Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Antisemitská nenávist, která podnítila holocaust, nezačala s nacisty, ani neskončila jejich porážkou

Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu 2024

Dnes si připomínáme ztrátu šesti milionů židovských dětí, žen a mužů, které nacisté a jejich kolaboranti systematicky vyvraždili. Připomínáme si i Romy a Sinty, lidi s postižením a mnoho dalších, kteří byli během holocaustu pronásledováni a zabiti. 

Vzdáváme čest jejich památce. 

Stojíme při přeživších, jejich rodinách a potomcích.  

Zavazujeme se, že nikdy nezapomeneme. A nedovolíme, aby ostatní zapomněli na pravdu o tom, co se stalo. 

A uvědomujeme si, jak strašlivou odezvu nachází tento vzpomínkový den v dnešní době.

Antisemitská nenávist, která podnítila holocaust, nezačala s nacisty, ani neskončila jejich porážkou.

Dnes jsme svědky toho, jak se nenávist šíří alarmující rychlostí. 

V on-line prostředí se z okraje dostala do hlavního proudu.

Právě v tento den si ale musíme připomenout, že démonizace druhých a pohrdání rozmanitostí je nebezpečím pro všechny. 

Že žádná společnost není imunní vůči nesnášenlivosti a ještě horším věcem.

A že fanatismus vůči jedné skupině je fanatismem vůči všem.

Jak řekl bývalý vrchní rabín Spojeného království Jonathan Sacks, „nenávist, která začíná u Židů, nikdy nekončí u Židů“.

A tak se dnes, a po odporných teroristických útocích Hamásu ze 7. října obzvlášť, musíme rozhodně postavit silám nenávisti a rozdělení.  

Musíme jednoznačně odsoudit antisemitismus kdykoli a kdekoli se s ním setkáme. Stejně tak musíme odsoudit všechny formy rasismu, předsudků a náboženského fanatismu, včetně nenávisti vůči muslimům a násilí proti menšinovým křesťanským komunitám.

Nesmíme nikdy mlčet tváří v tvář diskriminaci a nikdy tolerovat intoleranci. 

Zasazujme se o lidská práva a důstojnost pro všechny.

Nespouštějme ze zřetele lidskost druhých a nepolevujme v ostražitosti.

Všem, kteří čelí předsudkům a pronásledování, musíme jasně říci: nejste sami.

Organizace spojených národů stojí při vás.

***

Nezapomínáme. Mezinárodní den památky obětí holocaustu 2024

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny každoročně na celém světě 27. ledna, kdy byl v roce 1945 osvobozen největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi. 

Téma pro rok 2024: Uznání mimořádné odvahy obětí a přeživších holocaustu

Během holocaustu se nacisté snažili dehumanizovat své oběti. Vzepřít se nacistům vyžadovalo mimořádnou odvahu. OSN vzdává letos hold statečnosti všech, kteří se nacistům postavili navzdory velkým rizikům. Jejich odkaz uctíme připomenutím jejich pozoruhodných příběhů. Na památku všech obětí a přeživších zintenzivníme úsilí v boji proti popírání holocaustu, proti antisemitismu a rasismu. (The Holocaust and the United Nations Outreach Programme)

Příběh Friedl Dicker-Brandeisové

Odpor proti nacistické dehumanizaci měl mnoho podob. Dorit Weiserová byla jedním z 15 tisíc židovských dětí, které nacisté věznili v terezínském ghettu. Deportovali ji tam z Olomouce. Kromě dětí v Terezíně věznili i staré lidi, válečné veterány, významné židovské umělce, spisovatele, skladatele, hudebníky nebo akademiky. Mezi nimi byla i židovská umělkyně a pedagožka Friedl Dicker-Brandeisová z výtvarné školy Bauhausu, u níž se Dorit učila.

Friedl při deportaci do Terezína s sebou vzala výtvarné potřeby a materiály. Spolu s dalšími dospělými vězni pak odvážně vzdorovala nacistickému záměru dehumanizovat děti. Prostřednictvím tajných kurzů dětem připomínala jejich schopnost tvořit a rozvíjela jejich fantazii. Ve stále temnějším a nebezpečnějším světě se dětem snažila dávat naději. 

Je známou tragédií, že většina dětí holocaust nepřežila. Dorit Weiserová byla později z Terezína deportována do německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka a tam zavražděna. Nepřežila ani Friedl Dicker-Brandeisová. Jako poslední akt vzdoru před deportací z Terezína ukryla velkou část uměleckých děl, která děti vytvořily. Díky tomu válku přežily tisíce kreseb a maleb. Zůstávají živým svědectvím odvahy a odporu proti dehumanizaci.

Připomínka obětí holocaustu v sídle OSN v New Yorku

V pátek 26. ledna se v sále Valného shromáždění uskuteční tradiční připomínka památky obětí holocaustu za účasti nejvyšších představitelů světové organizace včetně generálního tajemníka a předsedy Valného shromáždění, stálého zástupce Izraele při OSN a zvláštního vyslance Spojených států pro monitorování a boj proti antisemitismu. 

Od 22. ledna do 23. února se v návštěvnické hale sídla OSN koná výstava „Boj o celý svět – Dolní Sasko pod nacistickou nadvládou“ sledující vývoj událostí v letech 1933 až 1945 na území dnešní spolkové země Dolní Sasko v Německu.

Dne 27. února se v knihkupectví OSN v hlavní budově v New Yorku uskuteční beseda o knize „Falešná hraběnka: Židovka, která během holocaustu zachránila tisíce Poláků“ od Elizabeth B. White a Joanny Sliwa.

Obrázek nahoře:
„Kvetoucí louka s motýly“. Dorit Weiserová (1932-1944). Copyright: Židovské muzeum v Praze

Připomínka obětí holocaustu. Vzdělávací program OSN pro základní a střední školy

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. Program potrvá přibližně 60 minut a součástí je úvod do tématu, projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následná diskuse.

Termíny:
25. ledna 2024 od 9:30 a od 11:00
26. ledna 2024 od 9:30 a od 11:00

Místo konání: Informační kancelář OSN, Železná 24, Praha 1

Program je česky a zdarma
Kapacita: do 30 studentů + pedagogický doprovod

V případě zájmu o vzdělávací program nás, prosím, kontaktuje na [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál. Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Den lidských práv 2023

Poselství u příležitosti Dne lidských práv
10. prosince 2023

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv.“ Ikonická úvodní věta Všeobecné deklarace lidských práv je dnes stejně důležitá jako v době jejího přijetí před 75 lety.

Všeobecná deklarace je cestovní mapou, která pomáhá ukončovat konflikty, zacelovat rozpory a podporovat život v míru a důstojnosti pro všechny. 

Svět se ale na své cestě ztrácí. Zuří konflikty. Chudoba a hlad sílí. Prohlubují se nerovnosti. Klimatická krize je krizí lidských práv, která nejvíce zasahuje ty nejzranitelnější. Autoritářství je na vzestupu. Zmenšuje se občanský prostor a média jsou napadána ze všech stran. Rovnost žen a mužů zůstává vzdáleným snem a reprodukční práva žen mnohde nenaplněna. 

Dnes ještě více než kdy jindy musíme prosazovat a respektovat všechna lidská práva – sociální, kulturní, ekonomická, občanská i politická – která nás všechny chrání. Všeobecná deklarace ukazuje cestu ke společným hodnotám a přístupům, které mohou pomoci vyřešit napětí a vytvořit bezpečnost a stabilitu, po nichž náš svět touží. Při práci na aktualizaci globálních rámců a jejich zefektivnění v 21. století musí mít lidská práva unikátní a ústřední roli.  

Vyzývám členské státy, aby využily 75. výročí deklarace a Summit budoucnosti, který se uskuteční příští rok v září, k posílení závazku k nadčasovým hodnotám Všeobecné deklarace.

V Den lidských práv vyzývám lidi na celém světě, aby prosazovali a respektovali lidská práva. Každý den, pro každého a všude.

António Guterres

Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní

Výstava k 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv 

Lidská pravá jsou vlastní nám všem, bez ohledu na národnost, pohlaví, etnický původ, barvu pleti, náboženství, jazyk nebo jiné postavení… Lidská práva jsou práva, která máme jednoduše proto, že existujeme jako lidské bytosti. Nejsou udělována žádným státem. Tato univerzální práva patří nám všem. Zahrnují vše od nejzákladnějšího práva na život až po práva, kvůli kterým stojí za to žít – jako je právo na stravu, vzdělání, práci, zdraví, zdravé životní prostředí nebo svobodu. 

Svoboda, rovnost a spravedlnost pro všechny

Všeobecná deklarace lidských práv přijatá Valným shromážděním OSN v roce 1948, je prvním právním dokumentem, který stanoví základní lidská práva, jež mají být všeobecné̌ chráněna. Deklarace 10. prosince 2023 oslavila 75. narozeniny. Zůstává základem všech mezinárodních úmluv o lidských právech. 30 článků Deklarace stanoví principy a základní stavební kameny současných i budoucích lidskoprávních úmluv, smluv a dalších právních nástrojů. 

Na výstavě je uvedeno všech 30 článků v interpretované podobě. Premiéru bude mít 11. prosince 2023 na národní konferenci

Výstavu připravilo v roce 2023 Informační centrum OSN v Praze (UNIC) s podporou Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Za spolupráci na realizaci v ČR děkujeme zmocněnkyni vlády České republiky pro lidská práva. 

Parametry výstavy 

  • 31 samostojných kartonových desek, rozměry cca 130-180 cm x cca 75 cm (30 x ořezy postav v životní velikosti, 1 x úvodní panel (obdélník na výšku))
  • 2 roll-up bannery,  200 x 90 cm, hmotnost 2 x 3,5 kg

Jak je možné výstavu získat? 

Obraťte se na Šárku Svobodovou. Doba výpůjčky je 20-30 dnů.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzval k prošetření obvinění ze sexuálního násilí při teroristických útocích Hamásu

Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk na tiskové konferenci v předvečer 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv v Ženevě odsoudil závažné sexuální zločiny, kterých se měli dopustit bojovníci Hamásu během teroristických útoků v jižním Izraeli 7. října. Odmítl obvinění z dvojích standardů, pokud jde o postoj OSN ke krizi v Gaze, a poznamenal, že byl již dříve seznámen s obviněními ze sexuálního násilí během útoku Hamásu na obce v jižním Izraeli. 

Řekl, že je naprosto zřejmé, že kruté útoky by měly být plně a nezávisle vyšetřeny, protože to obětem dlužíme. Odsoudil zároveň katastrofické scény, které se v Gaze odehrávají od 7. října, kdy izraelské obranné síly zahájily odvetu za teroristický útok vedený Hamásem. 

Vysoký komisař poznamenal, že v případě podobně závažných šetření v oblasti lidských práv, jako například obvinění z masového zabíjení civilistů v ukrajinské Buči ruskými silami v dubnu 2022, trvalo několik měsíců, než mohla být zahájena.

„Dlužíme obětem, aby proběhlo seriózní vyšetřování a aby spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ uvedl vysoký komisař s tím, že jeho úřad předal ve druhém říjnovém týdnu žádost Izraeli, aby umožnil týmu vyšetřovatelů OSN v oblasti lidských práv přístup k výkonu jejich práce. „Tuto výzvu jsem zopakoval a doufám, že bude vyslyšena,“ dodal.

Na tiskové konferenci v Ženevě Türk zopakoval předchozí výzvy k zastavení bojů i výzvu státům, které mají vliv na bojující strany, aby v souladu s válečným právem prosazovaly ochranu civilistů. Tyto výzvy následovaly poté, kdy jeho úřad OSN pro lidská práva uvedl, že „způsob útoků, které míří nebo dopadají na civilní infrastrukturu, vyvolává vážné obavy ohledně dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany Izraele a významně zvyšuje riziko krutých zločinů“.

„Jako okamžitý krok vyzývám k naléhavému zastavení nepřátelských akcí,“ řekl. „Všechny strany vědí co je skutečně nutné k dosažení míru a bezpečnosti pro palestinský a izraelský lid. Násilí a pomsta mohou vést jen k větší nenávisti a radikalizaci. Jediným způsobem, jak ukončit rostoucí utrpení, je ukončení okupace a dosažení dvoustátního řešení.“

Volker Türk rovněž zopakoval vážné znepokojení nad „dehumanizujícími a podněcujícími výroky“ ze strany úřadujících i bývalých vysokých izraelských představitelů a zástupců Hamásu. „Historie ukazuje, kam až takový jazyk může vést. To je nejen nepřijatelné, ale příslušný soud může takové výroky za okolností, za nichž byly proneseny, považovat za podněcování ke krutým zločinům,“ uvedl na tiskové konferenci Volker Türk.

Zdroj: UN News
Foto: Úřad OSN pro lidská práva OHCHR

Oranžově nasvícené budovy v Česku podpoří celosvětovou kampaň OSN proti násilí na ženách a dívkách

Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí – je mezinárodní kampaň za ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Je součástí iniciativy UNiTE by 2030, kterou v roce 2008 vyhlásil generální tajemník OSN. Tématem kampaně je prevence násilí na ženách a dívkách a její financování. 

16 dní aktivismu tradičně začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv). Oranžovým nasvícením budov se k této iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku: 

  • Brno: Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem
  • Hradec Králové: budova radnice na Velkém náměstí 
  • Liberec: budova radnice
  • Ostrava: Most Miloše Sýkory
  • Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulých letech mimo jiné i Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Každá třetí žena na světě zažije alespoň jednou v životě fyzické nebo sexuální násilí. Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv. Pandemie COVID-19, konflikty a klimatická změna zvyšují rizika násilí na ženách a dívkách a vytváří nové hrozby, které dále posilují zranitelnost žen a dívek.

Fakta o násilí na ženách a dívkách

  • V roce 2021 bylo na celém světě zabito přibližně 45 tisíc žen a dívek rukou partnera nebo jiného člena rodiny. To je každou hodinu více než pět žen nebo dívek.
  • Podle odhadů 736 milionů žen na světě bylo alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí (30 % žen ve věku 15 let a starších).
  • Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině zemí s dostupnými údaji o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, většinou obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich na instituce, jako např. policie nebo zdravotnická zařízení. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které vyhledaly pomoc.
  • Celosvětově 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex. 
  • Na základě údajů z 30 zemí jen 1 % dívek ve věku 15-19 let, které zažily nucený sex, vyhledalo odbornou pomoc.
  • Nejméně 162 zemí světa má zákony o domácím násilí a 147 zemí o sexuálním obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou uplatňovány.
  • 10 procent žen v EU se od svých 15 let setkalo s obtěžováním v on-line prostoru. To zahrnuje nevyžádané a urážlivé sexuálně explicitní e-maily / textové zprávy nebo urážlivé a nevhodné návrhy na sociálních sítích.
  • 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu. 65 % z nich bylo vystaveno sexistickým poznámkám, především ze strany mužských kolegů v parlamentu. 
  • Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.

Zdroj: UN Women, 2023

Kontakt: 
Michal Broža, [email protected], 724 020 611

Naděje daleko od domova

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků.

Během svého desetiletého působení ve funkci vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsem byl svědkem odolnosti a přínosu uprchlíků ve všech oblastech života. Jejich vytrvalost tváří v tvář nepřízni osudu mě inspiruje každý den. Uprchlíci představují to nejlepší z lidského ducha. Potřebují a zaslouží si podporu a solidaritu – ne uzavřené hranice a odstrkování. 

Když si připomínáme Světový den uprchlíků, jsme konfrontováni s nemilosrdnými statiskami. Více než 100 milionů lidí žijících v zemích zmítaných konflikty, pronásledováním, hladem a klimatickým chaosem bylo nuceno opustit své domovy. 

To nejsou jen čísla na papíře. Jsou to konkrétní ženy, děti a muži, kteří se vydávají na obtížnou cestu a často při tom čelí násilí, vykořisťování, diskriminaci a zneužívání. 

Tento den nám připomíná naši povinnost chránit a podporovat uprchlíky a také naši povinnost otevřít další cesty podpory. K tomu patří i řešení pro přesídlení uprchlíků a pomoc při obnově jejich důstojného života. 

Potřebujeme větší mezinárodní podporu pro hostitelské země, jak k tomu vyzývá Globální pakt pro uprchlíky (Global Compact for Refugees), aby se zvýšil přístup ke kvalitnímu vzdělání, důstojné práci, zdravotní péči, bydlení a sociální ochraně.  

A potřebujeme mnohem silnější politickou vůli k nastolení míru, aby se uprchlíci mohli bezpečně vrátit do svých domovů. 

Tématem letošního mezinárodního dne je „Naděje daleko od domova“. Vyzývám svět, aby využil naději, kterou uprchlíci nosí ve svých srdcích. Spojme jejich odvahu s příležitostmi, které potřebují, a to na každém kroku.

António Guterres, 20. června 2023
Foto: UNHCR/Monique Jaques

UNHCR: Počet nuceně vysídlených lidí ve světě dosáhl nového rekordu

Za nárůst počtu nuceně vysídlených lidí ve světě mohla v loňském roce zejména válka na Ukrajině a revidované odhady týkající se afghánských uprchlíků. Další boje, především v Súdánu, pak navýšily celkový počet nuceně vysídlených ve světě až na aktuálních 110 milionů.

Válka na Ukrajině spolu s konflikty na dalších místech a klimatickými otřesy způsobily, že v loňském roce muselo opustit své domovy více lidí než kdy dříve. Více než kdy jindy je tak zapotřebí okamžitá, společná reakce, tak aby bylo možné zmírnit samotné příčiny i dopady vysídlení.

Vlajková publikace agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), výroční zpráva Global Trends in Forced Displacement 2022, konstatuje, že ke konci roku 2022 dosáhl počet nuceně vysídlených lidí v důsledku válek, pronásledování, násilí a porušování lidských práv rekordních 108,4 milionu. Tedy o 19,1 milionu více než o rok dříve. Jde o nejvyšší zaznamenaný meziroční nárůst vůbec. 

Nic přitom nenasvědčuje tomu, že tato vzestupná tendence v počtu vysídlených by měla v letošním roce nabrat opačnou dynamiku. Vypuknutí konfliktu v Súdánu zapříčinilo novou vlnu nucených odchodů lidí z jejich domovů, a ke konci května 2023 se tak celosvětový počet vysídlených vyšplhal na odhadovaných 110 milionů.

 „Tato čísla nám ukazují, že co se týče konfliktů, někteří lidé do nich až příliš spěchají, ale východiska hledají jen velmi pomalu. Důsledkem je zkáza, vysídlení obyvatelstva a utrpení každého z milionů lidí nucených opustit své domovy,“ uvedl Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. 

Globálně z nich představují celkem 35,3 milionu uprchlíci neboli lidé, kteří překročili mezinárodní hranice ve snaze najít bezpečné útočiště. Větší část, na 58 procent, tedy 62,5 milionu lidí, pak bylo kvůli konfliktům a násilí vysídleno ve svých domovských zemích. 

Hlavní spouštěčem vysídlení byla v roce 2022 válka na Ukrajině. Počet uprchlíků z Ukrajiny stoupl z 27 300 ke konci roku 2021 až na 5,7 milionu ke konci roku 2022. To představuje vůbec nejrychlejší nárůst v počtu uprchlíků na jakémkoliv místě od druhé světové války. Také množství uprchlíků z Afghánistánu do konce roku 2022 výrazně narostlo kvůli revidovaným odhadům Afghánců, kteří našli útočiště v Íránu. Mnozí z nich přitom přišli už v předchozích letech. Podobně zpráva odráží revize ze strany Kolumbie a Peru co do navýšení počtu Venezuelanů, většinou zařazených do kategorie „další lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu“, které tyto země hostí. 

Čísla také ukazují, že to nejsou bohaté státy, které hostí většinu vysídlených, ale země s nízkými a středními příjmy co do možností ekonomiky i v poměru na tamní obyvatele. Nejméně rozvinutých 46 zemí, na které připadá jen méně než 1,3 procenta světového hrubého domácího produktu, hostí víc než 20 procent všech uprchlíků. V loňském roce přitom objem dostupných finančních zdrojů na řešení četných situací spojených s vysídlením a podporou hostitelských států nestačil pokrýt reálné potřeby. A je tomu tak i v roce 2023, zatímco potřeb přibývá.

„Lidé na celém světě nadále prokazují mimořádnou pohostinnost uprchlíkům, když poskytují ochranu a pomoc těm, kteří ji potřebují,“ podotkl Filippo Grandi. „Je však zapotřebí mnohem větší mezinárodní podpory a spravedlivějšího sdílení odpovědnosti, zejména se zeměmi, které hostí většinu vysídlených lidí ve světě.“

„Především je potřeba mnohem víc usilovat o ukončení konfliktů a odstranění překážek, tak aby uprchlíci měli reálnou možnost vrátit se domů – dobrovolně, bezpečně a důstojně,“ dodal. 

Zatímco celkový počet nuceně vysídlených lidí ve světě nadále roste, publikace Global Trends Report poukazuje také na to, že v roce 2022 se do 38 zemí dobrovolně a bezpečně vrátilo více než 339 000 uprchlíků. Ačkoliv to bylo méně než v předchozím roce, došlo k zásadnímu počtu dobrovolných návratů do Jižního Súdánu, Sýrie, Kamerunu nebo Pobřeží slonoviny. Zároveň se v roce 2022 vrátilo do svých domovů  na 5,7 milionu vnitřně vysídlených lidí, zejména v Etiopii, Myanmaru, Sýrii, Mosambiku a Demokratické republice Kongo. 

Ke konci roku 2022 zůstávalo na celém světě odhadem 4,4 milionu lidí bez státní příslušnosti nebo s neurčenou národností, což je o dvě procenta více než na konci roku 2021. 

Publikace Global Trends Report je zveřejněna šest měsíců před zahájením v pořadí druhého Globálního fóra pro uprchlíky, významného setkání v Ženevě, na kterém bude řada aktérů hledat nová, solidární řešení pro lidi nucené uprchnout ze svých domovů a ty, kteří jim poskytli útočiště.

TISKOVÁ ZPRÁVA UNHCR
Kontakt pro média:
Ivana Milenkovičová, UNHCR v ČR
Tel. +420 773 720 193
[email protected]

Generální tajemník OSN: Musíme zabránit šíření  dezinformací a nenávistných projevů v on-line prostoru  

12. června 2023

Svět musí řešit „vážné globální škody“ způsobené šířením lží a nenávisti v digitálním prostoru, uvedl dnes generální tajemník OSN António Guterres při představení své zprávy o integritě informací na digitálních platformách.

Obavy z potenciálních rizik spojených s rychlým rozvojem generativní umělé inteligence nesmí zastínit škody, které již způsobuje šíření nenávistných projevů a dezinformací pomocí digitálních technologií, zdůraznil šéf OSN Guterres.

Digitální platformy přináší mnoho výhod. Podporují komunity v období krize, dávají prostor hlasu marginalizovaných skupin a pomáhají mobilizovat globální hnutí za rasovou spravedlnost a rovnost žen a mužů. Pomáhají OSN zapojovat lidi na celém světě do společného úsilí o mír, důstojnost a lidská práva na zdravé planetě. 

Stejné platformy jsou ale také zneužívány k podvracení vědy a šíření dezinformací a nenávisti mezi miliardami lidí. To podněcuje konflikty, ohrožuje demokracii a lidská práva a podkopává veřejné zdraví i potřebnou klimatickou akci.

Zřejmá a aktuální globální hrozba vyžaduje koordinovanou mezinárodní akci, která by digitální prostor učinila bezpečnějším a inkluzivnějším, a zároveň by zajistila dostatečnou ochranu lidských práv.

Dosavadní reakce světa na tento problém je do značné míry nedostatečná. Některé technologické společnosti učinily příliš málo a příliš pozdě, aby zabránily šíření násilí a nenávisti na svých platformách. Některé vlády se uchýlily k drastickým opatřením včetně plošnému vypínání nebo zákazu internetu. Jedná se o zřejmé porušování lidských práv, které postrádá právní základ.

Tento Policy Brief předkládá rámec pro společnou globální reakci prostřednictvím Etického kodexu v oblasti integrity informací na digitálních platformách. Navrhuje potenciální ochranné prvky, jež by umožnily omezit rozvíjející se hrozbu a zároveň chránit svobodu projevu a informací.

Návrhy opatření jako základ pro Etický kodex:

Vlády, technologické společnosti a další zúčastněné strany se zdrží používání, podpory a šíření dezinformací a nenávistných projevů za jakýmkoli účelem.

Vlády zaručí svobodné, životaschopné, nezávislé a pluralitní mediální prostředí se silnou ochranou novinářů.

Digitální platformy již v základech svých produktů zajistí bezpečnost a ochranu soukromí ve všech státech a jazykových prostředích.

Všichni zainteresovaní přijmou bezodkladná opatření, která zaručí, že všechny aplikace AI budou bezpečné, zabezpečené, odpovědné a etické a v souladu se závazky v oblasti lidských práv.

Technologické společnosti upustí od obchodních modelů, které upřednostňují reakce na příspěvky před lidskými právy, soukromím a bezpečím.

Inzerenti a digitální platformy zajistí, že reklamy nebudou umisťovány vedle online dezinformací nebo nenávistných projevů a že reklamy obsahující dezinformace nebudou propagovány.

Digitální platformy zajistí transparentnost, umožní výzkumným pracovníkům a akademikům přístup k datům při zachování ochrany soukromí uživatelů.

Tento Policy Brief je posledním z řady dokumentů založených na návrzích ze zprávy generálního tajemníka OSN Our Common Agenda 2021 (Naše společná agenda 2021), která nastiňuje vizi budoucí globální spolupráce a multilateralismu. Tyto tematicky zaměřené dokumenty mají sloužit jako podklad pro diskusi před zářijovým Summitem SDGs (2023) a následným Summitem budoucnosti (září 2024).


Policy Brief on-line

KONTAKTY PRO MÉDIA 


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1