Skip to main content

Autor: kafka

Musíme jednat v zájmu humanity

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Prohlášení generálního tajemníka OSN v Světovému humanitárnímu dni

Všude na světě, kde trpí lidé, se humanitární pracovníci snaží zmírnit jejich strádání a bolest. Humanitární operace koordinované OSN poskytly v loňském roce život zachraňující pomoc více než 140 milionům lidí. 

Pracovníci humanitárních organizací – většinou se jedná o zaměstnance a dobrovolníky organizací působících na národní a komunitní úrovni – vytrvali navzdory brutálnímu násilí. Pokračovali v úsilí překonat všechny překážky na cestě k podpoře lidí v nouzi a tváří v tvář vážnému nedostatku financí. 

Světový humanitární den je letos znovu příležitostí vzdát hold jejich odvaze, odhodlání a službě pro lidi. Uctít památku humanitárních pracovníků ale nestačí. Rok 2023 byl pro ně nejsmrtelnějším rokem v historii. V Gaze, v Súdánu a na mnoha dalších místech světa jsou humanitární pracovníci napadáni, zabíjeni, zraňováni a unášeni spolu s civilisty, kterým poskytují podporu. 

Dezinformační kampaně šíří lži, které stojí životy. Mezinárodní humanitární právo na ochranu civilistů ve válečných konfliktech je ignorováno a pošlapáváno. Realita beztrestnosti ale znamená, že pachatelé se neobávají spravedlnosti. Jedná se o selhání humanity, odpovědnosti a lídršipu. 

Na Světový humanitární den požadujeme ukončení útoků na humanitární pracovníky a všechny civilisty. Požadujeme, aby vlády vyvíjely tlak na všechny strany konfliktu, aby chránily civilisty. Požadujeme ukončení dodávek zbraní armádám a skupinám, které porušují mezinárodní právo. Požadujeme ukončení beztrestnosti, aby pachatelé museli čelit spravedlnosti. 

Oslava humanitárních pracovníků nestačí. Musíme na ochranu společné lidskosti udělat mnohem více. 

António Guterres, New York, 19. srpna 2024

Film uprchlíků o uprchlících uvedl kampaň k Světovému humanitárnímu dni v Česku

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Projekcí dosud neuvedeného filmu Another Summer a následnou diskusí s tvůrci a experty zahájilo Informační centrum OSN (UNIC) v Česku letošní kampaň k Světovému humanitárnímu dni.

Světový humanitární den je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce a zároveň příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi. Je každoročně připomínán 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo OSN v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. 

Návštěvníky v Kině Světozor přivítal vedoucí UNIC Michal Broža. Připomněl, že v uplynulém roce bylo zabito a zraněno historicky nejvíce humanitárních pracovníků. „V Gaze, na Ukrajině, v Súdánu a na mnoha dalších místech jsou humanitární pracovníci stále napadáni, zraňováni a zabíjeni spolu s těmi, které podporují,“ řekl a vyzval přítomné k uctění jejich památky minutou ticha.

Úvodní slovo na akci přednesli představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR, velvyslanec Petr Gandalovič, a šéf kanceláře UNHCR v Česku Ajmal Khybari. Diskuse po filmu se zúčastnili oba režiséři, Alžběta Kovandová-Bartoníčková (Česko) a David Edwards (USA), ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a ředitel Mezinárodní organizace pro migraci v Česku Petr Čáp.

Dokumentární film Another Summer vypráví příběhy afghánských a ukrajinských uprchlíků v Evropě. Je to film uprchlíků o uprchlících. Tvůrci filmu poskytli školení a vybavení skupině afghánských a ukrajinských studentů, kteří materiál do filmu natočili v létě 2022. Studenti byli rozděleni do týmů a vysláni do sedmi měst v Evropě a Turecku. Jejich úkolem bylo zaznamenat příběhy lidí, kteří stejně jako oni utekli před násilím a represemi. Zachytit, co v dnešní době znamená být uprchlíkem, a shromáždit dosud neuvedené záběry z jejich minulých životů a hrůz, které prožili. Režiséři je pak sestříhali do působivého a poučného celovečerního dokumentu.

Foto: IOM/Filip Stowasser

Reforma Rady bezpečnosti OSN a Summit budoucnosti

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Generální tajemník OSN vyzval k naléhavé reformě Rady bezpečnosti. Kritizoval její zastaralou strukturu a nedostatečné zastoupení Afriky, což podkopává její důvěryhodnost a globální legitimitu. V projevu v Radě bezpečnosti zdůraznil, že její složení odráží poměr sil z konce 2. světové války a nedokáže držet krok s měnícím se světem.

„V roce 1945 byla většina dnešních afrických států pod koloniální nadvládou. Nesmíme se smířit s tím, že nejvýznamnější světový orgán pro mír a bezpečnost postrádá stálý hlas kontinentu s více než miliardou obyvatel,“ řekl generální tajemník OSN.

Zajištění plné důvěryhodnosti a legitimity Rady bezpečnosti znamená vyslyšet dlouhodobé výzvy Valného shromáždění, různých geografických skupin – např. arabské skupiny, zemí Beneluxu, severských států nebo CARICOM – a některých stálých členů tohoto orgánu,“ řekl šéf OSN. Připomněl dokument Nová agenda pro mír, který státům prezentoval před rokem. Navržený rámec je jádrem jednání o Paktu budoucnosti, který má být přijat v září na Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku.

„Summit je obrovskou příležitostí dosáhnout v těchto otázkách pokroku a pomoci zajistit, aby se všechny země mohly smysluplně zapojit do struktur globální správy,“ řekl šéf OSN velvyslancům států v Radě bezpečnosti. „Vyzývám všechny členské státy, aby se summitu zúčastnily a přispěly svými názory a nápady, aby byly vyslyšeny africké hlasy, podpořeny africké iniciativy a naplněny africké potřeby,“ řekl António Guterres ve svém projevu.

Pátnactičlenná Rada bezpečnosti zahrnuje pět stálých členů s právem veta (možnost blokovat rozhodnutí, i když všichni ostatní členové návrh podpoří) – Čína, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy, zbývajících deset míst je přidělováno regionálně na období dvou let. Regionální rozdělení zahrnuje 3 křesla pro africké státy, po 2 pro státy Asie / Tichomoří, Latinské Ameriky / Karibiku, západní Evropy / ostatní státy a jedno pro státy východní Evropy.

Otázka spravedlivého zastoupení v Radě bezpečnosti OSN je na pořadu dne již několik let, mimo jiné prostřednictvím otevřené pracovní skupiny Valného shromáždění a na mezivládních jednáních. V minulosti byly provedeny některé reformy, jako například automatické svolání Valného shromáždění v případě použití veta. Cílem je zvýšit transparentnost a odpovědnost v rozhodování RB. Volání po zásadní reformě však přetrvává.

Zdroj: UN News Centre
Foto: United Nations

Devět zaměstnanců UNRWA bude propuštěno kvůli možnému podílu na útocích na Izrael ze 7. října

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Devět zaměstnanců agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA bude propuštěno, protože se mohli podílet na útocích Hamásu proti Izraeli ze 7. října 2023, řekl včera na briefingu v New Yorku mluvčí OSN.

Rozhodnutí přichází po uzavření vyšetřování Úřadu OSN pro vnitřní dohled (OIOS). To bylo zahájeno poté, co Izrael oznámil, že se několik pracovníků UNRWA podílelo na brutálním útoku na jeho území, při němž bylo zabito na 1 200 lidí a dalších 250 bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí. OIOS ale nedostal příležitost nezávisle ověřit informace, které Izrael použil na podporu těchto obvinění. OIOS je nejvyšším vyšetřovacím orgánem v systému OSN a jeho zprávy jsou důvěrné. Na vyžádání mohou být poskytnuty členským státům.

Vyšetřovatelé se zabývali případy 19 zaměstnanců UNRWA. „V jednom případě nezískal OIOS žádné důkazy, které by potvrdily tvrzení o zapojení do útoků, v devíti dalších nebyly důkazy získané OIOS dostatečné,“ uvedl na briefingu mluvčí OSN. V souvislosti s těmito deseti případy uvedl, že v souladu s předpisy a pravidly UNRWA budou brzy přijata příslušná odpovídající opatření.

V devíti zbývajících případech důkazy získané úřadem OIOS naznačují, že se tito zaměstnanci mohli na útocích ze 7. října podílet. Generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini prohlásil, že jejich smlouvy budou v zájmu agentury ukončeny.

Šéf OSN se podle svého mluvčího domnívá, že je důležité závěry vyšetřování projít velmi pečlivě, protože jakákoli účast na brutálních útocích by byla velkou zradou důvěry. V první fázi po zveřejnění obvinění ze strany Izraele byly podniknuty velmi rychlé a rozhodné kroky v zájmu fungování agentury UNRWA. Nyní má OSN podle svého šéfa všechny potřebné informace k dalšímu postupu.

Mluvčí OSN na včerejším briefingu dále zdůraznil, že nesmíme zapomínat, že obrovské množství pracovníků UNRWA po celé měsíce podstupuje obrovské riziko a pomáhá statisícům lidí udržet se naživu. „Musíme zajistit, že obětavý personál UNRWA, včetně více než 200 těch, kteří od 7. října přišli v Gaze o život, bude mít respekt a podporu, kterou potřebuje,“ řekl mluvčí OSN.

Foto: United Nations, Farhan Haq

Nedostatek paliv ohrožuje životně důležité funkce v Gaze

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Přetrvávající nedostatek paliv v Gaze a nevhodné podmínky pro jeho bezpečné skladování ohrožují životně důležité funkce v Gaze. V říjnu 2023 přerušily izraelské úřady 120 MW vedení elektřiny do Gazy a vynutily odstavení místní elektrárny, která generovala dalších 70 MW. Pohonné hmoty jsou tedy kriticky nutné pro provoz záložních generátorů, které napájejí životně důležitou zdravotnickou infrastrukturu nebo zařízení na výrobu vody. Je také nutné, aby mohly jezdit sanitky, nákladní automobily a další vozidla.

V červenci se zatím OSN a partnerům do Gazy podařilo dopravit přibližně 2,5 milionu litrů paliv. To je přibližně 100 tisíc litrů denně a asi 1/4 ze 400 tisíc litrů, které jsou každý den potřeba pro nejzákladnější humanitární operace.

Izraelské úřady nadále přísně kontrolují příděly dovážených pohonných hmot, čímž omezují humanitární operace, zejména místních organizací. OSN a humanitární partneři se zasazují, aby Izrael povolil přidělování pohonných hmot všem klíčovým humanitárním organizacím, schválil další skladovací prostory v Gaze a umožnil dovoz pohonných hmot přes více přechodů.

Zdroj: web UN OCHA
Foto: UNICEF

Mediační role OSN v Jemenu

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Jemen se od roku 2011 potýká s těžkou a velmi komplexní politicko-vojenskou krizí, která těžce dopadá na obyvatelstvo a ekonomiku země i celého regionu. V roce 2011 jmenoval generální tajemník OSN zvláštního zmocněnce, který má za úkol podporovat mediaci v Jemenu. OSN poskytla podporu při jednáních mezi vládou a opozicí, která vyústila v podpis iniciativy Rady pro spolupráci v Zálivu a jejího prováděcího mechanismu (Rijád, listopad 2011). Zvláštní zmocněnec se nadále aktivně podílel na spolupráci se všemi jemenskými stranami při realizaci inicativy. V roce 2012 byl zřízen Úřad zvláštního zmocněnce generálního tajemníka pro Jemen.

V lednu 2014 uspořádali Jemenci s podporou OSN konferenci národního dialogu. Závěrečný dokument konference položil základy nového federativního a demokratického uspořádání země. Byla vytvořena komise pro přípravu ústavy. Navzdory pokroku v politické transformaci vedly srážky mezi vládními silami, Hútíi a dalšími ozbrojenými skupinami v polovině roku 2014 k eskalaci vojenského konfliktu. Bez ohledu na dohody zprostředkované tehdejším zvláštním zmocněncem OSN se Hútíové a spřízněné jednotky ozbrojených sil zmocnili v září 2014 kontroly nad San’á a dalšími částmi země.

Rada bezpečnosti v roce 2015 požádala generálního tajemníka, aby zintenzivnil svou zprostředkovatelskou úlohu s cílem umožnit obnovení mírové a Jemenci vedené tranzice. Od té doby zvláštní zmocněnec OSN zprostředkoval několik po sobě jdoucích kol konzultací zaměřených na dosažení vyjednaného řešení s cílem ukončit konflikt a obnovit proces politické transformace.

Navzdory těmto snahám OSN pokračovaly boje po celé zemi. V prosinci 2018 dosáhly jemenská vláda a Hútíové ve Švédsku tzv. Stockholmské dohody. Zahrnovala stažení sil z Hudajdá a příměří v této části země, dohodu o výměně vězňů a zadržených osob a ujednání o Taízu.

V srpnu 2021 jmenoval generální tajemník OSN zvláštním vyslancem pro Jemen Hanse Grundberga ze Švédska. Na postu vystřídal Martina Griffithse (UK), který se poté stal humanitárním koordinátorem OSN (z této pozice odešel na vlastní žádost v červnu 2024).

2. dubna 2022 Grundberg oznámil dvouměsíční dohodu o příměří, která byla dvakrát prodloužena a její platnost skončila 2. října 2022. Podmínky příměří zahrnovaly vplutí 18 lodí s pohonnými hmotami do přístavů v Hudajdě, povolení dvou komerčních letů týdně na letiště v San’á a zorganizování schůzky mezi stranami s cílem dohodnout se na otevření silnic v Taizu a na dalších místech, aby se usnadnil pohyb obyvatelstva uvnitř Jemenu.

Zvláštní zmocněnec Grundberg se dál aktivně zapojuje do zprostředkování mezi stranami konfliktu s cílem dohodnout se na opatřeních na budování důvěry a celostátním příměří a otevření politického procesu pod vedením Jemenců a pod záštitou OSN.

Hans Grundberg má jako kariérní dioplomat více než 20 let zkušeností v mezinárodních vztazích, z toho se více než 15 let zabývá řešením konfliktů, vyjednáváním a mediací se zaměřením na Blízký východ. V letech 2019 – 2021 působil jako velvyslanec Evropské unie v Jemenu. Jako diplomat na Ministerstvu zahraničí Švédska se podílel na jednáních vedoucích k uzavření Stockholmské dohody (2018).

Více informací:

Foto: UNDP Jemen

Připomínka genocidy v Srebrenici se od letošního roku připomíná jako oficiální mezinárodní den

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Valné shromáždění OSN vyhlásilo 11. červenec Mezinárodním dnem reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995, při níž bylo zabito nejméně 8 372 lidí, tisíce lidí byly vysídleny a celé komunity zničeny. Přijalo stejnojmennou rezoluci a požádalo generálního tajemníka OSN, aby v rámci příprav na 30. výročí genocidy ve Srebrenici v příštím roce vytvořil osvětový program o této temné události.

Valné shromáždění odsoudilo jakékoli popírání genocidy ve Srebrenici jako historické události a vyzvalo členské státy, aby uchovávaly zjištěná fakta, a to i prostřednictvím vlastních vzdělávacích systémů, s cílem zabránit popírání a překrucování a jakémukoli výskytu genocidy v budoucnosti.

Text rezoluce, jehož přípravu společně koordinovaly Německo a Rwanda, byl přijat hlasováním, v němž se 84 států vyslovilo pro, 19 proti a 68 se zdrželo hlasování.

Masakr ve Srebrenici byl jednou z nejtemnějších kapitol války, která vypukla po rozpadu bývalé Jugoslávie. V červenci 1995 obsadila bosenskosrbská armáda Srebrenici, kterou předtím Rada bezpečnosti prohlásila za bezpečnou zónu, a brutálně zde povraždila tisíce mužů a mladistvých a vyhnala z města 20 tisíc lidí. Malá a jen lehkými zbraněmi vyzbrojená jednotka nizozemských mírových sil pod vlajkou OSN nebyla schopna bosenskosrbským silám vzdorovat.

Brutální vraždění bosenských Muslimů ve Srebrenici armádou Republiky srbské bylo uznáno Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) i Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za akt genocidy.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvítal přijetí rezoluce jako další uznání obětí a pozůstalých a jejich snah o spravedlnost, pravdu a záruky, že se situace nebude opakovat. „Rezoluce je o to důležitější, že přetrvává revizionismus, popírání genocidy v Srebrenici i nenávistné projevy ze strany vysokých politických představitelů v Bosně a Hercegovině i v sousedních zemích,“ uvedl v prohlášení.

Generální tajmemník OSN António Guterres vydal u příležitosti první připomínky Mezinárodního dne reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici toto prohlášení:

11. července si letos poprvé připomínáme Mezinárodní den reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995.

Před 29 lety zklamaly Organizace spojených národů a svět obyvatele Srebrenice. Více než 8 tisíc bosenských muslimů bylo systematicky zavražděno a jejich ostatky pohřbeny v masových hrobech. Jednalo se o nejhorší zvěrstvo v Evropě od druhé světové války.

Dnes uctíváme památku obětí a vyjadřujeme solidaritu s přeživšími.  

Znovu také potvrzujeme naši podporu rodinám zabitých v jejich neúnavném hledání pravdy a spravedlnosti. Musíme bojovat proti popírání a revizionismu a pokračovat v úsilí o identifikaci všech obětí a pohnání všech zločinců k odpovědnosti. 

A zavazujeme se, že se z této nevýslovné tragédie budeme i nadále učit a sdílet příběhy a poučení ze Srebrenice.  

Genocida ve Srebrenici je otřesným svědectvím o ničivých důsledcích nečinnosti tváří v tvář nenávisti. Musíme bojovat proti rozdělení a nesnášenlivosti, zasazovat se o lidská práva a podporovat vzájemné porozumění a usmíření.

Kéž vzpomínka na Srebrenici posílí naše odhodlání vybudovat svět bez pohromy genocidy. Svět, v němž zvítězí spravedlnost a mír a kde „už nikdy více“ bude splněním slibu pro celé lidstvo.

Foto: © UNICEF/Roger LeMoyne

Zpráva o Cílech udržitelného rozvoje (2024)

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Právě zveřejněná výroční Zpráva o cílech udržitelného rozvoje (SDG Report 2024) upozorňuje, že pokrok zdaleka nedosahuje úrovně, která je nutná pro splnění cílů stanovených v Agendě 2030. Ničivé účinky pandemie COVID-19, eskalace konfliktů, geopolitické napětí a rostoucí klimatický chaos tvrdě zasahují do výsledků naplňování agendy světa pro udržitelnou budoucnost.

Svět prochází velkými otřesy
Zpráva uvádí, že jen 17 % vytyčených cílů SDG je na cestě ke splnění, téměř polovina vykazuje minimální nebo jen mírné zplešení a více než třetina stagnuje nebo dokonce klesá.

Klíčová zjištění
SDG Report 2024 dokumentuje rostoucí globální nerovnosti. Do extrémní chudoby bylo zatlačeno dalších 23 milionů lidí a přibylo více než 100 milionů hladových (2022 ve srovnání s 2019). Poprvé v tomto století je růst HDP per capita v polovině nejzranitelnějších zemí světa pomalejší než ve vyspělých ekonomikách. Celkový pokrok v oblasti zdraví ve světě se od roku 2015 znepokojivě zpomalil. V mnoha zemích zaznamenali pokles matematických a čtenářských dovedností žáků a studentů.

Války ničí životy milionů lidí. Počet nuceně vysídlených dosáhl bezprecedentní úrovně 120 milionů (2024), počet civilních obětí konfliktů v letech 2022 a 2023 prudce vzrostl o 72 %.

Environmentální krize ohrožuje planetární ekosystém. Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii a průměrná globální teplota se přiblížila kritické hranici 1,5 °C. Emise skleníkových plynů a koncentrace CO2 v atmosféře dál dosahují nových maxim.

Celá zpráva SDG Report 2024 (anglicky)
Více o SDGs (česky)

Příležitost pro stážisty/stážistky v OSN Česká republika

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice 
Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

Předpoklady

  • Výborná znalost češtiny a angličtiny;
  • student/ka na VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
  • schopnost kreativní práce na PC (jednoduchá grafika, práce s textem, fotografie, videa);
  • práce se sociálními sítěmi (Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn);
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce

  • Příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
  • příprava informačních materiálů;
  • příprava obsahu na sociální sítě (fotografie, jednoduchá grafika, texty, videa);
  • administrativní činnost;
  • pomoc s běžným chodem kanceláře.

Předpokládaná časová náročnost je 35 hod. týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení. Termín nástupu je září 2024. Místo výkonu práce je kancelář UNIC v centru Prahy.

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

V případě zájmu nám prosím pošlete svůj životopis a krátký motivační dopis s uvedením časových možností na [email protected].

Ocenění pro mladé uprchlíky je uznáním jejich schopností, odolnosti a adaptability

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Česku s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy již po patnácté společně ocenily žáky a studenty z řad žadatelů o azyl a osob s dočasnou a mezinárodní ochranou, jejichž vynikající výsledky, ať už dobrovolnické, studijní nebo sportovní, znamenají přínos pro společnost. Akce se konala u příležitosti Světového dne uprchlíků pod záštitou ministra školství Mikuláše Beka.

Oceněno bylo 20 dětí a mladistvých ve věku od 7 do 24 let z Ukrajiny, Kolumbie, Ruska, Běloruska, Myanmaru, Afghánistánu, Ázerbájdžánu a Nigérie za výjimečné sportovní a studijní výsledky nebo dobrovolnickou činnost.

Mezi oceněnými je například 24letá studentka DAMU, která je spoluautorkou studentské operní hry pro neslyšící. Dále dobrovolnice, která pomáhá nevidomým lidem, sportovci, kteří se umisťují na předních příčkách běžeckých soutěží, slaví úspěchy ve fotbalu, florbalu nebo taekwondo. Nechybí ani nadané děti s vynikajícími studijními výsledky, kteří jsou inspirací pro své spolužáky i širokou veřejnost.

Na slavnostní vyhlášení, které se uskutečnilo ve Velkém zrcadlovém sále ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), je doprovodili jejich rodiny a zástupci institucí a organizací pomáhajících uprchlíkům v Česku.

Diplomy oceněným předali vedoucí české kanceláře UNHCR Ajmal Khybari, který dětem a studentům poděkoval za jejich mimořádné úsilí a vyjádřil naději, že jednou budou stejně solidární s potřebnými, jako je česká společnost solidární s nimi. Vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT Jan Mareš vyjádřil obdiv k mimořádným školním úspěchům, reprezentci školy a pomoci jiným, přestože začátky jejich pobytu v Česku určitě nebyly jednoduché. Dodal, že věří, že úspěch je bude provázet celým životem a dnešní den je pouhým začátkem. Akce se zúčastnili také zástupci ministerstva vnitra (MV), Správy uprchlických zařízení MV a agentur OSN.

Smyslem akce je upozornit na mimořádné výsledky a úspěchy dětí, které v ČR získaly dočasnou ochranu, mezinárodní ochranu nebo o ni žádají. Děti jsou na ocenění UNHCR většinou nominovány svými učiteli či sociálními pracovníky, kteří je v jejich snažení podporují.

Ocenění slouží k povzbuzení a motivaci dalších dětí azylantů ke studiu, stejně jako k rozšíření povědomí o přínosu vzdělávání mezi jejich rodinnými příslušníky. Akce zároveň nabourává stereotypní uvažování o uprchlících v české společnosti zdůrazněním jejich úspěchů, snažení a nadání.

Součástí ocenění byl také doprovodný program. Ocenění a jejich rodinní příslušníci nebo doprovod vypluli lodí po Vltavě obdivovat krásy Prahy.

Tisková zpráva UNHCR v ČR.
Foto: UNHCR / Daiana Sheludkevych

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1
[email protected]
+420 255 711 645

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině

Agentury OSN v České republice

Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1