Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Guterres: Stojíme při všech, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení

Před dvaatřiceti lety zažila Rwanda jednu z nejtemnějších kapitol historie lidstva. Během pouhých 100 dní bylo zavražděno více než milion lidí – především Tutsiové, ale také Hutuové a další, kteří se genocidě postavili. Celé rodiny byly brutálně vymazány z tohoto světa.

Na Mezinárodní den připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994 připomínáme oběti a uctíváme jejich ukradenou důstojnost. Vzdáváme hold přeživším, jejichž odolnost ukazuje sílu lidského ducha. A s pokorou a studem si připomínáme selhání mezinárodního společenství, které nedokázalo vyslyšet varování a bezodkladně podniknout kroky k záchraně životů.

Nestačí si připomínat mrtvé. Musíme se poučit z minulých selhání a chránit živé odmítáním nenávisti, podněcující rétoriky a výzev k násilí; posilováním sociální soudržnosti a odolnosti komunit; a upevňováním institucí, které pomáhají předcházet masovým zvěrstvům. Vyzývám všechny státy, aby se bez prodlení staly smluvními stranami Úmluvy o genocidě a aby ji plně uplatňovaly.

Organizace spojených národů stojí při lidech ve Rwandě. A stojíme při všech, kdekoli na světě, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení.

Ať tento den znovu potvrdí náš závazek nezapomenout, naslouchat a jednat. Ať jsou dějiny naším průvodcem a naším cílem zabránit novým genocidám.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994

António Guterres: Osm kroků k rovnějšímu světu

Během téměř deseti let v čele Organizace spojených národů jsem byl opakovaně svědkem toho, jak je náš svět vystavován zkouškám, ať už klimatickými otřesy, prohlubující se chudobou, násilnými konflikty nebo zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost. Zároveň jsem ale sledoval, jak se začínají prosazovat jejich řešení a všechna měla jeden společný jmenovatel: ženy.

Když si připomínáme Mezinárodní den žen, je načase uznat, že právě genderová nerovnost je největší výzvou v oblasti lidských práv naší doby a že prosazování rovnosti patří mezi nejsilnější motory udržitelného rozvoje a míru. Zde nastiňuji osm kroků vycházejících z mé vlastní zkušenosti, které mohou posunout práva žen kupředu a přinést konkrétní výsledky. Jsou inspirované prací systému OSN a občanské společnosti po celém světě.

1. Odstranění propasti v přístupu k moci
Rovnost žen a mužů je otázkou moci. Svět ale stále formují instituce ovládané muži. Rostoucí vlna autoritářství tyto nerovnosti prohlubuje, ruší těžce vybojované ochrany od spravedlivých pracovních podmínek po reprodukční práva a upevňuje rasové i genderové předsudky, které ženám brání ve vzestupu. Genderová rovnost přitom posiluje společnosti. Sdílená moc zvětšuje prostor pro svobodu.

2. Prioritizace rovného zastoupení
Ženy jsou po celém světě výrazně nedostatečně zastoupeny ve vládách i ve vedení firem. V OSN jsme si stanovili jako prioritu dosáhnout genderové parity, počínaje nejvyšším vedením. Dosáhli jsme toho rozšířením podmínek pro kvalifikované kandidáty, nikoli snížením standardů. OSN je díky tomu silnější, má lepší pracovní kulturu a zajišťuje inkluzivnější rozhodování. Poučení je jasné: když instituce zvolí rovnost, přicházejí výsledky.

3. Investování tam, kde je nejvyšší návratnost
Investice do rovného postavení žen přinášejí mimořádné výsledky. Každý dolar investovaný do vzdělávání dívek vzroste na trojnásobek. Investice do zdraví matek a plánování rodiny se zhodnotí dokonce osminásobně. Politiky podporující rodiny, například péče o děti či seniory, posilují komunity a podporují další ekonomický růst. Sečteno, tyto kroky mohou vytvořit základ pro odstranění genderových rozdílů, což může vést ke zvýšení národních příjmů až o 20 %.

4. Zahrnutí žen do mírových jednání
Mírové dohody jsou trvalejší, když se na jejich vyjednávání a realizaci podílejí ženy. Přesto jsou v mnoha konfliktech – včetně Gazy, Ukrajiny nebo Súdánu – ženy z těchto procesů do značné míry vyloučeny, i když nesou nejtěžší břemeno války. V době rostoucí nestability není inkluze jen symbolická, je to rychlá cesta ke stabilizaci našeho rozděleného světa.

5. Ukončení právní diskriminace
Celosvětově mají ženy pouze 64 % práv, která zákony zaručují mužům. Na mnoha místech nemohou vlastnit majetek, svobodně pracovat nebo požádat o rozvod. A i tam, kde ochrana existuje, čelí ženy větším překážkám v přístupu k právní pomoci či soudům. Všechny státy musí odstranit diskriminační zákony a zajistit, aby byla práva skutečně uplatňována v praxi.

6. Nulová tolerance vůči genderově podmíněnému násilí – a žádné výmluvy
Násilí na ženách je globální krize zakořeněná v nerovnosti a udržovaná mlčením. Každá žena a dívka má právo žít beze strachu. Přesto dál zůstává genderově podmíněné násilí děsivým porušením důvěry i lidskosti. Musíme mu čelit všude: s nulovou tolerancí, zajištěním plné odpovědnosti pro pachatele a s pevnou podporou pro přeživší.

7. Odstranění předsudků v oblasti technologií
Ženy tvoří pouze jednu čtvrtinu pracovníků v technologickém sektoru, a tak se předsudky strukturálně ukotvují přímo do systémů, které formují každodenní život. Zároveň na internetu prudce roste misogynie. Technologické firmy i vlády musí společně vytvářet bezpečné a inkluzivní digitální prostředí a svět musí více odstraňovat překážky, které brání dívkám ve vstupu do oborů vědy a technologií.

8. Zahrnutí genderu do klimatických plánů
Klimatická změna má genderový rozměr. Když přijdou potravinové krize, jsou to většinou ženy, kdo se nají až jako poslední. Při mimořádných situacích čelí ženy celkově větším rizikům. Když se zhroutí živobytí rodin, dívkám hrozí vyšší riziko dětských sňatků. Zároveň se ale ženy staví do čela klimatických řešení. Prosazují ekologickou legislativu, stojí v čele globálních hnutí a mění situaci přímo v terénu. Obyvatelná planeta vyžaduje klimatické politiky citlivé k genderu, včetně rovného přístupu k zeleným pracovním místům, lepší ochrany v krizích a plnohodnotné účasti žen na environmentálním rozhodování.

Po celém světě jsem viděl těchto osm řešení v praxi. Ve válečných zónách i při obnovách, v parlamentech i ve třídách, v organizacích i komunitách. Pokud se lídři ve všech sektorech začnou vážně věnovat genderové rovnosti a zavážou se k těmto krokům už nyní, změníme svět. Pro ženy a dívky, i pro nás pro všechny.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Nenechat se zlomit

Pro Lesiu Holoiad, osmadvacetiletou mládežnickou lídryni na Ukrajině, je definice míru jednoduchá a jednoznačná: „… mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí.“

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala na začátku roku 2022. I když válka a ničení nadále neúprosně proměňují komunity po celé Ukrajině, Holoiad každý den pracuje na naplňování své vize: „Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav.“

Přečtěte si její silný příběh o naději a odvaze. Jejími vlastními slovy mír začíná u člověka, který se navzdory všemu rozhodne nenechat se zlomit.

„Žiju v malém městě Zboriv v Ternopilské oblasti na západní Ukrajině. Můj život však už dávno přesahuje hranice tohoto místa. Pracuji jako programová manažerka a zároveň jako poradkyně pro mládežnickou politiku, lektorka a facilitátorka v nevládní organizaci Youth Platform.

Zaměřuji se na mládežnické rady a zapojení mladých lidí do života jejich komunit i celé země. Jsem mladá žena se zdravotním postižením, ale to mi nikdy nezabránilo pracovat s komunitami a dalšími mladými lidmi ani mluvit o budoucnosti. Chci zůstat na Ukrajině – je to moje volba a také moje síla.

Přesto mám pocit, že celé mé mládí proběhlo ve stavu války. Když jsem končila školu, válka začala. Získala jsem magisterský titul, udělala první kariérní kroky, zamilovala se a objevovala svět – to vše na pozadí války. Život bez ní si už skoro nedokážu vybavit.

Mír se proměnil v sen, který nosíme v srdci všichni. Pohřby mladých lidí se staly místem, kde se setkáváme. Každý z nás má dnes na sociálních sítích a v telefonu uložená čísla lidí, kteří už nikdy nenapíšou ani nezavolají.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy pracuji po velkých útocích nebo dokonce během nich. Když slyšíte výbuchy a cítíte jejich kouř, přesto musíte stát před mladými lidmi a dávat jim víru, energii a naději. Uvnitř cítíte vyčerpání a strach, ale nemůžete projevit slabost, protože veřejně činní lidé a aktivisté jsou těmi, ke kterým ostatní vzhlížejí, aby měli sílu jít dál.

Neodkládáme život

Dobře si pamatuji jedno školení pro mládežnické rady. V noci začal masivní nálet raket a dronů. Téměř celou noc jsme strávili v krytu s dospívajícími a studenty. Byla tam panika a zmatek, lidé se třásli, někteří plakali a výbuchy bylo slyšet i pod zemí. Ráno jsme kryt opustili a pokračovali ve školení. Dodnes vidím ten obraz: mladí lidé připravení učit se, diskutovat a vytvářet něco nového, i když kolem nich zuří válka.

V rámci projektu Dialogues of Victory, realizovaného po celé Ukrajině s podporou Rozvojového programu OSN @undp a financováním od vlády Dánska, jsme často pořádali setkání s mladými lidmi v krytech. Tam, kde mělo být ticho a klid (ale nebylo), jsme mluvili o budoucnosti, o obnově a o změně.

Práce ve prostředí války je neustálé balancování mezi vyčerpáním a odpovědností. Na jedné straně žijete v zemi, kde každý den přináší zprávy o ztrátách, útocích a ničení. Na druhé straně musíte stát před mladými lidmi a mluvit o budoucnosti, o naději, o rozvoji. To je možná nejtěžší – dát se dohromady ve chvíli, kdy se i vy sami cítíte uvnitř rozbití.

Během války získává práce s mládeží nový význam. Mladí lidé dnes žijí v nejistotě a strachu ze ztráty. Když přijdou na školení nebo setkání, přinášejí si tuto zkušenost s sebou. V jejich očích vidím jak vyčerpání, tak odhodlání. Mým úkolem je pomoci jim najít v sobě sílu pokračovat.

Pracovat během války dnes znamená žít s neustálým pocitem křehkosti. Znamená to plánovat program s vědomím, že jej mohou přerušit letecké poplachy a bombardování. Znamená to připravovat akci a zároveň vědět, že někteří účastníci možná nepřijdou, protože jejich komunita byla právě napadena. Přesto tu práci děláte, protože právě ona přináší pocit, že život pokračuje.

Pro mě mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí. Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav. A pro to pracujeme každý den.

Mír nepřichází vždy v tichu

Často přemýšlím o symbolech míru ve svém životě. Pro mě je to moře – ukrajinské přímořské město Skadovsk. Pamatuji si tam své dětství. Teplá rána, kdy jsme s rodiči chodili k moři ještě předtím, než přišlo horko. Slunce právě vycházelo a jeho paprsky kreslily na hladině zlaté pruhy. Běhala jsem bosá po teplém písku, který se zdál nekonečný, a sbírala malé mušle jako poklady.

Maminka se smála a tatínek ukazoval racky kroužící nad vlnami. V těch chvílích se svět zdál bezpečný a nekonečně laskavý. A dnes? Skadovsk je od rána 24. února 2022, prvního dne plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, okupován ruskými silami. Město, které kdysi vonělo melouny a slaným větrem, je dnes naplněno strachem.

Přesto mě to nezlomilo. Drží mě moji přátelé a blízcí. Podporují mě mladí lidé, se kterými pracuji. Dívám se na ně a uvědomuji si, že pokud ztratíme víru a dobro, ztratí víru celá země. Nemáme právo to dopustit.

Svět se často ptá: co lze pro Ukrajinu udělat? Pro mě je odpověď jednoduchá: buďte spravedliví. Snažte se porozumět naší realitě, neodvracejte zrak, podporujte rozvoj mládeže a dejte mladým lidem prostor růst. A pamatujte, že za spravedlnost je někdy třeba bojovat.

Kdybych měla poslat vzkaz mladým lidem po celém světě, kteří procházejí konflikty nebo krizemi, byl by velmi prostý: buďte laskaví a milujte. Protože i láska je zbraní – jen jiného druhu. Neničí; vytváří nás.“

Příběh je součástí projektu Peace Circles v rámci kampaně OSN Hear Us. Act Now for a Peaceful World

Foto: UNDP Ukraine

Výbor OSN doporučuje Česku znovu předložit k ratifikaci Istanbulskou úmluvu

Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) dnes zveřejnil svá zjištění týkající se několika států světa včetně Česka v rámci pravidelného přezkumu plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.

Ohledně situace v Česku výbor konstatoval, že přestože v roce 2016 podepsalo Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), Senát PČR v roce 2024 hlasoval proti její ratifikaci, čímž proces přijetí zablokoval. Výbor doporučil, aby stát s ohledem na změnu vlády znovu předložil ratifikaci Istanbulské úmluvy Parlamentu České republiky.

Výbor rovněž vyjádřil znepokojení nad tím, že ukrajinské ženy a dívky, které tvoří většinu osob s dočasnou ochranou v Česku, nadále čelí překážkám v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, sociální ochraně a základním službám. Zároveň jsou vystaveny zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí a nejistotě ohledně pokračování ochranných opatření. Výbor vyzval Česko, aby zajistilo přístup ke vzdělání, práci, sociální ochraně a službám pro oběti genderově podmíněného násilí odstraněním jazykových, administrativních a informačních bariér, garantováním pokračování ochranných opatření a zajištěním přístupu k základním službám.

Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen dohlíží na plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen ze strany smluvních států, kterých je v současnosti 189. Má 23 členů – nezávislých odborníků na lidská práva z celého světa, kteří jsou voleni smluvními státy. Ve Výboru působí za sebe a svou odbornost, nikoli jako zástupci jednotlivých států.

Více (anglicky)

Musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterres k Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu:

„Dnes tichým zamyšlením a neochvějným odhodláním uctíváme památku obětí holokaustu.

Se smutkem připomínáme šest milionů Židů zavražděných nacisty a jejich kolaboranty. A všechny Romy a Sinty, osoby se zdravotním postižením a nespočet dalších, kteří se také stali jejich oběťmi.

Každá z těch obětí měla jméno. Každá měla své naděje a sny. A každé z těchto obětí byla systematicky upírána a ničena jejich práva.

Když si tyto nepopiratelné pravdy připomínáme, připomínáme si jejich lidskost. Truchlíme nad vším, co bylo ztraceno, i nad tím, co mohlo být.

Holokaust nebyl nevyhnutelný. Jeho strůjci své úmysly otevřeně vyjadřovali. Jejich nenávist a násilí se odehrávaly před očima všech.

Fakta jsou nepopiratelná. Přesto dnes vidíme, jak sílí snahy o jejich překrucování a popírání. Antisemitismus, předsudky, rasismus a diskriminace jsou podněcovány odlidšťující rétorikou a podporovány lhostejností.

Abychom uctili minulé oběti a zabránili dalším zvěrstvům, musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli. Musíme bránit právo každého člověka žít beze strachu, v důstojnosti a míru.

To je základ, na kterém stojí Organizace spojených národů.

Dnes a každý den uctívejme památku obětí holokaustu tím, že znovu potvrdíme naši společnou lidskost, že budeme chránit lidskou důstojnost a hájit hodnoty, které nás všechny spojují.“

27. ledna 2026

Kam směřuje systém globální mnohostranné spolupráce? Konference Univerzity Karlovy k 80. výročí OSN

Konference k 80. výročí založení Organizace spojených národů, pořádaná na Univerzitě Karlově (UK) 17. října 2025, se zaměřila na ohlédnutí se za historií OSN i na budoucí směřování organizace. Instituce, která se zrodila po druhé světové válce jako odpověď na potřebu zabránit dalším globálním konfliktům, dnes čelí mimo rostoucí počet konfliktů i dalším novým výzvám, zejména neřízenému vývoji nových technologií, klimatické změně a mnohým dalším. Odborníci z akademické sféry i praxe hledali v rámci tří panelů odpovědi na otázky o budoucnosti globální spolupráce v rychle se měnícím světě, a to v oblastech míru, bezpečnosti, mezinárodního práva, životního prostředí a klimatu. Organizátorem konference byla Univerzita Karlova ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a United Nations Academic Impact.

OSN jako jediný univerzální rámec
Konferenci ve Vlasteneckém sále UK zahájil prorektor univerzity prof. Ladislav Krištoufek, který zdůraznil, že žádný stát nemůže být v izolaci a že vzdělání a věda mohou být nástrojem pro budování mostů mezi národy. Náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian označil OSN za jedinou platformu, kde jsou všechny státy „na jedné palubě,“ ačkoliv některé mocnosti mezinárodní řád podkopávají. Zdůraznil, že svět více než kdy dřív potřebuje OSN. Prostřednictvím videopřenosu ze sídla OSN v New Yorku promluvila také zástupkyně generálního tajemníka OSN Melissa Fleming. Česko a UK označila za klíčové partnery OSN, ocenila úspěchy Česka na poli udržitelnosti a také činnost Informačního centra OSN v Praze, které patří ve světě k těm nejstarším.

Panel 1: Mezinárodní mír a bezpečnost
První panel se zaměřil na vliv geopolitických změn a roli OSN v zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti. Moderoval ho Jan Karlas z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd a zasedli v něm děkan fakulty Tomáš Karásek, politický geograf Michael Romancov, vedoucí katedry bezpečnostních studií Vít Střítecký a odborník na Evropskou unii a politiku malých států Tomáš Weiss.

Dr. Tomáš Karásek ve svém vystoupení konstatoval, že poněkud paradoxně se OSN historicky nejvíce osvědčila tam, kde to Charta ani nepředpokládala – v mírových misích pod jejím mandátem. Od roku 2020 nicméně nebyla zřízena žádná nová mírová mise a schopnost OSN reagovat na konflikty je tak zásadně omezena.

Dr. Michael Romancov následně zhodnotil postavení OSN z pohledu geopolitiky. Připomněl, že „exkluzivní klub“ velmocí, tedy stálých členů Rady bezpečnosti OSN, se od konce 2. světové války nezměnil. Rovněž upozornil, že státy jako Čína a Indie se připravují na roli globálního lídra, kterou dnes zastávají USA, nicméně Spojené státy si stále drží výrazný náskok před všemi ostatními.

Doc. Vít Střítecký se ve svém vystoupení zaměřil na problematiku umělé inteligence, kterou se OSN podle něj snaží propojovat především s cíli udržitelného rozvoje. Zároveň zmínil aktuální debatu o regulaci autonomních zbraňových systémů a související rezoluci Valného shromáždění OSN. I díky tomu tak vnímá OSN jako klíčovou platformou pro dialog a hledání shody v čím dál rozdělenějším světě.

Prof. Tomáš Weiss se ve svém příspěvku věnoval roli OSN pro existenci malých států. Zdůraznil, že pro malé státy jako ČR, je OSN neuvěřitelně cenná, neboť jim zajišťuje prosperitu, místo u jednacího stolu a možnost tak vyjádřit své názory a zájmy. V mnoha částech světa, kde chybí silné regionální instituce, je podle něj OSN často jedinou organizací, která poskytuje prostor pro spolupráci.

Panel 2: OSN a mezinárodní právo 
Druhý panel řešil zejména vztah OSN k mezinárodnímu právu a moderovala jej vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty (PF) UK prof. Veronika Bílková. Mezi vystupujícími byli velvyslanec ČR při OSN Václav Bálek, právnička a soudkyně (mj. předsedkyně zvláštního tribunálu pro Libanon) dr. Ivana Hrdličková a dr. Karolina Žákovská z PF UK. Téma se soustředilo na roli OSN při ochraně lidských práv a možnosti institucionální reformy.

Velvyslanec Václav Bálek upozornil na krizi likvidity OSN, způsobenou zejména nezaplacením příspěvků ze strany USA (což znamená mnohdy výpadek až 30 % rozpočtu pro jednotlivé agentury OSN) a na politizaci Rady OSN pro lidská práva. Konstatoval, že „rule-based order“ postrádá podporu, avšak i krize může být příležitostí pro zefektivnění a vnitřní reformu organizace.

Dr. Ivana Hrdličková považuje princip odpovědnosti mocných, zavedený v rámci norimberských procesů, za stále platný. Na druhou stranu trestní soudy, jako Mezinárodní trestní soud (ICC), nemají podle ní bez politické vůle států žádné účinné nástroje nástroje k vymáhání spravedlnosti. OSN podle ní ale je jedinou platformou pro reformu a budování mezinárodní justice.

Dr. Karolina Žákovská představila úspěchy v ochraně životního prostředí, zejména dohodu o mořské rozmanitosti (BBNJ) z roku 2023. Poukázala však na to, že normy nejsou vždy přísné a účinné, a při vyjednávání kompromisů mezi téměř 200 státy je klíčový lidský faktor a neformální kontakt.

Panel 3: Ochrana životního prostředí, rozvoj 
Poslední panel, týkající se klimatické změny, biodiverzity a udržitelného rozvoje, vedl dr. Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí (ČZP) UK a jeho odborným garantem byl Ing. Jiří Dlouhý. Diskuse panelistů se zaměřila zejména na propojení vědy a politiky a na způsoby, jak expertní panely pod záštitou OSN přispívají k udržitelnému rozvoji prostřednictvím mezinárodní spolupráce.

Prof. Jan Frouz, ředitel ČZP UK, podotkl, že dnešní věda ztratila ambici iniciovat klíčové globální otázky, protože se často soustředí na rychle publikovatelné výsledky. Aby se společnost posunula dále, je podle něj třeba přinášet globální pokrytí a celkový pohled, ke kterému může věda přispět.

Dr. Zuzana V. Harmáčková z Czech Globe, která se za Česko účastní expertních jenání IPBES (Mezinárodní platforma pro biodiverzitu) uvedla, že se geopolitická charakteristika čím dál více dostává do popředí při vyjednávání hodnotících zpráv, čímž se debata stává méně vědeckou a více politickou. Přesto se OSN daří strážit debatu o udržitelnosti.

Dr. Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC), vyzdvihl Světovou meteorologickou organizaci (WMO) jako příklad dobře fungující organizace pod hlavičkou OSN. WMO poskytuje data stejné kvality v Africe jako v USA. Upozornil, že dopady konfliktů na klima se systematicky nestudují, a navíc zmínky o nich bývají zablokovány v rámci vyjednávání.

Závěr: Úloha OSN roste
V závěrečném shrnutí bývalý ministr životního prostředí, prof. Bedřich Moldan, zhodnotil, že navzdory vážnému narušení globálního pořádku a absenci politické vůle, nejsou úspěchy OSN zanedbatelné. Zdůraznil, že OSN je tvůrcem základních pravidel a její normativní rámec (např. v oblasti nebezpečných látek) činí svět mnohem méně nebezpečným. Konference byla zakončena myšlenkou, že význam OSN jako klíčové multilaterální organizace obzvláště v této době roste. 

Účastníky na úplný závěr pozdravil vedoucí Informačního centra OSN pro Česko Michal Broža, který konání konference inicioval. Poděkoval Univerzitě Karlově za organizaci, všem panelistům za hluboký vhled do problematiky a publiku za aktivní kritickou diskusi. Přislíbil, že kancelář OSN pro Česko bude dál spolupracovat s českými institucemi, odborníky, školami a dalšími na otevírání globálních témat a jejich propojování s děním na národní a evropské úrovni. 

Foto: OSN/Flip Stowasser (IOM)

Propusťte rukojmí. Ukončete utrpení všech.

Prohlášení generálního tajemníka k 2. výročí útoků ze 7. října 2023

V tento den před dvěma lety spustilo hnutí Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny strašlivý a rozsáhlý teroristický útok proti Izraeli. Útočníci brutálně zabili více než 1 250 Izraelců a občanů jiných národností. Více než 250 dalších bylo uneseno a odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí, mezi nimi ženy, děti i starší lidé. V tento den si připomínáme všechny, kdo byli zabiti a kdo utrpěli strašlivé násilí.

Hrůza toho temného dne zůstane navždy v našich myslích. Dva roky poté zůstávají rukojmí v otřesných podmínkách v Gaze. Setkal jsem se s rodinami rukojmích i s přeživšími, kteří se se mnou podělili o svou nesnesitelnou bolest.

Říkal jsem to opakovaně a dnes to zdůrazňuji s ještě větší naléhavostí: Propusťte rukojmí. Bezpodmínečně a okamžitě. 

Ukončete utrpení všech. Jde o humanitární katastrofu v měřítku, které přesahuje lidské chápání.

Zastavte boje v Gaze, Izraeli i v celém regionu – teď.

Přestaňte nutit civilisty, aby platili svými životy a budoucností.

Po dvou letech traumatu si musíme vybrat naději. Teď.

Nedávný návrh amerického prezidenta Donalda J. Trumpa představuje příležitost, kterou je třeba využít k ukončení tohoto tragického konfliktu.

Trvalé příměří a důvěryhodný politický proces jsou nezbytné, abychom zabránili dalšímu krveprolití a otevřeli cestu k míru. Mezinárodní právo musí být respektováno.

Organizace spojených národů zůstává odhodlána podporovat mír.

V tento smutný den uctěme památku všech obětí tím, že budeme pracovat pro jedinou cestu vpřed – spravedlivý a trvalý mír, v němž budou Izraelci, Palestinci i všechny národy regionu žít jeden vedle druhého v bezpečí, důstojnosti a vzájemném respektu.

New York, 7. října 2025

António Guterres: Legitimita a smysl OSN vycházejí od těch, jimž sloužíme

Demokracie stojí na vůli lidu – na jejich hlasech, volbě a aktivní účasti. Daří se jí tehdy, když jsou plně respektována lidská práva a základní svobody všech – především těch nejzranitelnějších.

Demokracie, která kohokoli vylučuje, není skutečnou demokracií.

Těm, kdo se ji snaží znevážit nebo podkopat, vzkazuji: Sám jsem žil v diktatuře a spolu s mnoha dalšími jsem se podílel na její obnově v Portugalsku. Vím, o čem mluvím.

Dnes si připomínáme osmnáct let Mezinárodního dne demokracie a dvacet let od založení Fondu OSN pro demokracii. Vzdáváme hold odvaze lidí na celém světě, kteří prostřednictvím dialogu, účasti a důvěry utvářejí své společnosti. V době, kdy jsou demokracie a vláda práva ohrožovány dezinformacemi, rozdělováním společnosti a zužujícím se prostorem pro občanskou společnost, jsou jejich snahy důležitější než kdy dříve.

Organizace spojených národů je koncipována jako fórum pro dialog zakořeněný v úvodních slovech naší Charty: „My, lid.“ To je mocná připomínka toho, že naše legitimita a smysl vycházejí od těch, jimž sloužíme. Obnovme proto naše společné odhodlání vnímat demokracii jako sílu lidské důstojnosti, inkluze a míru a spojme své úsilí, aby skutečně přinášela výsledky všem lidem.

Text je oficiálním prohlášením generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni demokracie 2025

António Guterres: Útok na humanitární pracovníky je útokem na humanitu

„Humanitární pracovníci jsou poslední nadějí na záchranu pro více než 300 milionů lidí postižených současnými konflikty a katastrofami. Financování této záchranné sítě vysychá. A ti, kteří poskytují humanitární pomoc, jsou stále častěji vystavováni útokům. Jen v loňském roce bylo po celém světě zabito rekordních nejméně 390 humanitárních pracovníků. V Gaze, Súdánu, Myanmaru a v dalších místech.

Mezinárodní právo mluví jasně: humanitární pracovníci musí být respektováni a chráněni. Nikdy nesmějí být cílem útoku. O tomto pravidle nelze vyjednávat, je závazné pro všechny strany konfliktu, vždy a všude. Přesto je často a beztrestně porušováno.

Vlády se v tomto ohledu zavázaly jednat – a Rada bezpečnosti OSN vytyčila cestu, jak chránit humanitární pracovníky a jejich životně důležitou práci. Pravidla a nástroje existují. Chybí ale politická vůle a morální odvaha.

U příležitosti Světového humanitárního den uctěme památku padlých činy:

Chraňme všechny humanitární pracovníky a investujme do jejich bezpečí.
Zastavme lži, které stojí životy.
Posilujme mechanismy pro odpovědnost a požeňme pachatele před spravedlnost.
Ukončeme dodávky zbraní stranám v konfliktech, které porušují mezinárodní právo.

Společně řekněme jedním hlasem: Útok na humanitární pracovníky je útokem na humanitu.“

Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému humanitárnímu dni 2025


O Světovém humanitárním dni
Světový humanitární den (19. srpna) je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce. Zároveň je příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi.

Světový humanitární den připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello.

Fakta

  • V roce 2024 bylo zabito rekordních 383 humanitárních pracovníkůo 31 % více než v roce 2023. (383 jich bylo zabito, 308 zraněno, 125 uneseno, 45 zadrženo nebo zatčeno)
  • Za letošní rok (k polovině srpna 2025) už bylo zabito 265 humanitárních pracovníků. (265 jich bylo zabito, 115 zraněno, 56 uneseno a 31 zadrženo nebo zatčeno)
  • Pachatelé útoků proti nim zůstávají beztrestní, přestože se jedná o porušení mezinárodního práva.
  • Nejvíce obětí v roce 2024 bylo zaznamenáno v Gaze (181) Súdánu (60)
  • V posledních letech se nejčastějšími pachateli násilí vůči humanitárním pracovníkům stali státní aktéři. V roce 2024 státní násilí zabilo 182 pracovníků humanitární pomoci a zranilo 119.

Humanitární pracovníci riskují životy, aby zachraňovali miliony lidí. Útoky na ně musí přestat. Beztrestnost musí skončit.

Více informací: https://www.worldhumanitarianday.org
Foto: UN OCHA

„Nikdy více“ musí skutečně znamenat nikdy více: 30 let od genocidy v Srebrenici

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Dnes si připomínáme 30. výročí genocidy ve Srebrenici, nejhoršího zvěrstva na evropském kontinentu od konce druhé světové války.

V červenci 1995 bylo systematicky zavražděno více než osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Tisíce žen, dětí a starších osob byly násilně vysídleny a jejich životy navždy zničeny. Záměrem byla likvidace bosenských Muslimů ve Srebrenici.

Vzpomínáme na oběti a vzdáváme hold odvaze přeživších, včetně iniciativy Matky ze Srebrenice, které se neúnavně zasazovaly o to, aby byla genocida uznána z pohledu práva i historie.

Dnešek není jen příležitostí k zamyšlení. Je to výzva k bdělosti a akci. V době, kdy se stále více prosazují nenávistné projevy, popírání a rozdělování, se musíme pevně postavit na stranu pravdy a spravedlnosti. Musíme včas rozpoznat varovné signály a reagovat dříve, než se nás zmocní násilí. Musíme respektovat mezinárodní právo, hájit lidská práva, podporovat důstojnost každého jednotlivce a investovat do usmíření a míru.

Vzpomínka na Srebrenici musí posílit naše odhodlání, že „nikdy více“ bude skutečně znamenat nikdy více.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1