Skip to main content

Štítek: Lidská práva

António Guterres: Útok na humanitární pracovníky je útokem na humanitu

„Humanitární pracovníci jsou poslední nadějí na záchranu pro více než 300 milionů lidí postižených současnými konflikty a katastrofami. Financování této záchranné sítě vysychá. A ti, kteří poskytují humanitární pomoc, jsou stále častěji vystavováni útokům. Jen v loňském roce bylo po celém světě zabito rekordních nejméně 390 humanitárních pracovníků. V Gaze, Súdánu, Myanmaru a v dalších místech.

Mezinárodní právo mluví jasně: humanitární pracovníci musí být respektováni a chráněni. Nikdy nesmějí být cílem útoku. O tomto pravidle nelze vyjednávat, je závazné pro všechny strany konfliktu, vždy a všude. Přesto je často a beztrestně porušováno.

Vlády se v tomto ohledu zavázaly jednat – a Rada bezpečnosti OSN vytyčila cestu, jak chránit humanitární pracovníky a jejich životně důležitou práci. Pravidla a nástroje existují. Chybí ale politická vůle a morální odvaha.

U příležitosti Světového humanitárního den uctěme památku padlých činy:

Chraňme všechny humanitární pracovníky a investujme do jejich bezpečí.
Zastavme lži, které stojí životy.
Posilujme mechanismy pro odpovědnost a požeňme pachatele před spravedlnost.
Ukončeme dodávky zbraní stranám v konfliktech, které porušují mezinárodní právo.

Společně řekněme jedním hlasem: Útok na humanitární pracovníky je útokem na humanitu.“

Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému humanitárnímu dni 2025


O Světovém humanitárním dni
Světový humanitární den (19. srpna) je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce. Zároveň je příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi.

Světový humanitární den připomínáme každoročně 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo Organizace spojených národů v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello.

Fakta

  • V roce 2024 bylo zabito rekordních 383 humanitárních pracovníkůo 31 % více než v roce 2023. (383 jich bylo zabito, 308 zraněno, 125 uneseno, 45 zadrženo nebo zatčeno)
  • Za letošní rok (k polovině srpna 2025) už bylo zabito 265 humanitárních pracovníků. (265 jich bylo zabito, 115 zraněno, 56 uneseno a 31 zadrženo nebo zatčeno)
  • Pachatelé útoků proti nim zůstávají beztrestní, přestože se jedná o porušení mezinárodního práva.
  • Nejvíce obětí v roce 2024 bylo zaznamenáno v Gaze (181) Súdánu (60)
  • V posledních letech se nejčastějšími pachateli násilí vůči humanitárním pracovníkům stali státní aktéři. V roce 2024 státní násilí zabilo 182 pracovníků humanitární pomoci a zranilo 119.

Humanitární pracovníci riskují životy, aby zachraňovali miliony lidí. Útoky na ně musí přestat. Beztrestnost musí skončit.

Více informací: https://www.worldhumanitarianday.org
Foto: UN OCHA

„Nikdy více“ musí skutečně znamenat nikdy více: 30 let od genocidy v Srebrenici

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Dnes si připomínáme 30. výročí genocidy ve Srebrenici, nejhoršího zvěrstva na evropském kontinentu od konce druhé světové války.

V červenci 1995 bylo systematicky zavražděno více než osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Tisíce žen, dětí a starších osob byly násilně vysídleny a jejich životy navždy zničeny. Záměrem byla likvidace bosenských Muslimů ve Srebrenici.

Vzpomínáme na oběti a vzdáváme hold odvaze přeživších, včetně iniciativy Matky ze Srebrenice, které se neúnavně zasazovaly o to, aby byla genocida uznána z pohledu práva i historie.

Dnešek není jen příležitostí k zamyšlení. Je to výzva k bdělosti a akci. V době, kdy se stále více prosazují nenávistné projevy, popírání a rozdělování, se musíme pevně postavit na stranu pravdy a spravedlnosti. Musíme včas rozpoznat varovné signály a reagovat dříve, než se nás zmocní násilí. Musíme respektovat mezinárodní právo, hájit lidská práva, podporovat důstojnost každého jednotlivce a investovat do usmíření a míru.

Vzpomínka na Srebrenici musí posílit naše odhodlání, že „nikdy více“ bude skutečně znamenat nikdy více.

Světový den uprchlíků: Zvolme si solidaritu

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Dnes si připomínáme miliony uprchlíků, kteří jsou nuceni utíkat před válkou, pronásledováním a katastrofami. Každý člověk v sobě nese příběh hluboké ztráty – vykořeněné rodiny a zmařené budoucnosti. Mnozí z nich čelí zavřeným dveřím a sílící xenofobii.

Od Súdánu po Ukrajinu, od Haiti po Myanmar je na útěku rekordní počet lidí, kteří se snaží zachránit si život – zatímco podpora se snižuje. Největší břemeno nesou hostitelské komunity, často v rozvojových zemích. To je nespravedlivé a neudržitelné.

Ale i když svět nestíhá, uprchlíci stále prokazují mimořádnou odvahu, odolnost a odhodlání. A když dostanou příležitost, významně přispívají – posilují ekonomiky, obohacují kulturu a prohlubují sociální vazby.

V tento Světový den uprchlíků musí solidarita přesáhnout pouhá slova.

Solidarita musí znamenat posílení humanitární a rozvojové podpory, rozšíření ochrany a trvalých řešení, jako je přesídlení, a prosazování práva žádat o azyl – pilíře mezinárodního práva. Musí také znamenat naslouchání uprchlíkům a zajištění toho, aby měli možnost podílet se na utváření své budoucnosti. A musí to znamenat investice do dlouhodobé integrace prostřednictvím vzdělávání, důstojné práce a rovných práv.

Stát se uprchlíkem není nikdy volba. Ale to, jak na ni reagujeme, ano.

Zvolme si tedy solidaritu. Zvolme si odvahu. Zvolme si lidskost.

Umění, věda a migrace. Akademické sympózium zkoumá hranice spolupráce

S podporou Informačního centra OSN v Praze a UNHCR v Česku proběhlo tento týden v Praze dvoudenní akademické sympózium o participativních přístupech ve výzkumu a umění ve vztahu k migraci. Akci organizovali výzkumnici a dokumentaristé z Česka, Velké Británie a USA ve spolupráci s Etnologickým ústavem Akademie věd ČR.

Účastníky přivítali hlavní organizátoři, režisérka Alžběta Bartoníčková, Luděk Brož z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky a vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža.

Na sympóziu se sešly desítky evropských i mimoevropských vědců, filmařů a umělců. Sdíleli výsledky svého výzkumu, prezentovali své filmy a umělecká díla a diskutovali o vlivu participativních metod na narativy o migraci a vysídlení.

Participativní přístupy představily účastníkům i naše kolegyně z Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Umělecká díla uprchlíků v Česku vystavila během dvoudenní akce organizace AMIGA – Agency for Migration and Adaptation.

Na zvláštní projekci v kině Světozor byly představeny dva úspěšné filmy s migrační tématikou – Encounter a Another Summer, po níž proběhla diskuse tvůrců s ostatními účastníky sympózia.

Děkujeme za dva dny inspirace pro akademickou práci i komunikaci s veřejností!
Akce byla součástí naší komunikační kampaně k 80. výročí vzniku OSN.

Zabraňme rozdělování na „my“ a „oni“

Generální tajemník OSN k připomínce obětí genocidy ve Rwandě:

Dnes si se smutkem připomínáme milion dětí, žen a mužů, kteří byli zavražděni při genocidě Tutsiů ve Rwandě v roce 1994.

Tato děsivá kapitola lidských dějin nebyla spontánním šílenstvím strašlivého násilí. Byla záměrná, promyšlená a plánovaná, mimo jiné prostřednictvím nenávistných projevů, které rozdmýchávaly rozdělení a šířily lži a dehumanizaci. Drtivou většinu obětí tvořili Tutsiové, ale byli mezi nimi i Hutuové a další odpůrci genocidy.

Když si připomínáme, jak k těmto zločinům došlo, musíme se také zamyslet nad tím, jak tato událost rezonuje s naší současností.

Dnešní doba je plná rozdělení. „My“ versus „oni“ je na vzestupu a polarizuje společnost. Digitální technologie jsou využívány jako zbraně k dalšímu rozdmýchávání nenávisti, podněcování rozdělení a šíření lží.

Musíme se poučit z hrůzné historie genocidy ve Rwandě a jednat tak, abychom zastavili příval nenávistných projevů, zabránili rozdělení, prosazovali lidská práva a zajistili odpovědnost.

Naléhavě vyzývám všechny státy, aby splnily závazky přijaté v rámci Globálního digitálního paktu a bojovaly proti lžím a nenávisti na internetu. Aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv a aby se neprodleně staly smluvními stranami Úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy.

V tento památný den se zavažme, že budeme bdělí a budeme společně pracovat na budování světa spravedlnosti a důstojnosti pro všechny. Na počest všech obětí a přeživších genocidy ve Rwandě.

António Guterres, generální tajemník OSN

Filmová projekce: Zítra je také den

Projekcí italského filmu „There is Still Tomorrow“ (Zítra je také den, překl.) jsme v Italském kulturním institutu v Praze připomněli #MDŽ2025 a zahájili sérii filmových představení k velkým globálním tématům k letošnímu #OSN80. 

„Genderová rovnost je dlouhodobě jednou z hlavních priorit OSN a jejího generálního tajemníka Antónia Guterrese. Přes pokrok, kterého bylo dosaženo od přijetí Pekingské deklarace o právech žen (1995) zůstává mnoho nevyřešených problémů, včetně příjmových nerovností, nerovností v přístupu ke vzdělání, politické i ekonomické moci a mnoho dalších,“ řekl na zahájení projekce v vedoucí OSN Michal Broža.

„Namísto toho, aby se rovná práva stala hlavním tématem, tlačí se do mainstreamu misogynie. Musíme proti tomu bojovat,“ apeluje šéf OSN António Guterres ve svém prohlášení k letošnímu MDŽ.

Publikum v nabitém sále Italského kulturního institutu přivítali společně s námi ředitelka institutu Marialuisa Pappalardo, zástupkyně velvyslance Itálie v Česku Laura Calligaro a ředitelka Gender Studies a členka výboru České ženské lobby Johana Jonáková.

Děkujeme všem návštěvníkům za vynikající atmosféru a našim italským partnerům za zprostředkování filmu se silným příběhem a společnou organizaci filmového večera.

O filmu: V dojemném komediálním dramatu režisérky Paoly Cortellesi z poválečného Říma sní mladá žena Delia, která čelí týrání ze strany svého despotického manžela, o lepší budoucnosti pro sebe a svou dceru. Když jí přijde záhadný dopis, objeví v sobě sílu změnit chod svého života. Film natočený v neorealistickém černobílém stylu 40. a 50. let získal řadu ocenění a zaznamenal velký divácký ohlas. Podobně tomu bylo i po projekci v Italském kulturním institutu v Praze.

Práva žen v roce 2025: naděje, odolnost a boj proti odporu

Letos si připomínáme 30. výročí Pekingské deklarace a akční platformy, přelomové mezinárodní dohody o právech žen, kterou vlády přijaly v roce 1995. Při hodnocení jejího naplňování 24 % států uvádí, že zpětný tlak na rovnost žen a mužů podkopává plnění závazků, které by mohly zajistit rovnost, práva a ochranu pro všechny ženy a dívky.

Nejistota, krize a úpadek demokracie vytváří situaci, která se staví proti právům žen. Téměř tři čtvrtiny světové populace žijí v zemích s autokratickým režimem, které omezují práva a svobody. Více než 600 milionů žen a dívek žije v zemích postižených konfliktem (2022).

Odpor proti lidským právům žen není nic nového. Každý těžce vydobytý pokrok – od volebního práva po právo na placenou práci, rovné příležitosti a svobodu od násilí – je výsledkem bojů, které feministky vedly dříve, než si mnozí z nás pamatují.

Zeptali jsme se aktivistek z celého světa, jak dnes podpořit ženská práva. Zde jsou jejich odpovědi:

– Vzdělávejte se o rovnosti žen a mužů;

– Přispívejte občanským organizacím a ženským hnutím, abyste jim umožnili jejich důležitou práci;

– Angažujte se v prevenci násilí na ženách a dětech, pomozte lidem získat potřebné nástroje a povědomí, aby dokázali rozpoznat nebezpečné situace a jednat;

– Mluvte nahlas o právech žen;

– Posilujte hlasy žen a marginalizovaných skupin;

– Požadujte, aby v tomto směru jednali politici a politické strany;

– Naslouchejte zkušenostem žen a věřte jim.

„Teď není čas na zoufalství, musíme se postavit, mluvit a být vidět! Nikdo to neudělá lépe než my, ženy,“ říká Leymah Gbowee, nositelka Nobelovy ceny za mír, liberijská mírová aktivistka a obhájkyně práv žen.

Zdroj: UN Women web

Poselství generálního tajemníka OSN k MDŽ 2025

Rovnoprávné společnosti lépe prosperují

Otevřeme-li brány rovných příležitostí pro ženy a dívky, vyplatí se to všem. Rovnoprávné společnosti lépe prosperují, jsou mírumilovnější a vytvářejí základ pro udržitelný rozvoj. 

Letos si na Mezinárodní den žen si připomínáme třicet let od přelomové konference OSN v Pekingu. Ta přetvořila práva žen a potvrdila tato práva jako lidská práva. Od té doby ženy a dívky boří bariéry, vzdorují stereotypům a dožadují se svého právoplatného místa. 

Musíme si ale uvědomit, jaká je to výzva. Lidská práva žen jsou pod neustálým tlakem. Společnosti ve všech částech světa dál sužují násilí, diskriminace nebo ekonomická nerovnost. A jsou tu i nové hrozby, jako jsou algoritmy, které programují nerovnosti do online prostoru a otevírají nový prostor pro obtěžování a zneužívání.  

Namísto toho, aby se rovná práva stala hlavním tématem, tlačí se do mainstreamu misogynie. Musíme proti tomu bojovat. A dál pokračovat v úsilí o vyrovnání šancí žen a dívek.

Potřebujeme uvolňovat finance, aby státy mohly investovat do rovnosti a takové investice upřednostňovat. Potřebujeme otevírat rovné příležitosti pro důstojnou práci, odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a řešit problémy navázané na oblast péčujících činností.

Potřebujeme posilovat a provádět zákony k ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Potřebujeme zajistit plnou účast žen na rozhodování, včetně budování míru. A musíme odstraňovat překážky pro ženy a dívky v oblasti přírodních věd, techniky a technologií a matematiky.  

Pakt OSN pro budoucnost a Globální digitální kompakt ukazují, jak mohou státy v tomto postupovat. Když mají ženy a dívky šanci prosadit se, daří se nám všem. Pojďme se společně zasadit o to, aby se práva, rovnost a posílení postavení staly realitou pro všechny ženy a dívky všude na světě.

António Guterres
New York, 8. března 2025

Práva žen v roce 2025: naděje, odolnost a boj proti odporu

Osmdesát let po skončení holocaustu zůstává antisemitismus stále mezi námi, živený stejnou lží a nenávistí, jež vedla k nacistické genocidě

V roce 2025 uplyne 80 let od konce druhé světové války a holocaustu. V reakci na válečná zvěrstva a holocaust založily vlády celého světa v roce 1945 Organizaci spojených národů a zavázaly se spolupracovat na budování spravedlivého světa, v němž budou zakotvena lidská práva a všichni budou moci žít důstojně a v míru.

S vědomím tohoto významného roku zvolil Program OSN pro vzdělávání o holocaustu zvolil jako své hlavní téma pro letošní rok „Připomínání holocaustu a vzdělávání k důstojnosti a lidským právům“. Téma odráží zásadní význam připomínání holocaustu pro současnost, kdy jsou důstojnost a lidská práva občanů na celém světě denně napadány. 

Holocaust ukazuje, co se stane, když zvítězí nenávist, dehumanizace a apatie. Jeho připomínání je oporou proti znevažování lidskosti a jasnou výzvou ke kolektivnímu jednání, které zajistí respektování důstojnosti a lidských práv a mezinárodního práva, které obojí chrání. 

Připomínka holocaustu chrání vzpomínky přeživších a jejich svědectví o životě před holocaustem: o komunitách, tradicích, nadějích a snech, o příbuzných a blízkých, kteří nepřežili. Ochrana historie přináší důstojnost těm, které se nacisté a jejich kolaboranti snažili zničit. 

Připomínka holocaustu je vítězstvím nad nacisty a jejich kolaboranty a nad všemi, kteří by se snažili pokračovat v jejich odkazu šířením nenávisti, překrucováním holocaustu a jeho následků.

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni připomínky obětí holocaustu 2025

Letos si připomínáme osmdesáté výročí konce holocaustu. Truchlíme za šest milionů Židů zavražděných nacisty a jejich kolaboranty ve snaze zničit celou židovskou populaci. Truchlíme nad Romy a Sinty, lidmi se zdravotním postižením a všemi dalšími zotročenými, pronásledovanými, mučenými a zabitými.  

Stojíme při obětech, pozůstalých a jejich rodinách. A znovu připomínáme své odhodlání nikdy nezapomenout. Kdybychom dovolili, aby se holocaust vytratil z paměti, zneuctili bychom minulost a zradili budoucnost. Vzpomínka je morální čin a výzva k akci. 

Znalost dějin holocaustu nám umožňuje poznat do hloubky, kam až může lidstvo klesnout… Pochopit, jak byli nacisté za spoluúčasti dalších schopni páchat své ohavné zločiny…  A vědět, že každý z nás má povinnost vystupovat proti nenávisti a zasazovat se o lidská práva pro všechny. 

Po pekle holocaustu se státy spojily a společně zakotvily důstojnost každého člověka ve Všeobecné deklaraci lidských práv. V temných dobách zůstává tento dokument zářícím majákem.

Osmdesát let po skončení holocaustu zůstává antisemitismus stále mezi námi, živený stejnou lží a nenávistí, jež vedla k nacistické genocidě. A je dál na vzestupu. Diskriminace je rozšířená… Nenávist se rozpíná po celém světě… Nesporná historická fakta jsou překrucována, zlehčována a popírána… A objevují se snahy o změnu obrazu a rehabilitaci nacistů a jejich kolaborantů.  

Těmto nehoráznostem se musíme postavit.

Ve dnech současného rozdělení a více než rok od děsivých teroristických útoků Hamásu ze 7. října se musíme držet společné lidskosti. Musíme odsoudit antisemitismus i všechny formy rasismu, předsudků a náboženského fanatismu. 

A musíme znovu obnovit společné odhodlání bránit důstojnost a lidská práva všech. To se dotýká samotného jádra Organizace spojených národů. Nikdy nezapomeneme a nikdy v tomto boji nezaváháme.

New York, 27. ledna 2025

Foto: United States Holocaust Memorial Museum

Kontakt: Šárka Fazlagić, [email protected], +420 724 020 612

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni solidarity s palestinským lidem

V tento den každoročně vyjadřuje mezinárodní společenství solidaritu s palestinským lidem za jejich důstojnost, práva, spravedlnost a sebeurčení. Letošní připomínka je obzvláště bolestná, protože tyto základní cíle jsou vzdálené jako nikdy předtím.  

Nic neospravedlňuje teroristické útoky Hamásu ze 7. října a následné unesení rukojmích. A nic neospravedlňuje kolektivní trest pro palestinský lid.  

Přesto je po více než roce Gaza v troskách. Více než 43 tisíc Palestinců – většinou žen a dětí – bylo podle dostupných informací zabito a humanitární krize se den ode dne zhoršuje. To je otřesné a neomluvitelné.  

Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, způsobují izraelské vojenské operace, rozšiřování osad, vystěhovávání, demolice, násilí ze strany osadníků a hrozby anexe další bolest a nespravedlnost.

Nastal čas pro okamžité příměří a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích, ukončení nezákonné okupace palestinského území, jak potvrdil Mezinárodní soudní dvůr a Valné shromáždění, a nezvratný pokrok směrem k řešení v podobě dvou států v souladu s mezinárodním právem a příslušnými rezolucemi OSN. S Izraelem a Palestinou žijícími vedle sebe v míru a bezpečí a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států. 

Naléhavě žádám o plnou podporu životně důležité humanitární pomoci pro palestinský lid, zejména prostřednictvím agentury UNRWA, která je nenahraditelným záchranným lanem pro miliony Palestinců.

Organizace spojených národů bude i nadále solidární s palestinským lidem a jeho nezadatelným právem na život v míru, bezpečí a důstojnosti.

António Guterres, 29. listopadu 2024

Více informací OSN k mezinárodnímu dni (anglicky)


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1