Štítek: Udržitelný rozvoj

Pandemie COVID-19 je jedním z nejnebezpečnějších problémů světa, jaké pamatujeme. Je to především lidská krize, která má hluboké zdravotní a společensko-ekonomické dopady.

Světová zdravotnická organizace a tisíce jejích zaměstnanců působí v první linii boje proti nákaze. Poskytuje odbornou, logistickou i informační podporu svým členským státům a přímo komunitám, především těm nejzranitelnějším.

Mám vlastní zkušenost s tím, jak profesionálně a s jakou odvahou lidé z WHO pracují například v Demokratické republice Kongo. Podmínky pro práci jsou tam velmi náročné a některá odlehlá místa, kde pomáhají vymýtit Ebolu, jsou krajně nebezpečná. Je to velký úspěch WHO, že několik posledních měsíců nebyl v Kongu zaznamenán žádný nový případ Eboly.

Jsem hluboce přesvědčen, že WHO musí být podporována, že je to naprosto zásadní podmínka pro to, aby svět dokázal porazit zákeřnou nemoc COVID-19.

Čelíme nebývalému viru, proto i naše reakce na něj musí být nebývalá. Je zřejmé, že v současných podmínkách může docházet k tomu, že stejná fakta mohou různé entity číst různě. Až konečně otočíme poslední list této epidemie, nastane čas ohlédnout se a plně pochopit, jak vznikla a jak se nemoc rychle a ničivě šířila do všech částí světa a jak různí aktéři na krizi reagovali. Bude to důležité proto, abychom dokázali čelit podobným výzvám, pokud se znovu v budoucnu objeví.

Teď ale ten čas ještě nenastal. Teď potřebujeme být jednotní, aby mezinárodní společenství bylo schopné solidárně spolupracovat na zastavení viru a jeho ničivých následků.

New York, 8. dubna 2020

Svět může čelit pandemii COVID-19 a jejím hrozivým důsledkům, jen když bude jednat společně a koordinovaně. Na mimořádném setkání minulý čtvrtek, které proběhlo přes on-line platformu, učinili lídři států G20 kroky správným směrem. Stále jsme ale na míle vzdáleni koordinované a jasně formulované globální reakci, která odpovídá nebývalému rozsahu této krize.

Globálně se nám zatím nedaří zmírnit křivku vývoje infekce. Trvalo 67 dní, než se nakazilo 100 tisíc lidí; nyní jsme již v situaci, kdy 100 tisíc infikovaných přibývá každý den. Bez koordinované a odvážné akce se počet nových případů téměř s jistotou rozroste na miliony. Zdravotní systémy by na to již nestačily a ekonomika by se propadla strmě dolů a mnoho lidí do beznaděje. Nejůř by to postihlo ty nejchudší.

Musíme být připraveni i na nejhorší scénáře a udělat vše pro to, abychom se jim vyhnuli. Předkládám proto ve třech bodech akční výzvu, která je postavena na vědeckém poznání, solidaritě a chytrých přístupech.

1. Bránit přenosu koronaviru

Předpokladem je rozsáhlé a včasné testování, trasování kontaktů a následná karanténa, léčba a opatření na omezení pohybu a kontaktů. Takové kroky, navzdory všem potížím, které způsobují, musí být dodržovány, dokud se neobjeví léky a vakcína.

Je důležité, aby takovou rozsáhlou a kooperativní akci řídila Světová zdravotnická organizace, která je součástí systému OSN. Samostatně jednající státy – jakkoli dokáží zajistit své občany – nejsou s to vyřešit problém všech na světě.

2. Vypořádat se s ničivým sociálním a ekonomickým rozměrem krize

Virus se šíří jako požár a pravděpodobně se rychle přesune na globální jih, kde mají zdravotní systémy mnohem skromnější možnosti, lidé jsou zranitelnější a miliony jich žijí v hustě obydlených chudinských čtvrtích nebo přeplněných dočasných útočištích pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby. V takových podmínkách může virus devastovat celé státy a znovu se vrátit tam, kde byl dříve potlačen. V současném propojeném světě jsme jen tak silní jako ty nejslabší zdravotnické systémy.

Je zřejmé, že proti tomuto viru musíme bojovat jednotně a zaměřovat se na nejohroženější lidi: na ženy, seniory, mládež, nízkopříjmové vrstvy obyvatel, malé a střední podniky, neformální sektor ekonomiky a zranitelné skupiny.

Organizace spojených národů právě vydala zprávu dokumentující, jak se virová infekce stává infekcí hospodářskou a stanoví finanční prostředky potřebné k řešení probíhajících šoků. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) vstupujeme do stejné a možná horší recese než v roce 2009.

Potřebujeme komplexní a společnou odpověď celého světa na současnou krizi, jejích náklady se budou pohybovat v řádu dvojciferného procenta globálního HDP.

Rozvinuté země to dokáží samy a některé to už dělají. Musíme však masivně zvýšit zdroje dostupné pro rozvojový svět rozšířením kapacity MMF – konkrétně ustavením zvláštních práv čerpání – a dalších mezinárodních finančních institucí, aby mohly rychle poskytnout zdroje tam, kde je akutně potřebují. Vím, že je to obtížné, protože státům rostou domácí výdaje o rekordní částky. Pokud však nebudeme virus ovládat, budou jejich výdaje doma zbytečné.

Potřebnou likviditu rozvíjejícím se ekonomikám mohou zajistit i koordinované výměnné operace mezi centrálními bankami. Prioritou se musí stát i zmírňování dluhů, včetně okamžitého zrušení plateb úroků v roce 2020.

3. Zotavení ekonomiky směrem k udržitelnosti

Tam, kde jsme byli před COVID-19, se jednoduše nemůžeme vrátit. Pandemie nám nesmlouvavě připomněla cenu, kterou platíme za nedostatky v systémech zdravotní péče, sociální ochrany a veřejných služeb. Zviditelňuje a prohlubuje nerovnosti, zejména nerovnost mezi muži a ženami – již nelze dál přehlížet, kolik neoceněné a neplacené pečovatelské práce ženy odvádějí. Krize také odhaluje velké výzvy v oblasti lidských práv, ať již jde o stigmatizaci nebo násilí na ženách.

Je čas znásobit naše snahy o vybudování inkluzivnějších a udržitelnějších ekonomik a společností, které jsou odolnější vůči pandemiím, změně klimatu a dalším globálním výzvám. Ekonomická obnova nás musí dovést k jiné ekonomice. Naším hlavním plánem rozvoje zůstává Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje.

Systém OSN je aktivní: podporuje akci v mnoha státech, dává světu k dispozici vlastní dodavatelské řetězce a prosazuje globální příměří.

Ukončení pandemie na celém světě je morálním imperativem i otázkou vlastního zájmu. V této neobvyklé chvíli se nemůžeme uchýlit k obvyklým nástrojům. Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření. Čelíme kolosální zkoušce, která vyžaduje rozhodné, koordinované a inovativní jednání od všech a ve prospěch všech.

Praha/Ženeva, 16. ledna 2020 – Evropská ekonomika bude v roce 2020 růst jen mírně vzhledem k rizikům, která na ekonomiku regionu doléhají, píše se v dnes zveřejněné zprávě OSN World Economic Situation and Prospects (WESP) 2020 (Světová ekonomika: situace a vyhlídky).

Světová ekonomika zaznamenala loni růst 2,3 procenta, co je nejnižší růst za celou dekádu. Ekonomický výkon ovlivňovaly táhnoucí se obchodní spory. V roce 2020 by ovšem globální ekonomika mohla růst o trochu víc než loni, a to za předpokladu, že hlavní rizika zůstanou mimo hru.

Podle zprávy může globální ekonomika v letošním roce růst o 2,5 procenta, ovšem vyhlídky může zhatit posílení obchodních tenzí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. V takovém případě by mohl platit scénář, který počítá se zpomalením globální ekonomiky a růst jen o 1,8 procenta. Pokračující útlum globální ekonomické aktivity může mít negativní dopad na udržitelný rozvoj, včetně globálních cílů na odstranění extrémní chudoby a vytváření pracovních míst. V mnohých částech světa dochází k nárůstu nespokojenosti v důsledku přetrvávajících nerovností a prohlubující se klimatické krize.

„Uvedená rizika pro globální ekonomiku mohou mít dlouhodobě negativní vliv na rozvoj. V důsledku může pak posílit trend politik zaměřených do sebe, a to v době, kdy má globální spolupráce zásadní význam pro řešení celosvětových výzev,“ varuje v souvislosti s trendy naznačenými ve zprávě WESP generální tajemník OSN António Guterres.

Vyhlídky evropské ekonomiky

Evropa v roce 2020 bude růst o pouhých 1,6 procenta a v roce následujícím o 1,7 procenta. V situaci, kdy roste napětí v globálních obchodních vztazích, se exportéři potýkají s mnoha problémy, ať už jde o tarify, sníženou poptávku nebo sílící nejistotu spojenou s politikami. Dále dochází k tomu, že strukturální problémy a změny v důležitých sektorech, jako je třeba automobilový průmysl, znejišťují zavedené byznys modely a vytvářejí tlak na rozvoj nového ekonomického paradigmatu. Z těchto důvodů zůstává domácí poptávka nejdůležitějším faktorem pro růst. Podporuje ji nízká nezaměstnanost, solidní příjmy i další stimuly. Měnové politiky budou dál podporovat investice do domácích sektorů jako je výstavba bytů, což bude mít příznivý dopad na malé a střední firmy.

Jedenáct států, které do EU vstoupily po roce 2004 (včetně Česka), budou v letech 2020 a 2021 pravděpodobně růst nad průměr celé unie. V některých z těchto států překročí růst hranici 4 %, což je dál přiblíží ekonomice EU. V nových členských státech (EU-11) je navíc rekordně nízká nezaměstnanost, rostou příjmy obyvatelstva, což v důsledku posiluje osobní spotřebu.

Export průmyslových podniků ze zemí východní Evropy je jedním z hnacích motorů růstu. Zahraniční trhy ale těmto státům přinášejí nové výzvy. Dopady na výrobu i vývoz budou mít strukturální problémy automobilového průmyslu. Očekávat se dají také silnější inflační tlaky.

Rizika a výzvy

Ekonomický výhled pro Evropu mohou ovlivnit mnohá rizika. V důsledku může pak dojít k výraznému zpomalení růstu. Na prvním místě je to případná další eskalace napětí v oblasti mezinárodního obchodu, což může vést nejen k poklesu přímého exportu, ale i exportu z výroby, která probíhá v zahraničí (například některé modely aut, které evropské automobilky vyrábí v USA pro čínský trh).

Za další, odchod Velké Británie z Evropské unie není dořešeným problémem. Přestože se očekává, že Británie odejde na základě formální dohody, divoký odchod může otevřít prostor negativním vlivům pro ekonomiku i finanční trhy. Nejistoty s tím spojené se projevují zejména v rozhodování o firemních investicích.

Třetí riziko je spojeno s měnovou politikou. Evropská centrální banka vysílá další stimuly v reakci na dlouhodobě nízkou inflaci a globální ekonomické výzvy. To zvyšuje potenciál pro růst cen aktiv, které mohou ohrozit finanční stabilitu. Současně tato politika zmenšuje prostor pro další měnové páky v případě ekonomické krize.

Další informace, tiskové materiály a celá zpráva ke stažení

Kontakty pro média
New York: Dan Shepard, [email protected], +1 (212) 963-9495 
Praha: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611