Štítek: Lidská práva

António Guterres

Nenávist táhne světem. Intolerance a projevy nenávisti cílí na lidi různých vyznání po celém světě. Je smutné a zároveň znepokojující, že se to stává tak běžným. V minulých měsících jsme byli svědky vražd Židů v synagogách, hyzdění náhrobků jejich předků svastikami, postřílení muslimů v mešitách a ničení jejich posvátných míst, i zabíjení křesťanů při modlitbách a zapalování kostelů.

Kromě hrůzných útoků se šíří i odporná rétorika, která míří nejen proti různým náboženstvím, ale i proti minoritám, migrantům, uprchlíkům, ženám a dalším skupinám těch “jiných”. Projevy nenávisti se šíří jako mor, sociální sítě jsou plné předsudků. Posilují neonacistická a šovinistická hnutí. Štvavé projevy jsou využívány k politickým cílům. Nenávist se dostává do mainstreamu v liberálních demokraciích i autoritářských režimech a zastiňuje naši společnou lidskost.

Organizace spojených národů má dlouhou tradici v mobilizaci světa proti všem druhům nenávisti skrze obhajobu lidských práv a posilování právního řádu. Samotná identita Spojených národů vychází z trpké zkušenosti minulosti, kdy se zlostné nenávisti příliš dlouho nic nestaví na odpor. Projevy nenávisti proto považujeme za útok proti a toleranci, inkluzi, různorodosti i proti samotné podstatě lidskoprávních norem a principů. Nenávist oslabuje soudržnost společností, nahlodává společné hodnoty a může vytvořit podhoubí pro násilí. V nedávných desetiletích předcházela zvěrstvům genocidy ve Rwandě, Bosně nebo v Kambodži.

Je naší povinností postavit se zlu

Mám obavu, že se ve světě schyluje k dalšímu kritickému momentu v boji proti démonu zla. Proto jsem spustil dvě nové iniciativy. První je „Strategie a akční plán boje proti projevům nenávisti“, která se zaměřuje na schopnost celého systému OSN odhalovat příčiny a efektivněji reagovat. Zadruhé, v současnosti rozvíjíme akční plán, který OSN umožní plně se zapojit do ochrany svatostánků a věřících, kteří se v nich schází.

Těm, kteří chtějí využívat strach k rozdělování společnosti je nutné říct: různorodost je bohatstvím a nikdy ne hrozbou.  Duch vzájemného respektu a vnímavost mohou přesáhnout tweety vychrlené ve zlomku vteřiny na sociálních sítích. Nesmíme zapomínat, že každý z nás může být pro někoho tím “jiným”. Nenávist nemůže vytvořit ani iluzi bezpečí. Je naší povinností starat se jeden o druhého.

Veškeré snahy proti projevům nenávisti musí mít oporu v základních lidských právech. Vypořádat se s nimi neznamená omezit nebo zakázat svobodu projevu. Jde o to zabránit, aby se takové projevy staly něčím ještě nebezpečnějším, například podněcováním k diskriminaci nebo násilí, které jsou nelegální podle mezinárodního práva.

S projevy nenávisti musíme zacházet jako s každou jinou zlomyslností: odsuzovat je a konfrontovat je s pravdou a podněcovat ty, kteří je šíří, aby své chování přehodnotili. Je čas skoncovat s antisemitismem, nenávistí vůči muslimům, perzekucí křesťanů a všemi dalšími formami rasismu, xenofobie a intolerance.

Roli v tom musí sehrát vlády, občanská společnost, soukromý sektor i média. Zvláštní odpovědnost v prosazování pokojné koexistence mají političtí a náboženští lídři. Nenávist ohrožuje každého. Boj proti ní tedy musí být záležitostí všech. Společně můžeme zastavit mor nenávisti a dostát hodnotám, které nás spojují v jednu velkou rodinu lidí.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku ho 1. července 2019 publikovaly Lidové noviny.

António Gutérres

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace je příležitostí pro nás pro všechny znovu se zavázat k ukončení rasismu, rasové diskriminace, xenofobie, intolerance, antisemitismu a nenávisti proti muslimům. Nedávný masakr ve dvou mešitách na Novém Zélandu je nejčerstvější tragédií, která je živena takovým jedem.

Žádná země ani komunita nejsou imunní vůči rasové a náboženské nenávisti a fanatickému terorismu. Hluboce mě znepokojuje současný vzestup xenofobie, rasismu a intolerance. Nenávistné projevy se dostávají do mainstreamu a šíří se jako oheň ať už na sociálních sítích nebo v rádiu. V liberálních demokraciích i v autoritářských režimech.

Tyto temné síly ohrožují principy demokracie, sociální stabilitu i mír. Pokud se na lidi útočí fyzicky nebo verbálně na sociálních sítích kvůli rase, vyznání nebo etnickému původu, je to ponížení pro celou společnost. Musíme spojit síly, postavit se tomu a bránit principy rovnosti a lidské důstojnosti.

Na nápravě štěpení a polarizace společností musíme pracovat tvrdě. Musíme pečovat o vzájemné porozumění a snažit se, aby se z různosti stala výhoda. Současně musíme čelit politickým figurám, jež zneužívají rozdílnosti pro své volební zisky.

Musíme se také ptát proč se tolik lidí cítí vyloučených a proč tolik lidí přitahuje intolerance vůči druhým. Do odstraňování ničivých a falešných představ o rasové nadřazenosti se musí zapojit všichni. I dnes, desítky let po nacistickém Holocauastu vidíme, že neonacistické smýšlení a bílá nadřazenost nejen přetrvávají, ale jsou dokonce na vzestupu. Jsou to lži, které musíme jednou pro vždy pohřbít.

Potřebujeme odhodlání bojovat proti rasismu a diskriminaci ve všech formách a všude. Zamysleme se, jak lze podpořit nediskriminaci v každé zemi na všech úrovních. Všechny nás spojuje lidství. Jsme si rovni. Musíme dopřávat jeden druhému dobro. 

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni za odstranění rasové diskriminace

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2018:

• vyjadruje znepokojenie nad vývojom v oblasti legislatívnej úpravy používania marihuany na nelekárske účely, ktorá je v rozpore s dohovormi na kontrolu drog a zároveň predstavuje riziko pre zdravie;   
• varuje pred rizikami slabšie kontrolovaných medicínskych programov využívajúcich marihuanu, ktoré by mohli mať negatívny vplyv na verejné zdravie a zvýšiť využívanie marihuany na nelekárske účely;
• vyzýva vlády, aby zaistili lepšiu dostupnosť analgetík a iných liekov pre tých, ktorí ich potrebujú, pričom k tejto otázke vydal osobitnú správu;
• hovorí, že pri obmedzovaní zneužívania chemických prekurzorov na nezákonnú výrobu omamných látok sa podarilo dosiahnuť vynikajúce výsledky; taktiež sa podarilo pokročiť aj pri riešení otázky dizajnérskych drog a nových psychoaktívnych látok;  
• naliehavo žiada o ďalšiu podporu pre Afganistan;
• odsudzuje mimosúdne násilné činy voči ľuďom podozrivým z drogovej činnosti a vyzýva vlády, aby otázku trestných činov súvisiacich s drogami riešili prostredníctvom riadneho súdneho procesu a s ohľadom na ľudské práva.

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) vo svojej výročnej správe za rok 2018 varuje, že slabo regulované programy využívajúce marihuanu na lekárske účely by mohli viesť k zvýšenému zneužívaniu marihuany a kanabinoidov ako aj jej zvýšenému využívaniu na tzv. rekreačné účely.     

Dôraz na riziká slabo regulovaných programov využívajúcich marihuanu na lekárske účely

Správa sa podrobnejšie pozerá na riziká a benefity používania marihuany a kanabinoidov na lekárske a vedecké účely a na vplyv ich rekreačného využívania. Poukazuje na to, že slabo regulované medicínske programy využívajúce marihuanu, ktoré nepracujú v súlade s dohovormi na kontrolu drog, môžu mať za následok jej zneužívanie na nelekárske účely a nepriaznivo pôsobiť na verejné zdravie.     

Prezident INCB Viroj Sumyai povedal: „To, že sme sa v našej správe zamerali na používanie marihuany a kanabinoidov, prichádza v pravý čas, keď sa pozrieme na nedávny legislatívny vývoj v mnohých krajinách v súvislosti s využívaním drogy na lekárske a nelekárske účely. Ohľadom bezpečnosti, regulácie a distribúcie marihuany existuje ešte stále veľa nejasností, najmä v prípadoch, kedy bola legalizovaná na rekreačné účely alebo keď boli rozšírené programy marihuany na lekárske účely. Stále je potrebné vysvetľovať, ako pracuje medzinárodný systém kontroly drog. Jeho koncept vznikol v USA s cieľom ochrániť verejné zdravie prostredníctvom prevencie zneužívania drog a zabezpečenia prístupu k dôležitým liekom.“     

Zmeny vo vnímaní rizík marihuany

V správe sa ďalej spomína, že vnímanie rizika marihuany môžu navyše oslabiť aj slabo regulované lekárske programy využívajúce marihuanu. To mohlo prispieť aj k legalizácii marihuany na nelekárske účely. Prezident INCB varuje, že to by mohlo zároveň znížiť obavy verejnosti pred nebezpečenstvom používania marihuany: „Legalizácia marihuany na rekreačné účely, ako to vidíme v niektorých krajinách, nielenže predstavuje výzvu pre univerzálnu implementáciu dohovorov a ich signatárov, ale aj podstatnú výzvu pre zdravie a kvalitu života, najmä mladých ľudí.“       

INCB chce aj naďalej s vládami krajín, kde bola marihuana povolená na rekreačné účely, viesť konštruktívny dialóg.

Nedostatočná dostupnosť analgetík a iných dôležitých liekov stále znepokojuje

Úrad vyzýva vlády, aby urobili razantnejšie kroky na ukončenie zbytočného utrpenia ľudí, ktorí nemajú prístup k analgetikám, čo prispeje k tretiemu Cieľu udržateľného rozvoja – zabezpečeniu kvality zdravia a života a propagácii kvality života v každom veku. 

Zároveň varuje, že nadmerné zásobenie pacientov aj kontrolovanými liekmi, prevyšujúcimi potreby pacientov, môže znamenať zvýšené riziko ich zneužitia.

Prezident INCB Sumyai povedal: „Z dôvodu nedostatočného prístupu ku kontrolovaným liekom sú v niektorých krajinách sveta ešte stále ľudia, ktorí zbytočne trpia bolesťou a podstupujú chirurgické zákroky bez anestézie. Inde naopak nekontrolovaný prístup vedie k zneužívaniu liekov. Potrebujeme zabezpečiť rovnomernejší prístup k týmto liekom uľahčujúcim bolesť.“

Úrad publikoval osobitnú prílohu k dostupnosti s názvom „Pokrok pri zabezpečovaní adekvátneho prístupu k medzinárodne kontrolovaným látkam na lekárske a vedecké účely“. Zaoberá sa témou ako zabezpečiť adekvátny prístup a ako pomôcť vládam, aby riešili túto situáciu.      

V prílohe sa hovorí o zisteniach INCB ohľadom prvého globálneho vyhodnotenia prístupu k dôležitým psychotropným látkam, ako napríklad k látkam používaným na liečbu úzkosti a epilepsie. Ukazuje sa, že spotreba týchto látok na globálnej úrovni nie je vyrovnaná. Ako sa píše v správe, 80 percent ľudí s epilepsiou žije v nízkopríjmových a strednopríjmových krajinách, kde úroveň spotreby základných liekov na epilepsiu pod medzinárodnou kontrolou je stále nízka alebo nejasná.    

V nízkopríjmových krajinách s obmedzeným počtom lekárov INCB odporúča, aby rad zdravotníckych profesionálov ako napríklad špeciálne školené zdravotné sestry a bratia mali právomoc predpisovať kontrolované látky.   

INCB žiada viac podpory pre Afganistan

Správa dáva dôraz na výzvy v oblasti kontroly, ktorým v súčasnosti čelí Afganistan. V krajine sa do roku 2017 výrazne zvýšila nezákonná produkcia ópia, kde rozsah nelegálneho trhu s opiátmi prekročil hodnotu celkového národného exportu.    

Prezident INCB povedal, že vedenie Úradu preskúmalo tento vývoj v úzkej spolupráci a afganskou vládou: „Ak snahy o riešenie problému s  drogami nebudú účinné, v krajine sa rozšíri chudoba, povstania a terorizmus.“ Úrad sa odvolal na článok 14 bis Jednotného dohovoru o omamných látkach z roku 1961, čo znamená, že INCB žiada medzinárodné spoločenstvo a Organizáciu Spojených národov o urgentné poskytnutie ďalšej pomoci Afganistanu, aby mohol riešiť tieto výzvy.     

Z hľadiska pohľadu na regióny sa správa venovala aj osobitným problémom v súvislosti s kontrolou drog v rôznych častiach sveta. V Severnej Amerike pokračujú zmeny v politike a legislatíve týkajúce sa marihuany. V Kanade vošiel v októbri 2018 do platnosti zákon o poskytnutí legálneho prístupu k marihuane na nelekárske účely, a zároveň o kontrole a regulácii jej produkcie, distribúcie, predaja a vlastníctva. Rovnako v októbri Najvyšší súd v Mexiku rozhodol, že zákaz používania marihuany na nelekárske účely nie je v súlade s mexickou ústavou. Legislatívne zmeny týkajúce sa používania marihuany na nelekárske účely prebehli v niektorých štátoch USA. V USA sa zhoršila aj epidémia predávkovania sa opioidmi a spôsobila viac ako 70 000 nahlásených úmrtí v dôsledku predávkovania.      

Výroba kokaínu v Južnej Amerike stúpla a zdá sa, že je vplyv sa začína prejavovať v Európe a Severnej Amerike.  

V roku 2017 bolo na európskom trhu po prvý krát identifikovaných päťdesiatjeden nových psychoaktívnych látok. Nová legislatíva Európskej únie urýchli postup, ktorým sa tieto nové látky dostanú pod kontrolu.  

Nestabilita a ozbrojené konflikty na celom Blízkom východe uľahčili obchodovanie s omamnými a psychoaktívnymi  látkami v regióne. 

Obchodovanie a zneužívanie metamfetamínu dosiahlo alarmujúcu úroveň vo východnej a juhovýchodnej Ázii. V južnej Ázii boli tieto drogy zadržané v dosiaľ nevídanom množstve.

Úrad INCB je znepokojený, že niektoré krajiny v Oceánii sa zatiaľ nestali zmluvnými stranami medzinárodných dohovorov na kontrolu drog.

Správa o prekurzoroch

V správe spred 30 rokov o kontrole prekurzorov sa hovorí, že fakticky nedochádza k odlevu chemických prekurzorov z kontrolovaného zoznamu z medzinárodného obchodu do nezákonných kanálov. Prekurzory, ktoré nie sú na zozname, „predstavujú obrovskú výzvu“, povedal prezident. Vedenie navrhuje, že je potrebné naďalej diskutovať o nastavení politiky v tejto oblasti na medzinárodnej úrovni, aby sa podarilo nájsť spôsoby ako riešiť otázku dizajnérskych drog a nových psychoaktívnych látok a zabrániť tomu, aby sa tieto škodlivé látky dostali k ľuďom.  

Výročná správa INCB za rok 2018 si pripomína aj 50.výročie INCB. Úrad INCB, ktorý je nezávislým kvázi súdnym orgánom, vznikol v roku 1961 na základe Jednotného dohovoru o omamných látkach. INCB má do krajín mandát monitorovať a podporovať implementáciu troch medzinárodných dohovorov na kontrolu drog. Úzko spolupracuje so Svetovou zdravotníckou organizáciou (WHO) a Úradom OSN pre drogy a kriminalitu (UNODC). Cieľom dohovorov je chrániť zdravie a kvalitu života ľudskej spoločnosti vrátane plného užívania ľudských práv. INCB vyzýva štáty, aby pripravili účinné stratégie na prevenciu užívania drog a poskytli liečbu, rehabilitáciu a služby opätovnej integrácie do spoločnosti.       

Prezident Sumyai povedal: „Súčasné výzvy v oblasti kontroly drog sa možno zdajú byť znepokojujúce, podobné výzvy sme však už úspešne prekonali vďaka spolupráci a politickej vôli. Rovnaké naladenie a odhodlanie potrebujeme aj dnes.“

Medzinárodný úrad pre kontrolu omamných látok (INCB) je nezávislý, kvázi súdny orgán, ktorý má za úlohu monitorovať a podporovať vlády v dodržiavaní troch medzinárodných dohovorov na kontrolu drog: Jednotný dohovor o omamných látkach z roku 1961, Dohovor o psychotropných látkach z roku 1971 a Dohovor OSN proti nepovolenému obchodu s omamnými a psychotropnými látkami z roku 1988. Vznikol na základe Dohovoru o omamných látkach (1961). Trinásť členov predstavenstva volí Hospodárska a sociálna rada (ECOSOC) na päť rokov.

Viac informácií:

Sekretariát INCB
Tel. kontakt pre médiá: (+43-1) 26060 4163 
E-mail: [email protected]  
Webstránka: www.incb.org

Překlad původní tiskové zprávy INCB do slovenštiny: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS)

Ester Geislerová, Miroslav Krobot, Monika Načeva, Jiří Hošek, Simona Babčáková, Olga Sommerová, Jiří Fajt, Jáchym Topol, Tomáš Zima a další osobnosti 10. prosince připomenou Den lidských práv v Českém rozhlase.

Pod moderátorským vedením šéfredaktora ČRo Vltava Petra Fischera a za účasti studentů z pražského Gymnázia Jižní město oživí Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 čtením jejích třiceti článků. Koncept akce v nahrávacím studiu Českého rozhlasu připravil a režie se ujal Jiří Honzírek.

Iniciátorem připomínky Dne lidských práv je Informační centrum OSN v Praze, zastupující kancelář OSN pro ČR, která v Praze bez přerušení působí od roku 1947. Partnery akce jsou ČRo Vltava, Knihovna Václava Havla a Amnesty International.

Zveme zástupce médií k účasti. Sraz je 10. prosince v 9:45 hod. na hlavní recepci ČRo na Vinohradské třídě. Registrujte se, prosím na [email protected].

Všeobecná deklarace lidských práv byla přijata Valným shromážděním OSN 10. prosince 1948 v Paláci Chaillot v Paříži jako společný standard pro všechny lidi bez rozdílu. Dnes, v době šířících se nenávistných projevů, nám připomíná, že rovná a nezcizitelná práva každého člověka jsou předpokladem svobody, spravedlnosti a míru ve světě.

„Koncept univerzálních lidských práv je zárukou spravedlnosti a svobody a jedinou pádnou odpovědí na populismus a xenofobii. Proto je dobré o lidských právech mluvit, abychom je znali a rozuměli tomu, že se týkají nás samotných i všech ostatních lidských bytostí kdekoli na světě. Výročí deklarace je k tomu dobrou příležitostí, proto jsme oslovili řadu známých lidí v Česku, aby její obsah připomněli. Je skvělé, že ČRo Vltava k tomu poskytl prostor,“ říká Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN v České republice.

„Český rozhlas Vltava chce být prostorem otevřené kulturní komunikace, proto jsme byli rádi, když nás české zastoupení OSN oslovilo, abychom se jako mediátor podíleli na veřejném čtení Všeobecné deklarace lidských práv. Z deklarace, která sehrála důležitou roli v kritice komunistického režimu, vychází i listina práv a svobod, jež je součástí české ústavy, jen tak úplně nevíme, co v těchto dokumentech je. Připomenout si celou deklaraci po 70 letech tedy nebude od věci, podobně ani zamyšlení nad tím, co z tohoto dokumentu dnes zůstává v naších srdcích a hlavách… jinak řečeno: zda deklaraci i dnes můžeme chápat jako všeobecnou,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.

„Velmi si vážím angažmá společensky významných osobností. Česká veřejnost se při utváření názorů a postojů tradičně silně inspiruje právě lidmi kulturního a společenského života, kteří vystupují v médiích. Angažmá těchto osobností ve prospěch humanity, svobody a lidských práv cítím jako podstatný moment v udržování demokratických a liberálních hodnot našeho společného světa,“říká režisér programu Jiří Honzírek.

Je co slavit

• Všeobecná deklarace lidských práv je zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejpřekládanější dokument na světě. Přeložena byla do více než 500 jazyků.
• Od roku 1948 bylo přijato dalších 18 úmluv a protokolů na ochranu lidských práv.
• Počet států, ve kterých mají ženy volební právo se od roku 1948 zvýšil z 91 na současných 198.
• V roce 1948 byl trest smrti nezákonný v devíti státech, dnes stojí mimo zákon ve 104 státech.
• Národní instituty pro lidská práva má v současnosti 57 % států.
• Ve 111 státech byly přijaty zákony na ochranu svobody projevu, jen za poslední čtyři roky takovou legislativu přijalo 15 států.

Co je potřeba dál řešit?

• Na 800 milionů lidí v současnosti žije ve slumech.
• Dětská práce se týkách 10 % dětí světa.
• 65 milionů lidí bylo v roce 2015 nuceno opustit domov kvůli válce a pronásledování. To je každý 113. člověk!
• V roce 2016 bylo zavražděno 101 novinářů. To je jedno úmrtí za každé čtyři dny.
• Každý třetí člověk je zadržován bez toho, že by byl souzen nebo odsouzen za trestný čin.
• V roce 2014 nechodilo ve světě do školy 59 milionů dětí. 52 % z nich byly dívky.
• V národních parlamentech zasedá pouze 24 % žen.
• 700 milionů žen současnosti se vdaly mladší 18 let a 250 milionů dokonce mladší 15 let.

Výzvy současnosti

• Globální rámec multilaterální spolupráce pro mír a lidská práva je ohrožený.
• Právo na soukromí, data a nakládání s osobními údaji v souvislosti s rozšířením internetu.
• Změna klimatu: ohrožení práva na život, stravu, přístup k vodě a práva na přístřeší.
• Právo na práci. Výzvy spojené s průmyslem 4.0 a automatizací práce.
• Migrace, uprchlíci.
• Práva žen, genderová rovnost.
• Nerovnosti. Svoboda projevu. Ohrožení demokracie.

Zajímavosti

• Zásadní roli v přípravě deklarace sehrály ženy ze zemí mimo západní civilizační okruh: Hansa Mehta (Indie), Shaista Begum Ikramullah (Pákistán) a Minerva Bernardino (Dominikánská republika).
• Všeobecná deklarace ve filmu, literatuře a výtvarném umění.
• Světový rekord: nejpřekládanější dokument – 298 jazyků v roce 2000, 370 (2010), dnes víc než 500.
• Lidská práva 21. století: právo na práci a výběr zaměstnavatele, právo na soukromí, právo na sociální zabezpečení, práva starších lidí (seniorů), svoboda pohybu.

Rovněž u příležitosti 70. výročí deklarace pořádají Informační centrum OSN v Praze a Úřad veřejné ochránkyně práv výstavu„Budoucnost je (n)(v)aše“. Prezentuje články deklarace tak, jak je vytvořil před 40 lety brazilský výtvarník Otávio Roth. Zahájena bude v Den lidských práv v Úřadu veřejné ochránkyně práv v Brně. Bude volně přístupná od 10. prosince 2018 do 4. ledna 2019. Pak bude putovat po českých školách.

Výročí deklarace reflektuje i konference „Změny klimatu a naše práva“, kterou v Brně 10. prosince od 18 hod. pořádá Centrum pro lidská práva pod záštitou ombudsmanky Anny Šabatové a Informačního centra OSN v Praze.

Videa k výročí deklarace se známými osobnostmi
Kontakt: Michal Broža, 724 020 611, [email protected]

Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou pro ženy a dívky, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen. Je to problém základních lidských práv.

Násilí na ženách má mnoho podob: domácí násilí, obchodování s lidmi, sexuální násilí v konfliktech, sňatky dětí, mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo záměrné potraty plodů ženského pohlaví. Ubližuje jednotlivcům a má dalekosáhlé dopady na rodinu a celou společnost. Je to i velké politické téma. V širším kontextu je spojeno s problematikou moci a kontroly ve společnosti. Žijeme v době, které dominanují muži. Ženy jsou zranitelné vůči násilí i kvůli nerovném postavení.

V uplynulém roce jsme zaznamenali zvýšenou pozornost jednomu z projevů násilí. Sexuální obtěžování zažila v určité etapě života většina žen. Narůstající počet příběhů žen ze všech částí světa a ze všech oblastí společenského života, které se postupně objevují, tento ohromný problém odkrývá a současně ukazuje sílu ženského hnutí a jeho schopnost takové obtěžování a násilí zastavit.

Celosvětová kampaň UNiTE za ukončení násilí na ženách letos poutá pozornost k obětem a těm, kteří se v této věci angažují. Identifikační značkou je heslo Orange the World: #HearMeToo. Oranžová barva symbolizuje solidaritu s oběťmi a #HearMeToo vysílá jasné sdělení: násilí na ženách a dívkách musí skončit a my všichni musíme jednat.

Stejný cíl má i společná iniciativa Evropské unie a OSN Spotlight. Tento program podpořený částkou 500 milionů eur si klade za cíl podpořit oběti i aktivity, které se stanou hnací silou změny. Vložená částka je sice významná, z hlediska rozsahu problému je ale vlastně malá. Musíme na ni nahlížet jako na nutnou minimální investici, která nastartuje širší globální hnutí. Až polovina populace na celém světě, kterou ženy a dívky reprezentují, bude moci žít bez strachu před násilím a každodenní nejistotou, teprve tehdy si budeme moci skutečně říct, že žijeme ve spravedlivém a rovnoprávném světě.

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách 2018
Repro: UN Women

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Česku a Informační centrum OSN v Praze Vás srdečně zvou na třetí ročník Mezinárodního festivalu filmů o migraci, který se uskuteční v Praze od 10. do 18. prosince.

Společně s partnery jsme připravili tři filmové večery. V pondělí 10.12. se můžete v kině Evald těšit na první filmový večer, který nabídne projekci filmu “Mladí migranti v ČR jejich vlastníma očima”. Začátek je v 19 hod. Jedná se o premiéru krátkého filmu, který vznikl z autentických videí natočených mladými migranty žijícími v ČR. Následně se budou promítat krátké filmy “Mohamed, The First Name” a “Offside”. Součástí filmového večera bude i beseda s autory a odborníky o integraci cizinců.

Ve čtvrtek 13.12. nabídne v 19 hod. Kampus Hybernská premiéru filmu “Dcera cizinka”. Následovat bude diskuse s odborníky z IOM, OSN, týdeníku Respekt (Tomáš Lindner) a dalšími.

Třetí filmový večer zakončí v úterý 18.12. v 19 hod. premiéry filmů “Kari” a “Unbroken Paradise” v rámci oslavy Mezinárodního dne migrantů. Projekce se koná ve Vile Štvanice.

Trailer festivalu

Festivalové filmy:

Mohamed, The First Name (trailer), režie Zairi Malika; 14 min; francouzsky s anglickými titulky

Offside (profil filmu), Cosima Frei; 15 min; arabsky/německy s anglickými titulky

Fremde Tochter – Strange Daughter (profil filmu), Stephan Lacant; 106 min; německy s anglickými titulky

Kari (profil filmu), Fatemeh Gosheh; 62 min; švédsky s anglickými titulky

Unbroken Paradise (trailer), Juan David Romero; 25 min; francouzsky a anglickými titulky

Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci je výsledkem více než 18 měsíců intenzivních konzultací a jednání vlád států a dalších aktérů (občanská společnost, soukromý sektor). Je to vůbec první globální dohoda o společném přístupu k mezinárodní migraci ve všech jejích rozměrech.

Globální dohoda o migraci je velkou příležitostí zlepšit mezinárodní spolupráci v oblasti migrace a posílit vnímání přínosu migrantů a migrace k udržitelnému rozvoji. Kompakt sice není právně závazný, představuje ale rámec pro spolupráci a lepší řízení migrace na místní, národní, regionální i globální úrovni. Jsou v něm obsaženy zásady, práva a povinnosti ze stávajících mezinárodních právních nástrojů i příklady dobré praxe ve všech oblastech migrace.

PROČ JE POTŘEBA?

Na světě je v současné době víc než 258 milionů migrantů. Lze předpokládat, že toto číslo poroste, a to vlivem mnoha faktorů: globalizace, propojení (ať už prostřednictvím komunikačních technologií nebo dopravy), obchod, ale i nerovnosti, demografická nerovnováha a změna klimatu. Migrace může být příležitostí a přínosem – pro migranty samotné, cílové, tranzitní i země původu. Pokud však nebude dobře regulována, může přinést velké problémy. Mezi ně lze počítat nečekané příchody velkého počtu lidí, nebo také úmrtí migrantů, kteří se vydávají na často velmi nebezpečnou cestu.

Je proto nutné rozvíjet rozumné politiky založené na reálném obrazu současného světa a významně posílit mezinárodní spolupráci v tomto směru. Globální kompakt pro migraci je komplexní akční plán, který je velkou příležitostí pro kolektivní úsilí lidstva o řešení výzev a příležitostí lidské mobility, které staví na hodnotách sdílení odpovědnosti, státní suverenity, nediskriminace a lidských práv.

JAKÉ JSOU CÍLE KOMPAKTU?

Globální kompakt pro migraci zahrnuje 23 cílů pro lepší řízení migrace na místní, národní, regionální a globální úrovni.

• Zaměřuje se na zmírňování nepříznivých faktorů a dopadů, které brání lidem vybudovat a zachovat udržitelné živobytí v zemích původu.
• Usiluje o oslabení rizik, jimž migranti čelí v různých fázích migrace, a to s respektem k dodržování jejich lidských práv a hledáním cest k zajištění péče a podpory.
• Zabývá se oprávněnými obavami, které migrace může vzbuzovat, a uznává, že společnosti procházejí demografickými, ekonomickými, sociálními a environmentálními změnami v různých měřítcích, které migraci ovlivňují a zároveň jsou migrací ovlivňovány.
• Usiluje o vytvoření příznivých podmínek, které umožní všem migrantům přispět k obohacení společnosti díky svým lidským, ekonomickým a sociálním schopnostem a umožnit tak, aby se stali přínosem pro udržitelný rozvoj na místní, národní, regionální i globální úrovni.

Celý text vyjednaného a odsouhlaseného Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci (anglicky)

ČÍM JE KOMPAKT PŘÍNOSNÝ?

• Je inovativní: jedná se o první mezivládní globální rámec pro spolupráci v oblasti mezinárodní migrace.
• globální: neupřednostňuje žádný region, ale vychází z toho, že migrace je univerzální a má přeshraniční charakter.
• komplexní: řeší migraci v celé šíři a zohledňuje potřeby vlád, společností a samotných migrantů.
• kooperativní: účinná reakce na výzvy migrace vyžaduje mezinárodní spolupráci.
• předvídavý: vytváří rámec pro budoucnost a vychází z předpokladu, že populace států a regionů se zvětšuje či zmenšuje s ohledem na demografický vývoj i v důsledku postupující změny klimatu.

JAKÉ ZÁVAZKY VLÁDY PŘIJÍMAJÍ?

Přijetím kompaktu se vlády zavazují spolupracovat na všech otázkách migrace. Uznávají, že migrace je mnoharozměrný problém. Kompakt definuje 23 cílů, které pokrývají všechny aspekty migrace. Každý cíl obsahuje obecný závazek a výčet možných kroků, z nichž státy mohou vycházet při formulaci svých národních a zahraničních politik. Navrhované kroky vycházejí z mezinárodně uznávaných příkladů dobré praxe a zkušeností, které byly shromážděny během konzultačního procesu před zahájením vyjednávacího procesu.

JE ZÁVAZNÝ?

Kompakt není právně závazný. Je založen na hodnotách svrchovanosti národních států, na principu sdílené odpovědnosti, nediskriminace a lidských práv. Uznává, že k optimalizaci celkových přínosů migrace je potřeba komplexní přístup a zároveň se zabývá riziky a výzvami pro jednotlivce i společnosti v cílových, tranzitních i zemích původu.

KDY BUDE PŘIJAT?

Ve dnech 10. a 11. prosince 2018 se bude v Maroku konat mezivládní konference, na které bude Globální kompakt pro migraci oficiálně přijat. Konference v Marrákeši se tak má stát odrazovým můstkem pro další spolupráci všech aktérů – vlád, migrantů, občanské společnosti, soukromého sektoru, odborů, OSN, médií a dalších – pro zajištění bezpečnější, řízené a legální migrace.

Na konferenci proběhne plenární debata, na níž vlády států potvrdí svůj politický závazek vůči globálnímu kompaktu. Souběžně budou probíhat dvě další diskusní fóra, na nichž mají být dohodnuty základy pro implementaci kompaktu.

CO BUDE DÁL?

Generální tajemník OSN se rozhodl zřídit novou Síť OSN pro migraci, kterou bude koordinovat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Cílem je zajistit účinnou a efektivní podporu vlád států ze strany systému OSN při naplňování globálního kompaktu.

Více informací (anglicky)

Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci – Shrnutí (PDF)

Globální kompakt o uprchlících – Shrnutí (PDF)