Štítek: Lidská práva

Organizace spojených národů dnes zahájila iniciativu ‚Verified‘ namířenou proti rostoucímu množství dezinformací. Odpovědí bude zesílený proud důvěryhodných a přesných informací.

„Nemůžeme přenechat virtuální prostor těm, kdo šíří lži, strach a nenávist,“ říká generální tajemník OSN António Guterres, který iniciativu představil. „Dezinformace se rozlévají on-line, přes komunikační aplikace i napřímo mezi lidmi. Ti, kdo za nimi stojí, využívají rafinované produkční i distribuční metody. V reakci na to musí vědci a instituce jako Spojené národy oslovovat lidi s precizními informacemi, kterým mohou důvěřovat.

V čele iniciativy Verified stojí Odbor OSN pro globální komunikaci (DGC). Soustředit se bude na tři témata: věda – na ochranu životů; solidarita – na podporu místní a globální spolupráce; řešení – na podporu dotčených populací. Součástí iniciativy budou i informační produkty podporující řešení klimatické krize nebo příčin chudoby, nerovnosti a hladu.

Verified se obrací na lidi z celého světa, aby se připojili jako tzv. informační dobrovolníci a sdíleli důvěryhodný obsah na podporu svých rodin a komunit. Tito dobrovolníci budou dostávat ověřené informace v podobě jednoduchých a zároveň působivých zpráv určených ke sdílení. Budou přímo uvádět na pravou míru konkrétní dezinformace, nebo vyplňovat volný informační prostor. 

Odbor OSN pro globální komunikaci vytvoří partnerské vazby s agenturami OSN a týmy OSN v jednotlivých státech světa, s influencery, skupinami občanské společnosti a bude spolupracovat s platformami sociálních médií tak, aby se podařilo vykořenit projevy nenávisti a škodlivá prohlášení o COVID-19.

„Dezinformace se v mnoha státech šíří nejrůznějšími digitálními kanály, komplikují reakci sektorů veřejného zdraví a vyvolávají rozruch. Objevují se snahy zneužít krizi k prosazování nativismu nebo k útokům na menšiny. To se může v situaci velké zátěže na společnost a rostoucích ekonomických a sociálních dopadů krize ještě zhoršit,“ říká zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci Melissa Fleming. „Také na tento trend se iniciativa Verified zaměří. Bude šířit pozitivní obsah, který vyzdvihne projevy lidskosti, přínos uprchlíků a migrantů a ukáže na důležitost globální spolupráce.“

Iniciativa vznikla ve spolupráci s organizací Purpose, která patří k lídrům sociální mobilizace. Podporují ji IKEA Foundation a Luminate.

Patricia Atkinson, hlavní koordinátorka programů IKEA Foundations říká: „Pandemie COVID-19 je nebývalou globální zdravotní krizí. IKEA Foundation s hrdostí podporuje iniciativu Verified, protože usiluje o to, aby měli všichni přístup k důvěryhodným výsledkům vědecké práce a k doporučením, která umožní, že rodina a blízcí každého člověka budou v bezpečí.“

Nishant Lalwani, výkonný ředitel Luminate, dodává: „COVID-19 je silnou připomínkou toho, že přístup k přesným a důvěryhodným informacím může překonávat vzdálenost mezi strachem a odolností, rozdělováním a jednotou a dokonce mezi životem a smrtí. Jsme hrdými podporovateli Verified a její mise na potírání ‚infodemie‘ koronaviru šířením spolehlivých a na vědeckém poznání založených informací na ochranu lidí a komunit na celém světě.“

Web projektu

Tisková zpráva česky: Informační centrum OSN v Praze / UNIC Prague
kontakt: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611, @OSN Česká republika

António Guterres

Podle dosud dostupných údajů je COVID-19 větším přímým zdravotním rizikem pro muže, zejména vyššího věku. Pandemie ale odhaluje nerovnosti všeho druhu, včetně genderové. Její negativní dopady na zdraví, práva a svobody žen mohou v dlouhodobém horizontu uškodit všem.

Ženy již pociťují důsledky omezení pohybu a karanténních opatření. Tako opatření jsou jistě nezbytná, zvyšují riziko násilí na ženách ze strany partnerů. Prudký nárůst domácího násilí během pandemie je alarmující. Největší organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí ve Velké Británii například oznámila nárůst telefonátů na svou linku pomoci o 700 procent! Organizace, které poskytují služby pro ohrožené ženy, přitom čelí nedostatku prostředků na činnost.

To jsou důvody, proč jsem nedávno vyzval k harmonii v domovech na celém světě. Od té doby deklarovalo 143 států závazek podpořit ženy a dívky ohrožené násilím. Každý stát má možnost převést potřebné služby do online prostoru, rozšířit kapacity a zlepšit financování azylových domů a organizací pomáhajících obětem domácího násilí. Organizace spojených národů spolupracuje s Evropskou unií v rámci iniciativy Spotlight, která se zabývá právě touto problematikou. A je připravena svou podporu v tomto směru dál posílit.

Ohrožení práv a svobod žen kvůli COVID-19 jde ale daleko za fyzické násilí. Hluboký ekonomický propad v důsledku pandemie bude mít pravděpodobně výraznější dopad právě na ženy.

Nespravedlivé pracovní podmínky pro ženy jsou jedním z důvodů, proč jsem šel do politiky. Na konci šedesátých let jsem se jako student věnoval dobrovolnické činnosti v sociálních službách. V chudých čtvrtích Lisabonu jsem se setkával se ženami, které pracovaly ve velmi náročných podmínkách, vykonávaly podřadné práce a k tomu ještě podporovaly širokou rodinu. Věděl jsem, že se to musí změnit. A naštěstí mnohé se od té doby zlepšilo. Nyní může ale COVID-19 podobné nebo i horší podmínky znovu přivolat.

Ženy zastávají většinu špatně placených pracovních míst. Jako pomocnice v domácnosti, příležitostné pracovnice, pouliční prodavačky nebo v drobných službách jako kadeřnictví. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce zanikne jenom během příštích tří měsíců téměř 200 milionů pracovních míst, mnohé z nich právě v těchto odvětvích.

Kromě nejistých pracovních vyhlídek se značná část žen musí věnovat zvýšené péči o děti kvůli uzavření škol a o také o příbuzné seniory, kteří jsou koronavirem tolik ohroženi.

Nesmíme zapomenout ani na dívky, které jsou v krizových situacích nuceny opouštět školy. Například po epidemii Eboly klesla míra školní docházky ve venkovských oblastech v Sierra Leone u dospívajících dívek z 50 na 34 procent. Pro ně samotné i pro jejich komunity a celou společnost to má celoživotní následky.

O práci přichází také mnoho mužů. V domácnosti ale ženy zastanou minimálně třikrát víc práce. A jsou to především ony, kdo zůstává s dětmi doma, když jsou školy zavřené. Tím se jen prodlužuje doba, kdy vykonávají neplacenou práci.

Nerovnost je také například to, že ve zdravotnictví tvoří ženy 70 procent pracovní síly, muži ale výrazně převažují na vedoucích pozicích. Dále, ženy zastávají jen deset procent vůdčích politických pozic na světě. To ve výsledku snižuje potenciál celé společnosti. Ženy musí být součástí rozhodování během současné pandemie, pomůže nám to vyhnout se nejhorším scénářům.

Ženy v nejistých pracovních pozicích nutně potřebují základní sociální zabezpečení. Zdravotního pojištění, placenou nemocenskou, možnost péče o děti, jistotu příjmů a podporu v nezaměstnanosti. Do budoucna musíme přijmout opatření na podporu ekonomiky – převody hotovosti, úvěry, půjčky a finanční podpory – zaměřená na ženy ať už formálně zaměstnané na plný nebo částečný úvazek, jako sezónní a příležitostné pracovnice v neformální ekonomice, nebo živící se jako podnikatelky a majitelky firem.

Pandemie COVID-19 jasně ukazuje, že neplacená domácí práce žen ve své podstatě dotuje veřejné služby i soukromý zisk. To musí být zohledněno v ekonomických měřeních i rozhodování. Vytvoření podmínek, ve kterých je uznávána pečovatelská práce a starost o domácnost, bude prospěšné pro celou společnost.

Tato pandemie je výzvou nejen pro zdravotnické systémy na celém světě, ale i pro řešení problému nerovnosti a lidské důstojnosti. Pokud se zaměříme na zájmy a práva žen, dostaneme se z pandemie dříve a vybudujeme spravedlivější a odolnější společnosti, které přináší prospěch všem svým členům.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Až pětina českých školáků ve věku 13–15 let se s obtížemi orientuje v otázkách týkajících se zdraví a v pokynech od lékařů. Nedokáží vyhodnocovat informace o zdraví, které se k nim dostanou. Mají nízké povědomí o dopadech životního stylu na vlastní zdraví. To jsou hlavní závěry mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která dnes byla zveřejněna v kanceláři Organizace spojených národů v Česku.

Úroveň zdravotní gramotnosti se promítá do zdravotního stavu dětí. Nižší úroveň zdravotní gramotnosti přináší rizika v podobě psychosomatických obtíží nebo depresí, uvádí se dále ve studii, kterou v Česku koordinuje Univerzita Palackého v Olomouci (UP).

Tiskové setkání společně připravily kancelář WHO v ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR a UP ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze. [Celá tisková zpráva ke stažení].

Studie HBSC vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). „Zdravotní gramotnost je jedna z dlouhodobých priorit WHO. Tato studie nám dává skvělý vhled do toho, jaký je aktuální stav zdravotní gramotnosti mezi českými dětmi. Navíc máme data pro srovnání i z několika dalších evropských zemí,“ říká představitel WHO v Česku Srdan Matić.

Při příštím sběru dat pro studii HBSC se počítá s tím, že se téma zdravotní gramotnosti stane jednou ze základních oblastí výzkumu, podobně jako dopad probíhající pandemie na životní styl náctiletých.

Studie HBSC se věnuje také pohybovým aktivitám, obezitě a stravovacím návykům, konzumaci alkoholu, kouření a spotřebě marihuany nebo pití slazených a energetických nápojů. Do studie jsou kromě České republiky zapojeny čtyři desítky zemí z celého světa.

VÍCE INFORMACÍ

Stránky projektu HBSC v Česku
Klíčové výsledky HBSC ve světě
Klíčová data HBSC ve světě

Na všech úrovních vědy a technických oborů přetrvává na celém světě genderová nerovnost. Ženy sice za poslední desítky let dokázaly podstatně zvýšit své zastoupení ve všech oborech vyššího vzdělávání, přesto je jejich podíl stále nízký. Mezi výzkumníky je například celosvětový podíl žen nižší než 30 procent. Genderové parity ve vědě (45 – 55% zastoupení žen) dosáhlo pouhých 20 procent států.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. S cílem dosáhnout plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě přijalo Valné shromáždění OSN v roce 2015 rozhodnutí (A/RES/70/212) o vyhlášení 11. února Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě.

Genderová rovnost jako jedna z priorit OSN

Genderová rovnost je jedním z prioritních témat OSN. Vyšší zastoupení žen ve všech sférách společenského a ekonomického života je jedním z předpokladů naplnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). V lednu 2020 zahájená Akční dekáda pro SDGs je zaměřená na akceleraci udržitelných řešení hlavních globálních problémů: chudoby, genderové nerovnosti, změny klimatu a ekonomických nerovností.

„Genderové stereotypy, slabá pozornost úspěšným vědkyním, které mohou sloužit jako vzor, a nedostatečná nebo dokonce nepřející atmosféra v akademickém a vědeckém prostředí. To jsou pravděpodobně hlavní příčiny nízkého zastoupení žen ve vědě. Nemůžeme si dovolit plýtvat potenciálem poloviny lidstva.“

António Guterres, generální tajemník OSN

#HolkyVeVědě

Pod záštitou Informačního centra OSN v Praze probíhá kampaň NKC – Gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, jenž si letos dává za cíl představit na sociálních sítích mladé vědkyně do 25 let, které mají nakročeno k úspěšné vědecké kariéře. Součástí kampaně bude i výzva vědcům, vědkyním, studentům, studentkám a široké veřejnosti, aby se zapojili a přispěli sdílením jmen a úspěchů mladých vědkyň s hashtagem #HolkyVeVědě.

Prohlášení generálního tajemníka OSN

Letošní Den lidských práv je oslavou role mladých lidí v úsilí za naplňování lidských práv v každodenním životě.

Mladí po celém světě demonstrují, organizují a upozorňují na právo na zdravé životní prostředí…  rovná práva pro ženy a dívky… na účast na rozhodování… I právo na svobodu projevu…

Vydávají se do ulic kvůli právu na budoucnost, která jim zajistí mír, spravedlnost a příležitosti.

Základní lidská práva se týkají každého jednotlivce bez rozdílu, ať už se jedná o práva občanská, politická, ekonomická, práva sociální nebo kulturní. Bez ohledu na to, kde žijí. Bez ohledu na barvu kůže, etnickou příslušnost, sociální původ, pohlaví, sexuální orientaci, politické a jiné názory, bez ohledu na postižení nebo výši příjmu.

U příležitosti Dne lidských práv vyzývám všechny, aby podporovali a bránili mladé lidi, kteří se staví na obranu lidských práv.

António Guterres, 10. prosince 2019

Organizace spojených národů stojí za svým závazkem dosáhnout ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Jde o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv, který zasahuje každou třetí ženu na světě.

To znamená, že to může být i někdo ve vašem blízkém okolí. Ať už jde o rodinu, pracovní kolektiv nebo přátele. Nebo i vy sama.

Sexuální násilí proti ženám a dívkám má kořeny ve staletích mužské dominance. Nesmíme přehlížet, že genderové nerovnosti, které živí kulturu znásilňování, jsou v principu otázkou nerovnováhy moci.

Stigma, předsudky, neohlášené případy či nedůsledné vymáhání zákonů nahrávají beztrestnosti.

Znásilnění je i v současnosti využíváno jako jedna z děsivých zbraní v ozbrojených konfliktech. To vše se musí změnit… hned.

Vyzývám vlády, soukromý sektor, občanskou společnost a lidi po celém světě, aby se jasně postavili sexuálnímu násilí a mužskému sexismu. Musíme projevovat více solidarity s oběťmi a obhájci práv žen. Musíme se také více zasazovat o práva žen a rovné příležitosti. Společně můžeme – a musíme – ukončit znásilňování a sexuální útoky všech druhů.

António Guterres

António Guterres

Nenávist táhne světem. Intolerance a projevy nenávisti cílí na lidi různých vyznání po celém světě. Je smutné a zároveň znepokojující, že se to stává tak běžným. V minulých měsících jsme byli svědky vražd Židů v synagogách, hyzdění náhrobků jejich předků svastikami, postřílení muslimů v mešitách a ničení jejich posvátných míst, i zabíjení křesťanů při modlitbách a zapalování kostelů.

Kromě hrůzných útoků se šíří i odporná rétorika, která míří nejen proti různým náboženstvím, ale i proti minoritám, migrantům, uprchlíkům, ženám a dalším skupinám těch “jiných”. Projevy nenávisti se šíří jako mor, sociální sítě jsou plné předsudků. Posilují neonacistická a šovinistická hnutí. Štvavé projevy jsou využívány k politickým cílům. Nenávist se dostává do mainstreamu v liberálních demokraciích i autoritářských režimech a zastiňuje naši společnou lidskost.

Organizace spojených národů má dlouhou tradici v mobilizaci světa proti všem druhům nenávisti skrze obhajobu lidských práv a posilování právního řádu. Samotná identita Spojených národů vychází z trpké zkušenosti minulosti, kdy se zlostné nenávisti příliš dlouho nic nestaví na odpor. Projevy nenávisti proto považujeme za útok proti a toleranci, inkluzi, různorodosti i proti samotné podstatě lidskoprávních norem a principů. Nenávist oslabuje soudržnost společností, nahlodává společné hodnoty a může vytvořit podhoubí pro násilí. V nedávných desetiletích předcházela zvěrstvům genocidy ve Rwandě, Bosně nebo v Kambodži.

Je naší povinností postavit se zlu

Mám obavu, že se ve světě schyluje k dalšímu kritickému momentu v boji proti démonu zla. Proto jsem spustil dvě nové iniciativy. První je „Strategie a akční plán boje proti projevům nenávisti“, která se zaměřuje na schopnost celého systému OSN odhalovat příčiny a efektivněji reagovat. Zadruhé, v současnosti rozvíjíme akční plán, který OSN umožní plně se zapojit do ochrany svatostánků a věřících, kteří se v nich schází.

Těm, kteří chtějí využívat strach k rozdělování společnosti je nutné říct: různorodost je bohatstvím a nikdy ne hrozbou.  Duch vzájemného respektu a vnímavost mohou přesáhnout tweety vychrlené ve zlomku vteřiny na sociálních sítích. Nesmíme zapomínat, že každý z nás může být pro někoho tím “jiným”. Nenávist nemůže vytvořit ani iluzi bezpečí. Je naší povinností starat se jeden o druhého.

Veškeré snahy proti projevům nenávisti musí mít oporu v základních lidských právech. Vypořádat se s nimi neznamená omezit nebo zakázat svobodu projevu. Jde o to zabránit, aby se takové projevy staly něčím ještě nebezpečnějším, například podněcováním k diskriminaci nebo násilí, které jsou nelegální podle mezinárodního práva.

S projevy nenávisti musíme zacházet jako s každou jinou zlomyslností: odsuzovat je a konfrontovat je s pravdou a podněcovat ty, kteří je šíří, aby své chování přehodnotili. Je čas skoncovat s antisemitismem, nenávistí vůči muslimům, perzekucí křesťanů a všemi dalšími formami rasismu, xenofobie a intolerance.

Roli v tom musí sehrát vlády, občanská společnost, soukromý sektor i média. Zvláštní odpovědnost v prosazování pokojné koexistence mají političtí a náboženští lídři. Nenávist ohrožuje každého. Boj proti ní tedy musí být záležitostí všech. Společně můžeme zastavit mor nenávisti a dostát hodnotám, které nás spojují v jednu velkou rodinu lidí.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku ho 1. července 2019 publikovaly Lidové noviny.

António Gutérres

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace je příležitostí pro nás pro všechny znovu se zavázat k ukončení rasismu, rasové diskriminace, xenofobie, intolerance, antisemitismu a nenávisti proti muslimům. Nedávný masakr ve dvou mešitách na Novém Zélandu je nejčerstvější tragédií, která je živena takovým jedem.

Žádná země ani komunita nejsou imunní vůči rasové a náboženské nenávisti a fanatickému terorismu. Hluboce mě znepokojuje současný vzestup xenofobie, rasismu a intolerance. Nenávistné projevy se dostávají do mainstreamu a šíří se jako oheň ať už na sociálních sítích nebo v rádiu. V liberálních demokraciích i v autoritářských režimech.

Tyto temné síly ohrožují principy demokracie, sociální stabilitu i mír. Pokud se na lidi útočí fyzicky nebo verbálně na sociálních sítích kvůli rase, vyznání nebo etnickému původu, je to ponížení pro celou společnost. Musíme spojit síly, postavit se tomu a bránit principy rovnosti a lidské důstojnosti.

Na nápravě štěpení a polarizace společností musíme pracovat tvrdě. Musíme pečovat o vzájemné porozumění a snažit se, aby se z různosti stala výhoda. Současně musíme čelit politickým figurám, jež zneužívají rozdílnosti pro své volební zisky.

Musíme se také ptát proč se tolik lidí cítí vyloučených a proč tolik lidí přitahuje intolerance vůči druhým. Do odstraňování ničivých a falešných představ o rasové nadřazenosti se musí zapojit všichni. I dnes, desítky let po nacistickém Holocauastu vidíme, že neonacistické smýšlení a bílá nadřazenost nejen přetrvávají, ale jsou dokonce na vzestupu. Jsou to lži, které musíme jednou pro vždy pohřbít.

Potřebujeme odhodlání bojovat proti rasismu a diskriminaci ve všech formách a všude. Zamysleme se, jak lze podpořit nediskriminaci v každé zemi na všech úrovních. Všechny nás spojuje lidství. Jsme si rovni. Musíme dopřávat jeden druhému dobro. 

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni za odstranění rasové diskriminace