Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 2018 (27. ledna) toto prohlášení:

Dnes si připomínáme  šest milionů Židů – mužů, žen a dětí – kteří zahynuli během Holocaustu. V této kruté době přišel o život bezpočet dalších lidí.

I desítky let po 2. světové válce se setkáváme s přetrvávajícím antisemitismem a nárůstem jiných předsudk

Šiřiteli extrémních projevů nenávisti jsou neonacisté a skupiny, které mluví o bílé nadřazenosti.

Čím dál častěji se setkáváme s tím, že děsivé názory se z okraje společnosti přesouvají do politického mainstreamu.

Normalizaci nenávisti se musíme postavit!

Kdykoli a kdekoli dochází k odklonu od základních lidských hodnot, je to velké riziko pro společnost.

Je odpovědností každého z nás rychle, jasně a rozhodně se postavit projevům rasismu a násilí.

Prostřednictvím vzdělávání a porozumění můžeme připravit budoucnost založenou na důstojnosti, lidských právech a mírové koexistence pro všechny.

Na prahu roku 2018: Červený varovný signál pro náš svět

Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese:

Milí přátelé na celém světě, šťastný nový rok!

Když jsem se před rokem ujal funkce generálního tajemníka OSN, vyzval jsem, aby rok 2017 byl rokem pro mír. Vývoj se bohužel ubíral směrem opačným.

Na Nový rok 2018 nevydávám apel, ale varování. Červený varovný signál pro náš svět.

Současné konflikty se prohlubují a objevují se nová nebezpečí. Od studené války tu nebyly tak silné obavy z jaderných zbraní.

Klimatická změna postupuje rychleji než naše schopnost na ni reagovat.

Nerovnosti se zvyšují. Jsme svědky děsivých případů porušování lidských práv. Nacionalismus a xenofobie se stupňují.

Na prahu roku 2018 proto vyzývám k sjednocení. Jsem přesvědčen, že svět může být bezpečnější. Je možné zastavit konflikty, překonat nenávist a ubránit společné hodnoty.

Jedinou cestou je udělat to společně.

Nabádám všechny lídry k tomuto novoročnímu předsevzetí: Snížit rozdíly. Urovnat rozpory. Obnovit důvěru a svést lidi dohromady pro společné cíle.

Tou správnou cestou je jednota. Závisí na ní naše budoucnost.

Do nového roku 2018 vám přeji mír a zdraví. Děkuji.

Zastavit utrpení v Jemenu je morální povinností

Čtyřměsíční Saleh bojuje v nemocnici ve městě Al Hudaydah o život. Trpí akutní podvýživou. Ozbrojený konflikt zuří po celé zemi a jeho dvaadvacetiletá maminka Nora nedokáže Salehovi ani jeho pěti sourozencům zajistit dostatek jídla ani pitné vody.

Ozbrojený konflikt, cholera a hrozící hladomor ničí v Jemenu životy 21 milionů lidí. V zemi je v současnosti nejvíce lidí ohrožených hladomorem na světě a zároveň nejrozsáhlejší epidemie cholery, která zasahuje víc než půl milionu lidí.

Krizi v Jemenu mají na svědomí lidé. Je poháněna konfliktem, který ve velké míře zasahuje civilní populaci a ničí životně důležité instituce včetně nemocnic. Cholera se rozšířila téměř do všech oblastí a zabila již na dva tisíce lidí. Z toho nejméně 40 procent dětí. Nefunkční zdravotní systém je neschopný epidemii čelit a nemocnice trpí nedostatkem personálu, léků i vybavení.

Stejně jako v mnoha jiných konfliktech trpí především civilní obyvatelstvo. Od dubna 2015 zdokumentoval Úřad OSN pro lidská práva na 13 829 případů civilních obětí násilí, z toho 5 110 mrtvých a 8 719 zraněných. Celkové číslo je ale pravděpodobně mnohem vyšší. Miliony lidí vidí, jak jejich domovy, školy, tržiště i celá města ničí bomby a střelba. Jsou nuceni opustit domov a vydat se do nejisté budoucnosti. Polovina nemocnic je zničena nebo mimo provoz.

Zrušit restrikce na dovoz zboží a vstup pomoci do země

Jemenskou ekonomiku ničí restrikce pro dovoz komerčního zboží i humanitárních potřeb ze zahraničí. Infrastruktura pro přepravu zboží je zničena. Sedmdesát procent podniků a firem přestalo fungovat. Milion státních zaměstnanců nedostalo výplatu již více než 10 měsíců, přestože peníze od Centrální banky na výplaty jsou k dispozici. Dva miliony dětí muselo opustit školy. Drasticky vzrostlo i sexuální a genderově podmíněné násilí.

Navzdory všem překážkám operuje v současnosti ve všech oblastech Jemenu celkem 122 humanitárních agentur, z toho jsou dvě třetiny místní neziskové organizace a každý měsíc např. dopraví potravinovou pomoc 4,3 milionu lidí.

Zastavit konflikt

Ale to nestačí. Abychom dokázali výrazně zvýšit pomoc Jemenu a zajistili, aby se dostala ke všem potřebným a dokázali tak ukončit utrpení, stanovili jsme čtyři priority.

1. Humanitárním organizacím je nutné zajistit neomezený přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. To je nezbytný předpoklad pro záchranu životů i vrácení ztracené důstojnosti lidem. V prohlášení z 15. června Rada bezpečnosti OSN zopakovala výzvu všem stranám konfliktu, aby zajistily bezpečný a trvalý přístup humanitárním organizacím a respektovaly mezinárodní humanitární právo. 12. července členové Rady zdůraznili, že tato výzva musí být naplněna. Odvážní dobrovolníci, humanitární pracovníci a zdravotnický personál, který zachraňuje životy a chrání obyvatele před násilím, nesmí být terčem útoků znepřátelených stran. I války mají pravidla a velitelé i bojovníci je musí respektovat.

2. Mezinárodní donoři musí plnit své sliby. V dubnu 2017 uspořádaly vlády Švýcarska a Švédska společně s Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN konferenci, kterou zahájil generální tajemník OSN Anótnio Guterres. Dárci na ní přislíbili 1,1 miliardy USD. Tři čtvrtiny z této částky již byly dány k dispozici. Vzhledem k epidemii cholery ale potřebná částka vzrostla na 2,3 miliardy USD a téměř 60 procent z potřebných finančních prostředků k zažehnání krize nyní chybí.

Nedostatek financí může mít fatální důsledky. Světový potravinový program OSN, který potřebuje zajistit dodávky jídla pro 7 milionů hladových, bude do měsíce čelit výpadkům pomoci pokud nebude k dispozici dostatek prostředků. Humanitární organizace nyní musí své omezené zdroje namířit na boj proti choleře, což může ohrozit preventivní programy proti hladu. Ve hře jsou lidské životy a nelze dál otálet.

3. Všechny strany konfliktu musí zaručit, že na dovoz klíčových komodit – především jídla a léků – nebudou uvalovány žádné restrikce. Je zásadní, aby přístav Al Hudaydah zůstal otevřený a bezpečný. Jedná se o hlavní vstupní bránu do Jemenu pro většinu dovozů a pro zahraniční humanitární pomoc. Zrušena musí být také omezení týkající se volného pohybu civilistů, kteří potřebují pomoc. S tím souvisí nutnost okamžitého znovuotevření mezinárodního letiště v San’á a vzdušného prostoru Jemenu. Jejich uzavírky bylo ztraceno mnoho životů jen proto, že potřebná pomoc není v Jemenu k dispozici.

4. Utrpení v Jemenu skončí jen v případě, že bude zastaven konflikt. Důležitost uzavření míru zdůrazňují generální tajemník i Rada bezpečnosti. Naléháme na všechny důležité hráče v Jemenu i mimo něj, aby se zasadili o mírové řešení a do procesu zapojili i ženy. Lidé v Jemenu již trpěli dost. Musíme udělat vše na záchranu životů a na ochranu 21 milionů lidí, kteří tvoří víc než tři čtvrtiny populace Jemenu. Udělat vše k zastavení utrpení je naší morální povinností.

Autoři:
Stephen O’Brien, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti
Margot Wallströmová, ministryně zahraničí Švédska
Didier Burkhalter, člen Federální rady a ministr zahraničí Švýcarska

Foto: OSN

Den mírových sil OSN

Udržování míru má pozitivní dopad na miliony lidí na celém světě, přitom náklady na mírové mise jsou nižší než půl procenta světových výdajů na zbrojení, upozorňuje ve svém prohlášení k letošnímu Mezinárodnímu dni mírových operací OSN (29. května) generální tajemník světové organizace António Guterres.

Přinášíme vám slovenský překlad celého prohlášení, který připravil Informační servis OSN ve Vídni (UNIS).

Počas 70-ročnej histórie svojho pôsobenia mierové sily OSN dokázali, že sú jednou z najefektívnejších investícií medzinárodného spoločenstva do mieru, bezpečnosti a prosperity.

Dopyt po nich neustále rástol a momentálne je po svete rozmiestnených pravdepodobne vôbec najviac misií. Udržiavanie mieru má pozitívny dopad na životy miliónov ľudí na celom svete.

Všetky misie OSN majú rovnaké ciele, i keď sa môžu líšiť rozsahom a mandátmi: zachrániť životy, chrániť ľudí, nastaviť podmienky pre mier a ukončiť misiu. Majú to byť krátkodobé investície, ktoré poskytnú dlhodobý úžitok tým, že vytvoria čas a priestor pre potrebné politické procesy.

Dodnes svoj mandát zavŕšilo 54 mierových operácií OSN. Ďalšie dve sa čoskoro skončia na Pobreží slonoviny a v Libérii a pridajú sa k dlhému zoznamu úspešných operácií v Angole, Guatemale, Chorvátsku, Kambodži, Namíbii, Salvádore, Sierra Leone, Východnom Timore a ďalším.

V budúcnosti plánujeme ukončiť viac operácií, ktoré dosiahli svoj cieľ. Taktiež plánujeme zreformovať a prispôsobiť naše mierové misie tak, aby pracovali efektívnejšie v čoraz náročnejších podmienkach, do ktorých sú vysielané.

Dnešný rozpočet na mierové misie, ktorý je nižší ako pol percenta celosvetových výdavkov na zbrojenie, sú dobre použité peniaze. Predstavuje len zlomok nákladov, ktoré umožňujú konfliktom sa rozširovať a podkopávať dosiahnutý hospodársky rozvoj. Túto investíciu následne znásobí ekonomický rast a prosperita, po tom, čo úspešné mierové misie vytvoria podmienky pre stabilitu a bezpečnosť.

OSN si dáva veľmi záležať na tom, aby všetky jej mierové operácie boli hospodárne od začiatku až do konca. Stále sa snažíme hľadať spôsoby ako misie zlepšovať, meniť a znižovať ich náklady.

Mierové jednotky OSN zároveň neúnavne hľadajú nové spôsoby ako vybudovať trvalý mier.

Pôvodné mierové operácie, ktoré na začiatku len sledovali prímerie, sa preklopili do ochrany civilistov a ľudských práv, odzbrojovania bývalých bojovníkov, podpory právneho štátu a slobodných a spravodlivých volieb, minimalizovania rizika nášľapných mín, a mnohých ďalších úloh. Mierové misie tiež prispievajú k tomu, aby boli ženy plne zastúpené v mierových procesoch, politickom živote a vo vláde. Všetky tieto investície sú kľúčové pre vybudovanie dlhotrvajúceho mieru.

Keď som začiatkom roka prevzal svoj úrad, ako jednu zo svojich hlavných priorít som si stanovil ukončenie sexuálneho zneužívania personálom OSN vrátane mierových síl. Určite nie sme dokonalí. Ale keď urobíme chybu, poučíme sa z nej a snažíme sa vyslať naše sily maximálne zodpovedne, tak, aby boli užitočné pre ľudí a komunitu, pre ktorých budú pracovať.

Teším sa, že budem s členskými štátmi na tejto téme ďalej pracovať. Naše partnerstvo je dôležité pre úspech mierových misií, keďže členské štáty rozhodujú o tom, kam jednotky pôjdu, čo budú robiť a aké podporné zdroje potrebujú. Naša úzka spolupráca je nevyhnutná, ak chceme splniť náš sľub priniesť trvalý mier a ak majú mierové jednotky v teréne vytvoriť podmienky pre vznik nových životaschopných riešení.

Ako ďalšiu prioritu som si stanovil zaistiť, aby sa ženy v mierových operáciách častejšie objavovali na pozíciách policajných, civilných a mierových síl. Rodová rovnosť je dôležitá už len z princípu, pričom prítomnosť žien zvyšuje šance na trvalý mier a znižuje výskyt sexuálneho násilia a vykorisťovania.

V tento Medzinárodný deň mierových síl vzdávame hold viac ako 113 000 modrým prilbám, policajným a civilným jednotkám pôsobiacich v 16 misiách. Vážime si, že týmto spôsobom prispieva čoraz viac členských štátov. Ďakujeme viac ako miliónu žien a mužov, ktorí profesionálne, s odhodlaním a odvahou slúžili a slúžia pod vlajkou OSN počas celej histórie mierových operácií. Zároveň si ctíme pamiatku viac ako 3500 mierových síl, ktorí prišli v službe o život.

Minulý rok zaplatilo 117 členov mierových síl tú najvyššiu cenu. Boli medzi nimi vojenskí, policajní, medzinárodní civilní pracovníci, dobrovoľníci OSN a miestni zo 43 krajín. V roku 2017 zatiaľ v službe zomrelo 117 členov mierových síl.

Ich práca v mene medzinárodného spoločenstva je jedným z najkonkrétnejších vyjadrení odhodlania sformulovaného v Charte OSN “uchrániť budúce pokolenia pred metlou vojny“. My všetci im veľa dlhujeme.

generální tajemník OSN António Guterres
New York, 29. května 2017

Generální tajemník Guterres: Ochrana státních hranic nemůže být založena na diskriminaci

Generální tajemník OSN António Guterres vydal včera následující prohlášení. Vzniklo bezprostředně po návratu z Etiopie, která je největší hostitelskou zemí pro uprchlíky v Africe. Už desítky let nechává tato země své hranice otevřené pro desítky tisíc uprchlíků ze sousedních zemí, často za dramatických bezpečnostních podmínek.

„Státy mají právo a dokonce povinnost zodpovědně spravovat své hranice a bránit infiltraci příslušníků teroristických organizací. Nemůže to ale být důvodem k jakékoli formě diskriminace založené na náboženství, etnické příslušnosti či národnosti, protože

  • to je v rozporu se základními principy a hodnotami, na nichž současné společnosti stojí;
  • vede to k šíření strachu a hněvu, jež napomáhají propagandě právě těch teroristických organizací, proti nimž všichni chceme bojovat;
  • opatření učiněná „naslepo“ bez spolehlivých zpravodajských informací jsou zpravidla neefektivní a hrozí, že je současný sofistikovaný globální terorismus snadno obejde.

Velmi mě také znepokojují rozhodnutí, která na různých místech světa podrývají integritu mezinárodního systému ochrany uprchlíků. Běženci prchající před konflikty a pronásledováním narážejí na stále více uzavřených hranic a stále omezenější dostupnost ochrany, kterou potřebují a mají na ni nárok v souladu s mezinárodním právem o uprchlících.“

New York, 31. ledna 2017

Mezinárodní den památky obětí holokaustu 2017: Vzděláváním k lepší budoucnosti

Poselství generálního tajemníka OSN

27. ledna 2017

Dnes si připomínáme oběti holokaustu – nezměrné tragédie v historii lidstva.

Svět nesmí zapomenout, že holokaust byl pokusem o systematické vyhlazení židovského národa a mnoha dalších lidí.

Bylo by nebezpečným omylem domnívat se, že holokaust byl pouze důsledkem šílenství skupiny nacistických zločinců. Je tomu právě naopak: holokaust byl vyvrcholením tisíciletí nenávisti, pronásledování a diskriminace Židů, jež nazýváme antisemitismem.

Je tragické a v rozporu s naším odhodláním, že myšlenkám antisemitismu se stále daří. A stejně take se k našemu hlubokému znepokojení daří extremismu, xenofobii, rasismu a protimuslimským náladám. Iracionalita a netolerance se vrátily.

To vše je v naprostém protikladu k univerzálním hodnotám vtěleným do Charty OSN a Všeobecné deklarace lidských práv.

Nikdy nesmíme mlčet nebo být lhostejní, když jiní lidé trpí. Musíme za všech okolností chránit slabé a jejich trýznitele pohnat k odpovědnosti.

Jak téma letošní připomínky holoacustu zdůrazňuje – lepší budoucnost závisí na vzdělání.

Po hrůzách 20. století by v tom jedenadvacátém nemělo být místo pro netoleranci. Ubezpečuji vás, že jako generální tajemník OSN budu stát v čele boje proti antisemitismu a všem dalším formám nenávisti.

Vytvořme společně budoucnost založenou na důstojnosti a rovnosti pro všechny a uctěme tak památku obětí holokaustu, na které nikdy nenecháme zapomenout.

Together / Spolu: Solidarita, bezpečí a důstojnost pro všechny

Na zářijovém Summitu OSN pro uprchlíky a migranty vyhlásil generální tajemník OSN kampaň TOGETHER (Spolu). Jednomyslně se k ní přihlásilo všech 193 členských států a zavázaly se k naplňování jejích principů. Kampaň bude probíhat do roku 2018, kdy se předpokládá přijetí Globálního paktu o uprchlících a migrantech.

TOGETHER je iniciativa, zahrnující celý systém OSN pod vedením generálního tajemníka. Při jejím naplňování budou spolupracovat členské státy, soukromá sféra i občanský sektor. Cílem je oslovovat společnosti, které přijímají uprchlíky a migranty, a lidi obávající se, že uprchlíci a migranti mohou do jejich životů vnést ohrožení a ekonomickou nejistotu. TOGETHER bude občany celého světa povzbuzovat k projevení podpory uprchlíkům a migrantům.

Kampaň se zaměří na ekonomický, kulturní i společenský přínos uprchlíků a migrantů pro země původu, tranzitu i pro přijímající země. Bude uvádět na pravou míru některé dezinformace a mylné interpretace a podporovat kontakty mezi migranty a uprchlíky s obyvateli cílových zemí.

4 cíle kamapaně TOGETHER:

  • vytvořit koalici agentur OSN, členských států, soukromé sféry a občanské společnosti, která bude společně postupovat proti narůstající xenofobii
  • podněcovat konkrétní kroky na podporu nediskriminace a přijetí uprchlíků a migrantů
  • vytvořit přesvědčivý obraz solidarity, který upozorní na výhody migrace pro ekonomiky i společnosti a zároveň bude reagovat na legitimní obavy lidí v hostitelských zemích
  • podněcovat empatii a humanizovat veřejnou debatu. Vytvořit platformu pro sdílení příběhů migrantů a uprchlíků, kteří si udělali dobré jméno, a hostitelských společenství, pro které bylo začlenění uprchlíků a migrantů přínosem.

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem: Poselství generálního tajemníka OSN

Izraelsko–palestinský konflikt není jen jedním z mnoha na Blízkém východě. Je to dlohotrvající otevřená rána, která přiživuje napětí a konflikt v celém regionu.

Izraelští i palestinští představitelé nadále slovně podporují řešení vzniku dvou států. Bez neodkladných kroků k oživení politické perspektivy ale riskují, že jen opevní aktuální realitu jednoho státu. Během posledních let došlo ke dvěma neúspěšným pokusům o vyjednání mírového řešení, ke třem ozbrojeným konfliktům, tisícům obětí na životech – z převážné většiny mezi palestinskými civilisty. Šířily se nepokoje, teroristické útoky, docházelo k odpalování tisíců raket a bomb na Izrael z Gazy i rozšiřování nelegálního izraelského osídlování, které je rizikem pro demokratické hodnoty a charakter izraelské společnosti. V porovnání s rokem 2015 došlo ke stoprocentnímu nárůstu demolic palestinských domů a jiných staveb izraelskými silami. Gaza zůstává místem humanitární krize. Dva miliony Palestinců se tam potýkají s rozpadající se infrastrukturou a ochromeným hospodářstvím, desetitisíce lidí zůstávají vysídleni mimo domov a čekají na obnovu konfliktem zničených domovů.

To vše má za následek rostoucí hněv a frustraci Palestinců a silný pocit deziluze u Izraelců. Radikálové posilují, umírnění na obou stranách naopak oslabují. Celou situaci zhoršuje nebezpečné vakuum na mezinárodní úrovni, kde pozornost upoutávají krize odehrávající se v jiných oblastech světa. Vnitřní rozpory a boje na Západním břehu ještě zhoršují ochromující nejednotnost Palestinců a podrývají demokracii a právní řád. Izraelská okupace se blíží padesáti rokům a vyhlídky na řešení vzniku dvou států jsou v nedohlednu. Za těchto okolností musí mezinárodní společenství dát jasně najevo odhodlání pomoci znesvářeným stranám obnovit důvěru a vytvořit podmínky pro smysluplná vyjednávání.

Přehled kroků nezbytných k vytvoření podmínek pro úspěšná jednání přinesla nedávná zpráva Blízkovýchodního kvartetu. Organizace spojených národů a ostatní partneři v kvartetu – EU, Ruská federace a Spojené státy – jsou i nadále odhodláni spolupracovat s klíčovými hráči i státy v regionu na naplňování doporučení uvedených ve zprávě.

U příležitosti Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem proto ujistěme svět o svém odhodlání chránit práva palestinského lidu a usilovat o budoucnost v míru, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti pro Palestince i Izraelce.

Pan Ki-mun

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem se od roku 1978 připomíná každoročně po celém světě 29. listopadu. Připomíná den, kdy v roce 1947 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci 181 (II), která je známá jako rezoluce o rozdělení. Podle tohoto dokumentu měly vzniknout dva státy, židovský a arabský, kde Jeruzalém a blízké okolí měl sloužit jako tzv. corpus separatum, mezinárodně spravovaná zóna. Ze dvou zamýšlených států vznikl pouze jeden, stát Izrael.

Svět hrozeb i příležitostí

Pan Ki-mun

Svět čelí obrovským výzvám. Občany dělí od politických lídrů propast nedůvěry. Extremisté rozdělují lidi na „my“ a „oni“. Rostoucím rizikem je stoupající hladina moří a rekordní vedra. Sto třicet milionů lidí potřebuje životadárnou humanitární pomoc. Velkou část z nich tvoří děti a mladí lidé: naše budoucí generace je tedy v ohrožení už nyní.

Po deseti letech v čele OSN jsem ale přesvědčen, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. Že můžeme překlenout propast mezi bohatými a chudými a zajistit, aby se práva stala skutečnou součástí života všech lidí. Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje je naším novým manifestem pro lepší budoucnost. A s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu se dokážeme popasovat s hlavní výzvou současného světa.

Bezpečnostní rizika

To, co se nám daří, ale mohou ohrozit závažná bezpečnostní rizika. Ozbrojené konflikty se prohloubily a zkomplikovaly. Selhání vládnutí destabilizovalo mnoho společností. Radikalizace ohrožuje sociální soudržnost. A to je přesně to, o co násilným extremistům jde. Tragické důsledky můžeme vidět v celé hrůze v Jemenu, Libyi a Iráku, v Afghánistánu, v oblasti Sahelu či v oblasti kolem jezera Čad. Syrský konflikt má na svědomí nejvíc obětí na životech a nejvíc ohrožuje stabilitu. Jednotky syrské vlády nadále bombardují obytné části měst a její mocní patroni dále přiživují válečnou mašinérii. Je bezpodmínečně nutné dohnat k odpovědnosti ty, kteří stojí za ohavnými zločiny jako byl nedávný útok na humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce. Nadále tlačím na všechny, kteří mají vliv, aby pomohli zahájit rozhovory, které povedou k tolik potřebné politické transformaci. Budoucnost Sýrie by neměla záviset na osudu jednoho muže.

Svobody a práva proti rozdělování a strachu

Je stále realitou světa, že politici upravují ústavy, manipulují volebními výsledky, vězní své kritiky a podnikají další zoufalé kroky, aby se udrželi u moci. Musí si ale uvědomit, že výkon funkce jim byl svěřen díky důvěře lidí a není jejich osobním vlastnictvím.

Nedávno přijatá Newyorská deklarace o uprchlících a migrantech nám může pomoci lépe reagovat na největší nucené vysídlování lidí od druhé světové války. Na mnoha místech se ale uprchlíci a migranti, zejména muslimové, setkávají s nenávistí. Svět se musí postavit proti politikům vyznávajícím temnou a nebezpečnou politickou matematiku, podle níž se počty hlasů zvyšují rozdělováním lidí a násobením strachu.

Když se ohlédnu zpět na na své funkční období, jsem hrdý, že vznikla organizace UN Women. Stala se hlavním zastáncem genderové rovnosti s cílem dosáhnout „planety 50:50“. Jsem také hrdý, že se mohu nazývat feministou. Musíme ale udělat ještě mnohem více, abychom skoncovali s hluboce zakořeněnou diskriminací a násilím namířeným proti ženám a podpořili jejich účast na rozhodování. Vždy jsem důrazně hájil práva všech lidí bez ohledu na etnickou příslušnost, náboženské vyznání nebo sexuální orientaci. Stejně tak jsem vždy obhajoval svobody občanské společnosti a nezávislých médií, aby mohly plnit svou nazastupitelnou úlohu.

Reformy OSN

Další pokrok si vyžaduje nový rozměr solidarity a nepolevující snahu o posílení mírových operací a adaptaci Organizace spojených národů na výzvy 21. století. Členské státy se ještě nedohodly na způsobu reformy Rady bezpečnosti, což dlouhodobě ohrožuje její efektivnost i legitimitu. Příliš často jsem byl svědkem toho, jak dobré myšlenky a široce podporované návrhy byly zablokovány v Radě bezpečnosti, Valném shromáždění nebo jiném orgánu při hledání konsensu. Konsenus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. V důsledku toho získává skupina několika států nebo dokonce jeden jediný stát mocenskou výhodu a zbytek světa se pak stává jejich rukojmím v důležitých otázkách.

Během posledních deseti let jsem navštívil téměř všechny členské státy OSN. Viděl jsem nejen vládní budovy a významné památky, ale především pozoruhodnou sílu lidí. Dokonalý svět zůstává možná vzdáleným cílem. Ale cesta k lepšímu, bezpečnějšímu a spravedlivějšímu světu je v každém z nás. Moje desetiletá zkušenost mi napovídá, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, můžeme tohoto cíle dosáhnout.

Autor je generálním tajemníkem Organizace spojených národů

Nesmíme zradit Aleppo!

Tragédie v Aleppu vyžaduje okamžitou a účinnou akci včetně omezení práva veta stálých členů Rady bezpečnosti, uvedl dnes v Ženevě vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. “Od zahájení ofenzívy syrských vládních sil a jejich spojenců na části města pod kontrolou opozičních skupin plní naše obrazovky záběry smrti a utrpení. Tak masivní násilí a destrukce vyžaduje výjimečnou reakci,” řekl Zajd a dodal, že od 21. září zemřely při útocích stovky civilistů a mezi nimi nejméně sto dětí.

„Útoky, které se odehrávají v posledních deseti dnech, jsou nejhorší od začátku celého konfliktu, v žádné části města již není bezpečno. Jsem přesvědčen, že nastal čas účinné reakce. Rada bezpečnosti by měla bezodkladně přijmout kritéria, podle nichž bude omezena možnost stálých členů využít právo veta v případech, kdy je zřejmé, že dochází k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě,“ prohlásil šéf OSN pro lidská práva.

„Taková iniciativa umožní Radě bezpečnosti, aby postoupila kritickou situaci v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), k čemuž jsem již několikrát vyzval,“ řekl Zajd. „Současná operace syrské vlády a jejích spojenců naznačuje, že cílem je kapitulace bojovníků ve východní části Aleppa za každou cenu.Vyplývá to ze způsobu vedení útoků, při nichž jsou ničeny objekty, které podléhají zvláštní ochraně podle mezinárodního humanitárního práva – zdravotnická zařízení, humanitární konvoje, centra dobrovolnických záchranných týmů, zdroje pitné vody, apod.“

„Zvláště znepokující je používání zbraní, které nerozlišují cíl, jako jsou např. zápalné bomby, v hustě obydlených oblastech. Připomínám všem státům, které jsou stranami Protokolu III Úmluvy o některých konvenčních zbraních, včetně Ruské federace, že mají striktní zákaz používat zápalné zbraně při náletech na hustě obydlené oblasti a že je zakázáno takové zbraně používat i při pozemních útocích,“ zdůraznil vysoký komisař OSN pro lidská práva. Za podobně neakceptovatelné označil i používání tzv. pekelného kanonu. Jedná se o improvizovanou zbraň, kterou využívají opoziční ozbrojené síly a která kombinuje zápalný plyn s explozivními látkami a šrapnely.

Vzhledem k tomu, že současné útoky nemohou vést k získání vojenské převahy, lze usoudit, že jejich primárním cílem je terorizovat obyvatele Aleppa. „Pokud se prokáže, že byly vedeny úmyslně, lze považovat současné útoky všech stran v Aleppu, které míří mimo jiné i na civilisty, zdravotnická zařízení a humanitární pracovníky, jejich zařízení a vybavení, za válečné zločiny,“ varuje Zajd Raad Husajn a dodává, že pokud jsou takové útoky vedeny jako součást systematické kampaně proti civilnímu obyvatelstvu, mohou být posouzeny i jako zločiny proti lidskosti.

„Nesmíme zapomenout na města jako Varšava, Stalingrad nebo Drážďany a zoufalství, do nějž byli uvrženi jejich obyvatelé. Tato zkušenost byla jedním z důvodů k založení OSN. Nesmíme proto zradit Aleppo. Nesmíme dál přehlížet tisíce dětí, které zůstávají uprostřed této pasti a pouze mohou čekat, kdy je zasáhne masakr,“ varuje šéf OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1