Skip to main content

Štítek: Mír a bezpečnost

Připomínka obětí holocaustu: Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

Ústředním tématem letošní připomínky je „Paměť, důstojnost a spravedlnost“. Sekretariát OSN v New Yorku připravil na tento týden celou řadu akcí včetně výstavy, filmové projekce, slavnostního koncertu nebo seminářů (např. o problému popírání holocaustu). Hlavní událostí je 27. ledna slavnostní ceremoniál za účasti generálního tajemníka OSN, předsedy Valného shromáždění nebo stálých představitelů Izraele a USA při OSN.

Mezi hlavními hosty ceremoniálu bude také Petra Gelbart, původem Češka, která od svých deseti let žije převážně v USA, lektorka hudby na Newyorské státní univerzitě, vedoucí Iniciativy pro romskou hudbu na Newyorské univerzitě a držitelka doktorátu z Harvardovy univerzity v oboru muzikologie, která zde vystoupí jako vnučka romských přeživších holocaustu Heleny „Margity“ Nové a Antonína „Rudy“ Hránka. Společně s ní vystoupí i Elisha Wiesel, syn přeživších holocaustu Marion a Elieho Wieselových. Hlavním řečníkem pak bude profesor John K. Roth. Celá akce bude vysílána živě na UN Web TV. Stáhněte si celý PROGRAM akce.

V předvečer mezinárodního dne přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci odsuzující popírání a překrucování holocaustu. V sále byla přítomna i skupina přeživších nacistické genocidy, během níž bylo zavražděno na 6 milionů Židů, asi 2/3 židovské pupulace tehdejší Evropy.

Informační centrum OSN v Praze letos znovu připravilo sérii vzdělávacích programů o holocaustu pro žáky základních a studenty středních škol jehož součástí je projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě„. Žákům i učitelům bude prezentována i studijní příručka k tomuto filmu i ke známému filmu Poslední let Petra Ginze.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal k letošnímu mezinárodnímu dni toto prohlášení:

Dnes si připomínáme šest milionů židovských mužů, žen a dětí, kteří zahynuli během holocaustu, a bezpočet Romů, Sintů a dalších obětí této bezprecedentní hrůzy a vypočítavé krutosti.

Holocaust se stal jednou z definujících událostí vedoucích ke vzniku OSN. Samotný název – Spojené národy – odkazuje ke spojenectví těch, kdo bojovali proti nacistickému režimu a jeho přívržencům. Ve dnech, kdy byl osvobozen koncentrační tábor v Dachau, vznikl na konferenci v San Francisku první návrh Charty OSN.

Spojené národy musí stát vždy v čele boje proti antisemitismu a všem dalším formám náboženské bigotnosti a rasismu. 

V současné době zažíváme znepokojující trend oživování xenofobie a projevů nenávisti. Nejstarší a nejvytrvalejší forma předsudku, antisemitismus, znovu nabývá na síle. Přibývá pokusů holocaust zlehčovat nebo úplně popřít. Vůči iracionalitě a intoleranci není žádná společnost imunní.

Nesmíme nikdy zapomenout, že holocaustu se dalo zabránit. Zoufalé a úpěnlivé prosby obětí nebyly vyslyšeny. Málo bylo těch, kteří se ozvali a málo těch, kteří naslouchali. A ještě méně bylo těch, kteří projevili solidaritu. 

Připomínání minulosti má zásadní význam pro ochranu budoucnosti. Mlčení tváří v tvář nenávisti je spoluvinou. 

Zavažme se dnes, že nikdy nebudeme lhostejní k utrpení druhých. Že nikdy nezapomeneme na to, co se stalo. A nedovolíme, aby to bylo ostatními zapomenuto. Slibme si, že budeme vždy ostražití a budeme prosazovat lidská práva a důstojnost pro všechny.

Děkuji.

Připomínka obětí holocaustu. Vzdělávací program OSN pro základní a střední školy

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. 60minutový program zahrnuje úvod do tématu, projekci filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následnou diskusi.

Termíny: 26. – 28. ledna, vždy od 10 a 13:30 hod. 
Místo: kancelář OSN, Železná 24, Praha 1
Program je česky a zdarma. 
Kapacita: do 25 studentů + pedagogický doprovod
Za dodržení všech epidemických opatření platných v ČR (negativní Ag test, respirátory po celou dobu programu)
Domluvení termínu: [email protected]

Film „Cesta k  nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.

Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum. 

Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

António Guterres: Holokaust bol vyvrcholením dvoch tisícročí diskriminovania vraždenia Židov

Generální tajemník OSN António Guterres vydal u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 2020 (27. ledna) toto prohlášení:

Dnes si pripomíname pamiatku šiestich miliónov obetí Židov a miliónov ďalších, ktorí boli systematicky vyvražďovaní nacistami a ich kolaborantami počas holokaustu. 

Tohtoročné výročie sa koná v tieni pandémie COVID-19, ktorá odhalila dlhodobé trhliny a neprávosti v našich spoločnostiach a prispela k oživeniu antisemitizmu a xenofóbie. 

Holokaust bol vyvrcholením dvoch tisícročí diskriminovania, útokov, vylučovania a opakujúceho masového vraždenia Židov. Mal navždy ukončiť antisemitizmus. No nestalo sa tak.

Antisemitizmus nanešťastie prežil. 

Bieli šovinisti a neonacisti znovu ožívajú, organizujú sa a regrutujú nových členov bez ohľadu na hranice. Spoločne zintenzívňujú svoje snahy, aby popierali, prekrúcali a prepisovali dejiny vrátane holokaustu.       

Pandémia COVID-19 im otvorila nové príležitosti ako zaútočiť na menšiny, či už na základe náboženstva, rasy, etnickej príslušnosti, sexuálnej orientácie, znevýhodnenia alebo imigračného statusu.   

Potrebujeme spoločne čo najskôr zakročiť a zastaviť ich.

Keď uvažujeme o obnove po pandémii COVID-19, musíme sa vyrovnať aj s nestabilitou a medzerami, ktoré odhalila pandémia, a posilniť naše vzájomné väzby založené na našej spoločnej ľudskosti.

Tento rok sa musí stať rokom uzdravenia. Uzdravenia z pandémie a našich nalomených spoločností, v ktorých sa až príliš ľahko zakorenila nenávisť.

Keď budeme spomínať na tých, ktorí zomreli počas holokaustu, a vzdávať úctu tým, čo prežili, našou najlepšou poctou bude vytvorenie sveta rovnosti, spravodlivosti a dôstojnosti pre všetkých.

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni.

UN Photo/Manuel Elías

Mezinárodní den památky obětí holocaustu – sledujte film „Cesta k nacistické genocidě“

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu vás zveme ke sledování filmu „Cesta k  nacistické genocidě. Film vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít doprovodný textový materiál.

Film (38 minut, anglicky s českými titulky) je volně k dispozici na YouTube informační kanceláře OSN v  Česku

Zabývá se vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum.  

Dovolujeme si vás upozornit i na publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Zveme vás zároveň ke společnému sledování „Cesty k nacistické genocidě“ živě 27. ledna na Facebooku @OSN Česká republika v 10 a 20 hod. českého času. Nicméně výše uvedený link na YouTube vám umožňuje film přehrát dle vašich potřeb. 

Děkujeme, že tématu holocaustu věnujete pozornost. „Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý sledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židůčemuž dnes říkáme antisemitismus,“ říká generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Vyzývám všechny obyvatele světa, aby se semkli

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Spojených národů

75. výročí Spojených národů si připomínáme uprostřed globální pandemie. Hlavní poslání OSN, smysl naší existence, je důležitější než kdy dříve: Podpora lidské důstojnosti. Ochrana lidských práv. Dodržování mezinárodního práva. A zabránit válce.

Na počátku pandemie jsem vyzval k zastavení bojů a celosvětovému příměří. Nyní máme nepřítele, který je společný nám všem: COVID-19. Musíme posílit úsilí o mír a zastavit boje. Musíme to udělat teď, nesmíme to odkládat. Usmířit se musíme také s planetou. Klimatická krize ohrožuje životy lidí. Uhlíková neutralita je v zájmu všech, proto se také všichni musíme zapojit a dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Závazky už učinila řada států a další přibývají.

Musíme také dělat víc pro ukončení lidského utrpení spojeného s extrémní chudobou, nerovnostmi, hladem a projevy nenávisti ve společnosti. Musíme říct rezolutní ne diskriminaci na základě rasy, vyznání, pohlaví a jiných odlišností. Za dobu trvání pandemie jsme svědky masivního nárůstu násilí páchaného na ženách a dívkách.

Máme na čem stavět. Svět společně hledá bezpečnou a ekonomicky i fyzicky dostupnou vakcínu. Návodem, jak se po pandemii zvednout k lepšímu, je naše společná agenda 17 Cílů udržitelného rozvoje. 

Stojí před námi nevídané výzvy. Ale s pomocí globální solidarity a spolupráce je dokážeme zvládnout. To je důvod, proč máme OSN. Letošní 75. výročí chci využít k tomu, abych vyzval lidi z celého světa, aby se semkli. Spojené národy budou stát při vás. Spojené národy patří vám. Spojené národy jsme my všichni.

Pojďme společně dostát dlouhodobým hodnotám Charty Spojených národů. Musíme stavět na trvalých hodnotách, na nichž naše organizace vznikla. Na pokroku, kterého jsme za sedm a půl desítek let existence dosáhli. Naším společným cílem je dosažení lepšího světa pro všechny.

Modré světlo pro mír, spolupráci a solidaritu

24. října večer se na počest 75. výročí vzniku Organizace spojených národů rozsvítí modrým světlem významné památky, objekty a instituce v celé Evropě. K iniciativě Rozsvítíme Evropu do modra se připojí i některá místa v Česku: Petřínská rozhledna, Tančící dům a ambasády Velké Británie a Litvy v Praze, Katedrála sv. Václava v Olomouci nebo Nová radnice v Ostravě. Na některých ústředních institucích, ambasádách, budově sídla OSN v Praze a na některých radnicích českých měst a obcí zavlaje modrá vlajka Spojených národů.  

Stojí před námi nevídané výzvy. Ale s pomocí globální solidarity a spolupráce je dokážeme zvládnout. Letošní 75. výročí chci využít k tomu, abych vyzval lidi z celého světa, aby stáli při sobě. A Spojené národy budou stát při vás. Spojené národy patří vám,“ říká generální tajemník OSN António Guterres.

Mezi evropské budovy, které se v sobotu 24. října večer zahalí do modrého světla OSN patří vedle těch českých i radnice v Bruselu a Madridu, palác Ajuda v Lisabonu, Dublinský hrad, katedrála v Reykjavíku, ministerstva zahraničí Lucemburska a Španělska a mnoho dalších. Do modré se rozsvítí i sídlo Evropské rady a další evropské instituce v Bruselu, i budovy evropských úřadoven OSN v Kodani, Ženevě, Bonnu a Haagu.

Seznam míst v Evropě, které vizuální připomínku Dne OSN dosud deklarovaly, již přesahuje 190 a dál se rozšiřuje. Sledujte na sociálních sítích #EuropeTurnsUNBlue, #OSN75 a #UN75. Více informací a celý seznam evropských zapojených míst.

Historie OSN

Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.

V roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí, včetně Československa. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.

Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.

Přítomnost OSN v Česku

Informační centrum OSN bylo v Praze (UNIC) otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN Trygve Liemu. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.

Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, akademickými institucemi, nevládními a mezinárodními organizacemi, školami, médii i se soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.

Svět se dramaticky mění a v mnoha oblastech už teď naráží na své limity. Vzniká mnoho otázek, které jsme si ještě nedávno nepřipouštěli: bude dostatek vody? Bude dostatek potravin? Budeme mít čistý vzduch? OSN je jedinou institucí, v níž můžeme na nelehké otázky doby hledat společné odpovědi a jednat ve společném zájmu,“ říká Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v Praze.

V Česku působí další tři agentury OSN: Světová zdravotnická organizace (WHO), Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (ILO). Český výbor pro UNICEF má status nevládní organizace s mezinárodním prvkem.

Světový potravinový program získal Nobelovu cenu za mír!

Světový potravinový program (WFP) je jednou z klíčových organizací OSN. Každý rok dodává životně důležitou pomoc desítkám milionů lidí. Nobelova cena za mír je signálem, že v dnešním světě tolik záleží na tom, co děláme pro ty nejzranitelnější, nejchudší a nejpotřenější lidi. Ocenění pro WFP má silné humanistické poselství!

Je to už 16. Nobelova cena za mír pro OSN. Naposled byla udělena OSN a Kofimu Annanovi v roce 2001 a pak v roce 2005 Mezinárodní agentuře pro jadernou energii a jejímu tehdejšímu šéfovi Mohamedu Baradejovi.

Jako největší humanitární agentura světa se silným logistickým zázemím dopravuje a distribuuje život zachraňující pomoc, především potraviny, ale i vodu, léky, ochranné prostředky proti COVID-19 apod. Kromě rychlé pomoci se Světový potravinový program (WFP) podílí i na dlouhodobém řešení situace v ohniscích krizí, kde rozvíjí programy na odstraňování hladu. Známý je například program školních obědů. Jen v roce 2019 připravil WFP 17,3 milionu takových obědů pro děti v 50 státech. Cílem je zlepšení výživy i podněcování školní docházky.

Celkově loni WFP rozdistribuoval víc než 4 miliony tun jídla a víc než 2 miliardy dolarů, které lidem poskytl formou hotovosti nebo voucherů na nákup místních potravin. Je hlavní hybnou silou při naplňování Rozvojového cíle OSN (SDG) č. 2, který stanovuje, že v roce 2030 nebudou na světě žádní hladoví lidé.

Kde WFP pomáhá

Mezi nejohroženější státy z hlediska dostupnosti potravin patří kvůli dlouhodobému konfliktu Jemen. Ceny potravin jsou o 140 % vyšší než před válkou (2014), 2 miliony děti potřebují nutriční podporu, 360 tisícům hrozí, že zemřou, pokud se jim nedostane lékařské péče. 

Na operaci v Jemenu potřebuje WFP 200 milionů USD každý měsíc. Z celkové populace 30,5 milionu lidí potřebuje 24 milionů humanitární pomoc, 20 milionů by bez pomoci WFP hladověla.

V Sýrii je víc než 11 milionů potřebných, víc než 6,5 milionu dostává pravidelnou potravinovou pomoc od WFP.

Nedávný výbuch v Bejrútu si také vyžádal okamžitou masivní reakci WFP.

Více o operacích WFP.

Jak je WFP financován a kolik má zaměstnanců

WFP závisí na dobrovolných příspěvcích států a vlád a na darech veřejnosti. V roce 2019 se mu podařilo zmobilizovat rekordních 8 miliard USD. Jen na operaci v Jemenu ale potřebuje 200 milionů USD každý měsíc.

WFP má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich působí přímo v místech, kde pomáhá. Pracuje pro něj i mnoho dobrovolníků, kteří jsou rekrutováni přes dobrovolnický program OSN UN Volunteers. Některé dobrovolnické pozice ve světě financuje i ČR. 

WFP je významným logistickým hráčem, operuje téměř 100 letadel, která létají do postižených oblastí nejen s pomocí, ale dopravuje na místo i humanitární pracovníky. Létá do téměř 300 destinací. Ve spolupráci s WHO se také významně se podílí na distribuci ochranného materiálu proti COVID-19.

Války, chudoba i klimatická krize

Podvyživených lidí bylo na světě v roce 2019 690 milionů. Pozorujeme dlouhodobý nárůst, v roce 2014 to bylo o 60 milionů lidí méně. Nejvíc se na tom podepisuje chudoba, nestabilita a konflikty či pandemie, ale čím dál víc i klimatické podmínky. Klima může postihnout velké množství lidí kvůli suchu, záplavám a jiným extrémům počasí. V dlouhodobém horizontu v kombinaci s ubýváním půdy a biodiverzity může ohrozit i schopnost lidstva vyrobit dostatek jídla pro všechny.

Jak můžu pomoci já?

Lidé mohou pomáhat činnosti WFP jednorázovými nebo dlouhodobými příspěvky, ale i tím, že budou usilovat o snížení potravinového odpadu a plýtvání jídlem. Víte, 40 procent promrhaného jídla na světě jde na vrub spotřebitelů v bohatých státech? Jen v EU se náklady na plýtvání jídlem odhadují na téměř 150 miliard Kč. 

Fakta o WFP

Vznikl v roce 1961, hlavní sídlo má v Římě;
Působí v krizových oblastech ve všech částech světa;
Je největší humanitární organizací na světě;
Má 17 tisíc zaměstnanců, 90 % z nich v zemích, kde pomáhá;
Má rozsáhlý vozový park: 5 600 nákladních aut, 30 lodí, téměř stovku letadel. Vše je v neustálé permanenci;
Ročně dopraví potravinovou pomoc víc než 90 milionům lidí ve víc než 80 státech;
Za rok distribuuje na 15 miliard dávek jídla v průměrné hodnotě 15 Kč;
Úzce spolupracuje s WHO na distribuci ochranných prostředků proti COVID-19;
Podporuje vzdělávání tím, že milionům dětem z rodin, které žijí nad propastí extrémní chudoby, dává školní obědy.

Prohlášení mluvčího OSN ke konfliktu v Náhorním Karabachu

Generální tajemník OSN je extrémně znepokojen čerstvým obnovením nepřátelských aktů podél kontaktní linie zóny konfliktu v Náhorním Karabachu. Odsuzuje použití síly a lituje ztrát na životech a dalších dopadů na civilní obyvatelstvo.

Generální tajemník naléhavě vyzývá strany, aby okamžitě ukončily boje, snížily napětí a bezodkladně se vrátily k smysluplnému vyjednávání. Bude o tom mluvit s prezidentem Ázerbájdžánu i s premiérem Arménie.

Generální tajemník znovu připomíná plnou podporu důležité roli, kterou vykonávají spolupředsedové Minské skupiny OBSE a vyzývá strany, aby s nimi úzce spolupracovaly na rychlém obnovení dialogu bez kladení podmínek.

Stephane Dujarric, New York, 27. září 2020

Zástupci OSN v Česku připomněli výročí podpisu Charty OSN s ministrem zahraničních věcí České repoubliky

Zástupci OSN a jejích odborných agentur v Česku dnes na setkání s ministrem zahraničních věcí České republiky Tomášem Petříčkem v Černínském paláci dnes společně připomněli 75. výročí podpisu Charty OSN.

Ministr Petříček zástupce OSN v Česku informoval o pátečním on-line setkání Aliance pro multilateralismus a vyjádřil podporu multilaterálnímu přístupu jako nejefektivnějšímu způsobu řešení nových globálních výzev.

Michal Broža, vedoucí OSN Česká republika, poděkoval vládě ČR za podporu fungování OSN v Česku i za podporu Česka – kromě jiného – globální výzvě generálního tajemníka OSN k příměří ve světle pandemie COVID a přihlášení se k iniciativě Verified, kterou šéf OSN zahájil s cílem bojovat proti dezinformacím a fake news.

Zástupci všech agentur OSN v Česku informovali ministra Tomáše Petříčka o prioritách globálního systému spolupráce podle příslušné odbornosti. Všichni se shodli na nutnosti rozvíjet mnohostranné vztahy mezi státy v zájmu současných i budoucích výzev v oblasti bezpečnosti, zdraví, humanitární pomoci i řešení globální výzvy změny klimatu. Shodli se, že v zájmu posílení systému mnohostranné spolupráce je nutné vykonat mnoho práce i v oblasti osvětové a komunikační při vysvětlování současných problémů a jejich řešení široké veřejnosti a zejména mladé generaci.

Na snímku zleva: Petr Karban, vedoucí kanceláře IOM v Česku, Pavla Gomba, ředitelka Českého výboru pro UNICEF, vedoucí kanceláře UNHCR v ČR Petra Levrincová, ministr Tomáš Petříček, Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze, Srdan Matić, představitel WHO v Česku.

Foto: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků

Na světě žije téměř 80 milionů žen, dětí a mužů, kteří byli nuceni opustit své domovy jako uprchlíci nebo vnitřně vysídlené osoby. Jen za minulý rok se na cestu za bezpečím muselo vydat deset milionů lidí.

Na Světový den uprchlíků se zavazujeme udělat vše, co je v našich silách, abychom ukončili konflikty a pronásledování, které jsou hnacím motorem těchto hrozivých čísel.

Dnes je také důvod ocenit štědrost a lidství společností a států, které těmto lidem poskytují útočiště, ačkoli sami často zápasí s vlastními ekonomickými a bezpečnostními obavami. Dlužíme těmto zemím vděčnost, podporu a také investice.

Je nutné, abychom všichni usilovali o integritu společného režimu mezinárodní ochrany uprchlíků a realizovali závazky z Globálního uprchlického fóra tak, aby uprchlíci a přijímající komunity dostali podporu, kterou potřebují.

Pandemie Covid-19 v letošním roce představuje další hrozbu pro uprchlíky a vysídlené. Patří totiž mezi ty nejzranitelnější. Můj nedávný návrh strategie (Policy Brief, pozn. překl.) pro COVID-19 ve vztahu k lidem v pohybu vyzývá vlády, aby byli zahrnuti do všech plánů opatření proti pandemii a obnovy po ní.

Uprchlíci a vysídlení lidé patří často mezi ty, kteří v současné pandemii pomáhají v první linii. V uprchlických táborech v Bangladéši i v evropských nemocnicích pracují jako zdravotní sestry, lékaři, vědci, učitelé i v dalších klíčových oblastech. Dbají na vlastní ochranu a odvděčují se hostitelským komunitám za to, že jim poskytly útočiště.

Světový den uprchlíků je příležitostí poděkovat uprchlíkům za jejich vynalézavost a odhodlání znovu budovat svůj život a zlepšovat život lidí okolo sebe. Dnes, tak jako každý den, stojíme sjednocení a solidární s uprchlíky a hlásíme se k svému závazku poskytnout ochranu těm, kteří utíkají před válkou a pronásledováním.

António Guterres
New York, 20. června 2020


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1