Skip to main content

Štítek: Lidská práva

Mezinárodní den památky obětí holocaustu – sledujte film „Cesta k nacistické genocidě“

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.  

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu vás zveme ke sledování filmu „Cesta k  nacistické genocidě. Film vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít doprovodný textový materiál.

Film (38 minut, anglicky s českými titulky) je volně k dispozici na YouTube informační kanceláře OSN v  Česku

Zabývá se vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum.  

Dovolujeme si vás upozornit i na publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.  

Zveme vás zároveň ke společnému sledování „Cesty k nacistické genocidě“ živě 27. ledna na Facebooku @OSN Česká republika v 10 a 20 hod. českého času. Nicméně výše uvedený link na YouTube vám umožňuje film přehrát dle vašich potřeb. 

Děkujeme, že tématu holocaustu věnujete pozornost. „Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý sledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židůčemuž dnes říkáme antisemitismus,“ říká generální tajemník Spojených národů António Guterres. 

Generálny tajomník OSN: Odkaz k Medzinárodnému dňu migrantov (18. december 2020)

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov prehodnocujeme rok, v ktorom milióny ľudí kvôli pandémii COVID-19 prežívali bolesť z odlúčenia od priateľov a rodiny, neistotu v zamestnaní a potrebu prispôsobiť sa novej a neznámej realite. 

Takéto pocity každý deň zažívajú aj migranti a migrantky na celom svete. 

Počas tohto náročného roka sme si taktiež uvedomili našu závislosť na tých, ktorí sú v našich komunitách často prehliadaní. Práve migranti a migrantky zohrali obrovskú úlohu v prvých líniách reakcie na krízu – od poskytovania starostlivosti chorým a starším až po zabezpečovanie potravinových zásob počas zákazu vychádzania – čo zdôrazňuje ich širší prínos pre spoločnosť na celom svete. 

Tak ako migranti a migrantky tvoria neoddeliteľnú súčasť našej spoločnosti, mali byť ostať v centre našej pozornosti aj počas obnovy. 

Musíme urobiť všetko preto, aby migranti a migrantky, nezávisle od ich právneho postavenia, boli zahrnutí do plánu obnovy po pandémii v každej krajine, najmä do programov týkajúcich sa zdravia a očkovania. Musíme odmietnuť každý prejav nenávisti a xenofóbie. Zároveň potrebujeme nájsť riešenia pre tých, ktorí uviazli bez príjmu, právneho postavenia či bez prostriedkov na návrat domov. 

Pri príležitosti Medzinárodného dňa migrantov využime možnosť obnoviť svet po pandémii tak, že budeme zároveň napĺňať Globálny rámec o bezpečnej, riadenej a legálnej migrácii, zlepšíme koncept pohybu ľudí, umožníme migrantom a migrantkám zapojiť sa do naštartovania ekonomík doma i v zahraničí a budeme budovať odolnejšiu spoločnosť otvorenú pre všetkých.

Překlad do slovenštiny: Informační servis OSN (UNIS) ve Vídni.

Foto: UN Photo/UNHCR/M. Kobayashi

30. listopadu bude zahájen pátý ročník globálního festivalu filmů o migraci

Celovečerní i dokumentární filmy na téma migrace z celého světa mohou vidět on-line čeští diváci v rámci pátého ročníku Globálního migračního filmového festivalu. Od 30. listopadu do 18. prosince festival pořádá Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze.

V rámci tří festivalových týdnů bude uvedeno pět vybraných filmů, které se týkají různých regionů a témat spojených s migrací.

  • Dokument „Women’s Country“ sleduje počáteční integraci dvojice syrských migrantek ve Spojených státech.
  • Turecký film „Omar and Us“ z roku 2019 popisuje osud vysloužilého příslušníka pobřežní stráže na turecko-řecké hranici.
  • Jako fiktivní báseň o sounáležitosti, odcizení a domově, vyprávěná pěti ženami, které jsou v Řecku vnímány jako „cizinky“, je představen film Amygdaliá.
  • V novém snímku „Revolution from Afar“ súdánsko-američtí básníci diskutují o identitě třetí kultury a revoluci v Súdánu, od níž jsou fyzicky odříznuti.
  • Izraelský film „8000 Paperclips“ se věnuje jihosúdánským dětem vyrůstajícím v Izraeli a deportovanými do Afriky.

Globální migrační filmový festival, se podobně jako v minulých čtyřech letech bude konat ve více než 100 zemích světa. Bude vrcholit 18. prosince, kdy si celý svět připomene Mezinárodní den migrantů.IOM se snaží skrze filmy seznamovat diváky po celém světě nejen v rámci festivalu. V reakci na pandemii COVID-19 spustila již v červnu „Lockdown filmový klub“. Filmoví tvůrci nabídli možnost streamovat zdarma vybrané filmy (zde). Filmy budou postupně představovány a odkazy sdíleny na Facebooku

Více o festivalu na webu IOM Czech Republic.

Kontakt: Jan Schroth ([email protected], 731 657 401)

Každá třetí žena nebo dívka na světě zažije násilí. Oranžová kampaň OSN chce tuto pandemii zastavit

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se 35 % žen za svůj život setkalo s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. To ale nezahrnuje množství žen, které se setkaly se sexuálním obtěžováním. Podle odborných studií dopadá v některých státech až na 70 % žen. 

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN proto již před lety vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. 

Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu, který je Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách, a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince)

Oranžovou kampaň OSN podpoří v Česku v den zahájení (25. listopadu) nasvícením budovy spolkového domu Střelnice v jihočeském Táboře a radnice města Zlín. 10. prosince, kdy kampaň vrcholí, se oranžově nad hlavním městem rozzáří Petřínská věž.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

generální tajemník OSN António Guterres

Už před pandemií koronaviru šlo o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv. Jen za rok 2019 bylo na světě hlášeno 243 milionů případů násilných útoků ze strany partnera. Pouze necelých 40 % žen ale případy násilí nahlásí nebo vyhledají pomoc. 

COVID-19 a s ním související opatření zaměřená na snížení mobility a sociálních kontaktů vedla ve svém nezamýšleném důsledku k výraznému zhoršení zejména domácího násilí. V některých státech se počet žen hledajících pomoc a útěchu na linkách důvěry zvýšil i pětinásobně. Naopak v jiných státech došlo k dočasnému snížení, protože pro ženy a dívky, které kvůli opatřením nemohly vycházet z domu, se ztížila možnost problémy s násilím doma nahlásit, nebo vyhledat psychologickou pomoc odborníků nebo přátel.

V reakci na vážnost situace vyzval v dubnu generální tajemník OSN státy, aby pomohly zajistit „mír v domovech“. Jeho výzvu vyslyšelo 135 států a zavedlo opatření na ochranu žen před domácím násilím v době COVID-19.

Letošní kampaň „16 dní aktivismu“ nechá promluvit oběti i aktivisty. Bude šířit jejich příběhy jako inspiraci pro ty, kteří se s problémem násilí potýkají a neví, jak situaci řešit, nebo jim strach a stud brání vyjít s ním ven.

Fakta o násilí na ženách

  • Celosvětově 35 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí za strany partnera nebo jiného muže.
  • V některých státech se v průběhu pandemie COVID-19 až pětinásobně zvýšil počet nahlášených případů násilí ze strany partnera.
  • 48 států začlenilo prevenci násilí na ženách a opatření k řešení do svých národních proti-pandemických strategií (září 2020).
  • Každý den je na světě rukou člena rodiny zavražděno 137 žen. Z celkem 87 tisíc žen, které byly v roce 2017 na světě cíleně zabity, zemřela víc než polovina rukou partnera nebo člena rodiny. Víc než 30 tisíc z nich bylo zabito současným nebo bývalým partnerem.
  • Pomoc vyhledá méně než 40 % obětí násilí.
  • 155 států přijalo legislativu o domácím násilí, 140 států má zákony týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti. Přijatá legislativa ale neznamená, že je naplňována.
  • Ženy a dívky tvoří 72 % obětí obchodování s lidmi. S většinou z nich je obchodováno za účelem sexuálního zneužívání.
  • Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
  • Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let. 
  • 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
  • 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
  • 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
  • 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Více faktografie o násilí na ženách najdete na webu UN Women.

Generální tajemník Spojených národů vyzývá občany k aktivitě proti dezinformacím

Lidem na celém světě vzkazuje: než budete něco sdílet na sociálních sítích, nejdřív několik vteřin přemýšlejte

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres zahájil celosvětovou on-line kampaň, ve které vyzývá lidi na celém světě, aby nejdřív přemýšleli o obsahu zpráv, které se chystají sdílet na sociálních sítích. Kampaň „Pause“ (Dej si pauzu) je součástí širšího konceptu, který se zaměřuje na změnu chování s cílem vytvořit novou normu sociálních médií a pomáhat v boji proti rostoucímu vlivu virálně se šířících dezinformací.

Ve videopříspěvku, který zveřejnil na Twitteru a Instagramu, začíná pětivteřinovou pauzou a dodává: “Mylné informace mohou mít v době pandemie COVID-19 smrtící dopad. Proto nejdřív přemýšlejte a teprve potom něco sdílejte. Jen tak můžeme společně zastavit šíření polopravd a cílených dezinformací.” António Guterres vyzývá lídry, influencery a zainteresované občany, aby do veřejného prostoru vyslali stejný signál. 

Kampaň Pause je součástí iniciativy Verified (Ověřeno), zahájené v květnu. Ta si klade za cíl komunikovat ověřené a vědecky podložené informace o koronavirové nákaze a způsobech jejího potírání. Pause je první celosvětová kampaň mířící na změnu chování v prevenci šíření dezinformací. Její mottem je slogan #PledgetoPause (#ŘeknisiPočkej).

Pause je postavena na výsledcích výzkumu, který prokázal, že krátká pauza před kliknutím na „sdílet“ výrazně snižuje riziko sdílení šokujícího nebo emotivního obsahu a zpomaluje šíření dezinformací. Chce přispět ke zlepšení mediální gramotnosti a umožnit uživatelům sociálních médií odhalit dezinformace a zabránit jejich sdílení. Do konce roku chce oslovit jednu miliardu lidí. Zapojí influencery, kteří s #PladgeToPause #ŘeknisiPočkej půjdou za svými příznivci a zřetězí tak společné poselství.

„COVID-19 není jen zdravotní krize, ale také komunikační krize. Dezinformace podkopávají ve veřejnosti důvěru. Lidé pak často dělají rozhodnutí, která ohrožují řešení krize a dokonce i vlastní život,“ říká Melissa Fleming, zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci. „Je stále více zřejmé, že pokud nezvládneme problém on-line dezinformací, nezvládneme ani pandemii. Bude záležet na každém z nás.“ Dodala, že individuální akce ale nestačí. OSN jedná s platformami sociálních sítí o potřebných změnách. K dílčím posunům již dochází. Některé dezinformace jsou blokovány a vědecky podložený obsah je naopak více zviditelňován.

Melissa Fleming dále varuje, že zesílený proud nepřesných a škodlivých informací na sociálních sítích zhoršuje naději na řešení některých z nejnaléhavějších problémů doby. „Dezinformace podněcují nenávist a přejí represivním režimům, ovlivňují volby, zkreslují porozumění výzvám jako je změna klimatu, podkopávají důvěru v instituce a vystavují děti a zranitelné skupiny nebezpečným myšlenkám a lidem.

Mezi subjekty podporující Pause patří organizace potírající dezinformace z celého světa, např. Chequeado, Newschecker.in nebo First Draft.


Kontakty:  
Oli Courtney | [email protected] | + 44 (0)7815 731889 
Devi Palanivelu | [email protected] | +1 917 495 5424  
V ČR Michal Broža | [email protected] | +420 724 020 611

ShareVerified je kampaň reagující na pandemii COVID-19. Vznikla ve spolupráci s Organizací spojených národů a organizacemi občanské společnosti, vysílateli, aktivisty a firmami. Jejím cílem je tvorba obsahu poskytujícího životně důležité informace, ověřená doporučení a příběhy, které ukazují to nejlepší z lidské solidarity.

Budoucnost vzdělání je teď

Generální tajemník OSN António Guterres představil na začátku srpna další svůj tzv. “policy brief” (politické doporučení). Vzdělání je podle něj “klíčem k osobnímu rozvoji a budoucností společnosti”. Současně s tímto doporučením zahájil celosvětovou kampaň “Save Our Future” (Zachraňme budoucnost). “Svět se potýká s neudržitelnou úrovní nerovností. Proto potřebujeme vzdělání jako nástroj k jejich vyrovnávání víc než kdy jindy. Musíme přijmout rázná opatření tak, abychom vytvořili inkluzivní, odolný a na kvalitu zaměřený vzdělávací systém, který bude vyhovovat budoucnosti,” říká šéf OSN.

Přinášíme vám hlavní body z doporučení generálního tajemníka. Celý text (anglicky) je dostupný ZDE.

  • Pandemie COVID-19 způsobila největší rozvrat vzdělávacího systému v historii. Situace zasáhla celkem 1,6 miliardy žáků a studentů na všech kontinentech.
  • Pandemie zhoršila nerovnosti ve vzdělání. Co bylo zmeškáno kvůli uzavření škol, může ohrozit to, co se za posledních několik desítek let podařilo v přístupu a kvalitě vzdělávání zlepšit. 
  • Přibližně 23,8 milionu dětí a mladých lidí (od předškolního po terciální vzdělávání) může zůstat mimo školu kvůli ekonomickým dopadům pandemie.
  • Vzdělání je základním lidským právem. Je předpokladem spravedlivé, rovnoprávné a inkluzivní společnosti a hlavním pohonem udržitelného rozvoje. Vlády států a celé mezinárodní společenství se musí zasadit o to, aby se z krize, do které se vzdělávací systém dostal, nestala katastrofa.
  • Jakmile se podaří epidemii dostat pod kontrolu na národní nebo místní úrovni, vlády se musí zasadit o to, aby se školy mohly otevřít a bylo v nich vytvořeno bezpečné prostředí. Je přitom nutné naslouchat všem zainteresovaným stranám, včetně zdravotníků.
  • Celosvětový nedostatek financí na vzdělávání může současná krize zhoršit o dalších 30 %. Vlády se musí postarat o zajištění dostatečného financování v národních rozpočtech a v mezinárodních rozvojových programech pomoci. Musí také lépe spolupracovat v oblasti odpouštění dluhů.
  • Abychom lépe zvládali budoucí krize, je nutné, aby vlády posílily odolnost vzdělávacích systémů tak, že zaměří primární pozornost na rovnost a inkluzi a posílí kapacity na zvládání rizik. Pokud se tak nestane, může dojít k ohrožení mezinárodního míru a stability.
  • Pandemie v mnoha státech podnítila a posílila transformaci vzdělávacích systémů. Do popředí se dostala inovativní řešení v zájmu kontinuity ve vzdělávání.
  • Reakce na krizi odhalila také některé zásadní rozdíly, zejména v oblasti digitálních technologií. Je čas se nově zamyslet nad vzděláváním, nastartovat pozitivní změny a zajistit, že vzdělávací systémy budou flexibilnější, rovnoprávnější a inkluzivnější.
  • S cílem dát do pohybu řešení globálního stavu nouze v systému vzdělávání a ochránit a znovu promyslet vzdělávání v době postpandemické, vznikla koalice globálních organizací[1], která spouští celosvětovou kampaň “SaveOurFuture” (Zachraňme budoucnost). Nechá mluvit děti a mladé lidi a bude naléhat na vlády států, aby uznaly vzdělání jako zásadní investici pro obnovu po pandemii COVID-19.

Policy Brief: Education during COVID-19 and beyond. United Nations, August 2020 (26 stran)


[1] UNICEF, UNESCO, Světová banka, Save the Children, Education Cannot Wait, Global Partnership for Education, Education Outcomes Fund, Education Commission, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka.

UNHCR: Jedno procento lidstva je nuceně vysídleno

UNHCR, agentura OSN pro uprchlíky, apeluje na státy celého světa, aby znásobily své úsilí při hledání domovů pro miliony uprchlíků a dalších osob vysídlených v důsledku konfliktů, pronásledování nebo událostí vážně narušujících veřejný pořádek.

Ze zprávy, kterou agentura UNHCR zveřejnila 18. června 2020, vyplývá, že nuceným vysídlením je v současné době postiženo více než jedno procento lidstva (každý 97. člověk) a stále méně uprchlíků je schopno navracet se do svých domovů.

Podle výroční zprávy UNHCR nazvané Globální trendy vydávané dva dny před 20. červnem, kdy si připomínáme Světový den uprchlíků, bylo ke konci roku 2019 vysídleno dosud bezprecedentních 79,5 milionu lidí. Jde o nejvyšší číslo, jaké UNHCR dosud zaznamenalo.

Zpráva zmiňuje také neustále se zhoršující vyhlídky uprchlíků na rychlé vyřešení jejich neutěšené situace. V 90. letech minulého století se každoročně mohlo vrátit domů průměrně 1,5 milionu uprchlíků. Za poslední desetiletí toto číslo kleslo na přibližně 390 tisíc, což znamená, že nárůst počtu vysídlených osob v současné době dalece převyšuje počet nalezených řešení.

„Jsme svědky nové situace, kdy nejen že je nucené vysídlení mnohem rozšířenější než doposud, ale jednoduše přestalo být jen krátkodobým, dočasným jevem. Od lidí nelze očekávat, že budou žít celá léta v rozvrácených poměrech, bez šance na návrat domů nebo naděje na vybudování budoucnosti tam, kde se nacházejí. Potřebujeme zcela nový, vstřícnější přístup ke všem lidem na útěku a zároveň pevné odhodlání ukončit léta trvající konflikty, které jsou příčinou tohoto nezměrného utrpení.“ — vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi

Ze zprávy Globální trendy vyplývá, že z 79,5 milionu lidí, kteří byli ke konci loňského roku vysídleni, jich 45,7 milionu uprchlo do jiných oblastí v zemi. Zbytek tvořili lidé vysídlení do jiných zemí, z nichž 4,2 milionu čekalo na výsledek azylového řízení a 29,6 milionu představovali azylanti (26 milionů) a další nuceně vysídlené osoby nacházející se mimo vlastní zemi.

Celý text shrnující právě vydanou výroční zprávu „Global Trends“ najdete na českých stránkách UNHCR

Foto v záhlaví: UNHCR

Verified. OSN zahájila globální iniciativu proti dezinformacím

Organizace spojených národů dnes zahájila iniciativu ‚Verified‘ namířenou proti rostoucímu množství dezinformací. Odpovědí bude zesílený proud důvěryhodných a přesných informací.

„Nemůžeme přenechat virtuální prostor těm, kdo šíří lži, strach a nenávist,“ říká generální tajemník OSN António Guterres, který iniciativu představil. „Dezinformace se rozlévají on-line, přes komunikační aplikace i napřímo mezi lidmi. Ti, kdo za nimi stojí, využívají rafinované produkční i distribuční metody. V reakci na to musí vědci a instituce jako Spojené národy oslovovat lidi s precizními informacemi, kterým mohou důvěřovat.

V čele iniciativy Verified stojí Odbor OSN pro globální komunikaci (DGC). Soustředit se bude na tři témata: věda – na ochranu životů; solidarita – na podporu místní a globální spolupráce; řešení – na podporu dotčených populací. Součástí iniciativy budou i informační produkty podporující řešení klimatické krize nebo příčin chudoby, nerovnosti a hladu.

Verified se obrací na lidi z celého světa, aby se připojili jako tzv. informační dobrovolníci a sdíleli důvěryhodný obsah na podporu svých rodin a komunit. Tito dobrovolníci budou dostávat ověřené informace v podobě jednoduchých a zároveň působivých zpráv určených ke sdílení. Budou přímo uvádět na pravou míru konkrétní dezinformace, nebo vyplňovat volný informační prostor. 

Odbor OSN pro globální komunikaci vytvoří partnerské vazby s agenturami OSN a týmy OSN v jednotlivých státech světa, s influencery, skupinami občanské společnosti a bude spolupracovat s platformami sociálních médií tak, aby se podařilo vykořenit projevy nenávisti a škodlivá prohlášení o COVID-19.

„Dezinformace se v mnoha státech šíří nejrůznějšími digitálními kanály, komplikují reakci sektorů veřejného zdraví a vyvolávají rozruch. Objevují se snahy zneužít krizi k prosazování nativismu nebo k útokům na menšiny. To se může v situaci velké zátěže na společnost a rostoucích ekonomických a sociálních dopadů krize ještě zhoršit,“ říká zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci Melissa Fleming. „Také na tento trend se iniciativa Verified zaměří. Bude šířit pozitivní obsah, který vyzdvihne projevy lidskosti, přínos uprchlíků a migrantů a ukáže na důležitost globální spolupráce.“

Iniciativa vznikla ve spolupráci s organizací Purpose, která patří k lídrům sociální mobilizace. Podporují ji IKEA Foundation a Luminate.

Patricia Atkinson, hlavní koordinátorka programů IKEA Foundations říká: „Pandemie COVID-19 je nebývalou globální zdravotní krizí. IKEA Foundation s hrdostí podporuje iniciativu Verified, protože usiluje o to, aby měli všichni přístup k důvěryhodným výsledkům vědecké práce a k doporučením, která umožní, že rodina a blízcí každého člověka budou v bezpečí.“

Nishant Lalwani, výkonný ředitel Luminate, dodává: „COVID-19 je silnou připomínkou toho, že přístup k přesným a důvěryhodným informacím může překonávat vzdálenost mezi strachem a odolností, rozdělováním a jednotou a dokonce mezi životem a smrtí. Jsme hrdými podporovateli Verified a její mise na potírání ‚infodemie‘ koronaviru šířením spolehlivých a na vědeckém poznání založených informací na ochranu lidí a komunit na celém světě.“

Web projektu

Tisková zpráva česky: Informační centrum OSN v Praze / UNIC Prague
kontakt: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611, @OSN Česká republika

COVID-19 a genderová nerovnost

António Guterres

Podle dosud dostupných údajů je COVID-19 větším přímým zdravotním rizikem pro muže, zejména vyššího věku. Pandemie ale odhaluje nerovnosti všeho druhu, včetně genderové. Její negativní dopady na zdraví, práva a svobody žen mohou v dlouhodobém horizontu uškodit všem.

Ženy již pociťují důsledky omezení pohybu a karanténních opatření. Tako opatření jsou jistě nezbytná, zvyšují riziko násilí na ženách ze strany partnerů. Prudký nárůst domácího násilí během pandemie je alarmující. Největší organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí ve Velké Británii například oznámila nárůst telefonátů na svou linku pomoci o 700 procent! Organizace, které poskytují služby pro ohrožené ženy, přitom čelí nedostatku prostředků na činnost.

To jsou důvody, proč jsem nedávno vyzval k harmonii v domovech na celém světě. Od té doby deklarovalo 143 států závazek podpořit ženy a dívky ohrožené násilím. Každý stát má možnost převést potřebné služby do online prostoru, rozšířit kapacity a zlepšit financování azylových domů a organizací pomáhajících obětem domácího násilí. Organizace spojených národů spolupracuje s Evropskou unií v rámci iniciativy Spotlight, která se zabývá právě touto problematikou. A je připravena svou podporu v tomto směru dál posílit.

Ohrožení práv a svobod žen kvůli COVID-19 jde ale daleko za fyzické násilí. Hluboký ekonomický propad v důsledku pandemie bude mít pravděpodobně výraznější dopad právě na ženy.

Nespravedlivé pracovní podmínky pro ženy jsou jedním z důvodů, proč jsem šel do politiky. Na konci šedesátých let jsem se jako student věnoval dobrovolnické činnosti v sociálních službách. V chudých čtvrtích Lisabonu jsem se setkával se ženami, které pracovaly ve velmi náročných podmínkách, vykonávaly podřadné práce a k tomu ještě podporovaly širokou rodinu. Věděl jsem, že se to musí změnit. A naštěstí mnohé se od té doby zlepšilo. Nyní může ale COVID-19 podobné nebo i horší podmínky znovu přivolat.

Ženy zastávají většinu špatně placených pracovních míst. Jako pomocnice v domácnosti, příležitostné pracovnice, pouliční prodavačky nebo v drobných službách jako kadeřnictví. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce zanikne jenom během příštích tří měsíců téměř 200 milionů pracovních míst, mnohé z nich právě v těchto odvětvích.

Kromě nejistých pracovních vyhlídek se značná část žen musí věnovat zvýšené péči o děti kvůli uzavření škol a o také o příbuzné seniory, kteří jsou koronavirem tolik ohroženi.

Nesmíme zapomenout ani na dívky, které jsou v krizových situacích nuceny opouštět školy. Například po epidemii Eboly klesla míra školní docházky ve venkovských oblastech v Sierra Leone u dospívajících dívek z 50 na 34 procent. Pro ně samotné i pro jejich komunity a celou společnost to má celoživotní následky.

O práci přichází také mnoho mužů. V domácnosti ale ženy zastanou minimálně třikrát víc práce. A jsou to především ony, kdo zůstává s dětmi doma, když jsou školy zavřené. Tím se jen prodlužuje doba, kdy vykonávají neplacenou práci.

Nerovnost je také například to, že ve zdravotnictví tvoří ženy 70 procent pracovní síly, muži ale výrazně převažují na vedoucích pozicích. Dále, ženy zastávají jen deset procent vůdčích politických pozic na světě. To ve výsledku snižuje potenciál celé společnosti. Ženy musí být součástí rozhodování během současné pandemie, pomůže nám to vyhnout se nejhorším scénářům.

Ženy v nejistých pracovních pozicích nutně potřebují základní sociální zabezpečení. Zdravotního pojištění, placenou nemocenskou, možnost péče o děti, jistotu příjmů a podporu v nezaměstnanosti. Do budoucna musíme přijmout opatření na podporu ekonomiky – převody hotovosti, úvěry, půjčky a finanční podpory – zaměřená na ženy ať už formálně zaměstnané na plný nebo částečný úvazek, jako sezónní a příležitostné pracovnice v neformální ekonomice, nebo živící se jako podnikatelky a majitelky firem.

Pandemie COVID-19 jasně ukazuje, že neplacená domácí práce žen ve své podstatě dotuje veřejné služby i soukromý zisk. To musí být zohledněno v ekonomických měřeních i rozhodování. Vytvoření podmínek, ve kterých je uznávána pečovatelská práce a starost o domácnost, bude prospěšné pro celou společnost.

Tato pandemie je výzvou nejen pro zdravotnické systémy na celém světě, ale i pro řešení problému nerovnosti a lidské důstojnosti. Pokud se zaměříme na zájmy a práva žen, dostaneme se z pandemie dříve a vybudujeme spravedlivější a odolnější společnosti, které přináší prospěch všem svým členům.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Tiskový briefing v OSN Česká republika: O zdravotní gramotnosti školáků v ČR

Až pětina českých školáků ve věku 13–15 let se s obtížemi orientuje v otázkách týkajících se zdraví a v pokynech od lékařů. Nedokáží vyhodnocovat informace o zdraví, které se k nim dostanou. Mají nízké povědomí o dopadech životního stylu na vlastní zdraví. To jsou hlavní závěry mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která dnes byla zveřejněna v kanceláři Organizace spojených národů v Česku.

Úroveň zdravotní gramotnosti se promítá do zdravotního stavu dětí. Nižší úroveň zdravotní gramotnosti přináší rizika v podobě psychosomatických obtíží nebo depresí, uvádí se dále ve studii, kterou v Česku koordinuje Univerzita Palackého v Olomouci (UP).

Tiskové setkání společně připravily kancelář WHO v ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR a UP ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze. [Celá tisková zpráva ke stažení].

Studie HBSC vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). „Zdravotní gramotnost je jedna z dlouhodobých priorit WHO. Tato studie nám dává skvělý vhled do toho, jaký je aktuální stav zdravotní gramotnosti mezi českými dětmi. Navíc máme data pro srovnání i z několika dalších evropských zemí,“ říká představitel WHO v Česku Srdan Matić.

Při příštím sběru dat pro studii HBSC se počítá s tím, že se téma zdravotní gramotnosti stane jednou ze základních oblastí výzkumu, podobně jako dopad probíhající pandemie na životní styl náctiletých.

Studie HBSC se věnuje také pohybovým aktivitám, obezitě a stravovacím návykům, konzumaci alkoholu, kouření a spotřebě marihuany nebo pití slazených a energetických nápojů. Do studie jsou kromě České republiky zapojeny čtyři desítky zemí z celého světa.

VÍCE INFORMACÍ

Stránky projektu HBSC v Česku
Klíčové výsledky HBSC ve světě
Klíčová data HBSC ve světě


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1