Štítek: Lidská práva

Svět proti násilí na ženách

António Guterres

Zatímco se svět vypořádává s dopady COVID-19, ohrožuje polovinu populace podobně ničivá pandemie. V prvních měsících loňského roku odhadovaly Spojené národy, že karanténní opatření mohou vést k čtvrtletnímu nárůstu genderově podmíněného násilí až o šokujících 15 milionů případů. Tyto predikce se bohužel ukazují jako pravdivé.

Tento týden se na pařížském fóru Generation Equality (Generace rovnosti) sejdou vysocí představitelé států s cílem výrazně posílit rovnost mezi muži a ženami. Na tomto setkání vyzvu státy, firmy i jednotlivce, aby se zapojili do globální iniciativy za ukončení strachu a pocitu ohrožení, jež mají dopady na zdraví, práva, důstojnost i životy obrovského množství žen a dívek na celém světě.

Ve stínu pandemie bují nejrůznější formy násilí na ženách: domácí násilí, obchodování s ženami a dívkami, sňatky nezletilých, mrzačení ženských pohlavních orgánů, on-line obtěžování nebo násilný šovinismus.

Ještě nemáme k dispozici úplná data a jejich analýzy, ale trendy jsou zřejmé. Ve dvanácti státech sledovaných OSN se v meziročním srovnání 2019–2020 zvýšil počet případů násilí na ženách a dívkách hlášených různým institucím o 83 procent. Počet případů hlášených policii vzrostl o 64 procent.

V prvních měsících pandemie se v EU zvýšil počet telefonátů žen na krizové linky v průměru o 60 procent.

V Peru se meziročně téměř zdvojnásobil a v Thajsku v dubnu 2020 zaznamenali víc než stoprocentní nárůst klientek v nemocničních krizových centrech pro domácí násilí oproti stejnému období o rok dříve.

Podobná čísla a příběhy zaznamenáváme po celém světě. Již před pandemií přitom Světová zdravotnická organizace odhadovala, že jedna třetina žen zažije za svůj život násilí ze strany muže.

Před rokem jsem proto varoval celý svět. V návaznosti na výzvu ke globálnímu příměří jsem vyzval i ke smíru v domácnostech. K ukončení veškerého násilí všude, ve válečných zónách i v domovech, abychom se mohli jako lidstvo utkat s pandemií v solidaritě a jednotě.

Víc než 140 států mou výzvu podpořilo. Bylo přijato na 800 opatření ve 149 státech. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.

V mnoha případech se ale jednalo o krátkodobá opatření. Co je horší, v jiných státech došlo k ústupu, rušení právní ochrany a přihlížení tomu, jak je násilí používáno vůči ženám, včetně advokátek lidských práv, které proti ústupu protestovaly.

Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci. Že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná.

V průběhu roku 2020 zaznamenala iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazné výsledky ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.

Setkání v Paříži na podkladě osvědčeného modelu ukazuje, že můžeme začít naplňovat vizi, že příští generace dívek nebude žít ve strachu. Časem budeme mít k dispozici dostatek příkladů co svět v době pandemie zvládl dobře, a co ne. Jednou z prvních věcí musí být, že tato ostudná skrytá pandemie, které čelí polovina lidské populace, skončí už teď.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Grafika: UN Women

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován v Lidových novinách.

Krize s tváří ženy

António Guterres

COVID-19 má ženskou tvář. Pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami. Ženy s větší pravděpodobností pracují v sektorech, které jsou pandemií nejvíc postiženy. Většina personálu v první linii jsou ženy. Pravděpodobnost ztráty zaměstnání nebo výrazného snížení příjmu je u žen o 24 % vyšší než u mužů.

Vysoké rozdíly v platech pandemie ještě zesílila, a to i v sektoru zdravotnictví. Potřeba neplacené péče o děti a blízké kvůli lockdownům a uzavření škol vzrostla. Miliony dívek se pravděpodobně už nikdy nevrátí do školy. Akutně se zhoršila situace rodin matek samoživitelek. Na celém světě došlo k prudkému nárůstu násilí na ženách, zejména domácího násilí, obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a svateb nezletilých.

Nedávná studie odhalila, že přestože ženy tvoří většinu zdravotnického personálu, jen 3,5 procenta krizových pandemických štábů má rovné zastoupení žen a mužů. V celosvětovém měřítku ženy představují jen pouhých 5 % expertů využívaných médii ke komentování vývoje pandemie.

Tento stav nelze nazvat jinak než krizí. Svět potřebuje znovu připomenout, že rovné zastoupení žen je nezbytností. Je jisté, že to bude výhodné pro všechny.

Reakce na COVID-19 jasně ukazuje, že ženy dokážou být efektivními lídry. Za dobu pandemie vykazovaly státy vedené ženami nižší počty nakažených. Ženské organizace dokázaly zaplnit kritická místa a poskytnout chybějící služby a informace, zejména na úrovni komunit.

Všude na světě vidíme, že tam, kde v čele vlády stojí ženy, dochází k větším investicím do systému sociální ochrany a opatření proti chudobě. Tam, kde jsou ženy zastoupeny v národních parlamentech, jsou přijímána výrazná klimatická opatření. A účast žen v mírových rozhovorech je zárukou trvalejších dohod. 

Přesto ženy tvoří jen čtvrtinu poslanců národních parlamentů, třetinu místních zastupitelů, a dokonce pouhou pětinu ministrů vlád. Při současném vývoji nebude dosaženo genderové rovnosti v národních parlamentech dřív, než v roce 2063. Rovné zastoupení na úrovni šéfů vlád by současným tempem trvalo víc než století.

Lepší budoucnost světa závisí na této mocenské rovnováze. Ženy mají stejné právo mluvit do veřejných záležitostí a rozhodovat o věcech, které ovlivňují naše životy. Jsem hrdý na to, že ve vedení OSN se nám genderové parity již podařilo dosáhnout.  

Obnova po pandemii je šancí nastoupit cestu rovnosti. Podpůrné a stimulační programy musí být namířeny specificky na ženy a dívky, včetně investic do infrastruktury péče. Formální ekonomika funguje jen proto, že je dotována neplacenou prací žen.

S obnovou po této krizi se musíme vydat na cestu inkluzivní, zelené a odolné budoucnosti. Vyzývám všechny politické lídry, aby do svých politik zahrnuli šest základních stavebních bloků:

  1. Zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve firmách i parlamentech, na univerzitách i ve veřejných institucích pomocí zvláštních nařízení a kvót.
  2. Investovat výrazně do systému péče a sociální ochrany a nově definovat HDP tak, aby domácí práce byla zviditelněná a započítaná.
  3. Odstranit bariéry pro plné zapojení žen do ekonomiky, včetně přístupu na pracovní trh, k vlastnickým právům a k úvěrům a investicím.
  4. Zrušit všechny diskriminační zákony ve všech oblastech, včetně ochrany proti násilí.
  5. Každý stát by měl přijmout plán na odstranění násilí na ženách a dívkách a zajistit dostatečnou finanční, legislativní i politickou podporu.
  6. Změnit myšlení, zvýšit povědomí a odstranit zaujatost systému.

Svět má příležitost opustit dlouhodobě zakotvenou systémovou diskriminaci. Nastal čas zajistit rovnou budoucnost.

Autor je generálním tajemníkem OSN

FOTO: WHO / P. Phutpheng

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován na serveru seznamzpravy.cz.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě 2021

Na všech úrovních vědy a technických oborů přetrvává na celém světě genderová nerovnost. Ženy sice za poslední desítky let dokázaly podstatně zvýšit své zastoupení ve všech oborech vyššího vzdělávání, přesto je jejich podíl stále nízký. Podle údajů UNESCO je nízký zejména v oborech informačních a komunikačních technologií (3 procenta), přírodních věd, matematiky a statistiky (5 procent) a v oborech technických (8 procent). Mezi výzkumníky je celosvětově podíl žen jen 30 procent. Genderové parity ve vědě (45–55 % zastoupení žen) dosáhlo pouhých 20 procent států.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Na podporu dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015 11. únor za Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (rezoluce A/RES/70/212). 

Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19

Ženy ve vědě sehrávají výraznou roli v potírání pandemie COVID-19, ať už jde o výzkum samotného viru, vývoj testů nebo vakcíny. Pandemie má ale i negativní dopady na ženy ve vědě, a to zejména na ty, které stojí na začátku vědecké dráhy. Přispívá k prohloubení již existujících genderových rozdílů ve vědě a obnažuje nerovnosti v systému vědy, které je nutné řešit na úrovni politik i motivačních opatření. 

Hlavním tématem letošního mezinárodního roku je „Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19“. Téma genderové rovnosti ve vědě bude i námětem 6. Shromáždění o ženách a dívkách ve vědě, které se koná 11. února v sídle OSN v New Yorku (proběhne on-line).

Šéf OSN: Ženy patří do vědy

„Nerovnost postavení mužů a žen ve vědě se odráží v počtu publikací, v oceňování a zejména v oblasti financování. Ženy a dívky patří do vědy! Stereotypy ale odvádí ženy z vědeckých oborů. Je čas uznat, že více diverzity znamená více inovací. Pokud nebude víc žen v oborech přírodních a technických věd, bude svět i nadále utvářen muži a pro muže a potenciál žen zůstane nevyužitý. Musíme proto zajistit, aby dívky měly možnost studovat obory, v nichž vidí své budoucí uplatnění: například programování, strojařství, cloudové technologie, robotika nebo zdravotnictví,“ říká ve svém poselství k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě generální tajemník OSN António Guterres.

Úspěchy vědkyň v roce 2020

Mezinárodní den připomene v Česku kampaň „Úspěchy vědkyň v roce 2020“. Jejím cílem je sdílení příběhů více než dvou desítek žen a dívek, které přispěly k rozvoji světové i české vědy. Součástí komunikační kampaně je i výzva vědkyním, aby sdílely úspěch, který byl pro ně v uplynulém roce nejdůležitějšíNemusí jít pouze o výhry ve vědeckých soutěžích nebo schválené granty. „Úspěchem loňského roku je bezpochyby také zvládnutí práce a starosti o příbuzné, či samotné pokračování vědecké činnosti,“ říká vedoucí Národního kontaktního centra (NKC) – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Marcela Linková. Nad kampaní koordinovanou NKC – gender a věda převzalo stejně jako před rokem záštitu Informační centrum OSN v Praze. Sledujte příspěvky na sociálních sítích označené #ŽenyVeVědě nebo #WomenInScience. 

Komentář mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva k situaci v Rusku

Vyzýváme ruské úřady, aby bezodkladně propustily všechny zadržené, kteří včera a v předešlých týdnech po celé zemi uplatnili své právo na pokojné shromáždění a svobodu projevu. Podle zpráv dosáhl včera počet zadržených až 1 400. Vláda je povinná zajistit, aby k protestům bylo přistupováno podle mezinárodního práva, k jehož dodržování se Rusko zavázalo.

Jsme zděšeni včerejším odsouzením představitele opozice Alexeje Navalného moskevským soudem k uvěznění za údajné porušení podmének podmíněného rozsudku z roku 2014 v případu zpronevěry, který ale už v roce 2017 jednomyslně shledal Evropský soud pro lidská práva svévolným, neférovým a zjevně bezdůvodným.

Celé prohlášení anglicky.

António Guterres: Holokaust bol vyvrcholením dvoch tisícročí diskriminovania vraždenia Židov

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 2020 (27. ledna) toto prohlášení:

Dnes si pripomíname pamiatku šiestich miliónov obetí Židov a miliónov ďalších, ktorí boli systematicky vyvražďovaní nacistami a ich kolaborantami počas holokaustu. 

Tohtoročné výročie sa koná v tieni pandémie COVID-19, ktorá odhalila dlhodobé trhliny a neprávosti v našich spoločnostiach a prispela k oživeniu antisemitizmu a xenofóbie. 

Holokaust bol vyvrcholením dvoch tisícročí diskriminovania, útokov, vylučovania a opakujúceho masového vraždenia Židov. Mal navždy ukončiť antisemitizmus. No nestalo sa tak.

Antisemitizmus nanešťastie prežil. 

Bieli šovinisti a neonacisti znovu ožívajú, organizujú sa a regrutujú nových členov bez ohľadu na hranice. Spoločne zintenzívňujú svoje snahy, aby popierali, prekrúcali a prepisovali dejiny vrátane holokaustu.       

Pandémia COVID-19 im otvorila nové príležitosti ako zaútočiť na menšiny, či už na základe náboženstva, rasy, etnickej príslušnosti, sexuálnej orientácie, znevýhodnenia alebo imigračného statusu.   

Potrebujeme spoločne čo najskôr zakročiť a zastaviť ich.

Keď uvažujeme o obnove po pandémii COVID-19, musíme sa vyrovnať aj s nestabilitou a medzerami, ktoré odhalila pandémia, a posilniť naše vzájomné väzby založené na našej spoločnej ľudskosti.

Tento rok sa musí stať rokom uzdravenia. Uzdravenia z pandémie a našich nalomených spoločností, v ktorých sa až príliš ľahko zakorenila nenávisť.

Keď budeme spomínať na tých, ktorí zomreli počas holokaustu, a vzdávať úctu tým, čo prežili, našou najlepšou poctou bude vytvorenie sveta rovnosti, spravodlivosti a dôstojnosti pre všetkých.

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni.

UN Photo/Manuel Elías

Mezinárodní den památky obětí holocaustu – sledujte film „Cesta k nacistické genocidě“

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu vás zveme ke sledování filmu „Cesta k  nacistické genocidě. Film vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít doprovodný textový materiál.

Film (38 minut, anglicky s českými titulky) je volně k dispozici na YouTube informační kanceláře OSN v  Česku

Zabývá se vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum.  

Dovolujeme si vás upozornit i na publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Zveme vás zároveň ke společnému sledování „Cesty k nacistické genocidě“ živě 27. ledna na Facebooku @OSN Česká republika v 10 a 20 hod. českého času. Nicméně výše uvedený link na YouTube vám umožňuje film přehrát dle vašich potřeb. 

Děkujeme, že tématu holocaustu věnujete pozornost. „Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý sledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židůčemuž dnes říkáme antisemitismus,“ říká generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Generálny tajomník OSN: Odkaz k Medzinárodnému dňu migrantov (18. december 2020)

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov prehodnocujeme rok, v ktorom milióny ľudí kvôli pandémii COVID-19 prežívali bolesť z odlúčenia od priateľov a rodiny, neistotu v zamestnaní a potrebu prispôsobiť sa novej a neznámej realite. 

Takéto pocity každý deň zažívajú aj migranti a migrantky na celom svete. 

Počas tohto náročného roka sme si taktiež uvedomili našu závislosť na tých, ktorí sú v našich komunitách často prehliadaní. Práve migranti a migrantky zohrali obrovskú úlohu v prvých líniách reakcie na krízu – od poskytovania starostlivosti chorým a starším až po zabezpečovanie potravinových zásob počas zákazu vychádzania – čo zdôrazňuje ich širší prínos pre spoločnosť na celom svete. 

Tak ako migranti a migrantky tvoria neoddeliteľnú súčasť našej spoločnosti, mali byť ostať v centre našej pozornosti aj počas obnovy. 

Musíme urobiť všetko preto, aby migranti a migrantky, nezávisle od ich právneho postavenia, boli zahrnutí do plánu obnovy po pandémii v každej krajine, najmä do programov týkajúcich sa zdravia a očkovania. Musíme odmietnuť každý prejav nenávisti a xenofóbie. Zároveň potrebujeme nájsť riešenia pre tých, ktorí uviazli bez príjmu, právneho postavenia či bez prostriedkov na návrat domov. 

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov využime možnosť obnoviť svet po pandémii tak, že budeme zároveň napĺňať Globálny rámec o bezpečnej, riadenej a legálnej migrácii, zlepšíme koncept pohybu ľudí, umožníme migrantom a migrantkám zapojiť sa do naštartovania ekonomík doma i v zahraničí a budeme budovať odolnejšiu spoločnosť otvorenú pre všetkých.

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni.

Foto: UN Photo/UNHCR/M. Kobayashi

30. listopadu bude zahájen pátý ročník globálního festivalu filmů o migraci

Celovečerní i dokumentární filmy na téma migrace z celého světa mohou vidět on-line čeští diváci v rámci pátého ročníku Globálního migračního filmového festivalu. Od 30. listopadu do 18. prosince festival pořádá Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze.

V rámci tří festivalových týdnů bude uvedeno pět vybraných filmů, které se týkají různých regionů a témat spojených s migrací.

  • Dokument „Women’s Country“ sleduje počáteční integraci dvojice syrských migrantek ve Spojených státech.
  • Turecký film „Omar and Us“ z roku 2019 popisuje osud vysloužilého příslušníka pobřežní stráže na turecko-řecké hranici.
  • Jako fiktivní báseň o sounáležitosti, odcizení a domově, vyprávěná pěti ženami, které jsou v Řecku vnímány jako „cizinky“, je představen film Amygdaliá.
  • V novém snímku „Revolution from Afar“ súdánsko-američtí básníci diskutují o identitě třetí kultury a revoluci v Súdánu, od níž jsou fyzicky odříznuti.
  • Izraelský film „8000 Paperclips“ se věnuje jihosúdánským dětem vyrůstajícím v Izraeli a deportovanými do Afriky.

Globální migrační filmový festival, se podobně jako v minulých čtyřech letech bude konat ve více než 100 zemích světa. Bude vrcholit 18. prosince, kdy si celý svět připomene Mezinárodní den migrantů.IOM se snaží skrze filmy seznamovat diváky po celém světě nejen v rámci festivalu. V reakci na pandemii COVID-19 spustila již v červnu „Lockdown filmový klub“. Filmoví tvůrci nabídli možnost streamovat zdarma vybrané filmy (zde). Filmy budou postupně představovány a odkazy sdíleny na Facebooku

Více o festivalu na webu IOM Czech Republic.

Kontakt: Jan Schroth ([email protected], 731 657 401)

Každá třetí žena nebo dívka na světě zažije násilí. Oranžová kampaň OSN chce tuto pandemii zastavit

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se 35 % žen za svůj život setkalo s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. To ale nezahrnuje množství žen, které se setkaly se sexuálním obtěžováním. Podle odborných studií dopadá v některých státech až na 70 % žen. 

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN proto již před lety vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. 

Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu, který je Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách, a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince)

Oranžovou kampaň OSN podpoří v Česku v den zahájení (25. listopadu) nasvícením budovy spolkového domu Střelnice v jihočeském Táboře a radnice města Zlín. 10. prosince, kdy kampaň vrcholí, se oranžově nad hlavním městem rozzáří Petřínská věž.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

generální tajemník OSN António Guterres

Už před pandemií koronaviru šlo o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv. Jen za rok 2019 bylo na světě hlášeno 243 milionů případů násilných útoků ze strany partnera. Pouze necelých 40 % žen ale případy násilí nahlásí nebo vyhledají pomoc. 

COVID-19 a s ním související opatření zaměřená na snížení mobility a sociálních kontaktů vedla ve svém nezamýšleném důsledku k výraznému zhoršení zejména domácího násilí. V některých státech se počet žen hledajících pomoc a útěchu na linkách důvěry zvýšil i pětinásobně. Naopak v jiných státech došlo k dočasnému snížení, protože pro ženy a dívky, které kvůli opatřením nemohly vycházet z domu, se ztížila možnost problémy s násilím doma nahlásit, nebo vyhledat psychologickou pomoc odborníků nebo přátel.

V reakci na vážnost situace vyzval v dubnu generální tajemník OSN státy, aby pomohly zajistit „mír v domovech“. Jeho výzvu vyslyšelo 135 států a zavedlo opatření na ochranu žen před domácím násilím v době COVID-19.

Letošní kampaň „16 dní aktivismu“ nechá promluvit oběti i aktivisty. Bude šířit jejich příběhy jako inspiraci pro ty, kteří se s problémem násilí potýkají a neví, jak situaci řešit, nebo jim strach a stud brání vyjít s ním ven.

Fakta o násilí na ženách

  • Celosvětově 35 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí za strany partnera nebo jiného muže.
  • V některých státech se v průběhu pandemie COVID-19 až pětinásobně zvýšil počet nahlášených případů násilí ze strany partnera.
  • 48 států začlenilo prevenci násilí na ženách a opatření k řešení do svých národních proti-pandemických strategií (září 2020).
  • Každý den je na světě rukou člena rodiny zavražděno 137 žen. Z celkem 87 tisíc žen, které byly v roce 2017 na světě cíleně zabity, zemřela víc než polovina rukou partnera nebo člena rodiny. Víc než 30 tisíc z nich bylo zabito současným nebo bývalým partnerem.
  • Pomoc vyhledá méně než 40 % obětí násilí.
  • 155 států přijalo legislativu o domácím násilí, 140 států má zákony týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti. Přijatá legislativa ale neznamená, že je naplňována.
  • Ženy a dívky tvoří 72 % obětí obchodování s lidmi. S většinou z nich je obchodováno za účelem sexuálního zneužívání.
  • Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
  • Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let. 
  • 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
  • 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
  • 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
  • 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Více faktografie o násilí na ženách najdete na webu UN Women.

Generální tajemník Spojených národů vyzývá občany k aktivitě proti dezinformacím

Lidem na celém světě vzkazuje: než budete něco sdílet na sociálních sítích, nejdřív několik vteřin přemýšlejte

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres zahájil celosvětovou on-line kampaň, ve které vyzývá lidi na celém světě, aby nejdřív přemýšleli o obsahu zpráv, které se chystají sdílet na sociálních sítích. Kampaň „Pause“ (Dej si pauzu) je součástí širšího konceptu, který se zaměřuje na změnu chování s cílem vytvořit novou normu sociálních médií a pomáhat v boji proti rostoucímu vlivu virálně se šířících dezinformací.

Ve videopříspěvku, který zveřejnil na Twitteru a Instagramu, začíná pětivteřinovou pauzou a dodává: “Mylné informace mohou mít v době pandemie COVID-19 smrtící dopad. Proto nejdřív přemýšlejte a teprve potom něco sdílejte. Jen tak můžeme společně zastavit šíření polopravd a cílených dezinformací.” António Guterres vyzývá lídry, influencery a zainteresované občany, aby do veřejného prostoru vyslali stejný signál. 

Kampaň Pause je součástí iniciativy Verified (Ověřeno), zahájené v květnu. Ta si klade za cíl komunikovat ověřené a vědecky podložené informace o koronavirové nákaze a způsobech jejího potírání. Pause je první celosvětová kampaň mířící na změnu chování v prevenci šíření dezinformací. Její mottem je slogan #PledgetoPause (#ŘeknisiPočkej).

Pause je postavena na výsledcích výzkumu, který prokázal, že krátká pauza před kliknutím na „sdílet“ výrazně snižuje riziko sdílení šokujícího nebo emotivního obsahu a zpomaluje šíření dezinformací. Chce přispět ke zlepšení mediální gramotnosti a umožnit uživatelům sociálních médií odhalit dezinformace a zabránit jejich sdílení. Do konce roku chce oslovit jednu miliardu lidí. Zapojí influencery, kteří s #PladgeToPause #ŘeknisiPočkej půjdou za svými příznivci a zřetězí tak společné poselství.

„COVID-19 není jen zdravotní krize, ale také komunikační krize. Dezinformace podkopávají ve veřejnosti důvěru. Lidé pak často dělají rozhodnutí, která ohrožují řešení krize a dokonce i vlastní život,“ říká Melissa Fleming, zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci. „Je stále více zřejmé, že pokud nezvládneme problém on-line dezinformací, nezvládneme ani pandemii. Bude záležet na každém z nás.“ Dodala, že individuální akce ale nestačí. OSN jedná s platformami sociálních sítí o potřebných změnách. K dílčím posunům již dochází. Některé dezinformace jsou blokovány a vědecky podložený obsah je naopak více zviditelňován.

Melissa Fleming dále varuje, že zesílený proud nepřesných a škodlivých informací na sociálních sítích zhoršuje naději na řešení některých z nejnaléhavějších problémů doby. „Dezinformace podněcují nenávist a přejí represivním režimům, ovlivňují volby, zkreslují porozumění výzvám jako je změna klimatu, podkopávají důvěru v instituce a vystavují děti a zranitelné skupiny nebezpečným myšlenkám a lidem.

Mezi subjekty podporující Pause patří organizace potírající dezinformace z celého světa, např. Chequeado, Newschecker.in nebo First Draft.


Kontakty:  
Oli Courtney | [email protected] | + 44 (0)7815 731889 
Devi Palanivelu | [email protected] | +1 917 495 5424  
V ČR Michal Broža | [email protected] | +420 724 020 611

ShareVerified je kampaň reagující na pandemii COVID-19. Vznikla ve spolupráci s Organizací spojených národů a organizacemi občanské společnosti, vysílateli, aktivisty a firmami. Jejím cílem je tvorba obsahu poskytujícího životně důležité informace, ověřená doporučení a příběhy, které ukazují to nejlepší z lidské solidarity.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1