Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem: Poselství generálního tajemníka OSN

Izraelsko–palestinský konflikt není jen jedním z mnoha na Blízkém východě. Je to dlohotrvající otevřená rána, která přiživuje napětí a konflikt v celém regionu.

Izraelští i palestinští představitelé nadále slovně podporují řešení vzniku dvou států. Bez neodkladných kroků k oživení politické perspektivy ale riskují, že jen opevní aktuální realitu jednoho státu. Během posledních let došlo ke dvěma neúspěšným pokusům o vyjednání mírového řešení, ke třem ozbrojeným konfliktům, tisícům obětí na životech – z převážné většiny mezi palestinskými civilisty. Šířily se nepokoje, teroristické útoky, docházelo k odpalování tisíců raket a bomb na Izrael z Gazy i rozšiřování nelegálního izraelského osídlování, které je rizikem pro demokratické hodnoty a charakter izraelské společnosti. V porovnání s rokem 2015 došlo ke stoprocentnímu nárůstu demolic palestinských domů a jiných staveb izraelskými silami. Gaza zůstává místem humanitární krize. Dva miliony Palestinců se tam potýkají s rozpadající se infrastrukturou a ochromeným hospodářstvím, desetitisíce lidí zůstávají vysídleni mimo domov a čekají na obnovu konfliktem zničených domovů.

To vše má za následek rostoucí hněv a frustraci Palestinců a silný pocit deziluze u Izraelců. Radikálové posilují, umírnění na obou stranách naopak oslabují. Celou situaci zhoršuje nebezpečné vakuum na mezinárodní úrovni, kde pozornost upoutávají krize odehrávající se v jiných oblastech světa. Vnitřní rozpory a boje na Západním břehu ještě zhoršují ochromující nejednotnost Palestinců a podrývají demokracii a právní řád. Izraelská okupace se blíží padesáti rokům a vyhlídky na řešení vzniku dvou států jsou v nedohlednu. Za těchto okolností musí mezinárodní společenství dát jasně najevo odhodlání pomoci znesvářeným stranám obnovit důvěru a vytvořit podmínky pro smysluplná vyjednávání.

Přehled kroků nezbytných k vytvoření podmínek pro úspěšná jednání přinesla nedávná zpráva Blízkovýchodního kvartetu. Organizace spojených národů a ostatní partneři v kvartetu – EU, Ruská federace a Spojené státy – jsou i nadále odhodláni spolupracovat s klíčovými hráči i státy v regionu na naplňování doporučení uvedených ve zprávě.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem proto ujistěme svět o svém odhodlání chránit práva palestinského lidu a usilovat o budoucnost v míru, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti pro Palestince i Izraelce.

Pan Ki-mun

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem se od roku 1978 připomíná každoročně po celém světě 29. listopadu. Připomíná den, kdy v roce 1947 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci 181 (II), která je známá jako rezoluce o rozdělení. Podle tohoto dokumentu měly vzniknout dva státy, židovský a arabský, kde Jeruzalém a blízké okolí měl sloužit jako tzv. corpus separatum, mezinárodně spravovaná zóna. Ze dvou zamýšlených států vznikl pouze jeden, stát Izrael.

Světový den výživy 2016

Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také

Jedním z největších současných problémů, které souvisí se změnou klimatu, je potravinová bezpečnost. Nejchudší lidi ve světě, z nichž mnozí jsou farmáři, rybáři a pastevci, tvrdě zasáhlo zvyšování teploty ovzduší a stále častější přírodní katastrofy způsobené klimatickými vlivy.

Světová populace zároveň soustavně naůstá a podle prognóz by měla v roce 2050 dosáhnout počtu 9,6 miliardy. Aby bylo možné uspokojit tak vysokou poptávku po potravinách, budou se muset zemědělské a potravinové systémy adaptovat na nepříznivé dopady změny klimatu a stát se odolnějšími, produktivnějšími a udržitelnými. To je jediný způsob, jakým můžeme zabezpečit prosperitu ekosystémů i venkovské populace a snížit produkci emisí.

Udržitelná produkce potravin spočívá v přijetí postupů, které umožní vyšší produkci s nižšími náklady na stejně velké ploše půdy a hospodárné nakládání se zdroji. Pro udržitelnost produkce potravin je nutné také omezit ztráty ve fázi výroby, což znamená zlepšit sklízení, skladování, balení, přepravu, infrastrukturu, tržní mechanismy, a zároveň i institucionální a právní rámec.

To je důvod, proč mottem Mezinárodního dne výživy 2016 je „Klima se mění – zemědělství i potraviny se musí změnit také“.

Tento slogan rezonuje s klíčovým obdobím, během nějž si tento mezinárodní den připomínáme: v předvečer konference OSN o změně klimatu (COP 22), která proběhne 7.-8.listopadu 2016 v marocké Marrákéši.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzývá země, aby do svých klimatických akčních plánů zahrnuly otázky zemědělství a potravin a více investovaly do rozvoje venkova.

Posílením odolnosti drobných farmářů můžeme zajistit potravinovou bezpečnost pro stále větší počet hladovějících v celosvětové populaci a snížit množství emisí.

Věděli jste…?

  • Chov dobytka přispívá téměř dvěma třetinami k zemědělské produkci skleníkových plynů a 78 procenty k zemědělským emisím metanu. FAO spolupracuje se zeměmi na zlepšení chovu dobytka s cílem snížit dopad změny klimatu.
  • Nepříznivý dopad změny klimatu na přírodní zdroje, od poklesu světových zásob vody po degradaci půdy, podtrhuje rostoucí význam udržitelného využívání těchto zdrojů. Například správné hospodaření s půdou a lesy může přispět k přirozené absorpci oxidu uhličitého a tím ke snížení emisí skleníkových plynů.
  • FAO odhaduje, že zemědělská produkce se musí do roku 2050 zvýšit přibližně o 60 procent, aby dokázala uživit větší počet obyvatel světa. Změna klimatu dosažení tohoto cíle ohrožuje, avšak FAO a její členské státy pracují na různých variantách řešení.
  • Více než 1/3 celosvětové produkce potravin se zkazí nebo vyplýtvá. Jde o přibližně 1.3 miliardy tun potravin ročně. Zahnívající jídlo produkuje metan, který je 25x silnější než oxid uhličitý.
  • Podle prognóz se do roku 2050 sníží úlovky nejběžnějších druhů ryb až o 40 procent v tropickém pásmu, kde jsou obživa, výživa a potravinová bezpečnost silně závislé na rybářském odvětví. Kodex odpovědného rybolovu, který vydala FAO, poskytuje vládám i soukromým aktérům vodítko k ochraně a správě světových oceánů, řek a jezer.
  • Odlesňování a degradace lesů jsou příčinou produkce odhadem 10-11 procent světových emisí skleníkových plynů. FAO nabízí majitelům lesů a dalším aktérům soubor nástrojů pro udržitelnou správu lesů.
  • Svět chce do roku 2030 dosáhnout odstranění hladu a změna klimatu představuje komplikaci, kterou je třeba řešit, má-li boj proti hladu pokračovat a svého cíle dosáhnout. FAO pomáhá zemím zlepšovat globální  potravinové systémy a tento cíl splnit.

Svět hrozeb i příležitostí

Pan Ki-mun

Svět čelí obrovským výzvám. Občany dělí od politických lídrů propast nedůvěry. Extremisté rozdělují lidi na „my“ a „oni“. Rostoucím rizikem je stoupající hladina moří a rekordní vedra. Sto třicet milionů lidí potřebuje životadárnou humanitární pomoc. Velkou část z nich tvoří děti a mladí lidé: naše budoucí generace je tedy v ohrožení už nyní.

Po deseti letech v čele OSN jsem ale přesvědčen, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. Že můžeme překlenout propast mezi bohatými a chudými a zajistit, aby se práva stala skutečnou součástí života všech lidí. Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje je naším novým manifestem pro lepší budoucnost. A s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu se dokážeme popasovat s hlavní výzvou současného světa.

Bezpečnostní rizika

To, co se nám daří, ale mohou ohrozit závažná bezpečnostní rizika. Ozbrojené konflikty se prohloubily a zkomplikovaly. Selhání vládnutí destabilizovalo mnoho společností. Radikalizace ohrožuje sociální soudržnost. A to je přesně to, o co násilným extremistům jde. Tragické důsledky můžeme vidět v celé hrůze v Jemenu, Libyi a Iráku, v Afghánistánu, v oblasti Sahelu či v oblasti kolem jezera Čad. Syrský konflikt má na svědomí nejvíc obětí na životech a nejvíc ohrožuje stabilitu. Jednotky syrské vlády nadále bombardují obytné části měst a její mocní patroni dále přiživují válečnou mašinérii. Je bezpodmínečně nutné dohnat k odpovědnosti ty, kteří stojí za ohavnými zločiny jako byl nedávný útok na humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce. Nadále tlačím na všechny, kteří mají vliv, aby pomohli zahájit rozhovory, které povedou k tolik potřebné politické transformaci. Budoucnost Sýrie by neměla záviset na osudu jednoho muže.

Svobody a práva proti rozdělování a strachu

Je stále realitou světa, že politici upravují ústavy, manipulují volebními výsledky, vězní své kritiky a podnikají další zoufalé kroky, aby se udrželi u moci. Musí si ale uvědomit, že výkon funkce jim byl svěřen díky důvěře lidí a není jejich osobním vlastnictvím.

Nedávno přijatá Newyorská deklarace o uprchlících a migrantech nám může pomoci lépe reagovat na největší nucené vysídlování lidí od druhé světové války. Na mnoha místech se ale uprchlíci a migranti, zejména muslimové, setkávají s nenávistí. Svět se musí postavit proti politikům vyznávajícím temnou a nebezpečnou politickou matematiku, podle níž se počty hlasů zvyšují rozdělováním lidí a násobením strachu.

Když se ohlédnu zpět na na své funkční období, jsem hrdý, že vznikla organizace UN Women. Stala se hlavním zastáncem genderové rovnosti s cílem dosáhnout „planety 50:50“. Jsem také hrdý, že se mohu nazývat feministou. Musíme ale udělat ještě mnohem více, abychom skoncovali s hluboce zakořeněnou diskriminací a násilím namířeným proti ženám a podpořili jejich účast na rozhodování. Vždy jsem důrazně hájil práva všech lidí bez ohledu na etnickou příslušnost, náboženské vyznání nebo sexuální orientaci. Stejně tak jsem vždy obhajoval svobody občanské společnosti a nezávislých médií, aby mohly plnit svou nazastupitelnou úlohu.

Reformy OSN

Další pokrok si vyžaduje nový rozměr solidarity a nepolevující snahu o posílení mírových operací a adaptaci Organizace spojených národů na výzvy 21. století. Členské státy se ještě nedohodly na způsobu reformy Rady bezpečnosti, což dlouhodobě ohrožuje její efektivnost i legitimitu. Příliš často jsem byl svědkem toho, jak dobré myšlenky a široce podporované návrhy byly zablokovány v Radě bezpečnosti, Valném shromáždění nebo jiném orgánu při hledání konsensu. Konsenus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. V důsledku toho získává skupina několika států nebo dokonce jeden jediný stát mocenskou výhodu a zbytek světa se pak stává jejich rukojmím v důležitých otázkách.

Během posledních deseti let jsem navštívil téměř všechny členské státy OSN. Viděl jsem nejen vládní budovy a významné památky, ale především pozoruhodnou sílu lidí. Dokonalý svět zůstává možná vzdáleným cílem. Ale cesta k lepšímu, bezpečnějšímu a spravedlivějšímu světu je v každém z nás. Moje desetiletá zkušenost mi napovídá, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, můžeme tohoto cíle dosáhnout.

Autor je generálním tajemníkem Organizace spojených národů

Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás

Představitelé států světa dnes ve Valném shromáždění OSN přijali Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky (New York Declaration), která je vyjádřením jejich politické vůle chránit práva uprchlíků a migrantů, zachraňovat životy a sdílet odpovědnost v době rozsáhlých pohybů lidí v celosvětovém měřítku.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun státníkům pogratuloval: „Dnešní summit je průlomem v našem společném úsilí reagovat na výzvy lidské mobility.“ Díky přijetí Newyorské deklarace bude podle něj „více dětí chodit do školy, více pracovníků bude moci legálně hledat práci v zahraničí a nebudou tak vystaveni libovůli pašeráků. Více lidí si bude moci vybrat, jestli se po ukončení konfliktů a vytvoření bezpečného prostředí vrátí domů.“

Předseda Valného shromáždění Peter Thomson prohlásil, že na základě závazků států bude podporovat další proces k vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu o uprchlících a že bude na členské státy naléhat, aby si udržely ty nejvyšší ambice při řešení současné situace: „Osudy milionů uprchlíků a migrantů závisí na nás.“

Přijetím Newyorské deklarace se státy zavazují mimo jiné zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018, k vyjednání směrnice o přístupu k migrantům ve zranitelném postavení a že do roku 2018 dosáhnou dohody o spravedlivějším sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům.

V souvislosti s požadavkem deklarace zahájil generální tajemník globální kampaň „Společně: respekt, bezpečí a důstojnost pro všechny“, která je reakcí na vzrůstající xenofobii. Lídry států vyzval, aby kampaň podpořili a společně se zasadili za práva a důstojnost všech, které okolnosti donutily opustit domov a hledat štěstí jinde.

IOM součástí OSN

Generální tajemník OSN a výkonný ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dnes v rámci summitu podepsali novou smlouvu, jíž se IOM stává přidruženou organizací OSN a tím dochází k posílení globálního přístupu k migraci.

Vše co jste o summitu chtěli vědět (česky)

Hlavní body Newyorské deklarace

Newyorská deklarace je vyjádřením politické vůle světových státníků chránit životy, bránit práva a sdílet odpovědnost na globální úrovni. Členské státy se jasně zavázaly, že se budou zabývat problémy, kterým čelíme nyní a budou se podílet na přípravě světa na budoucí výzvy. Jaké jsou závazky států? Mimo jiné:

  • Chránit lidská práva všech uprchlíků a migrantů a to bez ohledu na jejich status. Zahrnuje to např. práva žen a dívek a podpora jejich plného, rovnoprávného a smysluplného zapojení do hledání řešení.
  • Zajistit, že všechny děti (bez ohledu na to zda se jedná o uprchlíky nebo migranty) budou mít zajištěn přístup ke vzdělání v horizontu několika měsíců po příjezdu do hostitelské země.
  • Předcházet a potírat sexuální násilí a násilí založené na genderu uprchlíků a migrantů.
  • Poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů.
  • Najít cesty k ukončení detence dětí za účelem určení jejich migračního statusu.
  • Odsuzovat xenofobii proti uprchlíkům a migrantům a podporovat globální kampaň OSN, která je právě proti xenofobii a rasismu namířena.
  • Posílit pozitivní dopad, který migranti mají na ekonomický a sociální rozvoj v zemích, které je přijaly.
  • Zlepšit humanitární a rozvojovou pomoc v zemích, které jsou současnou krizí nejvíce zasaženy.
  • Realizovat celkovou reakci na rozsáhlý pohyb lidí, která bude vycházet z nového rámce založeného na odpovědnosti členských států, občanské společnosti a organizací systému OSN.
  • Najít nový domov pro všechny uprchlíky, které UNHCR určila jako potřebné pro přesídlení a rozšířit příležitosti pro uprchlíky pro přesídlení do jiných zemí např. prostřednictvím programů mobility nebo program; pro vzdělávání.
  • Posílit globální řízení migrace začleněním Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN.

Summit OSN pro uprchlíky a migranty: Vše co jste chtěli vědět

Valné shromáždění OSN uspořádá 19. září v sídle OSN v New Yorku jednodenní summit věnovaný rozsáhlému pohybu uprchlíků a migrantů. Cílem setkání je dosáhnout shody na humánním a koordinovaném postupu při řešení krize. Je to historicky první setkání na nejvyšší úrovni věnované výhradně problematice uprchlíků a migrace. Summit svolává jménem členských států předseda Valného shromáždění.

V lednu 2016 jmenoval generální tajemník zvláštní poradkyni Karen Abu Zaydovou koordinací příprav summitu. Součástí procesu byla i zpráva generálního tajemníka OSN „In Safety and Dignity“ o rozsáhlém pohybu uprchlíků a migrantů, kterou Valnému shromáždění předložil v květnu.

Podrobné informace na internetové stránce refugeesmigrants.un.org. Summit bude možné sledovat na internetu webtv.un.org a na sociálních sítích.

Na okraj zasedání Valného shromáždění uspořádá americký prezident Barack Obama 20. září 2016 summit o uprchlících. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko, Mexiko a Švédsko. Budou apelovat na vlády, aby přijaly významné nové závazky týkající se uprchlíků.

Vše co jste chtěli vědět o summitu aneb Časté dotazy

  1. Jaká jsou hlavní doporučení pro řešení příčin problému? Jaké kroky se vyžadují od členských států?  

Existuje všeobecná shoda na nutnosti zabývat se příčinami vzniku uprchlické vlny a hybnými silami neregulérní migrace. Připouští se také, že mezinárodní společenství jako celek selhává v adekvátní reakci na množství komplikovaných příčin, které lidi nutí podnikat nebezpečné cesty při hledání bezpečí a důstojnosti. Snadných řešení je poskrovnu. Mezinárodní společenství se už řadu let snaží najít řešení násilných konfliktů v různých částech světa, zmírňovat dopady změny klimatu a přírodních katastrof a vypořádat se s celou řadou dalších problémů, od extrémní chudoby, nedostatku práce, potravin až po diskriminaci a nerovnost a porušování lidských práv. Investice do mladých lidí – jejich vzdělání, zaměstnání a zlepšení jejich postavení ve společnosti – povedou k tomu, že se migrace stane otázkou volby a ne nutnosti. Zpráva generálního tajemníka nepředkládá nová doporučení, ale vyzývá státy OSN k naplňování závazků, které už přijaly (mezinárodní úmluvy apod.).

  1. Proč generální tajemník OSN vyzývá ke globální kampani proti xenofobii? Co mají dělat státy? Jak se zapojí občanská společnost a mezivládní organizace?

Kampaň má upozornit na ekonomický, kulturní i společenský přínos migrantů a uprchlíků pro země původu, tranzitní i cílové země. Cíle je rozporovat některé dezinformace a špatné interpretace tématu uprchlictví a migrace a podpořit osobní kontakt mezi uprchlíky, migranty a obyvateli cílových zemí. Současné proticizinecké nálady jsou založeny na neodůvodněných předsudcích a obavách. Fakta, která tyto dezinterpretace vyvrátí, skutečné příběhy i více příležitostí k osobním setkáním mohou bariéry zbořit. Na obsahu kampaně se pracuje a od členských států se očekává podpora a účast.

  1. Jaký může summit ovlivnit problém pašování lidí? Jak mohou státy lépe spolupracovat, aby pašování zabránily?   

Problematiku pašování migrantů definuje protokol OSN ratifikovaný 142 státy. Ratifikace státy zavazuje kriminalizovat a stíhat případy pašeráctví a poskytovat ochranu migrantům. Pašovaní migranti jsou často oběťmi trestných činů a porušování lidských práv, jen zřídka jsou ale za oběti považováni a naopak jim hrozí stíhání a/nebo deportace jako neregulérním migrantům (česky se nepřesně používá termín nelegální). Summit má podpořit pochopení co je trestný čin pašeráctví a usnadnit členským státům uplatňovat komplexní řešení, k němuž se zavázaly, zaměřit jejich pozornost na boj proti zločineckým sítím a stíhání pachatelů trestných činů a na ochranu obětí namísto pronásledování migrantů. Protipašerácké akce by by se měly řídit mezinárodními standardy lidských práv při vynucování práva.

Pašování je z definice mezinárodním problémem a žádná země mu nemůže čelit samostatně. Izolované reakce vedou pouze ke změnám tras a způsobů pašování. Výsledkem může být nárůst poptávky po pašování ve snaze obejít zostřená vízová pravidla a pohraniční kontroly. Často je tak ohrožena bezpečnost i práva migrantů. Pro narušení obchodního modelu pašeráků je zapotřebí efektivní mezinárodní spolupráce, která omezí zisky z organizovaného zločinu a rozšíří možnosti bezpečné, spravedlivé, legální a zodpovědné migrace. Rámec těmto krokům poskytuje Protokol OSN a úmluva, na níž je založen.

  1. Jaké jsou povinnosti uprchlíků a migrantů? Co státní suverenita a legitimní bezpečnostní obavy států v souvislosti s tím, kdo vstupuje na jejich území?

Uprchlíci a migranti mají stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích. Vlády se vždy zabývaly bezpečnostními otázkami v souvislosti s tím, kdo na jejich zemí přichází, a mají odpovědnost zabraňovat zločincům a lidem přicházejícím se zlými úmysly ve vstupu na své území. Dokonce Úmluva o uprchlících z roku 1951 obsahuje ustanovení, podle něhož může stát vypovědět osoby, které se dopustily vážných (nepolitických) trestných činů. Bezpečnostní opatření však musí mít oporu v zákonech a musí být přiměřená, aby neporušovala lidská práva těch, kteří přecházejí hranice.

  1. Co říká zpráva generálního tajemníka o návratech a readmisních smlouvách? 

Zpráva připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. To vše se musí odehrávat v souladu se zákonnými procedurami a nesmí docházet k hromadnému vypovídání a vracení. Současně jsou vlády povinné přijmout zpět své státní příslušníky, pokud jsou vráceni. Zpráva ale také uvádí, že je nutné dodržovat náležité postupy a respektovat standardy lidských práv, přičemž nejlepší praxí jsou dobrovolné návraty. Je třeba dbát na to, aby návrat byl pro danou osobu udržitelný, což může zahrnovat i podporu navraceným a pomoc jejich komunitám s reintegrací.

  1. Zpráva generálního tajemníka OSN volá po sdílené odpovědnosti za uprchlíky a po bezpečné a řízené migraci.

Zpráva nastiňuje tři pilíře globálních závazků: první se týká rizik, jimž čelí uprchlíci a migranti, a ochrany jejich lidských práv. Druhý a třetí pilíř se vztahuje ke sdílené odpovědnosti za uprchlíky a k bezpečné a řízené legální migraci. Tyto tři pilíře umožňují komplexní přístup k řešení, nejde ale o právně závazné normy, spíše o závazky ke spolupráci při řešení specifických problémů souvisejících s uprchlictvím a migrací.

  1. Co může být zahrnuto do paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, jaké procesy jsou třeba?

Zpráva generálního tajemníka vyzývá k vytvoření globálního kompaktu v přístupu k migraci ve smyslu Cílů udržitelného rozvoje, k nimž se státy zavázaly loni v září a které obsahují i závazek „podporovat bezpečnou, řízenou a legální migraci“. Předpokládá se, že takový kompakt podpoří mezinárodní spolupráci založenou na širokém spektru existujících mezinárodních nástrojů vztahujících se k migraci, od lidských práv a mořského práva až po pracovní standardy. Mezinárodní standardy pro migraci existují, jsou však rozmělněné do různých mezinárodních právních úprav a je třeba dát jim jednotný rámec. To bude vyžadovat praktická opatření v řadě oblastí: lidská práva, ekonomický rozvoj, sociální rozvoj nebo governance.

S ohledem na široký záběr paktu o bezpečné, řízené a legální migraci by bylo vhodné naplánovat odpovídající přípravný proces, jehož součástí by byly regionální konzultace i mnohostranné konzultace s různými zainteresovanými skupinami. V předchozí praxi OSN trvaly podobné přípravné procedury přibližně 18-24 měsíců. Rozhodnutí však závisí na členských státech.

  1. Jaká konkrétní opatření by mohla být součástí paktu o bezpečné, řízené a legální migraci? Co se bude očekávat od států, které iniciativu podepíší? Bude se provádět pravidelné vyhodnocování její implementace?

Specifická opatření budou formulovat členské státy. Příklady kroků, které by mohly být přijaty, jsou následující:

Podpora práv migrantů

  • Přijetí opatření na řešení nedostatků v ochraně lidských práv, jimž čelí migranti, zejména pokud jde o osoby účastnící se rozsáhlého pohybu lidí;
  • Zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu migrantů na trh práce a jejich integrace do nových společností;
  • Podpora a ochrana práva všech migrantů na přístup k
    • vzdělávání bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria
    • odpovídající životní úrovni respektující právo na bydlení bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
    • sociální ochraně a benefitům, včetně důchodů, zdravotního pojištění a dalších;
    • právu a nápravným prostředkům;
  • Dostupnost zdravotní péče, psychosociální podpory a sociálních služeb bez ohledu na pohlaví, věk, nebo jiná diskriminační kritéria;
  • Ochrana a podpora lidských práv dětí v kontextu migrace, která zaručí, že za situaci dětí přednostně odpovídají instituce ochraňující jejich práva, a urychlené ukončení detence dětských imigrantů vázané na jejich migrační status nebo status jejich rodičů;
  • Úsilí o ukončení detencí a zavedení nevazebních komunitních alternativ detence;
  • Opatření proti soukromým subjektům, které za služby pro pracující migranty vyžadují poplatky;
  • Regulace na straně zaměstnavatelů a kontrola pracovních podmínek tak, aby zaměstnavatelé plnili své povinnosti k pracujícím migrantům.

Otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci

  • Migrace jako jeden z ústředních aspektů rozvojového plánování a strategického rozvoje;
  • Přijetí politik pracovní migrace na základě sociálního dialogu se zaměstnavateli, odbory a dalšími aktéry, které podpoří pracovní příležitosti pro migranty se všemi úrovněmi dovedností;
  • Usnadňování mezinárodní migrace pro studenty, slučování rodin;
  • Podpora rozvoje dovedností a uznávání dovedností, schopností a kvalifikace;
  • Snižování nákladů pro převod remitencí a podpora investic v domovských komunitách;
  • Podpora konzulárních služeb jak pro nové imigranty i pro již existující diaspory.

Podpora systémů vládnutí

  • Zabezpečení dostupných a efektivních mechanismů odpovědnosti jakožto součást systémů správy migrace založených na právech;
  • Investice do budování datových kapacit a komunikace disagregovaných dat o migraci s cílem monitorovat pohyby populace, příčiny migrace a poskytovat informace tvůrcům migračních právních předpisů, politik a operativních kroků;
  • Posilování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem k využití „big data“ a nových technologií;
  • Zpracování periodických národních zpráv o migraci pro vyhodnocení dopadů migrace, zvyšování povědomí a přispívání ke zlepšení soudržnosti politik.
  1. Jaké kroky lze v současné době ve věci migrace podniknout? Jaký je postup tvorby iniciativy bezpečné, řízené a legální migrace?

Členské státy mohou rozšířit počet bezpečných a legálních migračních cest, řešit příčiny nouzové migrace a investovat do vyváženého a udržitelného rozvoje (např. snižovat příjmovou nerovnost mezi městy a venkovem, muži a ženami, zabezpečit vzdělávací a pracovní příležitosti především pro mladé lidi) tak, aby si lidé mohli skutečně vybrat, jestli chtějí migrovat. Lze také poskytovat humanitární pomoc všem lidem v pohybu, kteří ji potřebují, a do národních politik zapracovat odpovídající zásady a postupy.

Plnění cílů vztahujících se k migraci by mělo být středem pozornosti při dosahování Cílů udržitelného rozvoje na místní a národní úrovni. V čele tohoto procesu by mohly stát UNDP a IOM.

Potřeby, možnosti i zranitelnost migrantů je nutné vzít na vědomí a zaujmout k nim odpovídající postoj při plánování humanitárních i rozvojových akcí. Mělo by také dojít k ratifikaci a implementaci příslušných mezinárodních smluv a standardů, včetně těch, které se týkají pašování migrantů, obchodování s lidmi a námořní bezpečnosti.

Je bezpodmínečně nutné začít okamžitě usilovat o dosažení praktických a konkrétních výsledků v oblasti migrace. Lze například podpořit úsilí Skupiny pro globální migraci a Pracovní skupiny pro lidská práva a genderovou rovnost při vytváření souboru pravidel ochrany lidských práv migrantů v nouzových situacích při velkém pohybu osob.

  1. Co je globální kompakt (Global Compact) pro sdílení odpovědnosti za uprchlíky? Je právně závazný?

Kompakt pro sdílení odpovědnosti je závazkem států k přijetí větší odpovědnosti vůči uprchlíkům i hostitelským společnostem založeným na dohodě. Nejde o nové právní závazky, tato odpovědnost je založena na již existujících právních závazcích států vyplývajících z mezinárodních právních úpravách týkajících se uprchlíků, lidských práv, pracovního a humanitárního práva.

  1. Podle jakých měřítek se bude určovat, co je spravedlivé sdílení odpovědnosti?

Iniciativa Global Compact for Responsibility-sharing for Refugees (Sdílení odpovědnosti za uprchlíky) nepočítá s pevně danými standardy pro definici příspěvku jednotlivých států. Příspěvek může mít mnoho podob – finanční pomoc, technická podpora nebo rozšíření možností přístupu do země včetně programu přesídlování. Cílem tohoto kompaktu je dosáhnout závazku států na podporu mezinárodní akce a převzít část odpovědnosti za řešení rozsáhlé uprchlické situace.

  1. Je reálné nabídnout přesidlení nejméně 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně?

Kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je připraven spolupracovat na tomto cíli s členskými státy a některé z nich už zvýšily počty uprchlíků, které lze přesídlit na jejich území.

  1. Co bude cílem jednání summitu o uprchlících pod záštitou prezidenta USA?

Americký prezident Barack Obama svolává summit o uprchlících na 20. září do New Yorku. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko a Švédsko. Summit bude doplňovat zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k řešení otázky rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů. Účastnit se jej budou státy, které během roku 2016 přijaly významné nové závazky v podpoře uprchlíků. Cíle summitu:

  • Zajistit rozsáhlejší a hlubší závazky na financování mezinárodních humanitárních organizací a výzev OSN;
  • Rozšíření možností přesídlování a dalších forem humanitární podpory pro uprchlíky;
  • Podpora inkluze a soběstačnosti uprchlíků zejména zpřístupněním vzdělání a legálního zaměstnání.

Nové: Světová zpráva o drogách

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) vydal svou výroční zprávu World Drug Report za rok 2015. Počet lidí závislých na drogách v roce 2014 dosáhl přibližně 29 milionů, asi o dva miliony více než v předchozím roce. V roce 2014 zkusilo asi 250 milionů lidí alespoň jednou drogu. To je stejné číslo jako v předešlých čtyřech letech.

Zpráva vychází krátce po dubnovém zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o drogové problematice. Z něho vzešlo několik konkrétních doporučení pro státy na snižování dopadu drog. Ještě před zasedáním Valného shromáždění vydala agentura OSN UNIADS zprávu Do no harm, podle které neschopnost řady států přijmout drogové politiky založené na zdravotním přístupu a lidských právech vedly k nulovému snížení nových infekcí HIV u lidí, kteří v letech 2010 až 2014 užívali injekčně drogy.

„Světová zpráva o drogách předkládá přehled o hlavních trendech na drogových trzích, o ilegálním obchodu a také o zdravotních dopadech užívání drog. Ze zprávy vyplývá, že je nutné přijmout přístupy založené na lidských právech, jak doporučil i závěrečný dokument zvláštního zasedání valného shromáždění OSN o problematice drog.“

Jurij Fedotov, výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu

Filippo Grandi: UNHCR je na straně uprchlíků každý den

UNHCR, úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vyhlašuje vždy 20. června Světový den uprchlíků, jehož cílem je upozornit na odvahu a úsilí rodin, které jsou nuceny prchat před válkou či pronásledováním. Každý rok se také UNHCR snaží najít v globální statistice, kterou zveřejňuje, jiskřičku naděje, že se světu daří nacházet řešení traumat, která musejí uprchlíci zažívat každý den. Letos se však tato příznivá znamení hledají obtížně.

Počet, složitost a délka trvání dnešních konfliktů bohužel znamenají, že rozsah nuceného vysídlení nyní dosáhl míry, kterou svět nezažil od založení samotné OSN: na celém světě je nyní vykořeněno více než 60 milionů lidí. Každý den přinášejí média zprávy o dalších uprchlických tragédiích, o dětech, matkách a otcích, kteří přicházejí o život v zoufalé snaze uniknout násilí.

Na pozadí těchto tragických událostí přitom rozvratná politická rétorika o otázkách azylu a migrace i znepokojivá míra xenofobie společně ohrožují mezinárodní dohody, které chrání osoby nucené prchat před válkou či pronásledováním.

Namísto sdílení břemene jsme svědky zavírání hranic, namísto politické vůle se objevuje politická paralýza. S následky se přitom musejí potýkat humanitární organizace jako ta, již zastupuji, a přitom s omezenými rozpočty bojují za záchranu lidských životů.

Přesto máme důvod k naději. Navzdory opakovaným záštiplným výlevům v médiích jsme často svědky projevů štědrosti ze strany hostitelských společenství, jednotlivců i rodin, které uprchlíkům otevírají své domovy.

Tito obyčejní lidé nevidí v uprchlících žebráky, konkurenty na trhu práce ani teroristy, nýbrž lidi, jako jsem já či vy, kterým životy narušila válka. Svoji prostou solidaritu konají na celém světě, každý den.

Podle názoru UNHCR bude rok 2016 v otázkách uprchlictví zlomový. Jelikož se války vymykají jakékoli kontrole, jsme přesvědčeni, že letos musíme převzít kolektivní odpovědnost a konat tak, aby došlo k ukončení konfliktů, jež nutí lidi utíkat, a přitom pomáhat milionům lidí, jimž toto násilí zničilo život.

Čelní světoví představitelé již nesmějí pasivně přihlížet rozsáhlým a zbytečným ztrátám na životech. Řešení pomoci uprchlíkům musíme hledat promyšleně. Musíme nacházet humánní a důstojné způsoby, jak zajistit, aby uprchlíci nemuseli riskovat životy svoje ani svých blízkých, když jsou ve snaze dostat se do bezpečí vydáni na milost a nemilost bezohledných převaděčů či vratkých člunů.

Historické zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni dne 19. září, které se bude zabývat rozsáhlými pohyby uprchlíků a migrantů, bude pro všechny z nás prověrkou. Chopí se vlády této příležitosti a začnou sdílet odpovědnost za uprchlíky v duchu globální solidarity tak, jak požadují základní principy mezinárodního uprchlického práva? A nejen to – poskytnou také svůj spravedlivý díl pomoci lidem, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů a přišli o všechno bez vlastního zavinění?

UNHCR je na straně uprchlíků (#WithRefugees), nejen ve Světový den uprchlíků, ale každý den – a chceme, aby 19. září byl na straně uprchlíků i celý svět. Podaří-li se nám to, můžeme čelným světovým představitelům vyslat signál, že nastal čas jednat.

Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení. Poselství generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků

Nucená migrace dosáhla dosud nevídaných rozměrů. Počet lidí na útěku před násilím přesáhl 65 milionů. Nové i přetrvávající konflikty a projevy násilí a perzekuce nutí lidi vydat se na útěk za bezpečím do jiných částí své země nebo překročit hranice a stát se uprchlíky či žadateli o azyl. Další žijí v dlouhodobém exilu, protože řešení vleklých konfliktů je v nedohlednu. Na konci roku 2015 bylo ve světě 21,3 milionu uprchlíků, 3,2 milionu žadatelů o azyl (již zařazených do procesu) a 40,8 milionu lidí tzv. vnitřně vysídlených, kteří na útěku zůstali uvnitř hranic své země.

Světový den uprchlíků je příležitostí společně se zamyslet nad ničivým dopadem válek a pronásledování na životy těch, kteří byli nuceni utéct. Měli bychom ocenit jejich odvahu a odolnost. Je to také dobrá příležitost vzdát hold komunitám a státům, které se rozhodly uprchlíky přijmout. Často se tak děje ve vzdálených pohraničních oblastech postižených chudobou, nestabilitou a velkou nezaměstnaností a mimo pozornost mezinárodního společenství. Devět z deseti uprchlíků v současné době žijí v chudých a středně-příjmových zemích, které se pohybují na pokraji konfliktu.

V průběhu loňského roku se více než milion uprchlíků a migrantů dostalo do Evropy přes Středozemní moře na malých a často nebezpečných plavidlech. Tisíce z nich břehů Evropy nedosáhly a staly se mementem našeho kolektivního selhání. V některých oblastech v souvislosti s tím posílila rozdělující rétorika, narostla xenofobie i restrikce v přístupu k azylu. Duch sdílené odpovědnosti nahradily nenávistné projevy intolerance. Jsme svědky znepokojivého nárůstu ve využívání detencí a budování plotů a dalších bariér.

Protiuprchlická rétorika je tak silná, že je snadné přeslechnout hlasy, které říkají: vítejte. Ale existují a existují na celém světě. V průběhu loňského roku jsme byli v mnoha státech a regionech svědky přívalu soucitu a solidarity. Běžní lidé otevřely svá srdce a domovy uprchlíkům a některé státy přivítaly nově příchozí, přestože v nich mnoho uprchlíků již přebývá.

Je nutné, aby byly tyto pozitivní příklady následovány. Naše reakce na uprchlíky musí vycházet ze společných hodnot sdílení odpovědnosti, nediskriminace, lidských práv a mezinárodních úmluv o uprchlících. Respektována musí být zásada non-refoulement (zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv – pozn. překl.). Plenární zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni, které se 19. září bude zabývat problémem rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů, bude historickou příležitostí k dosažení globální dohody a k závazku společné akce a posílení sdílené odpovědnosti za uprchlíky.

Musíme se postavit za miliony lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy a zajistit ochranu jejich práv a důstojnosti, ať se ocitnou kdekoli. Solidarita a soucit se musí stát základem společného řešení.

Spravedlivé trhy pro spravedlivé společnosti

Jurij Fedotov, výkonný ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu

Rozruch kolem takzvaných Panama Papers znovu obrátil pozornost k trendům v globálních finančních systémech. Není nezbytně nejdůležitější, jestli lidé, kteří jsou v Panama Papers jmenováni, porušují zákony. Co je důležité je fakt, že pod hladinou finančních vod se nachází dostatek jeskyní, ve kterých lze ukrýt velkou část pokladu.

Některé z těchto peněz nepochybně pocházejí z nelegálních zdrojů. Z publikace Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu „Odhad nelegálních finančních toků“, která vyšla již před pěti lety, vyplývá, že roční objem vypraných peněz z trestné činnosti dosahuje okolo 1,5 bilionu USD. A to je pravděpodobně jen velmi konzervativní odhad.

Nejde ale jen o ilegálně získané peníze proudící finančními systémy. Finanční důvěru a hodnověrnost vlád narušuje i korupce. Tento endemický zločin nezměrně poškozuje naše společnosti, zejména její slabé a zranitelné členy. Peníze, o které vlády přijdou, chybí na výstavbu škol a nemocnic nebo nezbytné infrastruktury, jako jsou silnice a mosty.

To by mělo stačit k rozptýlení přetrvávajícího názoru, že korupce je zločin, který nezanechává oběti. Obětí jsou celé zástupy: jednotlivců, na které doléhá, že korupce „odčaruje“ finanční zdroje potřebné pro základní služby.

Korupce je moderním důkazem staré dětské říkanky, v níž jediný chybějící hřebíček vedl ke ztrátě celého království. Korupce se řídí stejnou logikou. Neměří se však  ztracenými královstvími, nýbrž generacemi ztracených příležitostí a zmařených nadějí.

Schopnost korupce podrývat společnosti a brzdit vývoj výslovně uvádí rozvojová Agenda 2030 v cíli č. 16, který volá po významném omezení korupce a úplatkářství.

Objevují se však i náznaky, že vítr se obrací. Jedním z těch viditelných je přelomová úmluva OSN proti korupci (UNCAC). Jedná se o jediný univerzální právní protikorupční nástroj, založený na inovativních protikorupčních standardech uplatnitelných ve veřejné i soukromé sféře. Úmluva mění postoje a spolu s tím i životy.

Zapojení soukromé sféry je nezbytné. Vlády nemohou s těžkým břemenem zápolit samy. Je nutné úzce spolupracovat. Soukromý sektor se naštěstí takovým směrem ubírá. Podniky si uvědomují, že v boji proti korupci lze jedině získat. Obchodu se daří tam, kde jsou zákony jasně definované a spravedlivě uplatňované.

Abych přispěl k pozitivnímu vývoji, navrhuji čtyři důležité kroky, které je třeba podniknout.

Za prvé, státy musí vytvořit vlastní zákony nezbytné k tomu, aby UNCAC na místní úrovni nebyla bezzubá. Za druhé, orgány činné v trestním řízení musí mít pravomoc a nezávislost k vyšetřování a souzení korupce. Za třetí, vše, co děláme, musí být založeno na spolupráci. A nakonec je třeba podpořit mechanismus navracení majetku, aby bylo možné identifikovat, zadržet a vrátit zisky z kriminální činnosti.

Náš cíl musí být následující: žádné peníze odcizené kterékoliv rozvojové zemi nesmí zůstat nepovšimnuty v zahraniční bance nebo daňovém ráji. Všechny se musí vrátit. To však nemůžeme dokázat sami. Přispět k našemu úsilí může soukromý sektor. UNCAC může pomoci. Její jedinečnou tržní hodnotou jsou její dosah a globální věrohodnost.

V nedávné minulosti přijali lidé korupci a úplatkářství jako součást každodenního života. Nyní je odmítají. Ještě jsme je ale nezkrotili a pokud polevíme, mohou se vrátit a pomstít se. OSN se snaží pomáhat při zlepšování životů a nastolování větší rovnosti. Firmy usilují o integritu, odpovědnost a transparentnost. Spojme své úsilí tak, abychom zajistili existenci spravedlivých trhů ve spravedlivých společnostech.

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

generální tajemník Pan Ki-mun

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

V důsledku válek, porušování lidských práv, nedostatečného rozvoje, změny klimatu a přírodních katastrof opouští domovy mnohem více lidí než kdykoliv od doby, kdy máme spolehlivá data. Více než 60 milionů lidí, z nichž polovinu tvoří děti, je na útěku před násilím nebo pronásledováním. Dalších 225 milionů jsou migranti, kteří odešli ze své země za lepšími příležitostmi nebo jen aby přežili.

Nepotýkáme se ale s krizí čísel. Jde o krizi solidarity. Téměř 90 procent všech uprchlíků ve světě našlo útočiště v rozvojových zemích. V osmi státech pobývá více než polovina celkového počtu uprchlíků. Pouhých deset zemí poskytuje 75 procent prostředků do rozpočtu OSN určeného na ulehčení a řešení situace uprchlíků.

Sdílení odpovědnosti

Při rovnoměrném rozložení odpovědnosti by pro hostitelské země žádná krize neexistovala. Poskytnout pomoc je v našich možnostech a máme dost znalostí, abychom velký pohyb uprchlíků a migrantů zvládli. Přesto dáváme příliš často průchod strachu a neznalosti. Potřeby lidí jsou přehlíženy a xenofobie přehlušuje rozum.

Státy sousedící s ohnisky této krize každý den zápasí, aby se s ní dokázaly vyrovnat. 19. září se ve Valném shromáždění nejvyšší představitelé států budou zabývat posílením společného dlouhodobého úsilí. Na podporu tohoto procesu jsem vydal zprávu „V bezpečí a důstojnosti“ (In Safety and Dignity), která obsahuje doporučení, jak by mohl svět společně postupovat efektivněji.

Společná lidskost i boj proti organizovanému zločinu

Začít musíme tím, že se přihlásíme ke společné lidskosti. Miliony migrantů a uprchlíků jsou vystaveni extrémním útrapám. Tisíce jich zahynuly ve Středozemním a Andamanském moři, v oblasti Sahelu či ve Střední Americe. Uprchlíci a migranti ale nejsou jednolitá skupina „těch druhých“. Jsou stejně rozmanití, jako celé lidské společenství. Pohyb lidí je nezpochybnitelným globálním jevem, který vyžaduje globální sdílení odpovědnosti.

Za druhé, uprchlíci a migranti ani zdaleka nejsou hrozbou: přispívají k růstu a rozvoji hostitelských zemí i zemí svého původu. Čím lépe se nově příchozí integrují, tím větší bude jejich přínos. Potřebujeme se proto více zaměřit na jejich společenské i ekonomické začlenění.

Za třetí, lídři na celostátní i komunální úrovni mají odpovědnost veřejně odsoudit diskriminaci a intoleranci a postavit se na odpor těm, kteří se snaží získat voličské hlasy šířením strachu a rozdělováním společnosti. Situace vyžaduje stavět mezi lidmi mosty, ne zdi.

Za čtvrté, musíme věnovat větší pozornost příčinám nuceného přesídlování. OSN dlouhodobě posiluje oblast prevence konfliktů, mírového řešení sporů a řešení případů porušování lidských práv dříve, než se situace vyhrotí. Jedním z účinných nových nástrojů je Agenda 2030. Loni se na ní shodlo všech 193 členských států OSN. Součástí tohoto globálního programu rozvoje je i výrazné zaměření pozornosti na spravedlnost, instituce a soudržné společnosti.

Za páté, musíme posílit mezinárodní systémy na zvládání rozsáhlého pohybu lidí tak, aby byly naplňovány standardy lidských práv a poskytnuta nezbytná ochrana. Státy musí dodržet své mezinárodně-právní závazky, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Země, kam uprchlíci dorazí nejdříve, by neměly být nuceny nést celé břímě samy. Ve své zprávě proto navrhuji vytvořit „globální pakt pro sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům“.

Posílit musíme boj proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, zlepšit ochranu lidí, kteří se vydali na cestu a zajistit jejich bezpečí a důstojné zacházení na hranicích. Organizované a legální trasy pro migranty a uprchlíky budou klíčem k tomu, aby lidé ze zoufalství nebyli nuceni obracet se na zločinecké sítě. Počty migrantů budou pravděpodobně i nadále růst v důsledku nedostatku pracovních a obchodních příležitostí, kvůli snadným podmínkám k cestování a komunikaci, i kvůli vzrůstající nerovnosti a změně klimatu. Navrhuji proto zlepšit globální kontrolu nad touto oblastí prostřednictvím „globálního paktu pro bezpečnou, organizovanou a zákonnou migraci“.

Chopit se příležitosti

Uprchlická a migrační krize ani v nejmenším není nepřekonatelná, ale státy na ni nemohou reagovat izolovaně. Milionům uprchlíků a migrantů jsou v současné době upírána základní práva a svět sám sebe připravuje o přínos, který uprchlíci a migranti mohou přinést.

Světový humanitární summit, který svolávám do Istanbulu na 23. a 24. května, bude usilovat o nové závazky států a dalších hráčů pro spolupráci při ochraně lidí a na posilování odolnosti. Od jednání Valného shromáždění v září očekávám, že nastíní možná řešení bezprostředních problémů uprchlictví a migrace, a že dosáhne závazku světových lídrů k těsnější globální spolupráci v této oblasti.

V průběhu tisíciletí lidé vždy putovali z místa na místo, ať už z vlastní volby nebo pod tlakem hrozeb. Putovat budou i v nejbližší budoucnosti. Jen za předpokladu, že dostojíme své povinnosti chránit prchající před pronásledováním a násilím a chopíme se příležitosti, kterou migranti představují, dosáhneme příznivější a spravedlivější budoucnosti pro všechny.

Foto: UNICEF


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1