Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Dosiahnutie rodovej rovnosti je najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou

António Guterres

V súčasnosti zažívame obdobie, ktoré je nesmierne dôležité pre práva žien. Historické a štrukturálne nerovnosti, ktoré umožnili prekvitanie útlaku a diskriminácie, vychádzajú bezprecedentne na povrch – od Latinskej Ameriky cez Európu až po Áziu, na sociálnych médiách, vo svete filmu, v továrňach aj na ulici. Ženy vyzývajú na trvalú zmenu a nulovú toleranciu voči sexuálnym útokom, obťažovaniu a diskriminácii akéhokoľvek druhu.

Dosiahnutie rodovej rovnosti a posilnenie postavenia žien a dievčat je nedokončenou témou našich čias a najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou.

Aktivizmus a lobovanie generácií žien začína prinášať ovocie. V škole študuje viac dievčat ako kedykoľvek predtým, viac žien pracuje za mzdu, aj na seniorských pozíciách v súkromnom sektore, na akademickej pôde či v medzinárodných organizáciách akou je aj OSN. Rodovú rovnosť sa podarilo zakotviť do mnohých zákonov a zhubné praktiky, ako napríklad mrzačenie ženských genitálií a detské sobáše, v mnohých krajinách postavili mimo zákona.

Ak sa však chceme zamerať na historickú nerovnováhu moci, ktorá je v podhubí diskriminácie a vykorisťovania, stále pred nami stoja vážne prekážky.

Viac ako miliarde žien na celom svete chýba právna ochrana voči domácemu sexuálnemu násiliu. Celosvetový rozdiel v odmeňovaní je 23%, vo vidieckych oblastiach dokonca 40%, a neplatená práca, ktorú vykonáva mnoho žien, ešte stále nie je uznaná. Zastúpenie žien v národných parlamentoch je v priemere menej ako štvrtina, no v zasadacích miestnostiach je ešte oveľa nižšie. Ak nespojíme svoje sily, mrzačeniu ženských orgánov sa počas najbližších desať rokov podrobí ďalší milión dievčat.

Tam, kde zákony existujú, sa často ignorujú, a ženy, ktoré žiadajú nápravu právnou cestou, sa spochybňujú, znevažujú, či často neberú do úvahy. Vieme, že sexuálne obťažovanie a zneužívanie prekvitá na pracoviskách, vo verejných priestoroch či v domácom prostredí, aj v krajinách, ktoré sa hrdia svojím pokrokom v rodovej rovnosti.

Spojené národy by mali ísť príkladom celému svetu.

A ja priznávam, že to tak vždy nebolo. Avšak od nástupu do funkcie som začal presadzovať zmeny v hlavnom sídle OSN, v našich mierových misiách a zároveň aj vo všetkých úradoch na celom svete.

Teraz sa nám po prvýkrát podarilo dosiahnuť rodovú paritu v mojom seniorskom riadiacom tíme a som pripravený dosiahnuť ju aj v celej organizácii. Som absolútne odhodlaný presadiť nulovú toleranciu voči sexuálnemu obťažovaniu a v tejto súvislosti som už zaviedol opatrenia na zlepšenie podávania správ a transparentnosti. Úzko spolupracujeme s krajinami na celom svete na prevencii a riešení sexuálneho vykorisťovania a obťažovania zamestnancami v mierových misiách a na podpore obetiam.

My v OSN stojíme pri ženách na celom svete, v ich boji proti nespravodlivosti, ktorej čelia, či už sú to ženy na vidieku, boriace sa s platovou diskrimináciou, ženy v meste, združujúce sa za zmenu, ženy na úteku, ohrozené vykorisťovaním a zneužívaním, alebo ženy, ktoré zažívajú viaceré formy diskriminácie naraz: vdovy, domorodé ženy, ženy so znevýhodnením či ženy, ktoré nezodpovedajú rodovým normám.

Postavenie žien je kľúčovým prvkom Agendy 2030 pre udržateľný rozvoj. Pokrok v oblasti Cieľov udržateľného rozvoja zároveň znamená pokrok pre všetky ženy a všade. Iniciatíva Spotlight, spustená v spolupráci s Európskou úniou, sa zameria na odstránenie násilia na ženách a dievčatách, čo je nutný predpoklad pre rovnosť a posilnenie ich postavenia.

Rád by som uviedol na pravú mieru, že týmto nerobíme ženám láskavosť. Rodová rovnosť nie je len otázka ľudských práv, ale aj záujmu nás všetkých – mužov, chlapcov, žien aj dievčat. Rodová nerovnosť a diskriminácia žien nás poškodzuje všetkých.

Existuje množstvo dôkazov, že investovanie do žien je najúčinnejší spôsob ako pozdvihnúť komunity, firmy, aj celé krajiny. Účasť žien posilňuje mierové dohody, otužuje spoločnosti a dynamizuje ekonomiky. Tam, kde ženy čelia diskriminácii, často nachádzame praktiky a názory, ktoré škodia všetkým. Otcovská dovolenka, zákony proti domácemu násiliu a rovnaké odmeňovanie prinášajú úžitok všetkým.

V tomto kľúčovom okamihu pre práva žien nastal čas, aby sa muži postavili na stranu žien, aby ich počúvali a učili sa od nich. Transparentnosť a zodpovednosť sú dôležité, ak majú ženy dosiahnuť svoj plný potenciál a pozdvihnúť nás všetkých, v našich komunitách, spoločnostiach a ekonomikách.

Som hrdý, že som súčasťou tohto hnutia a dúfam, že naďalej bude rezonovať v OSN aj celom svete.

Autor je generálnym tajomníkom OSN

Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 2018 (27. ledna) toto prohlášení:

Dnes si připomínáme  šest milionů Židů – mužů, žen a dětí – kteří zahynuli během Holocaustu. V této kruté době přišel o život bezpočet dalších lidí.

I desítky let po 2. světové válce se setkáváme s přetrvávajícím antisemitismem a nárůstem jiných předsudk

Šiřiteli extrémních projevů nenávisti jsou neonacisté a skupiny, které mluví o bílé nadřazenosti.

Čím dál častěji se setkáváme s tím, že děsivé názory se z okraje společnosti přesouvají do politického mainstreamu.

Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

Kdykoli a kdekoli dochází k odklonu od základních lidských hodnot, je to velké riziko pro společnost.

Je odpovědností každého z nás rychle, jasně a rozhodně se postavit projevům rasismu a násilí.

Prostřednictvím vzdělávání a porozumění můžeme připravit budoucnost založenou na důstojnosti, lidských právech a mírové koexistence pro všechny.

Na prahu roku 2018: Červený varovný signál pro náš svět

Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese:

Milí přátelé na celém světě, šťastný nový rok!

Když jsem se před rokem ujal funkce generálního tajemníka OSN, vyzval jsem, aby rok 2017 byl rokem pro mír. Vývoj se bohužel ubíral směrem opačným.

Na Nový rok 2018 nevydávám apel, ale varování. Červený varovný signál pro náš svět.

Současné konflikty se prohlubují a objevují se nová nebezpečí. Od studené války tu nebyly tak silné obavy z jaderných zbraní.

Klimatická změna postupuje rychleji než naše schopnost na ni reagovat.

Nerovnosti se zvyšují. Jsme svědky děsivých případů porušování lidských práv. Nacionalismus a xenofobie se stupňují.

Na prahu roku 2018 proto vyzývám k sjednocení. Jsem přesvědčen, že svět může být bezpečnější. Je možné zastavit konflikty, překonat nenávist a ubránit společné hodnoty.

Jedinou cestou je udělat to společně.

Nabádám všechny lídry k tomuto novoročnímu předsevzetí: Snížit rozdíly. Urovnat rozpory. Obnovit důvěru a svést lidi dohromady pro společné cíle.

Tou správnou cestou je jednota. Závisí na ní naše budoucnost.

Do nového roku 2018 vám přeji mír a zdraví. Děkuji.

Guterres: Migranti jsou ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem

U příležitosti Mezinárodního dne migrantů vydal generální tajemník OSN António Guterres následující prohlášení:

Chtěl bych, abychom dnes ocenili přínos všech 258 milionů migrantů a migrantek na celém světěa a uvědomili si jejich nasazení a elán. Máme mnoho důkazů, že migranti jsou všude na světě ekonomickým, sociálním i kulturním přínosem pro hostitelské země. Přesto na mnoha místech roste nepřátelství vůči nim. Víc než kdy jindy teď tudíž potřebujeme solidaritu.

Migrace je s námi od nepaměti. Od dávných dob se lidé stěhovali a hledali nové příležitosti a lepší život. Změna klimatu, demografie, nestabilita, rostoucí nerovnost a naděje na lepší život i nenaplněná poptávka pracovního trhu, to vše jsou důvody, že migrace s námi zůstane i dál.

Potřebujeme efektivní mezinárodní spolupráci při řízení migrace tak, že její přínos se projeví všude a že lidská práva všech, kterých se týká, budou dostatečně chráněna. Tak to ostatně ukládá i Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj. Loni se lídři všech států OSN zavázali, že v roce 2018 přijmou Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci. Společným cílem je, aby migrace byla prospěšná pro všechny.

António Guterres

Nová zpráva OSN: Počet mezinárodních migrantů se dál zvyšuje

Na světě je podle odhadů 258 milionů lidí, kteří žijí v jiné zemi, než se narodili. Oproti roku 2000 jde o nárůst o 49 %. Nejnovější čísla o mezinárodní migraci přináší zpráva OSN zveřejněná u příležitosti Mezinárodního dne migrantů.

Zprávu The International Migration Report 2017 (Highlights) vydává každý druhý rok odbor OSN pro ekonomické a sociální záležitosti (UN DESA). Podle ní tvoří mezinárodní migranti v současnosti 3,4 % světové populace. Jde o mírný nárůst oproti 2,8 % z roku 2000. Podíl migrantů žijících v zemích s vysokými příjmy se zvýšil z 9,6 % (2000) na 14 % (2017).

Zpráva OSN se zabývá posledními migračními trendy, demografickým přínosem migrace, stavem ratifikace příslušných mezinárodních úmluv a hodnotí vývoj otázky migrace v rámci OSN. Data, se kterými pracuje, jsou statistické údaje z jednotlivých států, která jsou získávána při sčítání lidu či prostřednictvím dalších statistických průzkumů.

Mezinárodní migrace je kritickým faktorem naplňování mezinárodní agendy transformace k udržitelnému rozvoji. V září 2016 přijalo Valné shromáždění OSN “Newyorskou deklaraci pro migranty a uprchlíky”, v níž se státy OSN dohodly, že budou uplatňovat politiku řízené migrace. Představitelé států se také zavázali, že se budou více podílet na spravedlivém sdílení zátěže a odpovědnosti při poskytování útočiště uprchlíkům, že budou chránit lidská práva všech migrantů a bojovat proti xenofobii a intoleranci namířené proti migrantům. V závěru příštího roku se bude konat další celosvětová konference o migraci, jejímž cílem bude přijetí tzv. Globálního kompaktu (společného plánu) pro bezpečnou, řízenou a regulérní migraci.

“Abychom byli schopni překonávat mýty a nedorozumění o migraci a mít solidní podklady pro politické rozhodování, potřebujeme spolehlivá data,” říká Liu Zhemin, zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky. “Nová čísla o mezinárodní migraci jsou pro státy OSN důležitým vodítkem při jednáních o Globálním kompaktu o bezpečné, řízené a regulérní migraci.”

Podle zprávy OSN mezinárodní migrace významně přispívá k populačnímu růstu a v mnohých zemích brání populačnímu poklesu. V letech 2000 až 2015 se migrace podílela na populačním růstu v Severní Americe ze 42 % a v Oceánii z 31 %. Bez migrace by ve stejném období došlo k poklesu populace v Evropě. Tři čtvrtiny (74 %) mezinárodních migrantů jsou lidé v produktivním věku (20 až 64 let) (2017). Podíl lidí v produktivním věku na celkové populaci přitom činí 57 %. Vzhledem k tomu snižuje příliv migrantů podíl ekonomicky závislých (dětí a starších lidí) ve vztahu k populaci v produktivním věku.

V Africe, Latinské Americe a Karibiku je čistý dopad migrace na populační růst negativní, ale v porovnání s jinými populačními změnami ve většině států není významný. V některých malých rozvojových státech může ale být negativní dopad emigrace na celkovou velikost populace výrazný, zejména u populace v produktivním věku.

Trendy v mezinárodní migraci

V roce 2017 žilo ve vysoce příjmových zemích 165 milionů mezinárodních migrantů – 64 % z celkového počtu. Většina migrantů směřuje do zemí s vysokými příjmy – 64 milionů z celkových 85 milionů mezinárodních migrantů, kteří odešli do jiné země po roce 2000.

Počet mezinárodních migrantů zahrnuje i 26 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří tvoří 10 % z celkového počtu migrantů. Přestože většina mezinárodních migrantů žije ve státech s vysokými příjmy, ve středně a nízkopříjmových zemích žije 22 milionů uprchlíků a žadatelů o azyl (84 procent z celkového počtu).

Celosvětově se zvýšil věkový medián migrantů z 38 let (2000) na 39,2 roku (2017). V některých částech světa, např. v Asii, Oceánii a především v Latinské Americe a Karibiku se medián věku migrantů snížil o tři roky. V současné době tvoří 48,4 % mezinárodních migrantů ženy. Počet migrantek je vyšší ve všech regionech s výjimkou Afriky a Asie. V některých asijských státech připadá na tři muže migranty jedna žena.

V roce 2017 žily dvě třetiny mezinárodních migrantů v pouhých 20 státech a polovina všech mezinárodních migrantů žije jen v deseti státech. Nejvíce jich je v USA (49,8 milionu, 19 %). Následují Saúdská Arábie, Německo a Rusko (přibližně 12 milionů migrantů) a Velká Británie (9 milionů).

Cíl a původ mezinárodních migrantů

Víc než 60 procent mezinárodních migrantů žije v Asii a Evropě (80 resp. 78 milionů). V Severní Americe je 58 milionů migrantů, v Africe 25 milionů, v Latinské Americe a Karibiku 9,5 milionu a v Oceánii 8,4 milionu. To odpovídá i nárůstu v období 2000-2017, kdy v Asii přibylo 30 milionů, v Evropě 22 milionů, v Severní Americe 17 milionů a v Africe 10 milionů mezinárodních migrantů.

Ve většině států Evropy, Severní Ameriky a Oceánie tvoří migranti v současné době víc než 10 % populace. Většina mezinárodních migrantů pochází z Asie (106 milionů) a Evropy (61 milionů). Z Latinské Ameriky a Karibiku pochází 38 milionů a z Afriky 36 milionů migrantů. Nejvyšší nárůst počtu mezinárodních emigrantů zaznamenala v letech 2000–2017 Afrika (+68 %), dále Asie (+62 %), Latinská Amerika a Karibik (+52 %) a Oceánie (+51 %). Nejvíc lidí, kteří žijí mimo hranice své rodné země, pochází z Indie (17 milionů), následuje Mexiko (13 milionů), Ruská federace, Čína, Bangladéš, Sýrie, Pákistán a Ukrajina (6–11 milionů).

Řekněte NE globální pandemii násilí na ženách!

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv člověka. V různých částech světa ale na tento problém není nahlíženo stejně. Více než 600 milionů žen a dívek žije v zemích, kde není takové násilí považováno za trestný čin. Násilím jsou ženy diskriminovány v právním systému i v praxi a dochází tak k prohlubování nerovnosti mezi ženami a muži. Násilí páchané na ženách a dívkách je globální pandemií, neboť s určitou formou tohoto násilí se během svého života setká až 70 % žen. Jedna ze třech žen tak ve svém životě čelí nějaké formě násilí. Asi k polovině případů sexuálního násilí dochází na dívkách mladších 16 let.

Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách každoročně připadá na 25. listopadu. V ten samý den začíná i tzv. 16 dní aktivismu, kampaň zaměřená na potírání genderově orientovaného násilí. Jejím cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost.Symbolem kampaně za ukončení násilí na ženách je oranžová barva. Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince). Více informací a fakta: interactive.unwomen.org

Generální tajemník OSN António Guterres vydal k letošnímu mezinárodnímu dni toto prohlášení (slovenský překlad Informační servis OSN ve Vídni):

„Všetky ženy a dievčatá majú právo na život bez násilia. Napriek tomu sa však táto forma porušovania ľudských práv stále vyskytuje v každej komunite v rôznych podobách a postihuje najmä tých, ktorí sú zraniteľní a ocitajú sa na okraji spoločnosti. Minimálne jedna z troch žien na celom svete zažije vo svojom živote aspoň raz fyzické či sexuálne násilie alebo oboje. Pred dosiahnutím 18. roka sa vydá 750 miliónov žien a viac ako 250 miliónov podstúpilo zmrzačenie ženských orgánov.

Aktivistky za ženské práva sa stávajú terčom útokov ešte stále príliš často a násilie páchané na političkách bráni pokroku v oblasti občianskych, politických, sociálnych, ekonomických a kultúrnych práv.

Dnes je už jasné, že násilie páchané na ženách vrátane obťažovania a nevhodného správania je hlavnou prekážkou napĺňania ľudských práv, spoločenského začlenenia žien a ich účasti na udržiavaní mieru. Bez ich odstránenia nikdy nenaplníme Agendu 2030 pre udržateľný rozvoj.

Je čas, aby sme sa spoločne zasadili o ukončenie násilia páchaného na ženách a dievčatách. Znamená to, že budeme spolupracovať v našich krajinách, regiónoch, komunitách, zároveň a s tým istým cieľom.

Organizácia Spojených národov sa venuje otázke násilia páchaného na ženách viacerými spôsobmi – založila Trustový fond OSN na ukončenie násilia páchaného na ženách, iniciatívu „Spotlight“, kde v spolupráci s Európskou úniou spája svoje úsilie s vládami členských krajín a mimovládnymi organizáciami a taktiež iniciatívy Bezpečné mestá OSN či globálnu iniciatívu Bezpečný verejný priestor.

Moja nulová tolerancia voči sexuálnemu obťažovaniu v OSN je súčasťou Stratégie rodovej parity, ktorá bola spustená v septembri tohto roku. Taktiež sme sa zaviazali pokračovať v kampani Spoločne za ukončenie násilia páchaného na ženách „UNiTE to End Violence against Women“ pod novým názvom Spoločne do roku 2030 „UNiTE by 2030“.

Je čas, aby sme spoločne konali tak, aby ženy a dievčatá na celom svete mohli žiť bez obťažovania, nevhodného správania a iných foriem násilia.“

— António Guterres

Segregace romských dětí ve školách se zhoršuje. Výzva k akci: Podpořme sounáležitost mezi dětmi ve jménu rozmanitosti

Při příležitosti 10. výročí vydání přelomového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o segregaci romských dětí ve školách volají organizace bojující za lidská práva a rovnost po radikálním zintenzivnění snah s cílem podpořit pocit sounáležitosti mezi dětmi v duchu evropského závazku k důstojnosti, rovnosti a lidským právům.

Případ D. H. odstartovala stížnost podaná 18 romskými dětmi umístěnými do podprůměrných, speciálních škol pro děti s mentálním postižením. Dne 13. listopadu 2007 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že tyto děti byly diskriminovány ve vzdělávání, což zakazuje mezinárodní i evropské právo.

Tuto zprávu dnes společně zveřejnily:
Úřad OSN pro lidská práva OHCHR (evropská regionální kancelář v Bruselu),
Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OSCE ODIHR),
Agentura EU pro základní práva (EUFRA),
Evropská síť národních institucí pro lidská práva (ENNHRI),
Evropská síť pro rovnoprávnost (Equinet).

Zásluhou stížnosti těchto 18 dětí se po celé Evropě začaly ozývat hlasy volající po ukončení odděleného a podprůměrného vzdělávání pro Romy. Navzdory těmto snahám ovšem segregace zatím odstraněna nebyla. Naopak, i když počet Romů ve vzdělávacích systémech v celoevropském měřítku postupně roste, segregace ve školách se zcela zjevně zhoršuje, jak ukazuje i nejnovější sdělení Evropské komise o přezkumu rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období.

Děti umisťované v segregovaných vzdělávacích zařízeních jsou oběťmi diskriminace. V oddělených školách se jim nedostává vzdělání potřebného k tomu, aby se dokázaly orientovat v dnešní složité a rozmanité společnosti. Segregované vzdělávání odpírá romským dětem i dětem pocházejícím z jiných menšin, dětem s postiženími, dětem migrantů stejně jako dětem z většinové společnosti výhody inkluzivního vzdělávání a hodnotu rozmanitosti pro vzkvétající demokracie a především pro všechny lidi. Kromě toho tyto dětí získávají podprůměrné vzdělání, které výrazně omezuje jejich možnosti uplatnit se ve všech možných profesích a snižuje tak kvalitu jejich života.

Pro děti, které stížnost podaly, ale rozsudek Evropského soudu přišel příliš pozdě. Když bylo spravedlnosti konečně učiněno zadost, bylo jim už přes dvacet let. Spolu se stovkami tisíc dalších Romů z celé Evropy tak měly nedostatečné vzdělání a byly odsouzeny k životu v sociálním vyloučení a špatně placeným zaměstnáním.

Kromě právních povinností států provádět evropské právní předpisy v oblasti rovnosti a mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv, ke kterým se smluvně zavázaly, představuje další účinný stimul, aby země obnovily svůj závazek zvýšit sounáležitost mezi dětmi v rámci inkluzivního vzdělávání v duchu zásady, že „nikdo nesmí zůstat pozadu“ stanovené v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. S cílem udržet krok s nejnovějším vývojem by státy rovněž měly výrazně zintenzivnit své snahy při budování vlastní znalostní základny i shromažďovat a zveřejňovat data z této oblasti, přičemž ale musí přiměřeně dodržovat zásady ochrany soukromí a údajů.

Poznámka pro editory

Ve věci D. H. a ostatní proti České republice osmnáct romských dětí-aktivistů, kteří podali stížnost, ukázalo, že více než polovina dětí ve speciálních školách pro děti s lehkým mentálním postižením v Ostravě v České republice jsou Romové a že více než polovina všech romských dětí v ČR chodí do takovýchto speciálních škol. Dále se prokázalo, že romské děti mají v Ostravě 27krát vyšší pravděpodobnost, že skončí v odděleném vzdělávacím zařízení, než děti, které nejsou romského původu. Podíváme-li se na to z druhé strany, v tom samém městě, tedy v Ostravě, minimálně 16 722 dětí z celkem 33 372 ostravských dětí navštěvujících školu k únoru 1999 chodily každý den do školy, aniž by potkaly jediné romské dítě. Evropský soud, mimo jiné, použil důkazy poskytnuté poradním výborem pro Rámcovou úmluvu, Výborem pro odstranění rasové diskriminace a podle kterých je počet Stížnost vnitrostátní soudy poprvé řešily v roce 1999 a velký senát Evropského soudu pro lidská práva o ní nakonec rozhodl 13. listopadu 2007.

Evropský soud pro lidská práva od té doby vynesl rozsudky v několika případech týkajících se segregace ve vzdělávání v řadě dalších evropských zemí. Dále rozhodl, že zvláštní zacházení pro romské děti pod záminkou jazykových problémů je rovněž nezákonné, stejně jako odmítnutí děti zapsat i jiné formy tolerovaného nechození do školy. Vnitrostátní soudy shledaly nezákonnými i další formy odděleného vzdělávání pro Romy. Evropská komise také zahájila řízení proti členským státům Evropské unie za segregaci Romů ve vzdělávání. Evropská příručka pro údaje v oblasti rovnosti vydaná Evropskou komisí doporučuje členským státům monitorovat stav rovných příležitostí a nediskriminace budováním vnitrostátních znalostních základen, a to konkrétně shromažďováním údajů o rovnosti a diskriminaci.

Odkazy

Seznam zdrojů týkajících se věci D. H.  a ostatní proti České republice na stránkách Evropského střediska pro práva Romů (ERRC)

Globální studie o stavu lidských práv Romů po celém světě Úřadu OSN pro lidská práva

Agentura EU pro základní práva, zpráva ze šetření o Romech z roku 2016

Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání pro romské děti: Hodnotící zpráva z návštěvy České republiky

Boj proti segregaci na evropských školách prostřednictvím inkluzivního vzdělávání – Komisař pro lidská práva Rady Evropy

Stav lidských práv v Česku bude hodnocen v rámci procesu UPR (Universal Periodic Review)

Situace v oblasti lidských práv bude 6. listopadu 2017 přehodnocena v rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR) Rady OSN pro lidská práva. Zasedání bude vysíláno živě.

V rámci procesu pracovní skupiny UPR bude Česko na zasedání, které bude probíhat od 6. do 17. listopadu, jednou ze 14 hodnocených zemí. První a druhé hodnocení Česka v rámci UPR se konalo v dubnu 2008 a říjnu 2012.

Hodnocení bude založeno 1) na národní zprávě – informace, které předloží hodnocený stát; 2) na informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 3) na informacích od dalších zainteresovaných skupin, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy.

Ve výše zmíněných dokumentech jsou zmíněny tyto otázky: národní lidskoprávní instituce v souladu s Pařížskými principy; potírání diskriminace Romů, migrantů nebo osob s postižením v zaměstnání, v oblasti bydlení, zdraví, vzdělávání a rozhodovacích procesů; prevence a postih rasově motivovaného násilí, nenávistné projevy a zločiny z nenávisti; řešení problému genderových stereotypů a snižování genderově podmíněných rozdílů v platech; zastavení institucionalizace dětí s postižením a zlepšování jejich přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a rozhodování; ukončení segregace romských dětí z mainstreamového vzdělávání; využívání detenčních zařízení pro migranty jen v krajních případech; kompenzování obětí nucené sterilizace; ukončení praktik chirurgické kastrace sexuálních útočníků; a odstranění nutnosti sterilizace pro legální uznání genderu transsexuálů.

Tři zprávy, na jejichž základě proběhne hodnocení Česka dne 6. listopadu.

Místo konání: místnost č. 20, Palác národů, OSN v Ženevě
Datum a čas: 6. listopadu 2017, 9:00 – 12:30 (ženevský čas, GMT +1 hodina, shodný s SEČ)

UPR je unikátní proces, jehož součástí je periodické hodnocení situace v oblasti lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, se všech 193 států podrobilo dvakrát přezkumu lidských práv v rámci cyklů UPR. V průběhu současného třetího přezkumu se znovu očekává, že státy budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení, která jim byla udělena během předchozích hodnoceních a k nimž se zavázaly, že se jim budou věnovat. Státy představí také poslední domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR Martina Štěpánková.

Jako zpravodajové pro hodnocení Česka byli pověřeni zástupci Nigérie, Indonésie a Brazílie.

Internetový přenos přezkumu České republiky můžete sledovat na http://webtv.un.org

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení z průběhu přezkumu Česka budu k dispozici na extranetu UPR [username:  hrc extranet (s mezerou); password: 1session]

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro Česko 10. listopadu v 15 hod. (SEČ). Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která budou tentýž den s předstihem poskytnuta médiím.

Více informací a kontakty pro média: Rolando Gómez at +41 (0) 22 917 9711 /  [email protected] , Sarah Lubbersen at +41 (0) 22 917 9689 / [email protected], Cédric Sapey at +41 (0) 22 917 9751 / [email protected], v České republice Michal Broža + 420 724 020 611 / [email protected]

O Universal Periodic Review: www.ohchr.org/hrc/upr

Rada pro lidská práva na sociálních sítích: Facebook  Twitter  YouTube

Upozornění: akce k hodnocení stavu lidských práv není organizována OSN

V souvislosti s plánovaným kulatým stolem k přezkumu stavu lidských práv – „Round Table Pre-session Universal Periodic Review (UPR)“ – který se má uskutečnit 4. října 2017 v hotelu Vienna House Diplomat v Praze upozorňujeme, že se nejedná o akci organizovanou Organizací spojených národů nebo pod její záštitou a že použití loga OSN a Rady OSN pro lidská práva na této akci nebylo schváleno Organizací spojených národů.

Úřad OSN pro lidská práva k odstranění vepřína v Letech u Písku

Evropská regionální kancelář Úřadu OSN pro lidská práva vítá nedávné rozhodnutí Vlády České republiky o odkoupení prasečí farmy v těsné blízkosti koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byli v době 2. světové války vězněni Romové.

Několik set Romů včetně dětí v Letech umíralo v nelidských podmínkách. Další byli deportováni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi a Březince. Podle odhadů holocaust nepřežila více než polovina předválečné romské populace z území současné České republiky.

I když je na místě bývalého tábora v Letech od roku 1995 památník, stalo se odstranění vepřína postaveného na začátku 70. let minulého století a s ním spojeného zápachu prvořadým tématem v úsilí o důstojné připomenutí romského holocaustu v České republice.

Nedávný posun v této věci ze strany vlády vítáme jako významný krok k uznání perzekuce Romů s ohledem na nápravu dědictví diskriminace a perzekuce této stigmatizované menšiny.

Naléháme, aby vláda co nejdříve přistoupila k realizaci plánovaného odkupu a odstranění farmy. Vybízíme také, aby bylo oživeno úsilí k odškodnění tisíců romských žen, jež byly v Československu a jeho následnických státech v období do roku 2004 bez informovaného souhlasu podle zákona sterilizovány. Po odškodnění opakovaně volají lidskoprávní experti OSN. Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) je připraven poskytnout podporu při posuzování případů a hledání nápravných opatření.

Kontakty:
Úřad OSN pro lidská práva: Claude Cahn ([email protected], +32477171533)
Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža ([email protected], +420 724 020 611)


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1