Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Naděje daleko od domova

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků.

Během svého desetiletého působení ve funkci vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsem byl svědkem odolnosti a přínosu uprchlíků ve všech oblastech života. Jejich vytrvalost tváří v tvář nepřízni osudu mě inspiruje každý den. Uprchlíci představují to nejlepší z lidského ducha. Potřebují a zaslouží si podporu a solidaritu – ne uzavřené hranice a odstrkování. 

Když si připomínáme Světový den uprchlíků, jsme konfrontováni s nemilosrdnými statiskami. Více než 100 milionů lidí žijících v zemích zmítaných konflikty, pronásledováním, hladem a klimatickým chaosem bylo nuceno opustit své domovy. 

To nejsou jen čísla na papíře. Jsou to konkrétní ženy, děti a muži, kteří se vydávají na obtížnou cestu a často při tom čelí násilí, vykořisťování, diskriminaci a zneužívání. 

Tento den nám připomíná naši povinnost chránit a podporovat uprchlíky a také naši povinnost otevřít další cesty podpory. K tomu patří i řešení pro přesídlení uprchlíků a pomoc při obnově jejich důstojného života. 

Potřebujeme větší mezinárodní podporu pro hostitelské země, jak k tomu vyzývá Globální pakt pro uprchlíky (Global Compact for Refugees), aby se zvýšil přístup ke kvalitnímu vzdělání, důstojné práci, zdravotní péči, bydlení a sociální ochraně.  

A potřebujeme mnohem silnější politickou vůli k nastolení míru, aby se uprchlíci mohli bezpečně vrátit do svých domovů. 

Tématem letošního mezinárodního dne je „Naděje daleko od domova“. Vyzývám svět, aby využil naději, kterou uprchlíci nosí ve svých srdcích. Spojme jejich odvahu s příležitostmi, které potřebují, a to na každém kroku.

António Guterres, 20. června 2023
Foto: UNHCR/Monique Jaques

UNHCR: Počet nuceně vysídlených lidí ve světě dosáhl nového rekordu

Za nárůst počtu nuceně vysídlených lidí ve světě mohla v loňském roce zejména válka na Ukrajině a revidované odhady týkající se afghánských uprchlíků. Další boje, především v Súdánu, pak navýšily celkový počet nuceně vysídlených ve světě až na aktuálních 110 milionů.

Válka na Ukrajině spolu s konflikty na dalších místech a klimatickými otřesy způsobily, že v loňském roce muselo opustit své domovy více lidí než kdy dříve. Více než kdy jindy je tak zapotřebí okamžitá, společná reakce, tak aby bylo možné zmírnit samotné příčiny i dopady vysídlení.

Vlajková publikace agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), výroční zpráva Global Trends in Forced Displacement 2022, konstatuje, že ke konci roku 2022 dosáhl počet nuceně vysídlených lidí v důsledku válek, pronásledování, násilí a porušování lidských práv rekordních 108,4 milionu. Tedy o 19,1 milionu více než o rok dříve. Jde o nejvyšší zaznamenaný meziroční nárůst vůbec. 

Nic přitom nenasvědčuje tomu, že tato vzestupná tendence v počtu vysídlených by měla v letošním roce nabrat opačnou dynamiku. Vypuknutí konfliktu v Súdánu zapříčinilo novou vlnu nucených odchodů lidí z jejich domovů, a ke konci května 2023 se tak celosvětový počet vysídlených vyšplhal na odhadovaných 110 milionů.

 „Tato čísla nám ukazují, že co se týče konfliktů, někteří lidé do nich až příliš spěchají, ale východiska hledají jen velmi pomalu. Důsledkem je zkáza, vysídlení obyvatelstva a utrpení každého z milionů lidí nucených opustit své domovy,“ uvedl Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. 

Globálně z nich představují celkem 35,3 milionu uprchlíci neboli lidé, kteří překročili mezinárodní hranice ve snaze najít bezpečné útočiště. Větší část, na 58 procent, tedy 62,5 milionu lidí, pak bylo kvůli konfliktům a násilí vysídleno ve svých domovských zemích. 

Hlavní spouštěčem vysídlení byla v roce 2022 válka na Ukrajině. Počet uprchlíků z Ukrajiny stoupl z 27 300 ke konci roku 2021 až na 5,7 milionu ke konci roku 2022. To představuje vůbec nejrychlejší nárůst v počtu uprchlíků na jakémkoliv místě od druhé světové války. Také množství uprchlíků z Afghánistánu do konce roku 2022 výrazně narostlo kvůli revidovaným odhadům Afghánců, kteří našli útočiště v Íránu. Mnozí z nich přitom přišli už v předchozích letech. Podobně zpráva odráží revize ze strany Kolumbie a Peru co do navýšení počtu Venezuelanů, většinou zařazených do kategorie „další lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu“, které tyto země hostí. 

Čísla také ukazují, že to nejsou bohaté státy, které hostí většinu vysídlených, ale země s nízkými a středními příjmy co do možností ekonomiky i v poměru na tamní obyvatele. Nejméně rozvinutých 46 zemí, na které připadá jen méně než 1,3 procenta světového hrubého domácího produktu, hostí víc než 20 procent všech uprchlíků. V loňském roce přitom objem dostupných finančních zdrojů na řešení četných situací spojených s vysídlením a podporou hostitelských států nestačil pokrýt reálné potřeby. A je tomu tak i v roce 2023, zatímco potřeb přibývá.

„Lidé na celém světě nadále prokazují mimořádnou pohostinnost uprchlíkům, když poskytují ochranu a pomoc těm, kteří ji potřebují,“ podotkl Filippo Grandi. „Je však zapotřebí mnohem větší mezinárodní podpory a spravedlivějšího sdílení odpovědnosti, zejména se zeměmi, které hostí většinu vysídlených lidí ve světě.“

„Především je potřeba mnohem víc usilovat o ukončení konfliktů a odstranění překážek, tak aby uprchlíci měli reálnou možnost vrátit se domů – dobrovolně, bezpečně a důstojně,“ dodal. 

Zatímco celkový počet nuceně vysídlených lidí ve světě nadále roste, publikace Global Trends Report poukazuje také na to, že v roce 2022 se do 38 zemí dobrovolně a bezpečně vrátilo více než 339 000 uprchlíků. Ačkoliv to bylo méně než v předchozím roce, došlo k zásadnímu počtu dobrovolných návratů do Jižního Súdánu, Sýrie, Kamerunu nebo Pobřeží slonoviny. Zároveň se v roce 2022 vrátilo do svých domovů  na 5,7 milionu vnitřně vysídlených lidí, zejména v Etiopii, Myanmaru, Sýrii, Mosambiku a Demokratické republice Kongo. 

Ke konci roku 2022 zůstávalo na celém světě odhadem 4,4 milionu lidí bez státní příslušnosti nebo s neurčenou národností, což je o dvě procenta více než na konci roku 2021. 

Publikace Global Trends Report je zveřejněna šest měsíců před zahájením v pořadí druhého Globálního fóra pro uprchlíky, významného setkání v Ženevě, na kterém bude řada aktérů hledat nová, solidární řešení pro lidi nucené uprchnout ze svých domovů a ty, kteří jim poskytli útočiště.

TISKOVÁ ZPRÁVA UNHCR
Kontakt pro média:
Ivana Milenkovičová, UNHCR v ČR
Tel. +420 773 720 193
[email protected]

Generální tajemník OSN: Musíme zabránit šíření  dezinformací a nenávistných projevů v on-line prostoru  

12. června 2023

Svět musí řešit „vážné globální škody“ způsobené šířením lží a nenávisti v digitálním prostoru, uvedl dnes generální tajemník OSN António Guterres při představení své zprávy o integritě informací na digitálních platformách.

Obavy z potenciálních rizik spojených s rychlým rozvojem generativní umělé inteligence nesmí zastínit škody, které již způsobuje šíření nenávistných projevů a dezinformací pomocí digitálních technologií, zdůraznil šéf OSN Guterres.

Digitální platformy přináší mnoho výhod. Podporují komunity v období krize, dávají prostor hlasu marginalizovaných skupin a pomáhají mobilizovat globální hnutí za rasovou spravedlnost a rovnost žen a mužů. Pomáhají OSN zapojovat lidi na celém světě do společného úsilí o mír, důstojnost a lidská práva na zdravé planetě. 

Stejné platformy jsou ale také zneužívány k podvracení vědy a šíření dezinformací a nenávisti mezi miliardami lidí. To podněcuje konflikty, ohrožuje demokracii a lidská práva a podkopává veřejné zdraví i potřebnou klimatickou akci.

Zřejmá a aktuální globální hrozba vyžaduje koordinovanou mezinárodní akci, která by digitální prostor učinila bezpečnějším a inkluzivnějším, a zároveň by zajistila dostatečnou ochranu lidských práv.

Dosavadní reakce světa na tento problém je do značné míry nedostatečná. Některé technologické společnosti učinily příliš málo a příliš pozdě, aby zabránily šíření násilí a nenávisti na svých platformách. Některé vlády se uchýlily k drastickým opatřením včetně plošnému vypínání nebo zákazu internetu. Jedná se o zřejmé porušování lidských práv, které postrádá právní základ.

Tento Policy Brief předkládá rámec pro společnou globální reakci prostřednictvím Etického kodexu v oblasti integrity informací na digitálních platformách. Navrhuje potenciální ochranné prvky, jež by umožnily omezit rozvíjející se hrozbu a zároveň chránit svobodu projevu a informací.

Návrhy opatření jako základ pro Etický kodex:

Vlády, technologické společnosti a další zúčastněné strany se zdrží používání, podpory a šíření dezinformací a nenávistných projevů za jakýmkoli účelem.

Vlády zaručí svobodné, životaschopné, nezávislé a pluralitní mediální prostředí se silnou ochranou novinářů.

Digitální platformy již v základech svých produktů zajistí bezpečnost a ochranu soukromí ve všech státech a jazykových prostředích.

Všichni zainteresovaní přijmou bezodkladná opatření, která zaručí, že všechny aplikace AI budou bezpečné, zabezpečené, odpovědné a etické a v souladu se závazky v oblasti lidských práv.

Technologické společnosti upustí od obchodních modelů, které upřednostňují reakce na příspěvky před lidskými právy, soukromím a bezpečím.

Inzerenti a digitální platformy zajistí, že reklamy nebudou umisťovány vedle online dezinformací nebo nenávistných projevů a že reklamy obsahující dezinformace nebudou propagovány.

Digitální platformy zajistí transparentnost, umožní výzkumným pracovníkům a akademikům přístup k datům při zachování ochrany soukromí uživatelů.

Tento Policy Brief je posledním z řady dokumentů založených na návrzích ze zprávy generálního tajemníka OSN Our Common Agenda 2021 (Naše společná agenda 2021), která nastiňuje vizi budoucí globální spolupráce a multilateralismu. Tyto tematicky zaměřené dokumenty mají sloužit jako podklad pro diskusi před zářijovým Summitem SDGs (2023) a následným Summitem budoucnosti (září 2024).


Policy Brief on-line

KONTAKTY PRO MÉDIA 

Podporujeme kampaň „Hlas proti násilí“

Projev vedoucího UNIC v Praze Michala Broži na happeningu pořádaném Českou ženskou lobby „Hlas proti násilí“ na podpopru přijetí Istanbulské úmluvy:

Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejhorších a nejrozšířenějších porušování lidských práv na světě. Jeho výskyt ještě posílila v minulých letech pandemie a nyní ho dál umocňují vzájemně se prolínající krize: klimatická, konflikty nebo ekonomická nestabilita.

Cílem Istanbulské úmluvy je prevence a ochrana žen před všemi formami násilí. Jedná se o první a nejkomplexnější mezinárodní smlouvu, která se specificky zabývá těmito otázkami, a navazuje na standardy zakotvené v Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.

V roce 2020 bylo celosvětově zabito 81 tisíc žen a dívek, z nichž víc než polovina zemřela rukou partnera nebo člena rodiny. 15 milionů dospívajících dívek zažilo nucený sex. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 

Ženy – včetně novinářek nebo jiných veřejně činných žen, čelí bezbřehému násilí na internetu. Od misogynních nenávistných projevů až po sexuální obtěžování. 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu.

K řešení tohoto všudypřítomného porušování lidských práv jsou zapotřebí komplexní opatření na politické, legislativní a institucionální úrovni a ratifikace a provádění Istanbulské úml. ze strany států je důležitým závazkem v tomto směru.

Na podzim loňského roku vyzval šéf Organizace spojených národů António Guterres všechny státy světa k přijetí transformačních opatření, která ukončí násilí páchané na ženách. Znamená to mimo jiné zapojení občanů a skupin občanské společnosti do všech úrovní rozhodování i podporu veřejných kampaní, které zpochybňují patriarchální normy. Vyzval také vlády států, aby do roku 2026 zvýšily financování organizací a hnutí za práva žen o 50 %. 

Ponižování, trestání, sexuální násilí vyrůstá ze staletí dominance mužů ve společnosti. Genderová nerovnost je v principu problém nerovnováhy moci.

Děkuji za pozvání České ženské lobby. Informační kancelář OSN v Praze, která je součástí celosvětové sítě Sekretariátu OSN v New Yorku je hrdým partnerem kampaně Hlas proti násilí.


Praha, Náměstí Václava Havla, 24. května 2023

Světový den svobody tisku

Světový den svobody tisku vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 1993 na doporučení Generální konference UNESCO a každý rok připadá na 3. května. Za tři desetiletí, která uplynula od jeho vyhlášení, jsme byli svědky významného pokroku na cestě k dosažení svobody tisku a svobody projevu na celém světě. Rozšíření nezávislých médií v mnoha zemích a rozvoj digitálních technologií umožnily volný tok informací. Svoboda médií, bezpečnost novinářů a svoboda projevu jsou však stále častěji napadány, což má dopad na naplňování dalších lidských práv.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni svobody tisku

Už tři desetiletí oslavuje mezinárodní společenství Světovým dnem svobody tisku práci novinářů(ek) a pracovníků médií. Jeho hlavním cílem je vyzdvihovat, že veškerá naše svoboda závisí na svobodě tisku. 

Svoboda tisku je základem demokracie a spravedlnosti. Poskytuje nám fakta, která potřebujeme k utváření názorů a ke kontrole moci. A jak připomíná letošní téma, svoboda tisku je krví lidských práv. 

Ve všech částech světa jsou ale svobodná média napadána. Pravdu ohrožují dezinformace a nenávistné projevy, které se snaží rozmazat hranici mezi fakty a fikcí, mezi vědou a konspirací.  

Zvýšená koncentrace mediálního průmyslu v rukou několika málo osob, finanční kolaps desítek nezávislých zpravodajských organizací a nárůst počtu zákonů a předpisů na úrovni států, které zmenšují prostor pro novináře, jsou další podporou cenzury a ohrožením svobody slova.    

Novináři a pracovníci médií se při výkonu své důležité práce stávají přímým terčem útoků na internetu i mimo něj. Běžné je jejich obtěžování, zastrašování, zadržování a věznění. V roce 2022 bylo zabito nejméně 67 pracovníků médií, což představuje neuvěřitelný nárůst o 50 % oproti předchozímu roku. Téměř tři čtvrtiny novinářek se setkaly s násilím na internetu a každé čtvrté bylo vyhrožováno fyzicky. 

Před deseti lety vytvořila Organizace spojených národů Akční plán pro bezpečnost novinářů. Jeho cílem je chránit pracovníky médií a ukončit beztrestnost zločinů páchaných proti nim. Na Světový den svobody tisku musí svět mluvit jedním hlasem: Zastavte hrozby a útoky! Přestaňte zadržovat a věznit novináře za to, že dělají svou práci! Zastavte lži a dezinformace! Přestaňte útočit na pravdu a na ty, kteří ji říkají. 

Novináři stojí za pravdou. Svět se musí postavit za novináře(ky).

Je nejvyšší čas skoncovat s patriarchátem, diskriminací a genderovými stereotypy

António Guterres

Pokrok v oblasti práv žen na celém světě se vytrácí před očima. Podle nejnovějších prognóz bude při současném vývoji trvat dalších 300 let, než dosáhneme úplné rovnosti žen a mužů. 

Dnešní kaskádovitě se šířící krize, od války na Ukrajině po klimatickou krizi, postihují na prvním místě ženy a dívky. A v rámci odporu proti demokracii po celém světě je zpochybňováno a popíráno právo žen na autonomii jejich těla a života.  

Dva statistické údaje jasně ukazují naše selhání: Každých deset minut je jedna žena nebo dívka zavražděna členem rodiny nebo intimním partnerem. A každé dvě minuty zemře jedna žena během těhotenství nebo porodu. Většině těchto úmrtí lze zabránit. 

Využijme Mezinárodní den žen k tomu, že budeme usilovat o nápravu. Musíme tyto negativní trendy zvrátit a postavit se za životy a práva žen a dívek na celém světě. Je to jedna z mých priorit čele OSN a hlavní pilíř práce Organizace spojených národů na celém světě. 

Od Jižního Súdánu po Myanmar podporujeme ženy a dívky v krizových situacích a zajišťujeme, aby jejich hlas byl v mírových procesech slyšet. Náměstkyně generálního tajemníka Amina Mohammed nedávno navštívila Afghánistán. Její hlavní vzkaz tamní úřadům byl, že ženy a dívky mají základní lidská práva a my za ně nikdy nepřestaneme bojovat.

Ženy ve vědě: odstraňme bariéry

Letošní Mezinárodní den žen se zaměřuje na odstraňování genderových nerovností v oblasti vědy, technologií a inovací. V celosvětovém měřítku je pravděpodobnost, že muž má přístup do on-line prostředí, o 21 % vyšší než u žen. V zemích s nízkými příjmy je to dokonce o 50 % vyšší pravděpodobnost.

Ale i nejbohatší státy ztrácejí kvůli genderovým stereotypům a historickým předsudkům. V technologickém průmyslu převažují muži nad ženami v poměru dva ku jedné. V oborech umělé inteligence je to pět ku jedné. 

Velká data jsou základem současného politického a obchodního rozhodování. I tato oblast nebere zřetel na genderové rozdíly, nebo před ženami zcela zavírá oči. 

Všechny by nás měly znepokojovat nové produkty a služby, do nichž je od samého počátku vtělena nerovnost mezi pohlavími a patriarchát a misogynii převádí do digitální podoby. Silikonová údolí současného světa se nesmí stát údolím smrti pro práva žen. 

Lékařská rozhodnutí založená na datech získaných z těl mužů mohou ženám nejen škodit, ale mohou je ohrozit i na životě. 

Rovnost nenastane sama od sebe

Diskriminace žen ve vědě a technologických oborech je výsledkem staletí patriarchátu, diskriminace a škodlivých stereotypů. Od roku 1901 tvoří ženy pouhá tři procenta nositelů Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích. A ženy na internetu, včetně vědkyň nebo novinářek, jsou často terčem nenávistných sexistických projevů a urážek, jejichž cílem je umlčet je a ponížit.   

Ženy se ale umlčet nenechají. Všude na světě se domáhají svých práv a chtějí být slyšet. Potřebujeme jednat hned a na několika frontách, abychom zajistili, že ženy a dívky budou moci plně přispívat ke světovému poznání prostřednictvím vědy a technologií. 

Musíme odstranit překážky, které dívky od studia vědeckých oborů odrazují. Rozhodovací orgány všeho druhu musí rozšířit účast a vedoucí postavení žen ve vědě a technologiích, v případě potřeby i prostřednictvím kvót.

Musíme být kreativní, rozšiřovat příležitosti ve výběrových řízeních a dávat příležitost s ohledem na schopnosti. A musíme být vytrvalí. Rovnost žen a mužů nenastane sama od sebe. Je nutné ji upřednostňovat a usilovat o ni. Takový přístup přináší výsledky v Organizaci spojených národů, kde máme vlastní strategii pro rovnost žen a mužů mezi našimi zaměstnanci. 

Vytvořme bezpečné digitální prostředí pro ženy a dívky

Potřebujeme také přijmout opatření k vytvoření bezpečného digitálního prostředí pro ženy a přivést3 k odpovědnosti jak pachatele zneužívání online, tak i digitální platformy, které jim to umožňují.  

OSN spolupracuje s vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími subjekty na kodexu chování, jehož cílem je snížit škody a zvýšit odpovědnost na digitálních platformách a zároveň bránit svobodu projevu. 

Práva žen nejsou luxusem, který počká, až vyřešíme klimatickou krizi, ukončíme chudobu a vytvoříme lepší svět. Investice do žen a dívek je nejjistější cestou, jak pozvednout všechny lidi, komunity i státy a naplnit Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Musíme společně pracovat na inkluzivnějším, spravedlivějším a prosperujícím světě pro ženy, dívky, muže i chlapce na celém světě.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Valné shromáždění OSN vyzývá k okamžitému ukončení války na Ukrajině

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek vyzvalo k ukončení války na Ukrajině a požadovalo okamžité stažení Ruska ze země v souladu s Chartou OSN. Na svém obnoveném jedenáctém mimořádném zasedání přijal celosvětový orgán 193 států novou rezoluci vyzývající k ukončení války, a to jen několik hodin předtím, než konflikt v pátek vstoupí do svého druhého roku.

141 členských států hlasovalo pro návrh rezoluce, sedm bylo proti – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Mali, Nikaragua, Rusko a Sýrie. Mezi 32 státy, které se zdržely, byly mimo jiné i Čína, Indie nebo Pákistán.

V podmínkách rezoluce o 11 bodech Valné shromáždění zopakovalo svůj požadavek, aby Rusko „okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny, a vyzvalo k zastavení nepřátelských akcí“.

Globální dopady války

Valné shromáždění v rezoluci vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity spolupracovaly na řešení globálních dopadů války na potravinovou bezpečnost, energetiku, finance, životní prostředí a jadernou bezpečnost. Valné shromáždění zdůraznilo, že ujednání o trvalém míru by měla tyto faktory zohlednit, a vyzvalo rovněž všechny státy, aby podpořily generálního tajemníka OSN v jeho úsilí o řešení těchto dopadů.

Obnovené 11. Mimořádné zasedání začalo ve středu 22. února 2023. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 193členné Valné shromáždění, generální tajemník a celé mezinárodní společenství „již celý rok důsledně a hlasitě vyzývají k ukončení této války a k dodržování Charty OSN a mezinárodního práva“.

Spravedlnost pro všechny oběti

Rezoluce znovu potvrdila závazek Valného shromáždění podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod.

Valné shromáždění rovněž zdůraznilo potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva spáchané na Ukrajině prostřednictvím nezávislého vnitrostátního nebo mezinárodního vyšetřování a trestního stíhání, aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny oběti a zabráněno budoucím zločinům.

Zamítnuté návrhy

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek zamítlo dva pozměňovací návrhy rezoluce, které navrhlo Bělorusko. První návrh by změnil několik ustanovení rezoluce a podle druhého by Valné shromáždění vyzvalo členské státy, aby mimo jiné neposílaly do oblasti konfliktu zbraně.

„Nová kapitola dějin”

Na začátku středečního obnoveného zasedání uvedl předseda Valného shromáždění, že v této „nové kapitole dějin“ stojí svět před „těžkou volbou, kým jsme jako mezinárodní společenství“. Tato volba nás buď nasměruje na cestu solidarity a kolektivního odhodlání dodržovat zásady Charty OSN, nebo na cestu agrese, války, normalizovaného porušování mezinárodního práva a zhroucené globální akce.“

Několik dní po invazi 24. února 2022 členové Rady bezpečnosti OSN odhlasovali, že umožní Valnému shromáždění svolat jedenácté mimořádné zasedání poté, co Rusko vetovalo rezoluci, která by invazi na Ukrajinu odsoudila.

V souladu s rezolucí 377A(V) (Sjednoceni za mír) přijatou v roce 1950 se může Valné shromáždění zabývat otázkami mezinárodního míru a bezpečnosti, když tak neučiní Rada bezpečnosti.

Autor: UN News

Projev generálního tajemníka OSN na 11. zvláštním nouzovém zasedání Valného shromáždění OSN o Ukrajině

Rok od ruské invaze na Ukrajinu je pro ukrajinský lid i mezinárodní společenství chmurným mezníkem. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí. Je porušením Charty OSN a mezinárodního práva. Má dramatické humanitární a lidskoprávní důsledky. A její dopad je cítit daleko za hranicemi Ukrajiny. Jak říkám od prvního dne, ruský útok na Ukrajinu zpochybňuje základní principy a hodnoty našeho multilaterálního systému.

Charta OSN mluví jasně: „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.“

Valné shromáždění se zcela jasně vyjádřilo k pokusu Ruské federace o nezákonnou anexi čtyř ukrajinských oblastí – Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské. Potvrdilo tak dlouhodobou zásadu mezinárodního práva podle přelomové Deklarace o přátelských vztazích z roku 1970. Deklarace uvádí, že „území státu nesmí být předmětem nabytí jiným státem v důsledku hrozby silou nebo použití síly“, a že „žádné nabytí území v důsledku hrozby silou nebo použití síly nesmí být uznáno za legální“.

Postoj Organizace spojených národů je jednoznačný: Jsme odhodláni podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Organizace spojených národů od invaze zůstává na Ukrajině a spolupracuje s humanitárními partnery. Plných 40 procent Ukrajinců potřebuje humanitární pomoc. Životně důležitá infrastruktura se stala terčem útoků. Uprostřed zimy byly zničeny vodovodní, energetické a topné systémy.

Agentury OSN spolupracují také se státy, které přijaly více než 8 milionů Ukrajinců. Jedná se o největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Minulý týden OSN vyhlásila humanitární výzvu ve výši 5,6 miliardy USD pro obyvatele Ukrajiny. Naléhavě vás žádám o plnou podporu. 

Od začátku války jsem dvakrát navštívil Ukrajinu, kde jsem vyslechl svědectví o závažném porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. OSN odhodlána v tomto konfliktu – jako i v jiných – odhodlána zajistit spravedlnost a odpovědnost. 

Navzdory brutální válce jsme společně a tvůrčím způsobem pracovali na řešeních. V Mariupolu OSN pomohla evakuovat civilisty uvězněné v ocelárně Azovstal. Černomorská obilná iniciativa ukázala, že Ukrajina a Rusko mohou podpořit globální potravinovou bezpečnost s podporou vlády Turecka a Organizace spojených národů. Navzdory přetrvávajícím problémům má iniciativa na přepravu obilí a dalších potravin z Ukrajiny význam. 

Usilovně pracujeme na odstranění všech zbývajících překážek bránících realizaci memoranda o porozumění mezi Sekretariátem OSN a Ruskou federací, které má usnadnit vývoz ruských potravin a hnojiv na světové trhy. I to je důležitý příspěvek k řešení celosvětové potravinové nejistoty. Budeme i nadále podporovat tyto iniciativy ve prospěch milionů lidí na celém světě, zejména v zemích globálního Jihu. 

Bez ohledu na hlubokou nedůvěru se strany konfliktu dohodly na pravidelných výměnách válečných zajatců, které zprostředkovávají regionální aktéři. Toto úsilí může a musí pokračovat a co nejvíce se rozšířit. 

V uplynulém roce jsme byli nejen svědky rostoucího utrpení a devastace, ale je také stále zřejmější, o kolik horší to všechno ještě může být. Možné dopady spirálovitě se rozvíjejícího konfliktu představují jasné a akutní nebezpečí. 

Každý den si připomínáme vážnou hrozbu, která nás všechny pronásleduje, když v okolí Záporožské jaderné elektrárny, největšího jaderného zařízení v Evropě, pokračují nezodpovědné vojenské aktivity. Oceňuji Mezinárodní agenturu pro atomovou energii za to, že zapojila obě strany k zajištění bezpečnosti oblasti. Je nutné zajistit bezpečnost všech ukrajinských jaderných elektráren.

Válka také rozdmýchává regionální nestabilitu a podněcuje globální napětí a rozpory, přičemž odvádí pozornost i zdroje od jiných krizí a naléhavých globálních problémů.  

Slyšeli jsme i hrozby o použití jaderných zbraní. Takzvané taktické použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné. Je nejvyšší čas ustoupit od této hranice. Samolibost krizi pouze prohloubí a dál naruší společné zásady vyhlášené v Chartě.   

Válka nepředstavuje řešení. Válka samotná je problém. Lidé na Ukrajině nesmírně trpí. Ukrajinci, Rusové i lidé daleko za hranicemi potřebují mír. Ačkoli vyhlídky dnes mohou vypadat chmurně, musíme všichni pracovat s vědomím, že skutečný, trvalý mír musí být založen na Chartě OSN a mezinárodním právu. Čím déle budou boje pokračovat, tím obtížnější tato práce bude. Nemáme ale ani minutu nazbyt. 

New York, 22. února 2023

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

Dnes uctíváme památku obětí holocaustu. Připomínáme si šest milionů židovských dětí, žen a mužů, připomínáme si Romy a Sinty, lidi s postižením a nespočet dalších obětí.

Myslíme na miliony zmařených životů, na miliony ukradených budoucností.

Současně se zármutkem nad tak rozsáhlou ztrátou si uvědomujeme, že holocaust nebyl nevyhnutelný. Žádná genocida není nevyhnutelná.

Holocaust byl vyvrcholením tisícileté antisemitské nenávisti. Nacisté mohli s vypočítavou krutostí přejít od diskriminace evropských Židů k jejich vyhlazení jen proto, že se jim jen málokdo postavil a tolik lidí mlčelo. 

Právě to ohlušující ticho, doma i v zahraničí, jim dodávalo odvahu.

Poplašné zvony přitom zněly od samého začátku. Nenávistné projevy a dezinformace. Pohrdání lidskými právy a právním státem. Oslava násilí a příběhy o rasové nadřazenosti. Pohrdání demokracií a rozmanitostí. 

Při vzpomínce na holocaust si uvědomujeme ohrožení svobody, důstojnosti, lidskosti, a to i v naší době. Tváří v tvář rostoucí ekonomické nespokojenosti a politické nestabilitě, stupňujícímu se terorismu bílých nadřazenců a rostoucí nenávisti a náboženskému fanatismu dnes musíme být otevřenější než kdy jindy. 

Nesmíme nikdy zapomenout a dopustit, aby jiní zapomněli, překroutili nebo popřeli holocaust. 

Dnes a každý den zůstaňme odhodláni, že už nikdy nebudeme tváří v tvář zlu mlčet, a že budeme vždy hájit důstojnost a práva všech. 

Děkuji.

V OSN bude hodnocen stav lidských práv v České republice

ŽENEVA (18. ledna 2023) – V rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR) se Rada OSN pro lidská práva v pondělí 23. ledna 2023 bude již počtvrté zabývat stavem lidských práv v České republice. Zasedání bude vysíláno živě

Česká republika je jedním ze států, které bude pracovní skupina UPR posuzovat na zasedání, které se koná od 23. ledna do 3. února v Ženevě. První, druhý a třetí přezkum České republiky v rámci UPR proběhl v dubnu 2008, v říjnu 2012 a v listopadu 2017. 

Hodnocení je založeno na: 

  1. národní zprávě (informace poskytnuté hodnoceným státem); 
  2. informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 
  3. informacích od dalších zainteresovaných stran, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy. 

Tři zprávy, které slouží jako podklad pro přezkum ČR jsou k dispozici on-line.

Místo konání: Palác národů, OSN v Ženevě, sál č. 20
Datum a čas: 23. ledna 2023, 9:30 – 12:30 hod. SEČ 

UPR je unikátní proces, který zahrnuje pravidelné hodnocení stavu lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, byla situace ve všech 193 členských státech OSN přezkoumána již třikrát (dosud proběhlé tři cykly UPR). V průběhu čtvrtého UPR se od států znovu očekává, že budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení z předchozích hodnocení, k nimž se zavázaly. Státy zároveň budou prezentovat současnou situaci a nedávný domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.  

Jako zpravodajové pro hodnocení České republiky byli pověřeni zástupci Bangladéše, Rumunska a Jihoafrické republiky.

On-line přenos z jednání.

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení, která budou během přezkumu České republiky k dispozici, budou zveřejněna na Extranetu UPR.

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro ČR 27. ledna v 15:30 hod. Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která mu budou během přezkumu předložena.

 ______________

Více informací a kontakty pro média: 

Více informací o Universal Periodic Review 

Sledujte Radu OSN pro lidská práva na sociálních sítích:

 


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1