Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Připomínka obětí holocaustu: Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Ústředním tématem letošní připomínky je „Paměť, důstojnost a spravedlnost“. Sekretariát OSN v New Yorku připravil na tento týden celou řadu akcí včetně výstavy, filmové projekce, slavnostního koncertu nebo seminářů (např. o problému popírání holocaustu). Hlavní událostí je 27. ledna slavnostní ceremoniál za účasti generálního tajemníka OSN, předsedy Valného shromáždění nebo stálých představitelů Izraele a USA při OSN.

Mezi hlavními hosty ceremoniálu bude také Petra Gelbart, původem Češka, která od svých deseti let žije převážně v USA, lektorka hudby na Newyorské státní univerzitě, vedoucí Iniciativy pro romskou hudbu na Newyorské univerzitě a držitelka doktorátu z Harvardovy univerzity v oboru muzikologie, která zde vystoupí jako vnučka romských přeživších holocaustu Heleny „Margity“ Nové a Antonína „Rudy“ Hránka. Společně s ní vystoupí i Elisha Wiesel, syn přeživších holocaustu Marion a Elieho Wieselových. Hlavním řečníkem pak bude profesor John K. Roth. Celá akce bude vysílána živě na UN Web TV. Stáhněte si celý PROGRAM akce.

V předvečer mezinárodního dne přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci odsuzující popírání a překrucování holocaustu. V sále byla přítomna i skupina přeživších nacistické genocidy, během níž bylo zavražděno na 6 milionů Židů, asi 2/3 židovské pupulace tehdejší Evropy.

Informační centrum OSN v Praze letos znovu připravilo sérii vzdělávacích programů o holocaustu pro žáky základních a studenty středních škol jehož součástí je projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě„. Žákům i učitelům bude prezentována i studijní příručka k tomuto filmu i ke známému filmu Poslední let Petra Ginze.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal k letošnímu mezinárodnímu dni toto prohlášení:

Dnes si připomínáme šest milionů židovských mužů, žen a dětí, kteří zahynuli během holocaustu, a bezpočet Romů, Sintů a dalších obětí této bezprecedentní hrůzy a vypočítavé krutosti.

Holocaust se stal jednou z definujících událostí vedoucích ke vzniku OSN. Samotný název – Spojené národy – odkazuje ke spojenectví těch, kdo bojovali proti nacistickému režimu a jeho přívržencům. Ve dnech, kdy byl osvobozen koncentrační tábor v Dachau, vznikl na konferenci v San Francisku první návrh Charty OSN.

Spojené národy musí stát vždy v čele boje proti antisemitismu a všem dalším formám náboženské bigotnosti a rasismu. 

V současné době zažíváme znepokojující trend oživování xenofobie a projevů nenávisti. Nejstarší a nejvytrvalejší forma předsudku, antisemitismus, znovu nabývá na síle. Přibývá pokusů holocaust zlehčovat nebo úplně popřít. Vůči iracionalitě a intoleranci není žádná společnost imunní.

Nesmíme nikdy zapomenout, že holocaustu se dalo zabránit. Zoufalé a úpěnlivé prosby obětí nebyly vyslyšeny. Málo bylo těch, kteří se ozvali a málo těch, kteří naslouchali. A ještě méně bylo těch, kteří projevili solidaritu. 

Připomínání minulosti má zásadní význam pro ochranu budoucnosti. Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou. 

Zavažme se dnes, že nikdy nebudeme lhostejní k utrpení druhých. Že nikdy nezapomeneme na to, co se stalo. A nedovolíme, aby to bylo ostatními zapomenuto. Slibme si, že budeme vždy ostražití a budeme prosazovat lidská práva a důstojnost pro všechny.

Děkuji.

Připomínka obětí holocaustu. Vzdělávací program OSN pro základní a střední školy

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. 60minutový program zahrnuje úvod do tématu, projekci filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následnou diskusi.

Termíny: 26. – 28. ledna, vždy od 10 a 13:30 hod. 
Místo: kancelář OSN, Železná 24, Praha 1
Program je česky a zdarma. 
Kapacita: do 25 studentů + pedagogický doprovod
Za dodržení všech epidemických opatření platných v ČR (negativní Ag test, respirátory po celou dobu programu)
Domluvení termínu: [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.

Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Učiňme migraci bezpečnou a důstojnou

Autorem článku je António Guterres, generální tajemník OSN

U příležitosti Mezinárodního dne migrantů oceňujeme přínos migrantů po celém světě tváří v tvář krizím, včetně pandemie COVID-19.

Migranti se stále potýkají se stigmatizací, nerovnostmi, xenofobií a rasismem. Ženy a dívky – migrantky navíc čelí zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí. Přitom mají méně možností, kam se obrátit pro pomoc. Zavřené hranice znemožňují mnohým migrantům zajistit si jakýkoliv příjem nebo přístřeší, zbavují je možnosti vrátit se domů, zůstávají daleko od rodiny a s nejistou budoucností.

Přesto v průběhu pandemie migranti obohatili společnosti po celém světě a často stojí v předních liniích boje proti pandemii jako vědci nebo zdravotníci.

Na Mezinárodním fóru o migraci v příštím roce budeme hodnotit vývoj implementace Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci. Je to příležitost zvýšit snahu o plnou inkluzi migrantů při budování odolnější, spravedlivější a udržitelnější společnosti. Vítám kampaň na posílení Kompaktu a chci povzbudit členské státy, aby se do ní zapojili. Solidarita s migranty nebyla nikdy naléhavější.

Potřebujeme efektivnější mezinárodní spolupráci a soucitnější přístup k migraci. To zahrnuje lidský přístup při hraničních kontrolách, plný respekt k lidským právům a humanitárním potřebám každého člověka i to, že očkovací strategie států proti COVID-19 budou počítat také s migranty. Znamená to uznání významu cest pro legální migraci pro migranty samotné i přijímající státy. A také řešení příčin migrace, včetně hlubokých nerovností, a boj proti obchodování s lidmi.   

Obnovme na Mezinárodní den migrantů svůj závazek učinit migraci bezpečnou a důstojnou.

Den lidských práv 2021: Všichni lidé – Sobě rovní

Všeobecná deklarace lidských práv přijatá 10. prosince 1948 je jedním ze zásadních milníků historie lidstva. Stala se prvním mezinárodním uznáním svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu. Inspirovala legislativní systémy ve všech částech světa. Byla přeložena do více než 500 jazyků a je nejznámějším a nejcitovanějším lidskoprávním dokumentem z oblasti lidských práv. 

Téma letošního Dne lidských práv se zaměřuje na „rovnost“ a s ní související článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv: „Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“ 

Často slýcháme, že příliv ekonomického růstu pomůže všem. Skutečnost je ale taková, že sílící příliv nerovností může naopak všechny potopit. Vysoká míra nerovností pomohla vytvořit stav globální křehkosti, který nyní prochází zkouškou pandemie COVID-19,“ říká šéf OSN António Guterres.

Principy rovnosti a nediskriminace jsou základem lidských práv. Otázka rovnosti je také vtělena do Agendy 2030 a jejích Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a je na ní založen celý přístup Organizace spojených národů podle podtitulu Agendy 2030: „nenechat nikoho stranou“. To znamená hledání řešení hluboce zakořeněných forem diskriminace, jež dopadají na ty nejzranitelnější lidi jako jsou ženy a dívky, původní obyvatelstvo, lidé afrického původu, LGBTI, migranti nebo lidé s postižením.

Rovnost, inkluze a nediskriminace, jinými slovy „rozvoj založený na lidských právech“, je nejlepší cestou ke snížení existujících nerovností a otevření cesty k naplnění Agendy 2030.

Stojíme na křižovatce dějin. Vyřešení nerovností může být cestou k lepší budoucnosti.

Obnova k lepšímu, spravedlivějšímu a zelenějšímu světu musí být založena na těchto přístupech:

  • Ekonomika založená na lidských právech může zastavit koloběh chudoby
  • Nová sociální smlouva pro svět a více rovných příležitostí pro mladé
  • Rozvoj práva na zdravé životní prostředí a otázky klimatické spravedlnosti
  • Prevence konfliktů a budování odolnosti pomocí rovnosti, inkluze a lidských práv

Více informací OSN ke Dni lidských práv 2021 (anglicky).

Poselství generálního tajemníka OSN:

„Náš svět stojí na rozcestí. Pandemie COVID-19, klimatická krize a rozmach digitálních technologií do všech oblastí našeho života představují nová rizika pro lidská práva.

Vyloučení a diskriminace jsou na vzestupu. Veřejný prostor je utahován. Chudoba a hlad rostou poprvé za několik desetiletí. Miliony dětí přichází o své právo na vzdělání. Nerovnosti se prohlubují. Můžeme si ale vybrat jinou cestu.

Před sedmdesáti třemi lety byla Valným shromážděním Spojených národů přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Principy z této Deklarace zůstávají klíčem k naplnění všech lidských práv – občanských, kulturních, sociálních i politických – pro každého a všude na světě.

Obnova po pandemii musí být příležitostí rozšířit lidská práva a svobody a obnovit důvěru. Důvěru ve spravedlnost a nestrannost zákonů a institucí. Přesvědčení, že důstojný život je možný. Víru v to, že se lidem dostane spravedlivého slyšení a řešení jejich stížností a křivd, které se jim dějí.

Spojené národy stojí na straně práv každého člena lidské společnosti. Dnes, jako i každý jiný den, budeme pokračovat v naší práci pro spravedlnost, rovnost, důstojnost a lidská práva pro všechny.

Krásný Den lidských práv.“

Česko si oranžovým nasvícením připomnělo Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách

Ve čtvrtek 25. listopadu si svět připomněl Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách.Při této příležitosti se na pozvání Informačního centra OSN do oranžové barvy zahalilo 14 významných institucí a staveb po celé České republice. V Brně se do kampaně Orange the World zapojilo Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem, v Liberci budova radnice, v obci Morávka NKP Noční přechod, v Olomouci budova radnice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého a Muzeum umění, v Ostravě vyhlídková věž Nové radnice a most Miloše Sýkory, v Pardubicích Východočeské divadlo a v Praze rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Ministerstvo zahraničních věcí ČR (Černínský palác), Petřínská rozhledna nebo kulturní centrum Atrium na Žižkově.

Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách začíná kampaň 16 dní aktivismu, která je součástí každoroční kampaně „UNiTE by 2030“, vyhlášené generálním tajemníkem OSN v roce 2008. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. Kampaň vrcholí 10. prosince na Den lidských práv. 

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě.

3. prosince: Mezinárodní den lidí se zdravotním postižením

Autorem textu je António Guterres, generální tajemník OSN.

Naplňování práv, zastoupení a vedoucí funkce osob se zdravotním postižením posunou vpřed naší společnou budoucnost.

K dosažení Cílů udržitelného rozvoje jsou zapotřebí všichni, včetně osob se zdravotním postižením. Po celém světě lidé se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, konají v duchu hesla „Nic o nás bez nás.”

COVID-19 odhalil přetrvávající překážky a nerovnosti, kterým čelí jedna miliarda osob se zdravotním postižením. Patří ke skupinám nejvýrazněji zasaženými pandemií.

Reakce na pandemii a obnova po ní, která bere v úvahu zdravotně postižené osoby, by měla být vedena právě osobami, které s tímto postižením žijí. Měla by vytvářet partnerství, bojovat s nespravedlnostmi a diskriminací, usnadňovat přístup k technologiím a posílit instituce tak, aby svět po COVID-19 byl světem inkluzivnějším, přístupnějším a udržitelnějším.

Vyzývám všechny země, aby plně zavedly Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, usnadňovaly přístup a odstranily legislativní, sociální, ekonomické a další překážky za aktivní účasti osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují.

Při příležitosti tohoto Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením se zavažme k tomu, že budeme budovat udržitelnou, inkluzivní a spravedlivou budoucnost pro všechny a nikoho nevynecháme.

Oranžová kampaň OSN proti násilí na ženách rozsvítí dvanáct známých staveb v Česku

Významné instituce v Brně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. Obyvatelům těchto měst vyšlou 25. listopadu na Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách oranžový světelný signál, že násilí na ženách je problém, který je nutné řešit.

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN již v roce 2008 vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu a vrcholí 10. prosince (Den lidských práv)

Stavby v Česku, které budou nasvíceny oranžově:

Brno:               Mahenovo divadlo, fontána před Janáčkovým divadlem
Liberec:           budova radnice
Olomouc:        budova radnice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Lomená galerie
Ostrava:          vyhlídková věž Nové radnice a most Miloše Sýkory
Pardubice:      Východočeské divadlo
Praha:             rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác, Petřínská rozhledna 

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, loni mimo jiné např. pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, Evropská komise a Evropský parlament nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

— generální tajemník OSN António Guterres

Podle dostupných dat se míra násilí na ženách a dívkách za poslední desetiletí téměř nezměnila. Čísla ale neodráží dopad pandemie COVID-19 a byla by ještě vyšší, pokud by zahrnovala veškeré aspekty násilí na ženách a dívkách, včetně sexuálního obtěžování, násilí v digitálním prostoru nebo sexuální vykořisťování.

COVID-19 zhoršil všechny rizikové faktory násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně nezaměstnanosti a chudoby. Posílil mnoho základních příčin, jako jsou genderové stereotypy či některé škodlivé sociální vzorce. Až 11 milionů dívek se podle odhadů kvůli pandemii COVID-19 už nemusí vrátit do školy, což u nich zvyšuje riziko sňatku v dětském věku. Ekonomický propad může v letošním roce uvrhnout dalších 47 milionů žen a dívek do extrémní chudoby. Je přitom známo, že strukturální nerovnosti posilují násilí páchané na ženách a dívkách. 

Kromě pandemie působí řada dalších faktorů jako jsou násilné konflikty, nebo humanitární a klimatická krize, které postihují stále větší množství lidí a neúměrně dopadají na ženy a dívky. Na Haiti se po nedávném zemětřesení víc než 53 % žen setkalo s problémy v přístupu ke zdravotnickým službám a 83 % žen v zemi vnímá ztrátu přístřeší při zemětřesení jako faktor nejistoty a zvýšeného rizika násilí. Vývoj v Afghánistánu ukazuje, jak mohou být těžce nabytá práv žen za posledních mnoho let během krátké doby ztracena. Ženy a dívky obecně zažívají různé formy násilí ve veřejném a soukromém prostředí v kontextu míru i konfliktů. Nejvíce znevýhodněné skupiny žen – se zdravotním postižením, uprchlice nebo příslušnice původního obyvatelstva – jsou vystaveny zvýšenému riziku a čelí větším překážkám v přístupu ke službám a spravedlnosti.

Společná iniciativa OSN a EU

Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci, že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. „Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná“, upozorňuje generální tajemník OSN António Guterres.

V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.

Fakta o násilí na ženách

  • Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou. 
  • Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
  • 24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera nebo manžela.
  • V době pandemie COVID-19 se v některých státech až pětkrát zvýšil počet telefonátů na linky důvěry z důvodu násilí ze strany intimního partnera.
  • Víc než 140 států podpořilo výzvu generálního tajemníka OSN z dubna 2020 k ukončení násilí v domovech v době lockdownů. Bylo přijato na 800 opatření. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.
  • 6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
  • Každý den zemře rukou člena vlastní domácnosti 137 žen. Podle odhadů z celkového počtu 87 tisíc žen, které byly cíleně zabity v roce 2017, jich víc než polovina (50 tisíc) zemřelo rukou vlastního partnera nebo člena domácnosti.
  • Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
  • Nejméně 155 států má přijaté zákony o domácím násilí a 140 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
  • Dospělé ženy tvoří necelou polovinu (49 procent) všech obětí obchodování s lidmi na světě. Společně s nedospělými dívkami tvoří 72 % procent těchto obětí. Většina žen a dívek jsou obchodovány za účelem sexuálního zneužívání.
  • Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
  • Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
  • 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
  • 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
  • 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
  • 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Zdroj: UN Women, 2021

Kontakt: Michal Broža, [email protected]
tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika

Výbor OSN pro práva dítěte v Ženevě vydal doporučení pro Českou republiku

ŽENEVA/PRAHA (30. září 2021) – Výbor pro práva dítěte ve čtvrtek vydal svá doporučení ohledně naplňování Úmluvy OSN o právech dítěte a opčních protokolů pro několik států, včetně České republiky. Doporučení vychází z přezkumu během posledního zasedání výboru.

Zjištění pro Českou republiku zahrnují pozitivní aspekty naplňování úmluvy a jejích opčních protokolů a zároveň některé obavy a doporučení:

  • Výbor pro práva dítěte je vážně znepokojen rostoucím počtem dětí, které jsou zneužívány k prostituci a pornografii. Výbor vyzval ČR, aby byly efektivně vyšetřovány případy sexuálního zneužívání, především v on-line prostředí a v sektoru cestovního ruchu.
  • Výbor je nadále znepokojen velkým rozsahem umísťování dětí do ústavů, zejména dětí s postižením. Doporučil České republice přijetí národních politik, které umožní ukončit umísťování dětí do ústavů a podpoří řešení na komunitní úrovni a umísťování dětí do rodin, kde bude zajištěna potřebná péče. Pozornost má být věnována zejména dětem s postižením, romským dětem a dětem mladším tří let.

Výbor pro práva dítěte monitoruje dodržování Úmluvy o právech dítěte a opčních protokolů o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, obchodování s dětmi, dětské prostituci a pornografii ve státech, které jsou stranami této úmluvy OSN. K úmluvě dosud přistoupilo 196 států. Výbor má 18 členů, nezávislých lidskoprávních expertů z celého světa, kteří svůj mandát vykonávají za svou osobu, nikoli jako představitelé států, ze kterých pocházejí.

Kontakty:
Úřad OSN pro lidská práva v Ženevě: Vivian Kwok, +41 (0) 22 917 9362 / [email protected]  
Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža, +420 724 020 611 / [email protected]

Foto: Unsplash

Svět proti násilí na ženách

António Guterres

Zatímco se svět vypořádává s dopady COVID-19, ohrožuje polovinu populace podobně ničivá pandemie. V prvních měsících loňského roku odhadovaly Spojené národy, že karanténní opatření mohou vést k čtvrtletnímu nárůstu genderově podmíněného násilí až o šokujících 15 milionů případů. Tyto predikce se bohužel ukazují jako pravdivé.

Tento týden se na pařížském fóru Generation Equality (Generace rovnosti) sejdou vysocí představitelé států s cílem výrazně posílit rovnost mezi muži a ženami. Na tomto setkání vyzvu státy, firmy i jednotlivce, aby se zapojili do globální iniciativy za ukončení strachu a pocitu ohrožení, jež mají dopady na zdraví, práva, důstojnost i životy obrovského množství žen a dívek na celém světě.

Ve stínu pandemie bují nejrůznější formy násilí na ženách: domácí násilí, obchodování s ženami a dívkami, sňatky nezletilých, mrzačení ženských pohlavních orgánů, on-line obtěžování nebo násilný šovinismus.

Ještě nemáme k dispozici úplná data a jejich analýzy, ale trendy jsou zřejmé. Ve dvanácti státech sledovaných OSN se v meziročním srovnání 2019–2020 zvýšil počet případů násilí na ženách a dívkách hlášených různým institucím o 83 procent. Počet případů hlášených policii vzrostl o 64 procent.

V prvních měsících pandemie se v EU zvýšil počet telefonátů žen na krizové linky v průměru o 60 procent.

V Peru se meziročně téměř zdvojnásobil a v Thajsku v dubnu 2020 zaznamenali víc než stoprocentní nárůst klientek v nemocničních krizových centrech pro domácí násilí oproti stejnému období o rok dříve.

Podobná čísla a příběhy zaznamenáváme po celém světě. Již před pandemií přitom Světová zdravotnická organizace odhadovala, že jedna třetina žen zažije za svůj život násilí ze strany muže.

Před rokem jsem proto varoval celý svět. V návaznosti na výzvu ke globálnímu příměří jsem vyzval i ke smíru v domácnostech. K ukončení veškerého násilí všude, ve válečných zónách i v domovech, abychom se mohli jako lidstvo utkat s pandemií v solidaritě a jednotě.

Víc než 140 států mou výzvu podpořilo. Bylo přijato na 800 opatření ve 149 státech. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.

V mnoha případech se ale jednalo o krátkodobá opatření. Co je horší, v jiných státech došlo k ústupu, rušení právní ochrany a přihlížení tomu, jak je násilí používáno vůči ženám, včetně advokátek lidských práv, které proti ústupu protestovaly.

Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci. Že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná.

V průběhu roku 2020 zaznamenala iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazné výsledky ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.

Setkání v Paříži na podkladě osvědčeného modelu ukazuje, že můžeme začít naplňovat vizi, že příští generace dívek nebude žít ve strachu. Časem budeme mít k dispozici dostatek příkladů co svět v době pandemie zvládl dobře, a co ne. Jednou z prvních věcí musí být, že tato ostudná skrytá pandemie, které čelí polovina lidské populace, skončí už teď.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Grafika: UN Women

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován v Lidových novinách.

Krize s tváří ženy

António Guterres

COVID-19 má ženskou tvář. Pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami. Ženy s větší pravděpodobností pracují v sektorech, které jsou pandemií nejvíc postiženy. Většina personálu v první linii jsou ženy. Pravděpodobnost ztráty zaměstnání nebo výrazného snížení příjmu je u žen o 24 % vyšší než u mužů.

Vysoké rozdíly v platech pandemie ještě zesílila, a to i v sektoru zdravotnictví. Potřeba neplacené péče o děti a blízké kvůli lockdownům a uzavření škol vzrostla. Miliony dívek se pravděpodobně už nikdy nevrátí do školy. Akutně se zhoršila situace rodin matek samoživitelek. Na celém světě došlo k prudkému nárůstu násilí na ženách, zejména domácího násilí, obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a svateb nezletilých.

Nedávná studie odhalila, že přestože ženy tvoří většinu zdravotnického personálu, jen 3,5 procenta krizových pandemických štábů má rovné zastoupení žen a mužů. V celosvětovém měřítku ženy představují jen pouhých 5 % expertů využívaných médii ke komentování vývoje pandemie.

Tento stav nelze nazvat jinak než krizí. Svět potřebuje znovu připomenout, že rovné zastoupení žen je nezbytností. Je jisté, že to bude výhodné pro všechny.

Reakce na COVID-19 jasně ukazuje, že ženy dokážou být efektivními lídry. Za dobu pandemie vykazovaly státy vedené ženami nižší počty nakažených. Ženské organizace dokázaly zaplnit kritická místa a poskytnout chybějící služby a informace, zejména na úrovni komunit.

Všude na světě vidíme, že tam, kde v čele vlády stojí ženy, dochází k větším investicím do systému sociální ochrany a opatření proti chudobě. Tam, kde jsou ženy zastoupeny v národních parlamentech, jsou přijímána výrazná klimatická opatření. A účast žen v mírových rozhovorech je zárukou trvalejších dohod. 

Přesto ženy tvoří jen čtvrtinu poslanců národních parlamentů, třetinu místních zastupitelů, a dokonce pouhou pětinu ministrů vlád. Při současném vývoji nebude dosaženo genderové rovnosti v národních parlamentech dřív, než v roce 2063. Rovné zastoupení na úrovni šéfů vlád by současným tempem trvalo víc než století.

Lepší budoucnost světa závisí na této mocenské rovnováze. Ženy mají stejné právo mluvit do veřejných záležitostí a rozhodovat o věcech, které ovlivňují naše životy. Jsem hrdý na to, že ve vedení OSN se nám genderové parity již podařilo dosáhnout.  

Obnova po pandemii je šancí nastoupit cestu rovnosti. Podpůrné a stimulační programy musí být namířeny specificky na ženy a dívky, včetně investic do infrastruktury péče. Formální ekonomika funguje jen proto, že je dotována neplacenou prací žen.

S obnovou po této krizi se musíme vydat na cestu inkluzivní, zelené a odolné budoucnosti. Vyzývám všechny politické lídry, aby do svých politik zahrnuli šest základních stavebních bloků:

  1. Zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve firmách i parlamentech, na univerzitách i ve veřejných institucích pomocí zvláštních nařízení a kvót.
  2. Investovat výrazně do systému péče a sociální ochrany a nově definovat HDP tak, aby domácí práce byla zviditelněná a započítaná.
  3. Odstranit bariéry pro plné zapojení žen do ekonomiky, včetně přístupu na pracovní trh, k vlastnickým právům a k úvěrům a investicím.
  4. Zrušit všechny diskriminační zákony ve všech oblastech, včetně ochrany proti násilí.
  5. Každý stát by měl přijmout plán na odstranění násilí na ženách a dívkách a zajistit dostatečnou finanční, legislativní i politickou podporu.
  6. Změnit myšlení, zvýšit povědomí a odstranit zaujatost systému.

Svět má příležitost opustit dlouhodobě zakotvenou systémovou diskriminaci. Nastal čas zajistit rovnou budoucnost.

Autor je generálním tajemníkem OSN

FOTO: WHO / P. Phutpheng

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován na serveru seznamzpravy.cz.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1