Štítek: O Spojených národech

Valné shromáždění OSN jmenovalo 13. října nového generálního tajemníka OSN. Stane se jím bývalý portugalský premiér António Guterres. Ve funkci vystřídá Pan Ki-muna, jehož funkční období skončí 31. prosince 2016.

António Guterres byl předsedou portugalské vlády v letech 1995 – 2002 a v období 2005 – 2010 byl vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Na pozici šéfa OSN bude působit příštích pět let.

V projevu k Valnému shromáždění António Guterres poděkoval členským státům za projevenou důvěru a zdůraznil, že ve své funkci bude věnovat pozornost především snaze ulevit od utrpení nejzranitelnějším obyvatelům světa, a to zejména uprchlíkům a obyvatelům oblastí zasažených konflikty, a dále otázkám genderové rovnosti. „Jakožto generální tajemník zvolený všemi členskými státy musím sloužit všem stejnou měrou a podle jediné agendy, kterou je Charta OSN.“

António Guterres také ocenil práci současného generálního tajemníka Pan Ki-muna a prohlásil, že „vynaloží největší úsilí“ k následování jeho odkazu.

Výběr nového šéfa organizace, který dříve probíhal formou diplomatických vyjednávání za zavřenými dveřmi, poprvé v historii zahrnoval veřejná slyšení kandidátů ve Valném shromáždění, kde představili svou vizi a odpovídali na otázky členských států. Tato neformální slyšení se také vysílala online.

Pan Ki-mun vyjádřil členským státům své uznání za takto pojatý proces výběru svého nástupce a zdůraznil, že výběrový proces „se otevřel světu“. Na adresu Antónia Guterrese prohlásil: „Jsem přesvědčen, že pan Guterres bude světovému společenství sloužit oddaně, jako skutečná morální autorita, a po celé své funkční období bude hlasem našeho kolektivního svědomí i lidskosti.“

Všeobecnou rozpravu 71. zasedání Valného shromáždění OSN zahájil generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun přehledem nejdůležitějších výzev současnosti. Upozornil lídry států, aby si uvědomili, že významné pozice, v nichž působí, jsou výrazem důvěry, kterou jim svěřili lidé, nikoliv jejich osobním vlastnictvím. „Můj vzkaz vám všem (vůdcům) je jasný: pracujte ve prospěch svého lidu. Nerozvracejte demokracii, nevykrádejte zdroje svých zemí, nevězněte a nemučte své kritiky.“ Zároveň dodal, že po deseti letech v čele OSN je „více než dříve přesvědčený, že je v našich silách ukončit války, chudobu i pronásledování. „Máme prostředky k ukončení konfliktů. Máme potenciál k překlenutí propasti mezi bohatými a chudými a k uplatňování práv v životech lidí,“ zdůraznil.

Ve svém zahajovacím projevu, založeném na každoroční zprávě o práci organizace, vyzdvihl, že Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) nabízejí cestu k lepší budoucnosti, a že s pomocí Pařížské dohody o změně klimatu lze reagovat na největší problém světa.

Pan Ki-mun uvedl, že svět čelí řadě bezpečnostních hrozeb, od ozbrojených konfliktů po radikalizaci, které v kombinaci se selháním vlád dohánějí společnosti do krajností a ohrožují soudržnost mezi lidmi. S odkazem především na konflikt v Sýrii, kde je tolik nevinných lidí zabíjeno vládními i protivládními silami, generální tajemník řekl: „Právě když si začneme myslet, že už to nemůže být horší, míra zkázy se ještě víc prohloubí. Včerejší barbarský a evidentně svévolný útok na společný humanitární konvoj OSN a Červeného půlměsíce je toho nejnovějším důkazem.“

Zároveň ocenil úsilí humanitárních pracovníků. „Lidé, kteří dopravovali životně důležitou pomoc, byli hrdinové. Ti, kteří je bombardovali, byli zbabělci.“

Generální tajemník apeloval na všechny, kdo mají vliv, aby válčení v zemi ukončili a začali spolu jednat. „Už dávno mělo dojít k politické transformaci. Po tak dlouhé době násilí a anarchie nemůže budoucnost Sýrie záviset na osudu jednoho muže.“

V reakci na nedávný další jaderný test KLDR, který označil za ohrožení regionální i mezinárodní bezpečnosti v situaci, kdy tamní lidé trpí a jejich situace se dále zhoršuje, vyzval Pan Ki-mun severokorejské vůdce, aby „změnili kurz a plnili své závazky jak ke svým vlastním lidem, tak k mezinárodnímu společenství.“

Významnou část svého projevu věnoval světové uprchlické krizi a snahám o její řešení. Uvítal Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou státy přijaly na pondělním historicky prvním summitu OSN věnovanému výhradně situaci uprchlíků a migrantů. Apeloval na politiky, aby se neuchylovali k cynické a nebezpečné politické hře, ve které získávají hlasy rozdělováním lidí a posilováním strachu. Vyzval celý svět, aby se lžím a polopravdám postavil a odmítl všechny formy diskriminace. Šéf OSN také uvedl, že ho povzbudilo nedávné přijetí jeho Akčního plánu prevence násilného extremismu Valným shromážděním. Podle něj může tento plán pomoci vypořádat se s příčinami konfliktů.

S ohlédnutím na své funkční období, které končí na konci roku, vyjádřil generální tajemník hrdost na zřízení agentury OSN pro genderovou rovnost a posilování postavení žen – UN Women – i na fakt, že do vysokých funkcí OSN jmenoval více žen než bylo dříve v OSN běžné. „Jsem hrdý, že se můžu nazývat feministou,“ řekl. Podobnou satisfakci v něm vzbuzuje nový mechanismus OSN na ochranu lidských práv (Human Rights Up-Front), díky jemuž je lidskoprávní hledisko základem veškeré činnosti OSN.

Šéf OSN dále vyzval všechny státy, aby pokračovaly v reformě Rady bezpečnosti, která je „zásadní a velmi potřebná pro spravedlivé a efektivní fungování OSN“. Dodal, že příliš často ve jménu konsensu dochází k zablokování široce podporovaných návrhů skupinou několika a někdy dokonce jediným státem a zpochybnil, jestli je správné, aby jeden nebo několik států vládlo tak nepřiměřenou mocí a „držely svět jako rukojmí v tolika důležitých otázkách“. Konsensus by neměl být zaměňován za jednomyslnost. „Světová veřejnost se oprávněné ptá, jestli by právě takto měla fungovat organizace, do které jsme vložili tolik nadějí a očekávání.“

Současného předsedu Valného shromáždění i jeho následovníky vyzval, aby zvážili možnost ustavení orgánu, který by řešil praktické otázky zlepšování rozhodovacích procesů v OSN. Apeloval na státy, aby spolupracovaly s orgány OSN na ochranu lidských práv, nekladly překážky humanitárním pracovníkům a neostrakizovaly či nezastrašovaly vyslance a/nebo zaměstnance OSN v případech, když nastolí závažné otázky.

Pan Ki-mun připomněl celé organizaci, že síla jednotlivců může změnit svět a poukázal na práci Rebeky Johnsonové, zdravotní sestry ze Sierry Leone, která se nakazila ebolou, uzdravila se a vrátila se zpět k péči o infikované, a také na syrskou plavkyni Jusru Mardiniovou, která na moři dotlačila poškozený člun plný uprchlíků do bezpečí a poté se kvalifikovala do uprchlického týmu na Olympiádu v Riu. Nezapomněl ani na Malálu Júsufzajovou, která neúnavně ukazuje, že „jedna kniha, jedno pero a jeden člověk mohou dosáhnout převratných změn.“

Na závěr svého vystoupení vyjádřil generální tajemník Pan Ki-mun přesvědčení, že i když dosažení dokonalého světa může být velmi vzdáleným cílem, cesta k němu záleží na každém z nás. „Po deseti letech v čele OSN vím, že budeme-li spolupracovat a budeme-li jednotní, dosáhneme cíle.“

Z projevu generálního tajemníka OSN na zahájení Všeobecné rozpravy 71. Valného shromáždění, New York, 20. září 2016

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. Pokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN.

Soud dosud rozhodl celkem 155 sporů mezi státy (1947–2013). Patří mezi ně například spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko).

Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.

Z rozhodnutí soudu

V roce 2004 například jednomyslně potvrdil, že zeď, kterou postavil Izrael na okupovaných palestinských územích, je porušením mezinárodního práva. V témže roce rozhodl hraniční spor mezi Nigérií a Kamerunem a suverenitu nad hlavním sporným územím, poloostrovem Bakassi, přisoudil Kamerunu.

Mezi nejnovější případy soudu patří spor mezi Chorvatskem a Srbskem o uplatňování Úmluvy o zločinu genocidy (soud v roce 2015 rozhodl, že během války v bývalé Jugoslávii se ani jedna země nedopustila na obyvatelstvu té druhé zločinu genocidy). V březnu 2014 soud rozhodl proti Japonsku ve sporu s Austrálií o lovu velryb v Arktické oblasti. Stále nedořešený zůstává spor mezi Marshallovými ostrovy a Velkou Británií ve věci jaderného odzbrojování.

Bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí zemřel 16. února 2016 ve věku 93 let. Jeho památku uctilo Valné shromáždění, ke kterému promluvil současný generální tajemník Pan Ki-mun. Vyzdvihl, že Butrus-Ghálí, v pořadí šestý generální tajemník, měl výhodu a zároveň i nevýhodu, že se stal prvním šéfem OSN po skončení studené války. „Přestože OSN nebyla během studené války paralyzována tolik, jak to často bývá prezentováno, nový směr vývoje světa poskytl Spojeným národům také nový prostor k aktivitě. To bylo nadějí i výzvou současně. Butrus Butrus-Ghálí zažil oboje.“

Během svého prvního měsíce ve funkci předsedal Butrus-Ghálí historicky prvnímu summitu Rady bezpečnosti. Při té příležitosti řekl nejvyšším představitelům států: „Začíná nová éra vyžadující myšlenky i činy, které dají mezinárodnímu životu pevnější základy.“

Butrus Butrus-Ghálí byl dlouholetým akademickým pracovníkem a profesorem mezinárodního práva. V průběhu své kariéry se zúčastnil mnoha jednání týkajících se mezinárodního práva, lidských práv, ekonomického a sociálního rozvoje, dekolonizace, dění na Blízkém východě, mezinárodního humanitárního práva, práv etnických a dalších menšin, vývoje ve Středomoří i afro-arabské spolupráce.

Jeho funkční období bylo dobou vážných konfliktů na Haiti, v Somálsku, ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii. Na žádost představitelů států, kteří se účastnili summitu Rady bezpečnosti, předložil Butrus Butrus-Ghálí zprávu „Agenda pro mír“ (An Agenda for Peace), která analyzuje způsoby, jak posílit možnosti OSN v oblasti preventivní diplomacie a mírových operací.

Zabýval se také otázkou restrukturalizace, reformou řízení a dalšími kroky, které by vedly k posílení OSN. Ve zprávě „Agenda pro demokratizaci“ (An Agenda for Democratization) analyzoval souvislosti mezi mírem, rozvojem a demokracií na národní úrovni a zároveň apeloval na demokratizaci mezinárodního systému.

I po skončení funkčního období v čele OSN zůstal glosátorem mezinárodního dění. V roce 2003 v reakci na nové výzvy ve světě napsal: „Nové problémy, jimž nyní čelíme, nastolují otázku radikálních změn v OSN. Musíme se připravit na třetí generaci mezinárodních organizací … Tato změna spočívá v nutnosti zajistit účast nestátních aktérů v mezinárodních vztazích …. Vyžádá si to možná léta tvrdé práce. Přijmout novou koncepci či nový přístup může trvat celou generaci … Tři desetiletí nám trvalo, než jsme si připustili význam ochrany životního prostředí a zavedli pojem udržitelného rozvoje a přesto jsme byli ještě svědky neúspěchu Kjótského protokolu. I v tomto případě tedy může jít o začátek procesu, který bude trvat 20 či 30 let, dokud se změny nestanou nedílnou součástí systému.“

Poslechněte si: rozhovor s Ahmadem Fawzi, který byl jedním z mluvčích generálního tajemníka Butruse Butruse-Ghálího (anglicky na UN Radio, odkaz již neaktivní)