Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Modré světlo pro mír, spolupráci a solidaritu

24. října večer se na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů rozsvítí modrým světlem významné památky, objekty a instituce v celé Evropě. K iniciativě Rozsvítíme Evropu do modra se připojí i některá místa v Česku: Petřínská rozhledna, Tančící dům a ambasády Velké Británie a Litvy v Praze, Katedrála sv. Václava v Olomouci nebo Nová radnice v Ostravě. Na některých ústředních institucích, ambasádách, budově sídla OSN v Praze a na některých radnicích českých měst a obcí zavlaje modrá vlajka Spojených národů.  

Stojí před námi nevídané výzvy. Ale s pomocí globální solidarity a spolupráce je dokážeme zvládnout. Letošní 75. výročí chci využít k tomu, abych vyzval lidi z celého světa, aby stáli při sobě. A Spojené národy budou stát při vás. Spojené národy patří vám,“ říká generální tajemník OSN António Guterres.

Mezi evropské budovy, které se v sobotu 24. října večer zahalí do modrého světla OSN patří vedle těch českých i radnice v Bruselu a Madridu, palác Ajuda v Lisabonu, Dublinský hrad, katedrála v Reykjavíku, ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska a mnoho dalších. Do modré se rozsvítí i sídlo Evropské rady a další evropské instituce v Bruselu, i budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu.

Seznam míst v Evropě, které vizuální připomínku Dne OSN dosud deklarovaly, již přesahuje 190 a dál se rozšiřuje. Sledujte na sociálních sítích #EuropeTurnsUNBlue, #OSN75 a #UN75. Více informací a celý seznam evropských zapojených míst.

Historie OSN

Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.

V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí, včetně Československa. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.

Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.

Přítomnost OSN v Česku

Informační centrum OSN bylo v Praze (UNIC) otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN Trygve Liemu. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.

Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, akademickými institucemi, nevládními a mezinárodními organizacemi, školami, médii i se soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.

Svět se dramaticky mění a v mnoha oblastech už teď naráží na své limity. Vzniká mnoho otázek, které jsme si ještě nedávno nepřipouštěli: bude dostatek vody? Bude dostatek potravin? Budeme mít čistý vzduch? OSN je jedinou institucí, v níž můžeme na nelehké otázky doby hledat společné odpovědi a jednat ve společném zájmu,“ říká Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v Praze.

V Česku působí další tři agentury OSN: Světová zdravotnická organizace (WHO), Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (ILO). Český výbor pro UNICEF má status nevládní organizace s mezinárodním prvkem.

Světový potravinový program získal Nobelovu cenu za mír!

Světový potravinový program (WFP) je jednou z klíčových organizací OSN. Každý rok dodává životně důležitou pomoc desítkám milionů lidí. Nobelova cena za mír je signálem, že v dnešním světě tolik záleží na tom, co děláme pro ty nejzranitelnější, nejchudší a nejpotřenější lidi. Ocenění pro WFP má silné humanistické poselství!

Je to už 16. Nobelova cena za mír pro OSN. Naposled byla udělena OSN a Kofimu Annanovi v roce 2001 a pak v roce 2005 Mezinárodní agentuře pro jadernou energii a jejímu tehdejšímu šéfovi Mohamedu Baradejovi.

Jako největší humanitární agentura světa se silným logistickým zázemím dopravuje a distribuuje život zachraňující pomoc, především potraviny, ale i vodu, léky, ochranné prostředky proti COVID-19 apod. Kromě rychlé pomoci se Světový potravinový program (WFP) podílí i na dlouhodobém řešení situace v ohniscích krizí, kde rozvíjí programy na odstraňování hladu. Známý je například program školních obědů. Jen v roce 2019 připravil WFP 17,3 milionu takových obědů pro děti v 50 státech. Cílem je zlepšení výživy i podněcování školní docházky.

Celkově loni WFP rozdistribuoval víc než 4 miliony tun jídla a víc než 2 miliardy dolarů, které lidem poskytl formou hotovosti nebo voucherů na nákup místních potravin. Je hlavní hybnou silou při naplňování Rozvojového cíle OSN (SDG) č. 2, který stanovuje, že v roce 2030 nebudou na světě žádní hladoví lidé.

Kde WFP pomáhá

Mezi nejohroženější státy z hlediska dostupnosti potravin patří kvůli dlouhodobému konfliktu Jemen. Ceny potravin jsou o 140 % vyšší než před válkou (2014), 2 miliony děti potřebují nutriční podporu, 360 tisícům hrozí, že zemřou, pokud se jim nedostane lékařské péče. 

Na operaci v Jemenu potřebuje WFP 200 milionů USD každý měsíc. Z celkové populace 30,5 milionu lidí potřebuje 24 milionů humanitární pomoc, 20 milionů by bez pomoci WFP hladověla.

V Sýrii je víc než 11 milionů potřebných, víc než 6,5 milionu dostává pravidelnou potravinovou pomoc od WFP.

Nedávný výbuch v Bejrútu si také vyžádal okamžitou masivní reakci WFP.

Více o operacích WFP.

Jak je WFP financován a kolik má zaměstnanců

WFP závisí na dobrovolných příspěvcích států a vlád a na darech veřejnosti. V roce 2019 se mu podařilo zmobilizovat rekordních 8 miliard USD. Jen na operaci v Jemenu ale potřebuje 200 milionů USD každý měsíc.

WFP má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich působí přímo v místech, kde pomáhá. Pracuje pro něj i mnoho dobrovolníků, kteří jsou rekrutováni přes dobrovolnický program OSN UN Volunteers. Některé dobrovolnické pozice ve světě financuje i ČR. 

WFP je významným logistickým hráčem, operuje téměř 100 letadel, která létají do postižených oblastí nejen s pomocí, ale dopravuje na místo i humanitární pracovníky. Létá do téměř 300 destinací. Ve spolupráci s WHO se také významně se podílí na distribuci ochranného materiálu proti COVID-19.

Války, chudoba i klimatická krize

Podvyživených lidí bylo na světě v roce 2019 690 milionů. Pozorujeme dlouhodobý nárůst, v roce 2014 to bylo o 60 milionů lidí méně. Nejvíc se na tom podepisuje chudoba, nestabilita a konflikty či pandemie, ale čím dál víc i klimatické podmínky. Klima může postihnout velké množství lidí kvůli suchu, záplavám a jiným extrémům počasí. V dlouhodobém horizontu v kombinaci s ubýváním půdy a biodiverzity může ohrozit i schopnost lidstva vyrobit dostatek jídla pro všechny.

Jak můžu pomoci já?

Lidé mohou pomáhat činnosti WFP jednorázovými nebo dlouhodobými příspěvky, ale i tím, že budou usilovat o snížení potravinového odpadu a plýtvání jídlem. Víte, 40 procent promrhaného jídla na světě jde na vrub spotřebitelů v bohatých státech? Jen v EU se náklady na plýtvání jídlem odhadují na téměř 150 miliard Kč. 

Fakta o WFP

Vznikl v roce 1961, hlavní sídlo má v Římě;
Působí v krizových oblastech ve všech částech světa;
Je největší humanitární organizací na světě;
Má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich v zemích, kde pomáhá;
Má rozsáhlý vozový park: 5 600 nákladních aut, 30 lodí, téměř stovku letadel. Vše je v neustálé permanenci;
Ročně dopraví potravinovou pomoc víc než 90 milionům lidí ve víc než 80 státech;
Za rok distribuuje na 15 miliard dávek jídla v průměrné hodnotě 15 Kč;
Úzce spolupracuje s WHO na distribuci ochranných prostředků proti COVID-19;
Podporuje vzdělávání tím, že milionům dětem z rodin, které žijí nad propastí extrémní chudoby, dává školní obědy.

Prohlášení mluvčího OSN ke konfliktu v Náhorním Karabachu

Generální tajemník OSN je extrémně znepokojen čerstvým obnovením nepřátelských aktů podél kontaktní linie zóny konfliktu v Náhorním Karabachu. Odsuzuje použití síly a lituje ztrát na životech a dalších dopadů na civilní obyvatelstvo.

Generální tajemník naléhavě vyzývá strany, aby okamžitě ukončily boje, snížily napětí a bezodkladně se vrátily k smysluplnému vyjednávání. Bude o tom mluvit s prezidentem Ázerbájdžánu i s premiérem Arménie.

Generální tajemník znovu připomíná plnou podporu důležité roli, kterou vykonávají spolupředsedové Minské skupiny OBSE a vyzývá strany, aby s nimi úzce spolupracovaly na rychlém obnovení dialogu bez kladení podmínek.

Stephane Dujarric, New York, 27. září 2020

Zástupci OSN v Česku připomněli výročí podpisu Charty OSN s ministrem zahraničních věcí České repoubliky

Zástupci OSN a jejích odborných agentur v Česku dnes na setkání s ministrem zahraničních věcí České republiky Tomášem Petříčkem v Černínském paláci dnes společně připomněli 75. výročí podpisu Charty OSN.

Ministr Petříček zástupce OSN v Česku informoval o pátečním on-line setkání Aliance pro multilateralismus a vyjádřil podporu multilaterálnímu přístupu jako nejefektivnějšímu způsobu řešení nových globálních výzev.

Michal Broža, vedoucí OSN Česká republika, poděkoval vládě ČR za podporu fungování OSN v Česku i za podporu Česka – kromě jiného – globální výzvě generálního tajemníka OSN k příměří ve světle pandemie COVID a přihlášení se k iniciativě Verified, kterou šéf OSN zahájil s cílem bojovat proti dezinformacím a fake news.

Zástupci všech agentur OSN v Česku informovali ministra Tomáše Petříčka o prioritách globálního systému spolupráce podle příslušné odbornosti. Všichni se shodli na nutnosti rozvíjet mnohostranné vztahy mezi státy v zájmu současných i budoucích výzev v oblasti bezpečnosti, zdraví, humanitární pomoci i řešení globální výzvy změny klimatu. Shodli se, že v zájmu posílení systému mnohostranné spolupráce je nutné vykonat mnoho práce i v oblasti osvětové a komunikační při vysvětlování současných problémů a jejich řešení široké veřejnosti a zejména mladé generaci.

Na snímku zleva: Petr Karban, vedoucí kanceláře IOM v Česku, Pavla Gomba, ředitelka Českého výboru pro UNICEF, vedoucí kanceláře UNHCR v ČR Petra Levrincová, ministr Tomáš Petříček, Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze, Srdan Matić, představitel WHO v Česku.

Foto: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků

Na světě žije téměř 80 milionů žen, dětí a mužů, kteří byli nuceni opustit své domovy jako uprchlíci nebo vnitřně vysídlené osoby. Jen za minulý rok se na cestu za bezpečím muselo vydat deset milionů lidí.

Na Světový den uprchlíků se zavazujeme udělat vše, co je v našich silách, abychom ukončili konflikty a pronásledování, které jsou hnacím motorem těchto hrozivých čísel.

Dnes je také důvod ocenit štědrost a lidství společností a států, které těmto lidem poskytují útočiště, ačkoli sami často zápasí s vlastními ekonomickými a bezpečnostními obavami. Dlužíme těmto zemím vděčnost, podporu a také investice.

Je nutné, abychom všichni usilovali o integritu společného režimu mezinárodní ochrany uprchlíků a realizovali závazky z Globálního uprchlického fóra tak, aby uprchlíci a přijímající komunity dostali podporu, kterou potřebují.

Pandemie Covid-19 v letošním roce představuje další hrozbu pro uprchlíky a vysídlené. Patří totiž mezi ty nejzranitelnější. Můj nedávný návrh strategie (Policy Brief, pozn. překl.) pro COVID-19 ve vztahu k lidem v pohybu vyzývá vlády, aby byli zahrnuti do všech plánů opatření proti pandemii a obnovy po ní.

Uprchlíci a vysídlení lidé patří často mezi ty, kteří v současné pandemii pomáhají v první linii. V uprchlických táborech v Bangladéši i v evropských nemocnicích pracují jako zdravotní sestry, lékaři, vědci, učitelé i v dalších klíčových oblastech. Dbají na vlastní ochranu a odvděčují se hostitelským komunitám za to, že jim poskytly útočiště.

Světový den uprchlíků je příležitostí poděkovat uprchlíkům za jejich vynalézavost a odhodlání znovu budovat svůj život a zlepšovat život lidí okolo sebe. Dnes, tak jako každý den, stojíme sjednocení a solidární s uprchlíky a hlásíme se k svému závazku poskytnout ochranu těm, kteří utíkají před válkou a pronásledováním.

António Guterres
New York, 20. června 2020

Mezinárodní den příslušníků mírových operací OSN

Mezinárodní den příslušníků mírových operací OSN si každoročně připomínáme 29. května. 

Je to příležitost vzdát hold všem více než 3 900 ženám a mužům, kteří v 72 mírových operacích pod vlajkou OSN položili při výkonu služby život. Jen loni jsme ztratili 102 statečných mírotvůrců. 

Vzdáváme při této příležitosti hold také 95 tisícům příslušníků, kteří slouží ve vojenské nebo policejní uniformě i civilním pracovníkům v současných 13 misích OSN na třech kontinentech.

Jejich službu letos ztěžuje pandemie COVID-19. Operace ale pokračují i přes vysoké riziko nákazy pro samotné mírotvůrce i obyvatelstvo, které chrání.

Tématem letošního mezinárodního dne je úloha žen v mírových operacích ve světle 20. výročí přijetí významné rezoluce Rady bezpečnosti č. 1325 „Ženy, mír a bezpečnost“.

Více informací (anglicky).

Generální tajemník OSN: Výzva k příměří

Svět má společného nepřítele: COVID-19. Tento virus nezajímá naše národnost, etnická příslušnost nebo víra. Útočí na všechny bez rozdílu.

Na celém světě ale dál zuří válečné konflikty. Největší zátěž nesou ti nejzranitelnější: děti, ženy, lidé s postižením, marginalizovaní. Tito lidé jsou zároveň nejzranitelnější vůči koronaviru.

Nesmíme přehlížet, že ve válkou zničených zemích zkolabovaly zdravotnické systémy. Zdravotníků je nedostatek a navíc se stávají terčem útoků. Ještě víc zranitelní jsou uprchlíci a vysídlení lidé. 

Řádění viru odhaluje nesmyslnost válek. Proto dnes vyzývám k okamžitému příměří ve všech koncích světa. Je načase ukončit ozbrojené konflikty a zaměřit se společně na boj o naše životy. 

Bojujícím stranám tímto vzkazuji: ukončete nepřátelství. Odložte nedůvěru a animozity. Zastavte palbu a nálety. Je to naprosto zásadní… pro vytvoření koridorů pro životně důležitou pomoc. Pro uvolnění prostoru pro vyjednávání a diplomacii. Pro zajištění naděje pro ty nejzranitelnější ve světle pandemie koronaviru.

Inspirujme se tam, kde mezi znepřátelenými stranami vznikají koalice a otevírá se dialog kvůli schopnosti čelit koronavirové nákaze. Ale je potřeba mnohem víc!

Musíme skončit bezvýchodné války a pustit se do nákazy, která ohrožuje celý svět. Jedním z předpokladů je zastavit všechny boje. Hned teď. Lidstvo to potřebuje víc než kdy jindy.

António Guterres, New York, 23. března 2020

COVID-19: Zvládneme to společně

António Guterres

Dramatické změny způsobené koronavirem – COVID-19 – jsou všude kolem nás. A vím, že mnohé z nich jsou zneklidňující, působí obavy a zmatení. To je naprosto přirozené. Čelíme zdravotnímu riziku, jaké jsme v našich životech ještě nezažili.

Zatímco se virus šíří dál, nebezpečí roste, a naše zdravotnické systémy, ekonomiky a každodenní životy prochází velkou zatěžkávací zkouškou. Ti nejvíce zranitelní jsou virem nejvíce napadení – hlavně staří a ti, kteří již nemocní jsou, ti kteří nemají přístup ke spolehlivé zdravotní péči, a ti, kteří žijí v chudobě nebo na okraji společnosti.

Je čas na fakta

Sociální a ekonomické výpadky v kombinaci s pandemií a zpomalujícími se ekonomikami ovlivní život většiny z nás na pár měsíců. Ale šíření viru dosáhne svého vrcholu. Naše ekonomiky se zotaví. Do té doby však všichni musíme společně jednat, abychom zpomalili šíření viru. Musíme pečovat jeden o druhého. Je čas na obezřetnost, nikoliv paniku. Vědu, nikoliv stigma. Fakta, nikoliv strach.

I přesto, že byla vyhlášena pandemie, můžeme jí kontrolovat. Můžeme zpomalit přenos viru, zabránit nakažení a zachránit životy. Abychom tak učinili, jsou však nutné bezprecedentní kroky – v osobním životě, na národní a mezinárodní úrovni. COVID-19 je náš společný nepřítel. Musíme vyhlásit viru válku. To znamená, že státy se lépe připraví, zintenzivní a zvýší opatření.

Jak? Implementací efektivních strategií, které pomůžou zamezit šíření; aktivováním a zlepšením krizových plánů; dramatickým zvyšováním testovacích kapacit a péče o pacienty; zajištění nemocnic, co se týče prostoru, materiálu a personálu; a rozvíjením postupů, které pomohou zachránit životy. Každý z nás má také svou zodpovědnost – řídit se lékařskými doporučeními a dodržovat nařízení místních lékařských autorit.

Virus neohrožuje jen obecné zdraví, ale take světovou ekonomiku. Finanční trhy postihla nejistota. Světové dodavatelské řetězce byly narušeny. Investice a poptávka spotřebitelů klesly – s reálným a zvyšujícím se rizikem globální recese. Ekonomové Organizace spojených národů předpokládají, že virus by světovou ekonomiku tento rok mohl stát jeden bilion dolarů  – a možná i více.

Zvládneme to společně

Žádný stát to nezvládne sám. Víc než kdy dřív musí vlády spolupracovat na revitalizaci ekonomik, zvýšit veřejné investice, podpořit obchod a zajisit podporu pro lidi a komunity nakažené virem nebo ty, kteří by negativními ekonomickými dopady trpěli nejvíc – včetně žen, které pracují mnohem víc než by měly. 

Tato pandemie nám připomíná naší vzájemnou provázanost. Zabránit dalšímu šíření koronaviru je sdílenou zodpovědností nás všech. OSN, stejně jako Světová zdravotnická organizace, je plně mobilizována.Pracujeme celé dny s vládami a poskytujeme jim odborné vedení jak s nákazou bojovat. 

Jsme v tom společně – a společně se z toho i dostaneme.

Připomínka holocaustu 2020: Před 75 lety byl osvobozen vyhlazovací tábor v Osvětimi. Nesmíme zapomenout.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti letošního připomenutí památky obětí holocaustu toto prohlášení:

„Dnes si společně připomínáme jeden z nejhrůznějších zločinů naší doby: systematické vyvraždění šesti milionů židovských mužů, žen, dětí a milionů dalších nacisty a jejich kolaboranty během holokaustu.

Slibujeme, že nikdy nezapomeneme. Zavazujeme se, že budeme předávat jejich příběhy a ctít jejich odkaz tím, že budeme bránit právo na důstojný život ve spravedlivém a mírumilovném světě.

Osvobozením táborů smrti skončilo před 75 lety masakrování. Zároveň šokovalo svět, když vyšel najevo obludný rozsah nacistických zločinů.

S odkazem na tyto hrůzy vznikla Organizace spojených národů, jejímž cílem je společné úsilí států o mír a společné lidství a zabránit opakování takových zločinů proti lidskosti.

Vzestup nenávisti v posledních letech v podobě násilného extremismu nebo útoků na posvátná místa ukazuje, že antisemitismus, jiné formy náboženské bigotnosti, rasismus a předsudky jsou ve světě stále přítomné.

Po 75 letech jsou neonacismus a projevy bílého šovinismu opět na vzestupu a neustávají snahy o popírání holocaustu a bagatelizování odpovědnosti pachatelů.

Ale stejně jako přetrvává nenávist, musíme my vytrvat v boji proti ní.

Dnes a každý den si musíme připomínat oběti holocaustu usilováním o pravdu, uchováváním vzpomínek, osvětou a budováním míru a spravedlnosti po celém světě.“

Odkazy na související informační materiály:

  1. Film „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky)
  2. Doprovodný tištěný pracovní list k filmu Cesta k nacistické genocidě (pdf)
  3. Studijní příručka Poslední let Petra Ginze (pdf) (Publikace vznikla k uctění památky Petra Ginze, výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Je doprovodným materiálem k filmu Poslední let Petra Ginze, který režírovaly Sandy Dickson). 

Zastavte eskalaci, obnovte dialog. Šéf OSN vyzývá státy ke zmírnění geopolitického napětí

Na setkání s novináři po jednání Rady bezpečnosti v pondělí 6. ledna vyzval generální tajemník OSN António Guterres vedoucí představitele států, aby se snažili zmírnit geopolitické napětí, které je podle jeho slov „nejsilnější od začátku tohoto století“.

„Žijeme ve velmi nebezpečné době. Zažíváme největší geopolitické napětí od začátku století. Konec tohoto trendu je zatím v nedohlednu. Ani v otázce nešíření jaderných zbraní již nemáme žádnou jistotu,“ řekl generální tajemník.

Rostoucí napětí podle něj vede stále více zemí k přijímání nepředvídaných rozhodnutí s nepředvídatelnými důsledky. Tedy i se značným rizikem špatného odhadu.

Podle šéfa světové organizace jsme zároveň svědky konfliktů obchodních a technologických, které tříští trhy, oslabují růst a podporují nerovnosti.

„A do toho všeho doslova hoří naše planeta. Klimatická krize se prohlubuje. V mnoha částech světa jsou lidé frustrovaní a naštvaní. Jsme svědky sociálních nepokojů a přibývajícího extremismu, nacionalismu, radikalizace a nebezpečného šíření terorismu, jak je zejména vidět v Africe,“ poznamenal.

António Guterres upozornil, že takto už nelze pokračovat.

„Sleduji současné rostoucí globální napětí s velkými obavami. Jsem v neustálém kontaktu s vedoucími představiteli států po celém světě. Mé sdělení je stručné a jasné: Zabraňte eskalaci. Buďte maximálně zdrženliví. Obnovte dialog. Vraťte se k mezinárodní spolupráci. Nesmíme zapomenout na strašné lidské utrpení, které způsobují války. Jako vždy, obyčejní lidé platí tu nejvyšší cenu. Je povinností nás všech se tomu vyhnout.“

Více k tématu (anglicky).


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1