Autor: kafka

Na klimatickém COP28 ve Spojených arabských emirátech v závěrečný den schválen plán „odklonu od fosilních paliv“. Bylo to poprvé, kdy se na globální úrovni podařilo zahrnout do závěrečného dokumentu závazek ohledně fosilních paliv. Dohoda ale stále neobsahuje dlouho požadované „postupné ukončení“ těžby ropy, uhlí a plynu.

Šéf OSN António Guterres v reakci na přijetí závěrečného dokumentu uvedl, že zmínka o fosilních palivech, hlavním přispěvateli ke změně klimatu, přichází po mnoha letech, kdy byla diskuse o této otázce blokována. Zdůraznil, že éra fosilních paliv musí skončit spravedlivě a rovnoprávně. „Těm, kteří se postavili proti jasné zmínce o postupném ukončení využívání fosilních paliv v textu COP28, chci říci, že je to nevyhnutelné, ať se jim to líbí, nebo ne. Doufejme, že to nepřijde příliš pozdě.“

„Tato dohoda je ambiciózní spodní hranicí, nikoliv stropem. V nadcházejících klíčových letech je třeba neustále zvyšovat ambice a opatření v oblasti klimatu,“ řekl Simon Stiell, výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát této úmluvy je facilitátorem jednání smluvních stran o změně klimatu, včetně výročních konferencí COP (Conference of Parties).

Udržet oteplení na 1,5 °C, což je jeden z klíčových cílů stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015, nebude možné bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv. Různorodá a stále se zvětšující koalice států si to uvědomuje.

Ztrojnásobit OZE* a zdvojnásobit energetickou účinnost

Vyjednávači se na COP28 rovněž dohodli na závazcích ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobit energetickou účinnost. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti adaptace a financování klimatických opatření, včetně zprovoznění Fondu pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage), i když finanční závazky jsou zatím velmi nízké.

„Je nezbytné spojit se kolem skutečných, praktických a smysluplných řešení v oblasti klimatu, která odpovídají rozsahu klimatické krize,“ řekl na závěr konference COP28 šéf OSN.

Co dalšího přinesla konference COP28 v Dubaji

1. První den konference byl uveden v život fond pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage) určený na podporu rozvojových zemí ohrožených klimatickou změnou. Státy zatím do fondu přislíbily stovky milionů dolarů;
2. Závazky v hodnotě 3,5 miliardy dolarů do Zeleného klimatického fondu;
3. Nová oznámení v celkové výši více než 150 milionů dolarů pro Fond pro nejméně rozvinuté země (LDC) a Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF);
4. Navýšení prostředků Světové banky o 9 miliard dolarů ročně na financování projektů souvisejících s klimatem (2024 a 2025);
5. Téměř 120 států podpořilo Deklaraci o klimatu a zdraví s cílem urychlit opatření na ochranu zdraví lidí před rostoucími dopady klimatu;
6. Více než 130 států se připojilo k Deklaraci o zemědělství, potravinách a klimatu s cílem podpořit potravinovou bezpečnost a zároveň bojovat proti změně klimatu;
7. Globální závazek na snížení emisí ze systémů chlazení o 68 % oproti současnosti podpořilo 66 států.

Co bude dál?

Další kolo zvyšování národně stanovených příspěvků ke snižování emisí bude v roce 2025.

Jako oficiální hostitel COP29 (11. – 22. listopadu 2024) byl oznámen Ázerbájdžán, který získal podporu východoevropských států. Arménie před tím svou kandidaturu stáhla.

Brazílie nabídla, že bude hostit COP30 v roce 2025 v Amazonii.

Ne všichni byli spokojeni

Navzdory potlesku v plénu po přijetí závěrečného dokumentu nebyly všechny delegace s výsledkem jednání o klimatu spokojeny. Zástupci občanské společnosti a klimatičtí aktivisté, stejně jako delegace z malých ostrovních rozvojových zemí, vyjadřovali spíše frustraci. Anne Rasmussen, zástupkyně Samoy a hlavní vyjednavačka Aliance malých ostrovních států (AOSIS), poukázala na to, že rozhodnutí bylo přijato v době jejich nepřítomnosti v jednacím sále, protože skupina stále koordinovala svou reakci na text. 

* OZE = obnovitelné zdroje energie

Uhlí, ropa a plyn jsou příčinou krize životních nákladů.  Na klimatické konferenci COP28 může dojít k prudkému nárůstu opatření v oblasti klimatu. 

V posledních několika letech způsobila inflace ve velké části světa krizi životních nákladů. Někteří vyvolávači strachu využili obtíží, které to způsobilo miliardám lidí, k šíření rétoriky, že opatření proti změně klimatu jsou cenově nedostupná a jdou proti zájmům obyčejných lidí. Nic nemůže být dále od pravdy.  

Šíření narativu „zelení versus chudí“ je rozdělující a často se používá k zakrytí krátkodobých, ziskových zájmů. Jedinou stabilní a ekonomicky udržitelnou budoucností je energetická bezpečnost, odolnost vůči katastrofám, dobře financovaná koordinovaná obnova po nich a nakonec omezení růstu teploty na 1,5 stupně Celsia. 

Fosilní paliva, včetně uhlí, ropy a plynu, jsou hlavní příčinou krize životních nákladů, která napíná rozpočty miliard domácností k prasknutí. Ceny se prudce mění, jak se to často stává, a to v důsledku nejistoty a konfliktů. To následně zvyšuje náklady na dopravu, potraviny, elektřinu a základní potřeby domácností. V některých zemích, které jsou silně závislé na fosilních palivech, vzrostly účty domácností v roce 2022 až o 1 000 USD v důsledku nákladů na energii z fosilních paliv.

Podle ekonomických autorit, jako jsou Ministerstvo financí Spojených států, Indická rezervní banka a Evropská centrální banka, se náklady spotřebitelů ještě zvýší a hospodářský růst se zpomalí, protože dopady klimatu budou stále intenzivnější. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků a poškozují hospodářský růst. Vysoké ceny energií také snižují ziskové marže podniků, poškozují hospodářský růst a brání právu na přístup k energii na celém světě. Inflace nejvíce poškozuje nejchudší domácnosti. 

K tomu dochází v době, kdy se ve všech zemích zhoršují i klimatické katastrofy. Letošní rok bude pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Ničivější bouře, nepředvídatelné deště a záplavy, vlny veder a sucha již způsobují obrovské hospodářské škody a postihují stovky milionů lidí na celém světě, které stojí život a živobytí.

Kohoutky s fosilními palivy nelze zavřít ze dne na den, ale existuje spousta příležitostí k opatřením, která se v současné době neuskutečňují. Například v roce 2022 vydaly vlády na dotace fosilních paliv více než 7 bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků nebo půjček. Dotace nechrání reálné příjmy nejchudších domácností a odvádějí peníze, které zvyšují dluhovou zátěž rozvojových zemí nebo mohly být použity na zlepšení zdravotní péče, budování infrastruktury – včetně obnovitelných zdrojů energie a sítí – a rozšíření sociálních programů na zmírnění chudoby. Odpovědně provedené postupné zrušení těchto dotací by skutečně pomohlo nejchudším a zlepšilo ekonomiku zemí, které jsou na nich nyní závislé. 

V letošním roce jsme na půdě OSN pro změnu klimatu provedli globální bilanci dosavadních opatření v oblasti klimatu. Z něj jasně vyplynulo, že pokrok je příliš pomalý. Ukázalo se však také, že máme k dispozici mnoho nástrojů, jak nyní urychlit opatření v oblasti klimatu, která zároveň povedou k budování silnějších ekonomik. Máme znalosti a nástroje, abychom tento přechod urychlili a zároveň zajistili, že bude spravedlivý a férový a nikoho nenechá pozadu.

Miliardy lidí potřebují, aby se jejich vlády chopily této sady nástrojů a začaly ji používat. To zahrnuje přesun miliard dolarů z investic do nové výroby fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, které zajistí stabilní, spolehlivou a levnější energii, jež podpoří hospodářský růst. Jde o poptávku i nabídku. Těm z nás, kteří poptávají energii, aby mohli rozsvítit, je třeba poskytnout čisté možnosti, jak to udělat, a fiskální prostor pro investice do našich komunit a jejich schopnosti přizpůsobit se měnícímu se světu. 

Pokud vlády přijdou na letošní konferenci o změně klimatu – COP28 – v Dubaji s duchem spolupráce a zaměří se na řešení, je to důvod k optimismu. Na konferenci COP28 se můžeme dohodnout na ztrojnásobení světové kapacity obnovitelných zdrojů energie. Můžeme zdvojnásobit energetickou účinnost. Můžeme ukázat, že zdvojnásobujeme finanční prostředky na pomoc zemím přizpůsobit se dopadům klimatu a soustředit je do národního plánování. Můžeme uskutečnit fond na krytí ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, který pomůže zajistit klimatickou spravedlnost. A můžeme splnit staré sliby týkající se financování přechodu a nastínit, jak budeme financovat další kroky.

Jeden okamžik, jedna schůzka, všechno nezmění. Můžeme však zachytit budoucnost ve směrech, které jsme stanovili v tomto roce, a poskytnout plán, jak lze v roce 2025 dosáhnout národních závazků. 

Odmítám nechat si strašákem přetáhnout kapuci přes oči a vy byste to neměli dělat také.

Článek vyšel ve světových médiích, v Česku ho publikoval sever Seznam Zprávy