Štítek: O Spojených národech

4. března 2020, New York

Zprávu o úmrtí svého předchůdce, Javiera Péreze de Cuéllara, jsem přijal s hlubokou lítostí.

Byl to vynikající státník, oddaný diplomat, osobní inspirace a jeho vliv na OSN, stejně jako na naší planetu, byl neopomenutelný.

Život Javiera Péreze de Cuéllara překlenul nejen století, nýbrž celou historii OSN počínaje jeho účastí na první zasedání Valného schromáždění roku 1946.

Jeho funkční období bylo provázeno dvěma zásadními etapami mezinárodních vztahů: první byla jedna z nejzávažnějších fází studené války a druhá zahrnovala konečné období ideologické konfrontace, kdy se OSN začala přibližovat roli, která jí byla předurčena jejími zakladateli.

Javier Pérez de Cuéllar hrál klíčovou roli v mnoha úspěšných diplomatických jednáních  — prohlášení nezávislosti Namibie, konci Irácko-íránské války, propuštění rukojmích vězněných v Libanonu, mírové smlouvě v Kambodži a během posledních let svého funkčního období historické i mírové dohodě v El Salvadoru.

Tímto vyjadřuji upřímnou soustrast rodině pana Péreze de Cuéllara, občanům Peru a mnoha dalším lidem po celém světě, jejichž život byl poznamenán tímto pozoruhodným a soucitným světovým vůdcem, který z našeho světa udělal lepší místo. 

Antonio Guterres
Generální tajemník Organizace spojených národů

Na Nový rok 2020 byla spuštěna iniciativa UN75 (OSN75). Největší a zároveň nejinkluzivnější diskuse o významu globální spolupráce pro lepší budoucnost pro všechny lidi světa. Organizace spojených národů bude iniciovat dialog na různých úrovních po celý rok 2020.

Cílem iniciativy je zhodnotit stav současného světa a s pomocí čtyř inovativních nástrojů sběru dat vytvořit první databanku řešení hlavních globálních výzev pomocí tzv. crowdsourcingu, tedy ve spolupráci se světovou veřejností: 1. veřejné diskuse „OSN75“; 2. minutový dotazník (česky, aplikace na webu un75.online); 3. výzkum veřejného mínění v 50 státech světa; 4. analýza tradičních i on-line sociálních médií s pomocí nástrojů umělé inteligence. 

1. veřejné diskuse „OSN75“
2. minutový dotazník (česky, aplikace na webu un75.online);
3. výzkum veřejného mínění v 50 státech světa;
4. analýza tradičních i on-line sociálních médií s pomocí nástrojů umělé inteligence.

Logo kampaně OSN75 (česky) můžete používat ve svých komunikačních aktivitách. Ke stažení jsou k dispozici různé varianty loga (bez emblému OSN je určeno pro subjekty mimo OSN).

„Žádný stát, žádná společnost nemůže vyřešit komplexní problémy současnosti sama bez druhých. Je nutné, abychom šli společně a abychom nejen mluvili, ale také naslouchali. Je nezbytné, aby se do této debaty zapojili všichni. Potřebujeme znát váš názor. Potřebujeme porozumět vašim strategiím a nápadům tak, abychom jako OSN dokázali zajistit lepší svět pro všechny lidi,“ říká na úvod celoročního projektu OSN75 generální tajemník světové organizace António Guterres.

Tým UN75 s pomocí globální sítě Spojených národů ve všech státech světa si klade za cíl zapojit co nejširší vrstvy obyvatelstva. Cílem je naslouchat a naslouchat především těm, kteří v OSN nemají přímé zastoupení – například mladým lidem – a lépe tak porozumět očekáváním, která lidé mají ohledně mezinárodní spolupráce vzhledem k sílícím globálním hrozbám.

Výsledky této celosvětové diskuse bude šéf OSN prezentovat nejvyšším představitelům států dne 21. září 2020 během zasedání Valného shromáždění k 75. výročí vzniku OSN.

Na podporu diskusí na národní úrovni zveřejní OSN 6. ledna 2020 video připravené ve spolupráci se studiem Vox Media. To vzniklo na základě rozhovorů s 38 lidmi z různých částí světa o jejich zkušenostech a názorech na důležité globální otázky.

Pro všechny zájemce, kteří se chtějí do této celosvětové akce zapojit, je připraven speciální web UN75.
Více informací a žádosti o rozhovory: Lisa Laskaridis nebo Michal Broža.

V pražském centru Centru architektury a městského plánování (CAMP) proběhla 24. října připomínka Dne Spojených národů a 70 let od založení Informačního centra OSN v Praze (UNIC). Setkání bylo zahájeno videoposelstvím generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Přítomné pozdravili vedoucí UNIC Michal Broža a zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR Petr Gajdušek. S referáty vystoupili ředitel Informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Martin Nesirky, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Soňa Jonášová a ekolog profesor Bedřich Moldan. Programem provázela dvojnásobná držitelka Thálie Tereza Dočkalová.

„Žijeme v propojeném světě, který se již stal pomyslnou globální vesnicí. OSN v něm sehrává roli globální radnice. Spojené národy to není jen generální tajemník a jeho mezinárodní tým. OSN jsme my všichni občané všech států a záleží především na nás, jaká světová organizace je a jakou ji chceme mít. Je to náš společný projekt.“ Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku.

Akce se zúčastnilo více než sto hostů, představitelů institucí státu, nevládních neziskových organizací, škol i diplomaté včetně velvyslanců Dánska, Ghany, Izraele, Mexika a Portugalska. Čestným hostem byl bývalý ředitel UNIC Andreas Nicklisch, který stál v čele centra v letech 1991 – 2004. Informační kancelář OSN představila svou historii, současnost, i komunikační kampaň „Řídíme zeměkouli. Společně.“ Cílem kampaně je zvýšit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje, zapojit mladé lidi a sdělit, že máme jednu společnou planetu, která nám dává vše potřebné k životu a musíme se o ni náležitě starat. A to všichni společně.

Informační centrum OSN bylo v Praze otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.

Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, nevládními organizacemi, mezinárodními organizacemi, školami, médii i soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.

Přečtěte si celý příběh Informačního centra OSN v Praze.

24. října 1945 podepsala a ratifikovala Chartu OSN většina z 50 zakládajících států včetně všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Vznikla Organizace spojených národů a 24. říjen se symbolicky stal jejím dnem.

Po víc než 70 letech fungování má OSN dnes 193 členských států a tvoří ji rozsáhlá síť základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN. OSN to jsou nejen diplomatická jednání v Radě bezpečnosti nebo ve Valném shromáždění, ale také humanitární a rozvojové projekty v terénu, mezinárodní justice, vytváření mezinárodních norem pro různé obory – např. poštu, telekomunikace, dopravu, atd.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni OSN toto prohlášení:

Den Spojených národů připomíná přijetí Charty. Tento důležitý dokument ztělesňuje naděje, sny a ambice národů světa.

Pracovníci OSN každý den usilují o praktické naplnění obsahu Charty.

Ne všechno jde vždy jak má, my se ale nikdy nesmíme vzdát.

Extrémní chudoba se snižuje, ale zároveň rostou nerovnosti.

My ale v našem úsilí musíme pokračovat, protože víme, že snižování nerovností přináší naději, příležitost i mír.

Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost reagovat. Ale my to nemůžeme vzdát, protože víme, že jedinou cestou vpřed je naše aktivita.

Na mnoha místech planety jsou porušována lidská práva. Nevzdáváme se ale, protože dodržování lidských práv a důstojnost jsou předpokladem míru.

Přibývá konfliktů a lidského utrpení. Ale nevzdáváme se, protože víme, že každý člověk potřebuje žít v míru.

Den OSN je příležitostí zdůraznit naše odhodlání, vrátit ztracenou důvěru. Uzdravit planetu. A nezapomenout při tom na nikoho.

A zajistit důstojnost pro každého, pro všechny. Jako spojené národy.

António Guterres

Od okamžiku, kdy nás tak náhle opustil bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, myslím na to, čím byl tak výjimečný. Je to jednoduché: byl jedinečným a zároveň obyčejným člověkem.

Velký světový lídr a zároveň člověk, měl blízko ke všem. Lidé zasažení chudobou, konfliktem, zoufalstvím, ho vnímali jako spojence. Pro pracovníky OSN byl vzorem. Pro mladé lidi byl inspirací. Rád jim připomínal: „Pamatujte, že nikdy nejste příliš mladí na to, aby z vás byli lídři. A my starší nejsme nikdy příliš staří na to, abychom se učili.“

Jako málokdo uměl Kofi Annan spojovat lidi. Dával je dohromady pro společný cíl humanity.

O diplomacii se v nadsázce říká, že je to umění nic neříct, zejména když mluvíte. Kofi uměl říct vše, někdy i bez jediného slova. Byl ztělesněním důstojnosti, morální přesvědčivosti a lidskosti. Mluvil měkce, lidé mu rádi naslouchali. V závažných situacích byl někdy jeho hlas tlumený, vždy ale moudrý.

Byl odvážný, nebál se říkat pravdu mocným, zároveň se řídil přísnou sebekontrolou. Podobně jako jeho předchůdce ve funkci Dag Hammarskjöld vnímal Spojené národy jako hnací sílu dobra. I proto dosáhl tolika úspěchů.

Vytvářel prostor pro nové myšlenky a iniciativy, např. pro agendu Rozvojových cílů tisíciletí. Ve zprávě „Ve větší svobodě“ zformuloval zásadní reformy OSN. Otevřel dveře Organizace spojených národů, přibližoval ji lidem z celého světa a zapojoval nové partnery do ochrany životního prostředí, ochrany lidských práv, potírání HIV/AIDS a dalších smrtelných nemocí.

Kofi Annan byl Organizací spojených národů a Organizace spojených národů byla Kofi Annan.

Byl mým dobrým přítelem. Život a práce nás často svedly dohromady. Když obyvatelé Východního Timoru usilovali o nezávislost, společně jsme podporovali mírové řešení situace. On jako šéf OSN, já jako předseda vlády Portugalska. Když Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) potřebovala nové vedení, pověřil mě, abych se toho ujal, a ve funkci mě celou dobu podporoval.

Nyní jsem v pozici, ve které byl kdysi on sám. Jeho odpovědnost a oddanost je mi vzorem. Největším nebezpečím pro svět byla podle něj lhostejnost. Poté, co skončil v čele OSN, se nestáhl do ústraní, ale pokračoval v aktivní práci mezinárodního diplomata.

Pomáhal zmírnit povolební napětí v Keni, plně se vložil do hledání politického řešení brutální války v Sýrii, podílel se na zajišťování spravedlnosti a práv pro Rohingy v Myanmaru. Angažoval se ve všech částech světa, nejvíc se ale obracel ke svým africkým kořenům.

Legendární Madiba, Nelson Mandela, jej označoval za „svého lídra“. Nebyla to nadsázka, Kofi Annan byl skutečně lídrem nás všech. Vždy si ho budu pamatovat tak, jak jsem ho nedávno naposledy viděl. Klidného, ale odhodlaného, veselého, a přitom chápajícího obtížnost práce, kterou v OSN vykonáváme.

Odešel a bude nám velmi chybět. Ale jednou věcí si jsem jistý: jeho moudrost s námi zůstane. “Pokračujte,” slyším ho říkat. “Víte, co máte dělat. Starejte se o druhé. Starejte se o naši planetu. V každém hledejte na prvním místě člověka. A podporujte Organizaci spojených národů – místo, kde se všichni můžeme sejít, společně řešit problémy a usilovat o lepší svět pro všechny.”

Měli bychom dál naslouchat jeho hlasu slušnosti a rozumu, mravnosti a solidarity. Svět to potřebuje víc než kdy dříve. Žijeme v problémové a turbulentní době, nechme se proto inspirovat odkazem Kofiho Annana. Nechme se vést jeho moudrostí, která k nám bude i nadále promlouvat a posouvat nás k cílům, kterým zasvětil celý svůj život a které posunují náš svět dopředu.

Autor je generálním tajemníkem OSN

V New Yorku bylo zahájeno 73. zasedání Valného shromáždění OSN. Účastní se ho představitelé všech 193 členských států OSN. Všeobecná rozprava se koná ve dnech 25. září až 1. října 2018.

Předsedkyní 73. zasedání je María Fernanda Espinosa Garcés, bývalá ministryně zahraničních věcí Ekvádoru. Je v pořadí teprve čtvrtou ženou a první jihoameričankou v čele hlavního orgánu OSN

Součástí zahajovacího týdne Valného shromáždění budou Mírový Summit Nelsona Mandely (24. září 2018), nebo Financování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (24. září 2018).

Organizace spojených národů je zarmoucena úmrtím bývalého generálního tajemníka Kofiho Annana. Zesnul tiše po krátké nemoci 18. srpna 2018, bylo oznámeno prostřednictvím jeho twitterového účtu. Renomovanému ghanskému diplomatovi bylo 80 let.

Úřad generálního tajemníka OSN vydal pokyn všem úřadovnám OSN po celém světě, aby od neděle 19. srpna do úterý 21. srpna 2018 vyvěsily vlajku OSN na půl žerdi. V pondělí 20. srpna uctí všechny organizace OSN Kofiho Annana minutou ticha.

V České republice budou pracovníci světové organizace držet minutu ticha v pondělí v pravé poledne. V Informačním centru OSN (UNIC) v Praze (Železná 24, Praha 1) pak bude od 14 do 16:30 hod. otevřena pro veřejnost kondolenční kniha. Smuteční kondolenci za Kofiho Annana mohou lidé připojit také v úterý 21. srpna tamtéž od 10 do 16 hod.

Kofi Annan byl sedmým lídrem světové organizace a prvním, který se do čela OSN dostal z řad zaměstnanců organizace. Současný šéf OSN António Guterres o něm řekl, že byl „hnací silou dobra a hrdým synem Afriky, který se stal globálním lídrem pro mír a humanitu.“

„Podobně jako mnozí jiní jsem hrdý na to, že Kofi Annan byl mým přítelem a mentorem. Byl jsem hluboce poctěn, když mě pověřil funkcí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Vždy byl tím, na koho jsem se mohl obrátit o radu a vím, že jsem nebyl sám,“ píše António Guterres ve svém prohlášení k úmrtí.

„Vytvářel mezi lidmi na celém světě prostor pro dialog, pro řešení problémů a ukazoval cestu k lepšímu světu. V turbulentní době velkých zkoušek neúnavně pracoval, aby pomáhal vdechnout život hodnotám obsaženým v Chartě OSN. Jeho odkaz bude navždy inspirací pro všechny.“

Kofi Annan se narodil v ghanském městě Kumasi 8. dubna 1938. Od roku 1997 byl po dvě funkční období generálním tajemníkem OSN. Ve světové organizaci začal pracovat v roce 1962 jako referent pro administrativu a rozpočet v ženevské centrále Světové zdravotnické organizace (WHO). Později začal působit ve vyšších pozicích v oblasti mírových operací.

Jak poznamenal António Guterres: „Kofi Annan v mnoha ohledech ztělesňoval OSN. Kariérně vyrostl až do čela organizace, kterou vedl do nového milénia důstojně a rozhodně.“ Po svých začátcích v Ženevě pracoval na postech v Etiopii, bývalé Jugoslávii a v centrále OSN v New Yorku.

Po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 dostal za úkol vyjednat repatriaci více než 900 mezinárodních pracovníků OSN a propuštění západních rukojmích. Poté byl pověřen vedením prvního týmu OSN, který s Irákem vyjednával prodej ropy výměnou za nákup humanitárních potřeb.

Před nástupem do čela OSN v lednu 1997 stál Kofi Annan v čele Odboru OSN pro mírové operace (DPKO), a to v době, kdy nebývale narůstala přítomnost OSN v terénu.

Jeho první iniciativou v roli generálního tajemníka byl plán reformy OSN, kterou státům předložil v červenci 1997. Své postavení v čele OSN využíval k obhajování lidských práv, vlády práva, rozvoje Afriky a k přiblížení OSN lidem na celém světě podporou úzkých vazeb s občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími mimovládními partnery. Jako generální tajemník také podporoval akci proti HIV/AIDS a boj proti terorismu.

V roce 2001 byl společně s OSN oceněn Nobelovou cenou za mír.

Svůj odkaz v čele OSN shrnul ve svém posledním veřejném projevu v roli generálního tajemníka v americkém městě Independence 11. prosince 2006.

Na poslední tiskové konferenci v OSN se Annan ohradil proti jednostrannému posuzování OSN za selhání programu Ropa za potraviny: „Až se jednou tímto případem budou zabývat historikové, dojdou jistě k závěru, že na straně OSN byly nedostatky v řízení a že za to bylo odpovědných několik pracovníků OSN. Celý skandál se však odehrával za našimi zády, v hlavních městech zemí, z nichž pocházelo na 2 200 firem, které bez našeho vědomí obchodovaly se Saddámem. Jsem si jist, že historikové navíc dojdou k závěru, že OSN je mnohem víc než Ropa za potraviny“.

Po odchodu z funkce generálního tajemníka OSN neodpočíval. Např. v roce 2011 se stal zvláštním zmocněncem OSN pro Sýrii. Stál také v čele Poradní komise v Myanmaru, která vznikla v roce 2016 s cílem zlepšit podmínky k životu všem obyvatelům Rakhinského státu na jihozápadě Myanmaru, ve kterém žije menšina Rohingů.

Jeho rodná Ghana zřídila v roce 2004 mezinárodní výcvikové centrum mírových operací OSN, které nese jeho jméno.

V době, kdy byl generálním tajemníkem OSN, navštívil Kofi Annan dvakrát Českou republiku. V červenci 1999 v rámci oficiální návštěvy země, o dva roky později soukromě.

Z podkladů OSN v New Yorku zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
Kontakt: Michal Broža ([email protected], +420 724 020 611)

V polovině prosince 1947 se poprvé otevřely dveře kanceláře Organizace spojených národů v Praze – Informačního ústředí OSN (UNIC – United Nations Information Centre). Jedna z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě pak v prvních měsícich roku 1948 zahájila v tehdějším Československu činnost. V roce 1995 se název změnil na Informační centrum OSN.

UNIC je součástí rozsáhlé informační a komunikační sítě OSN ve více než 60 státech světa, kterou koordinuje a financuje Sekretariát OSN v New Yorku. Jeho úkolem je především zprostředkovávat veřejnosti v informace o Organizaci spojených národů, o její činnosti a globálních tématech, a to prostřednictvím vzdělávání, osvěty a advokační a mediální práce. UNIC zajišťuje i informační servis pro newyorské ústředí a pro ostatní organizace systému OSN. Plní i úlohu zastoupení Sekretariátu OSN v Česku. Udržuje úzké pracovní vztahy s institucemi státu, školami, nevládními organizacemi i soukromými firmami. Poskytuje informace českým médiím a logistickou a informační podporu představitelům OSN, kteří přijíždějí oficiálně na návštěvu České republiky.

Web www.osn.cz je nejrozsáhlejším zdrojem informací o Organizaci spojených národů v češtině. Pravidelně přináší zprávy o prioritních tématech globální politiky, aktivitách generálního tajemníka i všech agentur OSN, zpřístupňuje základní dokumenty organizace v češtině (včetně Charty a Všeobecné deklarace lidských práv) a spravuje on-line katalog své knihovny. Nabízí i informace o pracovních příležitostech, stážích a dobrovolné práci pro OSN. V centru již dvě desítky let získávají první praktické zkušenosti studenti českých vysokých škol na dobrovolných stážích.

UNIC je aktivní na sociálních sítích (Facebook, Instagram, Twitter, Google+), na YouTube nabízí širokou škálu filmů OSN v češtině (titulky i dabing), vydává tištěné publikace, organizuje konference a semináře, programy a besedy pro školy, pořádá výstavy a aktivně se účastní vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojovat globální témata s místním děním.

O činnost kanceláře OSN v ČR se každoročně zajímají tisíce mladých lidí a studentů, expertů i běžných občanů a spolupracují s ní desítky významných českých i mezinárodních institucí včetně univerzit, velkých i malých nevládních organizací, firem, ministerstva i zastupitelské úřady akreditované v Česku.

Kousek historie

Jak je v Organizaci spojených národů zvykem, všechno začalo rezolucí. V dodatku rezoluce č. 13 (1946) vyzvalo Valné shromáždění OSN generálního tajemníka, aby umožnil vznik “ … poboček OSN, … které zajistí, že lidé ve všech částech světa budou mít přímý přístup k informacím o OSN.“ A Praha byla hned mezi prvními městy, ve kterých se tak stalo. Bylo to i zásluhou tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka, který hrál při vzniku OSN významnou úlohu. 6. února 1948 píše tehdejšímu stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi: „Jakmile se vrátí Trygve Lie (generální tajemník OSN, pozn.), ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze.“

Norský učitel, novinář a později diplomat Olav Rytter byl jmenován ředitelem již v únoru 1948 a s jeho příchodem byla činnost OSN v Československu plně etablována. Rytter nebyl v Praze žádným nováčkem, ve dvacátých letech minulého století zde studoval slavistiku a v období 1928-1935 v Praze a později ve Varšavě působil jako učitel norštiny. Po invazi Německa do Norska odešel společně s královskou rodinou a vládou do exilu a v Londýně začal pracovat pro BBC. V čele úřadu OSN v Praze stál do roku 1953, poté pomáhal založit kanceláře OSN v Jakartě, Teheránu a v Afghánistánu.

Komunistické snahy o kontrolu

Již před jeho odchodem začal komunistický režim v Československu usilovat o získání kontroly nad činností UNIC. Později se mu to dařilo především prostřednictvím přímého vlivu na jmenování ředitelů. Cílem bylo vytvořit osobní a politické vazby na vládnoucí moc a omezit nezávislý charakter kanceláře světové organizace.

V roce 1952 ministerstvo národní bezpečnosti v tajné zprávě pro ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že “Během léta 1951 bylo zjištěno, že Informační ústředí OSN v Praze distribuovalo na různé čs. (československé, pozn.) instituce mimo jiné též tiskoviny obsahující nepravdy a urážky spojenců ČSR … distribuce závadného materiálu byla pak ihned zastavena. Při té příležitosti bylo s O. Rytterem dohodnuto, že se ve všech věcech bude obracet na MZV, jehož prostřednictvím bude napříště vyřizovat i styk s ostatními čs. úřady … OSN požívá na území každého svého člena výsad a svobod, jichž je třeba, aby plnila své cíle. Zástupci členů OSN a úředníci OSN požívají podobně výsad a svobod, jichž je třeba, aby vykonávali své úkoly související s OSN. Z těchto ustanovení je patrné, že ČSR nemůže generelně zamezit činnosti Informačního střediska OSN v Praze, ale může vždy na konkrétním případě ukázat, že závadná činnost je v rozporu s cíli a zásadami OSN.”

Zvláštní znepokojení československých úřadů pak vyvolaly necenzurované lidskoprávní dokumenty, které nebyly v souladu s tehdejší prosovětskou politikou vlády, např. materiály týkající se války v Koreji.

Zdroj nezávislých informací, spiknutí, velezrada

Přes dohled a cenzuru bylo centrum pod ochranou vlajky OSN významným zdrojem nezávislých informací a knihovnu navštěvovali kromě studentů a učitelů např. i disidenti. V roce 1968 se stalo informační spojkou pro československé občany, kteří chtěli prostřednictvím petic a protestních dopisů upozornit OSN a mezinárodní společenství na invazi vojsk Sovětského svazu a Varšavské smlouvy. Po celou dobu invaze i po ní centrum informovalo vedení organizace v New Yorku o aktuálním dění v zemi.

Komunistická vláda tehdejšího Československa zaujímala k OSN dvojaký postoj. Na jedné straně se hlasitě hlásila k ideálům světové organizace, k demokracii, míru, boji proti hladu, na straně druhé se snažila maximálně kontrolovat nezávislou činnost OSN na svém území. Sledovala zásilky, materiály, informační činnost i pracovníky centra. Jeden z nich, Alois Mudroch, byl v roce 1954 odsuzen k doživotnímu vězení za „spiknutí a velezradu“ .

Československo, Jugoslávie i NDR… 

Pražské centrum Spojených národů svou činností původně pokrývalo území Československa a Jugoslávie. Tento koncept byl ale brzy opuštěn a centrum až do roku 1973, kdy do jeho činnosti přibyly služby pro území bývalé Německé demokratické republiky, plnilo úlohu pouze pro Československo. Po sjednocení Německa v roce 1990 se rozsah činnosti omezil na Českou a Slovenskou republiku a brzy po rozdělení federace jen na Českou republiku.

Vedení UNIC

Po odchodu Olava Ryttera po celé období komunistické vlády stáli v čele centra světové organizace dosazení provládní úředníci, což nebylo v souladu s běžnou praxí OSN. Praktiky vlády v dosazování lidí do čela kanceláře OSN ukončila sametová revoluce.

V roce 1990 byl ředitelem jmenován zpravodaj německé tiskové agentury DPA a později pracovník informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Andreas Nicklisch. V Praze působil až do roku 2004, kdy se stal zástupcem ředitele nově vzniklého Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC). Po jeho odchodu byl do čela kanceláře jmenován Michal Broža, vystudovaný informatik a politolog, který dříve působil jako výzkumný pracovník v soukromém sektoru a později jako konzultant Světové Banky nebo pracovník informačního servisu mírové operace OSN v Libérii (UNMIL).

OSN v České republice dnes

Na začátku devadesátých let minulého století začaly v Praze společně s UNIC působit zastoupení dalších organizací systému OSN: kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) a agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Byl založen také národní výbor pro UNICEF, nevládní organizace reprezentující a podporující zájmy Dětského fondu OSN v Česku. Po přijetí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN (2016) se rodina organizací Spojených národů v ČR rozrostla o další subjekt, který od roku 1998 v Česku působil samostatně.