Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Řekni NE nenávisti!

U příležitosti prvního Mezinárodního dne boje proti nenávistným projevům (18. června) zahájila OSN informační kampaň #NoToHate (#NeNenávisti). V historii nenávistné projevy často předcházely násilí, které vedlo k brutálním zločinům. Dnes jsme svědky exploze nenávistných projevů, které jsou umocněny sociálními médii, a to i v Evropě, neboť anonymita, kterou sociální sítě poskytují, umožňuje uživatelům skrývat se za obrazovkami.

Nenávistné projevy podněcují násilí a podkopávají sociální soudržnost a toleranci. Ničivý účinek nenávisti bohužel není ničím novým. Její rozsah a dopad je však v dnešní době umocněn novými komunikačními technologiemi do té míry, že se nenávistné projevy – včetně těch online – staly jednou z nejčastějších metod šíření rétoriky a ideologií, které rozdělují společnosti a ohrožují mír.

Nenávist je nebezpečím pro každého – a proto musí být boj proti ní úkolem pro každého.

ANTÓNIO GUTERRES, generální tajemník OSN

Organizace spojených národů má za sebou dlouhou historii mobilizace světa proti nenávisti všeho druhu na obranu lidských práv a prosazování vlády práva. Dopad nenávistných projevů zasahuje do mnoha stávajících oblastí zájmu OSN, od ochrany lidských práv a prevence krutých zločinů až po udržení míru a dosažení rovnosti žen a mužů a podporu dětí a mládeže.

Protože boj proti nenávisti, diskriminaci, rasismu a nerovnosti je jádrem zásad a práce OSN, snaží se OSN čelit nenávistným projevům na každém kroku. Tato zásada je zakotvena v Chartě OSN, v mezinárodním rámci lidských práv a v celosvětovém úsilí o dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

V reakci na velmi znepokojující a posilující trendy xenofobie, rasismu a nesnášenlivosti, násilné misogynie, antisemitismu a protimuslimské nenávisti ve světě zahájil generální tajemník OSN António Guterres 18. června 2019 Strategii a akční plán OSN proti nenávistným projevům. Tato iniciativa OSN zaměřená na boj proti nenávistným projevům je rámcem pro podporu úsilí států. Strategie zdůrazňuje potřebu čelit nenávisti komplexně a při plném respektování svobody názoru a projevu, přičemž je třeba spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, médií, technologických společností a platforem sociálních médií.

Více informací o kampani OSN „No To Hate

Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech

António Guterres

Na Světový den uprchlíků si připomínáme odvahu a odolnost lidí, kteří prchají před válkou, násilím a pronásledováním, a oceňujeme soucit těch, kteří je přijímají. V současné době je celosvětový počet uprchlíků rekordně vysoký.

Válka na Ukrajině vyvolala největší a nejrychlejší vysídlování v Evropě od druhé světové války. Spolu s těmi, kteří prchají před konflikty v jiných částech světa, přesáhl celkový počet nuceně vysídlených osob 100 milionů – což je chmurná obžaloba dnešní doby.

Letošní Světový den uprchlíků potvrzuje základní princip našeho společného lidství: každý má právo vyhledat bezpečí – ať je to kdokoli, ať už pochází odkudkoli kdykoli je nucen uprchnout.

Mezinárodní právo mluví jasně: Právo požádat o azyl je základním lidským právem.

Lidé prchající před násilím nebo pronásledováním musí mít možnost bezpečně překročit hranice. Nesmí být diskriminováni na hranicích ani jim nesmí být nespravedlivě odepřen status uprchlíka nebo azyl kvůli rase, náboženství, pohlaví nebo zemi původu. Nemohou být nuceni k návratu, pokud by byl ohrožen jejich život nebo svoboda. A stejně jako ke každému člověku by se k nim mělo přistupovat s respektem.

Bezpečnost je jen prvním krokem. Jakmile se uprchlíci ocitnou mimo nebezpečí, potřebují příležitosti. Příležitost k uzdravení, učení, práci a rozvoji. Příležitost vrátit se domů, pokud se tak rozhodnou, nebo znovu vybudovat svůj život jinde, v bezpečí a důstojně.

Uprchlíci po celém světě přináší hostitelským společenstvím nový život, prosperitu a bohatou kulturní rozmanitost. Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech.

Zavažme se dnes u příležitosti Světového dne uprchlíků, že pro ně a pro státy, které je hostí, a které samy čelí řadě problémů, budeme dělat víc. Buďme solidární. Chraňme integritu režimu mezinárodní ochrany. A nikdy neztrácejme ze zřetele naše společné lidství.

António Guterres je generální tajemník OSN.

Foto: UNHCR

Mise úřadu OSN pro lidská práva upozorňuje na otřesné osudy civilistů na Ukrajině

Monitorovací tým OSN pro lidská práva na Ukrajině potvrdil, že od 24. února bylo zabito více než 3 380 civilistů a přes 3 680 jich bylo zraněno. „Máme informace o o odstřelovačích na střechách, kteří stříleli na civilisty zcela nahodile, třeba když přecházeli ulici. Asi se tak snažili odrazovat lidi, aby vyšli ven,“ uvedla v úterý na tiskové konferenci v Ženevě vedoucí týmu Matilda Bogner. 

Jakmile bude pro pozorovatele dostatečně bezpečný přístup k místům v první linii, očekává se, že skutečný počet obětí bude o mnoho tisíc vyšší, včetně zdevastovaného přístavního města Mariupolu, řekla Bogner novinářům. „Během mé nedávné návštěvy měst a obcí severně od Kyjeva jsme zdokumentovali řadu případů sexuálního násilí. V jednom městě… byla znásilněna a zabita žena, údajně ruským vojákem. Tentýž voják se poté pokusil znásilnit její sousedku. Manžel této ženy zasáhl, ale voják ho zastřelil.“

V Buči a dalších obcích na sever od hlavního města, která byla obsazena ruskými jednotkami, zaznamenali vyšetřovatelé OSN více než 300 zabitých mužů, žen a dětí. „Lidé byli popravováni, zastřeleni při cestě autem, při přecházení ulice a podobně,“ uvedla Bogner. 

Spaní ve stoje

Matilda Bogner v úterý předstoupila před novináře v Ženevě po týdenní misi na Ukrajině, kde se svým týmem navštívila 14 měst a obcí v okolí Kyjeva a Černihivu, které byly do konce března okupovány ruskými ozbrojenými silami. 

„Slyšeli jsme svědectví o zabitých, zraněných, zadržených nebo zmizelých příbuzných, sousedech, přátelích,“ uvedla. „V Makarivu (Kyjevská oblast) byla pětičlenná rodina zastřelena ruskými ozbrojenými silami, když se snažila odjet se svými sousedy autem.“ Přežili pouze dva. 

Ve vesnici Jahidne v Černihivské oblasti mluvila se sedmdesátiletým mužem, který se 24 dní ukrýval ve sklepě školy. „Se slzami v očích vyprávěl, že v místnosti velké 76 m2 s ním přebývalo 138 lidí, z nichž nejmladšímu byly pouhé dva měsíce. Prostor byl tak přeplněný, že museli spát ve stoje. A tak se přivazoval k dřevěnému zábradlí, aby nespadl.“ 

Pátrání po pohřešovaných 

Mnoho Ukrajinců nadále pátrá po pohřešovaných příbuzných a přátelích – především mladých mužích – z nichž někteří mohli být odvezeni do Běloruska a poté do Ruska, uvedla představitelka OSN. Upozornila také na věrohodné zprávy o mučení, špatném zacházení a zadržování ukrajinských vojáků ruskými ozbrojenými silami a přidruženými skupinami. 

Vojenské síly rozmístěné v blízkosti škol a nemocnic  

Vysoký počet obětí z řad nebojujících osob a masivní ničení civilní infrastruktury jednoznačně poukazují na nerozlišující útoky, které jsou porušením pravidel války, řekla Bognerová. 

Uvedla, že byly zničeny školy, nemocnice, soukromé domy a vícepodlažní obytné budovy a stovky vzdělávacích a zdravotnických zařízení byly poškozeny nebo zcela zničeny. „V mnoha oblastech využívají ozbrojené síly obou stran školy jako své základny a v jejich blízkosti umísťují těžkou vojenskou techniku“, řekla Bogner novinářům. 

Nadcházející zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva

Šéfka mise OSN mluvila s novináři před zvláštním zasedáním Rady pro lidská práva o Ukrajině, které začíná ve čtvrtek v Ženevě. Rada dosud svolala 34 zvláštních zasedání. Během rozpravy o ruské invazi na Ukrajinu během posledního řádného zasedání se členové Rady pro lidská práva rozhodli zřídit nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi, která by prošetřila všechna údajná porušení lidských práv v souvislosti s ruskou agresí. 

Foto: UNDP Ukraine/Oleksandr Ratushnia

Ve společnostech, kde jsou ženská práva naplňována, je demokracie silnější

António Guterres

Svět se blíží Mezinárodnímu dni žen, ale v oblasti ženských práv jde opačným směrem. Doplácíme na to všichni.

Záplava krizí v posledních letech jen zdůraznila, jak je zastoupení žen ve vedoucích pozicích důležitá.

Ženy se postavily pandemii COVID-19 jako lékařky, zdravotní sestry nebo sociální pracovnice. 

Zároveň ale jako první zanechaly práce nebo školy, aby zastaly pečovatelskou roli, čelily prudkému nárůstu domácího nebo kybernetického násilí.

Pandemie odkryla starou pravdu – kořeny patriarchátu sahají hluboko. Stále žijeme ve světě, ve kterém vládnou muži.

V důsledku toho ženám hrozí vyšší riziko chudoby a jsou zranitelnější v oblastech konfliktu. Zároveň jsou nejvýraznějšími obhájci míru.

Při pohledu do budoucnosti je udržitelná a spravedlivá obnova pro každého možná pouze v případě, že se jedná o feministickou obnovu. Obnovu, která klade důraz na rozvoj pro ženy a dívky.

Potřebujeme ekonomický rozvoj založený na cílených investicích do vzdělání, zaměstnanosti, odborné přípravy a důstojné práce pro ženy. Ty by měly být prvními kandidáty na 400 milionů pracovních míst, které musíme do roku 2030 vytvořit.

Potřebujeme společenský rozvoj podpořený investicemi do systému sociální podpory a ekonomiky péče. Tyto investice přináší obrovské zisky, vytvářejí zelená a udržitelná pracovní místa a zároveň podporují lidi, kteří potřebují pomoc, včetně dětí a starších a nemocných.

Potřebujeme reformu současného finančního systému, aby všechny státy mohly investovat do ekonomické obnovy s přednostním ohledem na ženy. To zahrnuje odpouštění dluhů a spravedlivější daňové systémy, které nasměrují část finančních toků k těm, kteří to potřebují nejvíce.

Potřebujeme rychlou a důkladnou klimatickou akci spravedlivě zohledňující zranitelnost žen a dívek. Rozvinuté státy musí urychleně splnit sliby ohledně financování a technické podpory spravedlivého přechodu od fosilních paliv. Úspěšné a stabilní ekonomiky v budoucnu budou ekologické, genderově inkluzivní a udržitelné.

Potřebujeme více žen ve vedoucích pozicích ve vládách i firmách. Víme, že parlamenty s vyšším zastoupením žen jsou více nakloněny stanovování klimatických závazků a vyšším investicím do zdravotnictví a vzdělávání.

Potřebujeme politický rozvoj skrze cílená opatření zajišťující rovnou účast žen ve všech vedoucích a rozhodovacích pozicích i pomocí genderových kvót.

Genderová nerovnost úzce souvisí s otázkou moci. Opustit staletí zakořeněný patriarchát vyžaduje rovnoměrné rozdělení moci v každé instituci na všech úrovních.

V OSN jsme poprvé za historii organizace dosáhli genderové parity vyššího managementu. To výrazně zvýšilo naši schopnost lépe reflektovat a zastupovat komunity, kterým sloužíme.

Na každém kroku se můžeme inspirovat ženami a dívkami, které prosazují rozvoj ve všech oblastech světa.

Mladé klimatické aktivistky stojí v čele globálního hnutí za naplňování závazků vlád.

Obhájkyně lidských práv se zasazují o rovnost a spravedlnost a pomáhají budovat mírovější společnosti jako příslušnice mírových a humanitárních misí v řadě rizikových míst po celém světě.

Ve společnostech, kde jsou ženská práva naplňována, je demokracie silnější.

Když svět investuje do rozšíření příležitostí pro ženy a dívky, je to výhra pro celé lidstvo.

Přestaňme upozaďovat ženy a dívky. Je to spravedlivé, morální i rozumné. Potřebujeme udržitelnou obnovu, do jejíž řízení budou plně zapojeny ženy a dívky. 

***

António Guterres je generální tajemník OSN 

Ženy a dívky jsou i ve 21. století ve vědeckých oborech upozaďovány

Věda i genderová rovnost mají zásadní význam pro dosažení mezinárodně dohodnutých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). V posledních desetiletích bylo vynaloženo velké úsilí pro širší zapojení žen a dívek do výzkumu a vědy. Přesto dál platí, že nastavené podmínky nedovolují, aby to bylo naplněno. Valné shromáždění OSN proto vyhlásilo 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, který se od té doby každoročně připomíná a pomáhá otevírat diskusi na toto téma. Na celém světě se v tento den pořádají akce, které upozorňují na nejrůznější aspekty role žen a dívek ve vědě.

V České republice probíhá již několik let osvětová kampaň, kterou koordinuje NKC gender a věda, specializované pracoviště Akademie věd ČR.

Letošní Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se zaměřuje na roli žen nejen z pohledu zapojení, ale zejména na jejich roli v oblasti inovací a změn, kterých dosahují.

Můžeme a musíme jednat. Musíme skoncovat s diskriminací a stereotypy o ženách ve vědě a zajistit dostatek příležitostí, aby ženy dokázaly ve vědě růst a také aby mohly vést výzkumné týmy, laboratoře a univerzity … Zvláště důležité je větší zapojení žen do výzkumu v oblasti umělé inteligence … a oborů, které se zabývají řešením klimatické a environmentální krize,“ říká ve svém poselství k mezinárodnímu dni generální tajemník OSN António Guterres, který si dosažení genderové rovnosti ve všech sférách života vytkl jako jeden z hlavních cílů v čele světové organizace.

Ženy v technických oborech

Ženy jsou mezi absolventy inženýrských oborů zastoupeny pouze z 28 %, mezi absolventy počítačové vědy a informatiky ze 40 %. Přitom je ve většině technologických oborů, které jsou hnací silou 4. průmyslové revoluce, nedostatek specializované pracovní síly, píše se v UNESCO Science Report (2021) v kapitole „Chytrá digitální revoluce musí být inkluzivní“. 

Ženy a dívky jsou i ve 21. století ve vědeckých oborech upozaďovány. Je přitom důležité, aby viděly, že ve vědě a technických oborech je pro ně místo, a že mají právo podílet se na vědeckém vývoji.“
Audrey Azoulay, generální ředitelka UNESCO 

V mnoha členských státech OECD je podíl žen mezi absolventy inženýrských oborů nižší, než je globální průměr – například v Austrálii (23,2 %), Kanadě (19,7 %), Francii (26,1 %), Japonsku (14 %), Švýcarsku (16,1 %) nebo v USA (20,4 %). Naopak vysoký podíl absolventek technických oborů mají arabské státy: Alžírsko (48,5 %), Maroko (42,2 %), Tunisko (44,2, %) nebo Sýrie (43,9 %). V Latinské Americe je jejich podíl přes 41 %. Celkově ale nelze mluvit o regionálních vzorcích, uvnitř regionů existují mezi státy v tomto směru značné rozdíly.

Podle zprávy UNESCO nemají ženy plný užitek z pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol a specialisty v důležitých oborech jako je např. umělá inteligence. V těch je ženami obsazeno pouze asi každé páté místo (22 %)

Zakladatelky start-upů často bojují s přístupem k financování a zřídka je najdeme ve vedení nebo technických pozicích velkých technologických firem. Kvůli chybějící možnosti kariérního růstu je pravděpodobnější, že technický obor opustí spíše žena než muž. Přístup korporací k ženám se ale mění díky studiím, které poukazují na vliv diverzifikované pracovní síly na důvěru investorů i na zisky.

Navzdory jistému zlepšení naráží ženy na „skleněný strop“ také v akademické sféře. Globálně jsou ženy rovnoměrně zastoupeny v bakalářském a magisterském (45-55 %) a více méně i v doktorském studiu (44 %). S postupujícím žebříčkem akademické kariéry se ale genderové rozdíly zvětšují. Napříč akademickým a vědeckým světem platí, že čím vyšší pozice, tím menší pravděpodobnost, že je obsazena ženou.

Jednou z odpovědí na genderovou diskriminaci je např. databáze Request a Woman Scientist, která propojuje síť profesionálek s veřejnou sférou. Dalším způsobem, jak ukázat schopnosti žen a bořit negativní genderové stereotypy ve vědě, jsou prestižní ceny, například program L’Oréal–UNESCO pro ženy ve vědě nebo ocenění nadace OWSD-Elsevier pro mladé vědkyně.

Více informací

Připomínka obětí holocaustu: Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Ústředním tématem letošní připomínky je „Paměť, důstojnost a spravedlnost“. Sekretariát OSN v New Yorku připravil na tento týden celou řadu akcí včetně výstavy, filmové projekce, slavnostního koncertu nebo seminářů (např. o problému popírání holocaustu). Hlavní událostí je 27. ledna slavnostní ceremoniál za účasti generálního tajemníka OSN, předsedy Valného shromáždění nebo stálých představitelů Izraele a USA při OSN.

Mezi hlavními hosty ceremoniálu bude také Petra Gelbart, původem Češka, která od svých deseti let žije převážně v USA, lektorka hudby na Newyorské státní univerzitě, vedoucí Iniciativy pro romskou hudbu na Newyorské univerzitě a držitelka doktorátu z Harvardovy univerzity v oboru muzikologie, která zde vystoupí jako vnučka romských přeživších holocaustu Heleny „Margity“ Nové a Antonína „Rudy“ Hránka. Společně s ní vystoupí i Elisha Wiesel, syn přeživších holocaustu Marion a Elieho Wieselových. Hlavním řečníkem pak bude profesor John K. Roth. Celá akce bude vysílána živě na UN Web TV. Stáhněte si celý PROGRAM akce.

V předvečer mezinárodního dne přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci odsuzující popírání a překrucování holocaustu. V sále byla přítomna i skupina přeživších nacistické genocidy, během níž bylo zavražděno na 6 milionů Židů, asi 2/3 židovské pupulace tehdejší Evropy.

Informační centrum OSN v Praze letos znovu připravilo sérii vzdělávacích programů o holocaustu pro žáky základních a studenty středních škol jehož součástí je projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě„. Žákům i učitelům bude prezentována i studijní příručka k tomuto filmu i ke známému filmu Poslední let Petra Ginze.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal k letošnímu mezinárodnímu dni toto prohlášení:

Dnes si připomínáme šest milionů židovských mužů, žen a dětí, kteří zahynuli během holocaustu, a bezpočet Romů, Sintů a dalších obětí této bezprecedentní hrůzy a vypočítavé krutosti.

Holocaust se stal jednou z definujících událostí vedoucích ke vzniku OSN. Samotný název – Spojené národy – odkazuje ke spojenectví těch, kdo bojovali proti nacistickému režimu a jeho přívržencům. Ve dnech, kdy byl osvobozen koncentrační tábor v Dachau, vznikl na konferenci v San Francisku první návrh Charty OSN.

Spojené národy musí stát vždy v čele boje proti antisemitismu a všem dalším formám náboženské bigotnosti a rasismu. 

V současné době zažíváme znepokojující trend oživování xenofobie a projevů nenávisti. Nejstarší a nejvytrvalejší forma předsudku, antisemitismus, znovu nabývá na síle. Přibývá pokusů holocaust zlehčovat nebo úplně popřít. Vůči iracionalitě a intoleranci není žádná společnost imunní.

Nesmíme nikdy zapomenout, že holocaustu se dalo zabránit. Zoufalé a úpěnlivé prosby obětí nebyly vyslyšeny. Málo bylo těch, kteří se ozvali a málo těch, kteří naslouchali. A ještě méně bylo těch, kteří projevili solidaritu. 

Připomínání minulosti má zásadní význam pro ochranu budoucnosti. Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou. 

Zavažme se dnes, že nikdy nebudeme lhostejní k utrpení druhých. Že nikdy nezapomeneme na to, co se stalo. A nedovolíme, aby to bylo ostatními zapomenuto. Slibme si, že budeme vždy ostražití a budeme prosazovat lidská práva a důstojnost pro všechny.

Děkuji.

Připomínka obětí holocaustu. Vzdělávací program OSN pro základní a střední školy

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. 60minutový program zahrnuje úvod do tématu, projekci filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následnou diskusi.

Termíny: 26. – 28. ledna, vždy od 10 a 13:30 hod. 
Místo: kancelář OSN, Železná 24, Praha 1
Program je česky a zdarma. 
Kapacita: do 25 studentů + pedagogický doprovod
Za dodržení všech epidemických opatření platných v ČR (negativní Ag test, respirátory po celou dobu programu)
Domluvení termínu: [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.

Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Učiňme migraci bezpečnou a důstojnou

Autorem článku je António Guterres, generální tajemník OSN

U příležitosti Mezinárodního dne migrantů oceňujeme přínos migrantů po celém světě tváří v tvář krizím, včetně pandemie COVID-19.

Migranti se stále potýkají se stigmatizací, nerovnostmi, xenofobií a rasismem. Ženy a dívky – migrantky navíc čelí zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí. Přitom mají méně možností, kam se obrátit pro pomoc. Zavřené hranice znemožňují mnohým migrantům zajistit si jakýkoliv příjem nebo přístřeší, zbavují je možnosti vrátit se domů, zůstávají daleko od rodiny a s nejistou budoucností.

Přesto v průběhu pandemie migranti obohatili společnosti po celém světě a často stojí v předních liniích boje proti pandemii jako vědci nebo zdravotníci.

Na Mezinárodním fóru o migraci v příštím roce budeme hodnotit vývoj implementace Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci. Je to příležitost zvýšit snahu o plnou inkluzi migrantů při budování odolnější, spravedlivější a udržitelnější společnosti. Vítám kampaň na posílení Kompaktu a chci povzbudit členské státy, aby se do ní zapojili. Solidarita s migranty nebyla nikdy naléhavější.

Potřebujeme efektivnější mezinárodní spolupráci a soucitnější přístup k migraci. To zahrnuje lidský přístup při hraničních kontrolách, plný respekt k lidským právům a humanitárním potřebám každého člověka i to, že očkovací strategie států proti COVID-19 budou počítat také s migranty. Znamená to uznání významu cest pro legální migraci pro migranty samotné i přijímající státy. A také řešení příčin migrace, včetně hlubokých nerovností, a boj proti obchodování s lidmi.   

Obnovme na Mezinárodní den migrantů svůj závazek učinit migraci bezpečnou a důstojnou.

Den lidských práv 2021: Všichni lidé – Sobě rovní

Všeobecná deklarace lidských práv přijatá 10. prosince 1948 je jedním ze zásadních milníků historie lidstva. Stala se prvním mezinárodním uznáním svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu. Inspirovala legislativní systémy ve všech částech světa. Byla přeložena do více než 500 jazyků a je nejznámějším a nejcitovanějším lidskoprávním dokumentem z oblasti lidských práv. 

Téma letošního Dne lidských práv se zaměřuje na „rovnost“ a s ní související článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv: „Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“ 

Často slýcháme, že příliv ekonomického růstu pomůže všem. Skutečnost je ale taková, že sílící příliv nerovností může naopak všechny potopit. Vysoká míra nerovností pomohla vytvořit stav globální křehkosti, který nyní prochází zkouškou pandemie COVID-19,“ říká šéf OSN António Guterres.

Principy rovnosti a nediskriminace jsou základem lidských práv. Otázka rovnosti je také vtělena do Agendy 2030 a jejích Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a je na ní založen celý přístup Organizace spojených národů podle podtitulu Agendy 2030: „nenechat nikoho stranou“. To znamená hledání řešení hluboce zakořeněných forem diskriminace, jež dopadají na ty nejzranitelnější lidi jako jsou ženy a dívky, původní obyvatelstvo, lidé afrického původu, LGBTI, migranti nebo lidé s postižením.

Rovnost, inkluze a nediskriminace, jinými slovy „rozvoj založený na lidských právech“, je nejlepší cestou ke snížení existujících nerovností a otevření cesty k naplnění Agendy 2030.

Stojíme na křižovatce dějin. Vyřešení nerovností může být cestou k lepší budoucnosti.

Obnova k lepšímu, spravedlivějšímu a zelenějšímu světu musí být založena na těchto přístupech:

  • Ekonomika založená na lidských právech může zastavit koloběh chudoby
  • Nová sociální smlouva pro svět a více rovných příležitostí pro mladé
  • Rozvoj práva na zdravé životní prostředí a otázky klimatické spravedlnosti
  • Prevence konfliktů a budování odolnosti pomocí rovnosti, inkluze a lidských práv

Více informací OSN ke Dni lidských práv 2021 (anglicky).

Poselství generálního tajemníka OSN:

„Náš svět stojí na rozcestí. Pandemie COVID-19, klimatická krize a rozmach digitálních technologií do všech oblastí našeho života představují nová rizika pro lidská práva.

Vyloučení a diskriminace jsou na vzestupu. Veřejný prostor je utahován. Chudoba a hlad rostou poprvé za několik desetiletí. Miliony dětí přichází o své právo na vzdělání. Nerovnosti se prohlubují. Můžeme si ale vybrat jinou cestu.

Před sedmdesáti třemi lety byla Valným shromážděním Spojených národů přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Principy z této Deklarace zůstávají klíčem k naplnění všech lidských práv – občanských, kulturních, sociálních i politických – pro každého a všude na světě.

Obnova po pandemii musí být příležitostí rozšířit lidská práva a svobody a obnovit důvěru. Důvěru ve spravedlnost a nestrannost zákonů a institucí. Přesvědčení, že důstojný život je možný. Víru v to, že se lidem dostane spravedlivého slyšení a řešení jejich stížností a křivd, které se jim dějí.

Spojené národy stojí na straně práv každého člena lidské společnosti. Dnes, jako i každý jiný den, budeme pokračovat v naší práci pro spravedlnost, rovnost, důstojnost a lidská práva pro všechny.

Krásný Den lidských práv.“

Česko si oranžovým nasvícením připomnělo Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách

Ve čtvrtek 25. listopadu si svět připomněl Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách.Při této příležitosti se na pozvání Informačního centra OSN do oranžové barvy zahalilo 14 významných institucí a staveb po celé České republice. V Brně se do kampaně Orange the World zapojilo Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem, v Liberci budova radnice, v obci Morávka NKP Noční přechod, v Olomouci budova radnice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého a Muzeum umění, v Ostravě vyhlídková věž Nové radnice a most Miloše Sýkory, v Pardubicích Východočeské divadlo a v Praze rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Ministerstvo zahraničních věcí ČR (Černínský palác), Petřínská rozhledna nebo kulturní centrum Atrium na Žižkově.

Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách začíná kampaň 16 dní aktivismu, která je součástí každoroční kampaně „UNiTE by 2030“, vyhlášené generálním tajemníkem OSN v roce 2008. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. Kampaň vrcholí 10. prosince na Den lidských práv. 

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1