Štítek: Lidská práva

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

Dnes uctíváme památku obětí holocaustu. Připomínáme si šest milionů židovských dětí, žen a mužů, připomínáme si Romy a Sinty, lidi s postižením a nespočet dalších obětí.

Myslíme na miliony zmařených životů, na miliony ukradených budoucností.

Současně se zármutkem nad tak rozsáhlou ztrátou si uvědomujeme, že holocaust nebyl nevyhnutelný. Žádná genocida není nevyhnutelná.

Holocaust byl vyvrcholením tisícileté antisemitské nenávisti. Nacisté mohli s vypočítavou krutostí přejít od diskriminace evropských Židů k jejich vyhlazení jen proto, že se jim jen málokdo postavil a tolik lidí mlčelo. 

Právě to ohlušující ticho, doma i v zahraničí, jim dodávalo odvahu.

Poplašné zvony přitom zněly od samého začátku. Nenávistné projevy a dezinformace. Pohrdání lidskými právy a právním státem. Oslava násilí a příběhy o rasové nadřazenosti. Pohrdání demokracií a rozmanitostí. 

Při vzpomínce na holocaust si uvědomujeme ohrožení svobody, důstojnosti, lidskosti, a to i v naší době. Tváří v tvář rostoucí ekonomické nespokojenosti a politické nestabilitě, stupňujícímu se terorismu bílých nadřazenců a rostoucí nenávisti a náboženskému fanatismu dnes musíme být otevřenější než kdy jindy. 

Nesmíme nikdy zapomenout a dopustit, aby jiní zapomněli, překroutili nebo popřeli holocaust. 

Dnes a každý den zůstaňme odhodláni, že už nikdy nebudeme tváří v tvář zlu mlčet, a že budeme vždy hájit důstojnost a práva všech. 

Děkuji.

V OSN bude hodnocen stav lidských práv v České republice

ŽENEVA (18. ledna 2023) – V rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR) se Rada OSN pro lidská práva v pondělí 23. ledna 2023 bude již počtvrté zabývat stavem lidských práv v České republice. Zasedání bude vysíláno živě

Česká republika je jedním ze států, které bude pracovní skupina UPR posuzovat na zasedání, které se koná od 23. ledna do 3. února v Ženevě. První, druhý a třetí přezkum České republiky v rámci UPR proběhl v dubnu 2008, v říjnu 2012 a v listopadu 2017. 

Hodnocení je založeno na: 

  1. národní zprávě (informace poskytnuté hodnoceným státem); 
  2. informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 
  3. informacích od dalších zainteresovaných stran, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy. 

Tři zprávy, které slouží jako podklad pro přezkum ČR jsou k dispozici on-line.

Místo konání: Palác národů, OSN v Ženevě, sál č. 20
Datum a čas: 23. ledna 2023, 9:30 – 12:30 hod. SEČ 

UPR je unikátní proces, který zahrnuje pravidelné hodnocení stavu lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, byla situace ve všech 193 členských státech OSN přezkoumána již třikrát (dosud proběhlé tři cykly UPR). V průběhu čtvrtého UPR se od států znovu očekává, že budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení z předchozích hodnocení, k nimž se zavázaly. Státy zároveň budou prezentovat současnou situaci a nedávný domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.  

Jako zpravodajové pro hodnocení České republiky byli pověřeni zástupci Bangladéše, Rumunska a Jihoafrické republiky.

On-line přenos z jednání.

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení, která budou během přezkumu České republiky k dispozici, budou zveřejněna na Extranetu UPR.

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro ČR 27. ledna v 15:30 hod. Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která mu budou během přezkumu předložena.

 ______________

Více informací a kontakty pro média: 

Více informací o Universal Periodic Review 

Sledujte Radu OSN pro lidská práva na sociálních sítích:

 

Rada pro lidská práva. Představujeme hlavní lidskoprávní orgán OSN

Rada OSN pro lidská práva (UN Human Rights Council, HRC) je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Odkrývá jejich porušovatele a požaduje změnu. Je odpovědná za prosazování a ochranu všech lidských práv. Diskutuje o všech tematických lidskoprávních otázkách a situacích, které vyžadují pozornost v průběhu celého roku. Zasedá v Paláci národů v Ženevě.

Tím, že včas upozorňuje na případy porušování lidských práv, může zabránit vypuknutí akutních i dlouhodobých krizí. Její činnost má široký dopad na společenství, která řeší problémy jako je terorismus, změna klimatu, rasismus a diskriminace, práva LGBT, mučení, chudoba, práva starších a zdravotně postižených osob, migrace, svoboda projevu a shromažďování, demokracie a další.

Radu pro lidská práva neřídí žádný stát. Jedná se o skupinou 47 států, které jsou voleny Valným shromážděním OSN na funkční období tří let tajným hlasováním. V čele Rady stojí předseda, jímž je pro rok 2023 velvyslanec České republiky při Úřadu OSN v Ženevě Václav Bálek.  Členstvím v Radě pro lidská práva již prošlo 123 ze 193 členských států OSN. Její složení odráží rozmanitost OSN a dává jí legitimitu při vyjadřování se k případům porušování lidských práv ve všech státech.

Rada pro lidská práva se může zabývat jakýmkoli problémem v oblasti lidských práv, na který je upozorněna, často takovým, který jiné orgány nechtějí nebo nemohou projednávat. Vlády, občanští aktivisté a další účastníci procesů HRC se zabývají nesčetnými otázkami během celoročního zasedání Rady. O nabitosti programu svědčí i fakt, že setkání Rady probíhají každoročně po více než 30 týdnů.   

Od zahájení zasedání v roce 2006 přijala Rada pro lidská práva do konce roku 2022 již 1 585 rezolucí, které se zabývají nejméně 120 tématy a 36 situacemi v jednotlivých státech. Vlády těchto států se tak ocitly pod drobnohledem mezinárodního společenství. Téměř třetina z těchto rezolucí (457), se zaměřuje na situace v jednotlivých státech, asi 80 % všech rezolucí bylo přijato konsensem. 

V roce 2021 přijala Rada pro lidská práva přelomovou rezoluci, která uznává lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí.

Rada za dobu své existence uspořádala 35 mimořádných zasedání, na nichž se zabývala porušováním lidských práv v několika zemích. Patří mezi ně situace v Libyi a Sýrii v době arabského jara, v nedávné době situace v Myanmaru, na okupovaných palestinských územích, v Súdánu, Etiopii nebo na Ukrajině. Rada v těchto případech ostře kritizovala páchaná zvěrstva. Přístup Rady prokázal, že je dobře připravena reagovat na krize, kdykoli nastanou. 

Rada již ustavila 37 vyšetřovacích komisí a zjišťovacích misí, které poskytly závažné důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Ty jsou dál využívány jako podklad pro formální soudní řízení, jehož cílem je pohnat pachatele k odpovědnosti. Taková vyšetřování byla provedena na okupovaných palestinských územích, v Dárfúru, Libyi, Pobřeží slonoviny, Sýrii, Severní Koreji, Středoafrické republice, na Srí Lance, v Eritreji, Iráku, Jižním Súdánu, Burundi, Myanmaru, Demokratické republice Kongo, Jemenu, Venezuele, Etiopii a na Ukrajině.

Nástrojem na odhalování případů porušování lidských práv na celém světě je od roku 2008 tzv. všeobecný pravidelný přezkum Rady pro lidská práva. Všech 193 členských států OSN již třikrát podstoupilo tuto proceduru, což podnítilo skutečné změny na místě, a to v podobě nových zákonů a postupů v oblasti lidských práv, lepší ochrany obětí, lepšího přístupu k sociálním službám atd.

Nezávislí odborníci Rady pro lidská práva („zvláštní postupy“) jsou oči a uši Rady pro lidská práva. Sledují dodržování lidských práv v jednotlivých státech a usilují o zlepšování podmínek.  Tito odborníci – v současné době jich je 80 s 59 mandáty – se vyjadřují k tématům, jako je vzdělávání, zdravotnictví, svoboda projevu a obchodování s lidmi, a také k situaci v jednotlivých státech, mimo jiné v Severní Koreji, Íránu a Myanmaru. V roce 2022 uskutečnili 66 návštěv v 54 zemích.

Rada pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Její vznik navrhl v rámci reformy OSN generální tajemník Kofi Annan ve zprávě Ve větší svobodě. Annanův návrh podpořil zářijový summit OSN 2005 v New Yorku.

Předchůdkyně rady se za šest desetiletí existence podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let existence však komise ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice.

Připomínka obětí holocaustu. Vzdělávací program OSN pro základní a střední školy

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. Program trvá přibližně 60 minut a součástí je úvod do tématu, projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následná diskusi.

Termíny: 23. – 27. ledna, vždy od 10:00 a 13:30. 
Místo: Informační kancelář OSN, Železná 24, Praha 1
Program je česky a zdarma. 
Kapacita: do 30 studentů + pedagogický doprovod
Domluvení termínu: [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.

„Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Foto:  Paweł Sawicki, Auschwitz Memorial

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni lidských práv 2022

Svět čelí bezprecedentním a vzájemně provázaným výzvám v oblasti lidských práv. Šíří  se hlad a chudoba, což je v rozporu s ekonomickými a sociálními právy stovek milionů lidí. 

Ubývá prostor pro občanské aktivity.. 

Téměř ve všech částech světa se výrazně snižuje svoboda médií a bezpečnost novinářů. Vytrácí se důvěra v instituce, zejména mezi mladými lidmi. Pandemie COVID-19 vedla ke zvýšené míře násilí na ženách a dívkách. Šíří se rasismus, nesnášenlivost a diskriminace.

V souvislosti s trojí planetární krizí, kterou představuje změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, se objevují nové výzvy v oblasti lidských práv. 

A teprve si začínáme uvědomovat, jakou hrozbu pro lidská práva představují některé nové technologie. 

Současná těžká doba si žádá, abychom znovu posílili význam všech lidských práv – občanských, kulturních, ekonomických, politických i sociálních.

Moje akční výzva z roku 2020, staví lidská práva do centra řešení výzev, kterým čelíme. Tato vize se odráží i v mé zprávě Naše společná agenda, která apeluje na obnovení společenské smlouvy zakotvené v lidských právech. 

Příští rok uplyne 75 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Musí to být příležitostí k akci. Vyzývám členské státy, občanskou společnost, soukromý sektor a další subjekty, aby lidská práva postavily do centra úsilí o zvrácení současných negativních trendů. 

Lidská práva jsou základem lidské důstojnosti a základem mírových, inkluzivních, spravedlivých, rovných a prosperujících společností. Jsou sjednocující silou a mobilizačním apelem. Odrážejí to nejpodstatnější, co nás spojuje v našem společném lidství.  

Potvrďme v Den lidských práv nedělitelnost všech práv a zasazujme se o lidská práva pro všechny.

Oranžová kampaň OSN proti násilí na ženách rozsvítí známé budovy v Česku

Významné instituce v Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze letos znovu podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. 25. listopadu připomenou oranžovým nasvícením budov Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách.

Oranžová barva je symbolem kampaně „UNiTE by 2030“ proti globální pandemii násilí na ženách, vyhlášené v roce 2008 generálním tajemníkem OSN. Součástí kampaně je i tzv. 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí s cílem podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, překonat stereotypy a lhostejnost. Šestnáctidenní kampaň začíná vždy 25. listopadu a vrcholí 10. prosince na Den lidských práv.

Budovy v Česku, které budou letos nasvíceny oranžově:

  • Liberec: budova radnice
  • Olomouc: sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, Muzeum umění, Vlastivědné muzeum 
  • Ostrava: vyhlídková věž Nové radnice a Most Miloše Sýkory
  • Pardubice: Východočeské divadlo
  • Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulosti mimo jiné např. Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.

Násilí na ženách a dívkách zůstává nejrozšířenějším porušováním lidských práv na světě. Jeho výskyt posílila v minulých dvou letech pandemie COVID-19 a nyní ho dál umocňují vzájemně se prolínající krize, jako je změna klimatu, globální konflikty nebo ekonomická nestabilita.

„Podpořme na celém světě aktivisty pomáhající ženám a dívkám, které se staly obětí násilí. Vyzývám vlády, aby do roku 2026 zvýšily financování organizací a hnutí za práva žen o 50 %.
Pozvedněme všichni hlas na podporu práv žen. Říkejme všichni hrdě, že jsme feministé. Pošleme společně násilí na ženách a dívkách na smetiště dějin.“

generální tajemník OSN António Guterres

V této situaci dochází na celém světě k vzepětí odporu proti právům žen. Narůstá počet antifeministických hnutí, přibývá útoků na aktivistky a obhájkyně lidských práv a právní postavení práv žen se v mnoha státech zhoršuje. Nové regresivní zákony prohlubují beztrestnost pachatelů domácího násilí, vlády za pomoci síly potlačují protesty proti feministickému a genderově podmíněnému násilí a organizace hájící práva žen jsou stále více marginalizovány. 

Navzdory těmto skličujícím trendům existují nesporné důkazy, že násilí na ženách a dívkách lze předcházet. Víme, že nejdůležitější hnací silou politických změn je silné a autonomní ženské hnutí. Tváří v tvář současnému trendu se z feministického hnutí v mnoha částech světa stala doslova otázka života a smrti.

V rámci letošních 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí vyzýváme všechny, aby se zapojili. Posilujme hlasy přeživších násilí a aktivistek, podporujme ženské organizace a feministická hnutí. Postavme se za oběti násilí, eliminujme a předcházejme násilí na ženách a dívkách a chraňme práva žen.

Společná iniciativa OSN a EU

Celosvětová iniciativa Spotlight zaměřená na odstranění násilí na ženách a dívkách je iniciativou OSN podporovanou Evropskou unií a dalšími partnery. Jde o největší úsilí na světě, jehož cílem je ukončit všechny formy násilí na ženách a dívkách.

Spotlight reaguje na všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, přičemž se zaměřuje zejména na domácí a rodinné násilí, sexuální a genderově podmíněné násilí a škodlivé praktiky, vraždy žen, obchodování s lidmi a sexuální a ekonomické (pracovní) vykořisťování.

V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32% zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.
Více informací: spotlightinitiative.org

Fakta o násilí na ženách

  • Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou. 
  • Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
  • 24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo manžela.
  • Každá sedmá žena zažila za posledních 12 měsíců fyzické nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera (2018).
  • V roce 2020 bylo celosvětově zabito 81 tisíc žen a dívek, z nichž přibližně 47 tisíc (58 %) zemřelo rukou partnera nebo člena rodiny.
  • 6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
  • Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
  • Nejméně 158 států má přijaté zákony o domácím násilí a 141 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
  • Z každých 10 celosvětově odhalených případů obchodování s lidmi se pět týká dospělých žen a dva dívek. Většinu odhalených obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování (92 %) tvoří ženy. (2018)
  • Pětina žen ve věku 20 až 24 let se provdala před dosažením 18 let (2021).
  • Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
  • 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
  • 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
  • 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
  • 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Zdroj: UN Women, 2022

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách

Kontakt: Michal Broža, [email protected],
tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika

Prohlášení Úřadu OSN pro lidská práva: Odepření válečnému zajatci práva na spravedlivý a řádný proces je válečným zločinem

Jsme znepokojeni zprávami, že Ruská federace a s ní spojené ozbrojené skupiny v Doněcku plánují – pravděpodobně v nejbližších dnech – soudit ukrajinské válečné zajatce u „mezinárodního tribunálu“ v Mariupolu.

Přestože je k dispozici jen málo podrobností, fotografie a videozáznamy zveřejněné v médiích a na sociálních sítích podle všeho ukazují, že v sále mariupolské filharmonie jsou postaveny kovové klece, které mají zřejmě válečné zajatce zadržovat během soudního řízení.

Podle mezinárodního práva mají osoby s nárokem na status válečného zajatce imunitu bojovníka a nemohou být stíhány za účast v bojových akcích nebo za zákonné válečné činy spáchané v průběhu ozbrojeného konfliktu, a to i kdyby jinak takové činy podle vnitrostátního práva představovaly trestný čin.

Pokud jsou váleční zajatci obviněni z trestných činů, mají nárok na řádný proces a záruky spravedlivého procesu. Nesmí nad nimi být vynesen žádný rozsudek nebo jim udělen trest, pokud jej nevynese nestranný a řádně ustanovený soud.

Připomínáme, že mezinárodní humanitární právo zakazuje zřizovat soudy výhradně za účelem souzení válečných zajatců a že úmyslné odepření válečnému zajatci práva na spravedlivý a řádný proces je válečným zločinem.

Jsme také znepokojeni tím, že váleční zajatci jsou drženi bez přístupu k nezávislým pozorovatelům, což je vystavuje riziku mučení za účelem přiznání. Znepokojující jsou rovněž veřejná prohlášení ruských představitelů a členů přidružených ozbrojených skupin, kteří označují ukrajinské válečné zajatce za „válečné zločince“, „nacisty“ a „teroristy“, čímž porušují presumpci neviny.

Znovu vyzýváme Ruskou federaci, aby umožnila nezávislým pozorovatelům plný přístup ke všem osobám zadržovaným v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, včetně osob zadržovaných ozbrojenými skupinami napojenými na Rusko.

Ženeva, 23. srpna 2022

Řekni NE nenávisti!

U příležitosti prvního Mezinárodního dne boje proti nenávistným projevům (18. června) zahájila OSN informační kampaň #NoToHate (#NeNenávisti). V historii nenávistné projevy často předcházely násilí, které vedlo k brutálním zločinům. Dnes jsme svědky exploze nenávistných projevů, které jsou umocněny sociálními médii, a to i v Evropě, neboť anonymita, kterou sociální sítě poskytují, umožňuje uživatelům skrývat se za obrazovkami.

Nenávistné projevy podněcují násilí a podkopávají sociální soudržnost a toleranci. Ničivý účinek nenávisti bohužel není ničím novým. Její rozsah a dopad je však v dnešní době umocněn novými komunikačními technologiemi do té míry, že se nenávistné projevy – včetně těch online – staly jednou z nejčastějších metod šíření rétoriky a ideologií, které rozdělují společnosti a ohrožují mír.

Nenávist je nebezpečím pro každého – a proto musí být boj proti ní úkolem pro každého.

ANTÓNIO GUTERRES, generální tajemník OSN

Organizace spojených národů má za sebou dlouhou historii mobilizace světa proti nenávisti všeho druhu na obranu lidských práv a prosazování vlády práva. Dopad nenávistných projevů zasahuje do mnoha stávajících oblastí zájmu OSN, od ochrany lidských práv a prevence krutých zločinů až po udržení míru a dosažení rovnosti žen a mužů a podporu dětí a mládeže.

Protože boj proti nenávisti, diskriminaci, rasismu a nerovnosti je jádrem zásad a práce OSN, snaží se OSN čelit nenávistným projevům na každém kroku. Tato zásada je zakotvena v Chartě OSN, v mezinárodním rámci lidských práv a v celosvětovém úsilí o dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

V reakci na velmi znepokojující a posilující trendy xenofobie, rasismu a nesnášenlivosti, násilné misogynie, antisemitismu a protimuslimské nenávisti ve světě zahájil generální tajemník OSN António Guterres 18. června 2019 Strategii a akční plán OSN proti nenávistným projevům. Tato iniciativa OSN zaměřená na boj proti nenávistným projevům je rámcem pro podporu úsilí států. Strategie zdůrazňuje potřebu čelit nenávisti komplexně a při plném respektování svobody názoru a projevu, přičemž je třeba spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, médií, technologických společností a platforem sociálních médií.

Více informací o kampani OSN „No To Hate

Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech

António Guterres

Na Světový den uprchlíků si připomínáme odvahu a odolnost lidí, kteří prchají před válkou, násilím a pronásledováním, a oceňujeme soucit těch, kteří je přijímají. V současné době je celosvětový počet uprchlíků rekordně vysoký.

Válka na Ukrajině vyvolala největší a nejrychlejší vysídlování v Evropě od druhé světové války. Spolu s těmi, kteří prchají před konflikty v jiných částech světa, přesáhl celkový počet nuceně vysídlených osob 100 milionů – což je chmurná obžaloba dnešní doby.

Letošní Světový den uprchlíků potvrzuje základní princip našeho společného lidství: každý má právo vyhledat bezpečí – ať je to kdokoli, ať už pochází odkudkoli kdykoli je nucen uprchnout.

Mezinárodní právo mluví jasně: Právo požádat o azyl je základním lidským právem.

Lidé prchající před násilím nebo pronásledováním musí mít možnost bezpečně překročit hranice. Nesmí být diskriminováni na hranicích ani jim nesmí být nespravedlivě odepřen status uprchlíka nebo azyl kvůli rase, náboženství, pohlaví nebo zemi původu. Nemohou být nuceni k návratu, pokud by byl ohrožen jejich život nebo svoboda. A stejně jako ke každému člověku by se k nim mělo přistupovat s respektem.

Bezpečnost je jen prvním krokem. Jakmile se uprchlíci ocitnou mimo nebezpečí, potřebují příležitosti. Příležitost k uzdravení, učení, práci a rozvoji. Příležitost vrátit se domů, pokud se tak rozhodnou, nebo znovu vybudovat svůj život jinde, v bezpečí a důstojně.

Uprchlíci po celém světě přináší hostitelským společenstvím nový život, prosperitu a bohatou kulturní rozmanitost. Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech.

Zavažme se dnes u příležitosti Světového dne uprchlíků, že pro ně a pro státy, které je hostí, a které samy čelí řadě problémů, budeme dělat víc. Buďme solidární. Chraňme integritu režimu mezinárodní ochrany. A nikdy neztrácejme ze zřetele naše společné lidství.

António Guterres je generální tajemník OSN.

Foto: UNHCR

Mise úřadu OSN pro lidská práva upozorňuje na otřesné osudy civilistů na Ukrajině

Monitorovací tým OSN pro lidská práva na Ukrajině potvrdil, že od 24. února bylo zabito více než 3 380 civilistů a přes 3 680 jich bylo zraněno. „Máme informace o o odstřelovačích na střechách, kteří stříleli na civilisty zcela nahodile, třeba když přecházeli ulici. Asi se tak snažili odrazovat lidi, aby vyšli ven,“ uvedla v úterý na tiskové konferenci v Ženevě vedoucí týmu Matilda Bogner. 

Jakmile bude pro pozorovatele dostatečně bezpečný přístup k místům v první linii, očekává se, že skutečný počet obětí bude o mnoho tisíc vyšší, včetně zdevastovaného přístavního města Mariupolu, řekla Bogner novinářům. „Během mé nedávné návštěvy měst a obcí severně od Kyjeva jsme zdokumentovali řadu případů sexuálního násilí. V jednom městě… byla znásilněna a zabita žena, údajně ruským vojákem. Tentýž voják se poté pokusil znásilnit její sousedku. Manžel této ženy zasáhl, ale voják ho zastřelil.“

V Buči a dalších obcích na sever od hlavního města, která byla obsazena ruskými jednotkami, zaznamenali vyšetřovatelé OSN více než 300 zabitých mužů, žen a dětí. „Lidé byli popravováni, zastřeleni při cestě autem, při přecházení ulice a podobně,“ uvedla Bogner. 

Spaní ve stoje

Matilda Bogner v úterý předstoupila před novináře v Ženevě po týdenní misi na Ukrajině, kde se svým týmem navštívila 14 měst a obcí v okolí Kyjeva a Černihivu, které byly do konce března okupovány ruskými ozbrojenými silami. 

„Slyšeli jsme svědectví o zabitých, zraněných, zadržených nebo zmizelých příbuzných, sousedech, přátelích,“ uvedla. „V Makarivu (Kyjevská oblast) byla pětičlenná rodina zastřelena ruskými ozbrojenými silami, když se snažila odjet se svými sousedy autem.“ Přežili pouze dva. 

Ve vesnici Jahidne v Černihivské oblasti mluvila se sedmdesátiletým mužem, který se 24 dní ukrýval ve sklepě školy. „Se slzami v očích vyprávěl, že v místnosti velké 76 m2 s ním přebývalo 138 lidí, z nichž nejmladšímu byly pouhé dva měsíce. Prostor byl tak přeplněný, že museli spát ve stoje. A tak se přivazoval k dřevěnému zábradlí, aby nespadl.“ 

Pátrání po pohřešovaných 

Mnoho Ukrajinců nadále pátrá po pohřešovaných příbuzných a přátelích – především mladých mužích – z nichž někteří mohli být odvezeni do Běloruska a poté do Ruska, uvedla představitelka OSN. Upozornila také na věrohodné zprávy o mučení, špatném zacházení a zadržování ukrajinských vojáků ruskými ozbrojenými silami a přidruženými skupinami. 

Vojenské síly rozmístěné v blízkosti škol a nemocnic  

Vysoký počet obětí z řad nebojujících osob a masivní ničení civilní infrastruktury jednoznačně poukazují na nerozlišující útoky, které jsou porušením pravidel války, řekla Bognerová. 

Uvedla, že byly zničeny školy, nemocnice, soukromé domy a vícepodlažní obytné budovy a stovky vzdělávacích a zdravotnických zařízení byly poškozeny nebo zcela zničeny. „V mnoha oblastech využívají ozbrojené síly obou stran školy jako své základny a v jejich blízkosti umísťují těžkou vojenskou techniku“, řekla Bogner novinářům. 

Nadcházející zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva

Šéfka mise OSN mluvila s novináři před zvláštním zasedáním Rady pro lidská práva o Ukrajině, které začíná ve čtvrtek v Ženevě. Rada dosud svolala 34 zvláštních zasedání. Během rozpravy o ruské invazi na Ukrajinu během posledního řádného zasedání se členové Rady pro lidská práva rozhodli zřídit nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi, která by prošetřila všechna údajná porušení lidských práv v souvislosti s ruskou agresí. 

Foto: UNDP Ukraine/Oleksandr Ratushnia


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1