Štítek: Lidská práva

Budoucnost vzdělání je teď

Generální tajemník OSN António Guterres představil na začátku srpna další svůj tzv. “policy brief” (politické doporučení). Vzdělání je podle něj “klíčem k osobnímu rozvoji a budoucností společnosti”. Současně s tímto doporučením zahájil celosvětovou kampaň “Save Our Future” (Zachraňme budoucnost). “Svět se potýká s neudržitelnou úrovní nerovností. Proto potřebujeme vzdělání jako nástroj k jejich vyrovnávání víc než kdy jindy. Musíme přijmout rázná opatření tak, abychom vytvořili inkluzivní, odolný a na kvalitu zaměřený vzdělávací systém, který bude vyhovovat budoucnosti,” říká šéf OSN.

Přinášíme vám hlavní body z doporučení generálního tajemníka. Celý text (anglicky) je dostupný ZDE.

  • Pandemie COVID-19 způsobila největší rozvrat vzdělávacího systému v historii. Situace zasáhla celkem 1,6 miliardy žáků a studentů na všech kontinentech.
  • Pandemie zhoršila nerovnosti ve vzdělání. Co bylo zmeškáno kvůli uzavření škol, může ohrozit to, co se za posledních několik desítek let podařilo v přístupu a kvalitě vzdělávání zlepšit. 
  • Přibližně 23,8 milionu dětí a mladých lidí (od předškolního po terciální vzdělávání) může zůstat mimo školu kvůli ekonomickým dopadům pandemie.
  • Vzdělání je základním lidským právem. Je předpokladem spravedlivé, rovnoprávné a inkluzivní společnosti a hlavním pohonem udržitelného rozvoje. Vlády států a celé mezinárodní společenství se musí zasadit o to, aby se z krize, do které se vzdělávací systém dostal, nestala katastrofa.
  • Jakmile se podaří epidemii dostat pod kontrolu na národní nebo místní úrovni, vlády se musí zasadit o to, aby se školy mohly otevřít a bylo v nich vytvořeno bezpečné prostředí. Je přitom nutné naslouchat všem zainteresovaným stranám, včetně zdravotníků.
  • Celosvětový nedostatek financí na vzdělávání může současná krize zhoršit o dalších 30 %. Vlády se musí postarat o zajištění dostatečného financování v národních rozpočtech a v mezinárodních rozvojových programech pomoci. Musí také lépe spolupracovat v oblasti odpouštění dluhů.
  • Abychom lépe zvládali budoucí krize, je nutné, aby vlády posílily odolnost vzdělávacích systémů tak, že zaměří primární pozornost na rovnost a inkluzi a posílí kapacity na zvládání rizik. Pokud se tak nestane, může dojít k ohrožení mezinárodního míru a stability.
  • Pandemie v mnoha státech podnítila a posílila transformaci vzdělávacích systémů. Do popředí se dostala inovativní řešení v zájmu kontinuity ve vzdělávání.
  • Reakce na krizi odhalila také některé zásadní rozdíly, zejména v oblasti digitálních technologií. Je čas se nově zamyslet nad vzděláváním, nastartovat pozitivní změny a zajistit, že vzdělávací systémy budou flexibilnější, rovnoprávnější a inkluzivnější.
  • S cílem dát do pohybu řešení globálního stavu nouze v systému vzdělávání a ochránit a znovu promyslet vzdělávání v době postpandemické, vznikla koalice globálních organizací[1], která spouští celosvětovou kampaň “SaveOurFuture” (Zachraňme budoucnost). Nechá mluvit děti a mladé lidi a bude naléhat na vlády států, aby uznaly vzdělání jako zásadní investici pro obnovu po pandemii COVID-19.

Policy Brief: Education during COVID-19 and beyond. United Nations, August 2020 (26 stran)


[1] UNICEF, UNESCO, Světová banka, Save the Children, Education Cannot Wait, Global Partnership for Education, Education Outcomes Fund, Education Commission, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka.

UNHCR: Jedno procento lidstva je nuceně vysídleno

UNHCR, agentura OSN pro uprchlíky, apeluje na státy celého světa, aby znásobily své úsilí při hledání domovů pro miliony uprchlíků a dalších osob vysídlených v důsledku konfliktů, pronásledování nebo událostí vážně narušujících veřejný pořádek.

Ze zprávy, kterou agentura UNHCR zveřejnila 18. června 2020, vyplývá, že nuceným vysídlením je v současné době postiženo více než jedno procento lidstva (každý 97. člověk) a stále méně uprchlíků je schopno navracet se do svých domovů.

Podle výroční zprávy UNHCR nazvané Globální trendy vydávané dva dny před 20. červnem, kdy si připomínáme Světový den uprchlíků, bylo ke konci roku 2019 vysídleno dosud bezprecedentních 79,5 milionu lidí. Jde o nejvyšší číslo, jaké UNHCR dosud zaznamenalo.

Zpráva zmiňuje také neustále se zhoršující vyhlídky uprchlíků na rychlé vyřešení jejich neutěšené situace. V 90. letech minulého století se každoročně mohlo vrátit domů průměrně 1,5 milionu uprchlíků. Za poslední desetiletí toto číslo kleslo na přibližně 390 tisíc, což znamená, že nárůst počtu vysídlených osob v současné době dalece převyšuje počet nalezených řešení.

„Jsme svědky nové situace, kdy nejen že je nucené vysídlení mnohem rozšířenější než doposud, ale jednoduše přestalo být jen krátkodobým, dočasným jevem. Od lidí nelze očekávat, že budou žít celá léta v rozvrácených poměrech, bez šance na návrat domů nebo naděje na vybudování budoucnosti tam, kde se nacházejí. Potřebujeme zcela nový, vstřícnější přístup ke všem lidem na útěku a zároveň pevné odhodlání ukončit léta trvající konflikty, které jsou příčinou tohoto nezměrného utrpení.“ — vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi

Ze zprávy Globální trendy vyplývá, že z 79,5 milionu lidí, kteří byli ke konci loňského roku vysídleni, jich 45,7 milionu uprchlo do jiných oblastí v zemi. Zbytek tvořili lidé vysídlení do jiných zemí, z nichž 4,2 milionu čekalo na výsledek azylového řízení a 29,6 milionu představovali azylanti (26 milionů) a další nuceně vysídlené osoby nacházející se mimo vlastní zemi.

Celý text shrnující právě vydanou výroční zprávu „Global Trends“ najdete na českých stránkách UNHCR

Foto v záhlaví: UNHCR

Verified. OSN zahájila globální iniciativu proti dezinformacím

Organizace spojených národů dnes zahájila iniciativu ‚Verified‘ namířenou proti rostoucímu množství dezinformací. Odpovědí bude zesílený proud důvěryhodných a přesných informací.

„Nemůžeme přenechat virtuální prostor těm, kdo šíří lži, strach a nenávist,“ říká generální tajemník OSN António Guterres, který iniciativu představil. „Dezinformace se rozlévají on-line, přes komunikační aplikace i napřímo mezi lidmi. Ti, kdo za nimi stojí, využívají rafinované produkční i distribuční metody. V reakci na to musí vědci a instituce jako Spojené národy oslovovat lidi s precizními informacemi, kterým mohou důvěřovat.

V čele iniciativy Verified stojí Odbor OSN pro globální komunikaci (DGC). Soustředit se bude na tři témata: věda – na ochranu životů; solidarita – na podporu místní a globální spolupráce; řešení – na podporu dotčených populací. Součástí iniciativy budou i informační produkty podporující řešení klimatické krize nebo příčin chudoby, nerovnosti a hladu.

Verified se obrací na lidi z celého světa, aby se připojili jako tzv. informační dobrovolníci a sdíleli důvěryhodný obsah na podporu svých rodin a komunit. Tito dobrovolníci budou dostávat ověřené informace v podobě jednoduchých a zároveň působivých zpráv určených ke sdílení. Budou přímo uvádět na pravou míru konkrétní dezinformace, nebo vyplňovat volný informační prostor. 

Odbor OSN pro globální komunikaci vytvoří partnerské vazby s agenturami OSN a týmy OSN v jednotlivých státech světa, s influencery, skupinami občanské společnosti a bude spolupracovat s platformami sociálních médií tak, aby se podařilo vykořenit projevy nenávisti a škodlivá prohlášení o COVID-19.

„Dezinformace se v mnoha státech šíří nejrůznějšími digitálními kanály, komplikují reakci sektorů veřejného zdraví a vyvolávají rozruch. Objevují se snahy zneužít krizi k prosazování nativismu nebo k útokům na menšiny. To se může v situaci velké zátěže na společnost a rostoucích ekonomických a sociálních dopadů krize ještě zhoršit,“ říká zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci Melissa Fleming. „Také na tento trend se iniciativa Verified zaměří. Bude šířit pozitivní obsah, který vyzdvihne projevy lidskosti, přínos uprchlíků a migrantů a ukáže na důležitost globální spolupráce.“

Iniciativa vznikla ve spolupráci s organizací Purpose, která patří k lídrům sociální mobilizace. Podporují ji IKEA Foundation a Luminate.

Patricia Atkinson, hlavní koordinátorka programů IKEA Foundations říká: „Pandemie COVID-19 je nebývalou globální zdravotní krizí. IKEA Foundation s hrdostí podporuje iniciativu Verified, protože usiluje o to, aby měli všichni přístup k důvěryhodným výsledkům vědecké práce a k doporučením, která umožní, že rodina a blízcí každého člověka budou v bezpečí.“

Nishant Lalwani, výkonný ředitel Luminate, dodává: „COVID-19 je silnou připomínkou toho, že přístup k přesným a důvěryhodným informacím může překonávat vzdálenost mezi strachem a odolností, rozdělováním a jednotou a dokonce mezi životem a smrtí. Jsme hrdými podporovateli Verified a její mise na potírání ‚infodemie‘ koronaviru šířením spolehlivých a na vědeckém poznání založených informací na ochranu lidí a komunit na celém světě.“

Web projektu

Tisková zpráva česky: Informační centrum OSN v Praze / UNIC Prague
kontakt: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611, @OSN Česká republika

COVID-19 a genderová nerovnost

António Guterres

Podle dosud dostupných údajů je COVID-19 větším přímým zdravotním rizikem pro muže, zejména vyššího věku. Pandemie ale odhaluje nerovnosti všeho druhu, včetně genderové. Její negativní dopady na zdraví, práva a svobody žen mohou v dlouhodobém horizontu uškodit všem.

Ženy již pociťují důsledky omezení pohybu a karanténních opatření. Tako opatření jsou jistě nezbytná, zvyšují riziko násilí na ženách ze strany partnerů. Prudký nárůst domácího násilí během pandemie je alarmující. Největší organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí ve Velké Británii například oznámila nárůst telefonátů na svou linku pomoci o 700 procent! Organizace, které poskytují služby pro ohrožené ženy, přitom čelí nedostatku prostředků na činnost.

To jsou důvody, proč jsem nedávno vyzval k harmonii v domovech na celém světě. Od té doby deklarovalo 143 států závazek podpořit ženy a dívky ohrožené násilím. Každý stát má možnost převést potřebné služby do online prostoru, rozšířit kapacity a zlepšit financování azylových domů a organizací pomáhajících obětem domácího násilí. Organizace spojených národů spolupracuje s Evropskou unií v rámci iniciativy Spotlight, která se zabývá právě touto problematikou. A je připravena svou podporu v tomto směru dál posílit.

Ohrožení práv a svobod žen kvůli COVID-19 jde ale daleko za fyzické násilí. Hluboký ekonomický propad v důsledku pandemie bude mít pravděpodobně výraznější dopad právě na ženy.

Nespravedlivé pracovní podmínky pro ženy jsou jedním z důvodů, proč jsem šel do politiky. Na konci šedesátých let jsem se jako student věnoval dobrovolnické činnosti v sociálních službách. V chudých čtvrtích Lisabonu jsem se setkával se ženami, které pracovaly ve velmi náročných podmínkách, vykonávaly podřadné práce a k tomu ještě podporovaly širokou rodinu. Věděl jsem, že se to musí změnit. A naštěstí mnohé se od té doby zlepšilo. Nyní může ale COVID-19 podobné nebo i horší podmínky znovu přivolat.

Ženy zastávají většinu špatně placených pracovních míst. Jako pomocnice v domácnosti, příležitostné pracovnice, pouliční prodavačky nebo v drobných službách jako kadeřnictví. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce zanikne jenom během příštích tří měsíců téměř 200 milionů pracovních míst, mnohé z nich právě v těchto odvětvích.

Kromě nejistých pracovních vyhlídek se značná část žen musí věnovat zvýšené péči o děti kvůli uzavření škol a o také o příbuzné seniory, kteří jsou koronavirem tolik ohroženi.

Nesmíme zapomenout ani na dívky, které jsou v krizových situacích nuceny opouštět školy. Například po epidemii Eboly klesla míra školní docházky ve venkovských oblastech v Sierra Leone u dospívajících dívek z 50 na 34 procent. Pro ně samotné i pro jejich komunity a celou společnost to má celoživotní následky.

O práci přichází také mnoho mužů. V domácnosti ale ženy zastanou minimálně třikrát víc práce. A jsou to především ony, kdo zůstává s dětmi doma, když jsou školy zavřené. Tím se jen prodlužuje doba, kdy vykonávají neplacenou práci.

Nerovnost je také například to, že ve zdravotnictví tvoří ženy 70 procent pracovní síly, muži ale výrazně převažují na vedoucích pozicích. Dále, ženy zastávají jen deset procent vůdčích politických pozic na světě. To ve výsledku snižuje potenciál celé společnosti. Ženy musí být součástí rozhodování během současné pandemie, pomůže nám to vyhnout se nejhorším scénářům.

Ženy v nejistých pracovních pozicích nutně potřebují základní sociální zabezpečení. Zdravotního pojištění, placenou nemocenskou, možnost péče o děti, jistotu příjmů a podporu v nezaměstnanosti. Do budoucna musíme přijmout opatření na podporu ekonomiky – převody hotovosti, úvěry, půjčky a finanční podpory – zaměřená na ženy ať už formálně zaměstnané na plný nebo částečný úvazek, jako sezónní a příležitostné pracovnice v neformální ekonomice, nebo živící se jako podnikatelky a majitelky firem.

Pandemie COVID-19 jasně ukazuje, že neplacená domácí práce žen ve své podstatě dotuje veřejné služby i soukromý zisk. To musí být zohledněno v ekonomických měřeních i rozhodování. Vytvoření podmínek, ve kterých je uznávána pečovatelská práce a starost o domácnost, bude prospěšné pro celou společnost.

Tato pandemie je výzvou nejen pro zdravotnické systémy na celém světě, ale i pro řešení problému nerovnosti a lidské důstojnosti. Pokud se zaměříme na zájmy a práva žen, dostaneme se z pandemie dříve a vybudujeme spravedlivější a odolnější společnosti, které přináší prospěch všem svým členům.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Tiskový briefing v OSN Česká republika: O zdravotní gramotnosti školáků v ČR

Až pětina českých školáků ve věku 13–15 let se s obtížemi orientuje v otázkách týkajících se zdraví a v pokynech od lékařů. Nedokáží vyhodnocovat informace o zdraví, které se k nim dostanou. Mají nízké povědomí o dopadech životního stylu na vlastní zdraví. To jsou hlavní závěry mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která dnes byla zveřejněna v kanceláři Organizace spojených národů v Česku.

Úroveň zdravotní gramotnosti se promítá do zdravotního stavu dětí. Nižší úroveň zdravotní gramotnosti přináší rizika v podobě psychosomatických obtíží nebo depresí, uvádí se dále ve studii, kterou v Česku koordinuje Univerzita Palackého v Olomouci (UP).

Tiskové setkání společně připravily kancelář WHO v ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR a UP ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze. [Celá tisková zpráva ke stažení].

Studie HBSC vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). „Zdravotní gramotnost je jedna z dlouhodobých priorit WHO. Tato studie nám dává skvělý vhled do toho, jaký je aktuální stav zdravotní gramotnosti mezi českými dětmi. Navíc máme data pro srovnání i z několika dalších evropských zemí,“ říká představitel WHO v Česku Srdan Matić.

Při příštím sběru dat pro studii HBSC se počítá s tím, že se téma zdravotní gramotnosti stane jednou ze základních oblastí výzkumu, podobně jako dopad probíhající pandemie na životní styl náctiletých.

Studie HBSC se věnuje také pohybovým aktivitám, obezitě a stravovacím návykům, konzumaci alkoholu, kouření a spotřebě marihuany nebo pití slazených a energetických nápojů. Do studie jsou kromě České republiky zapojeny čtyři desítky zemí z celého světa.

VÍCE INFORMACÍ

Stránky projektu HBSC v Česku
Klíčové výsledky HBSC ve světě
Klíčová data HBSC ve světě

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Na všech úrovních vědy a technických oborů přetrvává na celém světě genderová nerovnost. Ženy sice za poslední desítky let dokázaly podstatně zvýšit své zastoupení ve všech oborech vyššího vzdělávání, přesto je jejich podíl stále nízký. Mezi výzkumníky je například celosvětový podíl žen nižší než 30 procent. Genderové parity ve vědě (45 – 55% zastoupení žen) dosáhlo pouhých 20 procent států.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. S cílem dosáhnout plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2015 rozhodnutí (A/RES/70/212) o vyhlášení 11. února Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě.

Genderová rovnost jako jedna z priorit OSN

Genderová rovnost je jedním z prioritních témat OSN. Vyšší zastoupení žen ve všech sférách společenského a ekonomického života je jedním z předpokladů naplnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). V lednu 2020 zahájená Akční dekáda pro SDGs je zaměřená na akceleraci udržitelných řešení hlavních globálních problémů: chudoby, genderové nerovnosti, změny klimatu a ekonomických nerovností.

„Genderové stereotypy, slabá pozornost úspěšným vědkyním, které mohou sloužit jako vzor, a nedostatečná nebo dokonce nepřející atmosféra v akademickém a vědeckém prostředí. To jsou pravděpodobně hlavní příčiny nízkého zastoupení žen ve vědě. Nemůžeme si dovolit plýtvat potenciálem poloviny lidstva.“

António Guterres, generální tajemník OSN

#HolkyVeVědě

Pod záštitou Informačního centra OSN v Praze probíhá kampaň NKC – Gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, jenž si letos dává za cíl představit na sociálních sítích mladé vědkyně do 25 let, které mají nakročeno k úspěšné vědecké kariéře. Součástí kampaně bude i výzva vědcům, vědkyním, studentům, studentkám a široké veřejnosti, aby se zapojili a přispěli sdílením jmen a úspěchů mladých vědkyň s hashtagem #HolkyVeVědě.

Připomínka holocaustu 2020: Před 75 lety byl osvobozen vyhlazovací tábor v Osvětimi. Nesmíme zapomenout.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti letošního připomenutí památky obětí holocaustu toto prohlášení:

„Dnes si společně připomínáme jeden z nejhrůznějších zločinů naší doby: systematické vyvraždění šesti milionů židovských mužů, žen, dětí a milionů dalších nacisty a jejich kolaboranty během holokaustu.

Slibujeme, že nikdy nezapomeneme. Zavazujeme se, že budeme předávat jejich příběhy a ctít jejich odkaz tím, že budeme bránit právo na důstojný život ve spravedlivém a mírumilovném světě.

Osvobozením táborů smrti skončilo před 75 lety masakrování. Zároveň šokovalo svět, když vyšel najevo obludný rozsah nacistických zločinů.

S odkazem na tyto hrůzy vznikla Organizace spojených národů, jejímž cílem je společné úsilí států o mír a společné lidství a zabránit opakování takových zločinů proti lidskosti.

Vzestup nenávisti v posledních letech v podobě násilného extremismu nebo útoků na posvátná místa ukazuje, že antisemitismus, jiné formy náboženské bigotnosti, rasismus a předsudky jsou ve světě stále přítomné.

Po 75 letech jsou neonacismus a projevy bílého šovinismu opět na vzestupu a neustávají snahy o popírání holocaustu a bagatelizování odpovědnosti pachatelů.

Ale stejně jako přetrvává nenávist, musíme my vytrvat v boji proti ní.

Dnes a každý den si musíme připomínat oběti holocaustu usilováním o pravdu, uchováváním vzpomínek, osvětou a budováním míru a spravedlnosti po celém světě.“

Odkazy na související informační materiály:

  1. Film „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky)
  2. Doprovodný tištěný pracovní list k filmu Cesta k nacistické genocidě (pdf)
  3. Studijní příručka Poslední let Petra Ginze (pdf) (Publikace vznikla k uctění památky Petra Ginze, výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Je doprovodným materiálem k filmu Poslední let Petra Ginze, který režírovaly Sandy Dickson). 

Den lidských práv patří letos mladým aktivistům

Prohlášení generálního tajemníka OSN

Letošní Den lidských práv je oslavou role mladých lidí v úsilí za naplňování lidských práv v každodenním životě.

Mladí po celém světě demonstrují, organizují a upozorňují na právo na zdravé životní prostředí…  rovná práva pro ženy a dívky… na účast na rozhodování… I právo na svobodu projevu…

Vydávají se do ulic kvůli právu na budoucnost, která jim zajistí mír, spravedlnost a příležitosti.

Základní lidská práva se týkají každého jednotlivce bez rozdílu, ať už se jedná o práva občanská, politická, ekonomická, práva sociální nebo kulturní. Bez ohledu na to, kde žijí. Bez ohledu na barvu kůže, etnickou příslušnost, sociální původ, pohlaví, sexuální orientaci, politické a jiné názory, bez ohledu na postižení nebo výši příjmu.

U příležitosti Dne lidských práv vyzývám všechny, aby podporovali a bránili mladé lidi, kteří se staví na obranu lidských práv.

António Guterres, 10. prosince 2019

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni za ukončení násilí na ženách

Organizace spojených národů stojí za svým závazkem dosáhnout ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Jde o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv, který zasahuje každou třetí ženu na světě.

To znamená, že to může být i někdo ve vašem blízkém okolí. Ať už jde o rodinu, pracovní kolektiv nebo přátele. Nebo i vy sama.

Sexuální násilí proti ženám a dívkám má kořeny ve staletích mužské dominance. Nesmíme přehlížet, že genderové nerovnosti, které živí kulturu znásilňování, jsou v principu otázkou nerovnováhy moci.

Stigma, předsudky, neohlášené případy či nedůsledné vymáhání zákonů nahrávají beztrestnosti.

Znásilnění je i v současnosti využíváno jako jedna z děsivých zbraní v ozbrojených konfliktech. To vše se musí změnit… hned.

Vyzývám vlády, soukromý sektor, občanskou společnost a lidi po celém světě, aby se jasně postavili sexuálnímu násilí a mužskému sexismu. Musíme projevovat více solidarity s oběťmi a obhájci práv žen. Musíme se také více zasazovat o práva žen a rovné příležitosti. Společně můžeme – a musíme – ukončit znásilňování a sexuální útoky všech druhů.

António Guterres

Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce

António Guterres ke dni Spojených národů 2019

Den Spojených národů připomíná stále platné ideály obsažené v Chartě OSN, která vešla v platnost 24. října 1945. I v současném neklidném světě zůstává Charta společnou střelkou kompasu světa.

V čase velkých a rychlých změn se OSN dál drží zaměření na skutečné problémy skutečných lidí. Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce. Naším cílem je ochrana lidských práv a genderová rovnost a také rozhodné NE každé formě nenávisti. Naším cílem je v neposlední řadě udržení míru ve světě a životně důležitá pomoc těm, kteří se ocitli v chapadlech válečného konfliktu.

Spojené národy se stávají agilnějšími a odpovědnějšími v podpoře, kterou poskytují státům. Příští rok bude rokem 75. výročí vzniku této organizace. Bude to velká příležitost společně se podílet na formování našeho světa. Zvu vás, občany světa, abyste se do tohoto procesu zapojili. Společně můžeme usilovat o lepší život všech.

Děkuji.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1