Štítek: Lidská práva

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. Program trvá přibližně 60 minut a součástí je úvod do tématu, projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následná diskusi.

Termíny: 23. – 27. ledna, vždy od 10:00 a 13:30. 
Místo: Informační kancelář OSN, Železná 24, Praha 1
Program je česky a zdarma. 
Kapacita: do 30 studentů + pedagogický doprovod
Domluvení termínu: [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.

„Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze . Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Foto:  Paweł Sawicki, Auschwitz Memorial

Významné instituce v Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze letos znovu podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. 25. listopadu připomenou oranžovým nasvícením budov Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách.

Oranžová barva je symbolem kampaně „UNiTE by 2030“ proti globální pandemii násilí na ženách, vyhlášené v roce 2008 generálním tajemníkem OSN. Součástí kampaně je i tzv. 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí s cílem podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, překonat stereotypy a lhostejnost. Šestnáctidenní kampaň začíná vždy 25. listopadu a vrcholí 10. prosince na Den lidských práv.

Budovy v Česku, které budou letos nasvíceny oranžově:

• Liberec: budova radnice
• Olomouc: sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, Muzeum umění, Vlastivědné muzeum 
• Ostrava: vyhlídková věž Nové radnice a Most Miloše Sýkory
• Pardubice: Východočeské divadlo
• Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulosti mimo jiné např. Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.

Násilí na ženách a dívkách zůstává nejrozšířenějším porušováním lidských práv na světě. Jeho výskyt posílila v minulých dvou letech pandemie COVID-19 a nyní ho dál umocňují vzájemně se prolínající krize, jako je změna klimatu, globální konflikty nebo ekonomická nestabilita.

„Podpořme na celém světě aktivisty pomáhající ženám a dívkám, které se staly obětí násilí. Vyzývám vlády, aby do roku 2026 zvýšily financování organizací a hnutí za práva žen o 50 %.
Pozvedněme všichni hlas na podporu práv žen. Říkejme všichni hrdě, že jsme feministé. Pošleme společně násilí na ženách a dívkách na smetiště dějin.“

generální tajemník OSN António Guterres

V této situaci dochází na celém světě k vzepětí odporu proti právům žen. Narůstá počet antifeministických hnutí, přibývá útoků na aktivistky a obhájkyně lidských práv a právní postavení práv žen se v mnoha státech zhoršuje. Nové regresivní zákony prohlubují beztrestnost pachatelů domácího násilí, vlády za pomoci síly potlačují protesty proti feministickému a genderově podmíněnému násilí a organizace hájící práva žen jsou stále více marginalizovány. 

Navzdory těmto skličujícím trendům existují nesporné důkazy, že násilí na ženách a dívkách lze předcházet. Víme, že nejdůležitější hnací silou politických změn je silné a autonomní ženské hnutí. Tváří v tvář současnému trendu se z feministického hnutí v mnoha částech světa stala doslova otázka života a smrti.

V rámci letošních 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí vyzýváme všechny, aby se zapojili. Posilujme hlasy přeživších násilí a aktivistek, podporujme ženské organizace a feministická hnutí. Postavme se za oběti násilí, eliminujme a předcházejme násilí na ženách a dívkách a chraňme práva žen.

Společná iniciativa OSN a EU

Celosvětová iniciativa Spotlight zaměřená na odstranění násilí na ženách a dívkách je iniciativou OSN podporovanou Evropskou unií a dalšími partnery. Jde o největší úsilí na světě, jehož cílem je ukončit všechny formy násilí na ženách a dívkách.

Spotlight reaguje na všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, přičemž se zaměřuje zejména na domácí a rodinné násilí, sexuální a genderově podmíněné násilí a škodlivé praktiky, vraždy žen, obchodování s lidmi a sexuální a ekonomické (pracovní) vykořisťování.

V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32% zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.
Více informací: spotlightinitiative.org

Fakta o násilí na ženách

• Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou. 
• Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
• 24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo manžela.
• Každá sedmá žena zažila za posledních 12 měsíců fyzické nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera (2018).
• V roce 2020 bylo celosvětově zabito 81 tisíc žen a dívek, z nichž přibližně 47 tisíc (58 %) zemřelo rukou partnera nebo člena rodiny.
• 6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
• Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
• Nejméně 158 států má přijaté zákony o domácím násilí a 141 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
• Z každých 10 celosvětově odhalených případů obchodování s lidmi se pět týká dospělých žen a dva dívek. Většinu odhalených obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování (92 %) tvoří ženy. (2018)
• Pětina žen ve věku 20 až 24 let se provdala před dosažením 18 let (2021).
• Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
• 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
• 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
• 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
• 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Zdroj: UN Women, 2022

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách

Kontakt: Michal Broža, [email protected],
tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika

Jsme znepokojeni zprávami, že Ruská federace a s ní spojené ozbrojené skupiny v Doněcku plánují – pravděpodobně v nejbližších dnech – soudit ukrajinské válečné zajatce u „mezinárodního tribunálu“ v Mariupolu.

Přestože je k dispozici jen málo podrobností, fotografie a videozáznamy zveřejněné v médiích a na sociálních sítích podle všeho ukazují, že v sále mariupolské filharmonie jsou postaveny kovové klece, které mají zřejmě válečné zajatce zadržovat během soudního řízení.

Podle mezinárodního práva mají osoby s nárokem na status válečného zajatce imunitu bojovníka a nemohou být stíhány za účast v bojových akcích nebo za zákonné válečné činy spáchané v průběhu ozbrojeného konfliktu, a to i kdyby jinak takové činy podle vnitrostátního práva představovaly trestný čin.

Pokud jsou váleční zajatci obviněni z trestných činů, mají nárok na řádný proces a záruky spravedlivého procesu. Nesmí nad nimi být vynesen žádný rozsudek nebo jim udělen trest, pokud jej nevynese nestranný a řádně ustanovený soud.

Připomínáme, že mezinárodní humanitární právo zakazuje zřizovat soudy výhradně za účelem souzení válečných zajatců a že úmyslné odepření válečnému zajatci práva na spravedlivý a řádný proces je válečným zločinem.

Jsme také znepokojeni tím, že váleční zajatci jsou drženi bez přístupu k nezávislým pozorovatelům, což je vystavuje riziku mučení za účelem přiznání. Znepokojující jsou rovněž veřejná prohlášení ruských představitelů a členů přidružených ozbrojených skupin, kteří označují ukrajinské válečné zajatce za „válečné zločince“, „nacisty“ a „teroristy“, čímž porušují presumpci neviny.

Znovu vyzýváme Ruskou federaci, aby umožnila nezávislým pozorovatelům plný přístup ke všem osobám zadržovaným v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, včetně osob zadržovaných ozbrojenými skupinami napojenými na Rusko.

Ženeva, 23. srpna 2022

U příležitosti prvního Mezinárodního dne boje proti nenávistným projevům (18. června) zahájila OSN informační kampaň #NoToHate (#NeNenávisti). V historii nenávistné projevy často předcházely násilí, které vedlo k brutálním zločinům. Dnes jsme svědky exploze nenávistných projevů, které jsou umocněny sociálními médii, a to i v Evropě, neboť anonymita, kterou sociální sítě poskytují, umožňuje uživatelům skrývat se za obrazovkami.

Nenávistné projevy podněcují násilí a podkopávají sociální soudržnost a toleranci. Ničivý účinek nenávisti bohužel není ničím novým. Její rozsah a dopad je však v dnešní době umocněn novými komunikačními technologiemi do té míry, že se nenávistné projevy – včetně těch online – staly jednou z nejčastějších metod šíření rétoriky a ideologií, které rozdělují společnosti a ohrožují mír.

Nenávist je nebezpečím pro každého – a proto musí být boj proti ní úkolem pro každého.

ANTÓNIO GUTERRES, generální tajemník OSN

Organizace spojených národů má za sebou dlouhou historii mobilizace světa proti nenávisti všeho druhu na obranu lidských práv a prosazování vlády práva. Dopad nenávistných projevů zasahuje do mnoha stávajících oblastí zájmu OSN, od ochrany lidských práv a prevence krutých zločinů až po udržení míru a dosažení rovnosti žen a mužů a podporu dětí a mládeže.

Protože boj proti nenávisti, diskriminaci, rasismu a nerovnosti je jádrem zásad a práce OSN, snaží se OSN čelit nenávistným projevům na každém kroku. Tato zásada je zakotvena v Chartě OSN, v mezinárodním rámci lidských práv a v celosvětovém úsilí o dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

V reakci na velmi znepokojující a posilující trendy xenofobie, rasismu a nesnášenlivosti, násilné misogynie, antisemitismu a protimuslimské nenávisti ve světě zahájil generální tajemník OSN António Guterres 18. června 2019 Strategii a akční plán OSN proti nenávistným projevům. Tato iniciativa OSN zaměřená na boj proti nenávistným projevům je rámcem pro podporu úsilí států. Strategie zdůrazňuje potřebu čelit nenávisti komplexně a při plném respektování svobody názoru a projevu, přičemž je třeba spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, médií, technologických společností a platforem sociálních médií.

Více informací o kampani OSN „No To Hate“

Monitorovací tým OSN pro lidská práva na Ukrajině potvrdil, že od 24. února bylo zabito více než 3 380 civilistů a přes 3 680 jich bylo zraněno. „Máme informace o o odstřelovačích na střechách, kteří stříleli na civilisty zcela nahodile, třeba když přecházeli ulici. Asi se tak snažili odrazovat lidi, aby vyšli ven,“ uvedla v úterý na tiskové konferenci v Ženevě vedoucí týmu Matilda Bogner. 

Jakmile bude pro pozorovatele dostatečně bezpečný přístup k místům v první linii, očekává se, že skutečný počet obětí bude o mnoho tisíc vyšší, včetně zdevastovaného přístavního města Mariupolu, řekla Bogner novinářům. „Během mé nedávné návštěvy měst a obcí severně od Kyjeva jsme zdokumentovali řadu případů sexuálního násilí. V jednom městě… byla znásilněna a zabita žena, údajně ruským vojákem. Tentýž voják se poté pokusil znásilnit její sousedku. Manžel této ženy zasáhl, ale voják ho zastřelil.“

V Buči a dalších obcích na sever od hlavního města, která byla obsazena ruskými jednotkami, zaznamenali vyšetřovatelé OSN více než 300 zabitých mužů, žen a dětí. „Lidé byli popravováni, zastřeleni při cestě autem, při přecházení ulice a podobně,“ uvedla Bogner. 

Spaní ve stoje

Matilda Bogner v úterý předstoupila před novináře v Ženevě po týdenní misi na Ukrajině, kde se svým týmem navštívila 14 měst a obcí v okolí Kyjeva a Černihivu, které byly do konce března okupovány ruskými ozbrojenými silami. 

„Slyšeli jsme svědectví o zabitých, zraněných, zadržených nebo zmizelých příbuzných, sousedech, přátelích,“ uvedla. „V Makarivu (Kyjevská oblast) byla pětičlenná rodina zastřelena ruskými ozbrojenými silami, když se snažila odjet se svými sousedy autem.“ Přežili pouze dva. 

Ve vesnici Jahidne v Černihivské oblasti mluvila se sedmdesátiletým mužem, který se 24 dní ukrýval ve sklepě školy. „Se slzami v očích vyprávěl, že v místnosti velké 76 m2 s ním přebývalo 138 lidí, z nichž nejmladšímu byly pouhé dva měsíce. Prostor byl tak přeplněný, že museli spát ve stoje. A tak se přivazoval k dřevěnému zábradlí, aby nespadl.“ 

Pátrání po pohřešovaných 

Mnoho Ukrajinců nadále pátrá po pohřešovaných příbuzných a přátelích – především mladých mužích – z nichž někteří mohli být odvezeni do Běloruska a poté do Ruska, uvedla představitelka OSN. Upozornila také na věrohodné zprávy o mučení, špatném zacházení a zadržování ukrajinských vojáků ruskými ozbrojenými silami a přidruženými skupinami. 

Vojenské síly rozmístěné v blízkosti škol a nemocnic  

Vysoký počet obětí z řad nebojujících osob a masivní ničení civilní infrastruktury jednoznačně poukazují na nerozlišující útoky, které jsou porušením pravidel války, řekla Bognerová. 

Uvedla, že byly zničeny školy, nemocnice, soukromé domy a vícepodlažní obytné budovy a stovky vzdělávacích a zdravotnických zařízení byly poškozeny nebo zcela zničeny. „V mnoha oblastech využívají ozbrojené síly obou stran školy jako své základny a v jejich blízkosti umísťují těžkou vojenskou techniku“, řekla Bogner novinářům. 

Nadcházející zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva

Šéfka mise OSN mluvila s novináři před zvláštním zasedáním Rady pro lidská práva o Ukrajině, které začíná ve čtvrtek v Ženevě. Rada dosud svolala 34 zvláštních zasedání. Během rozpravy o ruské invazi na Ukrajinu během posledního řádného zasedání se členové Rady pro lidská práva rozhodli zřídit nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi, která by prošetřila všechna údajná porušení lidských práv v souvislosti s ruskou agresí. 

Foto: UNDP Ukraine/Oleksandr Ratushnia

António Guterres

Svět se blíží Mezinárodnímu dni žen, ale v oblasti ženských práv jde opačným směrem. Doplácíme na to všichni.

Záplava krizí v posledních letech jen zdůraznila, jak je zastoupení žen ve vedoucích pozicích důležitá.

Ženy se postavily pandemii COVID-19 jako lékařky, zdravotní sestry nebo sociální pracovnice. 

Zároveň ale jako první zanechaly práce nebo školy, aby zastaly pečovatelskou roli, čelily prudkému nárůstu domácího nebo kybernetického násilí.

Pandemie odkryla starou pravdu – kořeny patriarchátu sahají hluboko. Stále žijeme ve světě, ve kterém vládnou muži.

V důsledku toho ženám hrozí vyšší riziko chudoby a jsou zranitelnější v oblastech konfliktu. Zároveň jsou nejvýraznějšími obhájci míru.

Při pohledu do budoucnosti je udržitelná a spravedlivá obnova pro každého možná pouze v případě, že se jedná o feministickou obnovu. Obnovu, která klade důraz na rozvoj pro ženy a dívky.

Potřebujeme ekonomický rozvoj založený na cílených investicích do vzdělání, zaměstnanosti, odborné přípravy a důstojné práce pro ženy. Ty by měly být prvními kandidáty na 400 milionů pracovních míst, které musíme do roku 2030 vytvořit.

Potřebujeme společenský rozvoj podpořený investicemi do systému sociální podpory a ekonomiky péče. Tyto investice přináší obrovské zisky, vytvářejí zelená a udržitelná pracovní místa a zároveň podporují lidi, kteří potřebují pomoc, včetně dětí a starších a nemocných.

Potřebujeme reformu současného finančního systému, aby všechny státy mohly investovat do ekonomické obnovy s přednostním ohledem na ženy. To zahrnuje odpouštění dluhů a spravedlivější daňové systémy, které nasměrují část finančních toků k těm, kteří to potřebují nejvíce.

Potřebujeme rychlou a důkladnou klimatickou akci spravedlivě zohledňující zranitelnost žen a dívek. Rozvinuté státy musí urychleně splnit sliby ohledně financování a technické podpory spravedlivého přechodu od fosilních paliv. Úspěšné a stabilní ekonomiky v budoucnu budou ekologické, genderově inkluzivní a udržitelné.

Potřebujeme více žen ve vedoucích pozicích ve vládách i firmách. Víme, že parlamenty s vyšším zastoupením žen jsou více nakloněny stanovování klimatických závazků a vyšším investicím do zdravotnictví a vzdělávání.

Potřebujeme politický rozvoj skrze cílená opatření zajišťující rovnou účast žen ve všech vedoucích a rozhodovacích pozicích i pomocí genderových kvót.

Genderová nerovnost úzce souvisí s otázkou moci. Opustit staletí zakořeněný patriarchát vyžaduje rovnoměrné rozdělení moci v každé instituci na všech úrovních.

V OSN jsme poprvé za historii organizace dosáhli genderové parity vyššího managementu. To výrazně zvýšilo naši schopnost lépe reflektovat a zastupovat komunity, kterým sloužíme.

Na každém kroku se můžeme inspirovat ženami a dívkami, které prosazují rozvoj ve všech oblastech světa.

Mladé klimatické aktivistky stojí v čele globálního hnutí za naplňování závazků vlád.

Obhájkyně lidských práv se zasazují o rovnost a spravedlnost a pomáhají budovat mírovější společnosti jako příslušnice mírových a humanitárních misí v řadě rizikových míst po celém světě.

Ve společnostech, kde jsou ženská práva naplňována, je demokracie silnější.

Když svět investuje do rozšíření příležitostí pro ženy a dívky, je to výhra pro celé lidstvo.

Přestaňme upozaďovat ženy a dívky. Je to spravedlivé, morální i rozumné. Potřebujeme udržitelnou obnovu, do jejíž řízení budou plně zapojeny ženy a dívky. 

***

António Guterres je generální tajemník OSN 

Věda i genderová rovnost mají zásadní význam pro dosažení mezinárodně dohodnutých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). V posledních desetiletích bylo vynaloženo velké úsilí pro širší zapojení žen a dívek do výzkumu a vědy. Přesto dál platí, že nastavené podmínky nedovolují, aby to bylo naplněno. Valné shromáždění OSN proto vyhlásilo 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, který se od té doby každoročně připomíná a pomáhá otevírat diskusi na toto téma. Na celém světě se v tento den pořádají akce, které upozorňují na nejrůznější aspekty role žen a dívek ve vědě.

V České republice probíhá již několik let osvětová kampaň, kterou koordinuje NKC gender a věda, specializované pracoviště Akademie věd ČR.

Letošní Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se zaměřuje na roli žen nejen z pohledu zapojení, ale zejména na jejich roli v oblasti inovací a změn, kterých dosahují.

„Můžeme a musíme jednat. Musíme skoncovat s diskriminací a stereotypy o ženách ve vědě a zajistit dostatek příležitostí, aby ženy dokázaly ve vědě růst a také aby mohly vést výzkumné týmy, laboratoře a univerzity … Zvláště důležité je větší zapojení žen do výzkumu v oblasti umělé inteligence … a oborů, které se zabývají řešením klimatické a environmentální krize,“ říká ve svém poselství k mezinárodnímu dni generální tajemník OSN António Guterres, který si dosažení genderové rovnosti ve všech sférách života vytkl jako jeden z hlavních cílů v čele světové organizace.

Ženy v technických oborech

Ženy jsou mezi absolventy inženýrských oborů zastoupeny pouze z 28 %, mezi absolventy počítačové vědy a informatiky ze 40 %. Přitom je ve většině technologických oborů, které jsou hnací silou 4. průmyslové revoluce, nedostatek specializované pracovní síly, píše se v UNESCO Science Report (2021) v kapitole „Chytrá digitální revoluce musí být inkluzivní“. 

„Ženy a dívky jsou i ve 21. století ve vědeckých oborech upozaďovány. Je přitom důležité, aby viděly, že ve vědě a technických oborech je pro ně místo, a že mají právo podílet se na vědeckém vývoji.“
Audrey Azoulay, generální ředitelka UNESCO 

V mnoha členských státech OECD je podíl žen mezi absolventy inženýrských oborů nižší, než je globální průměr – například v Austrálii (23,2 %), Kanadě (19,7 %), Francii (26,1 %), Japonsku (14 %), Švýcarsku (16,1 %) nebo v USA (20,4 %). Naopak vysoký podíl absolventek technických oborů mají arabské státy: Alžírsko (48,5 %), Maroko (42,2 %), Tunisko (44,2, %) nebo Sýrie (43,9 %). V Latinské Americe je jejich podíl přes 41 %. Celkově ale nelze mluvit o regionálních vzorcích, uvnitř regionů existují mezi státy v tomto směru značné rozdíly.

Podle zprávy UNESCO nemají ženy plný užitek z pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol a specialisty v důležitých oborech jako je např. umělá inteligence. V těch je ženami obsazeno pouze asi každé páté místo (22 %). 

Zakladatelky start-upů často bojují s přístupem k financování a zřídka je najdeme ve vedení nebo technických pozicích velkých technologických firem. Kvůli chybějící možnosti kariérního růstu je pravděpodobnější, že technický obor opustí spíše žena než muž. Přístup korporací k ženám se ale mění díky studiím, které poukazují na vliv diverzifikované pracovní síly na důvěru investorů i na zisky.

Navzdory jistému zlepšení naráží ženy na „skleněný strop“ také v akademické sféře. Globálně jsou ženy rovnoměrně zastoupeny v bakalářském a magisterském (45-55 %) a více méně i v doktorském studiu (44 %). S postupujícím žebříčkem akademické kariéry se ale genderové rozdíly zvětšují. Napříč akademickým a vědeckým světem platí, že čím vyšší pozice, tím menší pravděpodobnost, že je obsazena ženou.

Jednou z odpovědí na genderovou diskriminaci je např. databáze Request a Woman Scientist, která propojuje síť profesionálek s veřejnou sférou. Dalším způsobem, jak ukázat schopnosti žen a bořit negativní genderové stereotypy ve vědě, jsou prestižní ceny, například program L’Oréal–UNESCO pro ženy ve vědě nebo ocenění nadace OWSD-Elsevier pro mladé vědkyně.

Více informací