Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Válka na Ukrajině je útokem i na rozvojový svět

António Guterres

Pro obyvatele Ukrajiny je ruská invaze noční můrou a humanitární katastrofou děsivého rozsahu. Válka se však také rychle stává otázkou života a smrti pro zranitelné lidi na celém světě. 

Všichni vidíme tragédii, která se na Ukrajině odehrává: města srovnaná se zemí, lidé trpící a umírající ve svých domovech a na ulicích, nejrychlejší krize vysídlování v Evropě od druhé světové války. 

Ale za hranicemi Ukrajiny, daleko mimo pozornost médií, zahájila válka tichý útok na rozvojový svět. Krize může uvrhnout až 1,7 miliardy lidí, tedy více než pětinu lidstva, do chudoby a hladu v rozsahu, který tu nebyl desítky let. 

Z Ukrajiny a Ruské federace pochází 30 % světové produkce pšenice a ječmene, pětina kukuřice a více než polovina slunečnicového oleje. Obilniny z těchto dvou států živí nejchudší a nejzranitelnější lidi světa. Tvoří více než třetinu objemu pšenice dovážené do 45 afrických a nejméně rozvinutých zemí. 

Rusko je zároveň největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším vývozcem ropy. 

Válka však brání zemědělcům starat se o úrodu, je příčinou uzavírání přístavů, blokuje vývoz obilí, narušuje dodavatelské řetězce a způsobuje prudký růst cen.  

Mnohé rozvojové země se stále potýkají s následky pandemie COVID-19. Jejich situaci navíc zatěžuje i historické zadlužení a současný prudký růst inflace. 

Od začátku roku 2022 vzrostly ceny pšenice a kukuřice o 30 %. Ceny ropy Brent vzrostly za poslední rok o více než 60 % a ceny zemního plynu a hnojiv se více než zdvojnásobily. 

I humanitární operace Spojených národů na záchranu životů jsou pod silným tlakem. Světový potravinový program OSN varoval, že stojí před těžko představitelnou volbou: zda brát těm, kteří nemají dostatek jídla, aby mohl poskytnout potravinovou pomoc těm, kteří trpí akutním hladem. Naléhavě teď potřebuje 8 miliard USD na podporu svých operací v Jemenu, Čadu a Nigeru. 

Některé země již sklouzávají ze zranitelnosti přímo do krize a vážných sociálních problémů. A my víme, že kořeny mnoha konfliktů tkví v chudobě, nerovnosti, nedostatečném rozvoji a beznaději. 

Zatímco velká část světa solidarizuje s lidmi na Ukrajině, podobnou podporu pro 1,7 miliardy dalších potenciálních obětí této války zatím nevidíme. Máme ale zřejmou morální povinnost je podpořit, a to všude na světě. 

Skupina pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, kterou jsem minulý měsíc založil, má za cíl společně s vládami, mezinárodními finančními institucemi a dalšími klíčovými partnery vypracovat koordinovaná řešení těchto vzájemně propojených krizí. Děkuji všem světovým lídrům, kteří tuto iniciativu podporují. 

Pokud jde o potraviny, naléhavě vyzýváme všechny země, aby zachovaly otevřené trhy, bránily hromadění zásob a neopodstatněným a zbytným omezením vývozu a poskytly rezervy zemím s nejvyšším rizikem hladu a hladomoru. 

Teď není čas na protekcionismus. Každá země může mít dostatek potravin na překonání této krize, pokud budeme jednat společně.

Humanitární výzvy – včetně těch od Světového potravinového programu – musí dostat potřebné finance. V 21. století prostě nemůžeme dopustit, aby lidé hladověli.  

Pokud jde o energetiku, využití strategických zásob a dalších rezerv by mohlo krátkodobě pomoci zmírnit krizi. Jediným střednědobým a dlouhodobým řešením je pak urychlené zavádění obnovitelných zdrojů, na něž nedopadají výkyvy na trhu. To umožní postupné ukončení využívání uhlí a všech ostatních fosilních paliv. 

A pokud jde o finance, skupina G20 a mezinárodní finanční instituce musí přejít do nouzového režimu. Musí najít způsob, jak zvýšit likviditu a fiskální prostor, aby vlády v rozvojových státech mohly investovat do nejchudších a nejzranitelnějších a do naplňování Cílů udržitelného rozvoje. 

To by měl být první krok k hlubokým reformám našeho nespravedlivého globálního finančního systému, který činí bohaté bohatšími a chudé chudšími. Sociální ochrana, včetně peněžních transferů, bude mít zásadní význam pro podporu zoufalých rodin při překonávání této krize. 

Řada rozvojových států s velkým zahraničním dluhem ale nemá dostatečnou likviditu, aby takové záchranné sítě poskytly. Nemůžeme jen nečinně přihlížet tomu, jak jsou nuceny volit mezi podporou vlastních lidí a splácením svých dluhů. 

Jediným trvalým řešením války na Ukrajině a jejího paralelního útoku na nejchudší a nejzranitelnější lidi světa je mír. Zatímco OSN zajišťuje podporu nevinných obětí této války na Ukrajině i mimo ni, vyzýváme světové společenství, aby sjednotilo svůj hlas a podpořilo naši výzvu k míru. Tato válka musí skončit, a to hned.  

Autor je generálním tajemníkem OSN

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: FAO/Anatolii Stepanov. Sklizeň pšenice poblíž ukrajinské vesnice Krasne.

Generální tajemník OSN o válce na Ukrajině

Generální tajemník OSN António Guterres včera vpodvečer evropského času opět předstoupil před média s prohlášením o válce na Ukrajině. Přítomným novinářům řekl, že pověřil koordinátora humanitární pomoci OSN Martina Griffithse, aby ihned projednal s bojujícími stranami možnou dohodu o humanitárním příměří.

Šéf OSN apeloval na okamžité humanitární příměří, které by vedle pomoci potřebným uvolnilo cestu k seriózním politickým jednáním, která umožní dosáhnout dohody založené na principech Charty OSN.

„Silně apeluji na představitele obou stran a na celé mezinárodní společenství, aby společně s OSN usilovali o mír jako výraz solidarity s lidmi na Ukrajině a na celém světě … Buďme ale upřímní. Řešení této humanitární tragédie není humanitární, ale politické“, řekl šéf OSN.

Foto © UNICEF/Anton Skyba for The Globe and Mail

Vyjádření ke komunikaci OSN o situaci na Ukrajině

Dostáváme mnoho dotazů ohledně zprávy, která se objevila v médiích, a mylně naznačuje, že zaměstnanci OSN dostali pokyn vyhýbat se určitým slovům při popisu situace na Ukrajině.

Není to tak. Žádná instrukce pro pracovníky OSN, aby nepoužívali slovo „válka“ nebo „invaze“ k popisu situace Ukrajině, nebyla vydána. Stačí si vyhledat např. včerejší tweet zástupkyně generálního tajemníka OSN Rosemary DiCarlo:

„Po téměř dvou týdnech je až bolestně zjevné, že ruská invaze nejvíce doléhá na civilní obyvatelstvo. Lidé umírají, jsou zranění, opouštějí domovy. Tahle válka je nesmyslná. OSN je připravena podpořit všechna smysluplná jednání o ukončení krveprolití.“

Podobně se vyjadřuje i šéf Úřadu OSN pro humanitární záležitosti (OCHA) Martin Griffiths, také generální tajemník OSN António Guterres používá širokou škálu slov ve svých vyjádřeních k médiím, tedy jejich prostřednictvím k široké veřejnosti.

Minulý týden byl pracovníkům OSN rozeslán email, který připomíná jejich roli úředníků mezinárodní služby a z toho vyplývající odpovědnost. Zaměstnanci byli vyzváni, aby komunikaci o Ukrajině a také jakoukoli jinou komunikaci, která se týká politických věcí, formulovali způsobem, který je v souladu s pozicí OSN a vyjádřeními jejího generálního tajemníka. Netýká se to tedy jen probíhající krize na Ukrajině, ale všech probíhajících krizí na celém světě. 

Ve výše zmíněné komunikaci nebyla vydána žádná instrukce, aby zaměstnanci organizace nepoužívali určitá slova. Jedná se o komunikaci, kterou organizace svým zaměstnancům rozesílá pravidelně, když se děje něco globálně nebo i lokálně významného, čemu se dostává velké pozornosti.

Zaměstnanci OSN jsou z velké části lidé, kteří svou práci vykonávají nejen profesionálně, ale i s velkým osobním nasazením a zaujetím. Pracují ale pro tuto organizaci a jsou vázání předpisy o výkonu role úředníků mezinárodní služby.

OSN a útok Ruska proti Ukrajině

Tento konflikt musí skončit. Lidé na Ukrajině zoufale potřebují mír. A lidé po celém světě to požadují, řekl po hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu generální tajemník světové organizace António Guterres. Musíme dát šanci míru. Vojenská ofenzíva není nevratná a generální tajemník opakovaně vyzývá k okamžitému zastavení bojů a stažení všech ruských jednotek z území Ukrajiny.

Útok Ruska proti Ukrajině je v rozporu s Chartou OSN

Invaze Ruské federace je porušením územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Podobné jednostranné akce jsou v rozporu se zásadami Charty Organizace spojených národů. V souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti a Valného shromáždění plně stojíme za suverenitou, politickou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.

Civilisté vždy platí nejvyšší daň. Stupňující se násilí na Ukrajině, které má za svědomí smrt civilistů, včetně dětí, je naprosto nepřijatelné. Ochrana civilistů musí být prioritou číslo jedna. Musí být dodržováno mezinárodní humanitární právo a lidskoprávní normy.

Pouhá myšlenka použití jaderných zbraní je neakceptovatelná

Krize na Ukrajině je velkou regionální krizi s potenciálně katastrofálními důsledky pro celý svět. Rozhodnutí, která budou učiněna v příštích dnech, budou formovat náš svět a přímo ovlivní životy milionů lidí.

Z toho, že ruské jaderné síly byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti, mrazí. Pouhá myšlenka jaderného konfliktu je prostě nemyslitelná. Použití jaderných zbraní nemá žádné ospravedlnění.

Už více než milion Ukrajinců uprchl z domovů a hledá útočiště v sousedních zemích. Čelíme něčemu, co by se mohlo stát nejhorší humanitární a uprchlickou krizí v Evropě za poslední desetiletí. Počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob se každou minutou zvyšuje.

OSN posiluje a navyšuje kapacity na poskytování pomoci na záchranu lidí po celé Ukrajině, kteří zoufale hledají pomoc, ochranu a přístřeší, zejména ženy, děti, starší a osoby se zdravotním postižením. Týká se to i východní části země, na obou stranách linie kontaktu. Je ale naprosto nezbytné, aby byly přerušeny boje, umožnit bezpečný odchod civilistů a zajistit, aby k těm, kdo zůstávají, mohla proudit humanitární pomoc.

Již více než 2 miliony uprchlíků z Ukrajiny překročilo hranice do okolních států za pouhých deset dnů. Jedná se o nejrychleji se rozvíjející uprchlickou krizi od 2. světové války. „OSN oceňuje soucit, štědrost a solidaritu sousedních a blízkých států. Je důležité, aby to bylo uplatňováno bez diskriminace na základě rasy, náboženství nebo etnického původu,“ říká generální tajemník António Guterres.

Valné shromáždění OSN vyslalo jasný signál: Zastavte konflikt!

Principy Charty OSN nelze uplatňovat selektivně. Členské státy je všechny přijaly a musí je všechny uplatňovat. Jednostranná akce Ruska je v přímém rozporu s Chartou OSN i „Deklarací přátelských vztahů“ Valného shromáždění, na kterou se Mez. soudní dvůr odvolává jako na součást mezinárodního práva.

Signál, který vyslalo Valné shromáždění drtivým přijetím rezoluce ES/11-1, je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.

OSN vyzývá členské státy, které v souvislosti se situací na Ukrajině uplatňují ekonomická nebo jiná omezující opatření, aby udělaly vše pro to, aby tato opatření nebránila poskytování humanitární pomoci nebo neměla negativní dopad na lidská práva. Je nutné zajistit, aby diplomatické úsilí mohlo bez překážek pokračovat.

IAEA podrobně monitoruje situaci

Jaderné elektrárny nikdy nesmí být cílem vojenských operací. Vojenské operace kolem jaderných areálů a další kritické civilní infrastruktury jsou nepřijatelné, vysoce nezodpovědné a v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Nehoda jaderných zařízení na Ukrajině by mohla mít vážné důsledky pro zdraví i životní prostředí.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) pozorně sleduje vývoj se zvláštním zaměřením na bezpečnost a zabezpečení jaderných elektráren a dalších jaderných zařízení v zemi. IAEA je hluboce znepokojena situací v jaderné elektrárně v Záporoží. Provozní personál musí být schopen plnit své povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany a rozhodovat se bez zbytečného tlaku a také musí existovat spolehlivá komunikace s regulátorem a ostatními důležitými aktéry.

OSN a humanitární krize na Ukrajině

Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině

Na zasedání „Sjednoceni pro mír“ Valné shromáždění 141 hlasy přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině. Pět států se vyslovilo proti (Bělorusko, KLDR, Eritrea, Rusko a Sýrie) a 35 se zdrželo.

Jaký význam takové zasedání má a o čem může rozhodnout?

Valné shromáždění (VS) je hlavním jednacím orgánem OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států (193), z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. VS může navíc svolat své mimořádné zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena za předpokladu, že s tím většina ostatních členů souhlasí.

„Signál, který právě vyslalo Valné shromáždění je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.“

generální tajemník António Guterres, po přijetí rezoluce novinářům v sídle OSN v New Yorku

Mimořádné zasedání může být svoláno do 24 hodin od vznesení požadavku Radou bezpečnosti na základě souhlasu kterýchkoli devíti členů Rady nebo z podnětu většiny členských států OSN či na základě žádosti jediného člena, pokud s tím většina členů souhlasí.

Podle rezoluce Sjednoceni za mír (Uniting for Peace), přijaté Valným shromážděním v listopadu 1950, může VS převzít iniciativu ve chvíli, kdy Rada bezpečnosti kvůli nejednotnosti svých stálých členů není schopna zasáhnout proti narušení míru nebo v případě agrese.

VS je oprávněno posoudit ihned dotyčnou záležitost s cílem doporučit členským zemím kolektivní kroky. Je-li to nezbytné pro udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, mohou tyto kroky v případě narušení míru nebo aktu agrese zahrnovat i použití ozbrojené síly.

Ukrajina: Prohlášení vydané mluvčím generálního tajemníka OSN

Generální tajemník je velmi znepokojen rozhodnutím Ruské federace o statusu určitých částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny. Vyzývá k mírovému řešení konfliktu na východě Ukrajiny v souladu s Minskými dohodami schválenými rezolucí 2202 (2015) Rady bezpečnosti.

Podle generálního tajemníka narušuje rozhodnutí Ruské federace územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a je v rozporu s principy Charty OSN.

Organizace spojených národů v souladu s příslušnými rezolucemi Valného shromáždění dál plně podporuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.

Generální tajemník vyzývá všechny relevantní aktéry, aby zaměřili veškeré úsilí na okamžité zastavení nepřátelských projevů, na ochranu civilistů a civilní infrastruktury a aby zabraňovali všem aktům a prohlášením, jež by mohly eskalovat nebezpečnou situaci uvnitř a kolem Ukrajiny a aby upřednostňovali diplomacii jako prostředek k řešení všech problémů mírovou cestou.

Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN

New York, 21. února 2022

Paradox řešení globálních problémů

António Guterres

Jako generální tajemník OSN trávím hodně času rozhovory s lídry států a sledováním globálních trendů. Je mi jasné, že procházíme kritickým obdobím mezinárodních vztahů. Globální rozhodování je v patové situaci, v jehož jádru se skrývá zásadní paradox.

Řada současných vůdčích politiků si na jedné straně uvědomuje společné hrozby – COVID, klima nebo neregulovaný rozvoj nových technologií. Shodují se v tom, že s nimi musíme něco udělat. Co ale chybí, je společná akce. A tento rozpor se dál prohlubuje. 

Vidíme to všude: v nespravedlivé a nerovné distribuci vakcín, v globálním ekonomickém systému znevýhodňujícím chudé, v naprosto nedostatečné reakci na klimatickou krizi, v digitálních technologiích a mediálním prostředí, které profitují z rozdělení, i v sílícím neklidu po celém světě.

Pokud se tedy svět shoduje na diagnóze společných problémů, proč je nedokáže efektivně řešit? Vidím dvě základní příčiny. 

Zaprvé, zahraniční politika se často stává projekcí politiky domácí. Jako bývalý předseda vlády vím, že navzdory dobrým úmyslům mohou být mezinárodní záležitosti uzurpovány potřebami domácí politiky. To, co je vnímáno jako národní zájem, může snadno přetrumfnout širší globální prospěch. 

Zjevným příkladem jsou vakcíny. Všichni chápeme, že COVID-19 nerespektuje hranice států. Abychom snížili riziko nových a nebezpečnějších variant, musíme dosáhnout všeobecné proočkovanosti. Ale místo toho, aby se prioritou stalo očkování všech prostřednictvím globálního vakcinačního programu, zaměřují se vlády států na ochranu svých lidí. To je ale jen polovičatá strategie.

Samozřejmě, vláda musí zajistit ochranu vlastního obyvatelstva. Pokud ale nebude zároveň spolupracovat na očkování populace světa, může se s rozšířením nových variant viru národní očkovací plán stát zbytečným.

Zadruhé, řada dnešních globálních institucí a struktur jsou zastaralé nebo prostě slabé, a potřebné reformy jsou blokovány geopolitickým rozdělením. Příkladem může být Světová zdravotnická organizace, jejíž pravomoci se ani neblíží tomu, co je zapotřebí ke koordinované reakci na globální pandemii.

Jiné mezinárodní instituce mají větší moc, ale jsou buď paralyzovány rozdělením – Rada bezpečnosti – nebo jsou nedemokratické – mnoho našich mezinárodních finančních institucí.

Stručně řečeno, globální vládnutí selhává právě ve chvíli, kdy by se měl svět semknout k řešení globálních problémů.

Musíme proto jednat společně, a to ve vlastním národním i globálním zájmu. Musíme chránit kriticky důležité globální statky, jakými jsou veřejné zdraví a pro život vhodné klima, na nichž závisí blahobyt celého lidstva.

Pokud máme naplnit společné ambice na zajištění míru, udržitelného rozvoje, lidských práv a důstojnosti všech, je nezbytné provést příslušné reformy. Je to složitý a komplexní úkol, který musí zohledňovat otázky národní suverenity.

Nečinnost ale není alternativou. Svět zoufale potřebuje efektivnější a demokratičtější mezinárodní mechanismy. Pandemie nám ukázala, jak jsou naše osudy propojené. Když necháme někoho pozadu, riskujeme, že pozadu zůstaneme všichni. Nejzranitelnější státy a lidé jsou prvními oběťmi tohoto paradoxu globální politiky. V přímém ohrožení jsme ale všichni.

Dobrou zprávou je, že problémy, které vytvořili lidé, můžou lidé také vyřešit. Loni v září jsem vydal zprávu Naše společná agenda. Je to výchozí plán. Návod, jak propojit svět, aby dokázal vyřešit problémy vládnutí a oživil multilateralismus pro 21. století.

Změna nebude snadná, ani rychlá. Můžeme ale začít tím, že najdeme oblasti, na kterých se shodneme. V sázce je mnoho. Jakmile lidé začnou ztrácet důvěru ve schopnost institucí plnit svůj účel, hrozí, že ztratí důvěru i v hodnoty, na kterých stojí. Všude na světě vidíme pokles důvěry a obávám se, že nastane i úpadek sdílených hodnot.

Nespravedlnost, nerovnost, nedůvěra, rasismus a diskriminace vrhají temné stíny na každou společnost. Musíme obnovit lidskou důstojnost a slušnost a nabízet lidem na jejich obavy odpovědi. Tváří v tvář rostoucím a propojeným hrozbám musíme konat, abychom požár světa uhasili.

António Guterres je generálním tajemníkem Organizace spojených národů

Foto: UN photo / Cia Pak, António Guterres zvoní na Zvon míru umístěný v hlavním sídle OSN v New Yorku před Mezinárodním dnem míru.

Článek byl publikován ve světových médiích. V Česku byl otištěn v MF Dnes 12.2.2022.

Připomínka obětí holocaustu: Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Ústředním tématem letošní připomínky je „Paměť, důstojnost a spravedlnost“. Sekretariát OSN v New Yorku připravil na tento týden celou řadu akcí včetně výstavy, filmové projekce, slavnostního koncertu nebo seminářů (např. o problému popírání holocaustu). Hlavní událostí je 27. ledna slavnostní ceremoniál za účasti generálního tajemníka OSN, předsedy Valného shromáždění nebo stálých představitelů Izraele a USA při OSN.

Mezi hlavními hosty ceremoniálu bude také Petra Gelbart, původem Češka, která od svých deseti let žije převážně v USA, lektorka hudby na Newyorské státní univerzitě, vedoucí Iniciativy pro romskou hudbu na Newyorské univerzitě a držitelka doktorátu z Harvardovy univerzity v oboru muzikologie, která zde vystoupí jako vnučka romských přeživších holocaustu Heleny „Margity“ Nové a Antonína „Rudy“ Hránka. Společně s ní vystoupí i Elisha Wiesel, syn přeživších holocaustu Marion a Elieho Wieselových. Hlavním řečníkem pak bude profesor John K. Roth. Celá akce bude vysílána živě na UN Web TV. Stáhněte si celý PROGRAM akce.

V předvečer mezinárodního dne přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci odsuzující popírání a překrucování holocaustu. V sále byla přítomna i skupina přeživších nacistické genocidy, během níž bylo zavražděno na 6 milionů Židů, asi 2/3 židovské pupulace tehdejší Evropy.

Informační centrum OSN v Praze letos znovu připravilo sérii vzdělávacích programů o holocaustu pro žáky základních a studenty středních škol jehož součástí je projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě„. Žákům i učitelům bude prezentována i studijní příručka k tomuto filmu i ke známému filmu Poslední let Petra Ginze.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal k letošnímu mezinárodnímu dni toto prohlášení:

Dnes si připomínáme šest milionů židovských mužů, žen a dětí, kteří zahynuli během holocaustu, a bezpočet Romů, Sintů a dalších obětí této bezprecedentní hrůzy a vypočítavé krutosti.

Holocaust se stal jednou z definujících událostí vedoucích ke vzniku OSN. Samotný název – Spojené národy – odkazuje ke spojenectví těch, kdo bojovali proti nacistickému režimu a jeho přívržencům. Ve dnech, kdy byl osvobozen koncentrační tábor v Dachau, vznikl na konferenci v San Francisku první návrh Charty OSN.

Spojené národy musí stát vždy v čele boje proti antisemitismu a všem dalším formám náboženské bigotnosti a rasismu. 

V současné době zažíváme znepokojující trend oživování xenofobie a projevů nenávisti. Nejstarší a nejvytrvalejší forma předsudku, antisemitismus, znovu nabývá na síle. Přibývá pokusů holocaust zlehčovat nebo úplně popřít. Vůči iracionalitě a intoleranci není žádná společnost imunní.

Nesmíme nikdy zapomenout, že holocaustu se dalo zabránit. Zoufalé a úpěnlivé prosby obětí nebyly vyslyšeny. Málo bylo těch, kteří se ozvali a málo těch, kteří naslouchali. A ještě méně bylo těch, kteří projevili solidaritu. 

Připomínání minulosti má zásadní význam pro ochranu budoucnosti. Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou. 

Zavažme se dnes, že nikdy nebudeme lhostejní k utrpení druhých. Že nikdy nezapomeneme na to, co se stalo. A nedovolíme, aby to bylo ostatními zapomenuto. Slibme si, že budeme vždy ostražití a budeme prosazovat lidská práva a důstojnost pro všechny.

Děkuji.

Připomínka obětí holocaustu. Vzdělávací program OSN pro základní a střední školy

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. 60minutový program zahrnuje úvod do tématu, projekci filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následnou diskusi.

Termíny: 26. – 28. ledna, vždy od 10 a 13:30 hod. 
Místo: kancelář OSN, Železná 24, Praha 1
Program je česky a zdarma. 
Kapacita: do 25 studentů + pedagogický doprovod
Za dodržení všech epidemických opatření platných v ČR (negativní Ag test, respirátory po celou dobu programu)
Domluvení termínu: [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.

„Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze . Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

António Guterres: Holokaust bol vyvrcholením dvoch tisícročí diskriminovania vraždenia Židov

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 2020 (27. ledna) toto prohlášení:

Dnes si pripomíname pamiatku šiestich miliónov obetí Židov a miliónov ďalších, ktorí boli systematicky vyvražďovaní nacistami a ich kolaborantami počas holokaustu. 

Tohtoročné výročie sa koná v tieni pandémie COVID-19, ktorá odhalila dlhodobé trhliny a neprávosti v našich spoločnostiach a prispela k oživeniu antisemitizmu a xenofóbie. 

Holokaust bol vyvrcholením dvoch tisícročí diskriminovania, útokov, vylučovania a opakujúceho masového vraždenia Židov. Mal navždy ukončiť antisemitizmus. No nestalo sa tak.

Antisemitizmus nanešťastie prežil. 

Bieli šovinisti a neonacisti znovu ožívajú, organizujú sa a regrutujú nových členov bez ohľadu na hranice. Spoločne zintenzívňujú svoje snahy, aby popierali, prekrúcali a prepisovali dejiny vrátane holokaustu.       

Pandémia COVID-19 im otvorila nové príležitosti ako zaútočiť na menšiny, či už na základe náboženstva, rasy, etnickej príslušnosti, sexuálnej orientácie, znevýhodnenia alebo imigračného statusu.   

Potrebujeme spoločne čo najskôr zakročiť a zastaviť ich.

Keď uvažujeme o obnove po pandémii COVID-19, musíme sa vyrovnať aj s nestabilitou a medzerami, ktoré odhalila pandémia, a posilniť naše vzájomné väzby založené na našej spoločnej ľudskosti.

Tento rok sa musí stať rokom uzdravenia. Uzdravenia z pandémie a našich nalomených spoločností, v ktorých sa až príliš ľahko zakorenila nenávisť.

Keď budeme spomínať na tých, ktorí zomreli počas holokaustu, a vzdávať úctu tým, čo prežili, našou najlepšou poctou bude vytvorenie sveta rovnosti, spravodlivosti a dôstojnosti pre všetkých.

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni.

UN Photo/Manuel Elías


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1