Štítek: Lidská práva

ŽENEVA/PRAHA (30. září 2021) – Výbor pro práva dítěte ve čtvrtek vydal svá doporučení ohledně naplňování Úmluvy OSN o právech dítěte a opčních protokolů pro několik států, včetně České republiky. Doporučení vychází z přezkumu během posledního zasedání výboru.

Zjištění pro Českou republiku zahrnují pozitivní aspekty naplňování úmluvy a jejích opčních protokolů a zároveň některé obavy a doporučení:

• Výbor pro práva dítěte je vážně znepokojen rostoucím počtem dětí, které jsou zneužívány k prostituci a pornografii. Výbor vyzval ČR, aby byly efektivně vyšetřovány případy sexuálního zneužívání, především v on-line prostředí a v sektoru cestovního ruchu.
• Výbor je nadále znepokojen velkým rozsahem umísťování dětí do ústavů, zejména dětí s postižením. Doporučil České republice přijetí národních politik, které umožní ukončit umísťování dětí do ústavů a podpoří řešení na komunitní úrovni a umísťování dětí do rodin, kde bude zajištěna potřebná péče. Pozornost má být věnována zejména dětem s postižením, romským dětem a dětem mladším tří let.

Výbor pro práva dítěte monitoruje dodržování Úmluvy o právech dítěte a opčních protokolů o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, obchodování s dětmi, dětské prostituci a pornografii ve státech, které jsou stranami této úmluvy OSN. K úmluvě dosud přistoupilo 196 států. Výbor má 18 členů, nezávislých lidskoprávních expertů z celého světa, kteří svůj mandát vykonávají za svou osobu, nikoli jako představitelé států, ze kterých pocházejí.

Kontakty:
Úřad OSN pro lidská práva v Ženevě: Vivian Kwok, +41 (0) 22 917 9362 / [email protected]  
Informační centrum OSN v Praze: Michal Broža, +420 724 020 611 / [email protected]

Foto: Unsplash

António Guterres

Zatímco se svět vypořádává s dopady COVID-19, ohrožuje polovinu populace podobně ničivá pandemie. V prvních měsících loňského roku odhadovaly Spojené národy, že karanténní opatření mohou vést k čtvrtletnímu nárůstu genderově podmíněného násilí až o šokujících 15 milionů případů. Tyto predikce se bohužel ukazují jako pravdivé.

Tento týden se na pařížském fóru Generation Equality (Generace rovnosti) sejdou vysocí představitelé států s cílem výrazně posílit rovnost mezi muži a ženami. Na tomto setkání vyzvu státy, firmy i jednotlivce, aby se zapojili do globální iniciativy za ukončení strachu a pocitu ohrožení, jež mají dopady na zdraví, práva, důstojnost i životy obrovského množství žen a dívek na celém světě.

Ve stínu pandemie bují nejrůznější formy násilí na ženách: domácí násilí, obchodování s ženami a dívkami, sňatky nezletilých, mrzačení ženských pohlavních orgánů, on-line obtěžování nebo násilný šovinismus.

Ještě nemáme k dispozici úplná data a jejich analýzy, ale trendy jsou zřejmé. Ve dvanácti státech sledovaných OSN se v meziročním srovnání 2019–2020 zvýšil počet případů násilí na ženách a dívkách hlášených různým institucím o 83 procent. Počet případů hlášených policii vzrostl o 64 procent.

V prvních měsících pandemie se v EU zvýšil počet telefonátů žen na krizové linky v průměru o 60 procent.

V Peru se meziročně téměř zdvojnásobil a v Thajsku v dubnu 2020 zaznamenali víc než stoprocentní nárůst klientek v nemocničních krizových centrech pro domácí násilí oproti stejnému období o rok dříve.

Podobná čísla a příběhy zaznamenáváme po celém světě. Již před pandemií přitom Světová zdravotnická organizace odhadovala, že jedna třetina žen zažije za svůj život násilí ze strany muže.

Před rokem jsem proto varoval celý svět. V návaznosti na výzvu ke globálnímu příměří jsem vyzval i ke smíru v domácnostech. K ukončení veškerého násilí všude, ve válečných zónách i v domovech, abychom se mohli jako lidstvo utkat s pandemií v solidaritě a jednotě.

Víc než 140 států mou výzvu podpořilo. Bylo přijato na 800 opatření ve 149 státech. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.

V mnoha případech se ale jednalo o krátkodobá opatření. Co je horší, v jiných státech došlo k ústupu, rušení právní ochrany a přihlížení tomu, jak je násilí používáno vůči ženám, včetně advokátek lidských práv, které proti ústupu protestovaly.

Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci. Že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná.

V průběhu roku 2020 zaznamenala iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazné výsledky ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.

Setkání v Paříži na podkladě osvědčeného modelu ukazuje, že můžeme začít naplňovat vizi, že příští generace dívek nebude žít ve strachu. Časem budeme mít k dispozici dostatek příkladů co svět v době pandemie zvládl dobře, a co ne. Jednou z prvních věcí musí být, že tato ostudná skrytá pandemie, které čelí polovina lidské populace, skončí už teď.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Grafika: UN Women

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován v Lidových novinách.

António Guterres

COVID-19 má ženskou tvář. Pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami. Ženy s větší pravděpodobností pracují v sektorech, které jsou pandemií nejvíc postiženy. Většina personálu v první linii jsou ženy. Pravděpodobnost ztráty zaměstnání nebo výrazného snížení příjmu je u žen o 24 % vyšší než u mužů.

Vysoké rozdíly v platech pandemie ještě zesílila, a to i v sektoru zdravotnictví. Potřeba neplacené péče o děti a blízké kvůli lockdownům a uzavření škol vzrostla. Miliony dívek se pravděpodobně už nikdy nevrátí do školy. Akutně se zhoršila situace rodin matek samoživitelek. Na celém světě došlo k prudkému nárůstu násilí na ženách, zejména domácího násilí, obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání a svateb nezletilých.

Nedávná studie odhalila, že přestože ženy tvoří většinu zdravotnického personálu, jen 3,5 procenta krizových pandemických štábů má rovné zastoupení žen a mužů. V celosvětovém měřítku ženy představují jen pouhých 5 % expertů využívaných médii ke komentování vývoje pandemie.

Tento stav nelze nazvat jinak než krizí. Svět potřebuje znovu připomenout, že rovné zastoupení žen je nezbytností. Je jisté, že to bude výhodné pro všechny.

Reakce na COVID-19 jasně ukazuje, že ženy dokážou být efektivními lídry. Za dobu pandemie vykazovaly státy vedené ženami nižší počty nakažených. Ženské organizace dokázaly zaplnit kritická místa a poskytnout chybějící služby a informace, zejména na úrovni komunit.

Všude na světě vidíme, že tam, kde v čele vlády stojí ženy, dochází k větším investicím do systému sociální ochrany a opatření proti chudobě. Tam, kde jsou ženy zastoupeny v národních parlamentech, jsou přijímána výrazná klimatická opatření. A účast žen v mírových rozhovorech je zárukou trvalejších dohod. 

Přesto ženy tvoří jen čtvrtinu poslanců národních parlamentů, třetinu místních zastupitelů, a dokonce pouhou pětinu ministrů vlád. Při současném vývoji nebude dosaženo genderové rovnosti v národních parlamentech dřív, než v roce 2063. Rovné zastoupení na úrovni šéfů vlád by současným tempem trvalo víc než století.

Lepší budoucnost světa závisí na této mocenské rovnováze. Ženy mají stejné právo mluvit do veřejných záležitostí a rozhodovat o věcech, které ovlivňují naše životy. Jsem hrdý na to, že ve vedení OSN se nám genderové parity již podařilo dosáhnout.  

Obnova po pandemii je šancí nastoupit cestu rovnosti. Podpůrné a stimulační programy musí být namířeny specificky na ženy a dívky, včetně investic do infrastruktury péče. Formální ekonomika funguje jen proto, že je dotována neplacenou prací žen.

S obnovou po této krizi se musíme vydat na cestu inkluzivní, zelené a odolné budoucnosti. Vyzývám všechny politické lídry, aby do svých politik zahrnuli šest základních stavebních bloků:

1. Zajistit rovné zastoupení mužů a žen ve firmách i parlamentech, na univerzitách i ve veřejných institucích pomocí zvláštních nařízení a kvót.
2. Investovat výrazně do systému péče a sociální ochrany a nově definovat HDP tak, aby domácí práce byla zviditelněná a započítaná.
3. Odstranit bariéry pro plné zapojení žen do ekonomiky, včetně přístupu na pracovní trh, k vlastnickým právům a k úvěrům a investicím.
4. Zrušit všechny diskriminační zákony ve všech oblastech, včetně ochrany proti násilí.
5. Každý stát by měl přijmout plán na odstranění násilí na ženách a dívkách a zajistit dostatečnou finanční, legislativní i politickou podporu.
6. Změnit myšlení, zvýšit povědomí a odstranit zaujatost systému.

Svět má příležitost opustit dlouhodobě zakotvenou systémovou diskriminaci. Nastal čas zajistit rovnou budoucnost.

Autor je generálním tajemníkem OSN

FOTO: WHO / P. Phutpheng

Článek vyšel ve světových médiích. V Česku byl publikován na serveru seznamzpravy.cz.

Na všech úrovních vědy a technických oborů přetrvává na celém světě genderová nerovnost. Ženy sice za poslední desítky let dokázaly podstatně zvýšit své zastoupení ve všech oborech vyššího vzdělávání, přesto je jejich podíl stále nízký. Podle údajů UNESCO je nízký zejména v oborech informačních a komunikačních technologií (3 procenta), přírodních věd, matematiky a statistiky (5 procent) a v oborech technických (8 procent). Mezi výzkumníky je celosvětově podíl žen jen 30 procent. Genderové parity ve vědě (45–55 % zastoupení žen) dosáhlo pouhých 20 procent států.

Pro dosažení mezinárodně přijatých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je důležitá věda i rovnost příležitostí. Na podporu dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k uplatnění ve vědě vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015 11. únor za Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (rezoluce A/RES/70/212). 

Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19

Ženy ve vědě sehrávají výraznou roli v potírání pandemie COVID-19, ať už jde o výzkum samotného viru, vývoj testů nebo vakcíny. Pandemie má ale i negativní dopady na ženy ve vědě, a to zejména na ty, které stojí na začátku vědecké dráhy. Přispívá k prohloubení již existujících genderových rozdílů ve vědě a obnažuje nerovnosti v systému vědy, které je nutné řešit na úrovni politik i motivačních opatření. 

Hlavním tématem letošního mezinárodního roku je „Ženy ve vědě jsou jedním z motorů boje proti COVID-19“. Téma genderové rovnosti ve vědě bude i námětem 6. Shromáždění o ženách a dívkách ve vědě, které se koná 11. února v sídle OSN v New Yorku (proběhne on-line).

Šéf OSN: Ženy patří do vědy

„Nerovnost postavení mužů a žen ve vědě se odráží v počtu publikací, v oceňování a zejména v oblasti financování. Ženy a dívky patří do vědy! Stereotypy ale odvádí ženy z vědeckých oborů. Je čas uznat, že více diverzity znamená více inovací. Pokud nebude víc žen v oborech přírodních a technických věd, bude svět i nadále utvářen muži a pro muže a potenciál žen zůstane nevyužitý. Musíme proto zajistit, aby dívky měly možnost studovat obory, v nichž vidí své budoucí uplatnění: například programování, strojařství, cloudové technologie, robotika nebo zdravotnictví,“ říká ve svém poselství k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě generální tajemník OSN António Guterres.

Úspěchy vědkyň v roce 2020

Mezinárodní den připomene v Česku kampaň „Úspěchy vědkyň v roce 2020“. Jejím cílem je sdílení příběhů více než dvou desítek žen a dívek, které přispěly k rozvoji světové i české vědy. Součástí komunikační kampaně je i výzva vědkyním, aby sdílely úspěch, který byl pro ně v uplynulém roce nejdůležitější. Nemusí jít pouze o výhry ve vědeckých soutěžích nebo schválené granty. „Úspěchem loňského roku je bezpochyby také zvládnutí práce a starosti o příbuzné, či samotné pokračování vědecké činnosti,“ říká vedoucí Národního kontaktního centra (NKC) – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Marcela Linková. Nad kampaní koordinovanou NKC – gender a věda převzalo stejně jako před rokem záštitu Informační centrum OSN v Praze. Sledujte příspěvky na sociálních sítích označené #ŽenyVeVědě nebo #WomenInScience. 

Vyzýváme ruské úřady, aby bezodkladně propustily všechny zadržené, kteří včera a v předešlých týdnech po celé zemi uplatnili své právo na pokojné shromáždění a svobodu projevu. Podle zpráv dosáhl včera počet zadržených až 1 400. Vláda je povinná zajistit, aby k protestům bylo přistupováno podle mezinárodního práva, k jehož dodržování se Rusko zavázalo.

Jsme zděšeni včerejším odsouzením představitele opozice Alexeje Navalného moskevským soudem k uvěznění za údajné porušení podmének podmíněného rozsudku z roku 2014 v případu zpronevěry, který ale už v roce 2017 jednomyslně shledal Evropský soud pro lidská práva svévolným, neférovým a zjevně bezdůvodným.

Celé prohlášení anglicky.

Celovečerní i dokumentární filmy na téma migrace z celého světa mohou vidět on-line čeští diváci v rámci pátého ročníku Globálního migračního filmového festivalu. Od 30. listopadu do 18. prosince festival pořádá Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze.

V rámci tří festivalových týdnů bude uvedeno pět vybraných filmů, které se týkají různých regionů a témat spojených s migrací.

• Dokument „Women’s Country“ sleduje počáteční integraci dvojice syrských migrantek ve Spojených státech.
• Turecký film „Omar and Us“ z roku 2019 popisuje osud vysloužilého příslušníka pobřežní stráže na turecko-řecké hranici.
• Jako fiktivní báseň o sounáležitosti, odcizení a domově, vyprávěná pěti ženami, které jsou v Řecku vnímány jako „cizinky“, je představen film Amygdaliá.
• V novém snímku „Revolution from Afar“ súdánsko-američtí básníci diskutují o identitě třetí kultury a revoluci v Súdánu, od níž jsou fyzicky odříznuti.
• Izraelský film „8000 Paperclips“ se věnuje jihosúdánským dětem vyrůstajícím v Izraeli a deportovanými do Afriky.

Globální migrační filmový festival, se podobně jako v minulých čtyřech letech bude konat ve více než 100 zemích světa. Bude vrcholit 18. prosince, kdy si celý svět připomene Mezinárodní den migrantů.IOM se snaží skrze filmy seznamovat diváky po celém světě nejen v rámci festivalu. V reakci na pandemii COVID-19 spustila již v červnu „Lockdown filmový klub“. Filmoví tvůrci nabídli možnost streamovat zdarma vybrané filmy (zde). Filmy budou postupně představovány a odkazy sdíleny na Facebooku. 

Více o festivalu na webu IOM Czech Republic.

Kontakt: Jan Schroth ([email protected], 731 657 401)

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se 35 % žen za svůj život setkalo s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. To ale nezahrnuje množství žen, které se setkaly se sexuálním obtěžováním. Podle odborných studií dopadá v některých státech až na 70 % žen. 

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN proto již před lety vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. 

Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu, který je Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách, a vrcholí na Den lidských práv (10. prosince). 

Oranžovou kampaň OSN podpoří v Česku v den zahájení (25. listopadu) nasvícením budovy spolkového domu Střelnice v jihočeském Táboře a radnice města Zlín. 10. prosince, kdy kampaň vrcholí, se oranžově nad hlavním městem rozzáří Petřínská věž.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

generální tajemník OSN António Guterres

Už před pandemií koronaviru šlo o jeden z nejhorších a nejrozšířenějších projevů porušování lidských práv. Jen za rok 2019 bylo na světě hlášeno 243 milionů případů násilných útoků ze strany partnera. Pouze necelých 40 % žen ale případy násilí nahlásí nebo vyhledají pomoc. 

COVID-19 a s ním související opatření zaměřená na snížení mobility a sociálních kontaktů vedla ve svém nezamýšleném důsledku k výraznému zhoršení zejména domácího násilí. V některých státech se počet žen hledajících pomoc a útěchu na linkách důvěry zvýšil i pětinásobně. Naopak v jiných státech došlo k dočasnému snížení, protože pro ženy a dívky, které kvůli opatřením nemohly vycházet z domu, se ztížila možnost problémy s násilím doma nahlásit, nebo vyhledat psychologickou pomoc odborníků nebo přátel.

V reakci na vážnost situace vyzval v dubnu generální tajemník OSN státy, aby pomohly zajistit „mír v domovech“. Jeho výzvu vyslyšelo 135 států a zavedlo opatření na ochranu žen před domácím násilím v době COVID-19.

Letošní kampaň „16 dní aktivismu“ nechá promluvit oběti i aktivisty. Bude šířit jejich příběhy jako inspiraci pro ty, kteří se s problémem násilí potýkají a neví, jak situaci řešit, nebo jim strach a stud brání vyjít s ním ven.

Fakta o násilí na ženách

• Celosvětově 35 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí za strany partnera nebo jiného muže.
• V některých státech se v průběhu pandemie COVID-19 až pětinásobně zvýšil počet nahlášených případů násilí ze strany partnera.
• 48 států začlenilo prevenci násilí na ženách a opatření k řešení do svých národních proti-pandemických strategií (září 2020).
• Každý den je na světě rukou člena rodiny zavražděno 137 žen. Z celkem 87 tisíc žen, které byly v roce 2017 na světě cíleně zabity, zemřela víc než polovina rukou partnera nebo člena rodiny. Víc než 30 tisíc z nich bylo zabito současným nebo bývalým partnerem.
• Pomoc vyhledá méně než 40 % obětí násilí.
• 155 států přijalo legislativu o domácím násilí, 140 států má zákony týkající se sexuálního obtěžování na pracovišti. Přijatá legislativa ale neznamená, že je naplňována.
• Ženy a dívky tvoří 72 % obětí obchodování s lidmi. S většinou z nich je obchodováno za účelem sexuálního zneužívání.
• Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
• Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let. 
• 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
• 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
• 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
• 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Více faktografie o násilí na ženách najdete na webu UN Women.