Štítek: Lidská práva

Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv na světě. Každá třetí žena byla alespoň jednou v životě vystavena fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí.

Pro tisíce žen končí cyklus genderově podmíněného násilí posledním brutálním činem – vraždou ze strany partnera nebo rodinného příslušníka. Femicida je úmyslné zabití ženy nebo dívky kvůli jejímu pohlaví. Jedná se o nejbrutálnější, nejviditelnější a nejextrémnější projev genderově podmíněného násilí, kterému jsou ženy a dívky vystaveny.

Cílem mezinárodní kampaně OSN Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí je upozorňovat na tento problém, vůči němuž není imunní žádný stát, a přispět k ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Kampaň začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv).

Oranžovým nasvícením budov se k této mezinárodní iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku a dají tak najevo, že násilí páchané na ženách a dívkách je nepřípustné.

Brno
Fontána před Janáčkovým divadlem
Mahenovo divadlo Brno
České Budějovice
Jihočeské divadlo
Hradec Králové
historická budova radnice na Velkém náměstí
Liberec
Divadlo F. X. Šaldy
Pardubice
Východočeské divadlo
Plzeň
Divadlo J. K. Tyla
Praha
Univerzita Karlova – budova Karolina
Petřínská věž,
Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR
Rezidence velvyslanectví Norského království v Praze
Olomouc
Radnice na Horním náměstí
Ostrava
Most Miloše Sýkory
věž radnice Ostrava
Tábor
Divadlo Oskara Nedbala

Podobným způsobem se ke kampani připojují významné instituce, kulturní památky a další zařízení na celém světě. V minulých letech to byly např. Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, opery v Sydney nebo Niagárské vodopády.

Epidemie násilí na ženách a dívkách je hanbou lidstva

Generální tajemník OSN António Guterres ve svém prohlášení ke kampani uvádí: “Epidemie násilí na ženách a dívkách je hanbou lidstva. Konflikty, klimatická krize a hlad prohlubují nerovnosti. Sexuální násilí je využíváno jako strašlivá válečná zbraň. Ženy a dívky čelí přívalu misogynie na internetu. Situaci dále zhoršuje rostoucí odpor proti právům žen a dívek. Na mnoha místech světa dochází k oslabování právní ochrany, pošlapávání lidských práv a zastáncům lidských práv žen je vyhrožováno, jsou obtěžováni a zabíjeni za to, že mluví nahlas,” upozorňuje šéf OSN.     

Na prevenci a potírání genderově podmíněného násilí se aktivně podílí také agentury OSN působící v Česku. “UNHCR se zaměřuje na potřeby přeživších, zejména mezi žadateli o azyl a uprchlíky. V ČR spolupracujeme s vládou a partnerskými organizacemi, aby násilí na ženách bylo nekompromisně posuzováno jako porušování lidských práv,” říká Ajmal Khybari, vedoucí kanceláře UNHCR v ČR.

Zsófia Pusztai, představitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku, dodává: „Násilí na ženách a sexuální násilí je porušením lidských práv, které má závažné zdravotní dopady. WHO podporuje prevenci násilí a pomoc obětem, protože každá žena má právo na život bez násilí.”

Prevenci a řešení genderově podmíněného násilí se aktivně věnuje i české zastoupení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). „Ve spolupráci s Úřadem vlády ČR realizujeme odborná školení pro pracovníky organizací podporujících oběti sexuálního násilí spojeného s válkou na Ukrajině. Vytvořili jsme také příručku s praktickými doporučeními pro práci s oběťmi partnerského a domácího násilí,“ říká Petr Čáp, vedoucí kanceláře IOM v ČR.


Fakta o násilí na ženách a dívkách

V roce 2023 byla každých 10 minut na světě zavražděna svým partnerem nebo rodinným příslušníkem jedna žena.

• 736 milionů žen – téměř každá třetí žena – bylo podle dostupných odhadů alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí ze strany partnera, sexuálnímu násilí ze strany od jiného muže nebo obojímu (to je 30 % žen ve věku 15 let a starších).
  Údaj nezahrnuje sexuální obtěžování.
  Ženy, které zažily násilí, častěji trpí depresemi, úzkostí, neplánovaným těhotenstvím, sexuálně přenosnými infekcemi včetně HIV. Dopady jsou devastující a dlouhodobé.

• Většinu násilí na ženách páchají současní nebo bývalí manželé nebo intimní partneři. Více než 640 milionů žen ve věku 15 let a starších (26 %) bylo vystaveno násilí ze strany intimního partnera.
  
• V roce 2022 bylo na celém světě zabito přibližně 48 800 žen a dívek svými intimními partnery nebo jinými členy rodiny. To znamená, že každou hodinu je v průměru zabito více než pět žen nebo dívek někým z vlastní rodiny.
  
• Celosvětově přibližně 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex.
  
• 91 % obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování jsou ženy.
  
• Na světě je více než 230 milionů dívek a žen, které byly nuceny podstoupiit mrzačení ženských pohlavních orgánů. To je 15% nárůst – tedy o 30 milionů dívek a žen více – ve srovnání s údaji před osmi lety.
  
• Každá desátá žena v EU uvádí, že od svých 15 let zažila on-line obtěžování. Jednalo se o nevyžádané a/nebo urážlivé sexuálně explicitní e-maily nebo SMS zprávy nebo urážlivé a/nebo nevhodné návrhy na sociálních sítích.
  
• Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.
  
• Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině států s dostupnými daty o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich hledá podporu u institucí, jako je policie nebo systém zdravotnictví. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které hledají pomoc.

Tiskovou zprávu připravilo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s agenturami OSN v Česku: IOM, UNICEF, UNHCR a WHO.

Kontakt pro média:
Michal Broža [email protected], 724020611

António Guterres

Mezinárodní den demokracie je příležitostí k posílení významu prosazování svobody projevu, občanských svobod a právního státu, zajištění odpovědných institucí a ochrany a podpory lidských práv.

To má zásadní význam zejména v roce, kdy se ve více než 50 zemích, které představují polovinu světové populace, konají volby.

Přesto jsou tato práva a hodnoty po celém světě napadány. Svobody jsou omezovány, občanský prostor se zmenšuje, polarizace se prohlubuje a roste nedůvěra.

Letošní Den demokracie se zaměřuje na umělou inteligenci jako nástroj dobré správy věcí veřejných.

Zůstane-li AI bez vnější kontroly, mohou mít rizika s ní spojená vážné dopady na demokracii, mír a stabilitu. Může to začít šířením zavádějících informací, dezinformací, nenávistných projevů a používáním tzv. deepfakes.

Přesto má AI potenciál podporovat a posilovat plnou a aktivní účast veřejnosti, rovnost, bezpečnost a lidský rozvoj. Může posílit vzdělávání v oblasti demokratických procesů a utvářet inkluzivnější občanský prostor, kde se lidé mohou podílet na rozhodování a kde mohou volat k odpovědnosti ty, kdo rozhodují.

Pro využití těchto příležitostí je zásadní zajistit efektivní správu AI na všech úrovních, včetně mezinárodní.

Inkluzivní a geograficky různorodý poradní orgán na vysoké úrovni pro umělou inteligenci vydal zprávu s doporučeními, jak využít přínosy AI a zároveň zmírnit rizika.

Poselství je jasné: AI musí lidstvu sloužit spravedlivě a bezpečně.

Summit budoucnosti, který se koná tento měsíc, nabízí zásadní příležitost k posílení mezinárodní spolupráce, budování důvěry a ochraně současných i budoucích generací.

Využijme tento Mezinárodní den demokracie k tomu, abychom pokračovali v práci na budování inkluzivnějšího, spravedlivějšího a rovnějšího světa.

Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni demokracie 2024
Foto: Foto: Adobe Stock/Metamorworks

Valné shromáždění OSN vyhlásilo 15. září Mezinárodním dnem demokracie v roce 2007.

Ajmal Khybari

20. června si připomínáme Světový den uprchlíků, který je oslavou odolnosti, síly a odvahy milionů lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli válce, pronásledování nebo katastrofám. V tento den zdůrazňujeme solidaritu s lidmi na útěku a znovu opakujeme výzvu k respektování jejich práva na bezpečí, podporu jejich začlenění do společnosti a nalezení trvalého řešení jejich situace.

Počet nuceně vysídlených osob dosahuje rekordních hodnot. Letos se proto Světový den uprchlíků zaměřuje na solidaritu s uprchlíky i na hledání trvalých řešení. Téma a slogan pro rok 2024 zní „Za svět, kde jsou uprchlíci vítáni“. Zdůrazňuje, že za abstraktními statistikami stojí individuální osudy žen, dětí a mužů, kteří na obtížných cestách za bezpečím čelí mnoha útrapám, včetně násilí, vykořisťování, diskriminace a zneužívání.

V době přibývajících konfliktů a politických a ekonomických otřesů ve světě je solidarita s uprchlíky důležitější než kdy jindy. Jako světoobčané musíme oslavovat jejich silné stránky a usnadnit jim socioekonomické začlenění. Je nezbytné ukončit války, které jsou hlavní příčinou jejich utrpení a zabraňují jim v návratu domů. Poskytování útočiště a ochrany uprchlíkům je výrazem naší sdílené lidskosti. Uprchlíci přicházejí s cennými dovednostmi a zkušenostmi. Potřebují jen příležitost přispět. Jejich talent a vášeň mohou být ku prospěchu nejen jejich rodin, ale i zemí, které je přijmou. Státy a komunity, které hostí velké množství uprchlíků, také potřebují naši solidaritu. 

Právo na azyl je ohroženo. Přísnější politika, diskriminace a xenofobie ztěžují lidem, kteří jsou nuceni uprchnout, přístup k bezpečným a legálním cestám k azylu. Dopady změny klimatu narušují živobytí a dále posilují napětí. Země, které uprchlíky nadále vítají, potřebují více zdrojů, současně je zapotřebí větší politické vůle k nalezení řešení, která by uprchlíkům umožnila návrat domů nebo přesídlení do jiných zemí. UNHCR, Agentura OSN pro uprchlíky je přesvědčena, že začleňování je nejlepší způsob, jak uprchlíky podpořit. Pomáhá jim připravit se a znovu vybudovat život, ať už v zemi azylu, nebo po návratu domů, pokud to podmínky dovolí.

V únoru 2022 byl svět a Evropa svědkem humanitárního ducha solidarity projevené uprchlíkům z Ukrajiny, kteří byli vysídleni v důsledku ruské vojenské agrese a invaze. Humanitární reakce na ukrajinské uprchlíky ukazuje schopnost Evropy chránit nuceně vysídlené lidi. Je to skvělá příležitost k budování trvalých řešení pro ochranu uprchlíků bez ohledu na jejich původ a k ochraně jejich základního lidského práva na bezpečí, důstojnost a možnost obnovit svůj život v míru. Česká republika prokázala příkladnou solidaritu, štědrost a ochranu ukrajinských uprchlíků. Česko je 3. největším příjemcem ukrajinských uprchlíků na svém území. Čeští občané a vláda prokázali tuto solidaritu tím, že přivítali ukrajinské uprchlíky ve svých domovech, školách, pracovištích a sociálních službách.

V dnešním globalizovaném světě jsme všichni propojeni. Sdílíme nejen planetu Zemi s jejími vzácnými zdroji, ale také klima a výzvy, které s sebou přináší. Právě proto je letošní Den uprchlíků důležitější než kdy jindy. Pojďme společně demonstrovat solidaritu s těmi, kteří byli nuceni opustit své domovy, a zasadit se tak „Za svět, kde jsou uprchlíci vítáni“.

Autor je vedoucím kanceláře UNHCR v Česku
Foto: UNHCR / Anna Liminowicz

Boj za práva žen za posledních padesát let je příběhem pokroku. Ženy a dívky bořily bariéry, odbourávaly stereotypy a dosáhly změn směrem ke spravedlivějšímu a rovnějšímu světu. Práva žen byla konečně uznána jako základní a univerzální lidská práva. Do škol po celém světě chodí o stovky milionů více dívek. A ženské lídryně proráží skleněné stropy. 

Dosažený pokrok je ale v ohrožení. A od plné rovnosti zůstáváme na míle vzdáleni. Miliardy žen a dívek čelí marginalizaci, nespravedlnosti a diskriminaci, protože společnosti jsou dál formovány tisíciletou nadvládou mužů. Přetrvávající epidemie genderově podmíněného násilí je ostudou lidstva. Podle odhadů postupují více než čtyři miliony dívek každoročně mrzačení ženských pohlavních orgánů. Diskriminace žen a dívek je ve velké části světa stále legální. Někde ztěžuje ženám vlastnit majetek, jinde mužům umožňuje beztrestně znásilňovat své ženy.

Probíhající celosvětové krize – konflikty, klimatické katastrofy, chudoba nebo hlad – nejvíce dopadají na ženy a dívky. Ve všech regionech světa hladoví více žen než mužů. Ve vyspělých i rozvojových státech přitom pozorujeme nárůst odporu proti právům žen, včetně jejich sexuálních a reprodukčních práv.

Nové technologie, které mají velký potenciál odstraňovat nerovnosti, situaci také často zhoršují. Důvodem může být nerovný přístup žen, algoritmy se zakódovanými předsudky či misogynním násilím.

Při současném tempu vývoje dosáhneme plné právní rovnosti žen za nějakých 300 let. Podobně vzdálený je i konec dětských sňatků. Je to, upřímně řečeno, urážlivé. Polovina lidstva přece nemůže na svá práva čekat celá staletí! Potřebujeme rovnost hned. Závisí to na politických ambicích a na investování potřebným směrem. To je také tématem letošního Mezinárodního dne žen.  

Potřebujeme veřejné i soukromé investice do programů, které ukončí násilí na ženách, zajistí důstojnou práci a podpoří začlenění a vedoucí postavení žen v oborech digitálních technologií, v procesech budování míru, v klimatické politice a ve všech odvětvích ekonomiky. Musíme také bezodkladně podpořit organizace bojující za práva žen, proti stereotypům a zastaralým kulturním normám. V současné době dostávají mizivých 0,1 % výdajů, které jsou určeny na mezinárodní rozvoj. 

Téma investic se může zdát vzdálené každodenní realitě života žen. Ale zajištění stejných příležitostí ve vzdělávání pro dívky a chlapce se neobejde bez investic. Je nutné investovat do digitálního vzdělávání a rozvoje dovedností. Je třeba investovat do péče o děti a umožnit pečujícím, což jsou většinou matky, vykonávat placenou práci mimo domov. A je třeba investovat do budování inkluzivních společností s plnou účastí žen a dívek.    

Dávat peníze na rovnost je správné, ale má to i finanční smysl. Podpora přístupu žen na formální trh práce posiluje ekonomiku, zvyšuje daňové příjmy a posiluje příležitosti pro všechny. 

Zajištění investic do žen a dívek vyžaduje tři věci. Zaprvé, zlepšit dostupnost cenově přijatelných a dlouhodobých financí pro udržitelný rozvoj a řešit dluhovou krizi, která dusí ekonomiky mnohých rozvojových států. Jinak tyto státy jednoduše nebudou mít peníze na investice do žen a dívek. Potřebujeme okamžitá opatření, která uleví státům od neúnosné dluhové zátěže. V dlouhodobém horizontu musíme reformovat mezinárodní finanční architekturu a zajistit, aby mnohem lépe reagovala na potřeby rozvojových států.

Za druhé, státy musí zahrnout rovnost žen a dívek mezi priority a uznat, že rovnost není jen otázkou práv, ale i základem mírumilovných a prosperujících společností. To znamená, že vlády musí aktivně řešit diskriminaci, vynakládat prostředky na programy na podporu žen a dívek a zajistit, aby politiky, rozpočty a investice odpovídaly jejich potřebám. 

Za třetí, musíme zvýšit počet žen ve vedoucích pozicích. Ty pak mohou pomoci stimulovat investice do příslušných politik a programů. Jsem hrdý na to, že od začátku mého působení v čele OSN jsme poprvé v historii dosáhli genderové parity ve vedení naší organizace.  

Genderová rovnost má zpoždění. Ukončení patriarchátu vyžaduje peníze na stole. Není na co čekat.

António Guterres, generální tajemník OSN