Štítek: Lidská práva

Na všech úrovních vědy a technických oborů přetrvává na celém světě genderová nerovnost. Ženy sice za poslední desítky let dokázaly podstatně zvýšit své zastoupení ve všech oborech vyššího vzdělávání, přesto je jejich podíl stále nízký. Podle údajů UNESCO je nízký zejména v oborech informačních a komunikačních technologií (3 procenta), přírodních věd, matematiky a statistiky (5 procent) a v oborech technických (8 procent). Mezi výzkumníky je celosvětově podíl žen jen 30 procent. Genderové parity ve vědě (45–55 % zastoupení žen) dosáhlo pouhých 20 procent států.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Na podporu dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015 11. únor za Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (rezoluce A/RES/70/212). 

Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19

Ženy ve vědě sehrávají výraznou roli v potírání pandemie COVID-19, ať už jde o výzkum samotného viru, vývoj testů nebo vakcíny. Pandemie má ale i negativní dopady na ženy ve vědě, a to zejména na ty, které stojí na začátku vědecké dráhy. Přispívá k prohloubení již existujících genderových rozdílů ve vědě a obnažuje nerovnosti v systému vědy, které je nutné řešit na úrovni politik i motivačních opatření. 

Hlavním tématem letošního mezinárodního roku je „Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19“. Téma genderové rovnosti ve vědě bude i námětem 6. Shromáždění o ženách a dívkách ve vědě, které se koná 11. února v sídle OSN v New Yorku (proběhne on-line).

Šéf OSN: Ženy patří do vědy

„Nerovnost postavení mužů a žen ve vědě se odráží v počtu publikací, v oceňování a zejména v oblasti financování. Ženy a dívky patří do vědy! Stereotypy ale odvádí ženy z vědeckých oborů. Je čas uznat, že více diverzity znamená více inovací. Pokud nebude víc žen v oborech přírodních a technických věd, bude svět i nadále utvářen muži a pro muže a potenciál žen zůstane nevyužitý. Musíme proto zajistit, aby dívky měly možnost studovat obory, v nichž vidí své budoucí uplatnění: například programování, strojařství, cloudové technologie, robotika nebo zdravotnictví,“ říká ve svém poselství k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě generální tajemník OSN António Guterres.

Úspěchy vědkyň v roce 2020

Mezinárodní den připomene v Česku kampaň „Úspěchy vědkyň v roce 2020“. Jejím cílem je sdílení příběhů více než dvou desítek žen a dívek, které přispěly k rozvoji světové i české vědy. Součástí komunikační kampaně je i výzva vědkyním, aby sdílely úspěch, který byl pro ně v uplynulém roce nejdůležitější. Nemusí jít pouze o výhry ve vědeckých soutěžích nebo schválené granty. „Úspěchem loňského roku je bezpochyby také zvládnutí práce a starosti o příbuzné, či samotné pokračování vědecké činnosti,“ říká vedoucí Národního kontaktního centra (NKC) – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Marcela Linková. Nad kampaní koordinovanou NKC – gender a věda převzalo stejně jako před rokem záštitu Informační centrum OSN v Praze. Sledujte příspěvky na sociálních sítích označené #ŽenyVeVědě nebo #WomenInScience. 

Vyzýváme ruské úřady, aby bezodkladně propustily všechny zadržené, kteří včera a v předešlých týdnech po celé zemi uplatnili své právo na pokojné shromáždění a svobodu projevu. Podle zpráv dosáhl včera počet zadržených až 1 400. Vláda je povinná zajistit, aby k protestům bylo přistupováno podle mezinárodního práva, k jehož dodržování se Rusko zavázalo.

Jsme zděšeni včerejším odsouzením představitele opozice Alexeje Navalného moskevským soudem k uvěznění za údajné porušení podmének podmíněného rozsudku z roku 2014 v případu zpronevěry, který ale už v roce 2017 jednomyslně shledal Evropský soud pro lidská práva svévolným, neférovým a zjevně bezdůvodným.

Celé prohlášení anglicky.

Celovečerní i dokumentární filmy na téma migrace z celého světa mohou vidět on-line čeští diváci v rámci pátého ročníku Globálního migračního filmového festivalu. Od 30. listopadu do 18. prosince festival pořádá Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze.

V rámci tří festivalových týdnů bude uvedeno pět vybraných filmů, které se týkají různých regionů a témat spojených s migrací.

• Dokument „Women’s Country“ sleduje počáteční integraci dvojice syrských migrantek ve Spojených státech.
• Turecký film „Omar and Us“ z roku 2019 popisuje osud vysloužilého příslušníka pobřežní stráže na turecko-řecké hranici.
• Jako fiktivní báseň o sounáležitosti, odcizení a domově, vyprávěná pěti ženami, které jsou v Řecku vnímány jako „cizinky“, je představen film Amygdaliá.
• V novém snímku „Revolution from Afar“ súdánsko-američtí básníci diskutují o identitě třetí kultury a revoluci v Súdánu, od níž jsou fyzicky odříznuti.
• Izraelský film „8000 Paperclips“ se věnuje jihosúdánským dětem vyrůstajícím v Izraeli a deportovanými do Afriky.

Globální migrační filmový festival, se podobně jako v minulých čtyřech letech bude konat ve více než 100 zemích světa. Bude vrcholit 18. prosince, kdy si celý svět připomene Mezinárodní den migrantů.IOM se snaží skrze filmy seznamovat diváky po celém světě nejen v rámci festivalu. V reakci na pandemii COVID-19 spustila již v červnu „Lockdown filmový klub“. Filmoví tvůrci nabídli možnost streamovat zdarma vybrané filmy (zde). Filmy budou postupně představovány a odkazy sdíleny na Facebooku. 

Více o festivalu na webu IOM Czech Republic.

Kontakt: Jan Schroth ([email protected], 731 657 401)

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se 35 % žen za svůj život setkalo s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. To ale nezahrnuje množství žen, které se setkaly se sexuálním obtěžováním. Podle odborných studií dopadá v některých státech až na 70 % žen. 

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN proto již před lety vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. 

Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu, který je Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách, a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince). 

Oranžovou kampaň OSN podpoří v Česku v den zahájení (25. listopadu) nasvícením budovy spolkového domu Střelnice v jihočeském Táboře a radnice města Zlín. 10. prosince, kdy kampaň vrcholí, se oranžově nad hlavním městem rozzáří Petřínská věž.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

generální tajemník OSN António Guterres

Už před pandemií koronaviru šlo o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv. Jen za rok 2019 bylo na světě hlášeno 243 milionů případů násilných útoků ze strany partnera. Pouze necelých 40 % žen ale případy násilí nahlásí nebo vyhledají pomoc. 

COVID-19 a s ním související opatření zaměřená na snížení mobility a sociálních kontaktů vedla ve svém nezamýšleném důsledku k výraznému zhoršení zejména domácího násilí. V některých státech se počet žen hledajících pomoc a útěchu na linkách důvěry zvýšil i pětinásobně. Naopak v jiných státech došlo k dočasnému snížení, protože pro ženy a dívky, které kvůli opatřením nemohly vycházet z domu, se ztížila možnost problémy s násilím doma nahlásit, nebo vyhledat psychologickou pomoc odborníků nebo přátel.

V reakci na vážnost situace vyzval v dubnu generální tajemník OSN státy, aby pomohly zajistit „mír v domovech“. Jeho výzvu vyslyšelo 135 států a zavedlo opatření na ochranu žen před domácím násilím v době COVID-19.

Letošní kampaň „16 dní aktivismu“ nechá promluvit oběti i aktivisty. Bude šířit jejich příběhy jako inspiraci pro ty, kteří se s problémem násilí potýkají a neví, jak situaci řešit, nebo jim strach a stud brání vyjít s ním ven.

Fakta o násilí na ženách

• Celosvětově 35 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí za strany partnera nebo jiného muže.
• V některých státech se v průběhu pandemie COVID-19 až pětinásobně zvýšil počet nahlášených případů násilí ze strany partnera.
• 48 států začlenilo prevenci násilí na ženách a opatření k řešení do svých národních proti-pandemických strategií (září 2020).
• Každý den je na světě rukou člena rodiny zavražděno 137 žen. Z celkem 87 tisíc žen, které byly v roce 2017 na světě cíleně zabity, zemřela víc než polovina rukou partnera nebo člena rodiny. Víc než 30 tisíc z nich bylo zabito současným nebo bývalým partnerem.
• Pomoc vyhledá méně než 40 % obětí násilí.
• 155 států přijalo legislativu o domácím násilí, 140 států má zákony týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti. Přijatá legislativa ale neznamená, že je naplňována.
• Ženy a dívky tvoří 72 % obětí obchodování s lidmi. S většinou z nich je obchodováno za účelem sexuálního zneužívání.
• Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
• Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let. 
• 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
• 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
• 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
• 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Více faktografie o násilí na ženách najdete na webu UN Women.

Lidem na celém světě vzkazuje: než budete něco sdílet na sociálních sítích, nejdřív několik vteřin přemýšlejte

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres zahájil celosvětovou on-line kampaň, ve které vyzývá lidi na celém světě, aby nejdřív přemýšleli o obsahu zpráv, které se chystají sdílet na sociálních sítích. Kampaň „Pause“ (Dej si pauzu) je součástí širšího konceptu, který se zaměřuje na změnu chování s cílem vytvořit novou normu sociálních médií a pomáhat v boji proti rostoucímu vlivu virálně se šířících dezinformací.

Ve videopříspěvku, který zveřejnil na Twitteru a Instagramu, začíná pětivteřinovou pauzou a dodává: “Mylné informace mohou mít v době pandemie COVID-19 smrtící dopad. Proto nejdřív přemýšlejte a teprve potom něco sdílejte. Jen tak můžeme společně zastavit šíření polopravd a cílených dezinformací.” António Guterres vyzývá lídry, influencery a zainteresované občany, aby do veřejného prostoru vyslali stejný signál. 

Kampaň Pause je součástí iniciativy Verified (Ověřeno), zahájené v květnu. Ta si klade za cíl komunikovat ověřené a vědecky podložené informace o koronavirové nákaze a způsobech jejího potírání. Pause je první celosvětová kampaň mířící na změnu chování v prevenci šíření dezinformací. Její mottem je slogan #PledgetoPause (#ŘeknisiPočkej).

Pause je postavena na výsledcích výzkumu, který prokázal, že krátká pauza před kliknutím na „sdílet“ výrazně snižuje riziko sdílení šokujícího nebo emotivního obsahu a zpomaluje šíření dezinformací. Chce přispět ke zlepšení mediální gramotnosti a umožnit uživatelům sociálních médií odhalit dezinformace a zabránit jejich sdílení. Do konce roku chce oslovit jednu miliardu lidí. Zapojí influencery, kteří s #PladgeToPause #ŘeknisiPočkej půjdou za svými příznivci a zřetězí tak společné poselství.

„COVID-19 není jen zdravotní krize, ale také komunikační krize. Dezinformace podkopávají ve veřejnosti důvěru. Lidé pak často dělají rozhodnutí, která ohrožují řešení krize a dokonce i vlastní život,“ říká Melissa Fleming, zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci. „Je stále více zřejmé, že pokud nezvládneme problém on-line dezinformací, nezvládneme ani pandemii. Bude záležet na každém z nás.“ Dodala, že individuální akce ale nestačí. OSN jedná s platformami sociálních sítí o potřebných změnách. K dílčím posunům již dochází. Některé dezinformace jsou blokovány a vědecky podložený obsah je naopak více zviditelňován.

Melissa Fleming dále varuje, že zesílený proud nepřesných a škodlivých informací na sociálních sítích zhoršuje naději na řešení některých z nejnaléhavějších problémů doby. „Dezinformace podněcují nenávist a přejí represivním režimům, ovlivňují volby, zkreslují porozumění výzvám jako je změna klimatu, podkopávají důvěru v instituce a vystavují děti a zranitelné skupiny nebezpečným myšlenkám a lidem.

Mezi subjekty podporující Pause patří organizace potírající dezinformace z celého světa, např. Chequeado, Newschecker.in nebo First Draft.

Kontakty:  
Oli Courtney | [email protected] | + 44 (0)7815 731889 
Devi Palanivelu | [email protected] | +1 917 495 5424  
V ČR Michal Broža | [email protected] | +420 724 020 611

ShareVerified je kampaň reagující na pandemii COVID-19. Vznikla ve spolupráci s Organizací spojených národů a organizacemi občanské společnosti, vysílateli, aktivisty a firmami. Jejím cílem je tvorba obsahu poskytujícího životně důležité informace, ověřená doporučení a příběhy, které ukazují to nejlepší z lidské solidarity.

UNHCR, agentura OSN pro uprchlíky, apeluje na státy celého světa, aby znásobily své úsilí při hledání domovů pro miliony uprchlíků a dalších osob vysídlených v důsledku konfliktů, pronásledování nebo událostí vážně narušujících veřejný pořádek.

Ze zprávy, kterou agentura UNHCR zveřejnila 18. června 2020, vyplývá, že nuceným vysídlením je v současné době postiženo více než jedno procento lidstva (každý 97. člověk) a stále méně uprchlíků je schopno navracet se do svých domovů.

Podle výroční zprávy UNHCR nazvané Globální trendy vydávané dva dny před 20. červnem, kdy si připomínáme Světový den uprchlíků, bylo ke konci roku 2019 vysídleno dosud bezprecedentních 79,5 milionu lidí. Jde o nejvyšší číslo, jaké UNHCR dosud zaznamenalo.

Zpráva zmiňuje také neustále se zhoršující vyhlídky uprchlíků na rychlé vyřešení jejich neutěšené situace. V 90. letech minulého století se každoročně mohlo vrátit domů průměrně 1,5 milionu uprchlíků. Za poslední desetiletí toto číslo kleslo na přibližně 390 tisíc, což znamená, že nárůst počtu vysídlených osob v současné době dalece převyšuje počet nalezených řešení.

„Jsme svědky nové situace, kdy nejen že je nucené vysídlení mnohem rozšířenější než doposud, ale jednoduše přestalo být jen krátkodobým, dočasným jevem. Od lidí nelze očekávat, že budou žít celá léta v rozvrácených poměrech, bez šance na návrat domů nebo naděje na vybudování budoucnosti tam, kde se nacházejí. Potřebujeme zcela nový, vstřícnější přístup ke všem lidem na útěku a zároveň pevné odhodlání ukončit léta trvající konflikty, které jsou příčinou tohoto nezměrného utrpení.“ — vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi

Ze zprávy Globální trendy vyplývá, že z 79,5 milionu lidí, kteří byli ke konci loňského roku vysídleni, jich 45,7 milionu uprchlo do jiných oblastí v zemi. Zbytek tvořili lidé vysídlení do jiných zemí, z nichž 4,2 milionu čekalo na výsledek azylového řízení a 29,6 milionu představovali azylanti (26 milionů) a další nuceně vysídlené osoby nacházející se mimo vlastní zemi.

Celý text shrnující právě vydanou výroční zprávu „Global Trends“ najdete na českých stránkách UNHCR

Foto v záhlaví: UNHCR