neobsahuje závazné limity pro emise skleníkových plynů v jednotlivých státech;
Pařížská dohoda, která se na UNFCCC váže, takové závazky stanoví, včetně závazku na udržení globálního oteplení co nejblíže k 1,5 °C oproti roku 1850 a posílení financování klimatické akce;
COP25 je poslední konferencí stran UNFCCC před rokem 2020, kdy podle Pařížské dohody státy musí předložit nové závazky na snižování emisí. Důležitým bodem jednání v Madridu bude i zajištění dostatečného financování klimatické akce;
V současné době státy nedělají dost pro splnění těchto společných klimatických cílů: snížit emise o 45 % do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet oteplení do 1,5 °C do konce století.
Organizace spojených národů stojí za svým závazkem dosáhnout ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Jde o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv, který zasahuje každou třetí ženu na světě.
To znamená, že to může být i někdo ve vašem blízkém okolí. Ať už jde o rodinu, pracovní kolektiv nebo přátele. Nebo i vy sama.
Sexuální násilí proti ženám a dívkám má kořeny ve staletích mužské dominance. Nesmíme přehlížet, že genderové nerovnosti, které živí kulturu znásilňování, jsou v principu otázkou nerovnováhy moci.
Stigma, předsudky, neohlášené případy či nedůsledné vymáhání zákonů nahrávají beztrestnosti.
Znásilnění je i v současnosti využíváno jako jedna z děsivých zbraní v ozbrojených konfliktech. To vše se musí změnit… hned.
Vyzývám vlády, soukromý sektor, občanskou společnost a lidi po celém světě, aby se jasně postavili sexuálnímu násilí a mužskému sexismu. Musíme projevovat více solidarity s oběťmi a obhájci práv žen. Musíme se také více zasazovat o práva žen a rovné příležitosti. Společně můžeme – a musíme – ukončit znásilňování a sexuální útoky všech druhů.
Den Spojených
národů připomíná stále platné ideály obsažené v Chartě OSN, která vešla
v platnost 24. října 1945. I v současném neklidném světě zůstává
Charta společnou střelkou kompasu světa.
V čase velkých
a rychlých změn se OSN dál drží zaměření na skutečné problémy skutečných lidí. Naším
cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce. Naším cílem je ochrana
lidských práv a genderová rovnost a také rozhodné NE každé formě nenávisti.
Naším cílem je v neposlední řadě udržení míru ve světě a životně důležitá
pomoc těm, kteří se ocitli v chapadlech válečného konfliktu.
Spojené národy se
stávají agilnějšími a odpovědnějšími v podpoře, kterou poskytují státům. Příští
rok bude rokem 75. výročí vzniku této organizace. Bude to velká příležitost
společně se podílet na formování našeho světa. Zvu vás, občany světa, abyste se
do tohoto procesu zapojili. Společně můžeme usilovat o lepší život všech.
V předvečer zářijového klimatického summitu OSN vzkázaly miliony mladých lidí po celém světě politickým představitelům: „Selháváte“. Mají pravdu. Globální emise rostou. Teploty rostou. Dopady na oceány, lesy, projevy počasí, biodiverzitu, produkci potravin, vodu, pracovní místa a v neposlední řadě i na životy, jsou hrozivé už dnes. A podle všeho to bude ještě horší.
Vědci mluví jednoznačně. Ale na mnoha místech planety lidé nepotřebují tabulky a grafy, aby pochopili klimatickou krizi. Stačí jim podívat se ven z okna. Klimatický chaos se odehrává v reálném čase v Kalifornii, Karibiku, v Africe, Arktidě a řadě dalších míst. Nejvíc důsledky klimatické krize pociťují ti, kteří k ní přispěli nejméně. Na vlastní oči jsem viděl následky cyklónu v Mozambiku, hurikánu na Bahamách i rostoucí hladiny moře v Jižním Pacifiku.
Od slov k činům
Svolal jsem summit pro klimatickou akci, který
má sloužit jako odrazový můstek pro přijetí nových emisních závazků v roce
2020 podle Pařížské dohody. Aktivně se k tomu přihlásila řada lídrů států
a sektorů. Vznikla široká koalice – složená nejen ze zástupců vlád a mladé
generace, ale i byznysu, municipalit, investorů a občanského sektoru – pro
další postup směrem, který svět tak zoufale potřebuje k odvrácení
klimatické katastrofy.
Víc než 70 států se zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ačkoli největší producenti emisí mezi nimi nejsou. K stejnému se zavázalo i víc než sto měst, včetně několika největších. Nejméně 70 států oznámilo, že do roku 2020 výrazně posílí národní závazky podle Pařížské dohody. Malé ostrovní státy se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a přejít plně na obnovitelnou energii do roku 2030.
Generální tajmeník OSN António Guterres při své návštěvě Baham po zničujícím hurikánu Dorian. UN Photo/OCHA/Mark Garten
Řada zemí, např. Pákistán, Guatemala, Kolumbie, Nigérie, Nový Zéland nebo Barbados, oznámily výsadbu dohromady celkem 11 miliard stromů. Víc než 100 vrcholných představitelů soukromého sektoru oznámilo přechod na zelenou ekonomiku.
Skupina největších světových vlastníků aktiv –
odpovídající za investice přesahující 2 biliony dolarů – oznámila, že do roku
2050 bude jejich portfolio výhradně uhlíkově neutrální. Tomu předcházelo
prohlášení manažerů, jejichž firmy operují s téměř polovinou světového
investičního kapitálu ve výši 34 bilionů USD, v němž vyzvali politické
představitele států, aby stanovili smysluplnou cenu za vypouštění uhlíku a na
celém světě odstoupili od dotací fosilních paliv a uhelných elektráren.
Mezinárodní finanční klub pro rozvoj (The International Development Finance Club) oznámil, že do roku 2025 vytvoří fond v hodnotě 1 bilionu dolarů na podporu výroby čisté energie v nejméně rozvinutých státech světa. Třetina globálního bankovního sektoru se zavázala nasměrovat svůj byznys tak, aby byl v souladu s cíli Pařížské dohody a Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).
Na summitu bylo dále prezentováno jak města a
globální sektory průmyslu, jako například lodní doprava, mohou dosáhnout
významných redukcí emisí. Prostor dostaly i iniciativy na ochranu lesů a
vodních zdrojů.
Vše zmíněné je významné. Ale nestačí to.
Dlouhá cesta před námi
Summit byl od samého počátku koncipován tak,
aby popostrčil svět a podnítil akci na všech úrovních. Stal se také globálním jevištěm
pro prezentaci tvrdé reality a upřel světla na ty, kteří se rozhodli konat i na
ty, kteří tak ještě neučinili. Popírači ani velcí producenti emisí se již nemají
kde a za koho se schovat.
Budu pokračovat v tlaku na všechny, aby
dělali daleko víc doma a přesedlali na společná zelená řešení všude na světě.
Planeta vyžaduje akci skutečně planetárního rozměru. Těžko toho lze dosáhnout
přes noc. A nelze to realizovat bez těch, kteří ke klimatické krizi přispívají
nejvíc.
António Guterres během klimatického summitu. UN Photo/Loey Felipe
Pokud se svět chce vyhnout čelní srážce
s klimatickým útesem, musíme plně následovat vědecké poznání a snížit
emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030; dosáhnout uhlíkové
neutrality do roku 2050; a udržet růst globální teploty do 1,5 stupně Celsia do
konce století. Jen tak můžeme zabezpečit budoucnost našeho světa.
Na uhlí zůstává závislých mnoho zemí, ačkoli
již dnes existují levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme výrazný pokrok
ohledně stanovení ceny za uhlík, musíme zajistit, aby v roce 2020 již nebyly
otevřeny žádné nové uhelné elektrárny a zastavit přísun bilionů dolarů z peněz
daňových poplatníků do umírajícího fosilního průmyslu, který dodává sílu
hurikánům, šíření tropických nemocí i konfliktům.
Rozvinuté státy musí zároveň splnit své
dřívější závazky – do roku 2020 vytvořit fond ve výši 100 miliard dolarů ročně
z veřejných i soukromých zdrojů – na financování opatření na zmírňování a
adaptace na změnu klimatu v rozvojových státech.
Osobně se přesvědčím, že závazky, které státy,
soukromý sektor a municipality učinily, jsou skutečně realizovány. První
příležitostí bude klimatická konference OSN v Santiagu de Chile. OSN
realizaci závazků plně podpoří.
Změna klimatu je nejdůležitější téma doby.
Věda nám jasně říká, že současná trajektorie nás dovede k oteplení o 3
stupně Celsia na konci století. Já se toho nedožiji, ale mé vnučky ano. Nechci být
a nebudu spoluviníkem ničení jejich jediného domova.
Mladí lidé, OSN a rostoucí počet lídrů
z byznysu, finančního sektoru, vlád i občanské společnosti bijí na poplach
a jednají. Ke konečnému úspěchu je nutné, aby se přidalo
mnoho dalších. Čeká nás dlouhá cesta. Už jsme na ní ale nastoupili.
