Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Je nejvyšší čas skoncovat s patriarchátem, diskriminací a genderovými stereotypy

António Guterres

Pokrok v oblasti práv žen na celém světě se vytrácí před očima. Podle nejnovějších prognóz bude při současném vývoji trvat dalších 300 let, než dosáhneme úplné rovnosti žen a mužů. 

Dnešní kaskádovitě se šířící krize, od války na Ukrajině po klimatickou krizi, postihují na prvním místě ženy a dívky. A v rámci odporu proti demokracii po celém světě je zpochybňováno a popíráno právo žen na autonomii jejich těla a života.  

Dva statistické údaje jasně ukazují naše selhání: Každých deset minut je jedna žena nebo dívka zavražděna členem rodiny nebo intimním partnerem. A každé dvě minuty zemře jedna žena během těhotenství nebo porodu. Většině těchto úmrtí lze zabránit. 

Využijme Mezinárodní den žen k tomu, že budeme usilovat o nápravu. Musíme tyto negativní trendy zvrátit a postavit se za životy a práva žen a dívek na celém světě. Je to jedna z mých priorit čele OSN a hlavní pilíř práce Organizace spojených národů na celém světě. 

Od Jižního Súdánu po Myanmar podporujeme ženy a dívky v krizových situacích a zajišťujeme, aby jejich hlas byl v mírových procesech slyšet. Náměstkyně generálního tajemníka Amina Mohammed nedávno navštívila Afghánistán. Její hlavní vzkaz tamní úřadům byl, že ženy a dívky mají základní lidská práva a my za ně nikdy nepřestaneme bojovat.

Ženy ve vědě: odstraňme bariéry

Letošní Mezinárodní den žen se zaměřuje na odstraňování genderových nerovností v oblasti vědy, technologií a inovací. V celosvětovém měřítku je pravděpodobnost, že muž má přístup do on-line prostředí, o 21 % vyšší než u žen. V zemích s nízkými příjmy je to dokonce o 50 % vyšší pravděpodobnost.

Ale i nejbohatší státy ztrácejí kvůli genderovým stereotypům a historickým předsudkům. V technologickém průmyslu převažují muži nad ženami v poměru dva ku jedné. V oborech umělé inteligence je to pět ku jedné. 

Velká data jsou základem současného politického a obchodního rozhodování. I tato oblast nebere zřetel na genderové rozdíly, nebo před ženami zcela zavírá oči. 

Všechny by nás měly znepokojovat nové produkty a služby, do nichž je od samého počátku vtělena nerovnost mezi pohlavími a patriarchát a misogynii převádí do digitální podoby. Silikonová údolí současného světa se nesmí stát údolím smrti pro práva žen. 

Lékařská rozhodnutí založená na datech získaných z těl mužů mohou ženám nejen škodit, ale mohou je ohrozit i na životě. 

Rovnost nenastane sama od sebe

Diskriminace žen ve vědě a technologických oborech je výsledkem staletí patriarchátu, diskriminace a škodlivých stereotypů. Od roku 1901 tvoří ženy pouhá tři procenta nositelů Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích. A ženy na internetu, včetně vědkyň nebo novinářek, jsou často terčem nenávistných sexistických projevů a urážek, jejichž cílem je umlčet je a ponížit.   

Ženy se ale umlčet nenechají. Všude na světě se domáhají svých práv a chtějí být slyšet. Potřebujeme jednat hned a na několika frontách, abychom zajistili, že ženy a dívky budou moci plně přispívat ke světovému poznání prostřednictvím vědy a technologií. 

Musíme odstranit překážky, které dívky od studia vědeckých oborů odrazují. Rozhodovací orgány všeho druhu musí rozšířit účast a vedoucí postavení žen ve vědě a technologiích, v případě potřeby i prostřednictvím kvót.

Musíme být kreativní, rozšiřovat příležitosti ve výběrových řízeních a dávat příležitost s ohledem na schopnosti. A musíme být vytrvalí. Rovnost žen a mužů nenastane sama od sebe. Je nutné ji upřednostňovat a usilovat o ni. Takový přístup přináší výsledky v Organizaci spojených národů, kde máme vlastní strategii pro rovnost žen a mužů mezi našimi zaměstnanci. 

Vytvořme bezpečné digitální prostředí pro ženy a dívky

Potřebujeme také přijmout opatření k vytvoření bezpečného digitálního prostředí pro ženy a přivést3 k odpovědnosti jak pachatele zneužívání online, tak i digitální platformy, které jim to umožňují.  

OSN spolupracuje s vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími subjekty na kodexu chování, jehož cílem je snížit škody a zvýšit odpovědnost na digitálních platformách a zároveň bránit svobodu projevu. 

Práva žen nejsou luxusem, který počká, až vyřešíme klimatickou krizi, ukončíme chudobu a vytvoříme lepší svět. Investice do žen a dívek je nejjistější cestou, jak pozvednout všechny lidi, komunity i státy a naplnit Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Musíme společně pracovat na inkluzivnějším, spravedlivějším a prosperujícím světě pro ženy, dívky, muže i chlapce na celém světě.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Valné shromáždění OSN vyzývá k okamžitému ukončení války na Ukrajině

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek vyzvalo k ukončení války na Ukrajině a požadovalo okamžité stažení Ruska ze země v souladu s Chartou OSN. Na svém obnoveném jedenáctém mimořádném zasedání přijal celosvětový orgán 193 států novou rezoluci vyzývající k ukončení války, a to jen několik hodin předtím, než konflikt v pátek vstoupí do svého druhého roku.

141 členských států hlasovalo pro návrh rezoluce, sedm bylo proti – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Mali, Nikaragua, Rusko a Sýrie. Mezi 32 státy, které se zdržely, byly mimo jiné i Čína, Indie nebo Pákistán.

V podmínkách rezoluce o 11 bodech Valné shromáždění zopakovalo svůj požadavek, aby Rusko „okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny, a vyzvalo k zastavení nepřátelských akcí“.

Globální dopady války

Valné shromáždění v rezoluci vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity spolupracovaly na řešení globálních dopadů války na potravinovou bezpečnost, energetiku, finance, životní prostředí a jadernou bezpečnost. Valné shromáždění zdůraznilo, že ujednání o trvalém míru by měla tyto faktory zohlednit, a vyzvalo rovněž všechny státy, aby podpořily generálního tajemníka OSN v jeho úsilí o řešení těchto dopadů.

Obnovené 11. Mimořádné zasedání začalo ve středu 22. února 2023. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 193členné Valné shromáždění, generální tajemník a celé mezinárodní společenství „již celý rok důsledně a hlasitě vyzývají k ukončení této války a k dodržování Charty OSN a mezinárodního práva“.

Spravedlnost pro všechny oběti

Rezoluce znovu potvrdila závazek Valného shromáždění podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod.

Valné shromáždění rovněž zdůraznilo potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva spáchané na Ukrajině prostřednictvím nezávislého vnitrostátního nebo mezinárodního vyšetřování a trestního stíhání, aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny oběti a zabráněno budoucím zločinům.

Zamítnuté návrhy

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek zamítlo dva pozměňovací návrhy rezoluce, které navrhlo Bělorusko. První návrh by změnil několik ustanovení rezoluce a podle druhého by Valné shromáždění vyzvalo členské státy, aby mimo jiné neposílaly do oblasti konfliktu zbraně.

„Nová kapitola dějin”

Na začátku středečního obnoveného zasedání uvedl předseda Valného shromáždění, že v této „nové kapitole dějin“ stojí svět před „těžkou volbou, kým jsme jako mezinárodní společenství“. Tato volba nás buď nasměruje na cestu solidarity a kolektivního odhodlání dodržovat zásady Charty OSN, nebo na cestu agrese, války, normalizovaného porušování mezinárodního práva a zhroucené globální akce.“

Několik dní po invazi 24. února 2022 členové Rady bezpečnosti OSN odhlasovali, že umožní Valnému shromáždění svolat jedenácté mimořádné zasedání poté, co Rusko vetovalo rezoluci, která by invazi na Ukrajinu odsoudila.

V souladu s rezolucí 377A(V) (Sjednoceni za mír) přijatou v roce 1950 se může Valné shromáždění zabývat otázkami mezinárodního míru a bezpečnosti, když tak neučiní Rada bezpečnosti.

Autor: UN News

Projev generálního tajemníka OSN na 11. zvláštním nouzovém zasedání Valného shromáždění OSN o Ukrajině

Rok od ruské invaze na Ukrajinu je pro ukrajinský lid i mezinárodní společenství chmurným mezníkem. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí. Je porušením Charty OSN a mezinárodního práva. Má dramatické humanitární a lidskoprávní důsledky. A její dopad je cítit daleko za hranicemi Ukrajiny. Jak říkám od prvního dne, ruský útok na Ukrajinu zpochybňuje základní principy a hodnoty našeho multilaterálního systému.

Charta OSN mluví jasně: „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.“

Valné shromáždění se zcela jasně vyjádřilo k pokusu Ruské federace o nezákonnou anexi čtyř ukrajinských oblastí – Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské. Potvrdilo tak dlouhodobou zásadu mezinárodního práva podle přelomové Deklarace o přátelských vztazích z roku 1970. Deklarace uvádí, že „území státu nesmí být předmětem nabytí jiným státem v důsledku hrozby silou nebo použití síly“, a že „žádné nabytí území v důsledku hrozby silou nebo použití síly nesmí být uznáno za legální“.

Postoj Organizace spojených národů je jednoznačný: Jsme odhodláni podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Organizace spojených národů od invaze zůstává na Ukrajině a spolupracuje s humanitárními partnery. Plných 40 procent Ukrajinců potřebuje humanitární pomoc. Životně důležitá infrastruktura se stala terčem útoků. Uprostřed zimy byly zničeny vodovodní, energetické a topné systémy.

Agentury OSN spolupracují také se státy, které přijaly více než 8 milionů Ukrajinců. Jedná se o největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Minulý týden OSN vyhlásila humanitární výzvu ve výši 5,6 miliardy USD pro obyvatele Ukrajiny. Naléhavě vás žádám o plnou podporu. 

Od začátku války jsem dvakrát navštívil Ukrajinu, kde jsem vyslechl svědectví o závažném porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. OSN odhodlána v tomto konfliktu – jako i v jiných – odhodlána zajistit spravedlnost a odpovědnost. 

Navzdory brutální válce jsme společně a tvůrčím způsobem pracovali na řešeních. V Mariupolu OSN pomohla evakuovat civilisty uvězněné v ocelárně Azovstal. Černomorská obilná iniciativa ukázala, že Ukrajina a Rusko mohou podpořit globální potravinovou bezpečnost s podporou vlády Turecka a Organizace spojených národů. Navzdory přetrvávajícím problémům má iniciativa na přepravu obilí a dalších potravin z Ukrajiny význam. 

Usilovně pracujeme na odstranění všech zbývajících překážek bránících realizaci memoranda o porozumění mezi Sekretariátem OSN a Ruskou federací, které má usnadnit vývoz ruských potravin a hnojiv na světové trhy. I to je důležitý příspěvek k řešení celosvětové potravinové nejistoty. Budeme i nadále podporovat tyto iniciativy ve prospěch milionů lidí na celém světě, zejména v zemích globálního Jihu. 

Bez ohledu na hlubokou nedůvěru se strany konfliktu dohodly na pravidelných výměnách válečných zajatců, které zprostředkovávají regionální aktéři. Toto úsilí může a musí pokračovat a co nejvíce se rozšířit. 

V uplynulém roce jsme byli nejen svědky rostoucího utrpení a devastace, ale je také stále zřejmější, o kolik horší to všechno ještě může být. Možné dopady spirálovitě se rozvíjejícího konfliktu představují jasné a akutní nebezpečí. 

Každý den si připomínáme vážnou hrozbu, která nás všechny pronásleduje, když v okolí Záporožské jaderné elektrárny, největšího jaderného zařízení v Evropě, pokračují nezodpovědné vojenské aktivity. Oceňuji Mezinárodní agenturu pro atomovou energii za to, že zapojila obě strany k zajištění bezpečnosti oblasti. Je nutné zajistit bezpečnost všech ukrajinských jaderných elektráren.

Válka také rozdmýchává regionální nestabilitu a podněcuje globální napětí a rozpory, přičemž odvádí pozornost i zdroje od jiných krizí a naléhavých globálních problémů.  

Slyšeli jsme i hrozby o použití jaderných zbraní. Takzvané taktické použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné. Je nejvyšší čas ustoupit od této hranice. Samolibost krizi pouze prohloubí a dál naruší společné zásady vyhlášené v Chartě.   

Válka nepředstavuje řešení. Válka samotná je problém. Lidé na Ukrajině nesmírně trpí. Ukrajinci, Rusové i lidé daleko za hranicemi potřebují mír. Ačkoli vyhlídky dnes mohou vypadat chmurně, musíme všichni pracovat s vědomím, že skutečný, trvalý mír musí být založen na Chartě OSN a mezinárodním právu. Čím déle budou boje pokračovat, tím obtížnější tato práce bude. Nemáme ale ani minutu nazbyt. 

New York, 22. února 2023

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

Dnes uctíváme památku obětí holocaustu. Připomínáme si šest milionů židovských dětí, žen a mužů, připomínáme si Romy a Sinty, lidi s postižením a nespočet dalších obětí.

Myslíme na miliony zmařených životů, na miliony ukradených budoucností.

Současně se zármutkem nad tak rozsáhlou ztrátou si uvědomujeme, že holocaust nebyl nevyhnutelný. Žádná genocida není nevyhnutelná.

Holocaust byl vyvrcholením tisícileté antisemitské nenávisti. Nacisté mohli s vypočítavou krutostí přejít od diskriminace evropských Židů k jejich vyhlazení jen proto, že se jim jen málokdo postavil a tolik lidí mlčelo. 

Právě to ohlušující ticho, doma i v zahraničí, jim dodávalo odvahu.

Poplašné zvony přitom zněly od samého začátku. Nenávistné projevy a dezinformace. Pohrdání lidskými právy a právním státem. Oslava násilí a příběhy o rasové nadřazenosti. Pohrdání demokracií a rozmanitostí. 

Při vzpomínce na holocaust si uvědomujeme ohrožení svobody, důstojnosti, lidskosti, a to i v naší době. Tváří v tvář rostoucí ekonomické nespokojenosti a politické nestabilitě, stupňujícímu se terorismu bílých nadřazenců a rostoucí nenávisti a náboženskému fanatismu dnes musíme být otevřenější než kdy jindy. 

Nesmíme nikdy zapomenout a dopustit, aby jiní zapomněli, překroutili nebo popřeli holocaust. 

Dnes a každý den zůstaňme odhodláni, že už nikdy nebudeme tváří v tvář zlu mlčet, a že budeme vždy hájit důstojnost a práva všech. 

Děkuji.

V OSN bude hodnocen stav lidských práv v České republice

ŽENEVA (18. ledna 2023) – V rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR) se Rada OSN pro lidská práva v pondělí 23. ledna 2023 bude již počtvrté zabývat stavem lidských práv v České republice. Zasedání bude vysíláno živě

Česká republika je jedním ze států, které bude pracovní skupina UPR posuzovat na zasedání, které se koná od 23. ledna do 3. února v Ženevě. První, druhý a třetí přezkum České republiky v rámci UPR proběhl v dubnu 2008, v říjnu 2012 a v listopadu 2017. 

Hodnocení je založeno na: 

  1. národní zprávě (informace poskytnuté hodnoceným státem); 
  2. informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 
  3. informacích od dalších zainteresovaných stran, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy. 

Tři zprávy, které slouží jako podklad pro přezkum ČR jsou k dispozici on-line.

Místo konání: Palác národů, OSN v Ženevě, sál č. 20
Datum a čas: 23. ledna 2023, 9:30 – 12:30 hod. SEČ 

UPR je unikátní proces, který zahrnuje pravidelné hodnocení stavu lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, byla situace ve všech 193 členských státech OSN přezkoumána již třikrát (dosud proběhlé tři cykly UPR). V průběhu čtvrtého UPR se od států znovu očekává, že budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení z předchozích hodnocení, k nimž se zavázaly. Státy zároveň budou prezentovat současnou situaci a nedávný domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.  

Jako zpravodajové pro hodnocení České republiky byli pověřeni zástupci Bangladéše, Rumunska a Jihoafrické republiky.

On-line přenos z jednání.

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení, která budou během přezkumu České republiky k dispozici, budou zveřejněna na Extranetu UPR.

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro ČR 27. ledna v 15:30 hod. Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která mu budou během přezkumu předložena.

 ______________

Více informací a kontakty pro média: 

Více informací o Universal Periodic Review 

Sledujte Radu OSN pro lidská práva na sociálních sítích:

 

Rada pro lidská práva. Představujeme hlavní lidskoprávní orgán OSN

Rada OSN pro lidská práva (UN Human Rights Council, HRC) je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Odkrývá jejich porušovatele a požaduje změnu. Je odpovědná za prosazování a ochranu všech lidských práv. Diskutuje o všech tematických lidskoprávních otázkách a situacích, které vyžadují pozornost v průběhu celého roku. Zasedá v Paláci národů v Ženevě.

Tím, že včas upozorňuje na případy porušování lidských práv, může zabránit vypuknutí akutních i dlouhodobých krizí. Její činnost má široký dopad na společenství, která řeší problémy jako je terorismus, změna klimatu, rasismus a diskriminace, práva LGBT, mučení, chudoba, práva starších a zdravotně postižených osob, migrace, svoboda projevu a shromažďování, demokracie a další.

Radu pro lidská práva neřídí žádný stát. Jedná se o skupinou 47 států, které jsou voleny Valným shromážděním OSN na funkční období tří let tajným hlasováním. V čele Rady stojí předseda, jímž je pro rok 2023 velvyslanec České republiky při Úřadu OSN v Ženevě Václav Bálek.  Členstvím v Radě pro lidská práva již prošlo 123 ze 193 členských států OSN. Její složení odráží rozmanitost OSN a dává jí legitimitu při vyjadřování se k případům porušování lidských práv ve všech státech.

Rada pro lidská práva se může zabývat jakýmkoli problémem v oblasti lidských práv, na který je upozorněna, často takovým, který jiné orgány nechtějí nebo nemohou projednávat. Vlády, občanští aktivisté a další účastníci procesů HRC se zabývají nesčetnými otázkami během celoročního zasedání Rady. O nabitosti programu svědčí i fakt, že setkání Rady probíhají každoročně po více než 30 týdnů.   

Od zahájení zasedání v roce 2006 přijala Rada pro lidská práva do konce roku 2022 již 1 585 rezolucí, které se zabývají nejméně 120 tématy a 36 situacemi v jednotlivých státech. Vlády těchto států se tak ocitly pod drobnohledem mezinárodního společenství. Téměř třetina z těchto rezolucí (457), se zaměřuje na situace v jednotlivých státech, asi 80 % všech rezolucí bylo přijato konsensem. 

V roce 2021 přijala Rada pro lidská práva přelomovou rezoluci, která uznává lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí.

Rada za dobu své existence uspořádala 35 mimořádných zasedání, na nichž se zabývala porušováním lidských práv v několika zemích. Patří mezi ně situace v Libyi a Sýrii v době arabského jara, v nedávné době situace v Myanmaru, na okupovaných palestinských územích, v Súdánu, Etiopii nebo na Ukrajině. Rada v těchto případech ostře kritizovala páchaná zvěrstva. Přístup Rady prokázal, že je dobře připravena reagovat na krize, kdykoli nastanou. 

Rada již ustavila 37 vyšetřovacích komisí a zjišťovacích misí, které poskytly závažné důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Ty jsou dál využívány jako podklad pro formální soudní řízení, jehož cílem je pohnat pachatele k odpovědnosti. Taková vyšetřování byla provedena na okupovaných palestinských územích, v Dárfúru, Libyi, Pobřeží slonoviny, Sýrii, Severní Koreji, Středoafrické republice, na Srí Lance, v Eritreji, Iráku, Jižním Súdánu, Burundi, Myanmaru, Demokratické republice Kongo, Jemenu, Venezuele, Etiopii a na Ukrajině.

Nástrojem na odhalování případů porušování lidských práv na celém světě je od roku 2008 tzv. všeobecný pravidelný přezkum Rady pro lidská práva. Všech 193 členských států OSN již třikrát podstoupilo tuto proceduru, což podnítilo skutečné změny na místě, a to v podobě nových zákonů a postupů v oblasti lidských práv, lepší ochrany obětí, lepšího přístupu k sociálním službám atd.

Nezávislí odborníci Rady pro lidská práva („zvláštní postupy“) jsou oči a uši Rady pro lidská práva. Sledují dodržování lidských práv v jednotlivých státech a usilují o zlepšování podmínek.  Tito odborníci – v současné době jich je 80 s 59 mandáty – se vyjadřují k tématům, jako je vzdělávání, zdravotnictví, svoboda projevu a obchodování s lidmi, a také k situaci v jednotlivých státech, mimo jiné v Severní Koreji, Íránu a Myanmaru. V roce 2022 uskutečnili 66 návštěv v 54 zemích.

Rada pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Její vznik navrhl v rámci reformy OSN generální tajemník Kofi Annan ve zprávě Ve větší svobodě. Annanův návrh podpořil zářijový summit OSN 2005 v New Yorku.

Předchůdkyně rady se za šest desetiletí existence podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let existence však komise ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice.

Připomínka obětí holocaustu. Vzdělávací program OSN pro základní a střední školy

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. Program trvá přibližně 60 minut a součástí je úvod do tématu, projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následná diskusi.

Termíny: 23. – 27. ledna, vždy od 10:00 a 13:30. 
Místo: Informační kancelář OSN, Železná 24, Praha 1
Program je česky a zdarma. 
Kapacita: do 30 studentů + pedagogický doprovod
Domluvení termínu: [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.

„Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Foto:  Paweł Sawicki, Auschwitz Memorial

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni lidských práv 2022

Svět čelí bezprecedentním a vzájemně provázaným výzvám v oblasti lidských práv. Šíří  se hlad a chudoba, což je v rozporu s ekonomickými a sociálními právy stovek milionů lidí. 

Ubývá prostor pro občanské aktivity.. 

Téměř ve všech částech světa se výrazně snižuje svoboda médií a bezpečnost novinářů. Vytrácí se důvěra v instituce, zejména mezi mladými lidmi. Pandemie COVID-19 vedla ke zvýšené míře násilí na ženách a dívkách. Šíří se rasismus, nesnášenlivost a diskriminace.

V souvislosti s trojí planetární krizí, kterou představuje změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, se objevují nové výzvy v oblasti lidských práv. 

A teprve si začínáme uvědomovat, jakou hrozbu pro lidská práva představují některé nové technologie. 

Současná těžká doba si žádá, abychom znovu posílili význam všech lidských práv – občanských, kulturních, ekonomických, politických i sociálních.

Moje akční výzva z roku 2020, staví lidská práva do centra řešení výzev, kterým čelíme. Tato vize se odráží i v mé zprávě Naše společná agenda, která apeluje na obnovení společenské smlouvy zakotvené v lidských právech. 

Příští rok uplyne 75 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Musí to být příležitostí k akci. Vyzývám členské státy, občanskou společnost, soukromý sektor a další subjekty, aby lidská práva postavily do centra úsilí o zvrácení současných negativních trendů. 

Lidská práva jsou základem lidské důstojnosti a základem mírových, inkluzivních, spravedlivých, rovných a prosperujících společností. Jsou sjednocující silou a mobilizačním apelem. Odrážejí to nejpodstatnější, co nás spojuje v našem společném lidství.  

Potvrďme v Den lidských práv nedělitelnost všech práv a zasazujme se o lidská práva pro všechny.

Oranžová kampaň OSN proti násilí na ženách rozsvítí známé budovy v Česku

Významné instituce v Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze letos znovu podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. 25. listopadu připomenou oranžovým nasvícením budov Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách.

Oranžová barva je symbolem kampaně „UNiTE by 2030“ proti globální pandemii násilí na ženách, vyhlášené v roce 2008 generálním tajemníkem OSN. Součástí kampaně je i tzv. 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí s cílem podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, překonat stereotypy a lhostejnost. Šestnáctidenní kampaň začíná vždy 25. listopadu a vrcholí 10. prosince na Den lidských práv.

Budovy v Česku, které budou letos nasvíceny oranžově:

  • Liberec: budova radnice
  • Olomouc: sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, Muzeum umění, Vlastivědné muzeum 
  • Ostrava: vyhlídková věž Nové radnice a Most Miloše Sýkory
  • Pardubice: Východočeské divadlo
  • Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulosti mimo jiné např. Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.

Násilí na ženách a dívkách zůstává nejrozšířenějším porušováním lidských práv na světě. Jeho výskyt posílila v minulých dvou letech pandemie COVID-19 a nyní ho dál umocňují vzájemně se prolínající krize, jako je změna klimatu, globální konflikty nebo ekonomická nestabilita.

„Podpořme na celém světě aktivisty pomáhající ženám a dívkám, které se staly obětí násilí. Vyzývám vlády, aby do roku 2026 zvýšily financování organizací a hnutí za práva žen o 50 %.
Pozvedněme všichni hlas na podporu práv žen. Říkejme všichni hrdě, že jsme feministé. Pošleme společně násilí na ženách a dívkách na smetiště dějin.“

generální tajemník OSN António Guterres

V této situaci dochází na celém světě k vzepětí odporu proti právům žen. Narůstá počet antifeministických hnutí, přibývá útoků na aktivistky a obhájkyně lidských práv a právní postavení práv žen se v mnoha státech zhoršuje. Nové regresivní zákony prohlubují beztrestnost pachatelů domácího násilí, vlády za pomoci síly potlačují protesty proti feministickému a genderově podmíněnému násilí a organizace hájící práva žen jsou stále více marginalizovány. 

Navzdory těmto skličujícím trendům existují nesporné důkazy, že násilí na ženách a dívkách lze předcházet. Víme, že nejdůležitější hnací silou politických změn je silné a autonomní ženské hnutí. Tváří v tvář současnému trendu se z feministického hnutí v mnoha částech světa stala doslova otázka života a smrti.

V rámci letošních 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí vyzýváme všechny, aby se zapojili. Posilujme hlasy přeživších násilí a aktivistek, podporujme ženské organizace a feministická hnutí. Postavme se za oběti násilí, eliminujme a předcházejme násilí na ženách a dívkách a chraňme práva žen.

Společná iniciativa OSN a EU

Celosvětová iniciativa Spotlight zaměřená na odstranění násilí na ženách a dívkách je iniciativou OSN podporovanou Evropskou unií a dalšími partnery. Jde o největší úsilí na světě, jehož cílem je ukončit všechny formy násilí na ženách a dívkách.

Spotlight reaguje na všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, přičemž se zaměřuje zejména na domácí a rodinné násilí, sexuální a genderově podmíněné násilí a škodlivé praktiky, vraždy žen, obchodování s lidmi a sexuální a ekonomické (pracovní) vykořisťování.

V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32% zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.
Více informací: spotlightinitiative.org

Fakta o násilí na ženách

  • Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou. 
  • Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
  • 24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo manžela.
  • Každá sedmá žena zažila za posledních 12 měsíců fyzické nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera (2018).
  • V roce 2020 bylo celosvětově zabito 81 tisíc žen a dívek, z nichž přibližně 47 tisíc (58 %) zemřelo rukou partnera nebo člena rodiny.
  • 6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
  • Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
  • Nejméně 158 států má přijaté zákony o domácím násilí a 141 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
  • Z každých 10 celosvětově odhalených případů obchodování s lidmi se pět týká dospělých žen a dva dívek. Většinu odhalených obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování (92 %) tvoří ženy. (2018)
  • Pětina žen ve věku 20 až 24 let se provdala před dosažením 18 let (2021).
  • Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
  • 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
  • 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
  • 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
  • 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Zdroj: UN Women, 2022

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách

Kontakt: Michal Broža, [email protected],
tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika

Prohlášení Úřadu OSN pro lidská práva: Odepření válečnému zajatci práva na spravedlivý a řádný proces je válečným zločinem

Jsme znepokojeni zprávami, že Ruská federace a s ní spojené ozbrojené skupiny v Doněcku plánují – pravděpodobně v nejbližších dnech – soudit ukrajinské válečné zajatce u „mezinárodního tribunálu“ v Mariupolu.

Přestože je k dispozici jen málo podrobností, fotografie a videozáznamy zveřejněné v médiích a na sociálních sítích podle všeho ukazují, že v sále mariupolské filharmonie jsou postaveny kovové klece, které mají zřejmě válečné zajatce zadržovat během soudního řízení.

Podle mezinárodního práva mají osoby s nárokem na status válečného zajatce imunitu bojovníka a nemohou být stíhány za účast v bojových akcích nebo za zákonné válečné činy spáchané v průběhu ozbrojeného konfliktu, a to i kdyby jinak takové činy podle vnitrostátního práva představovaly trestný čin.

Pokud jsou váleční zajatci obviněni z trestných činů, mají nárok na řádný proces a záruky spravedlivého procesu. Nesmí nad nimi být vynesen žádný rozsudek nebo jim udělen trest, pokud jej nevynese nestranný a řádně ustanovený soud.

Připomínáme, že mezinárodní humanitární právo zakazuje zřizovat soudy výhradně za účelem souzení válečných zajatců a že úmyslné odepření válečnému zajatci práva na spravedlivý a řádný proces je válečným zločinem.

Jsme také znepokojeni tím, že váleční zajatci jsou drženi bez přístupu k nezávislým pozorovatelům, což je vystavuje riziku mučení za účelem přiznání. Znepokojující jsou rovněž veřejná prohlášení ruských představitelů a členů přidružených ozbrojených skupin, kteří označují ukrajinské válečné zajatce za „válečné zločince“, „nacisty“ a „teroristy“, čímž porušují presumpci neviny.

Znovu vyzýváme Ruskou federaci, aby umožnila nezávislým pozorovatelům plný přístup ke všem osobám zadržovaným v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, včetně osob zadržovaných ozbrojenými skupinami napojenými na Rusko.

Ženeva, 23. srpna 2022


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1