Štítek: Lidská práva

Situace v oblasti lidských práv bude 6. listopadu 2017 přehodnocena v rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR) Rady OSN pro lidská práva. Zasedání bude vysíláno živě.

V rámci procesu pracovní skupiny UPR bude Česko na zasedání, které bude probíhat od 6. do 17. listopadu, jednou ze 14 hodnocených zemí. První a druhé hodnocení Česka v rámci UPR se konalo v dubnu 2008 a říjnu 2012.

Hodnocení bude založeno 1) na národní zprávě – informace, které předloží hodnocený stát; 2) na informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 3) na informacích od dalších zainteresovaných skupin, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy.

Ve výše zmíněných dokumentech jsou zmíněny tyto otázky: národní lidskoprávní instituce v souladu s Pařížskými principy; potírání diskriminace Romů, migrantů nebo osob s postižením v zaměstnání, v oblasti bydlení, zdraví, vzdělávání a rozhodovacích procesů; prevence a postih rasově motivovaného násilí, nenávistné projevy a zločiny z nenávisti; řešení problému genderových stereotypů a snižování genderově podmíněných rozdílů v platech; zastavení institucionalizace dětí s postižením a zlepšování jejich přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a rozhodování; ukončení segregace romských dětí z mainstreamového vzdělávání; využívání detenčních zařízení pro migranty jen v krajních případech; kompenzování obětí nucené sterilizace; ukončení praktik chirurgické kastrace sexuálních útočníků; a odstranění nutnosti sterilizace pro legální uznání genderu transsexuálů.

Tři zprávy, na jejichž základě proběhne hodnocení Česka dne 6. listopadu.

Místo konání: místnost č. 20, Palác národů, OSN v Ženevě
Datum a čas: 6. listopadu 2017, 9:00 – 12:30 (ženevský čas, GMT +1 hodina, shodný s SEČ)

UPR je unikátní proces, jehož součástí je periodické hodnocení situace v oblasti lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, se všech 193 států podrobilo dvakrát přezkumu lidských práv v rámci cyklů UPR. V průběhu současného třetího přezkumu se znovu očekává, že státy budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení, která jim byla udělena během předchozích hodnoceních a k nimž se zavázaly, že se jim budou věnovat. Státy představí také poslední domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR Martina Štěpánková.

Jako zpravodajové pro hodnocení Česka byli pověřeni zástupci Nigérie, Indonésie a Brazílie.

Internetový přenos přezkumu České republiky můžete sledovat na http://webtv.un.org

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení z průběhu přezkumu Česka budu k dispozici na extranetu UPR [username:  hrc extranet (s mezerou); password: 1session]

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro Česko 10. listopadu v 15 hod. (SEČ). Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která budou tentýž den s předstihem poskytnuta médiím.

Více informací a kontakty pro média: Rolando Gómez at +41 (0) 22 917 9711 /  [email protected] , Sarah Lubbersen at +41 (0) 22 917 9689 / [email protected], Cédric Sapey at +41 (0) 22 917 9751 / [email protected], v České republice Michal Broža + 420 724 020 611 / [email protected]

O Universal Periodic Review: www.ohchr.org/hrc/upr

Rada pro lidská práva na sociálních sítích: Facebook  Twitter  YouTube

Evropská regionální kancelář Úřadu OSN pro lidská práva vítá nedávné rozhodnutí Vlády České republiky o odkoupení prasečí farmy v těsné blízkosti koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byli v době 2. světové války vězněni Romové.

Několik set Romů včetně dětí v Letech umíralo v nelidských podmínkách. Další byli deportováni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi a Březince. Podle odhadů holocaust nepřežila více než polovina předválečné romské populace z území současné České republiky.

I když je na místě bývalého tábora v Letech od roku 1995 památník, stalo se odstranění vepřína postaveného na začátku 70. let minulého století a s ním spojeného zápachu prvořadým tématem v úsilí o důstojné připomenutí romského holocaustu v České republice.

Nedávný posun v této věci ze strany vlády vítáme jako významný krok k uznání perzekuce Romů s ohledem na nápravu dědictví diskriminace a perzekuce této stigmatizované menšiny.

Naléháme, aby vláda co nejdříve přistoupila k realizaci plánovaného odkupu a odstranění farmy. Vybízíme také, aby bylo oživeno úsilí k odškodnění tisíců romských žen, jež byly v Československu a jeho následnických státech v období do roku 2004 bez informovaného souhlasu podle zákona sterilizovány. Po odškodnění opakovaně volají lidskoprávní experti OSN. Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) je připraven poskytnout podporu při posuzování případů a hledání nápravných opatření.

Kontakty:
Úřad OSN pro lidská práva: Claude Cahn ([email protected], +32477171533)
Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža ([email protected], +420 724 020 611)

Celých 67 let zasvětil Nelson Mandela službě lidstvu. Jako lidskoprávní aktivista a právník, vězeň svědomí i jako první demokraticky zvolený prezident Jihoafrické republiky se zasazoval o pozitivní změny ve společnosti.

K zachování jeho odkazu vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2009 18. červenec (den Mandelových narozenin) Mezinárodním dnem Nelsona Mandely. Tak jako se Mandela stal příkladnou inspirací pro miliony lidí, může každý člověk inspirovat ostatní k pozitivním změnám. Za každý rok veřejné služby Nelsona Mandely může každý na světě věnovat jednu minutu svého času pro činnost ve prospěch druhých. Přidejte se zítra k milionům lidí na celém světě, kteří stráví 67 minut činností ve prospěch dětí, znevýhodněných, chudých a dalších skupin obyvatel.

Více informací k Mezinárodnímu dni Nelsona Mandely

Oslavte Mezinárodní den Nelsona Mandely v Praze shlédnutím dokumentu o této velké postavě novodobých světových dějin a ochutnávkou z jeho knihy receptů

Na konci června se v sídle OSN v New Yorku za přítomnosti špiček OSN i představitelů členských států konalo setkání ve věci naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se zaměřením na kvalitní vzdělání (cíl č. 4 – zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny). Diskutováno bylo nejen získávání financí, ale rovněž využití nových technologií ve vzdělávání, dostupnost vzdělání v postkonfliktních oblastech a regionech zasažených přírodními katastrofami, stejně jako význam vzdělání pro udržitelný rozvoj.

Vzdělání se nedostává více jak 61 milionům dětí školního věku, z toho 35 % jsou děti v oblastech zasažených konfliky. Školu přitom nenavštěvují především dívky a v rozvojových zemích vyrůstá bez vzdělání zhruba 90 % dětí s postižením. Určující je také kvalita vzdělání. 250 milionů dětí skončí se školou nejpozději ve 4. třídě základní školy, často bez schopnosti číst, psát nebo počítat.

Cíl 4 je nezbytnou podmínkou pro naplňování všech ostatních Cílů udržitelného rozvoje. Kvalitní vzdělání je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak předcházet chudobě a pozitivně se také odraží na zdraví celé populace. Každý další zakončený školní rok zvyšuje příjmy jedince až o 10 % a zvyšuje šanci na přežití novorozeněte díky vzdělání matek rovněž až o 10 %. Vzdělání snižuje nerovnost, pomáhá naplňovat ženám a dívkám plně uplatnit svůj potenciál a je jedním z hlavních katalyzátorů ekonomického růstu.

Vzdělaní občané častěji inklinují k moderním technologiím a využívání obnovitelných zdrojů energie. Vyhledávají řešení a cesty k udržitelnosti měst a odpovědné výrobě i spotřebě. Kvalitní vzdělání rovněž přispívá k porozumění problémům životního prostředí a podporuje jeho ochranu a udržitelnost. V neposlední řadě je také klíčovým předpokladem  pro naši bezpečnost, mír, toleranci, spolupráci a zdravou občanskou společnost.

V důsledku válek, násilností a pronásledování na celém světě dosáhl počet nedobrovolně vysídlených osob dosud nebývalé výše, uvádí se ve zprávě, kterou včera zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

V nové zprávě Global Trends (Globální trendy), každoročním hlavním průzkumu UNHCR mapujícím situaci vysídlených osob, se uvádí, že na celém světě bylo ke konci roku 2016 nedobrovolně vysídlených celkem 65,6 milionu osob – zhruba o 300 tisíc více než o rok dříve.

Počet nedobrovolně vysídlených lidí tvoří tři hlavní složky:

1. Uprchlíci, kterých je 22,5 milionu a jejich počet je vůbec nejvyšší v historii. Z nich 17,2 milionu spadá do odpovědnosti UNHCR a zbytek tvoří palestinští uprchlíci registrovaní naší organizací UNRWA. Nejvyšší počet uprchlíků na světě je i nadále spojen se syrským konfliktem (5,5 milionu). Největší nárůst ale v roce 2016 připadá na Jižní Súdán, kde katastrofický kolaps mírového úsilí loni v červenci vyhnal z domovů do konce roku 739 900 osob (dnes už jejich počet činí 1,87 milionu).
2. Osoby vysídlené v rámci vlastní země, kterých bylo ke konci roku 2016 celkem 40,3 milionu (oproti 40,8 milionu o rok dříve). Vnitřní vysídlení se týká především Sýrie, Iráku a stále velmi palčivé situace v Kolumbii. Problém vnitřního vysídlení je ale celosvětový a na celkovém počtu nedobrovolně vysídlených osob na světě se podílí téměř ze dvou třetin.
3. Žadatelé o azyl, tedy lidé, kteří uprchli z vlastní země a žádají o mezinárodní ochranu jako uprchlíci. Ke konci roku 2016 jich bylo na celém světě 2,8 milionu.

Situace těchto lidí představuje nevýslovné lidské strádání v důsledku válek a perzekuce na celém světě: počet 65,6 milionu znamená, že vysídlen je v průměru jeden člověk ze 113 lidí na světě – to je více, než čítá obyvatelstvo 21. nejlidnatější země světa, Velké Británie.

„Tento počet je nepřijatelný v jakémkoli ohledu a naléhavěji než kdy jindy v historii vypovídá o potřebě solidarity, společného usilování o předcházení krizím a jejich řešení a zajištění řádné ochrany a péče o uprchlíky, vnitřně vysídlené osoby a žadatele o azyl,“ říká Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky. „Musíme pro tyto lidi dělat víc. Svět, kde zuří konflikty, potřebuje rozhodnost a odvahu, nikoli strach.“

Ke klíčovým poznatkům vyplývajícím ze zprávy patří skutečnost, že velmi vysoké míry dosahuje zejména počet nově vysídlených osob. Z celkových 65,6 milionu nedobrovolně vysídlených na celém světě jich během roku 2016 bylo vysídleno 10,3 milionu, přičemž zhruba dvě třetiny (6,9 milionu) jsou uprchlíky ve vlastní zemi. To znamená, že k vysídlení člověka dochází v průměru každé tři sekundy – to je kratší doba, než za jakou přečtete tuto větu.

Návraty jako vyhlídka na zlepšení situace některých uprchlíků

Návraty uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do jejich domovů ve spojení s řešeními jako např. přesídlení do třetích zemí v roce 2016 představovaly vyhlídky na zlepšení situace některých z nich. Na 37 zemí přijalo k přesídlení celkem 189 300 uprchlíků. Přibližně půl milionu dalších uprchlíků se mohlo vrátit do své domovské země a cca 6,5 milionu vnitřně vysídlených osob se mohlo vrátit do oblasti svého původu, byť mnohdy nebyly okolnosti návratu zdaleka ideální a jejich vyhlídky jsou nejisté.

Ke konci roku 2016 přebývalo celosvětově nejvíce uprchlíků, konkrétně 84 procent, v zemích s nízkým nebo středním příjmem, přičemž každého třetího z nich (4,9 milionu osob) přijaly nejméně rozvinuté země. Tato obrovská nerovnováha odráží několik faktorů, mj. stále chybějící mezinárodní konsenzus ohledně přijímání uprchlíků a geografická blízkost řady chudých zemí k oblastem konfliktů. Dokládá také potřebu poskytování dostatečného financování a podpory zemím a společenstvím, které vycházejí vstříc uprchlíkům a dalším vysídleným osobám: jejich absence by totiž mohla vést k nestabilitě, dopadům na humanitární úsilí o záchranu životů nebo dokonce k druhotnému vysídlení.

Nejvíce vysídlených připadá na Sýrii

Z hlediska populace nadále připadá největší počet vysídlených osob na Sýrii, kde je vnitřně vysídleno nebo do zahraniční jakožto uprchlíci či žadatelé o azyl uprchlo na 12 milionů osob (téměř dvě třetiny obyvatelstva země). Pomineme-li dlouhodobou situaci palestinských uprchlíků, na druhém a třetím místě z hlediska počtu vysídlených obyvatel jsou Kolumbijci (7,7 milionu), resp. Afghánci (4,7 milionu). Následují Iráčané (4,2 milionu) a občané Jižního Súdánu (nejrychleji rostoucí vysídlená populace na světě – do konce loňského roku jich z domovů uprchlo 3,3 milionu).

Děti, které tvoří polovinu všech uprchlíků na světě, i nadále nesou nepřiměřené břímě strádání zejména proto, že jsou zranitelnější. Je tragické, že 75 tisíc žádostí o azyl podaly děti, které cestovaly samy nebo byly odloučeny od rodičů. Zpráva UNHCR uvádí, že i tento číselný údaj je proti skutečnému počtu pravděpodobně podhodnocen.

UNHCR odhaduje, že na konci roku 2016 bylo minimálně 10 milionů osob bez státní příslušnosti, případně čelilo riziku její ztráty. Údaje zaznamenané vládami a sdělené UNHCR však uvádějí pouze 3,2 milionu osob bez státní příslušnosti v celkem 75 zemích.

Zpráva Global Trends je statistickým posouzením nedobrovolného vysídlení, a tudíž se nezabývá řadou důležitých jevů, k nimž v roce 2016 v situaci uprchlíků došlo. K nim patří zvyšující se politizace azylových otázek v mnoha zemích a vzrůstající omezování dostupnosti ochrany v některých oblastech, ale i pozitivní jevy jako např. historický Summit OSN pro uprchlíky a migranty v září 2016 a na něm přijatá Newyorská deklarace, nový celospolečenský přístup k řízení záležitostí vysídlení, který je součástí Komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi, i obrovská velkorysost hostitelských zemí a dárcovských vlád k uprchlíkům a dalším vysídleným.

UNHCR připravuje zprávu Global Trends každoročně na základě svých vlastních údajů, dat získaných od svého partnerského Střediska pro monitoring vnitřně vysídlených osob a údajů poskytovaných vládami států.

Překlad zprávy UNHCR do češtiny: Kancelář vysokého komisaře pro uprchlíky v Praze

Generální tajemník OSN António Guterres vydal v souvislosti se zítřejším Mezinárodním dnem žen následující prohlášení:

Ženská práva jsou lidská práva. Avšak v dnešní neklidné době, kdy se svět stává více nepředvídatelným a chaotickým, jsou práva žen a dívek omezována a přehodnocována. Posilování jejich postavení je tedy jediným způsobem, jak jejich práva chránit a umožnit jim uplatnit v plné míře svůj potenciál.

Historická nerovnováha mocenských vztahů mezi muži a ženami, zhoršovaná narůstajícími nerovnostmi v rámci států i mezi nimi, vede k větší diskriminaci žen a dívek. Tradice, kulturní hodnoty a náboženství jsou po celém světě zneužívány k oklešťování ženských práv, upevňování sexismu a k uplatňování nenávistných postojů vůči ženám.

Zákonná práva žen, která nikdy a na žádném kontinentě nebyla rovná právům mužů, jsou podkopávána. Zpochybňována a podrývána jsou jejich práva ohledně vlastního těla. Ženy se běžně stávají terčem zastrašování či obtěžování v kyberprostoru i reálném životě. Nejhoršími případy jsou ideologie extremistů a teroristů postavené na podrobování žen a dívek, na sexuálním a genderově podmíněném násilí, nucených sňatcích a virtuálním zotročování.

Musíme to změnit

I přes určitá zlepšení působí ve vedoucích pozicích stále převážně muži a ekonomické rozdíly mezi ženami a muži se prohlubují v důsledku zastaralých postojů a mužského šovinismu. Tento stav musíme změnit. Musíme podpořit ženy na všech úrovních a umožnit, aby jejich hlas bylo slyšet a aby získaly kontrolu nad svými životy i nad budoucností světa.

Popírání práv žen a dívek není jen samo o sobě špatné. Má také vážný společenský a ekonomický dopad, který omezuje nás všechny. Genderová rovnost má transformativní účinek, který je nezbytný pro plnou funkčnost společností i ekonomik.

Umožnit ženám přístup ke vzdělání a zdravotní péči přináší i jejich rodinám a komunitám prospěch, který přesahuje do dalších generací. Jeden rok školní docházky navíc může znamenat až 25% zvýšení budoucího příjmu dívek.

Příležitosti i ekonomický růst

Plné zapojení žen na trhu práce generuje příležitosti i růst. Překlenutí genderové propasti v oblasti zaměstnanosti by mohlo do roku 2025 znamenat nárůst celosvětového HDP o 12 bilionů dolarů. Zvýšení poměru žen ve veřejnoprávních institucích povede k posílení jejich reprezentativnosti, inovativnosti, zlepší se jejich rozhodovací procesy a přinese to celospolečenský prospěch.

Genderová rovnost je důležitým prvkem Agendy 2030 udržitelného rozvoje – globálního plánu na řešení aktuálních výzev, který schválili nejvyšší představitelé států a vlád. Cíl 5 je věnován genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek, a tento cíl je zásadní pro dosažení všech 17 Cílů udržitelného rozvoje.

Jsem odhodlán rozšířit účast žen na práci OSN v oblasti míru a bezpečnosti. Vyjednavačky zvyšují šance na dosažení udržitelného míru a příslušnice mírových sil snižují možnost sexuálního vykořisťování a zneužívání.

V rámci OSN předkládám jasný plán na dosažení genderové rovnosti v celém systému, aby organizace skutečně reprezentovala lidi, kterým slouží. Dřívějších cílů nebylo zcela dosaženo. Proto teď musíme od ambicí přistoupit k akci.

Zavažme se u příležitosti Mezinárodního dne žen, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom překonali zakořeněné předsudky, podpořili angažovanost a aktivismus a prosazovali genderovou rovnost i posílení postavení žen.

Tématem letošního Mezinárodního dne žen jsou „Ženy v měnícím se světě práce: planeta 50-50 do roku 2030“. Svět práce se mění a pro ženy to má významné důsledky. V roce 2015 přijali vrcholní představitelé států světa tzv. Cíle udržitelného rozvoje a genderová rovnost a posílení postavení žen a dívek se staly jádrem agendy udržitelného rozvoje.

Čtěte: prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni žen.

Dosažení cílů – což mimo jiné znamená skoncovat s extrémní chudobou, podpořit inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, snížit nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi a docílit genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek – závisí na plném využití potenciálu žen a dívek v zaměstnání.

Jedním z klíčových opatření pro zlepšení ekonomického postavení žen v měnícím se světě práce je vyrovnání platových rozdílů mezi muži a ženami, které v globálním měřítku dosahují 24 procent. Dále je nutné docenit význam neplacené práce v péči o domácnost; věnovat pozornost genderovému deficitu v ošetřovatelské péči; nedostatečnému zastoupení žen ve vedoucích pozicích, v podnikání i v přístupu k sociální ochraně; vytvářet gender zohledňující ekonomické politiky pro vytváření pracovních míst, snižování chudoby a dosahování udžitelného a inkluzivního růstu.

Důležité body Agendy 2030:

• Do roku 2030 zajistit všem dívkám i chlapcům možnost ukončit bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní vzdělání.
• Do roku 2030 zajistit všem dívkám a chlapcům možnost kvalitního vývoje v raném dětství a přístup k předškolnímu vzdělávání, aby byli připraveni na základní vzdělávání.
• Skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek všude ve světě.
• Odstranit všechny formy násilí na ženách a dívkách ve veřejném životě i v soukromí.
• Odstranit všechny škodlivé praktiky, jako jsou dětské, předčasné a nucené sňatky a ženská obřízka.

Aby bylo možné ženám garantovat jejich práva, je zapotřebí zásadních legislativních změn. Do roku 2014 zakotvilo rovná práva mužů a žen do své ústavy 143 států, 52 dalších států tak ale dosud neučinilo. V mnoha zemích je genderová diskriminace stále nedílnou součástí právních i společenských norem.

Ostrá genderová nerovnost se stále projevuje v oblastech ekonomiky a politiky. Během posledních několika desetiletí sice došlo k určitému pokroku, ale v globálním průměru ženy stále vydělávají o 24 % méně než muži. Podle dat z roku 2015 bylo v národních parlamentech pouze 22 procent žen, což je jen pomalý nárůst z 11,3 % v roce 1995.

Násilí na ženách je stále pandemií zasahující všechny země, a to i ty, které v jiných oblastech dosáhly solidního pokroku. V celosvětovém měřítku zažilo 35 % žen fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo jiné osoby.

Ženy mají právo na rovnost ve všech oblastech. Je třeba ji zakotvit do právních systémů a podpořit v právní praxi, a to včetně iniciativních opatření, jako jsou kvóty. Vzhledem k tomu, že genderová rovnost souvisí se všemi oblastmi života, je zapotřebí usilovat o odstranění příčin genderové diskriminace všude, kde se objeví.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Za posledních 15 let došlo ve světě k výraznému posunu v zapojování žen a dívek do vědy. Přesto je jejich plné uplatnění ve vědě zatím nedostatečné. Podle nedávné studie provedené ve 14 státech je pravděpodobnost, že studentka získá titul bakalářky 18 %, titul magistry 8 % a doktorský vědecký titul pouhá 2 %. U chlapců je to 37 %, 18 %, resp. 6 %.

S cílem dosáhnout plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2015 rozhodnutí (A/RES/70/212) o vyhlášení 11. února Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě.

“Je nutné zvýšit povědomí o práci vědkyň v širokém spektru vědeckých oborů. Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy,“ říká u příležitosti letošního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě generální ředitelka UNECSO Irina Bokova.

#mojeoblíbenávědkyně

Na podporu uplatnění žen ve vědě můžete podepsat manifest (odkaz již neaktivní) (má již víc než 90 tisíc signatářů ze všech kontinentů). Zapojit se můžete také do on-line kampaně #mojeoblíbenávědkyně, kterou připravil Sociologický ústav Akademie věd ČR s podporou Informačního centra OSN v Praze. Vyfoťte se se jménem své oblíbené vědkyně – vědkyně kterou buď osobně znáte nebo si jí vážíte, respektujete jí – a umístěte fotografii na facebookový profil “Moje oblíbená vědkyně” s krátkým vysvětlením proč jste zvolili právě tuto osobnost. Namísto fotografie můžete natočit i video s krátkým vzkazem. Fotografii nebo video pak můžete šířit i na vlastních sociálních sítích, na Facebooku i na Twitteru s hashtagem #mojeoblíbenávědkyně.

Foto: WMO / Světová meteorologická organizace / Na snímku vědkyně Amelie Meyerová a Allison Baileyová na norské výzkumné expedici do Arktidy