Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků

Na světě žije téměř 80 milionů žen, dětí a mužů, kteří byli nuceni opustit své domovy jako uprchlíci nebo vnitřně vysídlené osoby. Jen za minulý rok se na cestu za bezpečím muselo vydat deset milionů lidí.

Na Světový den uprchlíků se zavazujeme udělat vše, co je v našich silách, abychom ukončili konflikty a pronásledování, které jsou hnacím motorem těchto hrozivých čísel.

Dnes je také důvod ocenit štědrost a lidství společností a států, které těmto lidem poskytují útočiště, ačkoli sami často zápasí s vlastními ekonomickými a bezpečnostními obavami. Dlužíme těmto zemím vděčnost, podporu a také investice.

Je nutné, abychom všichni usilovali o integritu společného režimu mezinárodní ochrany uprchlíků a realizovali závazky z Globálního uprchlického fóra tak, aby uprchlíci a přijímající komunity dostali podporu, kterou potřebují.

Pandemie Covid-19 v letošním roce představuje další hrozbu pro uprchlíky a vysídlené. Patří totiž mezi ty nejzranitelnější. Můj nedávný návrh strategie (Policy Brief, pozn. překl.) pro COVID-19 ve vztahu k lidem v pohybu vyzývá vlády, aby byli zahrnuti do všech plánů opatření proti pandemii a obnovy po ní.

Uprchlíci a vysídlení lidé patří často mezi ty, kteří v současné pandemii pomáhají v první linii. V uprchlických táborech v Bangladéši i v evropských nemocnicích pracují jako zdravotní sestry, lékaři, vědci, učitelé i v dalších klíčových oblastech. Dbají na vlastní ochranu a odvděčují se hostitelským komunitám za to, že jim poskytly útočiště.

Světový den uprchlíků je příležitostí poděkovat uprchlíkům za jejich vynalézavost a odhodlání znovu budovat svůj život a zlepšovat život lidí okolo sebe. Dnes, tak jako každý den, stojíme sjednocení a solidární s uprchlíky a hlásíme se k svému závazku poskytnout ochranu těm, kteří utíkají před válkou a pronásledováním.

António Guterres
New York, 20. června 2020

Mezinárodní den příslušníků mírových operací OSN

Mezinárodní den příslušníků mírových operací OSN si každoročně připomínáme 29. května. 

Je to příležitost vzdát hold všem více než 3 900 ženám a mužům, kteří v 72 mírových operacích pod vlajkou OSN položili při výkonu služby život. Jen loni jsme ztratili 102 statečných mírotvůrců. 

Vzdáváme při této příležitosti hold také 95 tisícům příslušníků, kteří slouží ve vojenské nebo policejní uniformě i civilním pracovníkům v současných 13 misích OSN na třech kontinentech.

Jejich službu letos ztěžuje pandemie COVID-19. Operace ale pokračují i přes vysoké riziko nákazy pro samotné mírotvůrce i obyvatelstvo, které chrání.

Tématem letošního mezinárodního dne je úloha žen v mírových operacích ve světle 20. výročí přijetí významné rezoluce Rady bezpečnosti č. 1325 „Ženy, mír a bezpečnost“.

Více informací (anglicky).

Generální tajemník OSN: Výzva k příměří

Svět má společného nepřítele: COVID-19. Tento virus nezajímá naše národnost, etnická příslušnost nebo víra. Útočí na všechny bez rozdílu.

Na celém světě ale dál zuří válečné konflikty. Největší zátěž nesou ti nejzranitelnější: děti, ženy, lidé s postižením, marginalizovaní. Tito lidé jsou zároveň nejzranitelnější vůči koronaviru.

Nesmíme přehlížet, že ve válkou zničených zemích zkolabovaly zdravotnické systémy. Zdravotníků je nedostatek a navíc se stávají terčem útoků. Ještě víc zranitelní jsou uprchlíci a vysídlení lidé. 

Řádění viru odhaluje nesmyslnost válek. Proto dnes vyzývám k okamžitému příměří ve všech koncích světa. Je načase ukončit ozbrojené konflikty a zaměřit se společně na boj o naše životy. 

Bojujícím stranám tímto vzkazuji: ukončete nepřátelství. Odložte nedůvěru a animozity. Zastavte palbu a nálety. Je to naprosto zásadní… pro vytvoření koridorů pro životně důležitou pomoc. Pro uvolnění prostoru pro vyjednávání a diplomacii. Pro zajištění naděje pro ty nejzranitelnější ve světle pandemie koronaviru.

Inspirujme se tam, kde mezi znepřátelenými stranami vznikají koalice a otevírá se dialog kvůli schopnosti čelit koronavirové nákaze. Ale je potřeba mnohem víc!

Musíme skončit bezvýchodné války a pustit se do nákazy, která ohrožuje celý svět. Jedním z předpokladů je zastavit všechny boje. Hned teď. Lidstvo to potřebuje víc než kdy jindy.

António Guterres, New York, 23. března 2020

COVID-19: Zvládneme to společně

António Guterres

Dramatické změny způsobené koronavirem – COVID-19 – jsou všude kolem nás. A vím, že mnohé z nich jsou zneklidňující, působí obavy a zmatení. To je naprosto přirozené. Čelíme zdravotnímu riziku, jaké jsme v našich životech ještě nezažili.

Zatímco se virus šíří dál, nebezpečí roste, a naše zdravotnické systémy, ekonomiky a každodenní životy prochází velkou zatěžkávací zkouškou. Ti nejvíce zranitelní jsou virem nejvíce napadení – hlavně staří a ti, kteří již nemocní jsou, ti kteří nemají přístup ke spolehlivé zdravotní péči, a ti, kteří žijí v chudobě nebo na okraji společnosti.

Je čas na fakta

Sociální a ekonomické výpadky v kombinaci s pandemií a zpomalujícími se ekonomikami ovlivní život většiny z nás na pár měsíců. Ale šíření viru dosáhne svého vrcholu. Naše ekonomiky se zotaví. Do té doby však všichni musíme společně jednat, abychom zpomalili šíření viru. Musíme pečovat jeden o druhého. Je čas na obezřetnost, nikoliv paniku. Vědu, nikoliv stigma. Fakta, nikoliv strach.

I přesto, že byla vyhlášena pandemie, můžeme jí kontrolovat. Můžeme zpomalit přenos viru, zabránit nakažení a zachránit životy. Abychom tak učinili, jsou však nutné bezprecedentní kroky – v osobním životě, na národní a mezinárodní úrovni. COVID-19 je náš společný nepřítel. Musíme vyhlásit viru válku. To znamená, že státy se lépe připraví, zintenzivní a zvýší opatření.

Jak? Implementací efektivních strategií, které pomůžou zamezit šíření; aktivováním a zlepšením krizových plánů; dramatickým zvyšováním testovacích kapacit a péče o pacienty; zajištění nemocnic, co se týče prostoru, materiálu a personálu; a rozvíjením postupů, které pomohou zachránit životy. Každý z nás má také svou zodpovědnost – řídit se lékařskými doporučeními a dodržovat nařízení místních lékařských autorit.

Virus neohrožuje jen obecné zdraví, ale take světovou ekonomiku. Finanční trhy postihla nejistota. Světové dodavatelské řetězce byly narušeny. Investice a poptávka spotřebitelů klesly – s reálným a zvyšujícím se rizikem globální recese. Ekonomové Organizace spojených národů předpokládají, že virus by světovou ekonomiku tento rok mohl stát jeden bilion dolarů  – a možná i více.

Zvládneme to společně

Žádný stát to nezvládne sám. Víc než kdy dřív musí vlády spolupracovat na revitalizaci ekonomik, zvýšit veřejné investice, podpořit obchod a zajisit podporu pro lidi a komunity nakažené virem nebo ty, kteří by negativními ekonomickými dopady trpěli nejvíc – včetně žen, které pracují mnohem víc než by měly. 

Tato pandemie nám připomíná naší vzájemnou provázanost. Zabránit dalšímu šíření koronaviru je sdílenou zodpovědností nás všech. OSN, stejně jako Světová zdravotnická organizace, je plně mobilizována.Pracujeme celé dny s vládami a poskytujeme jim odborné vedení jak s nákazou bojovat. 

Jsme v tom společně – a společně se z toho i dostaneme.

Připomínka holocaustu 2020: Před 75 lety byl osvobozen vyhlazovací tábor v Osvětimi. Nesmíme zapomenout.

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti letošního připomenutí památky obětí holocaustu toto prohlášení:

„Dnes si společně připomínáme jeden z nejhrůznějších zločinů naší doby: systematické vyvraždění šesti milionů židovských mužů, žen, dětí a milionů dalších nacisty a jejich kolaboranty během holokaustu.

Slibujeme, že nikdy nezapomeneme. Zavazujeme se, že budeme předávat jejich příběhy a ctít jejich odkaz tím, že budeme bránit právo na důstojný život ve spravedlivém a mírumilovném světě.

Osvobozením táborů smrti skončilo před 75 lety masakrování. Zároveň šokovalo svět, když vyšel najevo obludný rozsah nacistických zločinů.

S odkazem na tyto hrůzy vznikla Organizace spojených národů, jejímž cílem je společné úsilí států o mír a společné lidství a zabránit opakování takových zločinů proti lidskosti.

Vzestup nenávisti v posledních letech v podobě násilného extremismu nebo útoků na posvátná místa ukazuje, že antisemitismus, jiné formy náboženské bigotnosti, rasismus a předsudky jsou ve světě stále přítomné.

Po 75 letech jsou neonacismus a projevy bílého šovinismu opět na vzestupu a neustávají snahy o popírání holocaustu a bagatelizování odpovědnosti pachatelů.

Ale stejně jako přetrvává nenávist, musíme my vytrvat v boji proti ní.

Dnes a každý den si musíme připomínat oběti holocaustu usilováním o pravdu, uchováváním vzpomínek, osvětou a budováním míru a spravedlnosti po celém světě.“

Odkazy na související informační materiály:

  1. Film „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky)
  2. Doprovodný tištěný pracovní list k filmu Cesta k nacistické genocidě (pdf)
  3. Studijní příručka Poslední let Petra Ginze (pdf) (Publikace vznikla k uctění památky Petra Ginze, výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Je doprovodným materiálem k filmu Poslední let Petra Ginze, který režírovaly Sandy Dickson). 

Zastavte eskalaci, obnovte dialog. Šéf OSN vyzývá státy ke zmírnění geopolitického napětí

Na setkání s novináři po jednání Rady bezpečnosti v pondělí 6. ledna vyzval generální tajemník OSN António Guterres vedoucí představitele států, aby se snažili zmírnit geopolitické napětí, které je podle jeho slov „nejsilnější od začátku tohoto století“.

„Žijeme ve velmi nebezpečné době. Zažíváme největší geopolitické napětí od začátku století. Konec tohoto trendu je zatím v nedohlednu. Ani v otázce nešíření jaderných zbraní již nemáme žádnou jistotu,“ řekl generální tajemník.

Rostoucí napětí podle něj vede stále více zemí k přijímání nepředvídaných rozhodnutí s nepředvídatelnými důsledky. Tedy i se značným rizikem špatného odhadu.

Podle šéfa světové organizace jsme zároveň svědky konfliktů obchodních a technologických, které tříští trhy, oslabují růst a podporují nerovnosti.

„A do toho všeho doslova hoří naše planeta. Klimatická krize se prohlubuje. V mnoha částech světa jsou lidé frustrovaní a naštvaní. Jsme svědky sociálních nepokojů a přibývajícího extremismu, nacionalismu, radikalizace a nebezpečného šíření terorismu, jak je zejména vidět v Africe,“ poznamenal.

António Guterres upozornil, že takto už nelze pokračovat.

„Sleduji současné rostoucí globální napětí s velkými obavami. Jsem v neustálém kontaktu s vedoucími představiteli států po celém světě. Mé sdělení je stručné a jasné: Zabraňte eskalaci. Buďte maximálně zdrženliví. Obnovte dialog. Vraťte se k mezinárodní spolupráci. Nesmíme zapomenout na strašné lidské utrpení, které způsobují války. Jako vždy, obyčejní lidé platí tu nejvyšší cenu. Je povinností nás všech se tomu vyhnout.“

Více k tématu (anglicky).

Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce

António Guterres ke dni Spojených národů 2019

Den Spojených národů připomíná stále platné ideály obsažené v Chartě OSN, která vešla v platnost 24. října 1945. I v současném neklidném světě zůstává Charta společnou střelkou kompasu světa.

V čase velkých a rychlých změn se OSN dál drží zaměření na skutečné problémy skutečných lidí. Naším cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce. Naším cílem je ochrana lidských práv a genderová rovnost a také rozhodné NE každé formě nenávisti. Naším cílem je v neposlední řadě udržení míru ve světě a životně důležitá pomoc těm, kteří se ocitli v chapadlech válečného konfliktu.

Spojené národy se stávají agilnějšími a odpovědnějšími v podpoře, kterou poskytují státům. Příští rok bude rokem 75. výročí vzniku této organizace. Bude to velká příležitost společně se podílet na formování našeho světa. Zvu vás, občany světa, abyste se do tohoto procesu zapojili. Společně můžeme usilovat o lepší život všech.

Děkuji.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

Dnes si připomínáme miliony Židů a mnoho dalších obětí cílené krutosti holocaustu. Letošní připomínka přichází v čase znepokojujícího nárůstu antisemitismu. Vzpomeneme-li nedávný útok na synagogu ve Spojených státech nebo znesvěcování židovských hřbitovů v Evropě, tato staletí dlouhá nenávist s námi nejen nezůstává, ale dokonce posiluje. 

Jsme svědky růstu neonacistických skupin i pokusů o přepisování historie a překrucování reality holocaustu. Na internetu se předsudky šíří rychlostí světla. 

Jak se 2. světová dálka vzdaluje v čase a počet přeživších holocaustu se tenčí, je na nás samotných, abychom zůstávali bdělí. Jak kdysi řekl vrchní rabín Spojeného království Jonathan Sacks, „nenávist k Židům nikdy neskončí u Židů“. 

Intolerance vstoupila do mainstreamové politiky. Cílem jsou menšiny, muslimové, migranti, uprchlíci a zloba a obavy ze současného měnícího se světa jsou zneužívány. O to víc je důležité, abychom se právě teď sjednotili v boji za univerzální hodnoty a vytvořili svět, ve kterém si všichni budou rovni.

Lidé ve světě prožívají neklidné časy

Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

„Milí spoluobčané z celého světa, přeji Vám šťastný, klidný a úspěšný nový rok.

Loni byl můj novoroční pozdrav varovný. Ale nebezpečí, o kterých jsem mluvil, přetrvávají. Mnozí z nás prožívají neklidné časy a celý svět podstupuje zkoušku odolnosti vůči stresu.

Změna klimatu postupuje rychleji naše schopnost na ni reagovat. Geopolitické rozpory se prohlubují a řešení konfliktů je tak obtížnější. V pohybu je rekordní počet lidí, kteří hledají bezpečí a ochranu. Rostou nerovnosti. A lidé si kladou otázku, proč hrstka lidí na světě má stejné bohatství jako celá polovina lidstva. Nesnášenlivost je na vzestupu. A naopak, důvěra se vytrácí.

Ale existují i ​​důvody k optimismu.

V Jemenu svítá naděje na mír. Zářijová dohoda z Rijádu mezi Etiopií a Eritreou uvolnila dlouhodobé napětí a je nadějí pro celý region. A dohoda mezi znepřátelenými stranami v Jižním Súdánu oživila šanci na mír. V posledních čtyřech měsících jsme zaznamenali větší pokrok než v předchozích čtyřech letech.

Na konferenci OSN v Katovicích schválily státy pracovní program k naplňování Pařížské dohody o změně klimatu. Teď je potřeba udělat maximum, abychom tuto existenciální hrozbu porazili. Je čas využít poslední dobré šance na úspěch. Je čas zastavit nekontrolovanou a rozvíjející se změnu klimatu.

Před pár týdny byly v rámci OSN přijaty globální kompakty o migraci a uprchlících, díky nimž bude možné zachraňovat životy a překonávat škodlivé mýty.

Všude na světě se lidé čím dál víc berou za Cíle udržitelného rozvoje – náš celosvětový program pro mír, spravedlnost a prosperující život na zdravé planetě.

Fungující mezinárodní spolupráce je vítězstvím pro svět. I letos bude OSN spojovat lidi tak, aby spolupracovali a hledali společná řešení problémů.“ Budeme dál vyvíjet tlak tam, kde je třeba. A nikdy to nevzdáme. Na prahu nového roku se zavažme, že budeme společně čelit hrozbám, bránit lidskou důstojnost a budovat lepší budoucnost.

Do nového roku přeji vám a vašim rodinám hodně klidu a zdraví.“

Rohingové jsou obětí etnických čistek. A svět jen přihlíží.

Autor: António Guterres

Děti jsou vražděny před zraky rodičů. Dívky a ženy znásilňovány. Muži mučeni a zabíjeni. Vesnice plundrovány a vypalovány.

Nic mě nemohlo připravit na to, co jsem minulý týden v Bangladéši slyšel od Rohingů prchajících před násilím v Rakhinském státě v Myanmaru. Jeden muž z tohoto většinově muslimského etnika propadl v pláč, když se rozvzpomněl, jak před ním zastřelili jeho nejstaršího syna, maminku brutálně zavraždili a jeho dům spálili na prach. Útočiště našel v mešitě. Tam ho ale vojáci našli, zneužili a aby ho ještě více ponížili, zapálili před ním Korán.

Tito lidé jsou obětí etnické čistky. Jejich hrůzné zážitky vás mohou zdrtit a současně rozhněvat. Příčí se to lidskému chápání. Pro téměř milion rohingských uprchlíků je to ale realita.

Rohingové jsou vystavováni perzekuci své vlastní země, Myanmaru. Jsou jim upírána nejzákladnější lidská práva, včetně práva na občanství.

Systematické porušování práv myanmarskými bezpečnostními složkami během posledního roku nutilo populaci Rohingů vybrat si mezi setrváním v každodenním strachu o život a útěkem prakticky bez ničeho.

Po strastiplné cestě za bezpečím se teď musí uprchlíci vyrovnat s tvrdými podmínkami tábora v bangladéšském distriktu Cox‘s Bazar na jihu země, které se pro ně stalo útočištěm. Jedná se o nejrychleji se rozvíjející uprchlickou krizi současnosti.

Bangladéš je rozvojová země, která nemá dostatek zdrojů. Řada větších a bohatších států dnes před uprchlíky zavírá dveře, bangladéšská vláda a lidé se ale rozhodli Rohingům otevřít své hranice i srdce. Soucit a velkorysost obyvatel Bangladéše jsou zářným příkladem humanity a zachránily už tisíce životů. Reakce na tuto rychle se šířící krizi ale musí celosvětová.

Členské státy OSN v současnosti finalizují globální dohodu o uprchlících (Global Compact on Refugees, pozn. překl.), a tak státy, na něž tíživá situace uprchlíků doléhá nejvíce, jako je právě Bangladéš, nebudou na problém samy.

Nyní ale pracují Organizace spojených národů a humanitární agentury na zlepšení situace přímo s uprchlíky a komunitami, které jim poskytly pomocnou ruku. K odvrácení humanitární katastrofy je ale zoufale potřeba mnohem více prostředků. Stejně tak je potřeba udělat mnohem více pro to, abychom všichni akceptovali fakt, že uprchlická krize si žádá globální sdílení odpovědnosti.

Potřebný rozpočet na mezinárodní humanitární pomoc uprchlíkům v Bangladéši dosahuje jedné miliardy amerických dolarů. K dispozici je ale pouze 26 % potřebné částky. Tento deficit znamená podvýživu v uprchlických táborech, omezený přístup k vodě, nevyhovující kanalizaci, málo příležitostí pro vzdělávání dětí uprchlíků a v neposlední řadě nedostatek opatření na zmírňování rizik monzunů. Provizorní přístřešky, které si po příchodu narychlo postavili uprchlíci, ohrožují sesuvy půdy. Místo nich je potřeba postavit pevnější příbytky na bezpečnějších místech.

K vyřešení situace Rohingů bylo již uděláno hodně, stále zde ale zůstávají vážná rizika daná především rozsahem celé krize. Do Bangladéše jsem přiletěl spolu s ředitelem Světové banky Jimem Yong Kimem. Velice si vážím jeho rozhodnutí dát k dispozici 480 milionů dolarů ve formě grantů na podporu Rohingů i místních lidí, kteří jim pomáhají.

Stále je ale potřeba mnohem větší podpory, a to od celého mezinárodního společenství. Vyjádření soucitu nestačí. Rohingové potřebují skutečnou pomoc.

Navzdory všemu, co si Rohingové na útěku z Myanmaru vytrpěli, neztrácejí naději. „V Myanmaru potřebujeme bezpečí a přiznání občanství. Chceme spravedlnost za to, co naše sestry, dcery a matky vytrpěly,“ říká mi rozrušená, ale odhodlaná žena, ukazujíc na dívku kolébající v náručí malé dítě. Narodilo se v důsledku znásilnění.

Tato krize se nevyřeší ze dne na den. Nemůžeme ale dopustit, aby přetrvávala donekonečna. Myanmar musí vytvořit podmínky vhodné pro návrat uprchlíků a zaručit jim plná práva a podmínky k bezpečnému a důstojnému životu. To vyžaduje obrovské investice – a to nejen do obnovy a rozvoje jedné z nejchudších myanmarských oblastí, ale rovněž do procesu usmíření a respektu k lidským právům.

Dokud nedokážeme dostatečně reagovat na skutečné příčiny násilí v Rakhinském státě, budou dál utrpení a nenávist přiživovat konflikt. Rohingové se nesmí stát zapomenutými oběťmi. Společnou akcí musíme reagovat na jejich volání o pomoc.

Článek byl publikován 10. července v deníku The Washington Post 


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1