Štítek: Lidská práva

Autorem textu je António Guterres, generální tajemník OSN.

Naplňování práv, zastoupení a vedoucí funkce osob se zdravotním postižením posunou vpřed naší společnou budoucnost.

K dosažení Cílů udržitelného rozvoje jsou zapotřebí všichni, včetně osob se zdravotním postižením. Po celém světě lidé se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, konají v duchu hesla „Nic o nás bez nás.”

COVID-19 odhalil přetrvávající překážky a nerovnosti, kterým čelí jedna miliarda osob se zdravotním postižením. Patří ke skupinám nejvýrazněji zasaženými pandemií.

Reakce na pandemii a obnova po ní, která bere v úvahu zdravotně postižené osoby, by měla být vedena právě osobami, které s tímto postižením žijí. Měla by vytvářet partnerství, bojovat s nespravedlnostmi a diskriminací, usnadňovat přístup k technologiím a posílit instituce tak, aby svět po COVID-19 byl světem inkluzivnějším, přístupnějším a udržitelnějším.

Vyzývám všechny země, aby plně zavedly Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, usnadňovaly přístup a odstranily legislativní, sociální, ekonomické a další překážky za aktivní účasti osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují.

Při příležitosti tohoto Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením se zavažme k tomu, že budeme budovat udržitelnou, inkluzivní a spravedlivou budoucnost pro všechny a nikoho nevynecháme.

Významné instituce v Brně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. Obyvatelům těchto měst vyšlou 25. listopadu na Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách oranžový světelný signál, že násilí na ženách je problém, který je nutné řešit.

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN již v roce 2008 vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu a vrcholí 10. prosince (Den lidských práv). 

Stavby v Česku, které budou nasvíceny oranžově:

Brno:               Mahenovo divadlo, fontána před Janáčkovým divadlem
Liberec:           budova radnice
Olomouc:        budova radnice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Lomená galerie
Ostrava:          vyhlídková věž Nové radnice a most Miloše Sýkory
Pardubice:      Východočeské divadlo
Praha:             rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác, Petřínská rozhledna 

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, loni mimo jiné např. pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, Evropská komise a Evropský parlament nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

— generální tajemník OSN António Guterres

Podle dostupných dat se míra násilí na ženách a dívkách za poslední desetiletí téměř nezměnila. Čísla ale neodráží dopad pandemie COVID-19 a byla by ještě vyšší, pokud by zahrnovala veškeré aspekty násilí na ženách a dívkách, včetně sexuálního obtěžování, násilí v digitálním prostoru nebo sexuální vykořisťování.

COVID-19 zhoršil všechny rizikové faktory násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně nezaměstnanosti a chudoby. Posílil mnoho základních příčin, jako jsou genderové stereotypy či některé škodlivé sociální vzorce. Až 11 milionů dívek se podle odhadů kvůli pandemii COVID-19 už nemusí vrátit do školy, což u nich zvyšuje riziko sňatku v dětském věku. Ekonomický propad může v letošním roce uvrhnout dalších 47 milionů žen a dívek do extrémní chudoby. Je přitom známo, že strukturální nerovnosti posilují násilí páchané na ženách a dívkách. 

Kromě pandemie působí řada dalších faktorů jako jsou násilné konflikty, nebo humanitární a klimatická krize, které postihují stále větší množství lidí a neúměrně dopadají na ženy a dívky. Na Haiti se po nedávném zemětřesení víc než 53 % žen setkalo s problémy v přístupu ke zdravotnickým službám a 83 % žen v zemi vnímá ztrátu přístřeší při zemětřesení jako faktor nejistoty a zvýšeného rizika násilí. Vývoj v Afghánistánu ukazuje, jak mohou být těžce nabytá práv žen za posledních mnoho let během krátké doby ztracena. Ženy a dívky obecně zažívají různé formy násilí ve veřejném a soukromém prostředí v kontextu míru i konfliktů. Nejvíce znevýhodněné skupiny žen – se zdravotním postižením, uprchlice nebo příslušnice původního obyvatelstva – jsou vystaveny zvýšenému riziku a čelí větším překážkám v přístupu ke službám a spravedlnosti.

Společná iniciativa OSN a EU

Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci, že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. „Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná“, upozorňuje generální tajemník OSN António Guterres.

V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.

Fakta o násilí na ženách

• Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou. 
• Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
• 24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera nebo manžela.
• V době pandemie COVID-19 se v některých státech až pětkrát zvýšil počet telefonátů na linky důvěry z důvodu násilí ze strany intimního partnera.
• Víc než 140 států podpořilo výzvu generálního tajemníka OSN z dubna 2020 k ukončení násilí v domovech v době lockdownů. Bylo přijato na 800 opatření. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.
• 6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
• Každý den zemře rukou člena vlastní domácnosti 137 žen. Podle odhadů z celkového počtu 87 tisíc žen, které byly cíleně zabity v roce 2017, jich víc než polovina (50 tisíc) zemřelo rukou vlastního partnera nebo člena domácnosti.
• Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
• Nejméně 155 států má přijaté zákony o domácím násilí a 140 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
• Dospělé ženy tvoří necelou polovinu (49 procent) všech obětí obchodování s lidmi na světě. Společně s nedospělými dívkami tvoří 72 % procent těchto obětí. Většina žen a dívek jsou obchodovány za účelem sexuálního zneužívání.
• Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
• Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
• 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
• 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
• 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
• 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Zdroj: UN Women, 2021

Kontakt: Michal Broža, [email protected], 
tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika

ŽENEVA/PRAHA (30. září 2021) – Výbor pro práva dítěte ve čtvrtek vydal svá doporučení ohledně naplňování Úmluvy OSN o právech dítěte a opčních protokolů pro několik států, včetně České republiky. Doporučení vychází z přezkumu během posledního zasedání výboru.

Zjištění pro Českou republiku zahrnují pozitivní aspekty naplňování úmluvy a jejích opčních protokolů a zároveň některé obavy a doporučení:

• Výbor pro práva dítěte je vážně znepokojen rostoucím počtem dětí, které jsou zneužívány k prostituci a pornografii. Výbor vyzval ČR, aby byly efektivně vyšetřovány případy sexuálního zneužívání, především v on-line prostředí a v sektoru cestovního ruchu.
• Výbor je nadále znepokojen velkým rozsahem umísťování dětí do ústavů, zejména dětí s postižením. Doporučil České republice přijetí národních politik, které umožní ukončit umísťování dětí do ústavů a podpoří řešení na komunitní úrovni a umísťování dětí do rodin, kde bude zajištěna potřebná péče. Pozornost má být věnována zejména dětem s postižením, romským dětem a dětem mladším tří let.

Výbor pro práva dítěte monitoruje dodržování Úmluvy o právech dítěte a opčních protokolů o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, obchodování s dětmi, dětské prostituci a pornografii ve státech, které jsou stranami této úmluvy OSN. K úmluvě dosud přistoupilo 196 států. Výbor má 18 členů, nezávislých lidskoprávních expertů z celého světa, kteří svůj mandát vykonávají za svou osobu, nikoli jako představitelé států, ze kterých pocházejí.

Kontakty:
Úřad OSN pro lidská práva v Ženevě: Vivian Kwok, +41 (0) 22 917 9362 / [email protected]  
Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža, +420 724 020 611 / [email protected]

Foto: Unsplash

António Guterres

Zatímco se svět vypořádává s dopady COVID-19, ohrožuje polovinu populace podobně ničivá pandemie. V prvních měsících loňského roku odhadovaly Spojené národy, že karanténní opatření mohou vést k čtvrtletnímu nárůstu genderově podmíněného násilí až o šokujících 15 milionů případů. Tyto predikce se bohužel ukazují jako pravdivé.

Tento týden se na pařížském fóru Generation Equality (Generace rovnosti) sejdou vysocí představitelé států s cílem výrazně posílit rovnost mezi muži a ženami. Na tomto setkání vyzvu státy, firmy i jednotlivce, aby se zapojili do globální iniciativy za ukončení strachu a pocitu ohrožení, jež mají dopady na zdraví, práva, důstojnost i životy obrovského množství žen a dívek na celém světě.

Ve stínu pandemie bují nejrůznější formy násilí na ženách: domácí násilí, obchodování s ženami a dívkami, sňatky nezletilých, mrzačení ženských pohlavních orgánů, on-line obtěžování nebo násilný šovinismus.

Ještě nemáme k dispozici úplná data a jejich analýzy, ale trendy jsou zřejmé. Ve dvanácti státech sledovaných OSN se v meziročním srovnání 2019–2020 zvýšil počet případů násilí na ženách a dívkách hlášených různým institucím o 83 procent. Počet případů hlášených policii vzrostl o 64 procent.

V prvních měsících pandemie se v EU zvýšil počet telefonátů žen na krizové linky v průměru o 60 procent.

V Peru se meziročně téměř zdvojnásobil a v Thajsku v dubnu 2020 zaznamenali víc než stoprocentní nárůst klientek v nemocničních krizových centrech pro domácí násilí oproti stejnému období o rok dříve.

Podobná čísla a příběhy zaznamenáváme po celém světě. Již před pandemií přitom Světová zdravotnická organizace odhadovala, že jedna třetina žen zažije za svůj život násilí ze strany muže.

Před rokem jsem proto varoval celý svět. V návaznosti na výzvu ke globálnímu příměří jsem vyzval i ke smíru v domácnostech. K ukončení veškerého násilí všude, ve válečných zónách i v domovech, abychom se mohli jako lidstvo utkat s pandemií v solidaritě a jednotě.

Víc než 140 států mou výzvu podpořilo. Bylo přijato na 800 opatření ve 149 státech. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.

V mnoha případech se ale jednalo o krátkodobá opatření. Co je horší, v jiných státech došlo k ústupu, rušení právní ochrany a přihlížení tomu, jak je násilí používáno vůči ženám, včetně advokátek lidských práv, které proti ústupu protestovaly.

Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci. Že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná.

V průběhu roku 2020 zaznamenala iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazné výsledky ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.

Setkání v Paříži na podkladě osvědčeného modelu ukazuje, že můžeme začít naplňovat vizi, že příští generace dívek nebude žít ve strachu. Časem budeme mít k dispozici dostatek příkladů co svět v době pandemie zvládl dobře, a co ne. Jednou z prvních věcí musí být, že tato ostudná skrytá pandemie, které čelí polovina lidské populace, skončí už teď.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Grafika: UN Women

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován v Lidových novinách.

António Guterres

COVID-19 má ženskou tvář. Pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami. Ženy s větší pravděpodobností pracují v sektorech, které jsou pandemií nejvíc postiženy. Většina personálu v první linii jsou ženy. Pravděpodobnost ztráty zaměstnání nebo výrazného snížení příjmu je u žen o 24 % vyšší než u mužů.

Vysoké rozdíly v platech pandemie ještě zesílila, a to i v sektoru zdravotnictví. Potřeba neplacené péče o děti a blízké kvůli lockdownům a uzavření škol vzrostla. Miliony dívek se pravděpodobně už nikdy nevrátí do školy. Akutně se zhoršila situace rodin matek samoživitelek. Na celém světě došlo k prudkému nárůstu násilí na ženách, zejména domácího násilí, obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a svateb nezletilých.

Nedávná studie odhalila, že přestože ženy tvoří většinu zdravotnického personálu, jen 3,5 procenta krizových pandemických štábů má rovné zastoupení žen a mužů. V celosvětovém měřítku ženy představují jen pouhých 5 % expertů využívaných médii ke komentování vývoje pandemie.

Tento stav nelze nazvat jinak než krizí. Svět potřebuje znovu připomenout, že rovné zastoupení žen je nezbytností. Je jisté, že to bude výhodné pro všechny.

Reakce na COVID-19 jasně ukazuje, že ženy dokážou být efektivními lídry. Za dobu pandemie vykazovaly státy vedené ženami nižší počty nakažených. Ženské organizace dokázaly zaplnit kritická místa a poskytnout chybějící služby a informace, zejména na úrovni komunit.

Všude na světě vidíme, že tam, kde v čele vlády stojí ženy, dochází k větším investicím do systému sociální ochrany a opatření proti chudobě. Tam, kde jsou ženy zastoupeny v národních parlamentech, jsou přijímána výrazná klimatická opatření. A účast žen v mírových rozhovorech je zárukou trvalejších dohod. 

Přesto ženy tvoří jen čtvrtinu poslanců národních parlamentů, třetinu místních zastupitelů, a dokonce pouhou pětinu ministrů vlád. Při současném vývoji nebude dosaženo genderové rovnosti v národních parlamentech dřív, než v roce 2063. Rovné zastoupení na úrovni šéfů vlád by současným tempem trvalo víc než století.

Lepší budoucnost světa závisí na této mocenské rovnováze. Ženy mají stejné právo mluvit do veřejných záležitostí a rozhodovat o věcech, které ovlivňují naše životy. Jsem hrdý na to, že ve vedení OSN se nám genderové parity již podařilo dosáhnout.  

Obnova po pandemii je šancí nastoupit cestu rovnosti. Podpůrné a stimulační programy musí být namířeny specificky na ženy a dívky, včetně investic do infrastruktury péče. Formální ekonomika funguje jen proto, že je dotována neplacenou prací žen.

S obnovou po této krizi se musíme vydat na cestu inkluzivní, zelené a odolné budoucnosti. Vyzývám všechny politické lídry, aby do svých politik zahrnuli šest základních stavebních bloků:

1. Zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve firmách i parlamentech, na univerzitách i ve veřejných institucích pomocí zvláštních nařízení a kvót.
2. Investovat výrazně do systému péče a sociální ochrany a nově definovat HDP tak, aby domácí práce byla zviditelněná a započítaná.
3. Odstranit bariéry pro plné zapojení žen do ekonomiky, včetně přístupu na pracovní trh, k vlastnickým právům a k úvěrům a investicím.
4. Zrušit všechny diskriminační zákony ve všech oblastech, včetně ochrany proti násilí.
5. Každý stát by měl přijmout plán na odstranění násilí na ženách a dívkách a zajistit dostatečnou finanční, legislativní i politickou podporu.
6. Změnit myšlení, zvýšit povědomí a odstranit zaujatost systému.

Svět má příležitost opustit dlouhodobě zakotvenou systémovou diskriminaci. Nastal čas zajistit rovnou budoucnost.

Autor je generálním tajemníkem OSN

FOTO: WHO / P. Phutpheng

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován na serveru seznamzpravy.cz.

Na všech úrovních vědy a technických oborů přetrvává na celém světě genderová nerovnost. Ženy sice za poslední desítky let dokázaly podstatně zvýšit své zastoupení ve všech oborech vyššího vzdělávání, přesto je jejich podíl stále nízký. Podle údajů UNESCO je nízký zejména v oborech informačních a komunikačních technologií (3 procenta), přírodních věd, matematiky a statistiky (5 procent) a v oborech technických (8 procent). Mezi výzkumníky je celosvětově podíl žen jen 30 procent. Genderové parity ve vědě (45–55 % zastoupení žen) dosáhlo pouhých 20 procent států.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Na podporu dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015 11. únor za Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (rezoluce A/RES/70/212). 

Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19

Ženy ve vědě sehrávají výraznou roli v potírání pandemie COVID-19, ať už jde o výzkum samotného viru, vývoj testů nebo vakcíny. Pandemie má ale i negativní dopady na ženy ve vědě, a to zejména na ty, které stojí na začátku vědecké dráhy. Přispívá k prohloubení již existujících genderových rozdílů ve vědě a obnažuje nerovnosti v systému vědy, které je nutné řešit na úrovni politik i motivačních opatření. 

Hlavním tématem letošního mezinárodního roku je „Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19“. Téma genderové rovnosti ve vědě bude i námětem 6. Shromáždění o ženách a dívkách ve vědě, které se koná 11. února v sídle OSN v New Yorku (proběhne on-line).

Šéf OSN: Ženy patří do vědy

„Nerovnost postavení mužů a žen ve vědě se odráží v počtu publikací, v oceňování a zejména v oblasti financování. Ženy a dívky patří do vědy! Stereotypy ale odvádí ženy z vědeckých oborů. Je čas uznat, že více diverzity znamená více inovací. Pokud nebude víc žen v oborech přírodních a technických věd, bude svět i nadále utvářen muži a pro muže a potenciál žen zůstane nevyužitý. Musíme proto zajistit, aby dívky měly možnost studovat obory, v nichž vidí své budoucí uplatnění: například programování, strojařství, cloudové technologie, robotika nebo zdravotnictví,“ říká ve svém poselství k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě generální tajemník OSN António Guterres.

Úspěchy vědkyň v roce 2020

Mezinárodní den připomene v Česku kampaň „Úspěchy vědkyň v roce 2020“. Jejím cílem je sdílení příběhů více než dvou desítek žen a dívek, které přispěly k rozvoji světové i české vědy. Součástí komunikační kampaně je i výzva vědkyním, aby sdílely úspěch, který byl pro ně v uplynulém roce nejdůležitější. Nemusí jít pouze o výhry ve vědeckých soutěžích nebo schválené granty. „Úspěchem loňského roku je bezpochyby také zvládnutí práce a starosti o příbuzné, či samotné pokračování vědecké činnosti,“ říká vedoucí Národního kontaktního centra (NKC) – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Marcela Linková. Nad kampaní koordinovanou NKC – gender a věda převzalo stejně jako před rokem záštitu Informační centrum OSN v Praze. Sledujte příspěvky na sociálních sítích označené #ŽenyVeVědě nebo #WomenInScience. 

Vyzýváme ruské úřady, aby bezodkladně propustily všechny zadržené, kteří včera a v předešlých týdnech po celé zemi uplatnili své právo na pokojné shromáždění a svobodu projevu. Podle zpráv dosáhl včera počet zadržených až 1 400. Vláda je povinná zajistit, aby k protestům bylo přistupováno podle mezinárodního práva, k jehož dodržování se Rusko zavázalo.

Jsme zděšeni včerejším odsouzením představitele opozice Alexeje Navalného moskevským soudem k uvěznění za údajné porušení podmének podmíněného rozsudku z roku 2014 v případu zpronevěry, který ale už v roce 2017 jednomyslně shledal Evropský soud pro lidská práva svévolným, neférovým a zjevně bezdůvodným.

Celé prohlášení anglicky.